„Je pro mě srdeční záležitostí, abychom už neprohlubovali příkop mezi východní, západní a střední Evropou“ prohlásil Juncker a odmítl finanční sankce proti Maďarsku a Polsku kvůli rozporům s Bruselem v migrační, příp. justiční politice.
Juncker ( ZDE* ) tedy oficiálně přiznal, že kopali příkopy.
Teď už jsou ty příkopy nepřekročitelné, tedy přichází doba pro „budovatele mostů mezi národy“ …
Až se naši politici přihlásí, že ČR by mohlo být takovým mostem mezi západem a východem, nezapomínejme, že po nás, po mostě, budou dupat obě strany… 🙁 !!
Ptakopysku, snad jen…stáhnout spešl jednotky z Afghanistánu. Jenže slyšel jsem drb, že Pandury mají zadní dveře z překližky. Kdyby divočák zákeřně obešel zezadu…
1081 NoName, to je Trumpismus. Machismus je…. 😀
Co se týče Weinsteina a harašmentu, tohle se v Holywoodu táhne už od zakladatelů.
1067 to nevadí. V pekle si je Mengele přebere.
1068 Máš na mysli D8?
Nickname, …protože se soukromníci nedovedou domluvit?
Protože nejsou Svobodní. A Svobodní nejsou proto, že se neumí domluvit. 😀
Jeden lev si vždycky uloví ze stáda. Kdyby se ve stádu domluvili, podupaný lev by pošel hladem. Jenže se nedomluví. Na světě je to zařízeno tak aby i lev měl z čeho žít. Za to stádu poskytuje službu tím, že loví nejslabší kusy a tím stádo udržuje v kondici.
(1074) Podplácení je, když někdo za své peníze uplácí mne (nás). Podplácení není, když někdo sebere mé (naše) peníze a část z nich mi vrátí.
(1076) kdepak v Evropě, to by se stát nemohlo… – to někdo tvrdil?
(1078) „Kdyby seděl, stejně by nepustil“? nebo „a vy zas bijete černochy“? 😛
(1083) Šrajtofli jsi uhlídal?
(1087) To ohrazení, nic moc. Elektrický ohradník.
Aero,
klidně vám můžu ukrást šratofli,a penězi,které obsahuje někoho uplatit.
Vrcholem by bylo, kdybych penězi z té šrajtofle uplácel vás 🙂
Případně k tomu přidám peníze ze šrajtofle,kterou ukradnu někomu jinému.
Navíc se dá spekulovat,že protože jste přišel o svou šrajtofli, necháte se uplatit snadněji,protože vám ty peníze z vaší šrajtofle chyběj 🙂
To máte asi pravdu. Socani mi z mé šrajtofle ukrádají setrvale. Jen to prostě nepovažuji za uplácení, když z toho něco vrátí.
AEro,
a cokdyž vám vrátěj víc,než vám ukradli ? Jak to nazvete pak ?
Zázrak, který se ještě nikdy a nikde nestal.
„klidně vám můžu ukrást šratofli,a penězi,které obsahuje někoho uplatit.
Vrcholem by bylo, kdybych penězi z té šrajtofle uplácel vás :-)“
Proč vrcholem? To je princip financování EU a představa socanů. Ostatně co jinýho byl komunistickej model?
Aero,
pokud mě. coby zloděje vaší šrajtofle vezmete jako EU, a vás, kterému ta šrajtofle byla čmajznuta jako ČR, děje se to každej rok.
Fakt je , že jako státu a jeho subjektům se vrací víc peněz,než odvádíme.
Co se následně s těmi penězi děje,je jiná věc.
Jsme (zatím) čistí příjemci.
1113
Je to podplácení .Berte prachy, a za to držte hubu a krok. 🙂
halladine,
mýlíš se. AeroKarlovi nevrací víc, než mu ukradli. Proud peněz sice míří do distriktu, kde AeroKarel měí kyslík na CO2, ale tak nějak ho částečně míjí… 😀
1115
Nj, asi se blbě postavil 🙂 Možná se lekl, že by ho ty prachy zasypaly, a couvl 😉
Jestli ona není chyba na hubení těch divočáků používat ostřelovače. To jsou děsní perfekcionisté, kteří se chlubí tím, že trefí myš na kilometr a půl.
Jestli by nebylo lepší nasadit normální pěchotu co to jenom tak kropí, nejlépe ráží .50BMG 🙂
U těch hereček a MeToo kampaně mně nejvíc baví ten časový odstup a věk.
Ve výše uvedeném článku na Lidovkách se lze dočíst např. problém, který měla Lena Heade (aktuálně věk 44) ve věku 32 let.
Dále je tam popsán problém Reese Witherspoon (aktuální věk 41 let), který měla když jí bylo 16 let.
Zajímavé, jak se to některým dámám vybaví po všech těch letech, zejména v době, kdy už jsou tak nějak maličko za zenitem a na pokoj je nikdo nezve.
A to říkám jako chlap, který se nikdy o žádnou ženu v metru neotřel, nemravný návrh ve firmě neučinil a s filmovou branží nemám nic společného.
Smutný život. 😉
(1113) To by platilo za jediné okolnosti: Že by peníze z Brusele přišly tak, jak do ní odešly: Bez podmínek. Pokud nám soudruzi z Brusele nařizují, na co je smíme použít a za jakých podmínek, je to prodělečné, i když těch peněz je zatím a údajně o něco více.
1105: D8 je pověstná. Jedno údolí, most stavěný zvrchu – aby ani náhodou tatra o sasanku nezavadila. Most je samozřejmě do tunelu. ANO, zeptejte se ministra ŽP, kousek odtud měl práci, možná s tím má co na práci i ŽD.
V tom samém údolí si zastupitel města L. staví chatu. Klasika. Tatra pro město, tatra na chatu. Dlaždičky pro město, dlaždičky na chatu. Chata, chatička, spíš hospůdka nebo penziónek. Vesnička O.
Ale nepsal jsem o D8, to mám trošku z ruky, psal jsem o D6, 152. Výhled na léčebné zařízení spravedlivého ministerstva. Klaus v něm uvolnil pokojíky, ale rychle se zaplnily. To je dobře. V rámci léčení nám sekají šroubky.
Možná už jsem psal. Byl výpadek, já vypnutý telefon, kolega dostupný. Kolega se musí starat o 40kg staré štěňátko, hodnou fenku. Šel restartovat síťová zařízení i mezi pacienty z LPZ, u nás na pracovní terapii. Se štěňátkem, nemůže jí nechat doma samotnou. Zavřel za sebou dveře a slyší „bacha, šťára“ a veliký hukot, jak pacienti cosi uklízejí. Snad nenarušují léčebný režim? Proč se pacienti bojí štěňátek?
K diskuzi o dotacích připomínám starší vynález Ing. Ek. Dr. Mus. Ivana Mládka, prof. h.c., jeho pozorování účetnictví v reálném socialismu. Navrhoval aktualizovat systém podvojného účetnictví z má dáti / dal na ukradli jsme / ukradli nám.
OT: Už zde prosím někdo zmínil další pohromu z Brusele, halící se do zkratky GDPR ?
Narazil jsem na to už tuhle: https://www.systemonline.cz/it-pravo/resite-uz-gdpr-a-urcite-jste-na-nic-nezapomneli-1.htm , ale že půjde o katastrofu první velikosti, vyrozumívám teď z toho, že se již asi týden snažím přimět ajťáka o sto kilometrů dále, aby přesunul jeden textový soubor z jednoho místa na druhé, a on se mi omlouvá, že nemůže, nedostane se k němu fyzicky, neb je na školení o GDPR…
Tak pokud se k němu potřebuje dostat fysicky (a nejde o zcela isolovaný počítač někde v raketovém silu nebo na ústředí zpravodajské služby), tak je to houby ajťák. 🙂
Ale vážně, GDPR je (a bude) problém. S našimi zákazníky to řešíme už delší dobu a je to dost komplikované, zejména proto, že tomu nikdo kloudně nerozumí, včetně úředníků a těch, co poskytují drahá školení…
Nechci zacházet do podrobností, ale z celé té věci smrdí účelovost toho, jak poskytnout možnost ouřadu skřípnout kohokoli, kdo se stane nepohodlným z libovolného důvodu. Plus to sebou nese (zejména u maličko větších firem) nezanedbatelné náklady… 🙁
1124 — No, abych byl maličko konkrétnější, ono je potřeba, aby ten soubor přesunul do hardwarového klíče. Pokud jej momentálně nemá zapíchnutej v mašině, pak mu asi jsou veškeré IT dovednosti málo platné.
Nic o tom nevím, Pavle, a zejména nechci vědět; mám ale dojem, že Brusel jako obvykle sleduje více cílů najednou, tedy nejen si najít (další a již velmi mnohokrátou) záminku a nástroj k postihu nepohodlných, ale zároveň zkomplikovat život všem (proč to Brusel dělá, přesně vzato nevím, beru však jako fakt, že to dělá úmyslně; přinejmenším v tom smyslu, jak jsem zde psal o úmyslech institucí) a do třetice najít další zdroj příjmu pro spřízněné školitelské organizace…
Abych to pro IT příznivě naladěné poněkud konkretisoval. Kupříkladu jeden takový konkrétní problém na který lze od několika státních úřadů a školitelů v této problematice obdržet zcela resolutní, argumenty podepřená a naprosto protichůdná stanoviska je třeba tohle:
Firma střední velikosti zabývající se dovozem a prodejem textilních materiálů a oblečení provozuje krom určitého množství kamenných obchodů také e-shop na kterém si lze objednat všelijaké oděvy. Zboží se doručuje poštou nebo kurýrní službou a platby může zákazník provádět pomocí kreditních karet, bankovního převodu nebo dobírkou.
Firma má své databáze, účetníctví, záznamy o prodejích a dodávkách apod. provozovány v několika aplikacích. Data jsou uložena na síťovém úložišti v prostorách firmy (dvě lokality z důvodů bezpečnosti dat) a zároveň je v pravidelných intervalech prováděna záloha formou „snapshot remote replication“ na cloudové úložiště provozované mezinárodním a poměrně renomovaným providerem. Data v tom cloudu by měla být uložena šifrovaně, jak se píše ve smlouvě mezi tím providerem a oděvní firmou.
Na čí straně je odpovědnost před zákonem, pokud útočník plošně napadne datová úložiště renomovaného mezinárodního providera a dojde krom jiného k úniku dat té oděvní firmy ?
Pro přesnost dodávám, že z hlediska GDPR je úplně jedno, zda došlo k nějakému zneužití těch dat nebo ne či zda data byla rozšifrována nebo ne, protože podle té směrnice vzniká průser v momentu kdy obecně k úniku dat došlo.
Jen v tomto jediném hypotetickém příkladu se nám už podařilo shromáždit tři zcela odlišná stanoviska od úřadů, které by v tomto ohledu měly být kompetentní a které to v budoucnu budou posuzovat.
Do the math…
Dana to tu zmínila, je to cca den -dva.
Vzpomněla jsem si na to, když mluvili v radiu o tom, že stávkují doktoři a proč. Ti mají leckdy docela citlivé údaje, to bude materiál pro buzeraci.
1126 — No, moje situace je taková, že o zákaznících mám výhradně údaje, které všechny jsou dostupné ve veřejně přístupných registrech (OR, živnostenský rejstřík, příp. jim odpovídající zahraniční), plus tu informaci, že si ode mě objednali a dostali nějaký ten software. Čili můj pohled samozřejmě je, že žádná citlivá data nemám; ovšem dokážu si představit, jak se na to asi dívají ty byrokratické stvůry…
Hmm… Moje rozpoložení je už dlouhodobě to, že pokládám za potřebné při první k tomu vhodné příležitosti (která ovšem nemusí nastat nikdy nebo které se nemusím dožít) vyvodit odpovědnost příslušných činitelů; už jen za to, že jsem se takovouto zhůvěřilostí teď musel vůbec zabývat.
Zpátečníku – 1126 – ano, to je hodně rozšířený mýtus.
Nicméně i veřejně dostupné údaje jsou dle GDPR předmětem ochrany těchto údajů.
A to zejména v situaci, kdy jejich získání bylo podmíněno nějakou službou nebo dodávkou.
A platí to i zpětně. Tohle je jeden z FAQ na toto téma. Konkrétně cituji:
Dopadne GDPR i na kontakty, které jsme získali před zahájením platnosti GDPR ? Potřebujeme aby zákazníci poskytli svůj souhlas a aby tento souhlas splňoval nové podmínky ?
Na tyto kontakty se GDPR vztahuje. Starší souhlas bude vyhovující za předpokladu, že způsob jeho udělení bude v souladu s GDPR. Pokud je zpracování založeno na souhlasu, musí být správce schopen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých údajů a tento souhlas byl udělen svobodně a byl konkrétní, informovaný, jednoznačný a ničím nepodmíněný. Lze předpokládat, že v řadě případů tato podmínka splněna nebude, zejména tehdy, kdy byl souhlas součástí související smluvní dokumentace nebo byl podmínkou pro čerpání služeb.
Blíže třeba zde: http://www.gdprbezobav.cz/
1129 — Jo, to je vskutku rozkošné. Zhruba řečeno, chápu-li to správně, data nesmím zlikvidovat (např. kvůli berňáku), a zároveň je nesmím uchovávat, leč za prakticky nesplnitelných podmínek.
Raději si snad půjdu lehnout a nechám si zdát o Norimberském procesu…
Z výše uvedeného plynou na první pohled dva zásadní problémy pro dodavatele nějakého toho software.
1. Důkazní břemeno je na straně správce (tedy prodejce software) který je povinnen doložit, že subjekt údajů udělil souhlas bla bla bla.
2. Pokud bylo poskytnutí osobního údaje (např. jméno, adresa, e-mail) podmínkou pro čerpání služeb (což dle zákona dodávka software je), nejednalo se o souhlas, který byl „udělen svobodně a byl konkrétní, informovaný, jednoznačný a ničím nepodmíněný“.
Takže minimálně z toho plyne povinnost všechny dosavadní zákazníky znovu oslovit, jejich souhlas si vyžádat (ale už nesmí být podmíněn např. licencí na software) a pokud souhlas nebude, tak zákazníky z firemní databáze smazat. Zcela vyloučeno je kupříkladu takové zákazníky kontaktovat s nabídkou nové verse software a podobně.
Vida, to mně nenapadlo. Máme zde povinnost kontrolních hlášení na berňák, kde musí být uvedeno kdy a komu byla vystavena jaká faktura. Proti tomu stojí povinnost mít ten souhlas.
Co když souhlas nebude udělen nebo žádost o souhlas bude ignorována ze strany zákazníka ? Mohu vyplnit a odeslat kontrolní hlášení ? Nebo jej odeslat nesmím ? Nebo jej odeslat musím, ale takového zákazníka v něm nesmím uvést ?
Tohle možná některé byrokraty dosud nenapadlo 🙂
Jak říkám, Pavle, prakticky nesplnitelné. V roce, kdy GDPR vstoupí v platnost, to bude právě 30 let, co (licence k) SW prodávám; představa, že ty uživatele ještě po té době seženu (jakkoliv by mě zajímali i z jiných důvodů) je pochopitelně zcela mimo realitu.
Ono bohatě stačí i těch 10 let, po kterých je musím držet v dokladech kvůli DPH…
Ale tak můžeš ty údaje v souladu s GDPR smazat nebo zaplatit pokutu 20.000.000 euro nebo tuším 5% ročního obratu (nikoli zisku). Pro přesnost je nutno dodat, že pro tyto účely se obrat počítá z hrubého příjmu PŘED zdaněním.
🙂
Eh, to bylo k 1131…
No, jsem zvědav, jak to celé jednou dopadne… Tamti, co zamýšleli dobýt a posléze racionálně řídit celý svět, si nakonec nebyli schopni zajistit ani to, aby je seržant Woods postavil na propadlo dostatečných rozměrů…
Ale vážně. My už to se zákazníky (zejména těmi většími) řešíme docela dlouho a situace nemá uspokojivé řešení.
Jedinou (poměrně slabou) útěchou je to, že v tom bude takový mrdník, že se v tom ani ouřad nevyzná.
A mimochodem, pokud ti to připadá komplikované z posice dodavatele software, tak se zkus vžít třeba do kůže dodavatele elektrické energie, plynu nebo internetového připojení či kabelové televise.
A pravá noční můra je to pro banky a mobilní operátory…
Jelikož to máš nastudované, zeptám se rovnou na samotný princip: To ty údy Brusele chtějí, aby subjekt prokazoval, že nemá data, která dle GDPR nesmí mít? Nebo se řeší až případ, kdy se ukáže (např. v důsledku úniku), že je měl?
Na požádání musíš doložit (resp. musíš to mít průběžně dokladováno a auditováno), že ta data nemáš, pokud s jejich skladováním nemáš ten informovaný a nezávislý souhlas.
Dobrá rada je, nezkoušej si to v praxi ani představit. Nejde to, pokud si chceš zachovat zdravý rozum.
1137 — No, to by, při míře občanského vědomí aspoň srovnatelného s tím, jaké Češi mívali i přes německý teror za Protektorátu — narážím např. na onen známý bojkot denního tisku — myslím naopak nabízelo cestu, jak se celé té zrůdnosti zbavit: Stačilo by masově odmítat poskytnout souhlas k zacházení s těmi daty. Dodavatelé pak mohou odpojit všechny zákazníky a zkrachovat…
Dám malý příklad z opačné strany.
Jsem zákazníkem Pražské plynárenské a odebírám od nich plyn.
Před cca. pěti lety jsem využil jejich tehdy poměrně velkorysé nabídka na to, že nám v plné výši zaplatí nový kotel pro topení a teplou vodu, pokud se jim upíšeme na cca. 10 let, že od nich budeme odebírat plyn.
Kotel skutečně v plné výši (cca. 60.000 Kč) zaplatili a my plyn odebíráme a platíme.
Někdy počátkem příštího roku od nich dorazí ponížená suplika, abychom jaksi udělili svůj souhlas se zpracováním našich údajů (jméno, adresa apod.) aby nám mohli nadále posílat faktury za odebraný plyn.
Z čistě akademického hlediska si pohrávám s myšlenkou jim tento souhlas neudělit a kochat se tím, co se stane pak 🙂
nabídky – sakra
Jinak to spektrum lahůdek je velmi bohaté. Např.
https://www.gdpr.cz/blog/odpovednost-za-sireni-obchodnich-sdeleni-v-ramci-mailingovych-kampani/
což se mimochodem, (podle jiného nálezu/názoru zde neuvedeného) vztahuje kupříkladu i na reklamu na Webu, neboť i ta může být považována za obchodní sdělení.
No, projdi si to, je toho dost na studium až do května 2018 a dál. 🙂
No, je vidět, že eurobolševik se snaží plodně navázat na své komunistické předchůdce, kteří např. znárodnili živnost včetně strojního vybavení, ale živnostníka (zbaveného veškerých prostředků) nutili, aby jej dále splácel…
Raději si už opravdu půjdu lehnout.
No a to jsi se ještě neponořil hlouběji do problematiky EET. Protože na účtenkách EET je nutno uvádět DIČ podnikatele, ze kterého lze u fysických osob dešifrovat rodné číslo, což je podle GDPR přísně střežený údaj, jehož správa a archivace je podmíněna informovaným souhlasem majitele (v tomto případě podnikatele, který účtenku vystavuje/musí vystavovat).
To, že by nějaký podnikatel neposkytl souhlas nikoho z těch dovedů tak nějak nenapadlo… 🙂
Dobré zas ráno… Já nevím, odkud se berou ty kecy, že ohledně eurohujerský mumie jsme čistí příjemci. To prostě není pravda – a nikdy nebyla. Stačí si přečíst podmínky té které tzv. „dotace“ a zbytek jsou kupecké počty. Ale to by si to napřed musel někdo opravdu spočítat a ne gůglit propagandistické kecy.
Po odečtení všech těch poplatků a spoluúčastí a podobných zlodějen dostává ČR necelých 80% čistá ruka toho, co platí.
1147
Ano, u všech projektů je určitá spoluúčast ze strany státu,případně krajů nebo kombinace obojího.
Má to být zárukou toho, že bude podpora posuzována odpovědněji, což by nemuselo při platbě komplet z EU zdrojů být.
To ovšem nic nemění na celkové výši dotací
halladine,
mám pocit, že jsi ještě nikdy žádným dotačním titulem „neprocházel“, že ne?
1147 PeSi, to je jedno. Z hlediska alokace je to stoprocentní ztráta.