Aneb, co se úředně děje, když se rozhodnete dovézt ojeté auto z Itálie. Italskou stranu nechám stranou, na Itálii tu byla větší esa a dění kolem automobilů jako vítaného zdroje dojení italských daňových poplatníků pečlivě tutlala. Budu tedy tutlat i já. Snad jenom takový detail, že ještě loni tam člověk vyhlídl ojetinu, nechal si na místě zkontrolovat, jestli je košer, koupil, zaplatil, vyfasoval k ní papíry, naložil jí na návěs a jel. Nyní se úředně kontroluje, jestli auto není kradené, nepatří mafii, není úředně neexistující, eccetera, eccetera, eccetera. A protože Itálie, tak to trvá měsíc. (Jen tak pro zajímavost, dostat se do italských databází kradených vozidel je pro cizince úkol nadlidský. Horší než získat tři zlaté vlasy děda vševěda.) Takže máte doma auto, máte kupní smlouvu a čekáte, až proběhne úřední kolečko, až se potvrzené doklady dostanou na stůl italskému obchodníkovi s autama, až se obchodník rozhoupe a doklady buchvíproč pošle exotovi, který vám auto převážel. Chi va piano va sano e va lontano. (Kdo jde pomalu, dojde ve zdraví a daleko.)
Takže doklady páčíte od exota, který vám auto přivezl, protože nejspíš doklady strčil doma do šuplete, vykašlal se na ně a vás krmí pohádkama, že v Alpách spadla lavina na šoféra, který techničáky převážel, že už to dal do pošty a pošta to doručila do Grónska… Pak vám rupnou nervy, dojedete k exotovi, exot vám řekne, že doklady jsou u druhého subexota, dojedete si k subexotovi a ten je opravdu v tom šupleti má. Evidentně je italský způsob práce nějak nakažlivý.
Rozjásaně s doklady v ruce vyrazíte na stanici STK, kde by vám měli udělat evidenční kontrolu, změřit emise a udělat technickou kontrolu. A v tom okamžiku se začnou dít věci a podivenství převeliká. Technik se udiveně koukne na auto, sedne si k počítači, chvíli v něm štěrchá a pak vám s truchlivým výrazem ve tváři sdělí, že tohle auto neexistuje. Když mu řeknete, že ta dvoutunová věc za vámi je dotyčné auto a je setsakra existující, zachmuří se ještě víc a jde do počítače štěrchat znovu. Pak zjistí, že to auto opravdu existuje, ale má jinej motor, než ministerská databáze popisuje. Vás jako databázistu v.v., který pár let pracoval pro různá ministerstva, to nikterak neudiví. Proč by jedna země Evropská unie, durchumdurch prodrátovaná sítěmi, měla vědět, co se vyrábí v desetitisícových sériích v druhé zemi, že? Ale technik se nenechá zlomit, najde ten správný motor a přes protesty programu ho do formuláře nahečmá. Auto projde technickou bez ztráty květinky, a začne tvorba technického protokolu. Po třech hodinách usilovné mravenčí práce je hotovo. Vlastně ne až tak úplně docela. Cestou domů si čtete v protokolu a zjistí, že tam jsou napsané jiné velikosti ráfků. Víte přesně, že jsou jiné, protože jste auto nechával přezout na zimní gumy i s ráfkama a na webu výrobce jste se dočetl, že tohle auto z tohohle roku s touhle motorizací má povolený jenom jeden jediný rozměr ráfku a jenom jeden jediný rozměr pneumatiky. Technik opraví rozměr ráfku, vytiskne podruhé protokol a předá vám ho. Cestou k autu zjistíte, že sice hezky napsal 7J, ale nechal tam původní zbytek rozměrů, které jsou taky špatně. Technik vytiskne třetí verzi protokolu. Spokojeně se podíváte do protokolu a zjistíte, že je kompletně špatně rozměr pneumatik. Počítač, vybaven vnitřní inteligencí po provedené opravě v okénku ráfky automaticky přepsal okénko rozměr pneumatik. Úplně blbě. Se čtvrtým protokolem se odebéřete na obecní úřad, odbor dopravy.
Na úřadě si vyčekáte frontu dvou lidí a po hodině a půl se dostanete na řadu. Na rozdíl od těch předchozích vás během minuty vystřihnou jak kolečko z papíru. Nany za sklem převezme štos dokladů, vyplněnou žádost, a když zjistí, že jde o dovoz z EU, suše vám řekne, že tohle se vyřizuje do příštího pracovního dne. A protože je pátek ráno, musíte pochopit, že do pondělka do odpoledne se to prostě NEDÁ stihnout a musíte přijít ve středu. Že v devět ráno bude hotovo. Ve středu v půl deváté ráno vám Nany volá, že v protokolu jsou chyby. A že technik není v práci, takže si máte pro papíry dojet, odnést je na STK, počkat na druhý den, až v práci technik bude a přinést je opravené zpátky na úřad. Je vám zcela jasné, že úřad se na vaši věc z vysoka vykálel, nechal ji ležet celých šest dní a začal na ní pracovat těsně před tím, než jste se měl dostavit. Úřad je natolik laskav, že praví, že až opravené podklady dodáte, že na věci začne promptně pracovat. I když je čtvrtek a není úřední den. Takže ve čtvrtek ráno nacváláte na úřad, převezmete vadné protokoly, snažíte Nany za sklem vysvětlit, že tohle auto nemá, ale opravdu NEMÁ žádné alternativní pneu, ani disky, protože by nefungovala správně ABS a další vehementy v autě zabudované, takže technik tam OPRAVDU NEMŮŽE nic napsat. A že sice v technickém průkaze je napsáno osm míst k sezení, protože to je maximum u modifikací, které mají v poslední řadě lavici a ne dvě židle, jako tam máte vy, že vy tam máte opravdu jenom SEDM míst k sezení a víc jich tam nedáte, i kdybyste se pokrájeli. Že pojem EURO4 je obecný pojem a že pro techniky je důležitý název konkrétní normy, protože norem EURO 4 je tři prkýnka a nikdo mi s textem „EURO 4“ v budoucnosti emise neudělá, protože nebude vědět hodnoty. Argumenty se odrážejí od skla, které vás od Nany dělí, jako hrách od zdi. Odjíždíte k technikovi a rukou společnou a nerozdílnou splácáte technický protokol tak, aby byl v souladu s chápáním pojmů Nany za sklem. Nany převezme protokol a s úsměvem vám řekne, abyste si přišli v další úřední den, že to bude hotové. Pak si všimne, že vám jde pára z uší a podivně rudnete. Na vás mrazivý dotaz, zda to myslí úplně vážně, se zadumá a pak vám řekne, že to bude mít za dvě hodinky hotové.
A opravdu. Po zaplacení poplatků za více než tři tisíce, týdnu usilovné práce úředníků, které platíte ze svých daní, čtyřech návštěvách STK a třech návštěvách Úřadu, držíte v ruce český techničák a značky. Můžete si je nacvaknout do rámečků, nasliznout si na přední okno dálniční známku a vydat se po rozflákaných silnicích, padajících mostech a hrbolatých dálnicích vstříc radarům, kontrolám lékárniček, reflexních vest, výstražných trojúhelníků…
Alelujá veselme se.
Eskalátor
Podobná situace nastala při otevření strasy B. Na stanici Nádraží Smíchov nebyly ve směru výstupu k městským autobusům instalovány eskalátory což lidi značně prudilo. V té době se zastěhovávalo barrandovské sídliště a provoz na přestupu metro-autobusy byl značný. A tehdy Večerní Praha otiskla nějaký dopis, kde si pisatel na neexistenci eskalátorů stěžoval. Reakce Dopravního podniku byla značně arogantní: podle normy tam žádný eskalátor být nemusí a navíc – výstup je nejprve do podchodu a pak z podchodu ven, tedy nejde o jeden dlouhý výstup. A protože jsem onen výstup znal, tak se mi údaje o tom, že normativní výška není splněna nějak nezdál. Spočítal jsem si schody, ponásobil a ejhle – obě etapy výstupu požadavek normy na eskalátor bohatě splňují. A tak jsem si sedl a napsal do Večerní Prahy dopis, který byl ještě arogantnější než stanovisko Dopravního podniku. K mému překvapení ten dopis otiskli. A začaly se dít věci. (Jeden z kolegů mne navštívil a mávaje novinamu pravil: „Jak to, že ještě nepodáváš orgánům vysvětlení?“) Nakonec jsem byl pozván „na besedu“ do Metroprojektu, kde mi byl onen šlendrián vysvětlen se slovy „tohle přeci nemůžeme zveřejňovat“. Zajímavé je, jak se v průběhu let ona stanice proměňovala. Eskalátory v onom směru už ale nejsou tolik zapotřebí – na barrandovské sídliště jezdí tramvaj.
PeSi, já nechci rejpat, ale ti nosiči jsou tam dva – a když se ti vyhrne z metra 20 lidí z kuframa tak co?
Se maj ti kluci ztrhat?
2 Rpuť – ale to není můj problém… Navíc, jsou to lidi, kteří se na tuto činnost nechali najmout a dělají to za peníze a jistě i pro své zdraví – a zcela dobrovolně. Nejsou to ani galejníci, ani váleční zajatci. Takže i to tempo práce je na nich. A jestli jsou tam 2 nebo jestli jich tam je 20 je jen a pouze otázka, na kolik z nich jsou prachy.
Jo, kdyby to tak byli ouředlníci z magistrátu, kteří by si takto odpracovávali svou idiocii, to bych tam snad byl ochoten investovat i do drába s bičem, aby je popoháněl.
Ostatně, naprostá většina checkovaných zavazadel má limit do 25 kilo, tak by to pro magistrátního úředníka byla akorát příjemná a zdravá rozcvička. Aby kvůli přebytku energie nemusel jezdit po magistrále na kole.
Rputi, není důvod nosit kufry každému – mimo metro je taky nikdo majitelům nebude nosit.Stačí seniorům a tělesně postiženým.
Halle,
dámy na podpatcích mají většinou kufry na kolečkách. Ale na schodech to drncá.
Ona by, konec konců, stačila dřevěná líha na to tahání. 🙂
PeSi, myslíš honit Krndu bičem z kuframa – něco jako víření duší hříšníků v pekle …. jo, to není marnej nápad!
Dámi i nedámi 🙂 ať si dají na nohy něco pohodlnějšího. Sedět v letadle ve štekláčích je hloupost.
Tak po tom, co předevčírem zveřejnila polská média o dění na palube vládního speciálu směr Smolensk, je česká „bloggerka“ schopna vyplodit tohle:
http://kostlanova.blog.idnes.cz/c/457387/smolensk-v-hadanka-ruskych-dispeceru-kdo-vlastne-ridil.html
To už je nějaká duševní porucha nebo co.
Prostě přes všechno, co pro pád udělali Poláci na palubě je podezřelé Rusko, protože Serioža nebyl u lékaře a siréna byla spuštěna pozdě.
Vono zase na druhou stranu: desitky let se prestupovalo na Kulataku a tam nejsou eskalatory ani z peronu do vestibulu a holt to museli luftaci taky zvladnout.
58 – Kostlanova je lidsky blazen, pro pobaveni doporucuji jine jeji vyblitiny a hlavne jeji reakce v naslednych diskuzich.
Kostlánová je vážně magor, už mě ani nebaví!
šimone, jakile přejdeme na debatu o tom, jestli projektant nebo investor, ocitneme se v kole – jako kolem Blanky. Určitě se shodneme na tom, že nikdo kolem té stavby nepoužívá rozum, protože přece na to je předpis. Já to vracím k dávné debatě o šířce garáže (a nechci ji znovu vířit, jen připomenout).
Jistě mají všechny strany pokrytá záda, normami, razítky a zápisy z jednání.
Ad letecké katastrofy. Co když chyb bylo více, v letadle i na zemi? Osamocená chyba havárii způsobí málokdy.
Příklad: co kdyby dle předpisů letiště odmítlo letadlo přijmout i kdyby piloti chtěli? Co kdyby piloti dle předpisů odmítli přistát, i kdyby měli povolení ze země – zkuste to sokolíci. Stala by se havárie?
Chyby, které se stávají u komplexních systémů, závisí často na psychice rozhodujících osob, schopnosti komunikace.
Ptal jsem se zastoupení EK, zda by nebyla porušena podmínka udržitelnosti projektu, kdyby se přidal eskalátor. Nezodpovězeno.
Dovedu si představit diskuze – ještě nemáte zkolaudováno a proplaceno a už tam děláte změny? Na to se musíme podívat … Pak může být částečně neproplaceno, či v horším případě vratka.
Tak jsem se dočetl, že je to 32 schodů. Dle normy to znamená celkovou výšku cca 5 m.
Takže vynešení jednoho 25 kg zavazadla obnáší zhruba 1250 J. Což je necelých 300 kalorií. Ovšem ten nosič tam musí vynést i sám sebe… Takový vypracovaný nosič by mohl průměrně hmotnit nějakejch 75 kg, takže na jeden vejšlap s kufrem po těch schodech spálí asi 1200 kalorií… Což je zhruba energetická hodnota čtyřech rohlíků.
S počtem vejšlapů úměrně roste i počet spálených rohlíků… To jen pro ilustraci.
Po krátké intelektuální rozcvičce si laskavý čtenář rád uvědomí, že jedna nejmenovaná dročkářská firma ho odkudkoli z Prahy odveze na letecký přístav Baklabahabla za 400 peněz českých, přímo ke vchodu do odletové haly a tak jest mu vyhnouti se onanii na stanicích metra a dalším zmatkům pilně organizovaných firmou Ropid, takto odkladištěm blbých, neschopných leč vlivných politiků, jejichž posláním je za nemalý peníz organizovat v Praze maximální bordel v hromadné dopravě.
Ten tichý pocit zadostiučinění za ty 4 kila stojí, o časové úspoře nemluvě.
63-Rusové je chtěli poslat na letiště Minsk. Poláci i přesto chtěli přistát (vzhledem k tomu, že nepřistál IL 76 z Moskvy, byla mlha si fakt hodně mlhatá) . Rusové ve snaze zabránit skandálu ve stylu „Rusové sabotovali přistání“ je přistát nechali. Vzhledem k tomu, že letiště nemá ILS, to bylo jenom na posádce letadla. A ta byla pod tlakem papalášů, dokonce jim tam kvákali i v době přistávání, jak ukázaly záznamy POLSKÉ strany.
65: PeSi, nerad bych se pletl. Nezmýlil jste se v počítání o několik řádů?
http://www.kaloricketabulky.cz/rohlik-bily/
2 Simon klein – na kulaťáku jsou eskalátory z perónu do vestibulu – hned u mašiny – a ta 119 stavěla hned vedle, takže aspoň já jsem chodil výlezem do Šolínovy, jako k VŠCHT.
Noname – právě, chyby vznikají pod tlakem. Věž neměla podlehnout tlaku z Moskvy, piloti naléhání ožralých oficírů. Kdyby jedna strana obstála, nikdo by nezemřel.
Sorry, v mejch tabulkách udávají pro rohlík 300 – 310 kalorií… Takže 4 rohlíky 1200 kalorií… Ty tabulky jsem neprověřoval, převzato v dobré víře…
(49) Opravil bych na „měl vědět“. Možnost, že nevěděl, je stejně pravděpodobná, jako že věděl, ale vysral se na to.
(52) Poděl to na dvě části: První, že chybějící eskalátory jsou něčí blbost. Druhá, následná: Nosiči trochu pomohou, vrátek by bylo řešení tak alternativní, že až neřešení.
(63) Jo, tam se zřetelně sešly chyby několika stran (IMHO tří). Aféru z toho udělala až politická využitelnost.
PeSi, já bych vám i věřil, ale tuším, že vyběhnutím do druhého patra ze sebe čtyři rohlíky nedostanu. Jsem poněkud rozměrnější. 🙂
Někdy dokonce chyba vzniká kvůli tlaku, aby chyba nevznikla. Zaměstnanec je nervózní, čím víc se snaží, tím víc chybuje.
Politická využitelnost je v této kauze jenom na západní straně.
Rusové žádnou kauzu tohoto typu nepotřebovali.
66
Jo, dovedu si představit blbý kecy, že Putin nechal sabotovat vzpomínku na zavražěné Poláky.
Ale i tak, Rusové neměli z politických důvodů ustupovat. Měli letiště zavřít a šmytec.
A mimochodem, ti polští piloti neměli papíry na to Túčko.
Jinak by mne zajímalo, jak přesně jim ruská strana měla zabránit v přistání… Sestřelit ?
Noname: samozřejmě netuším. Nemůže věž letiště z povětrnostních důvodů uzavřít, zakázat jim přistání?
75
Pro polské piloty platí to samé.
Potenciální energii beru jako mgh, hmotnost x tíhové zrychlení x výška.
Takže 25 kg kufr – 25 x 10 x 5 = 1250 (J), nosič 75 kg – 3750 J, dohromady metrák – 5000 J. 5000 J = 1194 cal, zaokrouhleno 1200 cal, ergo zhruba ty 4 mojetabulkový rohlíky. Další energetické výdaje neuvažuju.
NoName,
na zavřené letiště se nesmí přistát. A kdyby se pokusili, zodpovědnost by byla naprosto jednoznačně na polské straně.
Mimochodem,
četl jsem, že ten polskej pilot žádal, aby nemusel s prezidentem. lítat. Že za přředchozího prezidenta bylo všechno OK, zato teď je to nebetyčnej bordel.
Nevyhověli mu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_Tu-154_u_Smolenska
První informaci o nedostatečné dohlednosti ve Smolensku, 400 m, obdrželi piloti od ATC Minsk v 6:14 UTC. Po navázání spojení s letištěm, v 6:25 UTC, obdrželi od tamního dispečera řízení letového provozu informaci o podmínkách bránících přistání[6][22] a doporučení přistát na některém záložním letišti, buď v asi 320 km vzdáleném Minsku nebo v asi 350 km vzdálené Moskvě. Pilot letadla však toto doporučení nerespektoval.[23] Podle ruských leteckých předpisů mají kapitáni zahraničních letadel provozovaných v Rusku rozhodovat samostatně o možnosti vzletu … a přistání na cílových letištích a za toto rozhodnutí převzít plnou odpovědnost.[24] Prostřednictvím radiové komunikace byli piloti opakovaně varováni i posádkou druhého vládního letounu Jak-40, že mlha houstne každou minutu, že ruskému Il-76 se už nepodařilo přistát ani na druhý pokus a i od nich obdrželi doporučení divergovat na některé záložní letiště. Naposledy je jejich kolegové varovali a odhadovali dohlednost na 200 m v 6:37 UTC; 4 minuty před nehodou.[6][25] I tato varování se však minula účinkem.
Atd. Atd.
PeSi, bud vydavatel vasich tabulek setril a pred cal vynechal k nebo se jedna o specificky rohlik. Protoze pro vystup z Pece na Snezku bych Vasich tabulkovych rohliku potreboval asi tak 500.
PeSi: já to beru empiricky. I když nachodím denně 10km, špeky ne a ne dolů 🙂 Výškově to pár desítek rohlíků udělá.
Vykašlete se na debatu o pilotech a věži. Ten druhý pilot, který držel knipl za toho kapitána, který se hádal s politiky, byl vlastně agent a poslal to k zemi, jako ten německý kretén letos. Kromě toho dispečera v mládí znásilnila matka i sestra a v depresi ze syndromu totálního vyhoření se pokusil projevit svoji skutečnou sexuální orientaci – byl totiž ženská.
K PeSově drahé radě s taxíkem přidám ještě jednodušší, kterou používají vidláci z východu. Přijedou na stanici metra Hlavní nádraží, vyjedou do haly, z haly před budovu a tam nastoupí do autobusu, který je dvakrát za hodinu odveze za padesát korun českých k Terminálu 1 nebo 2.
S PeSem bych nedoporučoval debatovat o fyzikálních jednotkách – to nemůže dopadnout pro druhou stranu dobře.
[43] Loni jsem si vyzkoušel cestování Prahou s párem berlí. Vysoce poučné a inspirativní. Doporučuji všem politikům z magistrátu. Nechtěli-li by dobrovolně, rád vypomohu, možná bych nebyl sám.
http://www.kaloricketabulky.cz/rohlik-tukovy/
HzŽ – nejdřív tou berlí přerazit nohu nad kolenem a pak je teprve zapůjčit!
2 vytrezvitel – zkontroloval jsem pro sichr jiné tabulky a máte pravdu, to kcal jim vypadlo na cal. Tisková chyba. Takže druhé tabulky udávají větší rozpětí – 250 – 350 kcal… Takže se omlouvám, opravdu řádová chyba, takže 4 tisíciny rohlíku. Takže může po schodech běhat celej den a zas tak moc nezhubne… Mea culpa…
Jo, to je tak, když člověk přejímá literární prameny v dobré víře… Přesně takhle vzniknul mýtus o železe ve špenátě. No jo, rohlík tu u sebe sice mám, ale spalovací kalorimetr ne, takže jsem si to nemohl ověřit…
Ještě jednou omlouvám svou blbost…
86
🙂
[85] Ach vy vidláci. Magisrát řekl, přestupovat na Veleslavíně, tak se bude přesedat na Veleslavíně! Taxikáři jsou podvodníci, nemáme je rádi, ale zakázat je nemůžeme. Kapíro?
[89] Nepůjčím. Na předpis je mohou dostat bez problémů. Kde přerazit končetinu, může být otázka další velmi plodné diskuse.
OT Otto vin Bismarck – 200 let od narození
V úterý 14. dubna 2015 v 17.00 hodin se v pražském Autoklubu uskuteční seminář na téma „Otto von Bismarck – 200 let od narození“. Seminář pořádá Institut Václava Klause a vystoupí na něm výkonný ředitel IVK Jiří Weigl, prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář, profesor Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek a Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Seminář moderuje Václav Klaus.
68- PeSi – mas pravdu, uz jsem zapomněl , chodím zásadně tím druhým výstupem směrem k fakultam a k dceři.
2 Simon klein – no, já často chodím na VŠCHT, an tam mám spolupráci… Takže od mašiny na eskalátor a pak holt ty schody do Šolínovy…
84 NickName
jestli chodíte od fabriky rovnou nahoru a pět kiláků tam a zpět, tak je to slušná trasa.
Honzo,
dle VZP má pacient nárok na berle jen jednou za dva roky. Manžel totiž na sádrovně vtipkoval,tak se mu dostalo této bonusové informace.
Matzurko – francouzské berle stojí cca 200,-, někde plus, někde minus. Když jsem se vlastní vinou – sportem – dostal ondyno do situace, že jsem měl chodit opatrně a o berlích, tak jsem zašel na poliklinice do lékárny a za dvěstě odešel i s pomůckou. Ještě je mám schovaný!!!! Protože se mi blbě chodilo, tak jsem se zmínil před kamarádkou, která chodí o berlích už od cca deseti let svého věku a ta mi doporučila jiný typ. Zakoupil jsem, zase asi za nějakých dvěstě a tak mám doma dva páry. Doufám, že je nebudu ještě dlouho potřebovat, ale potřebnému bych je klidně daroval. Potřebnému politikovi jen s podmínkou, že odejde do důchodu a nebude se vracet.