Rozhovor s Pavlem Kohoutem (uveřejněný s jeho souhlasem)
Jak v historii vypadala první doložená daň? Existují i informace o tom, jak se vypočítávala a v jaké podobě se daně odváděly?
Jistě. První daň v historii vypadala tak, že ozbrojenci obklíčili vesnici a pobrali tam všechno, co se dalo: obilí, dobytek, otroky. Švédsky se daň řekne „skatt“, což je slovo indoevropského původu příbuzné s českým slovem „skot“. To dává představu, co bylo hlavním předmětem výběru daní.
Daně ve středověku vybírali pachtýři s licencí od krále. Proč se vlastně od tohoto systému upustilo? Nebyl z hlediska nákladů efektivnější?
Neupustilo se od něho tak docela. Máme přece soukromé exekutory. Rubem tohoto systému je, že soukromý sektor, který je efektivnější, je někdy efektivní až příliš. V humorné nadsázce je zobrazen ve filmu Pošetilost mocných, kde Louis de Funès hraje až příliš agilního výběrčího, který ovšem až příliš myslí na vlastní kapsu.
Méně humorný je román Žid Süss od Liona Feuchtwangera, už jen proto, že je založen na historické předloze – tou byl finančník jménem Joseph Süß Oppenheimer. Příběh byl později zneužit nacistickou propagandou. Historický fakt, že v některých evropských zemích vykonávali činnost výběrčích daní Židé, byl jedním z kořenů antisemitismu.
Daň uvalená na dovoz čaje a dalšího zboží byla například rozbuškou pro americkou válku o nezávislost. Existují i další příklady, kdy zavedení nějaké daně měla tak dalekosáhlé důsledky?
Ve skutečnosti Bostonská čajová party – naházení beden s čajem do moře v roce 1773 – nebyla protestem proti výši daní, ale proti tomu, že daň byla schválena britským parlamentem. Šlo o porušení zásady „žádné zdanění bez zastoupení“, o kterou tehdy Američané usilovali.
Neméně významnou roli daně sehrály ve francouzské revoluci. Daňový systém francouzské monarchie v pozdní fázi její existence byl učebnicově chybný. Byl především složitý. Existovala vnitřní cla, která škodí rozvoji obchodu a proto se dnes již nepoužívají. Rolníci – většina populace – platili církevní desátek (tithe), dále daň z pozemků (taille), 5% daň z majetku (vingtième), daň z počtu rodinných příslušníků (capitation), daň jako náhradu za robotu (corvée) a daň z roční produkce (champart).
K tomu je třeba ještě připočíst nájemné za půdu (cens) a poplatky za použití vrchnostenských mlýnů, vinných lisů, pekáren a podobných zařízení (banalités). Nejvíce nenáviděná však byla daň ze soli (gabelle).
Přidejme k tomu fakt, že církev neplatila žádné daně a šlechta měla většinou dávno koupené privilegium neplatit daně. Kdybyste byli v kůži francouzského rolníka v roce 1789, neměli byste také chuť svrhnout monarchii?
Které daně se drží nejdéle a které naopak rychle zanikly?
Některé daně měly poměrně krátkého trvání, například anglická daň z počtu oken nebo německá daň z komínů. Velmi krátký život měl návrh na daň z hlavy, který předložila Margaret Thatcherová v závěru své kariéry předsedkyně vlády. Byl to extrémně neoblíbený návrh – všechny daně, které mají charakter plošných poplatků ve stejné výši pro všechny, jsou vnímány jako nespravedlivé a proto nepopulární.
Evergreenem je daň z nemovitostí, neboť vybírat poplatek z budov a pozemků je organizačně jednodušší než DPH nebo daně z příjmů.
Americká vláda kdysi požádaly ekonomy o radu, jak zefektivnit výběr daně z příjmu. Přišli s konceptem, kdy se daň neplatila na konci roku, ale průběžně jako zálohy po 12 měsíců, což lidi mnohem méně pálilo. Jaké další triky vlády ve vybírání daní vymyslely?
Ve skutečnosti to byl Beardsley Ruml, guvernér Federální rezervní banky v Novém Yorku a bývalý finanční ředitel obchodního domu Macy’s. Věděl, že lidé mají menší problém, když velké položky platí postupně, formou splátek. Tak vznikl dodnes používaný systém zálohových plateb daně z příjmu. Zde je vidět, jak důležitá je pro státního úředníka praxe ze skutečného obchodu.
A došlo tedy k tomu, že se výběr zlepšil, respektive ubylo daňových úniků?
Daň z příjmu bývala dříve jen daní pro bohaté. Aby bylo možno financovat válečnou ekonomiku, stala se z ní daň pokrývající střední třídu. Z „class tax“ se stala „mass tax“. Zatímco v roce 1942 federální rozpočet vybral na dani z osobních příjmů 4,9 miliardy dolarů, podle nového daňového zákona se v roce 1943 vybralo 16,7 miliardy dolarů.
Po válce se daně už nikdy nevrátily na původní úroveň. Pro zajímavost, v roce 2012 se vybralo 1475,8 miliardy dolarů. (Údaje poskytlo americké ministerstvo obchodu.)
Lze odhadnout, zda lidé dnes odvádějí větší daně než v minulosti, případně poměr, kolik peněz odvedou a jaké služby za ně od státu dostanou?
Dnešní objemy vybraných daní jsou nesrovnatelně vyšší, než bývalo běžné v historii. Tak například kolem roku 1870 Rakousko utrácelo 10,5 procenta HDP, uvádějí Vito Tanzi a Ludger Schuknecht ve své práci Public Spending in the 20th Century (Cambridge University Press, 2000). Výdajům odpovídal i objem vybraných daní. V roce 1913 veřejné výdaje vzrostly na 17 % HDP, což bylo mírně nad průměrem vyspělých zemí té doby. V roce 1920 výdaje v Rakousku poklesly na 14,7 % HDP – obdobný poměr patrně platil i pro tehdejší Československo.
V roce 1937 Rakousko vydávalo 20,6 % HDP. Rekord tehdy patřil Německu, které se připravovalo na válku a utratilo tehdy 34,1 % HDP. Světový průměr činil 23,8 % HDP.
Po druhé světové válce již výdaje (a daně) víceméně jen rostly. Průměr vyspělých zemí činil 28 procent HDP v roce 1960; 41,9 % HDP v roce 1980; 43 % HDP v roce 1990 a zhruba polovinu HDP v současnosti. Pouze občas, jen někde a vždy jen v nevelké míře se podaří výdaje ztlumit. Pokud jde o služby, čtenář sám nechť si udělá obraz.
Úryvek z rozhovoru pro Lidové noviny. Otázky kladl Ondřej Linc.
Chápu, že K. Moučková je téma nejzávažnější, ale přece jen bych se místních expertů opovážila zeptat, co si mám představit pod hentakým „budov, které podle názoru vlastníka spadají do nejhorší kategorie“ ?
Niko, zahradní dřevěnou, ovšem zkolaudovanou(!), boudu na nářadí.
Jak ti Američani to zemětřesení dělají?
Že by opět, od Tunguzky, Teslovy paprsky zasáhly?
Tak musim se zeptat jak je to s tema budovama na Jihu. Sam jsem o tom neslysel, ale to jen proto, protoze nezijeme nikdy v novostavbe a vzdy jde o velmi stare budovy, je mzne ze mam pokazde vyjimku. Respektive dole v K. To bude novostavba, ale nemohu si vzpomenout, jestli se vubec kdy mluvilo pri projektovani o nejakem stitku. Mozna to je duvod, proc Jih je prej ekonomicky na hrnci. Tedy statni finance na Jihu. Jinak lidi normalne a v klidu funguji a faktury se i nekdy plati, kdyz to tedy jde na faktury.
Tak podle mého názoru jsou všechny naše domy vlastně jen boudy na nářadí… ;-))
OT,
technický dotaz – jak se digitalizují archívy ? Vytáhnou šanony z kartotéky, a lejstro za lejstrem skenují ? Si nějak nedokážu představit, že to někdo vydrží celou pracovní dobu a neklepne ho…. a další den se těší do práce, jak si zase hezky zadigitalizuje…
Jirko, to asi záleží, co je míněno tím „na Jihu“
v zemích, kde do budov nemá smysl navrhovat vytápění, protože je pořád vedro je opravdu zbytečné řešit úniky tepla z budovy 🙂
Jsou lidi, kteri – ac nejsou organizovani ani presvedceni – volej komunisty. Ze vzteku, z blbosti, ze zoufalstvi, z vychcanosti, z lenosti myslet. . .
A pak jsou lidi, co o sobe halasne vykrikujou, ze jsou demokrati, ze milujou svobodu, ze tedy by se melo, event. nemelo atd. A kdyz se poradne do nekterych zaposlouchate, zjistujete, ze to kricej lidi, na ktere se vztahuje temer jedine hodnoceni : fasisti.
Kterejch je se bát vic?
No ja mam topeni v budovach i na Jihu, vzdyt nikomu neni prijemne teplota pod nulou, ze aaaaano. Treba letos zamrzl i Canal grande a prestali jezdit autobusy
Matzurko, jak inak? Ale řekla bych, že se taky zapisuje, co se nascanovalo, takže nápň práce poměrně pestrá 🙂
jednou jsem se zamyslela, když to vypadalo na nějakou ekonomickou domácí krizi a náhodou jsem narazila na inzerát, že hledají pracovní sílu do stavebního archivu, co kdybych to zkusila. Ale pak se to nějak vyřešilo a zůstalo jen u teorie.
Ale asi bych měla nízkou produktivitu práce, protože bych se některými plány určitě nejdřív pokochala, než bych je protáhla scanerem 🙂
Ad 405 – Matzurko, zeptejte se ve Státním archívu v Třeboni, máte to za rohem 😉 Tam se digitalizují všechny obecní matriky, kroniky a pozemkové knihy existující od „počátku věků“ … http://www.ceskearchivy.cz/ …
Práce to je asi opravdu hrozná, ale nejde jen o to skenování, ale asi i potřebné odborné vyhodnocení a zatřídění.
No, Jirko, proto sjme psala, že záleží, kde na jihu.
Taková Patagonie je z našeho hlediska taky na jihu a rozhodně si nemyslím, že tam navrhují domy bez vytápění.
Ale třeba na Středním Východě to prý moc neřeší. Je pravda, že v zimních měsících to není prý moc příjemné, mají doma přece jen poměrně chladno.
A na rovníku si asi s nějakými tepelnými ztrátami taky hlavu nelámou.
A na Islandu asi taky ne, protože tam mají topení od pána Boha 🙂
maYdo,
no na druhé zamyšlení mne ještě napadla ta čtečka, co měli v úvodní sekvenci filmu „Tři dny kondora“ …. aby ten ÚSTR nakonec nedopadl stejně.
Matzurko (405): Na to jsou speciální skenery s podavačema, který uměj např. automaticky naskenovat celou knihu, vč. otáčení stránek. S automatickou expozicí a ostřením. Nebo si to umí podávat jednotlivý papíry, přizpůsobit se různejm rozměrům atd.
Plus software, kterej to ořeže, upraví barvu, kontrast a dá celou knihu zase dohromady do jednoho souboru.
Takže stroje na to jsou, a často je to pro obsluhu spíš nuda než otročina.
Potíž bejvá jen s poškozenejma věcma (potrhaný, přehnutý papíry, nebo poškozená vazba u knih).
Dobrý den,
za všechny Ireny děkuji za přání.
Vy tady diskutujete o starých komunistech a netušíte, že v Madridu se bojuje o Prahu 🙂 Teda ne v Madridu, no.
407 Šimone, fašisti? Co hrozného vyvedli? Tedy hroznějšího než ostatní? Což i státy, které sebe tak nenazývají, nevedly zhoubné války? Nedoupouštěly se nejhorších zločinů? Třeba koloniální velmoci? Mají za sebou statisíce, milony mrtvých. A jsou odsuzovány? Itálie s Mussolinim byla proti tomu prd. A to Mussolini udělal chybu, že se spřáhnul s Hitlerem a šel s ním do války. Franco nechal Španělsko „neutrální“ a jako vládce to tam spokojeně doklepal. A Španělé, pokud to nebyli komunisti a podobní si rozhodně nestěžovali ani hromadně neemigrovali ač směli. Zato teď se mají dobře, demokratoické španělsko prosperuje, nezaměstananost a státní zadluženost na minimu. Kdyby Mussolini vyhlásil neutralitu či dokonce se v vhodnou dobu připojil na stranu Spojenců, na jeho režim by bylo pohlíženo shovívavě jako na osvícený. Sice nějaké chybičky měl, ale jinak…Jediným jeho zločinem bylo, že nebyl na straně těch správných vítězů.
Tak fašismus se nelíbí… A „tripartita“ je v podstatě co?
411 jenže Islaďanům tuzerumpluje v kotlích.
Aaaha,
tučňáku, jojo, tak to nebyla fikce, ten film.
Nickname,
jaký zas Madrid, myslíte ten USA vrtulník v Koreji nebo bostonské teroristy (jo, na těch linkovaných fotkách od JIrky mi přišlo, že kromě zděšení je i vidět docela kmitající a kompetentní záchranáře i policisty… a že běžci věděli, kde jsou tlakové body na tepnách…) ?
418: nee, u nás na západě přemýšlíme, jak zachránit republiku 🙂 Teď jenom lidi zbuntovat.
Mimochodem, víte, že kdyby se národovcům z dálného východu nelíbil název Česko, měli bychom se jmenovat Česko-Moravsko-Slezsko-Chebsko? +Lužicko, po vyhrané válce.
Matzurko, presne tak mi to pripadalo taky, fantasticka kompetence zachranaru a prihlizejicich. Jako kdyby kazdy z nich absolvoval kurz prvni pomoci ve valecne zone. Kdyz to tak mohu nazvat. Naprosto perfektni prace. Uplne presne podle prirucek. Na druhou stranu, bylo to u cile a zdravotniku tam bylo uplne nejvic z celeho Bostnu, tak to meli velmi blizko. Presto to bylo skoro dokonale…..ted chytnou toho parchanta a dat mu pod zadek kos na odpadky.
415 nickname, u Madridu se za Prahu bojovalo špatně. V důsledku toho to v osmačtyřicátém dolezlo až sem. Za to jsme experimentálně zjistili, že tisíc let trvá dvanáct let a věčné časy že trvají jedenačtyřicet let. A nějaké desetiny.
Schumachere, ne v roce 1948, to je vseobecny omyl, ale v roce 1945
420 jirko ppa etc…pod zadek koš na odpadky a bum? Co by na to řekla světová veřejnost? Vždyť by to bylo prrrrotííí lidskýýýmm prrráááávůůůůmm.
422 Jirko ppa etc….myšleno symbolicky. Protože už před pětačtyřicátým. Jak to spělo ke Košickému vládnímu programu. A o nás bez nás bylo upečeno v Teheránu a Jaltě. I když bychom se mohli prokousat až do roku 1918.
Jirko, jo,
mám z toho stejný pocit. Holt si asi vzali poučení z předchozích tragédií… ach jo.
Jsem zvědavá, kdo to má na svědomí, ale že by Tea Party silně pochybuji.
Nickname,
tak to musíte víc hlásat, tady na jihu (nebo v Severním lese ?) se nic neví.
Hele, a fakt by se nešlo vrátit k pojmenování země Koruny české ? Šak korunama se tu ještě pořád platí, ni 🙂 ?
Tak jsem nakouknul na 3 obchody, které kšeftují se zlatem a závěry jsou úsměvné: přijímají objednávky pouze nad 100 tisíc, 100% platba předem a do 60 minut od zaslání faktury, dodací lhůta o 15 dnů delší (obvykle je vše skladem) a mají v nabídce cca čtvrtinu obvyklých položek. Jeden má všechno, ale poněkud dražší prodej a výkup poněkud levnější nákup než ostatní (také cesta). Kdyby bylo možné trh považovat za vynález, tak by musel být prohlášen Adam Smith za největšího génia všech dob.
Šimone, mám zdánlivé dilema a tak Tě požádám o jeho rozřešení. Lze být demokratem a současně milovat svobodu? Předesílám, že diskusi o tvorech, kteří (lhostejné, jaké mají motivace) volí komunisty nebo fašisty nebo nacisty apod., považuji za mrhání vzácnými statky.
P. S. S potěšením konstatuji, že tohle je poprvé, kdy jsem zažil, aby se diskuse vůbec nedotkla článku 🙂
Matzurko, samozrejme ze nestoji, ale voni ty medyjalni mrdky takhle mluvi uz od zacatku vzniku, ze to jsou jen teroristi…….
416 – Schumi
Aj tripartita, aj komunisti, aj nekteri disidenti, aj nekteri (vetsina) havlisti. . .to je snad elementarni, ne?
(406) „je opravdu zbytečné řešit úniky tepla z budovy „
Řešit to pomocí EP je zbytečné i v Gronsku (a ti už se na to vys…, takže ve Finsku a Švédsku, třeba.
no jo MP mas pravdu.
ja na to kouknul a rekl nekdy to prectu ted ma moc prace.
no a uz vubec necetl jen plkal 🙁
sumavaku uz jdu ten clanek procist , cestne.
jinak ten barak co nebude muset mit PENB je barak kde by vyslo to nejhorsi hodnoceni.
dobrovolne se bude klientovi rikat – ja mam ten nejhure energeticky barak – vem nebo nech lezet.
myslim ze by to byla dobra cesta jak PENB vubec nedelat 😀
maydo dnesni hodnoceni bere v potaz i chlazeni a celkovou odavku energii ne jen topeni
MP: tuto diskuzi uz tady povazuji za patovou, protoze to je otazka definic obou pojmů. . .tady (tedy v docasnem azylu) na to nemam prostor, takze: sorry.
Jen pro upresneni: psal jsem o tech, co to o sobe prohlasuji, to neznamena, ze dle okolostojicich to musi byt nutne pravdive. . .nejvice pro mne je podezrele, co je pudí troubit to do sveta.
(413) No jo, ale ty udělají obrázek (obrázky).
Pokud ta tykytálizace má být k něčemu, nějak se tam budou muset vzít ona „metadata“, dle mne tedy minimálně o kom (o čem a kdy) to pojednává. Jinak se v těch obrázcích ani prase nevyzná.
(426) K P.S.S – a to mi otištěním toho článku v Lidovkách Kohout vyloženě udělal radost.
Schumachere,
„Jediným jeho zločinem bylo, že nebyl na straně těch správných vítězů.ů
Ono to tak obvykle bývá, že to je zločin jediný a nejtěžší….
KArle, já taky netvrdím, že energetické štítky něco řeší. 😀
Jen mně to nějak napadlo, když JIrka psal, že na Jihu ty tepelné štítky neřeší.
Samozřejmě je to reakce „první signální“, kdy zafunguje spojení “ na jihu = v teplých krajích“ a „energetický štítek = tepelné ztráty“.
A taky jsem si představila Jirku, jak sedí před chatou z palmových listů na pláži někde v Thajsku a říká “ nechápu, co máte s tí m toepním, tady v Thajsku vytápění neřešíme 😀
ve skutečnosti ovšem může být „na jihu“ i na jižním pólu a tam zrovna vedro nebývá a jak říká pepa – nejde jen o vytápění, ale taky o chlazení. Což nakonec může být stejně energeticky náročné jako to topení.
tak kdyz jsem uvodnik konecne proletel tak v dnesni dobe snad mame vsechny uvede dane v historii krome toho skotu ( zatim ).
i tu dan z kominu – kazdy je povinnen si nechat komin prohlednout to ho nestoji malo , kominik z toho odvede dane a dokonce socialni a zdravotni.
tak ony i ty PENB je vlastne dalsi zdaneni ze 🙁
Modrý ptáku – 426 – já nakupuju a prodávám u http://www.zlate-cihly.cz/Kontakty.htm této firmy a vždycky jsem byl spokojený. Pravda, nekupuju a neprodávám to přes Internet, ale vždycky tam skočím osobně.
Pratele zlata…. Tedy musim rici, ze mne prekvapujete. Asi je to stejne, jako ja koukam na obrazky ve stojanech, ony zdi uz jsou plne, tak Vy se kochate zlatem. Uplne Vam zavidim, protoze Vam se to vejde do dvou, tri kufru. Ale co ja? Nekdy je to obtizne stehovatelme.
MaYdo, neustale mne udivujes 😀
438- Tím, že si plete první a druhou signální soustavu ? 😉
Jo ja vim…. Prvni signalni je jasna volba. Dokonce jsem videl knihu Na vetrne hurce v pravorkove namorni signalizaci. Taky jste videl tu fantastickou vec?
Praporkove
PavleK,
laický dotaz, koukla jsem na pár mincí – proč je rozdíl mezi prodejní z výkupní cenou u těch menších mincí větší, než u těch větších ?
Matzurko – no to je způsobené tím, jak se určuje cena investičního zlata. Abych ušetřil čas, kopíruji informaci uvedenou na těch stránkách.
======================================================================================
Z ČEHO SE SKLÁDÁ CENA ZLATA
Základem ceny je aktuální cena na světovém trhu zlata. Udává se v amerických dolarech nebo v eurech. Od ní se odvíjí cena v českých korunách. Tato cena platí pro obchody v rozsahu 1000 Oz a více. Představuje referenční hodnotu od, které se odvíjí menší obchody se zlatem.
Nákup a prodej fyzicky alokovaného zlata ve formě investičních zlatých mincí a slitků z ryzího zlata je navíc zatížen prodejní přirážkou ve výši 7 i více procent. Ty kryjí výrobní náklady mincoven a náklady na distribuci mincí.
Tato prodejní přirážka se jmenuje „Premium“.
Nejnižší premium je u mincí o váze 1 troyské unce ( Oz ) a litých slitků.
Menší mince 1/10 a 1/4 Oz a slitky o váze do 20 gramů jsou chápány jako dárkové zboží. Tomu odpovídá vyšší premium.
======================================================================================
A taky si obchodník se zlatem chce přijít na své (dodávám já) a s prodejem pětigramové mince má víceméně stejné papírování a manipulaci jako s prodejem uncového slitku 🙂
Osobně bych k tomu dodal, že u slitků se vyplatí uvažovat o větších (třeba 250g nebo 1000 g) jen tehdy, pokud to člověk bere jako dlouhodobé uložení peněz a o prodeji uvažuje jen v krajním případě, jakým je třeba založení firmy nebo nákup nemovitosti. Ony ty slitky totiž nelze nijak dělit. Pro běžné spoření považuju skutečně za ideální ty o váze jedné unce. I když mají o něco vyšší premium, lze jich koupit třeba 10 a v případě potřeby hotovosti prodat jeden nebo dva.
Jirko, to jsem sice neviděla, ale dnes jsem na Klárově potkala na zrzavo odbarvenýho japonce. 😀
Při pohledu na parlament bych netvrdila, že daň ze skotu neplatíme.
Jo a ještě jedna věc. Pokud člověk přemýšlí o investici do zlata, je nutné sledovat nejen cenu zlata, ale kurs koruny k dolaru. Mnohokrát se stane, že ačkoli třeba Financial Times nebo WSJ píšou o prudkém růstu či poklesu ceny zlata, ale člověk zjistí, že cena v Kč se víceméně nemění, protože jak klesá zlato, roste dolar a naopak.
Já to řeším tak, že si vedu v Excelu dlouhatáááánskou tabulku už mnoho let a do ní poctivě každý den zapisuju, za kolik se u nás (na těch uvedených stránkách) prodával 1 Oz filharmonik. Ja to na stránce http://www.zlate-cihly.cz/Cena_zlata.htm kousek pod prvním grafem. Když si z toho udělám v Excelu potom graf, vidím jak se cena v korunách pohybuje krátkodobě i dlouhodobě.
MP- ad 432 “ Lze být demokratem a současně milovat svobodu? “
Samozřejmě lze. Stačí se trochu přetvařovat.
Mimikry čéče, mimikry! 😀 😀 😀
438 Jirko ppa etc…to se máš dobře. Já abych se kochal, jenže nemám dostatek zdí a o stojany bych se zpřerážel.
Potřebujeme nový papiňk. Kouknul na zprávy. Musíme si pospíšit než bude na zbroják….
Kdesi za oceánem se kdosi uprdl a my tu máme poplach, posraní za ušima. Kdysi když v Moskvě pršelo a soudruzi tu chodili s deštníky. Dnes je to nejen podobné, ale všeobecně opruzující. Někdo má zájem na tom abychom nejen sdíleli něčí cizí strach, ale byli připosranější. Jo, budou opatření, nenecháme se zahanbit. Tak mě napadá, že lidi blbnou proto, že už dlouho nebyla válka. Ti kteří ji přežijí alespoň nějakou dobu nemají n atakového ptákoviny čas ani náladu.
PavleK,
děkuji za info, já spíš zvažovala koupit minci jako dárek ke slavnostní příležitosti, investování zatím nepřichází v úvahu 🙂
Copak papiňák, ale já mám dvě R/C autíčka, která mají každé v sobě několik kuličkových ložisek. A začínám mít strach, že budu muset mít nákupní povolení (zbroják mám) na ty ložiska.