Když už zase budou ty volby…

Publikováno | Autor:

Pavel Hasenkopf

Co by, se stalo, kdyby Havel nebyl bl…nepolíbenej

(pozor, extrémně dlouhý, zásadní text bez obrázků – a přečtěte si i perfektní rozbor plus vzpomínky od Jury Pospíšila.)

Za první republiky jsme si tady zavedli poměrný volební systém. Ten umožnil komunistům dostat se do parlamentu, bez něho by jako parlamentní strana nikdy neexistovali. Když pak po válce převzali moc, zavedli většinový volební systém – to byla formalita, volila se jednotná kandidátka, ale většinový systém tím získal punc něčeho komunistického, čeho bylo třeba se po 1989 zbavit. S tím byla spojena představa, že parlament má být sociologickým vzorkem populace a že žádné velké politické střety se už konat nebudou, protože budeme všichni proti komunistům, vláda i opozice, a ti budou mít svých 10%. Jinak se budeme mít všichni, vláda i opozice, tak nějak rádi a vláda nebude už nikdy nic skutečně důležitého a sporného rozhodovat. (A protože už nikdy nebudeme muset doopravdy válčit, v nejhorším nám spojenci pomůžou, osekali jsme armádu na nepoužitelné minimum – takovou blbost jsme neudělali ani za první republiky, ale to je jiná story.)

Dnes jsme na kordy a hlavní dělící linie už minimálně 10 let nevede mezi pravicí a levicí, ale mezi konzervativními realisty a liberálními idealistickými snílky natěšenými na báječný nový svět (kterého se chtějí dožít). Komunisti jsou téma, které už nikoho nebere, jako strašák a vnitřní nepřítel jsou dál nepoužitelní.

Většinový systém obecně vede k tomu, že na scéně zůstanou jen dvě strany, vládní a opoziční. Jiné jsou bez šance. Není to nijak předepsáno, prostě to tak funguje, samo od sebe.

Není pravda, že většinový systém nějaké názory potlačuje. Jen se tyhle spory nerozhodují ve volbách, ale uvnitř těch dvou stran,  které zákonitě musí být mnohem víc ,,rozkročenější“ při tvorbě svých programů.

Není pravda, že většinový systém zabíjí střed a generuje extremisty a populisty.

Naopak, extremisty generuje poměrný systém – každý, kdo se nově chce dostat do politiky, se tam mnohem snáz dostane tím, že si založí novou stranu, než aby začínal od píky v nějaké již existující; a ta nová strana se pak musí viditelně odlišit od všech těch stran a straniček, co už v politice jsou, aby zaujala. A chcete-li, aby si vás všimli, mějte ty nejdivočejší a nejpraštěnější názory … (secvaklo?).

Strany ve většinovém systému jsou naopak závislé na voličích STŘEDU. Volby ve většinovém systému bývají o fous, a rozhodují je ti voliči, kteří jednou volí labouristy a příště konzervativce – a proto si labouristi ani konzervativci nemohou dopustit extrémní názory, musí být snesitelní pro všechny (není krásnějšího příkladu než loňský Corbynův propadák).

Většinový systém je navíc více  ,,politicky nepolitický“  prosamosprávný,  je přirozený. Vznikl tak, že někdo někde řekl:  ,,tak tedy dobře, mějte si ten svůj parlament, zvolte si v každém okrese jednoho zástupce a nechte mě spát“ – všimněte si, většinový systém se obejde bez politických stran. Teprve když se nějaký ten parlament poprvé sejde a vzniknou v něm frakce a ty vytvoří strany, může vzniknout poměrný systém, protože ten bez politických stran existovat vůbec nemůže – stojí na nich.

II.

A teď, co by se stalo, kdyby Havel v roce 1990 nekývnul na změnu tehdy existujícího většinového systému na systém poměrný  a v roce 1990 jsme volili většinovým systémem:

1) OF by získalo všechny mandáty.

2) KSČ by získalo 0 mandátů a jako strana by prakticky skončila.

3) OF by se následně (do roka) rozštěpilo na havlisty (pravda a láska, ideály, nepolitická politika, bezbřehý liberalismus, lidská práva jako nároky na něco) a klausovce (nohama pevně na zemi, konzervativní politika, lidská práva jako svobody od něčeho) – to odpovídá dělící linii, která tady byla od roku 1990 vždy, stále více se prosazovala a dnes tvoří základní politickou bariéru.

4) Ty dvě klíčové frakce by se změnily v dvě hlavní strany, střídající se u moci a v opozici. Ne, nebyla by to tehdejší ODS, ta byla šita na míru poměrnému systému, ale byla by to (musela by být) mnohem rozkročenější ODS.

P.S.: Země s většinovým systémem se nikdy nezvrhly v diktatury.

P.P.S.: Kdyby se Klaus nejmenoval Václav, ale Boleslav Klaus, bylo by to dokonalé.


Jura Pospíšil

Tak máte štěstí, že jdu kolem. Byl jsem u toho. Ano, o volebním systému se rozhodlo ještě v Laterně Magice, kde se scházelo ze začátku OF. Byla k tomu extra diskuse, kde byli všichni docenti a profesoři, zde již zmínění a navíc i Patočka, autor jediné knihy o volebních systémech v pluralitních demokraciích, která za bolševika vyšla a taky se tak nějak jmenovala.

A všichni tihle a lidé kolem Havla byli pro poměrný systém, pro většinový systém byla většina přítomných, jako já, Standa Deváty a tak, ale utloukli nás titulama a pražskou expetrností. Taky jsme v té době neuměli tak dlouho mluvit, jako oni.

Dost se zanedbává argument „odpovědné vlády“, kdy koaliční vláda, která většinou vznikne na základě poměrného systému, se chová voluntaristicky na základě dohod mezi členy koalice a od druhé poloviny vlády se nechová nijak nebo z hlediska cílů chaoticky, neboť členové koalice začnou myslet na nadcházející volby a začnou se chovat tak, aby oslabili v těchto volbách své partnery. Většinová volba vede většinou ke vzniku jednobarevných vlád, kde vláda musí myslet na to, aby její činnost vyhovovala volíčům, kteří bez ohledu na ideová východiska vládu, která se jim nelíbí, vymění za vládu té druhé strany. Tam je skryta jedna vlastnost, která je hrozbou i jednou z největších předností, a to, že po určitém čase je vyměněna každá vláda za vládu té druhé strany.

Nazvěme ji třeba okoukanost.

Ale ať je to jakkoli, každý většinový systém je daleko více podroben voliči. Od obvodů, kde se musí postavit kandidát takový, aby ho místní zvolili, přes výkon mandátu, kde každý zvolený je pod větší kontrolou a tlakem voličů, kteří ho zvolili a tlak na vládu, která je jednoznačněji odpovědná za cokoli co udělá a nemůže to svést na nutnost dohody s koaličním partnerem nebo na jeho blokování a když není odpovědná voliči, tak volič prostě volí ty druhé.

Takže většinový systém funguje i kdyby byly strany A a B a měly prakticky identické politické cíle. Ani A, ani B nemůže dělat nic moc proti vůli většiny voličů, protože je ta druhá a nakonec bývá i záloha malých C a D.

To se ukázalo například u Brexitu, kde Cameron vypsal referendum v očekávání, že jasně neprojde. A když prošlo, tak padl, leč konzervativcům trvalo ještě dlouho, než se zbavili jeho přivrženců a tak dlouho výsledek voleb sabotovala jeho úřednice, která ho v premierství vystřídala. Té se přes veškerou snahu nepovedlo prohrát volby a tak se Brexit nakonec uskutečnil.

V Britanii nakonec volič v této otázce zvítězil.

V otázce islamizace zatím není jisté, kdo má vlastně většinu. A rozhodující politické síly si zatím pod zvykem a tlakem korektnosti netroufají ověřit si volbou, kdo tu většinu vlastně má.
Jo a ještě jedna věc. Volič je jen jedna tvář demokracie. Druhá je obrovská moc úředníků a jejich sítí, bez kterých většina politiků by vůbec neměla postoj, názor a nápad. Bez zapojených a často zapojujících úředníků (pane starosto, to se dělá obvykle takto) by neexistovala významnější korupce, dotační skupiny, generální koordinátoři, neziskovková sféra atd.

No a třetí druhou tváří jsou manažerská propojení velkých společností, korporací, bank a fondů, kde je to ještě nepřehlednější. Už mnoho lidí si vylámalo zuby na odhalování rozhodovacího vlivu, skutečných majitelů a linií rozhodnutí. Většinou skončili v naprosto neprůhledných kolečkách, skupinách a nezjistili vlastně nic.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 123 komentářů u „Když už zase budou ty volby…“

  1. Opravdu jsem netušila, že Prymula osobně rozhoduje o tom, kdo si půjde poležet do nemocnice.

  2. A ke „koronáči“ se už vyjadřují i hokejisté. Ještě chybí dopis 99 tatrováků.
    A taky petice proti opatřením. A petice proti petici proti opatřením. A žaloby. Na vládu, na lékaře, na koronáče. A nezapomenout na čínské neropýry z Wu-Chanu. A stejně za to může Putin. Nebo celosvětová židozednářská lóže.

    Kdysi jsem spáchal program, který vytvářel nesmyslný text. Pár omezení o řazení hlásek, délka slov, zakázaná dvou a třípísmenová slova a délka vět.
    Nebyl zdaleka dokonalý, ale člověk musel chvilku jeho výstup číst, aby pochopil, že je to naprostá kravina. Už ho nemám, zmizel kamsi a znovu napsat bych ho asi nedokázal.
    Ale ani to není třeba. Textů podobného ražení najdu každý večer celé gigabajty – i v češtiněm, kdykoliv si otevřu nějakou debatu na netu.

    • Rozhodně nejsem nijak kompetentní k optické reklamě. Můj osobní názor je, že čím míň tím líp. Přísloví: „Jména hloupých na všech sloupích“. Máme internet atd. A dobré zboží se chválí samo. Kdo něco potřebuje, tak si výrobce/poskytovatele služby pohodlně najde.
      Na TV se vlastně skoro nekoukám, takže jenom vím, že nejméně 90% diváků reklama vadí. V rádiu (státním) je reklama jen chvilku před zprávami – a je jí (pro mě) až až. (A to se výrobou reklamních audiospotů přiživuji.)
      K rádiím bych byl, mít tu možnost, velmi přísný. Nejde ani o reklamy, ale o program. Až na výjimky do znělky nebo ohlášení nepoznáte, jaké rádio máte naděné*. Programová šeď, nuda, skoro všichni hrají totéž a moderátoři jsou (aspoň pro mě) většinou jen vlezlí „mluviči“ čehokoliv. A stupidní divácké soutěže o lístky na něco to korunují.
      Kdyby si rádia rozebrala mezi sebou hudbu, soustředila se každá na jeden, dva hudební žánry a nespoléhala na to, že vytvoří nějakou „zázračnou směs“ z popíku, většinou anglicky zpívaného a agresivních reklam, která zaujme „všechny“, byl by svět mnohem poslouchatelnější.
      Rádio pslouchám cca 20 minut při snídani. Do zpráv. (Vzhledem ke svému povolání říkám, že muziku poslouchám, jen když mi za to někdo zaplatí. (300.- Kč/hod. po zdanění [;>)) Mám rád ticho.

      Takže ten reklamní smog nemůžu jakkoliv soudit. Co se mě týče, nechal bych jen vývěsní štíty nad podnikem a ještě by musely odpovídat okolní architektuře – i když Ostrava moc té starobylé „architektury“ nemá. Ale něco se najde. Viz Šumná Ostrava od D. Vávry a Radka Lipuse.

      Ale myslím Dano, že tohle jste ode mě číst nechtěla. [;>D)

      */ Dnes už sice máte každou stanici na displeji, i playlist tam běží, ale nevím, kolik lidí ty informace doopravdy sleduje.

      • „Tohle jsou všechny moje nahrávky“ ukázal na stěnu plných polic.“
        „Co je to za hudbu?“ zeptal jsem se.
        „Ticho.“

      • Přesně tohle jsem chtěla slyšet. Dík.
        Možná i proto, že moji mladí se oné akce aktivně zúčastňují. 🙂

    • Dělám jinou věc – podpbně jako tu drobenku upravuji bramborové noky. Koupím hotové, osmažím ve friťáku do světle hněda a až pak vařím. (Mezitím můžou být klidně několik týdnů v mrazáku – v uzavřeném siloňáku.) Je to daleko zajímavější příloha, než ty noky jen tak naházet do vody.

      A čerstvě ofritované se dají jist i posypané dobrým tvrdým sýrem, nataveným v mikrovlnce a podávané s tatarkou.

      • No vida, už to z Tebe leze. Protože kdo umí mixovat umí vařit. Je to jen práce s jiným materiálem pro jiný smysl. Jednodušší o to, že si nemusíš vyrábět nádobí.

  5. Kocoure,
    dyť jo 🙂
    A bramborové placky se škvarkama, mňam !
    Já momentálně provádím komparativní analýzu receptů na ciabattu. Nějak mi to zachutnalo, tak dumám, jak to udělat, aby to bylo co nejjednodušší a nejlahodnější. Akorát se obávám, že zejména fáze kynutí, kdy se v těstě udělají ty báječné bubliny, chce prostě čas.

    Primáty mám taky ve velké oblibě – pokud tedy nemůžete k jejich výběhům, doporučuji se pokusit nalézt sérii dokumentů z anglické „záchranné stanice“ v Dorsetu, Monkey World. Úžasní lidé, zapálení do své mise, na výsledku je to poznat. Dává to krásně nahlédnout i do života druhů, které zachraňují, což jsou zejména šimpanzi, ale i orangutani, giboni i další méně atraktivní opice.

  7. Mimochodem, až budeme uzavřeni doma (což nejspíš budeme) tak mám pro ty, kteří ještě čtou knihy, soukromý tip.

    Právě dokončuji první četbu knihy „Anatém“ od Neala Stephensona. První zmiňuji naschvál, protože tu knihu si vzápětí přečtu ještě jednou a pak nejspíš potřetí.

    Tak fascinující sci-fi filosofického charakteru jsem už hodně dlouho nečetl a vůbec nechápu, jak jsem jí v roce 2012 mohl minout, když vyšla.

    Pokud by si to někdo hodlal opatřit, tak informace jsou zde:

    https://www.databazeknih.cz/knihy/anatem-125028?str=1

    Za nějakých cca. 250 Kč (na Alze) jsou to vysloveně duševní hody trvající několik dnů.

    • Jen tedy musím zmínit, že je to poněkud náročnější čtení, takže pokud po přečtení 80 stránek budete mít pocit, že polovině vět nerozumíte, tak nezoufejte, ono se to za dalších 80 stránek poddá, jakmile se mozek přizpůsobí odlišným a přece tak známým (podvědomě) termínům.

      Mimochodem, nahlédl jsem do části anglického originálu z nějakého špatně upirátěného PDF a musím uznat, že český překlad je naprosto brilantní. Klobouk dolů, tohle bych překládat vážně nechtěl.

    • Nějak mi to evokuje Tisíciletou říši. Asi už bych měl jít spát.
      Něco v neděli napíši něco o dinosaurech a miniaturních slonech.

    • Teď už chápu, proč potřebujeme ty obstarožní americký bojový hubschraubery………budeme rozhanet vrtulema mraky.
      A jdu zpátky na komín.

    • Když odečteme falešně pozitivní a přičteme falešně negativní, tak jsme přes deset tisíc. Bingo Flegr.

  10. Dobré zas ráno… 2 Nika ad 308 – no jo, ale koho budou humanitárně bombardovat? Já teda nevím, že by změna klimatu měla někde školky, školy a nemocnice, oblíbené to cíle NATO!

  11. 2 nickname ad 309 – než nastoupíte kariéru politika, dodělejte si raději něco málo kurzů matematiky… Včera, v tom výpočtu jsem na základě dosavadního testování odhadl, že aktivních je cca 5%, ze zkoumaných a není důvod, aby ve zbytku to bylo jinak… Při uvažované populaci kotlinky 10 miliónů to dělá hezkých 500 tisíc pozitivních v této chvíli… S rostoucím počtem testování ta čísla budou dále narůstat a budou se trhat rekordy a Prymula si bude mnout ruce a přitvrzovat a přitvrzovat. A strašit, vyhrožovat a lákat na vakcínu… Dokud ho někdo netrhne mezi dveřma…

  12. Není to chyba měření. Je to chyba české povahy. České furiantství. A sobectví. Včera 8168 nakažených.

    A my tu řešíme, jestli roušky náhodou neomezují osobní svobodu. A že luxusní restaurace nebudou prosperovat. A kdo to zaplatí. A jestli jsou ta čísla přesná. Samé důležité věci. Místo toho, abychom vyrazili do podpalubí k pumpám.

    Poláci naměřili včera přes 4280 pozitivních – a musí nosit roušky i na ulici. Okamžitě. (Což je pochopitelně o cca dva týdny později, než by to bylo potřeba.)

    Ale: Jak je velké Polsko a jak Česko?
    Ne vážení, nemluví ze mě strach. Ale vztek!

    S ovčanem Kotlinky je asi třeba zacházet jako se štěnětem, které udělalo loužičku v kuchyni. Namočit mu v tom čumák. Když čtu filosofické úvahy o tom, že „slabá část populace bude muset zemřít tak jak tak“ tak jenom dodávám – všeho do času. Jednou se i vy můžete stát „slabou částí populace“.

  13. Ale nakonec – Keinen Gewalt!
    Žádný fyzikální jev neroste do nekonečna, vždy narazí na nějaký strop, limitu. Třeba na počet obyvatel. „Španělská chřipka s podobnou virulencí, ale řádově vyšší úmrtností nakonec také odezněla. Že měla víc obětí než I. světová?
    No a?! Lidí je přece spousta.
    Nakonec – když hubíte šváby nebo krysy, tak při sebevětším úsilí přežívá 7% jedinců. To je statisticky prokázáno. Pokud je přeživší skupina dost velká na množení bez genetických vad, zase se rozmnoží.

    A dneska se už o téhle pandemii ani nemluví, jen Marian Kechlibar na ni vzpomněl v dodatku své knížky „Zapomenuté příběhy 2“.

  14. Tak přemýšlím, kdeže udělali soudruzi ze SRN chybu. Včera (9.10.) měli 4516 nových případů. (Stále ovšem nedosahují maxima z 28.3. kdy to bylo 6294.) Jistě by to číslo bylo nižší, kdyby se řídili dobrými radami z Kotlinky a všechna omezení a nařízení zrušili. Oni to ale neudělali a místo toho, aby se covid leknul a konvergoval k nule, tak mají asi polovinu toho co Česko – a při osminásobném počtu obyvatel. (Ale oni to ti naši rozumprdové jistě nějak kulantně vysvětlí.)
    Jinak mám při sledování diskuzí na síti pocit jakéhosi zdětinštění účastníků. Autoři někteých diskuzních příspěvků nemohou mít mentální věk vyšší než 15 let – bez ohledu na věk skutečný. A zdá se, že ani tento blog se tomu nakonec nevyhne.

  16. (308.2) ty obstarožní americký bojový hubschraubery……… – v čem obstarožní (s dosavadními radši nesrovnávám)?

    • „(s dosavadními radši nesrovnávám)“
      Ono takové srovnání a to i s současnými jinými by dalo čtenářům víc než dotaz na autora prohlášení, který by si jistě stál za svým.

  18. Nedotýkejte se drátů ani na zem spadlých!
    Vstup na drážní těleso se přísně zapovídá!

    Někteří ani nečekali, jestli drát spadne a vylezli si na něj sáhnout ještě když byl na sloupu. Nemůže být přece nebezpčný – vlaštovky tam taky sedávají a nic jim není.
    Jiní zase používali statistiku, podle které snad 99.98% llidí, kteří projeli přes blikající přejezd vyvázlo bez úhony.

    Je jich dost na jeden vesnický hřbitov – a nemusel by ani tak moc malý.
    Ovšem omezovat se věrchuškou nechají jen opravdu hloupí ovčané. Přizdisráči.
    A ti na tom hřbitově nejsou.

    • Rytíři se taky pohřbívali ve svém odění. I šlechtici. Nebo žebráci. Takový mají křesťani zvyk. Programátor a zázraky – to je tedy kombinace….
      [;>))

  20. Stoltenberg bude poroučet větru, dešti ?
    Ten proslov je strašný, kdo mu to psal ?

    • Tuším, že si to psal sám. Četl jsem kdysi jeho jiný projev a ten měl podobné rétorické kvality.
      O poroučení větru a dešti víme své už skoro sto let. Takže jak dodržovat pravidla o odpadech a bojovat „bezodpadkově“ nebo nevytvářet CO2 si dovedu představit jen dost špatně. [;>))

  21. Vypadá to, že prognoza parazitologa Flegra se naplňuje.

    • StK: už víte, proč volební heslo „Nízké daně chudým“ může být atraktivní? 😉
      Ne, nic jsem nepředpovídal.

  23. Hmm,
    jak tak sleduji cvrkot, nakonec mám dojem, že korona je to jediné, co může Babiše odeslat do propadliště dějin. Ten bezbřehý populismus – všichni chtěli do Chorvatska – se mu doufám škaredě nevyplatí…. bohužel i nám všem (včetně těch, co „do Chorvatska“ ani nejeli, ani nechtěli…).

    • Ale všichni ti co řvali do toho Chorvatska jet chtěli. A ten zlý Babiš tomu přece nesmí bránit. Tak nebránil. A vzpomeňme na opozici (hlavně tu tzv. demokratickou), která teď otočila o 180 stupňů. Čekal bych, že to Babišovo točení se na obrtlíku mu někdo.z opozice či z novinářů omlátí o hlavu. Ale kdepak: tím by připomněli i ten vlastní obrtlík.

  24. No, občané se velice často řídí příkladem chování nejvyšších státních představitelů. A ve chvíli, kdy premiér nabádá občany, aby zůstali doma, v ČR je pěkně – a pak odletí s rodinou na Krétu a jeho manželka následně do Chorvatska a následně se chlubí fotkami – tak co si má občan myslet?

  25. Občan má myslet vlastní hlavou a řídit se vlastním rozumem. Od toho je občan.

    Mimochodem, já jsem vůbec neměla tušení, zda a kde byl premier na dovolené, dověděla jsem se to až tady.

    A kolik těch, co jeli do Chorvatska, by tam nejelo, kdyby premier nikde nebyl?

  26. A tohle je taky pěkné:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nebylo-vetsi-klausovky-nez-Miroslava-Nemcova-Petr-Zantovsky-si-jeji-sceny-pamatuje-osobne-639965
    „Němcová byla vždy mistryně v odezírání z úst šéfa své strany, tedy ODS. Když jím byl Klaus, nebylo větší ‚klausovky‘ nad ni. Velmi živě si vybavuji, jak mu nadbíhala, jak se pokoušela opakovat jeho fráze, které však vinou svého vzdělanostního deficitu ani při nejlepší vůli nemohla zpravidla ani pochopit, natož nějak obohatit.“
    Tak tohle neumím… Takto kulantně sdělit fakt, že dotyčná je blbá jak dlabaný necky, to bych nedokázal…

  27. Debilové, kteří se opičí po báťuškovi carovi, kterého navíc prý zcela a absolutně nenávidí, by si po návratu z míst, kam jejich milovaný jezdí, měli tu léčbu platit zcela sami………

  28. Volby dopadly v rámci možností uspokojivě. Nejvíc mě potěšilo, že byl konečně vykopnut obludný Štěch.

      • No, člověk nemůže mít všechno. Když k tej neúspěšnej šabatici přičtu, že Žantovskej taky neuspěl, tak to ještě docela ujde.
        teda ne že by byl Láska nějaký terno, ale myslím, že žanťák má nejvyšší čas se odebrat na penzi. I když ten se asi bude držet cecku v knihovně VH ještě dlouho.

    • Svobodní jsou konečně parlamentní stranou 🙂

  29. Matzurko – 323 – ono to nebude Chorvatskem. Pokud vím, tak do Chorvatska se začalo jezdit na začátku prázdnin, jezdilo se tam celé prázdniny a žádná čísla dramaticky nerostla. Růst to víc začalo až začátkem září.
    Když uvážíme, že ten virus má inkubační dobu cca. 10 dnů (dle délky karantény) tak by počty musely začít dramaticky narůstat už někdy začátkem srpna, protože většina lidí jezdí do Chorvatska na týden, max. 14 dnů.
    Spíš bych viděl souvislost s počasím. Nehledě k tomu, že ten virus vykazuje druhou vlnu skoro všude v Evropě a paradoxně je na tom nejlépe to z jara proklínané Švédsko, které si to odbylo už tehdy a pak přes léto nějak průběžně.
    V ČR jsme to zabrzdili rasantně (skoro nejvíc v Evropě) na jaře a holt to nabíhá teď (opět skoro nejvíc v Evropě).

    Pro přesnost uvádím, že v Chorvatsku jsem nikdy nebyl. Naposledy jsem byl ve Slovinsku a to ještě v době, kdy se to celé jmenovalo Jugoslávie. 🙂

    Tak nějak čím dál, tím víc, začínám být přesvědčený, že až se to přežene a za pár let to někdo statisticky poctivě srovná, tak se zjistí, že všechny země na tom byly víceméně stejně, akorát se ty vlny lišily v čase. A že v každé zemi zemřel zhruba odpovídající počet lidí (v přepočtu na 100.000 obyvatel), který se lišil jen v hustotě osídlení a kvalitě dostupné lékařské péče.

    • PK: +- souhlasím. Jediné o co mi u COVIDu jde je rychlost té vlny. Udržet nemocnice funkční. Což se asi nepodaří. Nejsou rezervy, nejsou další zázračné možnosti, nejsou záložní špitály.
      Z čeho lze vinit vládu:
      1) vykašlali se na trasování
      2) zlehčovali situaci před volbami, aby AB vypadal jako „best in COVID“.

      • No, lidí v nemocnicích je zatím cca. 1900. Z toho, dle tvrzení Šprýmuly tam 40% nemusí být a lze je odlifrovat do hotelů (nebo jak si to vlastně představuje).
        Což není zatím až tak tragické.

        Reálně to vezme vítr z plachet těm, co se celá léta snažili tvrdit, že máme příliš mnoho lůžkové péče a příliš míst v nemocnicích v přepočtu na 1000 obyvatel.

        • To je asi mylná interpretace. Aby bylo dost lůžek pro korunovej virus, tak by se měli odlifrovat pooperační ležáci a LDNky.

      • Tak já si numím představit, jak by to trasování mohlo fungovat bez spolupráce obyvatel. Když nakažený nedá kontaty, protože nebude přece někoho bonzovat, tak to se potom trasuje docela blbě.

    • Asi to tak bude, i když nějaká cestovatelská ohniska byla, to tehdy bědoval ještě Vojtěch. A v ČB se během září pořád objevovali pozitivní a nemocní z nějakého pobytu ve Františkových lázních, plus jejich rodinní příslušníci.
      Kromě počasí bych to přičetla i tomu, že byly prázdniny – polovina národa relaxovala, ať už doma nebo jinde, a „epicentra“ vznikala tam, kde se najednou natlačilo moc lidí (přičemž to „moc“ je taky dost těžko odhadnutelný parametr). Začátek školního roku byl pro tuhle vlnu asi startovní čára…

    • Mezi 1.4. a 22.5. umíralo ve Švédsku 50-100 osob denně. Ve stejném období v ČR pak 2-8 osob. Ovšem na podzim to Kotlinka dohnala: od 2.9. to šlo z nuly až na 42 dne 7.10. (je tam ale řada lokálních poklesú). Švédsko ve stejném období je to 0-2.
      Jinak ten nárůst onemocnění se v ČR projevuje právě už začátkem srpna, kdy je nárůst dvojnásobný. Statistika by mohl zajímat stav okolo 28.7. kdy nastal lokální peak cca 4x vyšší. Vzhledem k úrovni zpracování dat bych si nad tím ale hlavu nelámal.

  30. No, ráno ve 311 jsem napsal: „S rostoucím počtem testování ta čísla budou dále narůstat a budou se trhat rekordy a Prymula si bude mnout ruce a přitvrzovat a přitvrzovat. A strašit, vyhrožovat a lákat na vakcínu…“
    No a ejhle: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/prymula-narust-poctu-nakazenych-je-enormni-opatreni-se-musi-zprisnit-40338858
    „Nárůst počtu nakažených je enormní. Reprodukční číslo se zvýšilo na 1,4, což indikuje nutnost zpřísnění opatření, řekl v sobotu České televizi ministr zdravotnictví Roman Prymula.“
    Radujme se, veselme se!

    • Já se moc neraduju. Ale zpřísňuje se všude okolo (Poláci už snad dávají i pokuty za nenošení roušky na veřejnosti) i celosvětově; druhá věc je ta „rychlo“ vakcína 🙁

  31. IMHO se to bude celé vyvíjet zhruba následujícím způsobem.

    1. Tak za týden zkusí částečný lockdown. Nebo možná za 14 dnů, aby se mohli vymlouvat, že tak na rychlo už nebylo možné zrušit rozdávání medailí a Šprýmula si dojde pro toho Bílého lva.
    2. Poměrně záhy se z testů zjistí, že částečný lockdown víceméně nepomohl, protože 2.11. jsou Dušičky a tak někdy kolem 16.11. zkusí vyhlásit na 14 dnů totální lockdown včetně zavření všech obchodů s vyjímkou potravin (jako na jaře).
    3. Koncem listopadu jim dojde, že mít před Vánoci zavřené obchody je megaprůser z hlediska výběru daní z maloobchodního sektoru, takže to před Vánoci uvolní.
    4. Zabránit lidem cestovat na Vánoce a na Silvestra se nepodaří vůbec, takže v lednu to zase zdařile vyskočí.
    5. Poněkud by se to mohlo utlumit, pokud by byla suchá a mrazivá zima, což nepředpokládám.
    6. Tak někdy začátkem února bude další lockdown, který bude delší, protože v maloobchodu se v té době moc nenakupuje.
    7. Bude následovat apel na to, aby lidé moc necestovali o Velikonocích.
    8. A dál už to známe…

    • No a s odstupem, tak někdy kolem roku 2025 někdo pohlédne na statistiky a zjistí, že v roce 2020 úmrtnost obyvatelsva byla spíš menší a následně se docela dramaticky zvýšila v lednu, únoru a březnu 2021. Ovšem nikoli v souvislosti s Covidem, ale následkem zanedbaných rakovin, infarktů, sebevražd, domácích zabíjaček ze stresu a celkového nedostatku financí ve zdravotnictví, protože veškeré dostupné prostředky byly promrdány v marném boji s Covidem.

      Následně bude několik let fůra draze placených, převážně humanitně orientovaných odborníků smolit namyšlené traktáty o tom, jak lidstvo podlehlo mediální hysterii, jak politikové nezvládli to či ono a jak by pisatel namyšleného traktátu zvládl lépe situaci o které jen později četl, protože v roce 2020 mu bylo šestnáct let.

      A při přijímání absolventů exaktnějších oborů bude nejčastější otázka ze strany HR pracovníků „Na jakou vzdálenost jste distančně studoval v letech 2020 až 2022 ?“ 🙂

    • Jinak za případné nepřesnosti se předem omlouvám, může se stát, že to poběží rychleji než jsem čekal.

      Nejsem profesionální prognosti, jen mám maličko nadání (asi vrozené) vidět věci v souvislostech a postřehnout určité vzory chování.
      Což jsem si ověřil na jaře, když mladá přišla s tím, že jim na 14 dnů zavřeli školu a budou studovat na dálku. Moje první slova byla „No, ber to tak, že do konce semestru se do školy nepodíváte a zvykni si učit se sama, u zkoušek vás šetřit nebudou.“

      Což se zcela vyplnilo 🙂

  32. Více vypovýdající než absolutní počet pozirtivních je podíl pozitivních výsledků z celkového požtu testů.

    • No, to není úplně pravda. Můžeme předpokládat, že to tak je, ale pouze tehdy, pokud budeme považovat samotný test za neměnný. Což jaksi z podstaty není.

      Ke stejnému výsledku (zvyšující se podíl positivních výsledků z celkového počtu testů) můžeme dospět i tak, že aktuálně používaná šarže testů (či metodika provádění) je v něčem citlivější. Nebo reaguje na něco, na co se nepředpokládalo, že by mohla reagovat. Nebo počet testů prováděných denně roste a tím jsou zachyceny i ty případy, kdy dříve by osoba testována nebyla, příznaky nepozorovala a za normálních okolností by k lékaři ani nešla.

      IMHO jediné co má smysl nějak pravidelně sledovat (tedy pro nepoučeného laika) je denní počet mrtvých v přepočtu na 100.000 obyvatel a denní počet hospitalisovaných na lůžkách intensivní péče ve vztahu k celkovému počtu takových lůžek.

      • Ne, že by to k něčemu bylo (to o čem píšu v posledním odstavci), ale člověk něco dělat musí 🙂

  33. Jako občan bych uvítala přehled, kde se nejvíc nakazilo lidí. Nemyslím mapu, ale místa – např. v hospodách a restauracích 19%, ve školách I. a II. stupně 2 %, na SŠa v učebních oborech 5 %, v obchodních centrech 11%, v zaměstnání 17%, v bazénech a na plovácrnách 2%, v posilovnách 2 %,v MHD a dopravních prostředcích 13%, v rodinách 10%. neidentifikováno 19%. Abych se mohla podle toho chovat. Kam chodit, nechodit, kde si nasadit roušku a kde respirátor. Já vím, to nikdo neví. Ale mohl, pokud by se to během června – srpna připravilo.
    Právě tak, jako vypracování krizového plánu včetně toho, kdy se zapojí soukromý a podnikatelský sektor – poskytnutím call center, vyškolení dotazovatelů pro trasování. Tak by dnes nemusel premiér skučet, aby fčil call centra poskytla své kapacity…Nebo pomoc armády. Proč už není přesně stanoveno, jak se armáda zapojí a musí se několikanásobně žádat, potvrzovat, vydávat povolení. To vše mohlo běžet jako na drátkách, kdyby…
    Já vím, několik zdejších mi sdělí, že jsem generálem po bitvě. Ale na co jinak máme vládu?

    • Dano, problém je v tom, že tohle nikdo nedokáže, protože relevantní data nikdo nemá. A nelze mu to mít za zlé, protože většina lidí si jednoduše nepamatuje, kde všude byli a s kým se setkali řekněme týden zpět.

      U mně je to celkem jednoduché, protože sedím doma, občas zajdu na nákup, občas zajedu vlakem a MHD za mámou. Dcera je víceméně doma (studuje na dálku) a občas zajede za přítelem, kde tráví den nebo dva s jeho rodinou. Žena jezdí celkem pravidelně do práce ve školce, kde přichází do kontaktu s celkem ustálenou množinou lidí.

      Ale i tak bych měl problém si vzpomenout, kdy přesně jsem šel nakupovat v pondělí, nebo kdy přesně jsem jel za mámou minulý čtvrtek.

      No a u lidí, kteří jezdí pravidelně MHD do práce a mají ještě nějaké mimopracovní aktivity typu hospoda nebo Sokol je víceméně vyloučené to usledovat.

      Jistě, i z podobně pořízených dat by se dala sestavit nějaká statistika a ze zcela nepřesných čísel učinit zcela přesné závěry, ale k čemu by to bylo.

      Ostatně, samotná informace, že třeba 15% lidí se nakazí v MHD je sice fajn, ale úplně k ničemu pro ty, kteří musí každé ráno cestovat autobusem a metrem do práce a odpoledne pak zpět.

      • Hlavně i když poctivě vyjmenuje všechny kontakty, tak jak určíš, jetsli ses nakazil cestou v MDH nebo ve vlaku nebo o den později na nákupu?

    • “ Já vím, to nikdo neví. Ale mohl, pokud by se to během června – srpna připravilo.“
      Kdyby se to … navrhlo už tehdy. Ale o tom jsem tu už psal, kritiky bylo a je plno, ale pozitivní protinávrhy tehdy chyběly.

  34. Dívám se na situaci v ČR ze země, která má incidenci cca 1,5 řádu nižší, některá opatření od jara nepřestala platit, roušky se nosí, diskuze o jejich přínosu sice na webu probíhá, ale bez hysterie. Když je třeba, tak se přitvrdí a když to pomůže tak se opět „odtvrdí“. Představy českého novinářstva (a politiků) jak probíhá v Německu trasování jsou poněkud úsměvné. Na lockdown v některých oborech se pochopitelně nadává. Tak provozovatelé kin podali petici, aby se zrušilo omezení na max 200 diváků a aby místo všeobecné distance 1,5 m platil pro kina jen 1 m (důvod je zřejmý). Reguluje se max počet osob v obchodě, všude jsou vyznačeny odstupy u pokladem atp.
    A ještě mě napadlo něco ke Švédsku. Řadu novinářských keců uváděl v diskuzí na pravou míru člověk, který zná tamní realitu (myslím, že se jmenoval Petzold). Když jsem to porovnával s obšírným textem naší „skandinávské“ neteře, pochopil jsem některé rozdíly: ve Švédsku stačilo doporučení a lidé se jím řídili (tedy o no-go zónách v Malmö mám poněkud pochybnost), v Německu se vydá úřední rozhodnutí a lidé se začnou chovat dle něj, v ČR se rovněž něco nařídí a lidé na to začnou kašlat.
    Jinak mě překvapilo, kolik se vynořilo hrdinů. Na feldvébla od Wehrmachtu by jazyk nevyplázl, pionýrské vedoucí by také neodmlouval, ale teď odvaha zlevnila a tak lze protestovat proti vládě tím, že budu dělat všechno naopak. Vždy takový happening jako odevzdávání roušek na předsednictvu vlády je přece ta PRavá DEmokratická Legrace.

    • Ale tak jistě, mentalita každého národa hraje svojí roli.

      V této souvislosti mně napadá, jak je na tom vždy neukázněná Afrika, u které byly katastrofické scénáře predikovány už na jaře. Nebo státy s opravdu velkou hustotou obyvatelstva jako je Indie nebo Bangladéš.

    • Mladí Švédové zatím neobjevili zábavu výprav do nogozón jako někdejší mladí Sparťany na heilóty.

    • No to jsem tu zmínila včera – že Švédové sedí doma jak jsou zvyklí i jinak, Němec prostě srazí paty, a Čech furiantsky strhne roušku a ještě na ni dupne.
      Naše opozice skutečně obrátila proti létu jen to švihlo, ale průšvih si vyžereme všichni. Ale dnes hlásají, jak máme dodržovat nařízení vlády… to už jde asi do tuhýho.
      A naše armáda brání demokracii v Mali, kdyby ji někdo hledal…

      • Tak těch pár průzkumáků v Mali to nevytrhne. Netušené reservy jsou spíš v tom podplukovnickém želé na Ministerstvu obrany.
        Jenže to by museli už od jara dělat klencáky na buzerplace, aby trochu zhubli a mohli třeba poklusem vynášet v nemocnicích pacientům mísy. 🙂

          • Njn, v armádě čítající cca. 25.000 lidí máme zhruba 2.500 vyšších důstojníků – major, podplukovník, plukovník.

            To by čistě teoreticky mohl major velet družstvu a podplukovník četě. Rotě by pak velel plukovník…

            To je skoro jak na té vojenské katedře 🙂 🙂

  35. 2 Pavel Kořenský ad 332.1 – roli v tom bude hrát také metodika testu, která reaguje na záchyt viru v cca posledním měsíci, aniž se zjišťuje, zda je vůbec člověk nemocný. ergo zdravý člověk, bez příznaků, ale setkal se s virem a má jeho stopy ve sliznici – pozitivní!
    Proto očekávám, že těch tzv. pozitivních bude více a více… A budou se dále trhat rekordy…

    • Njn, to je bohužel problém této vlády, že jenom sčítají numera.
      A problém novinářů, že se pasou na těch numerech.

      Zatímco rozumný přístup by byl už teď vytvářet mnohem víc lůžek na JIP, školit pomocný personál, shánět úplně každý plicní ventilátor, zabezpečovat zásoby kyslíku a řešit kam uložíme nemocné, co potřebují intensivní péči až jich bude 5000.

      Zatím mi to pořád přijde, že si hrajou s čísly jak malé děti a zakazují tohle a tamto, protože mají pocit, že to vlastně nic nestojí. A pokud to něco stojí, přijde se na to až za rok nebo dva a to už bude po volbách, Šprýmula bude mít vytouženého Bílého Lva a Babiš bude počítat sysle a motýle někde v Karibiku.

      • Jenže k těm lůžkám na JIP musíš mít kvalifikovaný personál a ten se nevyškolí za pár týdnů.
        Ten pomocný možná jo, ale bez těch kvalifikovaných bude k ničemu.
        A navíc musíš počítat s tím, že i když se budou všemožně chránit, tak určitě taky budu odpadat ti, kdo se nakazí.

        • No, to s tím vyškoleným personálem je trošku mýtus, který si pěstuje každý obor.
          Ve skutečnosti a v krisových případech se ze zkušenosti ukazuje, že docela dobře kvalifikovaný personál k víceméně čemukoli se dá vyškolit překvapivě rychle. Pokud se musí a chce.

          Abych se držel třeba oboru stavebnictví. Za půl roku nevyškolíš dobrého architekta, ale můžeš fůru lidí naučit míchat beton a vozit ho kolečkem a plácat ho lopatou na místo, které je mu určeno. Z těch chytřejších se nejspíš někteří naučí za půl roku i navrhnout most a zhruba spočítat, kolik betonu na něj bude potřeba a jak dlouho to bude trvat. Pochopitelně, ten most bude ošklivej, předimensovanej, drahej, ale ve finále to bude něco, přes co budou moct lidi utíkat, pokud jim bude hořet za patama.

          A takhle je to víceméně se vším. Nejspíš každý student ČVUT či PřFUK (abych se držel toho co znám) by po pár měsících intensivního školení věděl co na JIPce dělat, jak umístit dýchací trubici, jak připevnit sensory, jak vyhodnotit údaje zobrazované na monitoru a jak v běžných případech seřídit třeba ten plicní ventilátor. Nikoli na 100%, ale alespoň tak, že by to v osmi z deseti případů pomohlo. A ten původní, velmi dobře vyškolený personál by mohl dělat ta kvalifikovanější rozhodnutí. Klidně až na úroveň toho, že v opravdové krisi bude o tom, co se pacientovi aktuálně píchne do kapačky bude rozhodovat vrchní sestra s dvaceti lety praxe, která podobných případů už viděla stovky a ne doktor, který je momentálně marod s Covidem.

          • “ Z těch chytřejších se nejspíš někteří naučí za půl roku i navrhnout most a zhruba spočítat, kolik betonu na něj bude potřeba a jak dlouho to bude trvat. Pochopitelně, ten most bude ošklivej, předimensovanej, drahej, ale ve finále to bude něco, přes co budou moct lidi utíkat, pokud jim bude hořet za patama.“

            Pokud bys most nechal navrhnout někoho, koho bys před půl rokem učil zacházet s kolečkem a lopatou, pak v případě, kdyby komukoliv hořelo za patama bych doporučila se takovýmu mostu vyhnout a zdrhat jinudy.
            Ono totiž nestačí spočítat, kolik na to bude potřeba betonu.
            To, že by byl ošklivej a předimenzovanej, je to nejmenší, co hrozí.

          • mimochodem, jen beton na stavbu mostu nestačí a lopatou ten most opravdu neuplácáš 😀

        • Jinak tedy třeba konkrétně s tím plicním ventilátorem.
          Pokud ho během jara dokázal tým pedagogů a studentů na ČVUT navrhnout, otestovat, uvést do výroby a získat pro něj nutné certifikace, tak ti lidé (a fůra pomocníků kolem nich) téměř jistě vědí jak to funguje, co to dělá a nejspíš by to uměli v nouzové situaci i použít.
          Po dalším školení by nejspíš věděli i kdy to použít a jak se to má celé chovat, pokud je vše víceméně OK a neděje se něco nepředvídatelného.

        • No, já bych se nechtěl hádat, protože o stavbě mostů nevím nic.
          Ale zeptal bych se, jak dlouho tedy trval výcvik armádního ženisty. Oni na to v krisových časech moc času neměli a mosty stavět museli. A dokonce takové, že přes ně přejížděly tanky.

          • Já o stavbě mostu taky moc nevím, protože to není doména architektů, ale statiků.

            Tím spíš nevím, jak je to s výcvikem armádního ženisty, na vojně jsm nebyla. Alá mám jakési tušení, že obvykle se staví provizorní pontonové mosty, protože to je mnohem rychlejší, než stavět betonový most.
            Zvlášť kdybys vozil beton kolečkem a plácal lopatou 😀
            a taky bych hádala, že rychle vyškolení ženisté jsou jen ten pomocný personál a roli těch kvalifikovaných zastávají ti, kdo k oboru nějak přičuchli i v civilu nebo v rámci vojenského studia.

            a u těch ventilátorů a intubace jde o to, že dostat to pacientovi do krku, na to nestačí jen znát, jak přístroj funguje, ale musíš vědět něco o anatomii a disponovat jistou zručností, která je věcí cviku, jinak tam můžeš nadělat docela paseku. To není jako vynášet mísu.

          • Ostatně právě proto, že ty mosty musely unést tanky, na to asi nepouštěli nějaké rychlokvašené amatéry.

          • „protože o stavbě mostů nevím nic“, ale přesto můžete tvrdit, že armádní ženista postaví most? Ovšem jaký? Z hotových prefabrikovaných dílů, které se šroubují na sebe a vedle sebě a které mají uvedeno, co unesou. Pokud u těch ženistů nebude pár důstojníků s průmyslovkou nebo technikou, tek nechci vidět, jak by to dopadlo.
            Byl jsem u takového technického vojska a tak si dovolím vám oponovat.

  37. 2 Schumi – poslal jsem Ti mail s tabulkou – tam Ti to všechno vyjde… Nedošel?

  38. 2 Pavel Kořenský ad 335.1 – s kyslíkem by neměl být problém, to už za války vyřešil Pjotr Kapica se svým turbodetandérem – dnes u každého zkapalňovače. Jen je třeba ten kyslík řádně a včas objednat… (BTW, naprosto geniální využití klasické termodynamiky…)

  39. Podíval jsem se na sestavu Senátu po doplňovacích volbách.
    Máme tam senátor\ ze 3 stran, kteří představují mezii 16 a 12 procenty celkového počtu senátorů. Pak zde máme 6 stran, každou zastupovanou asi 3 % senátorů. Ovšem to doplňuje 22 senátorů, zástupců straniček a koaliček.
    Tak politicky roztříštěný senát asi mají jen málokde. To nelze považovat za funkční politické těleso, ale za jakousi náhodou (to jest šestinou potenciálních voličů) sesbíraný debatní klub. V podstatě je to sbor solitérů, o kterém nelze říci, že by mohl něco řídit či reprezentovat.

    • To není IMHO tak důležité, kolik je v Senátu solitérů či politických stran, ale to, že je celkovým složením Senát spíš protiváhou Poslanecké sněmovny.
      Bohužel to není až tak úplně dobře vyvážené, protože Senát by měl mít kupříkladu možnost zablokovat zákon jdoucí z Poslanecké sněmovny, pokud se pro něj nevyslovily 3/5 všech poslanců, ale to jsou technikálie. Buďme rádi alespoň za to, co Senát může.

      • „že je celkovým složením Senát spíš protiváhou Poslanecké sněmovny.“
        Debatní klub protiváhou? Aber geh!

  40. PavleK,
    aniž bych chtěla ty studenty nějak podceňovat, ale při představě, že mne bude intubovat ČVUťák se mi dělají mžitky před očima už teď. Ani ten případný zaškolený student z PřF ve mně nebudí důvěru.
    A právě zatracovaný nouzový stav Prymulovi umožňuje, aby povolal ku pomoci studenty medicíny jako na jaře, což by za normálních okolností nebylo tak snadné.

    • Intubovat asi ne, ale ten vehement už by obsluhovat nejspíš mohl.
      Co je lepší, medici nebo nedostatek personálu? Osobně bych dal přednost první verzi, v nejhorším mohou přivolat zkušenější.

    • No, to přijde na to, jestli jsi na místě toho intubovaného nebo ne.

      Já jsem zažil v životě situaci, kterou bych už nikdy zažít nechtěl. Spočívala v tom, že když jsme se v roce 1995 vraceli v Dominikánské republice s takovou náhodně sebranou partou z nočního potápění, tak se stala nehoda a náš autobus se převrátil třikrát přes střechu.
      Díky tomu, že potapěčské lahve byly srovnané na podlaze toho autobusu (nebo spíš mikrobusu, bylo nás tam cca. 20) tak se stalo pár úrazů. Naštěstí nikdo nezemřel, ale byl tam jeden průser. Holka (shodou náhod se nebyla potápět, byla to Dominikánka a ten mikrobus řídil její přítel) měla přeraženou a skřípnutou nohu někde mezi plechy a tepenné krvácení.
      Naštěstí jsme jí dokázali vyprostit i když to znamenalo, že jedna kurážná holka z Belgie jí musela uříznout několik prstů. A to zcela natvrdo, potapěčským nožem, bez umrtvení.
      Teprve pak jsme jí vytáhli o kousek a mohli jsme zaškrtit ránu (pomocí totálně improvisovaných prostředků jako byly šnorchl, pár silikonových upínacích popruhů z potápěčských masek atd.) a fixovat zlomeniny. O pár desítek minut později přijela sanitka.

      Ano, ta holka měla bezpochyby mžitky před očima, ale kdyby nemělo to děvče z Belgie dost kuráže (já jí neměl, to přiznám bez mučení) jí fiknout ty prsty, tak vykrvácela a bylo by vymalováno. A to děvče bylo zcela nekvalifikovaná sekretářka z nějaké obchodní firmy. Ale měla potápění ráda, věděla co všechno se může stát a uměla jednat v momentu, kdy to bylo potřeba.

      • Jen tak na okraj, je to už 25 let, ale dodnes se mi občas stává, že mám blbý sen a slyším jak ten nůž skřípe/drnčí, když řeže ty kosti a jak u toho všichni řveme, každý víceméně něco jiného.

        Ale zároveň vím, že se v podobné situaci nejspíš úplně nesesypu a i když nebudu přímo řezat, budu schopen držet.

        • A vo tom to je.
          Mimořádná situace, vyřešena bleskově.
          Jenže na těch JIPkách jde o hodiny a hodiny… nevím, zda na to mají dostatečnou výdrž, ne jen ty zkušenosti a schopnosti. Aby to třeba se šikovným ajťákem nefláklo, dojde-li na krvácení… shit happens.

          • Tak to se všechno mohlo od května zkoušet, mohli hledat dobrovolníky, školit atd.
            Pokud se nepletu, prošustrovalo se 500 miliard a víceméně nikdo neví za co vlastně.

            Mimochodem, moje drahá, jakožto učitelka ve školce musel a v minulých letech projít 2x školením „zdrsem“ (www.zdrsem.cz). A to jak běžným, co trval týden, tak pokročilejším, který byl o něco málo delší. Platil jí to zaměstnavatel a jak jsem se kdysi koukal, tak ten kurs nebyl až tak drahý, cca. 15.000 Kč za oba ty kursy dohromady.

            A tam se krom jiného minimálně všichni naučili nesložit se z krvácení, nezmatkovat, ve stresu si vybavit nutné postupy atd.

            Takže je vidět, že naučit se to dá a nejsou na to potřeba ani měsíce. A věřím tomu, že kdyby si stát taková školení objednal třeba pro vysokoškoláky v době prázdnin, nejspíš by je zvládli naučit kvalifikovaně zvládat běžné úkony na JIPkách.

            Jenže to by musel někdo myslet, musel by chtít a musel by někdo něco dělat.

  41. quivisi – ad 335 – poněkud jsme se v tom ztratili.

    Já od začátku tvrdím, že vysokoškolský student technického či přírodovědného oboru si dokáže osvojit manipulaci s plicním ventilátorem či dohled na JIPce během relativně krátkého času v řádu měsíců. Tedy pokud by skutečně musel.

    Jako příklad jsem použil stavbu mostu (neboť maYda je pokud vím stavařka/architektka) a snažil jsem se použít příklad z oboru stavebního. Jako vhodný příklad mi přišel most. Neupřesnil jsem ani jaký most, jestli v podobě pěti stromů pokácených přes říčku nebo zcela jednoduchý betonový most vedoucí přes řeku.

    Někde tam došlo k nepochopení. Já netvrdím, že kupříkladu student druhého ročníku strojárny by měl stavět mosty. Jen tvrdím, že ve skutečně krisové situaci by bylo možné, aby si tuto dovednost v horisontu řekněme pěti měsíců osvojil. Pokud by opravdu musel a chtěl.

  42. Senát nemá co řídit a reprezentovat. Případně reprezentovat jen velmi omezeně. Senát má být především brzdou sněmovních zhovadilostí a z tohoto hlediska je jeho složení téměř ideální.

  43. Nejhorší je smrt z vyděšení.
    Pokud covid bude dále bobtnat, jak velkou část populace zasáhne? 30%? Kolik bude mít těžký průběh, kolik prodělá infekci bez příznaků nebo jen pár dnů v horečkách?
    A jak to bude, pokud se zastaví ekonomika, většina podnikatelských subjektů zbankrotuje. Kde vezmeme finance na léčbu, na další život? Jak pravil prezident, přežijí jen ti schopní. Babišovo.

    • Opět si dovolím prorokovat/věštit.

      Zasáhne to 80% populace (8.000.000), ale zhruba 60% (4.800.000) z nich nebude vůbec tušit, že je to zasáhlo. Z těch, co budou tušit se jich zbruba 10% bude obtěžovat si dát čaj a lípové thé (320.000) a z těch přibližně 10% (32000) bude nuceno postupně vyhledat hospitalisaci. A z těch odhadem tak 5% až 10% zemře (1600 – 3200).

      Plus mínus autobus, pochopitelně. Klidně si ten odhad ulož a pokud si tom budeme moct za dva roky pokecat, tak uvidíme jak moc jsem se spletl.

      • Pro přesnost bych měl zmínit, že uvažuji zcela přirozený průběh, bez vakcíny a následného eventuálního nuceného aplikování vakciny. V takovém případě si netroufám průběh a následky vůbec odhadovat.

  44. Dano, přesně tak. A připomněl bych jednu zdánlivě samozřejmou věc, kterou tady s Modrým ptákem furt dokola opakujeme: vůbec nezáleží na tom, kolik si stát půjčí/ natiskne peněz. V konečném součtu bude vždycky, bez výjimky, o blahobytu nebo bídě rozhodovat množství fyzicky vyrobeného zboží.

  45. Pavle,
    jenže v létě národ juchal, jací jsme borci a že jsme to zvládli, tedy ta slyšitelná část. Skeptiky moc slyšet nebylo. Dobrovolníci ? Ts ts ts. Zkus je naverbovat i teď. Za peníze možná.
    Hele, naše generace ještě prošla brannou výchovou, v níž byla i zdravověda. BLbostěma, jako byl hod granátem :), ale možná nám v podvědomí něco zůstalo…. těm současným mláďatům tak leda nějaká videohra. Ne všem, samozřejmě, ale učím na VŠ, byť externě, už dost dlouho – a bohužel, mám pocit, že to nebere dobré konce. První parta, co jsem měla v laborce na bakalářky – to bylo něco, nadšení, píle, užili jsme si i dost legrace. Teď už je to jiné… snaha to dát s co nejmenším úsilím a námahou. Ne všichni, ale podstatná část. Občas je zaskočím, když „na koleně“ vymyslím náhradní řešení ve stylu McGyvera… jsou věci, které v manuálu nejsou.
    Učitelé tu zdravovědu mají na pajdáku povinně, to si ze svého curricula vybavuji dost dobře.
    Každopádně, pozdě bycha honit, že.

    • Tohle znám!
      Když jsem předloni a loni vedl takovou „závodní školičku práce“ pro mladší kolegy, zjistil jsem, že spousta z nich má jednak nechuť cokoliv řešit jinak, než je zvykem v prospektech, t.j. na každý pronblém kopit jinou“krabičku“. Mnozí mají dokonce zafixované šílené přesudky, hotové bludy z reklamy.
      Asi tak čtvrtina měla chuřt se něco opravdu dozvědět z praxe. Některá docela jednduchá řešení, většinou bez jakýchkoliv finančních nákladů. Taková, co platí od doby vynalezení mikrofonu a reproduktoru.
      Je to smutné, ale to jsou teď ti nejlepší. A po jednom odcházejí „na lepší“. Protože si vždy nějak poradí.

    • Ovšem z té videohry si odnesla (ta mláďata) mj. i to, že každá postava má 3 životy a další se dají přikoupit.

  46. „Já netvrdím, že kupříkladu student druhého ročníku strojárny by měl stavět mosty. Jen tvrdím, že ve skutečně krisové situaci by bylo možné, aby si tuto dovednost v horisontu řekněme pěti měsíců osvojil.“

    Otázka ovšem je, jestli krizová situace nenastane, až ty mosty, stavěné podle Tvých představ popadají 😀

  47. “ Neupřesnil jsem ani jaký most, jestli v podobě pěti stromů pokácených přes říčku nebo zcela jednoduchý betonový most vedoucí přes řeku.“

    No, tak když jsi vedl řeč o tom, že když někoho naučíš vozit beton na kolečku a plácat ho lopatou na určené místo, tak do pěti měsíců bude schopen ty mosty navrhovat, tak se jaksi nabízí, žes měl na mysli most betonový.

    Ale když si jsi tak jistý a máš takovo důvěru v to, co se člověk naučí levou zadní, když je potřeba, tak navrhuji, aby ses nabídl adeptům na „pomocný personál“ na JIP jako cvičný materiál. Že by si jako nacvičovali ty intubace na Tobě.
    Vždyť to nic není, to se naučí každej 😀

  48. Maydo, prokristapána, to snad ani nemůžeš myslet vážně, jinak bych musel mít pochybnosti o tvé momentální příčetnosti.
    Pavel K. přece říká, že pokud někoho okolnosti postaví před nutnost něco udělat, je schopen se to velice rychle naučit a dospět k funkčnímu výsledku.

    • Ovšem navrhování betonových mostů není disciplína, použitelná jako rychlé provizorní řešení v nouzové situaci.

  49. Dobré ráno vespolek,
    Foundry, dovolím si oponovovat. Každý toho schopen není, on to už popsal nějakej Darwin.
    Ale, na druhou stranu, by ti „začátečníci“ mohli pomáhat na neinfekčních odděleních (i tam je potřeba se o pacienty starat), a zdravotníci profesní by mohli být převeleni na covidové pacienty.

  50. Foundry, podtrhuji. Já měnil zaměstnání každých pět let. Několikrát i profesí. Setsakra vím, že když člověk musí, tak se naučí za rok víc, než jiný za čtyři roky. Vím, co je to za hrůzu někoho něco učit, když o předmět nemá zájem. Nebo i když má, ale je přesvědčeny o své pravdě. Naštěstí to už beru jako grotesku. Krásné je pracovat s Řeky. Doufal jsem, že jim v mozkovnach něco ulpělo. Ne. Takže minulý týden u nich probíhala výroba tak, že já chodil s mobilem po zahradě a zasílal ústní pokyny. Hoši mi zase líčili, co udělali a jak to vypadá. Synek a snacha mě pozorovali s balkonu a strašně se rechtali. A to jsem to Řeky před cca osmi lety měsíc učil a nechal jim tam i naše normy.

    • Jo, a budou se strašně řechtat, až jim čerstvý „zaškolenec“ bude dělat intubaci s nápovědou po telefonu…

      • Jedna věc je první pomoc, druhá věc je odborný zákrok se složitou techniku. V krizové situaci lze zajisté provádět resuscitaci podle pokynů z telefonu. Ale na operačním sále nebo na JIPU je zbytečné tam pouštět někoho, na koho stejně musí někdo, kdo to umí, dohlížet. protože pak míst jednoho, co to umí, potřebujete dva – toho, co to dělá a toho, co mu radí.

Komentáře nejsou povoleny.