Rozhovor s Pavlem Kohoutem (uveřejněný s jeho souhlasem)
Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?
Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.
Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?
Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.
Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.
Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?
Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.
Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).
K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).
Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?
Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?
Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.
Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.
Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?
Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.
A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?
Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.
Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)
Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?
Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.
V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.
Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.
Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.
Pepo, ke tvému 1274
žádný slitování! Každej Maďar může za to, že je Maďar.
rezy,
to by šlo, trochu vazelínu naředit terpentýnem, aby mu vydržela a mohl by si cestou zpívat:
První den prohlížím koleje,
jestli je na nich dost voleje
jestli není voleje,
tak se volej doleje
tak se volej na koleje doleje.
Za Štúrovem už by díky usilovnému studiu pěl:
A harmadik napon a böngészés pályák
ha elég befejezni őket
A tam by ho zmlátili štŕovští cikání a ukradli by mu volejničku, protože byla měděná.
1298 – tak nějak: lhář a podrazák nakonec spojí své „ušlechtilé“ vlastnosti do jedné poté, co ještě zasmrdí jako vyděrač…
Za hojneho potlesku stoupů…
Noblesní hochštapler….
Modrej, „Téměř všechny naše prognózy budoucího ekonomického vývoje z posledních let se ukázaly nesprávné,“ napsal jeden západoněmecký časopis v roce 1985. „Příčina jejich neúspěchu je stále stejná : údaje z minulosti jsou zpracovávány do matematických formulí, pomocí nichž se prodlužují dosavadní trendy vývoje do budoucnosti. Tento rádoby vědecký přístup selhává vždy, když se láme dosavadní vývoj a přerušují vývojové tendence.“
Tolik Technický magazín v č. 8/89. Furt v tom pokračujou, teď už na evropské úrovni. Čemu se divit….
Teda musím říct, že tu Jůlínkovinu tak nějak nechápu.
Buď se vláda usnesla, že MO a MV už nechtějí provozovat LZS a pověřila ministra zdravotnictví aby uspořádal tendr. V takovém případě snad z toho jednání vlády musí existovat zápis ve kterém je napsáno co a jak a kdo jak hlasoval. V takovém případě IMHO nemá policie co vyšetřovat, leda snad nějakou korupci, ale těžko může bývaleho ministra obžalovat za to, že plnil nařízení vlády.
Nebo se vláda neusnesla, ministr se jednou takhle ráno poškrábal tužkou v uchu, podumal co by dneska udělal pro blaho všeholidu a přikázal připravit tendr. V tom případě nechápu, jak je možné, že si toho vláda nevšimla, ministři vnitra a obrany neječeli, že jim někdo krade LZS (ona to pro ně byla možnost udržovat piloty ve formě). A taky nechápu, jak by Kalousek mohl suverénně vyprávět o tom, jak se tenkrát hlasovalo a jak vláda rozhodla. To by se dalo snadno ověřit v zápisu, že kecá…
a jde jim to porad lepe a lepe.
Nezapomenu, jak mne argumentacne prevalcoval jeden silny zastance „tvrde vedeckeho“ pristupu ohledne planovane ekonomiky. Vysvetlil mi, ze nyni jiz samozrejme neni zadny problem ekonomiku planovat, protoze je mnohem vyssi vykon vypocetni techniky.
Jeden z mnoha paradoxu tohoto argumentu je to, ktery ekonomicky model vynalez a rozvoj IT umoznil 😀
[1304] reakce na [1302] 🙂
P.Kořenský – já se tak nějak matně pamatuju, že si tu LZS tenkrát přehazovali jak horkej brambor a nikdo to nechtěl, takže to museli udělat tak, aby to někdo chtěl – a v tom bude ten zakopanej pes …. nejspíš…
Petře – 1304 – ale tak on ten zastánce vědeckého přístupu měl v zásadě pravdu. Akorát mu uniklo, že lidi s pomocí té výkonné výpočetní techniky jim budou to plánování zase lépe a rychleji kazit. Ono se stačí podívat, co dělá s bursou vysokofrekvenční obchodování. To pak stačí jeden Tlustej prst a plány jdou do prdele. 🙂
Pavle, ono mu teda toho uniklo vic 🙂
No mně v té věci dost udivuje ta úvaha, že stát by provozoval LZS mnohem levněji než soukromá firma. Zejména tedy pokud by jí provozoval resort armády, který šetrností nikdy nevynikal.
A nejsem si úplně jistý, jestli se to vůbec dá vyčíslit stylem, jakým to vyčíslila Policie ČR. Už proto, že MV a MO provozovaly tu LZS pomocí vrtulníků, které dostaly „zadarmo“, protože to byly vrtulníky, které kdysi bratr Kalousek vyměnil s Polskem za stíhačky Mig-29, zatímco naprosto jakákoli soukromá firma by ty vrtulníky musela kompletně kupovat (což není dvakrát laciné).
Pochopitelně se nechci nijal zastávat Jůlínka. Klidně věřím, že ten tendr byl předražený, šly tam prachy někam bokem a tak podobně. Koneckonců, je to politik, že ano.
Ale nějak mi nesedí to, že byl (tedy dle informací médií) obviněn za to, že udělal to, čím ho vláda pověřila. Tedy pokud ho pověřila.
Petře, faktem ovšem je, že i já sám jsem už párkrát přemýšlel, čistě teoreticky, jestli by nešlo tržní chování tak nějak předpovídat (s patřičnou výpočetní kapacitou), podobně jako počasí. On je sice trh složitější než počasí, ale zase by to člověk nepotřeboval předpovědět na dny dopředu. Stačila by čistě soukromá a přiměřeně přesná předpověď na zítra.
Pochopitelně by to bylo zcela nepřesné při neočekávaných událostech, ale to by tak nějak nemuselo vadit. Koneckonců, člověk nemusí vydělat miliardy, stačilo by, kdyby z toho kápnul milion dolarů denně, což je v podstatě burák… 🙂
Pavle, to by musela byt UI bez problemu prochazejici Turingovzm testem a schopna anticipovat – alespon na statisticke urovni – miliardy rozhodnuti.
Jako vasnivy priznivec sci-fi to nepokladam za nemozne, ale doufam, ze v te dobe uz budu bezpecne a dlouho po smrti 🙂
A na toho Julinka mne napada klasicke „Nechod, Janku, s pany na led“ 🙂
tak jsem si ted u novaku poslech ze vrchni ozrala se boji metanolu.
tak se za milon nakradenych koupi pristroj ktery ho ochrani 😮
Slysim ted Svihlikovou….. Tedy to je fakt mazec. Na druhou stranu, je skvele, co sem tam ctu i tady, rika ona. Zvlast ten argument Somalsko, zdatne pouziva 😀
Takova pecka, uz aby zase byla chvilku svoboda, pozval bych si ji do odborarskeho klubu rodicu a pratel oprasovatelu obrazku na prednasku, protoze vsechny stand up comedy, jsou totalne nudne, proti teto pani docentce 😀
Jiřiku, tak to mi uniklo! Kdy se tu mluvilo o Somálsku?
No kdyz jsme mluvili o statu a jeho funkcich…. A to vzdy, kdyz se tu zminim , nebo nekdo jiny o tom, ze stat neni zas az tak potreba
Rputi, Jirka rozeznává zřejmě jen 1 a 0. Takže v binárním systému se Švihlíkovou jedno jsi, neodsoudila jsi dostatečně úřednice a kroužky. 😛
Jirka mozna ne uplne jasne popisuje, ze stat funguje na principu 0 – 1
Jakmile ma stat vladu, ktera si muze rozhodovat, jak velka bude, jak nas bude buzerovat a kolik penez nam vezme, bude to VZDY rust. Koneckoncu o tom je ten clanek, ktery asi nikdo nahore necetl 🙂
Ale prd, nic, jen jsem napsal ze argument o „somalsku“ probiha i zde a docela mne to pobavilo.
Ale na druhou stranu, aerokarle v podstate mas pravdu, rozdil mezi Svihlikovou a Rputi neni prilis veliky. Tedy pro mne
Myslenka maleho statu, ktery nezvysuje dane a neomezuje svobodu svych ovci je sice hezka, ale realna asi jako myslenka postavit kouli doprostred naklonene roviny tak, aby tam zustala stat.
1310 Pavle, o takový program se už mnozí pokoušeli. Jenže nakonec jim to vždycky hodilo „Blue screen“. Tedy Modrého :-
Ach, tak opět na Nova Cinema filmový skvost – „Hogo Fogo Homolka“.
Opět z let, kdy se jedna parta rudých zmetků prala s jinou partou rudých zmetků, opět v černobílém provedení a opět naprosto luxusní podívaná.
To bych povinně pouštěl všem, kteří dodnes tvrdí, že za socialismu bylo líp a že v 70. a 80. letech vládla všeobecná pohoda a komanči už nikoho nevraždili.
A jako kontrast bych k tomu pouštěl nějaký pokrokový a sociálně kritický film třeba z francouzské produkce. Něco s A.Delonem například. Opět jen jako ukázka toho, jak vypadá pozadí, ulice a tak.
Jinak, ja na mises moc nechodim, ale toto se jim povedlo. Mohlo bz se libit i Rputi, ta pred ca 15 lety psala neco podobneho, ac mnohem kratsiho 🙂
http://www.mises.cz/clanky/jak-socialni-stat-zkazil-svedsko-148.aspx
(1317) Četl, dokonce celý a ne výcuc a moc se mi líbil.
Ano, stát má tendenci se zvětšovat, zdražovat, buzerovat etc.
Jenže to neznamená, že ho v tom někdo z místních diskutérů podporuje, jak o nich dvouprocentní menšina s oblibou tvrdí.
Pozadi? Proboha Pavle, je jaro, jak si mam jinak vylozit tento termin jinak nez jako „pozadi“ 😀
Aerokarle, jakypak nepodporuje…. Kazdy jednotlivy schvaleny krok …. Treba povinna skolni dochazka, nebo vydani obcanskeho prukazu, je v podstate podpora statu 😀
(1323) Moc pěkný. Kéž by se to týkalo jen Švédska.
A to je tam ještě jeden opomenutý aspekt: Ti Švédi si přece jenom část oné staré morálky zachovávají. Ale emigrace do Švédska myslím není zrovna malá a to už je úplně jiná mentalita.
(1326) Moc zastánců povinnosti jsem tu tedy neviděl.
Asi ctu jiny blog….protoze treba o povinosti chodit do skoly byly vzrusenejsi debata…..
Jirko – 1325 – no když se podíváš na Homolkovi a na nějaký film s Delonem (třeba „Smrt darebáka“ je fajn), tak zjistíš, že „pozadí“ nelze porovnat v žádném významu toho slova. Resp. lze, ale výsledek je pro ČSSR dost nelichotivý v případě pozadí i „pozadí“. 🙂 🙂 🙂
I když je tedy pravda, že pokud by se srovnávalo „popředí“, tak u některých patřičně orientovaných jedinců by Helena Růžičková mohla oproti Ornelle Muttiové získat nějaké podstatnější body. 🙂
Ja vim Pavle, pozadi je proste jine….. To francouzske melo vetsi smrnc. Ono tedy zcela upromimne, i to popredi bylo vetsinou prezentovano lepe, viz nedostatky v zasobovovani pradlem 😀
Jirko – copak prádlo, ale zcela vážně. Napadlo by někoho, tehdy, v civilisovaném světě, nějak ve filmu akcentovat, že rodina co si pořídí první auto se jede v neděli PODÍVAT NA LETIŠTĚ ?
Existuje snad větší důkaz bídy než tohle ? Zejména když uvážíme, že ta scéna byla myšlena naprosto vážně a jako mírná kritika režimu „v rámci možností“ ? Vždyť to je k pláči nad promrhaným životem našich rodičů i po těch letech…
Pavle, ja to fakt nevidel a tak opravdu netusim, co tam je. Znicene zovoty to pro nekoho byly, pro nektere, obavam se ze pro vetsinu, to byla doba socialnich jistot a rovnosti. To ze nemohli cestovat, cist nektere knizky, zas az tak nevadilo, svoboda slova a shromazdovani taky nebyla zadna priorita. Ostatne nedivim se jim, je takovejch spoustu, co se meli za komunistu lepe. Respektive lepe se nemeli, jen se meli proste lip nez ty druzi a to radove, taxikari, zelinari, reznici…… Ted je to jine, bohuzel pro ne. Uz nejsou bohaci, protoze kazdy si muze koupit jater a svickove, kolik chce, taxikar uz taky neni zadny bohac…. Proste je nekteri predbehli a to se neodpousti.
Jirko – zcela vážně, jestli jsi to neviděl, tak se na to koukni. Opravdu to stojí za to. Jeden film vydá za milion slov…
Hehe – koukám, že ona 2% menšina zadrhla se někde u Slavníkovců, což byl konec 10. století.
Smůla…
1336 no i kdyby to nahodou byla pravda ( ne klasicky vykrik o nicem ) tak proc smula 😮
pavle ja na to chvilku koukal minule – to behali po lese a za teplaky by se stydeli i rusaci pro ktere to je echt moderna
Smula, ale vubec ne….. Ziju v te nejlepsi dobe, co mohu. Jen ty socani to furt kazej, ale vydrbal jsem s nima, stejne jako mnoho dalsich. Uz se s tim Rputi, budes muset smirit
pasáčku – 1338 – no a teď si uvědom, že to bylo točené v roce 1968 (první díl) a v roce 1970 (druhý díl) jako tehdy moderní česká realistická kinematografie, kdy v souvislosti s přechodným uvolněním censury mohl někdo vůbec na kameru zachytit a do kina poslat, jak to v reálu u nás vypadalo. A ono to nebylo tehdy vůbec míněno jako nadsázka, ale jako pokus o realistické ztvárnění tehdejšího života, což bylo do té doby víceméně zakázáno.
A je nutno to vidět celé, kousek fakt nestačí.
A jak píšu, bezprostředně poté je dobré si pustit nějaký pokrokový západní film z tehdejší doby. Aby člověk třeba omylem nesrovnával s nějakým americkým pozlátkem „Made in Hollywood“. 🙂
no jo pavle ja to zazil 🙂 a asi jeste uplne nezapomel 🙂
je pravda ze to pripomenuti je obcas potreba
Mimochodem, z úplně jiného soudku. Jak tak koukám na svodky ze světových a amerických médií, tak se nemohu zbavit dojmu, že jsme tak nějak právě úspěšně za potlesku veřejnosti a ve světle TV kamer prohráli další etapu války s terorismem.
Od teď, díky hrdinné FBI a policii v Bostonu každý terorista dobře ví, že vůbec žádnou výbušninu nepotřebuje, ale pro totální paralysování průměrného velkoměsta a způsobení milionových škod bohatě stačí pohodit někde pár hrnců v tašce a následně odpálit několik dělbuchů.
A to se raději ani nezmiňuji o tom, že existoval takový socialistický vynález v podobě trojdílné nádoby do které se dala v závodní jídelně dát polévka, guláš a knedlíky do tří oddělených nádob, které se spojily pomocí takové rukojeti. Tohle kdyby někdo v USA viděl na scanneru v nějakém batohu, tak to vyhodnotí jako třístupňovou štěpně-štěpně-fůzní (laicky řečeno vodíkovou) bombu Tellerovy konstrukce a bude se evakuovat celý stát, nejen město.
Kdo to sakra kdysi napsal, že jediné co nás může kdykoli a kdekoli spolehlivě zabít je náš vlastní strach ?
No a jak dále čtu, tak ten terorista byl obviněn z použití zbraně hromadného ničení (v originále „weapon of mass destruction“.
Nechci působit jako hnidopich, ale pokud Papinův hrnec naplněný černým prachem a směsí kuličkových ložisek a hřebíků označíme za zbraň hromadného ničení, co jsou potom klasické protipěchotní miny Claymore ?
Ty se jaksi používají zcela běžně, jsou standardní výzbroj U.S.Army, jsou o něco účinnější než ten papiňák a přitom se kdysi dávno USA zavázaly, že nepoužijí zbraně hromadného ničení jako první. A dokonce na to existuje určitá klasifikace, ve které jsou mezi WMD zahrnuty zbraně chemické, biologické a jaderné. O papiňáku s hřebíky tam není ani slovo.
Nechci se toho teroristy nijak zastávat, ať ho klidně pověsí, ale tak nějak mám dojem, že USA blbne na kvadrát a mohlo by se to škaredě vymstít. Třeba tím, že Irán začne argumentovat, že zbraně hromadného ničení jsou U.S.Army běžně používány a tudíž se necítí vázán nějakou směrnicí nebo tak něco…
No a zcela cynicky bych si dovolil poznamenat, že ta „zbraň hromadného ničení“ zabila tři lidi a cca. 200 zranila. To běžně používané letecké pumy nadělají řádově větší škody (hlavně ve městech) a to nemluvím o „Sekačce sedmikrásek“.
Jsem asi ten poslední, kdo by mohl být označen jako „anti-ami“, ale v tomto konkrétním případě se prostě US úřady totálně pomátly.
Pavle, FDT, první inaugurační projev?: „Only Thing We Have to Fear Is Fear Itself“:
Mimochodem, něco podobného, co ty před chvílí jsem napsal včera jinde:
It was a challenging week. Reporting on the Boston massacre and its swift and violent conclusion and on West Texas explosion. Two things made most serious impression on me. First, the omnipresence of technical devices, especially mobile phone cameras, that allowed authorities to construct a time-line helping them to track and apprehend killers. The second is more difficult to accept. The whole metropolis of Boston was, after shots were fired, completely shut down. Almost as if a martial law was declared. While most citizens of Boston obeyed, I tried to imagine what would happen in Detroit where such shoot-outs with more dead never make it farther than on the metro section in the local newspaper. From that point of view I can clearly see that terrorists are winning while we voluntarily chop our freedom – a piece after piece – away…
překlep : Franklin D. Roosevelt
Dobré jitro, tady … ranní svodka.
O korupci ve státních zakázkách:
http://www.zive.cz/clanky/jak-jsem-pracoval-na-zkorumpovanem-statnim-projektu/sc-3-a-168575/default.aspx
Po dvacáté sedmé o dotacích, tentokrát ve školství. Prvovýroba – druhovýroba – terciální sféra – kvadrátně cirulativní sféra vzdělanostní společnosti.
http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/bohous-chce-vic-chlebicku/
Dobré ránko!
Dovolím si sem pastnout ten odkaz, co dal dole nickname. Ten Fürstův článek je výborný a řekla bych, že s tématem souvisí. Protože taková velkovýroba beznaděje, jakou předvádí soudobá Evropa je přímo podhoubím pro pubertální krize identity – nenabízí jim totiž, krom těch zasr… dotací vůbec nic!
http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/bohous-chce-vic-chlebicku/