Petr Kunetka
„Pojďme si říci dobrodružný příběh a romanci odehrávající se ve vzdálených exotických mořích… Ne, žertuji. Budeme se bavit o ekonomii a financích v zamračené Británii, pouze ke konci se krátce podíváme do Evropy“
Tato bublina, ač dnes prakticky zapomenuta, byla jednou z nejdůležitějších ekonomických událostí 18. století a – ač se tomu zkraje nebude chtít věřit – vykazuje obrovskou podobu s dnešním ekonomickým děním. Hlavně co se týče víry, že bohatství může vzniknout z ničeho.
Začněme představením prostředí, kdy vznikla. Anglie (neboli velká Británie, ke sloučení došlo zhruba v době našeho vyprávění) procházela dlouhou epochou neustálého válčení. Počínaje občanskou válkou a konče asi 30 let po konci našeho vyprávění). A jak víme, „inter arma“ se nedaří nejen můzám a zákonům, ale i ekonomice.
V roce 1710 se Robertu Harleyovi – významnému poslanci a politikovi Toryů – povedl pěkný kousek. Po delším období mimo moci se mu po roce politického přetláčení, kupčení a zákulisních dohod povedlo získat jmenování Chancellor of Exchequer (ministr financí) v nově vzniklé vládě.
Po velmi zběžném seznámení se situací jeho nadšení poněkud opadlo. Když si vyžádal jednoduchou bilanci, zjistil, že ministerstvo vlastní ca 5.000 liber (zhruba 15 milionů CZK). Na straně pasiv byla rukou naškrábaná poznámka „30 milionů evidováno, další dluhy zhruba 9 milionů liber“ (90 miliard, resp. 27 miliard CZK) – mimochodem, tento dluh ani dnes není zcela splacen.
Poté, co jej podřízení probrali z bezvědomí, začal vykazovat na politika obdivuhodnou aktivitu. Prvních bodem byl pokus o konsolidaci vykazování a účtování jednotlivých ministerstev a agentur, aby se povedlo alespoň upřesnit výši dluhu. Další nutností bylo zajištění peněz na výplatu armády – 300.000 liber.
Samozřejmě první bylo to, co napadne každého politika v dané situaci. Naštěstí pro anglické občany, v té dobé probíhaly zásadní spory a tahanice v parlamentu mezi Whigy a Toryi a zvýšení daní, či vypsání mimořádné dané bylo nereálné. Další klasické politické řešení – půjčit si u národní banky – selhalo na tom, že Bank of England byla pevně pod kontrolou Whigů.
Půjčky ze zahraničí, do té doby oblíbený zdroj, narážely na skutečnost, že fakt enormního zadlužení vlády již byl všeobecné znám, a navíc Anglie neustále s někým válčila… tento zdroj také vyschl.
Sir Harley ale nebyl žádný panikář. Po vyčerpání ortodoxních metod se začal ohlížet po něčem neortodoxním, něčem, co by bylo zcela nové a problém dluhu vyřešilo navždy.
Ačkoliv to není chronologicky správně, až nyní uveďme do hry pana Johna Blunta, sekretáře Hollow Swords Blade Company (HSBC). Společnost měla kdysi dávno monopol na výrobu mečů, nicméně v té době již sloužila víceméně pouze jako zástěrka pro klasickou banku (banky mimo Bank of England byly ve Velké Británii zakázány). A HSBC se snažila proniknout do lukrativního businessu – půjčování peněz vládě.
Detail: Ačkoliv „divize mečů“ ještě působila, byla okrajovou a nemá na další události vliv (snad drobná zajímavost, tato divize se postupně stala společností Wilkinson Sword, která funguje dodnes).
Ačkoliv příjmení naznačuje opak, pan Blunt byl velmi chytrý. Další výhodou bylo, že jeho kreativita a podnikatelský duch byly doprovázeny neomezenou mírou morální flexibility.
Jeho entree na pole možného partnera sira Harleye bylo fenomenální. Britská vláda v Irsku začátkem 18. století znárodnila obrovské množství nemovitostí a pozemků, které patřily katolické šlechtě. S ohledem na to, že vláda potřebovala peníze, prodávala vše najednou, což tlačilo cenu dolů. Velmi zajímavé majetky byly nabízeny za velmi nízkou cenu.
Blunt viděl příležitost a rozhodl, že HSBC vykoupí co možná nejvíc tohoto majetku za co nejnižší cenu a posléze bude mít výnosy z nájmů, hypoték, půjček na nákup nebo prodeje. Drobnou překážkou bylo, že HSBC potřebovala více kapitálu (když opomenu naprostou drobnost, že většina těchto činností nebyla HSBC povolena). V té době se kapitál získával vydáním akcii, ale pan Blunt tento postup vylepšil. Nabídl výměnu akcii HSBC za dluhopisy ministerstva války, a to v nominální hodnotě.
Zde se poprvé projevil Bluntův génius. Takhle dobrá nabídka oslovila prakticky každého, kdo onen dluhopis držel. Vymáhat peníze od vlády, navíc konkrétně od ministerstva války, není moc slibný podnik. Tržní hodnota dluhopisu byla v té dobé ca 85 procent nominálu, takže výměna 1:1 za akcie firmy, která „jede“, byla velmi lákavá.
Došlo tedy k prudkému nárůstu poptávky… a tedy i tržní ceny… těchto dluhopisů. A jelikož o tom nárůstu Blunt věděl dopředu… Inu prosté HSBC měla na skladě obrovskou hromadu těchto dluhopisů. V tichosti koupených za původní cenu.
No dobrá, a k čemu to vše bylo? HSBC vykázala významný zisk na prodeji dluhopisů. A tento zisk reinvestovala do nákupu… Irských nemovitostí. Tímto kouzlem získal John Blunt 200.000 liber na nákup Irských nemovitostí (ca 6 miliard korun v dnešních cenách!). Zároveň pomohl mnoha investorům získat reálný majetek ze pochybné vládní papíry, a to za dobrých podmínek. To je pověst, která mu v budoucnu *velmi* pomohla. Taktéž zbavil vládu nutnosti platit 7.5 procenta úrok na dluhopisy, což přineslo vděk vlády. A samozřejmé, protože to byl starý dobrák, dobrá duše a skvělý anglický patriot, nabídl 20.000 liber jako půjčku vládě za mimořádné nízký úrok.
Čímž se z celé věci stal poctivý, vládou posvěcený deal a John Blunt získal naprostou důvěru politiků. Již existující rozhodnutí zpátečnického soudu, který neměl tolik pochopení pro kreativní výklad zakládací listiny HSBC a hloupá omezení pro to, kdo smí a nesmí poskytovat bankovní služby, bylo zapomenuto.
Partnerství mezi sirem Harleyem a Johnem Bluntem začalo zlehka. Bank of England v té době provozovala nepříliš populární loterii. Harley se rozhodl, že Blunt je ten správný muž, který rozhýbe neefektivní podnikání a dodá mu nový impulz… A Blunt překonal veškerá očekávání.
Za první 4 dny prodal všechny zbylé lístky, což jemu i ministerstvu přineslo nezanedbatelný zisk… Ale pro takového velikána vlastně jen drobné. Následně vypsal novou emisi loterie, kde cena lístků byla 100 liber (ca 300 tisíc CZK). A spustil to, co by se dnes nazvalo marketingový hype. Opět za několik dnů vyprodáno. Jak dosáhl takhle fantastického výsledku?
Inu, jednoduchou úpravou pravidel. Všechny lístky byly výherní. Minimální výhra byla 10 procent, ale byly tam i lístky stoprocentní, tisíc procentní. Nejvyšší výhra byla 20.000 liber (600 milionů CZK). Jo, a ještě jedna malá drobnost v pravidlech. Výhry budou postupně vypláceny, 10 let po výhře.
Ministerstvo financí tímto získalo 300.000 liber (9 miliard CZK) za cenu nárůstu dluhu. Ale koho zajímá v moderní ekonomice dluh? Dluhy se neplatí…
Tyto peníze vyřešily bezprostřední krizi ministerstva financí, ale neřešilo celkovou situaci s obrovským dluhem. Ale dalo dohromady dva talenty, které dokázaly něco do té doby nemožné.
Dobré předpolední,
já znám nějakou rebelskou verzi – město „ó, my se máme“ jsme říkali “ nemáme maso ani mísu“
To Ó ve slabikáři mně vždycky iritovalo, protože mi to připadalo na hlavu padlý. Proč by se nemohlo říkat jen My se máme , jak nám zobáky narostly.
Zrovna tak jsem nesnášela Ach, synku kvůli pro mně nesrozumitelné větě „doma- li jsi“.
Navíc mám podezření, že to není prostá lidovka, ty byly o emocích a vášních a ne o výchovně ekonomických poučkách.
(to je ke komentáři Matzukry s předchozí stránky)
Myslím, že jsou zralí na vstup do Evropské unie, protože splňují všechny předpoklady pro řízení finančních toků..
Rozsáhlé prohlídky ve velení ukrajinské Národní gardy: Bylo zahájeno vyšetřování krádeže 200 milionů
▪️Ukrajinský protikorupční úřad provádí druhý den prohlídky ve velitelství Národní gardy.
▪️Mezi obžalovanými jsou velitel Pivnenko a ředitel logistického oddělení Gritsenko.
▪️Jsou podezřelí ze zpronevěry 200 milionů hřiven a z provizí ve výši přes 190 milionů.
Projev mocenských bojů. Tam je úplně jedno, které instituci se zrovna věnují, „provize“ kasíruje snad i pohřební služba.
Hm, zdá se, že Donald není úplně úspěšný v uzavírání příměří. Skoro to vypadá, že si z USA všichni dělají hýždě.
Trump „uzavřel dohodu“: Příměří mezi Indií a Pákistánem netrvalo ani půl dne
▪️V pohraniční oblasti začalo rozsáhlé dělostřelecké ostřelování jen několik hodin poté, co Trump oznámil dohodu o příměří.
▪️Jsou hlášeny raketové útoky na pákistánské hlavní město Islámábád.
▪️Americký prezident dříve uvedl, že Indie a Pákistán se za zprostředkování USA dohodly na úplném a okamžitém příměří.
No, skoro to vypadá, že se USA dostaly do pozice příslovečného placatého šutru… ale zdá se, že Trump tuto pozici spíše zdědil… Já jsem hlavně zvědav na další vývoj v Rudém moři…
Něco jiného, až téměř mimo mísu.
To to letí…
Nedokáži pochopit, ze se Ukrajina a EU ve chvíli, kdy se Ukrajinská obrana začína rozpadat na stále více místech snaží jednat s Ruskem z pozice síly. Je to jako by Německo v roce 44 dalo ultimátum spojencům, aby okamžitě přijalo příměří podle linie doteku a následně s ním podepsalo mír.
Jinak… co?
Navíc podmínky, které nabízí, jsou zhruba podmínky z března 22. Tuto šanci projeli.
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/putinovo-oko-uz-hladove-hledi-na-evropu-presouva-k-hranicim/r~1eab9c30250211f0bb77ac1f6b220ee8
Tu Evropu napadnou předtím, nebo poté, co je Ukrajina s těžkými ztrátami zažene za Ural? Navíc posilování je samozřejmě dáno vstupem Finska do NATO – to si měli Finové rozmyslet dřív.
Prostě se obě (všechny tři) silné strany (RF, USA, NATO) a jejich nohsledi přetlačují a lžou přitom až do krajních možností Deep Fake.
Fandit nelze – stejně by to bylo kontraproduktivní.
A co Ad fontes?
Všechno má svůj počátek a okamžitý pohleed pmíjí příčiny.
Rozmýšleli dlouho. Tak jak probíhala generační výměna. Vstup Finska do NATO je výsledek dlouhodobých námluv.
pomíjí příčiny
Dobré dopolední vespolek,
PetřeSly, mně zas uniká, odkud a jak a proče se vzal ten primitivní antirusismus. To není rusofobie čili strach, ale ryzí iracionání nenávist. Vůči Rusku i Rusům; i dříve Ruská zmrzlina je dnes Smetanová….
Jak s tím ti lidi můžou žít ? Vždyť se to časem musí odrazit na jejich zdraví…. a Seznam klidně píše o jakémsi scénáři „Narva“, kdy se předpokládá, že do dvou let Putin zaútočí na estonské městečko…. No ano, Kaja Kallas je té nenávisti etalon. Ale, nemůžu se zbavit dojmu, že ty lidi tlačí spíš černé svědomí, které se snaží překřičet… nebo zoufalá snada se zalíbit novým páníčkům ? Kdoví.
Ano, chápu že Pobaltí má s Ruskem historicky dost problémů, jen si říkám, jestli to není tak trochu jako ve filmu Life of Brian….
Tak, tak. I mý měli v historii víc problémů s Němci než Rusy, ALE … to novináři pomíjejí. Vůbec mám pocít, že v kodexu českých novinářů je heslo „Kam vítr, tam plášť“. Stříbrňáci, Národní politika za války, Rude Právo atd.
IMHO, příčinu hledej u Sorose a jemu podobných zmrdů a jejich ideologickému působení za posledních 30 let.
A začal to Havel, se svým humanitárním bombardováním Srbů a rozvinul to šláfenberg, jehož tchán cvičil jednotky SA a který osobně jel podpořit nácky v Kyjevě.
Plus dominantní vliv Německa v EU, když náckové v Německu nebyli nikdy důkladně potrestáni. No a Rusko je porazilo – a to se neodpouští. A i když se toho asi nedožiju, po denacifikaci Ukrajiny bude nutná i denacifikace zbytku Evropy. Zejména Británie. No a denacifikace Kanady holt připadně na USA, pokud k tomu budou ochotný.
A všimni si, kdo tu nenávist hlavně šíří – jedinci spojení se Sorosem (Aspen institut) a spojenci Sudeťáků, tedy celá ODS, KDU-ČSL a TOP09 – ti hlavně zásluhou Šláfenberka.
Domnívám se, že nemalý vliv mají osmašedesátníci. Oni již nepředávají potomkům zkušenosti z válek, ale svoji frustraci ze snů zašlapaných ruSSáky. Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany, že jsme si je pozvali sami. Oni by to dokázali!
Ostatně, viz dnešní analýza:
https://www.michalapetr.com/map-2294-putin-dnes-ve-dve-hodiny-rano-moskevskeho-casu-vyhlasil-ze-valka-potrva-az-do-vitezneho-konce-starmer-macron-merz-tusk-a-zelenskyj-totalne-zesmesneni/
A na dokreslení
https://www.novarepublika.cz/2025/05/charlemagne-s-belogvardejskym-nadechem-zapad-rehabilituje-nacismus-a-fasismus
Neuvěřitelné. Putin nabízí jednání už asi rok, a když to vypadá, źe Zelenskému nezbyde, než jednat…
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-macron-oznacil-putinuv-navrh-na-prime-rozhovory-za-prvni-krok-ktery-nestaci-276375
Kdo si to přijal zákon, že s Putinem nikdy jednat nebude?
Jak já nesnáším lháře…
Dobré předpolední,
“ Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany,“
Ta pravdu je nepříjemná. Pro mnoho lidí byl 68. rok nastoupení cesty k demokracii a svobodě a tehdejší vůdci byli až nekriticky uctíváni.
Přiznat, že to byl jen souboj dvou stranických frakcí by je připravilo o jejich krásnou vizi, co mohlo být a nebylo a připravil je o to zlý „russák“
Ve skutečnosti si nejsem jistá, jestli tehdejší vedení to chtělo vůbec tolik uvolnit. Spíš byv řekla, že se jim to poněkud vymklo z ruky. V každém případě, pokud by se stávající garnitura udržela, brzy by zase utáhla šrouby. Nebo lidi by sami ty šrouby přitáhli, protože každá kritika by byla ohrožením nově nastoupené cesty. Nakonec zažili jsme to v devadesátkách, kdy jediné slůvko kritiky na Havla stačilo, aby na vás někteří hleděli s podezřením, že jste „stará struktura“ a to i lidi, co vás mohli znát dost dobře.
Jojo. Jak tomu rozumím já je, že protože byli progresivisté ve straně velmi křehká většina, chtěli získat podpporu veřejnosti. A to se jim vymklo z rukou, protože 60. léta byla fakt zvláštní atmosféra.
Taky ještě byla v aktivním věku generace novinářů, kteří pamatovali lidi jako Peroutka nebo Čapek a najednou mohli svobodně psát.
A uměli i přemýšlet, takže články měly hlavu a patu…Manžel ráno chvíli sledoval Zprávy na ČT24, no děs běs. Takže EUnijníci něco vykvákli a pak zloduch Putin nechal média hodinu čekat, než řekl svoje. Trump se zaradoval. A teď palba analytiků, co to jako všechno znamená a může znamenat….. vždyť za dva dny bude zase všechno jinak, ale budou to analyzovat do bezvědomí.
K roku 1968 je dobré si přečíst Štrougalovy paměti. Vnitrostranický boj tam popisuje dost realisticky. Kremlu se do akce moc nechtělo, nejvíc tlačili na intervenci Ulbricht a Gomulka.
A co když je to už celé domluvené (jednání v Istanbulu) a teď obě strany předvádí svaly, aby neztratily tvář před vlastním publikem?
BTW, omrzly nám brambory a fazole, ale relativně lehce. Soused má brambory omrzlé komplet, souseda, která je má více mezi baráky vůbec.
To mi připomíná ten rozdíl mezi škodou a tragédií… Když spadne vládní letadlo s ministrama, je to tragédie, ale není to škoda. Škoda je, když nám pochcípaj králíci.
https://www.denik.cz/veda-a-technika/usa-f-35-letouny-6-generace.html
To jsou ty, co do nich nase vlada narvala skoro cely soucasny a pristi rozpocet na armadu.
Celý koncept hitech armády je založený na tom, že dojde k rychlému a úplnému vítězství. Jedna válka vyšla, v Iráku, od té doby nic.
Ale prodává se to dobře.
No, některé zbraně jsou na bojování, některé na kšeft…
Jo, jako ten vagón svíček bez knotů…
Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany (vlk 11:28) — Tohle mi zní, asi jako kdybyste napsal, že v československých procesech 50. let šlo výlučně o Slánského a bandu jeho údajných spiklenců… Ve skutečnosti roku 1968 stále bylo v aktivním věku dost lidí, které vychovala první republika, a i leckdo z těch, kdož měli ještě rakousko-uherskou maturitu, byl dosud celkem při síle. Nekomunistická veřejnost, byť zdecimovaná německými a komunistickými koncentráky, stále měla mnoho ze
svých někdejších kvalit a byla naprosto nepodobná dnešním mentálně malátným mátohám. Uvolnění poměrů, byť by snad bylo jen vedlejším efektem boje dvou komunistických klik, ji přivedlo zpět k životu takovou měrou, že s tím nelze srovnávat možná ani 90. léta (kdy lidé obživli většinou jen ekonomicky).
Právě tohle Rusy i jejich nohsledy v Lágru Míru vyděsilo, a právě tohle vedlo k invazi. Že se k moci dostal Dubček (přísahající lásku a věrnost SSSR — „Tohle oni udělali mně!“), jim předtím bylo celkem buřt. Naopak, Brežněv byl rád, že se zbavil Novotného (jehož pokládal za Chruščovova člověka).
Nepovažoval bych to za byhlášení svaéu pravdy, ale jen za osobní názor. Obrovský rozdíl byl ekonomický, v 68 roce nepadalo v úvahu soukromé podnikání (maximálně mohl být švec nebo obchůdek jako měla sestra jednoho superkomunisty v Libni – to jméno si teď nevybavím), v devadesátém roce šlo o podnikatelskou ekonomiku
Ježiš, to je zase blábol… Ještě do toho zamontuj axiom!
Zde je povinné unisono?
A teď něco pro zdejší příznivce moravských vín: https://imgur.com/a/JJNbNkZ
Zasraná tráva. Váhám, jestli latifundie vyasfaltovat, nebo naopak ponechat jako přírodní bezzásahový biotop a natankovat na to dotace.
No, vyasfaltování něco stojí a nikdo Ti nic nedá.
Za biotop dostaneš dotace. Ekonomicky je to jasné 😀
Na trávu letos nadává kde kdo, brácha říkal, že letos musel posíct asi o tři neděle dřív, jinak by byla přerostlá a to je pak sekání peklo.
Proti biotopu protestuje paní spolubydlící. Nechápu, co má proti krásně kvetoucím pampeliškám a bodlákům. I kopřivy jsou léčivé.
Tahle jihomoravská obsese „upraveným vším“ … My jsme celý víkend řešili problém „jak ta zahrada vypadá“ … Teď už „vypadá“.
Tak to my jsme drobet lajdáci a manžel seká, když si vzpomene. Nebo když chytne klíště, a já mu pak vysvětlím, že je to tou vysokou trávou 🙂
Ale necháváme ostrůvky s květenou – pampelišky jsme sekali až odkvetlé…. máme sedmikrásky, popence a další hluchavkovité…. teď vyrazili i pryskyřníky.
Hmyzu valem ubývá, tak když krmíme ptactvo, necháváme i kytky pro hmyzáky…
Zpátečníku, vyděšení byli hlavně tvrdí stalinisté Ulbricht a Gomulka, jakož i zuřiví bolševici v Kremlu (k nimž Brežněv kupodivu nepatřil). A Brežněv neměl ještě tak silnou pozici, aby mohl nechat věcem u nás volný průběh. Velkou roli nicméně sehrálo neumětelství Dubčeka.
Ono se to pak mlelo všelijak, například Bilakovo křídlo prosazovalo na post 1. tajemníka Černíka, Husáka „doporučila“ Moskva.
Ulbricht ani Gomulka (ani oba) ovšem neměli kapacitu invazi provést, a že by ji dělali bez Rusů, bylo zhola nemyslitelné.
Samozřejmě všelijaké peripetie byly, kupříkladu Husák (jakožto politický vězeň z 50. let) byl roku 68 reformista… V zásadě to proběhlo tak, že někdo obracel kabát jednou, někdo dvakrát a někdo (stalinisti) vůbec ne. Ale o tyhle detaily mi nijak nešlo. Chtěl jsem jen ukázat na nesmyslnost toho, co psal vlk.
Každopádně osmašedesátý byla celonárodní záležitost, která se velmi silně dotkla i nekomunistů (mohl bych vyprávět), početně vzato asi hlavně jich, a ovšem v obou směrech.
K tomu, co píše Quivis: Ono ani v 90. roce ještě nikdo nekoupil fabriku… Tehdy v šedesátém osmém se to rozjíždělo slibně. Kdyby sem Rusové nevpadli, kdoví, kde by se byl ekonomický vývoj zastavil. Takhle z voleje bych odhadoval, že nejmíň na úrovni tehdejší Jugoslávie, spíše o kus dál (jelikož České země měly mnohem silnější průmyslovou tradici).
Co obdivuhodného bylo na jugoslávské ekonomice?
Obdivuhodného? Obdivuhodného? Mívala dost velký soukromý sektor, což byla v rámci Lágru Míru (čili ZST) výjimka.
Lhostejno, že se vlastně odvíjela od roztržky Tita se Stalinem…
No, oproti nám měla i Sovětská ekonomika dost velký soukromý sektor 🙂
To ano, ovšem ČSSR byla v oboru znárodňování extrém.
Dost velký soukromý sektor měli i Maďaři a Poláci. Zjevně to tedy Moskva nezakázala a šlo opět jenom o obvyklý československý postoj „papežtější než papež“, který přetrval do dnešních dní …
Ano, to poslední jsem chtěl také připomenout, ale je to tak evidentní, že jsem to nakonec pokládal za zbytečné.
To i NDR… Kupříkladu moje oblíbené vláčky TT bývaly vlastně z nějaké soukromé firmičky či družstva, a stavebnice budov k nim zase z jiné. Podobně myslím i PIKO…
Ale Jugoslávie mívala např. joint ventures se západními firmami, snad i zaměstnanecké akcie (už nevím)… Zkrátka nelze to srovnávat.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zelenskyj-chce-v-turecku-jednat-s-putinem-40520689
Aha, takže „Zelenskyj očekává, že od zítřka Rusové přijmou neomezené pŕíměří dle jeho podmínek“, a „Počká si na Putina v Istanbulu ve čtvrtek, kde jej – bude li mít náladu – milostivě přijme.“
Fakt jsou drogy svinstvo. Všiml si ten idiot, že prohrál?
Obdivuhodná je ta rychlost změny-z nikdy neustoupíme na musíme jednat snad za týden.
Mne se líbí ta královská formulace… „Očekáváme, že Putin poslechne a nechá se sebou vydrbat dalším Minskem, když už jsme teda prohráli“.
No, kocovina bude krutá.
Zpátečníku, možná měli v Jugoslávii zaměstnanecké akce a joint ventures, ale skončilo to velkým zadlužením a exportem levné pracovní síly na Západ.
Tady by to zřejmě dopadlo stejně? Nakonec, podobně se zadlužili i Poláci a Maďaři.
Tohle z mého hlediska sahá až příliš daleko; nemohu posoudit. Nevím o žádném důvodu se zadlužit, ale nemohu vyloučit, že třeba někde nějaký existoval.
Prve jsem chtěl zdůraznit jen to, že v roce 68 zde dosud existovala živá tradice první republiky (mnohem silnější než 1990 a ovšem nesrovnatelně silnější než dnes), která se týkala podnikání, kultury a vůbec všeho. Ovšem i silné levicové smýšlení, nejen komunistické.
Ale prvorepubliková tradice se 1968 týkala také morálky, zatímco 90. léta, jejich excesy a zhůvěřilosti naopak byly z velké části výsledkem naopak morálky z let normalizace.
Můj názor.
Takhle, zaměstnanecké akcie jsou víceméně socialistický vynález. Viděl jsem, proć je to blbost, na vlastní oči v ZŤS Martin.
Jugoslávie měla pravda ekonomik otevřenější, ale byla to stále pŕevážně socialistická ekonomika.
Mimochodem, VELMI zajímavý případ je Finsko. Nemylme se, Finsko do značné míry patřilo do východního bloku (pamatuji si fotografii z 1. máje v Praze a transparent finští odboráří zdraví první máj), ale ekonomika byla hodně mixovaná.
Zpátečníku, na svém názoru trvám. Že si do tehdejšího dění promítli své naděje prvorepublikoví pamětníci i pováleční antikomunnisté, to nic nemění. Jen díky invazi mohli pokračovat ve snění co by kdyby. Strana by se vedoucí úlohy nevzdala a tím byl výsledek determinován. jen by rozčarování přišlo později a nenadávali bychom na SSSR, ale na sebe.
Vlku, souhlasím s Vámi, ovšem myslím, že b y se stejně nadávalo na to SSSR, nebo by se našel jiný fackovací panák.
Mně to připadá jak fňukání některých jedinců na téma, co všechny by dokázali, nebýt bolševiků.
No a když bolševici odešli, tak fňukali dál, protože si velmi rychle toho bolševika nahradili někým nebo něčím jiným.
novinky.cz:
Fiala: Putin hledá způsob, jak se vyhnout příměří.
A Fiala mu určitě poradil …
Putin žádný důvod / způsob nepotřebuje. Nabídl jednání, ne příměří. EU ho neúkoluje.
Strana by se vedoucí úlohy nevzdala a tím byl výsledek determinován. — To všechno je pro mne příliš spekulativní, v situaci, kdy bez Rusů se socyjályzmus udržel leda na Kubě a v Koreji…
Nemíním tady spřádat alternativní historii, to si raději půjdu lehnout. Ale je jasné, že – a to z mnoha důvodů – by vývoj býval byl mnohem složitější. Např. proto, že komunisti (a těch tehdy byly statisíce, ve skutečnosti přes milion; nebudu dohledávat kolik přesně) už z velké části sami vytušili (mnozí i pochopili), že socialismus fungovat nikdy nebude. Anebo proto, že našinec by se byl kupříkladu mohl stát profesorem na Sorbonně nebo v Cambridgi, aniž by byl kvůli tomu musel emigrovat. Ale i třeba náš mechanik ve vejzkumáku (ročník cca 1943 či kolik) v roce 1968 odjel pracovat k západoněmecké firmě, s úmyslem se zase vrátit… To vše by bylo přinášelo důsledky a důsledky důsledků.
Zpátečníku, tady ani vzdáleně nehrozil převrat podobný tomu v roce 1989. I bez intervence by se maximálně mírně liberalizovalo, politicky na úroveň Maďarska, hospodářsky možná na úroveň NDR nebo Polska (řemeslníci, živnostníci).
Mimochodem, právě na příkladu Dubčeka a Kádára lze pěkně ilustrovat, že šikovný politik si i s tlakem Moskvy dovedl v rámci možností poradit.
TAk Dubček byl stranický kádr, vystudoval Vysokou školu politickou a politické vědy v Moskvě, navíc prožil část dětství v Rusku a celý život byl funkcionářem na různých úrovních.
Měl na Rusko silné vazby, zrovna tak prezident Svoboda. S těmihle lidmi by se opravdu nedalo moc očekávat, že by se opravdu trhli od Moskvy a tábora míru a socialismu.
Ještě bych dodala, že možná by nechali fungovat živnostníky a i do zahraničí by občas někdo vyjel ( ostatně jisté možnosti byly i za normalizace, jen to nebylo pro každého), ale velmi pochybuji, že by ustala politická buzerace a že byste mohli bez obav říkat, co si myslete o celém SSSR, že by nehrozilo kádrování a postihy, případně i kriminály.
Panebože…
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-tusk-vime-jiste-ze-za-obrim-pozarem-obchodniho-centra-ve-varsave-stoji-rusko-40520694
A za pomrzle broskve taky…
Tak ombudsman do toho praštil:
„pomníky Bandery a dalších, kteří pod kuratelou nacistů vraždili Poláky a Židy se staví znovu, a symboly waffen SS se oslavuji na Ukrajině dodnes. Snad z hlediska těch Ukrajinců, Estonců a Lotyšů, kteří prošli ruskými gulagy, to lze chápat, ale pro nás je to nepochopitelné a zcela nepřijatelné. Možná jde jen o nevýznamné a nepřátelskou stranou zneužívané symboly. Myslím si však, že tomu tak není.“
Celý jeho příspěvek sedí.
A Šichtařová má zajmavý komentáž k veřejoprávní televizi. Docela bych chápal zpravodajský kanál, sportovní kanál, populárně vědecký kanál. hudební kanaál, ale tanečky a filmy nejsou veřejnoprávní.
Nám zmrzla jen jedna sazenice okurky salátovky, kterou jsem sice zabalil do folie, ale prudký večerní vítr ten obal odnesl. Jinak z jedné strany omrzlo několik listů na kiwi, ale květy to neovlivnilo a druhá rostlina na pergole nejeví žádné omrzliny.
Klidný ale budu až v pátek.