Když už zase budou ty volby…

Publikováno | Autor:

Pavel Hasenkopf

Co by, se stalo, kdyby Havel nebyl bl…nepolíbenej

(pozor, extrémně dlouhý, zásadní text bez obrázků – a přečtěte si i perfektní rozbor plus vzpomínky od Jury Pospíšila.)

Za první republiky jsme si tady zavedli poměrný volební systém. Ten umožnil komunistům dostat se do parlamentu, bez něho by jako parlamentní strana nikdy neexistovali. Když pak po válce převzali moc, zavedli většinový volební systém – to byla formalita, volila se jednotná kandidátka, ale většinový systém tím získal punc něčeho komunistického, čeho bylo třeba se po 1989 zbavit. S tím byla spojena představa, že parlament má být sociologickým vzorkem populace a že žádné velké politické střety se už konat nebudou, protože budeme všichni proti komunistům, vláda i opozice, a ti budou mít svých 10%. Jinak se budeme mít všichni, vláda i opozice, tak nějak rádi a vláda nebude už nikdy nic skutečně důležitého a sporného rozhodovat. (A protože už nikdy nebudeme muset doopravdy válčit, v nejhorším nám spojenci pomůžou, osekali jsme armádu na nepoužitelné minimum – takovou blbost jsme neudělali ani za první republiky, ale to je jiná story.)

Dnes jsme na kordy a hlavní dělící linie už minimálně 10 let nevede mezi pravicí a levicí, ale mezi konzervativními realisty a liberálními idealistickými snílky natěšenými na báječný nový svět (kterého se chtějí dožít). Komunisti jsou téma, které už nikoho nebere, jako strašák a vnitřní nepřítel jsou dál nepoužitelní.

Většinový systém obecně vede k tomu, že na scéně zůstanou jen dvě strany, vládní a opoziční. Jiné jsou bez šance. Není to nijak předepsáno, prostě to tak funguje, samo od sebe.

Není pravda, že většinový systém nějaké názory potlačuje. Jen se tyhle spory nerozhodují ve volbách, ale uvnitř těch dvou stran,  které zákonitě musí být mnohem víc ,,rozkročenější“ při tvorbě svých programů.

Není pravda, že většinový systém zabíjí střed a generuje extremisty a populisty.

Naopak, extremisty generuje poměrný systém – každý, kdo se nově chce dostat do politiky, se tam mnohem snáz dostane tím, že si založí novou stranu, než aby začínal od píky v nějaké již existující; a ta nová strana se pak musí viditelně odlišit od všech těch stran a straniček, co už v politice jsou, aby zaujala. A chcete-li, aby si vás všimli, mějte ty nejdivočejší a nejpraštěnější názory … (secvaklo?).

Strany ve většinovém systému jsou naopak závislé na voličích STŘEDU. Volby ve většinovém systému bývají o fous, a rozhodují je ti voliči, kteří jednou volí labouristy a příště konzervativce – a proto si labouristi ani konzervativci nemohou dopustit extrémní názory, musí být snesitelní pro všechny (není krásnějšího příkladu než loňský Corbynův propadák).

Většinový systém je navíc více  ,,politicky nepolitický“  prosamosprávný,  je přirozený. Vznikl tak, že někdo někde řekl:  ,,tak tedy dobře, mějte si ten svůj parlament, zvolte si v každém okrese jednoho zástupce a nechte mě spát“ – všimněte si, většinový systém se obejde bez politických stran. Teprve když se nějaký ten parlament poprvé sejde a vzniknou v něm frakce a ty vytvoří strany, může vzniknout poměrný systém, protože ten bez politických stran existovat vůbec nemůže – stojí na nich.

II.

A teď, co by se stalo, kdyby Havel v roce 1990 nekývnul na změnu tehdy existujícího většinového systému na systém poměrný  a v roce 1990 jsme volili většinovým systémem:

1) OF by získalo všechny mandáty.

2) KSČ by získalo 0 mandátů a jako strana by prakticky skončila.

3) OF by se následně (do roka) rozštěpilo na havlisty (pravda a láska, ideály, nepolitická politika, bezbřehý liberalismus, lidská práva jako nároky na něco) a klausovce (nohama pevně na zemi, konzervativní politika, lidská práva jako svobody od něčeho) – to odpovídá dělící linii, která tady byla od roku 1990 vždy, stále více se prosazovala a dnes tvoří základní politickou bariéru.

4) Ty dvě klíčové frakce by se změnily v dvě hlavní strany, střídající se u moci a v opozici. Ne, nebyla by to tehdejší ODS, ta byla šita na míru poměrnému systému, ale byla by to (musela by být) mnohem rozkročenější ODS.

P.S.: Země s většinovým systémem se nikdy nezvrhly v diktatury.

P.P.S.: Kdyby se Klaus nejmenoval Václav, ale Boleslav Klaus, bylo by to dokonalé.


Jura Pospíšil

Tak máte štěstí, že jdu kolem. Byl jsem u toho. Ano, o volebním systému se rozhodlo ještě v Laterně Magice, kde se scházelo ze začátku OF. Byla k tomu extra diskuse, kde byli všichni docenti a profesoři, zde již zmínění a navíc i Patočka, autor jediné knihy o volebních systémech v pluralitních demokraciích, která za bolševika vyšla a taky se tak nějak jmenovala.

A všichni tihle a lidé kolem Havla byli pro poměrný systém, pro většinový systém byla většina přítomných, jako já, Standa Deváty a tak, ale utloukli nás titulama a pražskou expetrností. Taky jsme v té době neuměli tak dlouho mluvit, jako oni.

Dost se zanedbává argument „odpovědné vlády“, kdy koaliční vláda, která většinou vznikne na základě poměrného systému, se chová voluntaristicky na základě dohod mezi členy koalice a od druhé poloviny vlády se nechová nijak nebo z hlediska cílů chaoticky, neboť členové koalice začnou myslet na nadcházející volby a začnou se chovat tak, aby oslabili v těchto volbách své partnery. Většinová volba vede většinou ke vzniku jednobarevných vlád, kde vláda musí myslet na to, aby její činnost vyhovovala volíčům, kteří bez ohledu na ideová východiska vládu, která se jim nelíbí, vymění za vládu té druhé strany. Tam je skryta jedna vlastnost, která je hrozbou i jednou z největších předností, a to, že po určitém čase je vyměněna každá vláda za vládu té druhé strany.

Nazvěme ji třeba okoukanost.

Ale ať je to jakkoli, každý většinový systém je daleko více podroben voliči. Od obvodů, kde se musí postavit kandidát takový, aby ho místní zvolili, přes výkon mandátu, kde každý zvolený je pod větší kontrolou a tlakem voličů, kteří ho zvolili a tlak na vládu, která je jednoznačněji odpovědná za cokoli co udělá a nemůže to svést na nutnost dohody s koaličním partnerem nebo na jeho blokování a když není odpovědná voliči, tak volič prostě volí ty druhé.

Takže většinový systém funguje i kdyby byly strany A a B a měly prakticky identické politické cíle. Ani A, ani B nemůže dělat nic moc proti vůli většiny voličů, protože je ta druhá a nakonec bývá i záloha malých C a D.

To se ukázalo například u Brexitu, kde Cameron vypsal referendum v očekávání, že jasně neprojde. A když prošlo, tak padl, leč konzervativcům trvalo ještě dlouho, než se zbavili jeho přivrženců a tak dlouho výsledek voleb sabotovala jeho úřednice, která ho v premierství vystřídala. Té se přes veškerou snahu nepovedlo prohrát volby a tak se Brexit nakonec uskutečnil.

V Britanii nakonec volič v této otázce zvítězil.

V otázce islamizace zatím není jisté, kdo má vlastně většinu. A rozhodující politické síly si zatím pod zvykem a tlakem korektnosti netroufají ověřit si volbou, kdo tu většinu vlastně má.
Jo a ještě jedna věc. Volič je jen jedna tvář demokracie. Druhá je obrovská moc úředníků a jejich sítí, bez kterých většina politiků by vůbec neměla postoj, názor a nápad. Bez zapojených a často zapojujících úředníků (pane starosto, to se dělá obvykle takto) by neexistovala významnější korupce, dotační skupiny, generální koordinátoři, neziskovková sféra atd.

No a třetí druhou tváří jsou manažerská propojení velkých společností, korporací, bank a fondů, kde je to ještě nepřehlednější. Už mnoho lidí si vylámalo zuby na odhalování rozhodovacího vlivu, skutečných majitelů a linií rozhodnutí. Většinou skončili v naprosto neprůhledných kolečkách, skupinách a nezjistili vlastně nic.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 123 komentářů u „Když už zase budou ty volby…“

    • A to netušíte, jak já si sedim na rukach. Dv acet let jsem se kolem testování wundermašin pro zdravotnictví tocil, desitky járů da korenskych, kteří s nimi neuspeli videl a dost dobře vím, jak je to složitější s jejich vývojem a zaskolenim personalu. V klinickem provozu neuspely i stroje renomovanych firem – Siemens, Philips, Toshiba ( ale bastlíři z ČVUT určitě ano – zdravým to moc neublíží).
      Ale mimoňům z it nic neVysvetlite a u ostatnich není šance.
      Marnost nad marnost……..

      • Klid, šimone, podobné pocity zažívám, když se tu někteří experti pustí do stavebnictví nebo architektury. 🙂

        A že tu padají perly…..

  3. Nesouvisí to nijak s „koronáčem“, tady nemám co podotknout, nevyznám se v tom.
    Ale s profesní odborností. Jistěže, každý se může za pár minut, hodin, měsíců nebo let naučit nějakou činnost a to dokonce velmi dobře. Záleží na tom, co to je. Jestli smažerní placků ve stánku či navrhování akustuických úprav ve studiu nebo operaci mozku. Záleží na hloubce poznání. Vezměte umělecká řemesla. Jsou skláři, kteří se učí nějaké techniky celý život – aby byl použitelný výsledek. Aby vyfouknutá věc nejen „vypadala“, ale třeba při chladnutí nepraskla. Učení není jen nabrání nějakých vědomostí, informací, zručností, ale hlavně o zpětné vazbě mezi snažením, prací a výsledkem. ,

    Někoho naučím profesi za pár dní – ale jakmile narazí na problém, neví si rady. Nebo neposoudí, neumí posoudit, že je něco špatně. Těm kteří dumají nad výsledkem své práce a umí sami sebe korigovat říkám „samostojni“. Můžou už pracovat zcela samostatně – a pokud k tomu mají vztah i učit ostatní. To trvá několik let. A pokračuje do smrti, protože každý obor se vyvíjí – pořád je co se učit a hlavně učit používat.

    Modrost předků: Devět řemesel, desátá bída.
    Americký přístup: Betty MacDonald: Kdokoliv může dělat cokoliv.

    Betty čtu moc rád… Neporazitelná chuť žít.

  4. Taky se říká: Nic není složitého, když to udělá ten druhý …

  5. Já měl dojem, že debata se vede o provizorním, nouzovém řešení havarijní situace. Každý, kdo se pohybuje ve výrobě, takové situace zažívá a běžně je řeší. Jsou to řešení nouzová, pro překlenutí doby, než se všechno vrátí na svá místa, nebo se najde nové definitivní řešení.
    O tom přece Pavel psal, ne o tom, že je možno vyškolit chirurga za měsíc a ten to pak bude dělat naplno furt.

    • Dalo by se i dodat, že naše nemocnice jsou pověstné tím, že mnohdy kvalifikované síly dělají i nekvalifikovanou práci, protože „nejsou lidi“. Takže dodání „nekvalifikovaných“ může uvolnit ruce kvalifikovaným.

    • Mám takovou neblahou zkušenost, že jednotka provizória bývá často 1 Furt. Ale to sem nepatří. [;>)

      Některé věci by se asi musely dělat opravdu hodně provizorně – něco jako zaškrtít končetinu při tepenném krvácení. Stejně se to zanedlouho bude muset vyřešit odborně, jinak noha odumře.

      Zažil jsem v nemocnici, když se mi mladý doktor pokoušel odebrat krev na rozbor. Po několika marných pokusech najít žílu zavolal sestru. Docela pokorně. Tu loketní jamku jsem ale měl modročernou několik týdnů.
      Myslím, že tenhle doktor nebude ještě dlouho hulákat „Sestři, tak sakra kde mám to kafe!“

    • I nouzové řešení musí být funkční a mít hlavu a patu.
      A pokud se někdo pohybuje ve výrobě tak zajistí ty nouzoví situace dnes a denně řeší, ale je schopen nají funkční řešení právě proto, že se v tej výrobě pohybuje a zná ji a umí odhadnout, co bude fungovat.

      Nápady, že někoho, kd se v tom odboru nepohybuje, že stačí bleskově zaškolit na práci se špičkovou technikou na JIP nebo že kdo se naučí plácat beton lopatou, tak může při troše snahy za půl roku navrhovat most mi teda zrovna moc funkční nepřipadaly.

  6. Ale jo,
    začlo to možností zaškolit studenty ČVUT a PřF pro práci na JIPkách, resp. u pacientů s ventilátory… pak tedy příklad mezní situace, kdy si člověk sáhne na dno a třeba najde dřívenetušené schopnosti. V tom daném případě je našla jediná osoba… a zachránila život jiné.
    Ano, havarijní situace je možno zvládat lecjak, ale pokud jde o povolání dobrovolníků jako zastoupení nemocného zdravotnického personálu na specializovaném pracovišti, tak bych to fakt nechala na těch z profese (tedy studenti medicíny a zdravotní sestry). To se fakt během prázdninového kursu dohnat nedá.
    Ale teď například hygieny shání lidi do call-center, zdalipak seženou aspoň těch 500 ? A někdy v září proběhla i informace, že jsou KHS trestuhodně podvybavené stran IT. Tam bych taky viděla prostor, který byl zjevně během léta nevyužit – i kdyby jen upgrade stávajícího, jenže tak nějak státní IT zakázky jsou asi dražší než pět roušek pro seniory….

    • A taky, není (nebyl) nouzák, tak se soutěžilo.

      • Povinniost vyhlašovat soutěž je podle mě dost pitomost. Podvodům (zakázkám, jejchž podmínky mohou splnit jen vybraní) se nvýběrko stejně nevyhne. A pak ta nekonečná odvolávání…
        Když tahle povinnost ještě nebyla tak každý člověk, který měl něco dražšího nakoupit si stejně dělal takobvé neoficiální výběrové řízení. Nechal si poslat nabídky a pak se rozhodl, aby měl za přidělenou částku „co nejvíc muziky“.
        A žádný z dodvatelů nemohl řícty ani popel – nevěděli o sobě.

        • Vzpomínám na soutěž na nákup osobních automobilů pro nějaký centrální ůřad, kdy jedním z parametrů byla vzdálenost mezi zadním sedadlem a stropem auta, stanovená dle příslušné normy a uvedená a priori v oficiální dokumentaci výrobce. To aby si to někdo nemohl změřit sám, protože pak by nějaký ten milimetr nemohl hrát roli. Jenž hrál: hodnota byla stanovena na milimetr a dle oficiálních podkladů ji vyhověl jediný výrobce. Jeden můj známý se na tu výzvu chvíli koukal a pravil: „Tahle banda by se měla vozit ve vozem od hnoje taženém párem volů“.

  7. Pět měsíců opakovaně zminovanych neni termín k řešení nouzové havarijní situace. Velmi dobře znám z praxe po celé republice omezení, komplikace a hrozby, které reálně hrozí i od absolventů (zvl. cerstvych) tedy lidí, kteří už jsou přímo dedikovani na obsluhu mašinek. A vím, jaké komplikace nakonec umí zpusobit i ta technika sama (zrovna ventilatorů jsem prodal tady okolo čtyřiceti).
    Že to technik zvládne nerozporuji, prostě dostane dlouhé školení na obsluhu – neco jako specializace na vojně, ale to pak je jen analogie výuky na nějaké medicinske VŠ. Nikoliv řešení krizové.

    • Šimone, ale ti absolventi mohou třeba zajišťovat péči o bezpříznákové klienty sociálních služeb – domovů seniorů a pod. – které je potřeba izolovat, aby neroznášeli nákazu. Zatím se jedná o jejich umístění v hotelích, okrajových nemocnicích a pod. Tím by se uvolnily právě ty kvalifikované profese pro péči o vážněji nemocné – ať už koronou nebo jinými nemocemi.

      • To máš, Dano, pravdu, ale o tom nikdo nepochybuje. Samozřejmě že na tohle zaučení laikové stačí.

        Debata ovšem začala námitkou, že v případě prudkého nárůstu nestačí navyšovat počet lůžek JIP, pokud nebude dostatek KVALIFIKOVANÉHO personálu a že zajistit ten je dlouhodobější proces a zaučení studenti z jiných fakult ho nahradit nmohouu.

  9. „Povinniost vyhlašovat soutěž je podle mě dost pitomost. Podvodům (zakázkám, jejchž podmínky mohou splnit jen vybraní) se nvýběrko stejně nevyhne. “

    Jednou jsem slyšela v radiu nějakou starostku, to bylo v dobách, kdy se musela vysoutežit nejnižší cena bez hledu na kvalitu nabídky, výsledkem bylo, že spousta takhle vysoutežených zakázek měla podseknutou cenu, takže kvalita dodývky byla vác než mizerná nbo se to dtahvalo pomocí víceprací a v konečném výsledku to stejně stálo mnonem víc, často víc, než dražší, ale solidní nabídky, které musely být zamítnuty.
    Ta paní starostka říkala, že největší problém j, že se takhle hlásí do soutěží firmy, s kterými už udělali špatnou zkušenost akdyby to bylo na ní, tak by si je už nikdy na žádnou práci nevzala, ale pkud je jeich nabídka nejnižší, tak je vzít prostě musí.
    Nakonec tohle nařízení zrušili, dali tam jistý prostor pr posouzení i kvality a úplnost nabídky.
    Ale zase říkal kolega, že když někde narazili po odkrytí stropu na to, že trámy jsou sežrané dřevomorkou a je nutno je vyměnit, což si vyžádá nějaké náklady (změna v dokumentaci a rozpočtu, podrobné posouzení stavu, práce s odstraněním trámu a mový srop), tak to schůzování o tom, že se tyhle víceprce schválí, muselo na platech pro všelijaké ouředníky a komise stát víc, než celý vácepráce na projektu a stavbě.

    • Ba, zrušili. Ale tuze dobře se na tom základě obžalovávalo a odsuzovalo. Starosta i se zastupitelstvem. Nezadals podle nejnižší ceny? Flastr. Protože nejnižší je nejvýhodnější. „Jasné jak facka, Země je placka….“

      Zákon o veřejných zakázkách by měl být zrušen. Tečka.
      Protože jeho důsledkem je, že je nakupováno draze a špatně. Nakonec je i nástrojem nabízejících proti poptávajícím.

      Umím si představit že zakázku dostane Franta Odvedle, i přesto, že Pepa Přespolní nabízí za nižší cenu. Protože Franta s námi chodí do hospody, je ochotný, je po ruce, vyhoví jak může, pro obec lecos jako výpomoc udělá grátis nebo za režii, je členem hasičského spolku, stará se o techniku… Máme zájem aby při tom zůstalo, aby Franta fungoval. A protože je to fajn chlap. A tak i jeho mladej, kterej si bere támhletu….To vše nutno vzít v úvahu, nejen cenu té jedné zakázky. Třebaže to účetně neprochází.

  10. Foundry to dává zdravý rozum. Že nelze spotřebovat víc než je vyrobeno. A že natisknuté peníze (poukázky na zboží) nerovnají se zboží. Na to není třeba přečíst ani Adama Smithe. To věděl už pračlověk, že dvojnásobný počet poukázek na mamuta, než je mamutů, znamená, že cena mamuta se rovná dvěma poukázkám.
    Fór je v tom, že trh nereaguje skokově. Podobně jako zvuk, inflační vlna se šíří nějakou rychlostí.

    Rozumím tomu, že v nějakém případě nasypání poukázek může nastartovat ekonomiku z nízké úrovně na kterou spadla nějakým otřesem. Aby se rychleji obnovila do „normálu“. Můžeme diskutovat do jaké míry je to užitečné a jestli vůbec. Protože za nějakou dobu by to přirozeně vyrovnal trh. Jen rekonvalescence by to trvala déle.

    Jestliže to tak je, jaký je pravý důvod urychlení? Politický. Nákup voličských hlasů za padělané peníze. Vzpomeň na čokoládový test. Většina lidí dává přednost přítomnosti před budoucností. Pro maximalizaci blaha dnes obětuje zítřek.

    Jaká je příčina inflace v „nedemokratické“ minulosti? Vládce potřeboval peníze na válku, pro sebe, svoji družinu,… prostě je potřeboval. Tak nechal kazit peníze. A když už byly tak zkažené, že poddaní odmítali přijímat, nařídil to pod trestem. Tak vznikly „zákonné“ peníze. Pak umřel. Nový vládce, protože zkažená měna, kterou už nechtěli přijímat cizí kupci, kterým to možno nařídit aby za ni z ciziny přiváželi cizí zboží, nechal razit měnu novou. Kvalitní. Jenže po čase potřeboval peníze na válku…..A tak dál.

    V „demokratické společnosti“ přibyla další příčina. Politická korupce. Krátký politický investiční horizont. Nakupování hlasů voličů za jejich vlastní peníze. Většina z příčiny výše uvedené ráda vymění zítřek za dnešek. Za cenu snížení vlastních úspor. To je netrápí, protože velké nemají a ani se nestarají. „Čím je živo ptactvo v povětří a zvěř v polích?“ Prosťáčci novozákonní. Na druhou stranu, starozákoníci znají příběh Jákoba a Ezaua. Za misku čočky….

    Jaký je dlouhodobý důsledek inflace? Chudí chudnou, bohatí bohatnou. Z té příčiny, že inflace u jedněch ani druhých nemění jejich přirozené chování. U „střední třídy“, která sama je rozvrstvená, je to složitější. Úspory pro budoucnost jsou inflací znehodnocovány, naproti tomu si nemůže dovolit či není ochotna nést transakční náklady na aktivní investování do neinflačních statků. „Pracuj a šetři.“ „Ještě více pracuj a ještě více šetři.“ Ti jsou nakonec nejpostiženější. Naproti tomu bohatí bohatnou. Ne jen proto, že jsou bohatí, bohatství tvoří manévrovací prostor a lepší možnosti, ale proto, že mají vlastnosti a schopnosti, které je činí bohatými.

    Proto inflace je akcelerátorem nerovnoměrného rozdělení bohatství, oslabuje střední třídu, a zvyšuje politickou nestabilitu. Ovšem ne dnes. Zítra, pozítří. Po volebním období, které je třeba urvat. Carpe diem….

    • Ježíši o čem je tu řeč. Vsjo jásno:
      Když je vydáno dvojnásobek poukázek na mamuta jeho cena stoupá. Ustálí se na dvo poukázkách za kus. Lovec bude poř´žadovat za účast na společném lovu ne jednu, ale dvě deseti-mamutěnky.
      Zatím co, ten, který si šetřil svoji poukázku na mamuta k Vánocům má smůlu. Dostane nanejvýš půl mamuta. Bude mít chudé Vánoce.
      Znehodnocení úspor, vede k tomu, že si nakonec nikdo nespoří. Z ruky do huby se tomu říká. Je vystaven všem otřesům trhu. A pokud si včas nakoupí mamuta, ten mu ve spíži zhnije.
      Já nevím – je na tom něco nejasného?

  13. Schumi, nasypání peněz už dnes moc nepomáhá. Zažívám to online – není studená pěna pro výrobu, protože stojí největší výrobce suroviny (BASF). Nejsou pružinové kostry, protože není drát. (Tohle mi třeba hlava nebere, když oceláři řvou, že nemají zakázky). Tohle není problém peněz, prostě chybí ty fyzické výrobky. Připadám si jako zpátky v socialismu, kdy nekupuju, ale sháním.

    • Jenom bokem – stojí za to rozjet ocelárnu (linku na drát) kvůli několika metrákům(?) drátu když jinde odbyt není?

      • Nedovedu posoudit, myslím, že drátovny jsou extra podniky/divize.
        Já chtěl nicméně poukázat na to, že už začínáme narážet na nedostatek zboží a veškeré moderní monetární teorie se ukazují být naprosto k hovnu (ono to tedy bylo jasné už předtím).

  14. Leda, jak správně podotkla Šichtařová, že bychom bankovky používali místo hajzlpapíru, až dojde i ten.

    • Jo jo, dlouhé modré stíny, a nádražíčko jako z rodinných legend…

    • Tak díky.
      Poučení: Češi nejsou žádní lachtani. Ty nevycvičíš!

      O těch zavřeným ZOO je to kupodivou to samé. Kdyby se nehrnuli na jedno místo tak by ty ZOO asi mohly zůstat otevřené. Jenže stádnost. Kdy tam jít, na co koukat, kde si koupit párek – všechno jako stádečko. Vím to. Abych měl klid na povídání se zvířáky (focerní) potřebuji být u výběhů víceméně sám. Takže chodím, v protifázi k ostatním návštěvníkům. Tam tu stádnost nakonec oceňuji – oni chodí tam, kam předpokládám v době, kdy to předpokládám. A já jsem jinde. [;>D)

  17. Dano, 356.1
    Debata byla o rychlosti zvládání obsluhy zdravtechniky technickymi studenty ( doufám, že tak, aby přitom zadnemu pacientovi neublížili – to je to krucialní), nikoliv o jejich možné práci v socialnich službách, utirani nosů a vynášení bažantů – to může delat kdokoliv s jakymkoliv vzděláním pokud tím neopovrhne.
    Snazil jsem se držet tematu, nikoliv tisíce dalsich jistě dobře minenych nápadů…….

  20. Ještě se vrátím k problematice Svédska následujícím citátem:
    „Ale určitě není pravdivý mýtus, že Švédsko nemělo žádná opatření. Sice nebyla tak striktní jako u nás na jaře, ale nikdy nebyl režim tak rozvolněný jako u nás v létě. Byli jsme rádi, že nemusíme nosit roušky, a ve vnitřních prostorách jsme se pohybovali naprosto minimálně. Švédský systém je spíš založený na sociální distanci, která je daná i kulturně.“

  21. Tak jsem se na tom tytroubení zasekla, a rozhodně doporučuji shlédnout dokument „Příběh pražské zoo“.
    https://www.youtube.com/watch?v=2Qgj9Qgp_gI

    Neméně zajímavý je i dokument „Sloni pro Prahu“
    https://www.youtube.com/watch?v=M6BsY4m5F4o
    popisující historii chovu slonů.

    Zazní tam pár zajímavých informací, kdy jsem si říkala, že Češi nejsou špatný národ, naopak… a tedy nechápu, proč si volíme politiky, jaké volíme.

  23. 2 Matzurka ad 360 – no vida, za chvíli to bude jak za Hitlera… Ještě to chce domovní knihu a zapisovat a pravidelně předkládat ke kontrole. Asi uličnickému důvěrníkovi – ten byl zas za komančů… A gestapo to bude kontrolovat – jo, přísnost musí bejt!

    • Milí piráti prý navrhují, aby nás, postarší, neléčili a pohřbívali v hromadných hrobech. Škoda, že tam ještě neuvedl, kterak covidového nebožtíka rozprašovat. Možná, že to je podle něj také nebezpečné.

    • Citát z diskuze tamtéž:
      „Jinak google, který normálně ví všechno, na slova Stefano Scoglio a nobel prize vyhodí překvapivě málo výsledků, přičemž ten hlavní je, že pan doktor vydumal přípravek s přiléhavým názvem Klamax což je zázračný potravinový doplněk zpomalující stárnutí, přičemž popis jeho zázračných účinků je stejně barvitý jako popis účinků kosmodisku na páteř všech důchodců, kteří po nákupu kosmodisku začli opět hrát v hokejové reprezentaci. A pokud na tuto cenu pana doktora někdo skutečně nominoval, pak to byl nějaký jeho Mára Prchal.“

      • No, mně ani tak nejde o to, kdo to psal, spíš o posouzení obsahu…

    • Foundry,
      je to dlouhé. a momentálně zavařujeme jablka na zimní štrůdly. Ale přečtu a sdělím svůj dojem. Nicméně jsem na dfensovi už jeden blábol znechuceně nedočetla, neb pisatel naprosto ani netušil, jaký je rozdíl mezi RNA a DNA, a podstatu PCR „nechňápl“ ani náhodou.

    • Nevím, zda je to on, ale někdo podobný už do Prahy přijel inkognito. Prý přípravek zkoušel na sobě a vypadal tak na 45. Ve skutečnosti prý mu je kolem sedmdesátky. Kamarád se tetelil nadšením. Asi už viděl tučný přivýdělek. Ovšem pan doktor zmizel a dodnes jsem o něm neslyšel. Určitě bych si v tomto případě dobrovolně pohrál na pokusnou krysku. Párkrát se mi to hodně vyplatilo. Už se těším na diskuzi s kolegou. Pozor!!! Některé hlouposti, které slýcháte, vůbec hloupostmi nebývají. I když často platí ono známé: Věř a víra tvá…..

  26. >> Matzurka in re 360
    U těch Švýcarů je zajímavé, že mají podzimní průběh nových případů prakticky stejný jako na jaře – mezitím to byl zanedbatelný počet – ale počet úmrtí je oproti jaru (50-150) neskonale nižší (0-7).

  27. V pátek jsem vyrazil za covitestem. Přede mnou tam na sesli seděla celkem velice hezká tuším Ruska. Nejdříve jsem nevěřil vlastním bulvám a následně se rozchechtal. Když se totiž asi medik přiblížil se špejlí a dotkl se jejích nozder, uchichtla se a ucukla hlavou. Ten druhý se jí bál tu hlavu podržet. Když se to událo popáté, jako bývalý zdravoťák jsem nabídl pomoc. Zavládl úlevný souhlas. Chňapnul jsem paninku za makůvku a medik provedl výtěr. Madam měla trochu tendenci se cukat, marně, ale nakonec byla ráda, že to má za sebou.

  28. Pomstychtivě však dodala, že si počká, jak budu reagovat já. A taky, že mne za to Pánbůh potrestá. Tož jsem si nechal už podruhé v tomto roce provést ortel. No, trochu mi to připadalo, jako bych se v moři nadechnul nosem v pěti metrech pod vodou. Ale na to jsem zvyklej. Daleko horší bylo přesvědčit mladíky, že potřebuji oštemplovat nějaká lejstra, protože chci, aby mi test zaplatili Maďaři. I to se povedlo. Následně jsem chtěl pozvat madam na kafe. Zavrtěla hlavou a s milým úsměvem zmizla v přilehlé ulici.

  29. Bohužel to nebyl konec. Slova té čarodějnice se naplnila. Když jsem v sobotu žádal výsledek, řekli mi, že se jim zkumavka s mým vzorkem někam zatoulala a abych přišel dnes v 8.15. Když jsem se dostavil, nebyla tam ani noha. Naštěstí cestou zpět k recepci jsem potkal milou dívčinu. Ta mi sdělila, že ona je ta odběrnice. Ale prý přišla daleko dříve než normálně. Počkal jsem asi deset minut, dívenka i s pomocnicí otevřela odběrové místo a sdělila mi, že podle poznámek noční služby jsem měl přijít v 9.15. No, ale když už jsem tam….. Tak mne šťouchli do nosu potřetí v tomto roce. Poučení, prokletí nemáme podceňovat.

  30. Právě jsem obdržel glejt Negativní!!!! A to jsem několikrát hrál v narvané hospodě, pobyl noc s chrchlajícími pacoši v nemocnici, navštívil jsem několik vernisáží a konferencí, ochutnával víno na presentacích a mnoho jiného. Také jsem navštívil covidem nemocného kamaráda a léčil ho námořnickým grogem. Dnes volal, že prý úspěšně. Takže, přátelé, stichy o možnostem renákazy klidně věřte. Ale nedivte se, že se vám budu smát.
    Takže zítra vzhůru na uherskou stranu.

    • Jsem teda měla za to, že správnej skaut se neposmívá slabším 😀 😀 😀

      Nemáme Tě navrhnout Zemanovi na metál za statečný postoj vůči covidu?

    • Super, tak to buď rád,
      manžel zrovna obdržel zprávu o sestřenici, jen o pár let starší než je on (tedy trochu přes 60). Horečky, špatně se jí dýchalo… tak už to má za sebou, všechno. Žádná komorbidita… Zjevně jen špatná imunita, a šlo to kalupem.

    • Koukám, že praví nekřížení čeští furiantti nevymřeli.
      A mají nickname František I.

      Měl jsem spolužáka Františka K. Malý, hubený, ukecaný, krásně kreslil. Provokatér. Dostával často na budku, ale to ho neodradilo. Později restauroval a maloval obrázky na křížových cestách a tak podobně – na malování měl veliký talent. Provokoval dále, už ne na školních chodbách, ale po hospodách. A opět dostával na budku. Jednou to štamgasti přehnali, a František už provokuje sv. Petra nebo koho. Ale byla s ním sranda. Škoda ho.

  31. Jak jste jistě pochopili, web mi nepřijal celý komentář. Takže jsem ho musel poslat po částech. Omlouvám se.

  32. To už jsem ho o to mohl požádat dříve. To jsem ho přiopil medovinou a za popelník mu podstrčil tajemníkův památný šáleček.

        • No a? Nejsem určitě jediná a bez znalosti zemanova nápojového lístku se docela obejdu.

  33. Dobrý večer. Být zdravotníkem není pro každého. Ani po „zrychleném školení“.
    To, že jsme měli světově vyškolený střední zdravotnický personál, bylo dáno i způsobem výuky. „Sestřičky“ šly do školy ve 14 letech a velmi brzy začaly s praxí.
    Zdravotnický kurz ČČK mám pouze pro dětské tábory, přes 20 let starý. Nevím, jestli bych zvládal odbornou práci v nemocnici.

    • Ale za všeobecné krize ve zdravotnictví by snad mohl i pražský primátor vybalit svůj diplom a nastoupit někam do špitálu. Jistě by ho rádi uvítali. Co by tam mohl dělat nachávám na fantazii ostatních diskutujících.

    • Ještě pro upřesnění: teď bych byl pro „odbornou práci“ ve zdravotnictví nepoužitelný. Po zaškolení bych možná mohl dělat sanitáře. Práci zdravotní sestry bych ani po studiu na 90% nedal.

  34. Pyrotechnika – z roury od luxu rakety lítaj výborně. Vzadu musí bejt zašpuntovaná, obsluhuje se jako minomet. Zapálit zápalnici a šup do roury. Bacha, špejlí dovnitř, předkem ven!. Tlak plynů je účinný urychlovač. Jen třeba vybrat raketu tak akorát tlustou aby volně šla dovnitř, případně i opatřit vodícím těsněním. Ale pěkně na vlno aby se nešprajcla. Dá se s tím i mířit. Velmi žádoucí je namontovat štít, s ním to vypadá jako Panzerschreck. Stabilizační tyčka se dá nahradit jinak, ale tím jsme se nezabýval, jsem rád, že vidím, slyší, a příležitostně i myslím.

    Příprava vehiklu na zimní provoz. Jak výškově seřídit světlomety? Nastavíte potkávačky o fous dál než jak jak si myslíte že je to nejlíp.

    Jak poznáte správné seřízení? Postupně sklápíte až na vás protijedoucí přestanou blikat. Napřed tiráci, ti sedí nejvýš, pak esuvéčka, pak koncernový spotřebák. Na nizoučké žluté placky prďte, Jirka ppa hobluje keramiku na jihu.

  35. 2 dvd ad 382.1 – napadá mě jediné: Vozit „pacienty“ na patologii… Teda, za předpokladu, že by zvládnul ten vozík…

  37. Foundry a další zájemci, ad italský Nobelista,
    nevím, jestli mi to povolí dlouhý text, tak to rozkouskuju.

    Nejdřív tedy k jeho osobě – koukla jsem se na tři vědecké databáze, zda někdo toho jména existuje. Ano, ale … Ve dvou databázích je uvedeno jen pár odborných publikací, skutečně ohledně účinků nějakého extraktu z řas. Ale vědecká „hodnost“, tedy tzv. h-index, je poměrně nízká – takže Nobelovka je kec. IMHO spíš někdo – nevím proč – použil jeho jméno, nebo je ten dotyčný dost magor, když to o sobě lživě prohlašuje.
    Dále, publikace ohledně toho výtažku z řas nemají v metodice PCR, ani práci s DNA… o níž pak zdánlivě zasvěceně v článku píše.

  38. Takže k dalšímu obsahu.
    Osobně mi to zase přijde tak drobet jako slátanina typu „jak pejsek a kočička pekli dort“ s tím, že je tam zamícháno spousta odborné terminologie, občas ve správném, občas ve značně pokrouceném kontextu. Poněkud vulgárněji to zaznělo i v diskuzi (upřímně, o inteligenci většiny tam diskutujících mám závažné pochybnosti – nebo jsou totálně sjetí; já doufala, že to někdo opravdu rozebere a budu se na to moci odkázat).
    Největši „kopance“, které jsem schopna jednoduše zachytit:
    – RT-PCR probíhá poněkud jinak, než je popisováno. Nejdříve je nutno z odebraného materiálu (výtěr z nosohltanu) izolovat RNA, pak teprve je provedena reverzní transkripce (i.e. z RNA je vyrobena DNA – pro zjednodušení je to jako když negativu uděláte pozitiv), a ta DNA je pak namnožena – ne všechna, jen určitý specifický kousek (pomocí krátkých primerů neboli oligonukleotidů). Ne že si tam namnožím, co mne napadne – ty primery musí být přesně definované a specifické pro ten či onen organismus či virus (jehož sekvencí musí být předem známa), a amplifikuje se malý úsek (nevím jak velký v tomto konkrétním případě, ale já pracuji s fragmenty od 300 do 2000 bazí). Informace ohledně počtu cyklů jsou blábol. 35-40 je standard, poté totiž v PCR reakci dochází k plató a navyšování počtu cyklů už jen zbytečně produkuje šum v pozadí. Může být navýšeno, pokud je snaha zachytit i minimální množství startovního DNA, ale je tam už asi dost „trade-off“.

  39. – Poněkud zmatené je tvrzení, že virus nebyl izolován – byl, a bylo sekvenováno už asi několik stovek jeho genomů, takže už byla i odhadnuta rychlost jeho mutování. To, co tam dotyčný píše, je totální blábol – že by někdo syntetizoval tolik umělých variant ? Mutuje to asi o polovinu méně rychle, než chřipka, což je i tak dost. Ale, jak praví neutrální teorie molekulární evoluce, většina těch mutací je pro organismus (virus) irelevantní, tedy nemění jeho vlastnosti; další pak naopak působí negativně, a jen malá část pozitivně. Tady bychom mohli debatovat, co je pro virus pozitivní a co negativní – bude-li agresivnější, tak hostitele zabije a nebude se přenášet dál, bude-li nakažlivější a pro hostitele mírnější, má větší šanci se dále šířit…. (imho právě k tomu dochází).
    Ještě bych podotkla, že mutace vznikají, když se virus množí v hostitelské buňce – takže když mu nedáme své buňky k množení (nenakazíme se), nemá kde mutovat.

  40. – Věta „Standardní metodologie RT-PCR je sužována zásadními problémy, a to je důvod, proč se nyní snaží vyvinout novou technologii nazvanou NGS (next generation sequencing – sekvenování nové generace)“ je krásný žblebt. NGS není vyvíjena, ale už vesele běží snad dekádu (možná i víc); rozhodně ne proto, že RT-PCR ma své nedostatky; obě tyto metody jsou používány pro jiné účely, takže se nenahrazují….
    – antigenové testování jsou testy protilátek, tedy proteinů (bílkovin), a to se fakt pomocí PCR, tedy metodou umělého množení DNA, dělat nedá.

    Doporučuji si uvařit dobré kafe či jiný nápoj, a přečíst si českou pdf na těchto stránkách dole
    https://koronavirus.mzcr.cz/narodni-strategie-testovani-nemoci-covid-19-komplexne-resi-pristup-k-testovani-a-definuje-paterni-sit-laboratori-a-odberovych-mist/
    V tom pdf stačí kapitola 4. (stránky 7-8), a zajímavá je i kapitola 5., kde je rozepsáno, kdo a kdy by měl být testován a jakým způsobem.

  41. Uf.
    Stačí to takhle nebo mám hledat další detaily ? Berte to jako názor poučeného laika, nejsem virolog, nedělám klinický výzkum, s RT-PCR začínám 🙂 (ale u jiných zvířat a už vůbec ne s viry). Upřímně, každý student biologického oboru, který prošel nějakým kursem základních metod molekulární biologie, by hravě odhalil nesmysly v textu uschované. Netvrdím, že jsou ty testy 100% spolehlivé – pořád jde o práci s biologickým materiálem a to se občas chová dost nevyzpytatelně – ale přeci jsou jisté hranice spolehlivosti.

  42. Jinak:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Krysa-rikaji-o-ni-Chteji-ji-umlcet-Sichtarova-si-vsima-co-media-provedla-Lipovske-Kvuli-jinemu-nazoru-640112
    „Ekonomka Markéta Šichtařová upozorňuje, že dnes už covid není ani tak o medicíně, ale o schopnosti interpretovat data. Epidemiolog tedy nemá o nic lepší kvalifikaci k vyjadřování se ke covidu než například fyzik či statistik, možná i horší.“
    Jo jo, schopnost interpretovat data… Jenže dneska se nosí to, že pokud model nevyhovuje zjištěným datům, je třeba data modifikovat a modelu se stává posvátná kráva… No a pak najednou posvátná kráva chcípne a je po krávě. A pak se pracně dohledávají ta původní data, pokud jsou někde k dispozici…

  43. Díky, na webu jsou bláboly a seriozní informace totálně promíchané, bez vodítka od člověka obeznámeného se v tom nikdo mimo obor nemá šanci zorientovat.

  44. Hledejme na současné situaci pozitiva….
    Například to, že se nás poprvé od husitských válek zase bojí celá Evropa…
    😀

    • Hloupé je, že se to nedá smysluplně využít jako zbraň. 🙂

        • To platí jen na území krále Prý Muly. V zahraničí zpívat lze.

          Ale nejsem si jistý, zda lze hrozit třeba Německu, že mu tam vtrhne přes hranice vozba zplna hrdla halekajících Moravanů nebo jódlujících Čechů. 🙂

          • I když tedy představa bitvy o Německo, kterou média popisují např:

            „Dnes v časných ranních hodinách byla tanková brigáda Bundeswehru na linii Mnichov – Regensburg zatlačena na panický útěk několika rotami běžících Čechů zpívajících mohutným basem směs lidových písňí „Padla facka na sále“, „Policajt jdou, jdou, jdou“ a „Když se u nás chlapi poperou, tak jenom nožem a nebo sekerou“.
            Při kvapném přesunu do připravených strategických posic zjistili tankisté Bundeswehru, že těhotenské uniformy nejsou pro rychlý přesun zrovna ideální…“

            je bezpochyby lákavá a veselá. 🙂

  45. Starý kocoure – ad 384 – ono je těžké si získat publicitu rozhovorem, který již v úvodních dvou odstavcích obsahuje dva zcela zásadní nesmysly. Cituji:

    Pro mě je život každého na prvním (!) místě a nedovedu si představit myšlenkový pochod, který počítá s tzv. „collateral damage”, neboli s vedlejšími ztrátami. Vím, že lékař může být v extrémním případě postaven před taková rozhodnutí a spoléhám, tak jako většina lidí na to, že lékaři berou vážně Hippokratovu přísahu.

    a

    Testování na covid by, podle mě, mělo být pro obyvatelstvo zdarma (rozumí se na náklady státu)!

    Celá ta věc je vnitřně totálně rozporná. Zdravotnictví není a nikdy nebylo zadarmo a to, že je něco „na náklady státu“ také neznamená, že je to „zdarma“.
    Stejně tak hořekování nad tím, že „život každého je na prvním místě“ je poněkud v rozporu s druhou částí stejného odstavce „Vím, že lékař může být v extrémním případě postaven…“

    Tyhle věci jsou klasické blábolení lidí, kteří se vnitřně rozněžňují nad momentálním stavem a nevidí věci v souvislostech.
    Suma, kterou může stát nalít do zdravotnictví je shora omezená výběrem daní. Limitně lze říct (zjednodušeně), že stát může do zdravotnictví nacpat jen tolik peněz, kolik vybere na daních. Kdybychom tedy připustili, že nevyplatí mzdy státním zaměstnancům, nevyplatí důchody, bude resignovat na splácení státního dluhu atd.
    Pravda, může si ještě vypůjčit, ale tím se problém neřeší, jen odsouvá.

    Takže ta rovnice je celkem jednoduchá. To, co se prošustruje ve zdravotnictví při blbnutí kolem Covidu bude chybět za pár měsíců nebo let při léčení rakoviny u dětí či dospělých, při náhradách kloubů, nutných operacích, léčení ischemických chorob atd.
    A aby se tento deficit vyrovnal, bude patrně nutné rasantně zvýšit daně a odvody na zdravotní daň. Čímž se ekonomika opět o něco přidusí atd.

    Nevím jak koho, ale mně osobně docela děsí lidé, kteří zcela naivně tvrdí „utraťme vše myslitelné tady a teď v (marném) boji s koronavirem“ abychom zachránili pár tisíc lidí a vůbec nemyslí na to, že během dalších let se může třeba rapidně zvýšit kojenecká úmrtnost, protože nebudou prachy na prenatální péči nebo na péči při porodu a po porodu.

    Protože ten měšec ze kterého se bere je jen jeden.

    • Mnoho slov, Pavle.
      Stačilo říct, že bytostně nesouhlasíte. Argumenty přece nerozhodují.
      [;>))
      A víte čím to je?

      • Já neříkám, že bytostně nesouhlasím. Já toho pána chápu, celkem mu i rozumím. Jenže to neznamená, že má pravdu.

        • Jeho pravda, při současné pofidernosti informací je stejně silná, jako ta vaše. Nebo třeba moje. Každý si vybere tu svoji, hlavně podle toho,jestli mu „jde k pleti“.

      • Nebo ještě jinak a jednoduše.

        Jsi ochoten přistoupit na to, že letos utratíme veškeré prachy za všemožné kolem Covidu a další tři roky si úplně každý občan ČR bude hradit pro sebe a celou rodinu úplně všechnu zdravotní péči ze své kapsy ? A to včetně poplatku za návštěvu praktického lékaře ve výši 200 Kč a plné náhrady za operaci např. kyčelního kloubu ?

        • Zkuste si to Pavle představit tak, že tohle je váš výhled na léta, která mě už nebudou zajímat, budu už v sypkém stavu v plechovce.
          Navíc je to jenom názor jednoho pana Kořenského. Jiní zase mají názory trošku jiné, více jiné, úplně jiné případně zcela opačné.
          S tím se přece nedá nějak smysluplně pracovat.

  47. 2 Pavel Kořenský – já teda moc jódlujících Čechů neznám, Ty jo?
    ale ve spřátelené vinotéce si občas zazpíváme rádi, s kytarou nebo s harmonikou… Nejčastěji typické (s)prostonárodní písně… Např. „chytili jsme lososa!“
    atd.

    • To byl příklad. Podrobněji jsem to rozvedl až v dalším žertovném příspěvku. 🙂

  48. 2 Pavel Kořenský ad 393 – Vanitas, vanitatum et omnia vanitas!
    Některejm lidem prostě elementární úvahy nevysvětlíš… Mají své věčné mantry a omílají je jako O mani padmé hům!

    • Njn, boj s určitým způsobem jednostranného či směrového vidění je marný. Jenže to neznamená, že by se mělo přestat bojovat.
      Kdyby alespoň jeden prohlédl…

  49. 2 Pavel Kořenský ad „další žertovný příspěvek“ – no jo, přesun do předem připravených pozic – ale kdo jim na ten přesun půjčí boty? Jak jsem kdesi četl, výsledkem působení Uršulky z Hovna nemá Bundeswehr už ani boty a místo kvérů používá násady od smetáků… Což je jen dobře, protože mít v těhle časech dobře ozbrojené skopčáky za prdelí by se mi tedy vůbec nelíbilo…

  50. Ještě k tomu jednomu měšci – Modrej pták tady uváděl příklad peněz, jako poukázky na kabáty v šatně… Realita je taková, že můj kabát už kdosi dávno odnesl a já tady před prázdnou šatnou sedím s hrstí poukázek a nevím, zda mám čekat na zázrak či na Godota, zda se v šatně nějakej ten kabát objeví, nebo jestli si mám s těma pokázkama jít vytřít… A získaný výtěr poslat Primerosovi…
    (mně totiž na jaře o 3 měsíce odložili naplánovanou operaci, nebyl jsem covidově pozitivní ani urgentní, měl jsem jen kurevské bolesti. Nebyly kapacity. Jenže tohle je u dosti lidí pod jejich rozlišovací schopnost. Covid, covid a zase covid!)

Komentáře nejsou povoleny.