Krátce z historie daní

Publikováno | Autor:

Rozhovor s Pavlem Kohoutem  (uveřejněný s jeho souhlasem)

 

Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?

Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.

 

Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?

Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.

Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.

 

Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?

Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.

Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).

K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).

Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?

 

Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?

Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.

Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.

 

Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?

Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.

 

A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?

Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.

Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)

 

Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?

Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.

V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.

Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.

 

Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 352 komentářů u „Krátce z historie daní“

  1. Dobré popolední,
    ještě než se zde rozpoutá vášnívá debata k daním, dovolím si se vrátit k tématu škol v minulé hospodě. Jirko, školné a Karel-zná-Frantu mi přijdou jen jako folklór okolo, IMHO to kvalitu té či oné školy nezakládá. Takže raději bych měla info o skladbě a hodinové dotaci předmětů pro jednotlivé ročníky, a taky poněkud podrobnější info o tom, co absolventi dělají, resp. jaké našli uplatnění – snad to není tajné 🙂

  3. Kdyby kalousek famfrněl, ve staré Judei by obyvatelé sedmý rok jednoduše uspořádali veselici v kamenolomu a Kalousek by byl hlavním bodem programu.

  4. Matzurko,
    ještě bych doplnil – jestli je v té škole na zdi přibitej chlap…

  7. xakru houbeles, to byl druhej díl – Dvě v leže

  8. >>5
    Tak prý Matt a Hurry? Co se Zelenýho dotejčí, viděla bych to spíš na Pat a Mat! 🙂

  10. Škola za peníze může být dvojího druhu: buďto za peníze dostane člověk vzdělání nebo osvědčení o vzdělání. Obojího se vyskytuje jak v tu- tak i cizozemsku. Záleží pak na volbě.

  11. >dvd,
    tak nějak, proto se snažím dopídit víc.

    Odkaz na slizouna Mataháriho jem dávala v minulé hospodě – jestli tohle mělo co krafat do českého školství, tak už se pak člověk nemůže divit ničemu.

  12. Tak dneska jsem se ve stájích výborně pobavil. Sedím na sluníčku, popíjím první letošní stájové pivo (když je zima, piju čaj) a relaxuju. Když tu najednou koukám, jak se z té asfaltky po té kamenité cestě k nám potácí dvě postavy na in-line kolečkových bruslích. Kluk a holka, tak kolem dvaceti. Před bránou se zastavili, něco si delší dobu šuškali a pak ta holka toho kluka tak nějak pobídla, aby šel jako dovnitř. Chlapec se klátivě na těch bruslích vydal dovnitř, poněkud nesměle pozdravil a pravil, jestli by se mohl na něco zeptat.
    Tak jsem mu řekl, že zeptat se může a v duchu jsem si říkal, že holka ho asi vyslala aby se zeptal, jestli by si mohla pohladit koně. I taková děvčata bývají. Jenže ten kluk povídá „No já bych se chtěl zeptat, jestli máte, jak bych to řekl… Máte koní trus ?“
    Málem jsem se začal smát, ale podařilo se mi udržet vážnou tvář a povídám „Jasně, támhle si klidně naberte, kolik potřebujete“
    A on povídá „Aha, tak děkuji.“ Odklátil se na těch bruslích před bránu a tam s tou holkou začal něco konsultovat. Chvíli se radili,pak se kluk doklátil zase zpátky ke mně a povídá „A máte ho každý den ?“
    Holka co měla dneska službu ve stájích a slyšela to taky už to nevydržela a povídá mu naprosto nonšalantně „Každej den ne, koně serou vobden.“
    Chudák kluk zrudnul, podíval se vyděšeně na mně a otázal se „Fakt jo ?“

    No to už jsem nevydržel a málem jsem spadl smíchy ze židle. Když jsem se přestal smát, tak jsem tomu totálně zmatenému mladému muži vysvětlil, že si může pochopitelně přijít kdykoli. To ho evidentně potěšilo, pravil, že se zítra staví s autem a odklátil ne na bruslích pryč. Od dívky čekající celou dobu před bránou dostal velkou pusu, takže jí asi potěšilo, že to zvládl celé vyřídit.

  13. P.Kořenský – to buď zakládaj biokompost, nebo mají nový skleník. 🙂

  14. Matzurko 11 – trága je, že není jedinej … 🙁

  15. Rpuťi – to nevím, ale evidentně o tom moc nevědí. Normální zahrádkář se rovnou zeptá, jestli a kdy si může přijet pro hnůj. Nebo rovnou přijede a poprosí, jestli si může naložit. No a některým co potřebují valník a jsou v okolí, to i vozíme.

  16. PavleK,
    a nejsou z další Malé farmy 🙂 ? A vědí, že ten hnůj musí být zralý, jinak jim na zahrádce vyroste celý koňský jídelníček 🙂 ?
    Možná se báli, že za ty kobylince budete chtít zlaťáky, když za kyblík sloního chtějí v Zoo padesát (a sedmdesát, když i s kyblíkem).

  17. Ale ten biokompost na balkoně v paneláku by to být mohl. Moje drahá mi nakoukla přes rameno a povídá, že o tom prý někde psali, jak je to zdravé a „in“ dělat si domácí kompost v bytě. A prý tam psali i něco o koňském trusu. Jo a taky říkala, že v Penny marketu prý prodávají asi tříkilový kbelíček těch hoven za 60 Kč.

    Kdybych na to měl čas, mohl by to být fajn podnikatelský záměr. Vzít Arkona k Penny marketu na parkoviště. Podrbání koně 10 Kč, vyfotografování s koněm 20 Kč, nasrat do přinesené nádoby 50 Kč a tak… 🙂

    To bych měl na kováře, na pivo ve stájích a možná by si Arkon nakadil i něco na ustájení. 🙂

  18. Mít nadané školou povinné dítě, pokukovala bych třeba tu. http://www.opengate.cz/
    Třetí den neteče voda. Žádná studna poblíž, žádný potok, rybník nic. Praskne roura a nátěr vyspělé civilizace praská a loupe se 😀 :-D.

  19. Matzurko: o tom, že bychom prodávali hnůj jsme už uvažovali. Jenže to nejde, tady je v okolí fůra zahrádek, které mají různé důchodkyně, které si o holi chodí s takovýma těma taškama na kolečkách, koním přivezou v sezóně mrkve či jablka a tvrdé pečivo a do té vyprázdněné tašky napytlíkují kobližky.

    Nikdo nemá to srdce začít ten hnůj zpoplatňovat.

  20. AeroKarle, z vašeho psaní vim, že chodite ke stejnému řezníkovi jako já, a proto s vámi potřebuji zkonzultovat mou dnešní návštěvu u něj. Když jsem čekala než na mne dojde řada a prohlížela si, čím udělám sobě a rodině radost, hrozně mne zaujal jeden podnos s masem, u kterého bylo napsáno: VEVERKA 145, 00 Kč (za tu sumu ruku do ohně nedám, za veverku ano). Já jsem zvyklá, že tam mají jehněčí, kůzlečí, selečí, ale veverku??? Už jste to tam někdy viděl?

  21. Ehm a jak to maso označené jako „veverka“ vypadalo ? Jestli si ten řezník nedělal jenom legraci a nebyla to ve skutečnosti kráva jménem Veverka. 🙂

    V dnešní době člověk nikdy neví, koňské se vydává za hovězí, vepřové za losí atd. Každopádně veverka za 145 Kč se mi jeví jako předražená. Na Andělu ve Zverimexu mají čerstvá (živá) morčata za 80 Kč/kus a z toho morčete je víc masa než z veverky, když se to stáhne a vykostí.

  23. Já bych řekl, že „veverka“ je označení druhu hověžího masa…podobně jako kližka, roštěná…
    Někde pod svíčkovou, snad nad játry…

  24. Mně napadlo, že dodavatel masa se jmenoval Veverka (kráva mne nenapadla). No, bylo to maso dost tmavé. Celou dobu jsem se chtěla zeptat, ale u pultu jsem nakonec dotaz nepoložila. Celý den myslím na Barunku a Kudrnovy děti, jak si pochutnávaly na „zajíčkovi“.

  25. Faskt je veverka hovězí, nebo si ze mě děláte prču? Z které části krávy je?

  26. Někde pod svíčkovou, snad nad játry… teda… zespoda pod křídly obratlů, nahoře je musc. longissimus dorsi – svíčková.

  27. Tak ona skutečná veverka (ta co poskakuje s oříškem nebo houbou) není chuťově špatná, to zase ne. Ale kus za 145 Kč, když uvážíme, že člověk potřebuje alespoň dvě, aby se zasytil…

  28. Tak vám moc děkuju, už neumřu nedovzdělaná v mase:-))) A je to něčím zvláštní?

  30. To já už nevím, takový kuchař a gurmán zase nejsem… :-d

  32. Šumaváku, jsi přesný, je to sval bránice pod svíčkovou, proto se jí taky říká závěs.

  33. PavleK,
    tak to provádíte starou dobrou směnu v naturáliích, když babča přinese starý chleba nebo jabka na výměnu, ne 🙂 ?
    Ale jinak, Arco asi nekaká na zakázku, takže až ho povedete k tomu Penny Marketu, tak raději i valník s kobylincema sebou 🙂 A musíte slevnit, za „pajcku“ jsou ty sloní, koňské tak za polovic.

    Kačeno,
    o tom prasklém potrubí jsem se tam nedočetla… ? A musím přiznat, projekt je to sice líbivý, ale profily zaměření vybraných absolventů mne nějak nepřesvědčily – ekonomie, práva, sociologie…. jeden matematik, dvě biomedicíny,jeden stavitel lodí, skoro by je člověk přehlédl. Nejzajímavější je absolvent, kterého přijali na značné množství elitních universit, vybral si Yale, ale neuvádějí obor. Zato se dovíme, že vyhrál Debatní ligu…. 😀 Taky bych spíš uvítala info ne o tom, kam se absolventi hlásí, ale kam byli přijati a na jaký obor. Ale je to škola mladá (a tradice se budují dlouho), navíc je mi velice sympatické, že to zřizovatel dělá za svoje a nikde nestraší logo EU; orientuje se i na mně sympatickou anglickou tradici 🙂
    Nicméně, čístě ze sobeckých důvodů bych své jediné dítko na boarding školu neposlala, i když z Babic by mohla jezdit domů každý víkend.

  34. Martine, tak jsem si to prohlédla. Vzhledem k tomu, že nemám syna, musím si to všechno uvařit sama. Příště si veverku koupím a uvidíme.

  35. Irenok,

    zvědavost mi nedala a zagůglila jsem, neb jsem tu veverku viděla nedávno taky (ale že jde o hovězí, bylo zřejmé)

    http://www.mlsanicko.cz/

    Jinak by mně zajímal ten řezník, protože jak vidno, funguje i v sobotu a v běžné dnyz práce chodím v dobu, kdy jsou slušný řeznictví zavřený a tak že bych si mohla dojít pro slušnou flákotu v sobotu.(pokud ovšem nepůjdu do práce 😀 )
    Je to tenm mezi Andělem a Knížecí nebo někde u Arbesáku?

  36. (20) http://www.google.cz/search?client=opera&q=maso+veverka&sourceid=opera&ie=utf-8&oe=utf-8&channel=suggest
    Já to ještě nekoupil, ale jako název už mne to taky zaujalo.
    Docela se snaží, v dotyčném řeznictví. Ještě se vyplatí zavítat mezi Anděl a Knížecí, mají tam špičkový špek a dobré uzené, maso drahé, jedině snad „palce“ od panenky se tam vyplatí. U Zvonu na Plzeňské užší sortiment, ale občas překvapí a nízké ceny.

  38. Mno, vážení – ad veverka – jestli chcete opravdu dobré maso na tatarák, tak kupte veverku. Nebo na pečící kámen – ale very rare, maximálně rare… V tom případě krájím šikmo přes vlákno na asi centimetrová filátka… Veverky mají pravidelně u mého oblíbeného řezníka, já je beru hlavně na ten tatarák…

  39. veverky, ty opravdické bývaly oblíbené na královském stole = karel IV na karlštejně
    je to i zdokumentováno v tehdejších místních kuchařkách

    a dvě nám včera poskakovaly = živé = po zahradě 🙂

  40. a dobré ráno, dnes nahoře zatím úplně vymetýno 🙂

  41. A pak ze je bida, svrab a nestovice…..to jsou sama doporuceni na veverky, svickovou, mlsanicka, donrutky….. To cist Kalousek, ihned vi, ze jeste muze natahnout dane a vytvorit nove 😀
    Zpatecniku, ten clanek o svobode je ponekud zvlastni. On totiz pan autor nezminil podstatne. V odstavcich o dmuti se pychou nad krasnou hudbou hymny a pokladanim zivotu za stat, tedy za svobodu, coz se da cist mezi radky, nastal oproti minulemu stavu velky posun, kdo tu svobodu chce brat. Drive to byli sousede, okolni totalistni diktatury, ale dnes se to vsechno zmenilo a vlastni stat je daleko nejvetsi nepritel, co drzi pod krkem obcany a ukrajuje jim svobodu kazdym dnem zasedani snemovny a urednim dnem primatora ci starosty. Pokud tedy se pozastavuje nad tim, ze dnes uz nikdo u hymny neplace a nechce se obetovat, tak vlastne vyziva k ozbrojenemu povstani proti mistni statni zvuly. Ale to asi mechtel ze ano. To ze muzete volit poslance opravdu neznamena, ze zijete v zemi, kde je svoboda.

    Pavle s usmevem jsem si precetl Tvuj plan na prodej konskeho hnoje. Moc Ti preji, aby to vyslo, obavam se ale toho, abys neskoncil jako ja, kdyz jsem prodaval ovci. Coz je jeste vetsi rarita, nez konsky. Ono totiz se ….. To samo neususi…. to samo nenapytluje….. to samo nerozveze….. to samo „nezmarketinguje“ ….. A hlavne lidi jsou zvlastni, nechce se jim platit za to, co mohou dostat nekde jinde zadarmo, i kdyz je to za penize sunt, nebo koupit nekde v OBI, za levnejsi penize.zase na druhou stranu, chapal bych to, kdybys na to sehnal holky co chodej jezdit za praci ve staji, to by pak slo. Staci kdyz napises na branu…. Prodej cerstveho konskeho hnoje 10kc za kilo, do prinesenych nadob, uvidis, jak se dvere netrhnou ….no a jeste takova administrativni vec, mozna ani nevis, ze prodavat nebezpecny odpad jen tak, fakt bez ruznych povoleni a kravovinek moc nemuzes. Bejt tebou, vykaslal bych se na to rovnou a dal zustal u toho piva pred staji , jako „hnojni magnat“ bys to mohl delat taky po dvaceti letech pilne prace, ale nikdo Ti ty leta nevrati 🙂

  42. Divano, presne tak….. „nahore uplne vymetyno“…. Byl to hroznej mejdan. Teprve pred chvili nekteri odesli domu ….

  44. veverky, ty mrchy nenažraný. Před dvěma dny jsem do korýtek na zábradlí verandičky před barákem vysázel cibulky dahlií. Dnes tam už nebyla ani jedna a hlína vyházená všude okolo. Odpoledne jsem promazal vzduchovku.

  45. Dobré ráno,

    Dušane, plný význam slov „drzej jak tatranská veverka“ jsem pochopila behěm týdenního pobytu v chatě na Popradském, kde jedna slečna přes důrazné varování průvodce zapomněla zavřít okno a veverky stihly během večeře prověřit, zda by se tam nenašlo něco k sežrání.

    Ale když ty mršky potkám cestou dom práce v parku, jak šupajdí ze stromu na strom, hned mám veselejší ráno, to zas jo. 🙂

  46. Dobré ránko. K diskuzi o hnoji – ovčí nebrat. Trávicí trakt ovcí nedokáže rozložit slupky semen plevelů, a tak je ovčí hnůj nejlepší cesta k zaplevelení pole, zahrádky, skleníku či květináče. Tož tak.
    Je tu krásný den, jen co dopiju kafe, mizím na kolo. Letos poprvé a tak to asi bude kruté.
    Hezký den.

  49. Jo, veverka, to je věc!
    Lidi ve Vlašimi, co bydlí kolem parku už vědí, že ty kurvy chlupatý bez problémů vylezou po zdi do pátýho patra paneláku, vlezou do bytu a celej byt si označkujou. Takže můžete hodit všechny hadry do prádla, koupit univerzální čistič extra silný a čenichat po celým bytě, kde všude to ta mrcha označkovala. Ohromná zábava na celý den. A to nemluvím o blechách, který ty mrchy trousí, kudy chodí…

  50. Rputi,
    v USA rozhodně není veverky nutné zachraňovat, je jich tam tolik, že jsou to opravdu protivné potvory (tedy, pokud sežerou izolaci kolem všeho, ze záhonů vyžerou kdeco, a když spadnou komínem do krbu, mají majitelé domku o zábavu postaráno). Navíc jsou mnohem oprsklejší, než ty české – jde o barevně jinou variantu, oproti našim zrzkám/černým celkem stydlivým jsou šedivé, bez „štětičky“ na uších, a v UK je označují za problém, neboť se nějak dostaly na ostrovy a agresivně vytlačují domácí druh.
    Jo, roztomilé jsou taky, když jsem v NYC na Washingtonově náměstí krmila veverušky z ruky, a vesele po mně lezly, tak jsem byla opravdu dojatá. Ale je to jak holubi na benátském náměstí San Marco – atrakce pro turisty, ale jinak asi nic moc.
    V národních parcích se turistům silně nedoporučuje je krmit, ony si opravdu rychle zvykají (ale nejen ony, mývalové jsou stejní). Naše zkušenost – veverka nám „proclila“ banán v Yosemitském NP, mýval ukradnul celou veku (na Floridě). Na noc jsme měli jídlo vzorně zavřené v příslušné kovové schráně, takže medvěd jen proťapal okolo stanu, ale skunkové vesele řádili v odpadkových koších všude (na kampusu jim sekudnovali jak veverky, tak mývalové).

Komentáře nejsou povoleny.