South Seas Company – skromné začátky

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

490 komentářů u „South Seas Company – skromné začátky

  1. Dobré předpolední,

    já znám nějakou rebelskou verzi – město „ó, my se máme“ jsme říkali “ nemáme maso ani mísu“

    To Ó ve slabikáři mně vždycky iritovalo, protože mi to připadalo na hlavu padlý. Proč by se nemohlo říkat jen My se máme , jak nám zobáky narostly.

    Zrovna tak jsem nesnášela Ach, synku kvůli pro mně nesrozumitelné větě „doma- li jsi“.
    Navíc mám podezření, že to není prostá lidovka, ty byly o emocích a vášních a ne o výchovně ekonomických poučkách.

  2. Myslím, že jsou zralí na vstup do Evropské unie, protože splňují všechny předpoklady pro řízení finančních toků..
    Rozsáhlé prohlídky ve velení ukrajinské Národní gardy: Bylo zahájeno vyšetřování krádeže 200 milionů
    ▪️Ukrajinský protikorupční úřad provádí druhý den prohlídky ve velitelství Národní gardy.
    ▪️Mezi obžalovanými jsou velitel Pivnenko a ředitel logistického oddělení Gritsenko.
    ▪️Jsou podezřelí ze zpronevěry 200 milionů hřiven a z provizí ve výši přes 190 milionů.

    • Projev mocenských bojů. Tam je úplně jedno, které instituci se zrovna věnují, „provize“ kasíruje snad i pohřební služba.

  3. Hm, zdá se, že Donald není úplně úspěšný v uzavírání příměří. Skoro to vypadá, že si z USA všichni dělají hýždě.
    Trump „uzavřel dohodu“: Příměří mezi Indií a Pákistánem netrvalo ani půl dne
    ▪️V pohraniční oblasti začalo rozsáhlé dělostřelecké ostřelování jen několik hodin poté, co Trump oznámil dohodu o příměří.
    ▪️Jsou hlášeny raketové útoky na pákistánské hlavní město Islámábád.
    ▪️Americký prezident dříve uvedl, že Indie a Pákistán se za zprostředkování USA dohodly na úplném a okamžitém příměří.

    • No, skoro to vypadá, že se USA dostaly do pozice příslovečného placatého šutru… ale zdá se, že Trump tuto pozici spíše zdědil… Já jsem hlavně zvědav na další vývoj v Rudém moři…

  4. Nedokáži pochopit, ze se Ukrajina a EU ve chvíli, kdy se Ukrajinská obrana začína rozpadat na stále více místech snaží jednat s Ruskem z pozice síly. Je to jako by Německo v roce 44 dalo ultimátum spojencům, aby okamžitě přijalo příměří podle linie doteku a následně s ním podepsalo mír.

    Jinak… co?

    Navíc podmínky, které nabízí, jsou zhruba podmínky z března 22. Tuto šanci projeli.

  5. Dobré dopolední vespolek,
    PetřeSly, mně zas uniká, odkud a jak a proče se vzal ten primitivní antirusismus. To není rusofobie čili strach, ale ryzí iracionání nenávist. Vůči Rusku i Rusům; i dříve Ruská zmrzlina je dnes Smetanová….
    Jak s tím ti lidi můžou žít ? Vždyť se to časem musí odrazit na jejich zdraví…. a Seznam klidně píše o jakémsi scénáři „Narva“, kdy se předpokládá, že do dvou let Putin zaútočí na estonské městečko…. No ano, Kaja Kallas je té nenávisti etalon. Ale, nemůžu se zbavit dojmu, že ty lidi tlačí spíš černé svědomí, které se snaží překřičet… nebo zoufalá snada se zalíbit novým páníčkům ? Kdoví.
    Ano, chápu že Pobaltí má s Ruskem historicky dost problémů, jen si říkám, jestli to není tak trochu jako ve filmu Life of Brian….

    • Tak, tak. I mý měli v historii víc problémů s Němci než Rusy, ALE … to novináři pomíjejí. Vůbec mám pocít, že v kodexu českých novinářů je heslo „Kam vítr, tam plášť“. Stříbrňáci, Národní politika za války, Rude Právo atd.

    • IMHO, příčinu hledej u Sorose a jemu podobných zmrdů a jejich ideologickému působení za posledních 30 let.
      A začal to Havel, se svým humanitárním bombardováním Srbů a rozvinul to šláfenberg, jehož tchán cvičil jednotky SA a který osobně jel podpořit nácky v Kyjevě.
      Plus dominantní vliv Německa v EU, když náckové v Německu nebyli nikdy důkladně potrestáni. No a Rusko je porazilo – a to se neodpouští. A i když se toho asi nedožiju, po denacifikaci Ukrajiny bude nutná i denacifikace zbytku Evropy. Zejména Británie. No a denacifikace Kanady holt připadně na USA, pokud k tomu budou ochotný.

      • A všimni si, kdo tu nenávist hlavně šíří – jedinci spojení se Sorosem (Aspen institut) a spojenci Sudeťáků, tedy celá ODS, KDU-ČSL a TOP09 – ti hlavně zásluhou Šláfenberka.

        • Domnívám se, že nemalý vliv mají osmašedesátníci. Oni již nepředávají potomkům zkušenosti z válek, ale svoji frustraci ze snů zašlapaných ruSSáky. Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany, že jsme si je pozvali sami. Oni by to dokázali!

  6. Dobré předpolední,

    “ Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany,“

    Ta pravdu je nepříjemná. Pro mnoho lidí byl 68. rok nastoupení cesty k demokracii a svobodě a tehdejší vůdci byli až nekriticky uctíváni.
    Přiznat, že to byl jen souboj dvou stranických frakcí by je připravilo o jejich krásnou vizi, co mohlo být a nebylo a připravil je o to zlý „russák“

    Ve skutečnosti si nejsem jistá, jestli tehdejší vedení to chtělo vůbec tolik uvolnit. Spíš byv řekla, že se jim to poněkud vymklo z ruky. V každém případě, pokud by se stávající garnitura udržela, brzy by zase utáhla šrouby. Nebo lidi by sami ty šrouby přitáhli, protože každá kritika by byla ohrožením nově nastoupené cesty. Nakonec zažili jsme to v devadesátkách, kdy jediné slůvko kritiky na Havla stačilo, aby na vás někteří hleděli s podezřením, že jste „stará struktura“ a to i lidi, co vás mohli znát dost dobře.

    • Jojo. Jak tomu rozumím já je, že protože byli progresivisté ve straně velmi křehká většina, chtěli získat podpporu veřejnosti. A to se jim vymklo z rukou, protože 60. léta byla fakt zvláštní atmosféra.

      • Taky ještě byla v aktivním věku generace novinářů, kteří pamatovali lidi jako Peroutka nebo Čapek a najednou mohli svobodně psát.

        • A uměli i přemýšlet, takže články měly hlavu a patu…Manžel ráno chvíli sledoval Zprávy na ČT24, no děs běs. Takže EUnijníci něco vykvákli a pak zloduch Putin nechal média hodinu čekat, než řekl svoje. Trump se zaradoval. A teď palba analytiků, co to jako všechno znamená a může znamenat….. vždyť za dva dny bude zase všechno jinak, ale budou to analyzovat do bezvědomí.

  7. K roku 1968 je dobré si přečíst Štrougalovy paměti. Vnitrostranický boj tam popisuje dost realisticky. Kremlu se do akce moc nechtělo, nejvíc tlačili na intervenci Ulbricht a Gomulka.

  8. A co když je to už celé domluvené (jednání v Istanbulu) a teď obě strany předvádí svaly, aby neztratily tvář před vlastním publikem?
    BTW, omrzly nám brambory a fazole, ale relativně lehce. Soused má brambory omrzlé komplet, souseda, která je má více mezi baráky vůbec.

    • To mi připomíná ten rozdíl mezi škodou a tragédií… Když spadne vládní letadlo s ministrama, je to tragédie, ale není to škoda. Škoda je, když nám pochcípaj králíci.

  9. Pravda není důležitá, nikdo nechce slyšet, že se jen praly dvě křídla Strany (vlk 11:28) — Tohle mi zní, asi jako kdybyste napsal, že v československých procesech 50. let šlo výlučně o Slánského a bandu jeho údajných spiklenců… Ve skutečnosti roku 1968 stále bylo v aktivním věku dost lidí, které vychovala první republika, a i leckdo z těch, kdož měli ještě rakousko-uherskou maturitu, byl dosud celkem při síle. Nekomunistická veřejnost, byť zdecimovaná německými a komunistickými koncentráky, stále měla mnoho ze

    • svých někdejších kvalit a byla naprosto nepodobná dnešním mentálně malátným mátohám. Uvolnění poměrů, byť by snad bylo jen vedlejším efektem boje dvou komunistických klik, ji přivedlo zpět k životu takovou měrou, že s tím nelze srovnávat možná ani 90. léta (kdy lidé obživli většinou jen ekonomicky).

      Právě tohle Rusy i jejich nohsledy v Lágru Míru vyděsilo, a právě tohle vedlo k invazi. Že se k moci dostal Dubček (přísahající lásku a věrnost SSSR — „Tohle oni udělali mně!“), jim předtím bylo celkem buřt. Naopak, Brežněv byl rád, že se zbavil Novotného (jehož pokládal za Chruščovova člověka).

      • Nepovažoval bych to za byhlášení svaéu pravdy, ale jen za osobní názor. Obrovský rozdíl byl ekonomický, v 68 roce nepadalo v úvahu soukromé podnikání (maximálně mohl být švec nebo obchůdek jako měla sestra jednoho superkomunisty v Libni – to jméno si teď nevybavím), v devadesátém roce šlo o podnikatelskou ekonomiku

  10. Zasraná tráva. Váhám, jestli latifundie vyasfaltovat, nebo naopak ponechat jako přírodní bezzásahový biotop a natankovat na to dotace.

    • No, vyasfaltování něco stojí a nikdo Ti nic nedá.
      Za biotop dostaneš dotace. Ekonomicky je to jasné 😀

      Na trávu letos nadává kde kdo, brácha říkal, že letos musel posíct asi o tři neděle dřív, jinak by byla přerostlá a to je pak sekání peklo.

  11. Proti biotopu protestuje paní spolubydlící. Nechápu, co má proti krásně kvetoucím pampeliškám a bodlákům. I kopřivy jsou léčivé.

    • Tahle jihomoravská obsese „upraveným vším“ … My jsme celý víkend řešili problém „jak ta zahrada vypadá“ … Teď už „vypadá“.

      • Tak to my jsme drobet lajdáci a manžel seká, když si vzpomene. Nebo když chytne klíště, a já mu pak vysvětlím, že je to tou vysokou trávou 🙂
        Ale necháváme ostrůvky s květenou – pampelišky jsme sekali až odkvetlé…. máme sedmikrásky, popence a další hluchavkovité…. teď vyrazili i pryskyřníky.
        Hmyzu valem ubývá, tak když krmíme ptactvo, necháváme i kytky pro hmyzáky…

  12. Zpátečníku, vyděšení byli hlavně tvrdí stalinisté Ulbricht a Gomulka, jakož i zuřiví bolševici v Kremlu (k nimž Brežněv kupodivu nepatřil). A Brežněv neměl ještě tak silnou pozici, aby mohl nechat věcem u nás volný průběh. Velkou roli nicméně sehrálo neumětelství Dubčeka.
    Ono se to pak mlelo všelijak, například Bilakovo křídlo prosazovalo na post 1. tajemníka Černíka, Husáka „doporučila“ Moskva.

    • Ulbricht ani Gomulka (ani oba) ovšem neměli kapacitu invazi provést, a že by ji dělali bez Rusů, bylo zhola nemyslitelné.

      Samozřejmě všelijaké peripetie byly, kupříkladu Husák (jakožto politický vězeň z 50. let) byl roku 68 reformista… V zásadě to proběhlo tak, že někdo obracel kabát jednou, někdo dvakrát a někdo (stalinisti) vůbec ne. Ale o tyhle detaily mi nijak nešlo. Chtěl jsem jen ukázat na nesmyslnost toho, co psal vlk.

      Každopádně osmašedesátý byla celonárodní záležitost, která se velmi silně dotkla i nekomunistů (mohl bych vyprávět), početně vzato asi hlavně jich, a ovšem v obou směrech.

      K tomu, co píše Quivis: Ono ani v 90. roce ještě nikdo nekoupil fabriku… Tehdy v šedesátém osmém se to rozjíždělo slibně. Kdyby sem Rusové nevpadli, kdoví, kde by se byl ekonomický vývoj zastavil. Takhle z voleje bych odhadoval, že nejmíň na úrovni tehdejší Jugoslávie, spíše o kus dál (jelikož České země měly mnohem silnější průmyslovou tradici).

        • Obdivuhodného? Obdivuhodného? Mívala dost velký soukromý sektor, což byla v rámci Lágru Míru (čili ZST) výjimka.

          Lhostejno, že se vlastně odvíjela od roztržky Tita se Stalinem…

          • No, oproti nám měla i Sovětská ekonomika dost velký soukromý sektor 🙂

          • To ano, ovšem ČSSR byla v oboru znárodňování extrém.

          • Dost velký soukromý sektor měli i Maďaři a Poláci. Zjevně to tedy Moskva nezakázala a šlo opět jenom o obvyklý československý postoj „papežtější než papež“, který přetrval do dnešních dní …

          • Ano, to poslední jsem chtěl také připomenout, ale je to tak evidentní, že jsem to nakonec pokládal za zbytečné.

            To i NDR… Kupříkladu moje oblíbené vláčky TT bývaly vlastně z nějaké soukromé firmičky či družstva, a stavebnice budov k nim zase z jiné. Podobně myslím i PIKO…

            Ale Jugoslávie mívala např. joint ventures se západními firmami, snad i zaměstnanecké akcie (už nevím)… Zkrátka nelze to srovnávat.

      • Mne se líbí ta královská formulace… „Očekáváme, že Putin poslechne a nechá se sebou vydrbat dalším Minskem, když už jsme teda prohráli“.

        No, kocovina bude krutá.

  13. Zpátečníku, možná měli v Jugoslávii zaměstnanecké akce a joint ventures, ale skončilo to velkým zadlužením a exportem levné pracovní síly na Západ.
    Tady by to zřejmě dopadlo stejně? Nakonec, podobně se zadlužili i Poláci a Maďaři.

    • Tohle z mého hlediska sahá až příliš daleko; nemohu posoudit. Nevím o žádném důvodu se zadlužit, ale nemohu vyloučit, že třeba někde nějaký existoval.

      Prve jsem chtěl zdůraznit jen to, že v roce 68 zde dosud existovala živá tradice první republiky (mnohem silnější než 1990 a ovšem nesrovnatelně silnější než dnes), která se týkala podnikání, kultury a vůbec všeho. Ovšem i silné levicové smýšlení, nejen komunistické.

      Ale prvorepubliková tradice se 1968 týkala také morálky, zatímco 90. léta, jejich excesy a zhůvěřilosti naopak byly z velké části výsledkem naopak morálky z let normalizace.

  14. Takhle, zaměstnanecké akcie jsou víceméně socialistický vynález. Viděl jsem, proć je to blbost, na vlastní oči v ZŤS Martin.
    Jugoslávie měla pravda ekonomik otevřenější, ale byla to stále pŕevážně socialistická ekonomika.

    Mimochodem, VELMI zajímavý případ je Finsko. Nemylme se, Finsko do značné míry patřilo do východního bloku (pamatuji si fotografii z 1. máje v Praze a transparent finští odboráří zdraví první máj), ale ekonomika byla hodně mixovaná.

  15. Zpátečníku, na svém názoru trvám. Že si do tehdejšího dění promítli své naděje prvorepublikoví pamětníci i pováleční antikomunnisté, to nic nemění. Jen díky invazi mohli pokračovat ve snění co by kdyby. Strana by se vedoucí úlohy nevzdala a tím byl výsledek determinován. jen by rozčarování přišlo později a nenadávali bychom na SSSR, ale na sebe.

    • Vlku, souhlasím s Vámi, ovšem myslím, že b y se stejně nadávalo na to SSSR, nebo by se našel jiný fackovací panák.

      Mně to připadá jak fňukání některých jedinců na téma, co všechny by dokázali, nebýt bolševiků.
      No a když bolševici odešli, tak fňukali dál, protože si velmi rychle toho bolševika nahradili někým nebo něčím jiným.

  16. Strana by se vedoucí úlohy nevzdala a tím byl výsledek determinován. — To všechno je pro mne příliš spekulativní, v situaci, kdy bez Rusů se socyjályzmus udržel leda na Kubě a v Koreji…

    Nemíním tady spřádat alternativní historii, to si raději půjdu lehnout. Ale je jasné, že – a to z mnoha důvodů – by vývoj býval byl mnohem složitější. Např. proto, že komunisti (a těch tehdy byly statisíce, ve skutečnosti přes milion; nebudu dohledávat kolik přesně) už z velké části sami vytušili (mnozí i pochopili), že socialismus fungovat nikdy nebude. Anebo proto, že našinec by se byl kupříkladu mohl stát profesorem na Sorbonně nebo v Cambridgi, aniž by byl kvůli tomu musel emigrovat. Ale i třeba náš mechanik ve vejzkumáku (ročník cca 1943 či kolik) v roce 1968 odjel pracovat k západoněmecké firmě, s úmyslem se zase vrátit… To vše by bylo přinášelo důsledky a důsledky důsledků.

  17. Zpátečníku, tady ani vzdáleně nehrozil převrat podobný tomu v roce 1989. I bez intervence by se maximálně mírně liberalizovalo, politicky na úroveň Maďarska, hospodářsky možná na úroveň NDR nebo Polska (řemeslníci, živnostníci).
    Mimochodem, právě na příkladu Dubčeka a Kádára lze pěkně ilustrovat, že šikovný politik si i s tlakem Moskvy dovedl v rámci možností poradit.

  18. TAk Dubček byl stranický kádr, vystudoval Vysokou školu politickou a politické vědy v Moskvě, navíc prožil část dětství v Rusku a celý život byl funkcionářem na různých úrovních.
    Měl na Rusko silné vazby, zrovna tak prezident Svoboda. S těmihle lidmi by se opravdu nedalo moc očekávat, že by se opravdu trhli od Moskvy a tábora míru a socialismu.

  19. Ještě bych dodala, že možná by nechali fungovat živnostníky a i do zahraničí by občas někdo vyjel ( ostatně jisté možnosti byly i za normalizace, jen to nebylo pro každého), ale velmi pochybuji, že by ustala politická buzerace a že byste mohli bez obav říkat, co si myslete o celém SSSR, že by nehrozilo kádrování a postihy, případně i kriminály.

  20. Tak ombudsman do toho praštil:
    „pomníky Bandery a dalších, kteří pod kuratelou nacistů vraždili Poláky a Židy se staví znovu, a symboly waffen SS se oslavuji na Ukrajině dodnes. Snad z hlediska těch Ukrajinců, Estonců a Lotyšů, kteří prošli ruskými gulagy, to lze chápat, ale pro nás je to nepochopitelné a zcela nepřijatelné. Možná jde jen o nevýznamné a nepřátelskou stranou zneužívané symboly. Myslím si však, že tomu tak není.“

    • Celý jeho příspěvek sedí.
      A Šichtařová má zajmavý komentáž k veřejoprávní televizi. Docela bych chápal zpravodajský kanál, sportovní kanál, populárně vědecký kanál. hudební kanaál, ale tanečky a filmy nejsou veřejnoprávní.

  21. Nám zmrzla jen jedna sazenice okurky salátovky, kterou jsem sice zabalil do folie, ale prudký večerní vítr ten obal odnesl. Jinak z jedné strany omrzlo několik listů na kiwi, ale květy to neovlivnilo a druhá rostlina na pergole nejeví žádné omrzliny.
    Klidný ale budu až v pátek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *