Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
Dano – 1389 – Sorry, ale nerozšířil. Nesnaž se mi prosím podsouvat své osobní vidění světa. Na to jsem poměrně dost háklivý (bez urážky).
>> 1389 P.Kořenský – ale houby marxismus! Přebujelý úřednický stát je něco jiného a tady se to pořád míchá dohromady. Jedna věc je organizace systému a druhá jeho financování.
Rputi – 1402 – „Jedna věc je organizace systému a druhá jeho financování.“
Fakt jo ? S tímhle názorem bych doporučil zkusit se uplatnit v soukromém sektoru a nejlépe na dluh, aby to mělo grády. 🙂
Dano, pokud by občany stát nedřel z kůže, měli by dostatečné rezervy i pro případ nemoci a podobně. Např. komerční pojištění. Dobrovolné.
trochu OT ( nejsem ve sporu pateř ano pateř ne na ničí stran, pár obratlů je třeba, zbytek by měli sežrat psi), ale Rpuť načala zajímavý problém – existuje někde ve světě nepřebujelý úřednický aparát? Tam bychom si měli vzít příklad.
Andy – neexistuje. Už mnohokrát tu bylo vysvětlováno, že to souvisí (celkem logicky) se všeobecným volebním právem a jeho rozvojem v čase. Po pravdě řečeno nechápu, proč se o takových očividnostech donekonečna debatuje.
PK – jasně – všiml jsem si az dodatečně, ze adresát ptakopyskova dotazu uz delší dobu velmi zřetelně kývá hlavou na znamení souhlasu…..eště ze si to sem napsal …..myslel bych si, ze fungujes jako tiskový mluvka někoho ouplně jiného…
Šimone – 1407 – no za ty roky bys mohl vědět, že nefunguju jako tiskový mluvka vůbec nikoho. Nikdy, nikde, nijak.
Akorát všeobecná zabedněnost mi někdy nedovolí mlčet. S tím jsem měl problém už za komančů na střední.
Tedy myslím pochopitelně všeobecněnou zabedněnost, kterou pozoruji ve svém okolí. Rozhodně jsem tím nemyslel zabedněnost svou.
To jen aby si nějaký šťoura to 1408 špatně nevyložil. 🙂
P.Kořenský 1403- ale prdlajz!
Tomu, o čem píšete se říká oligarchie a obsahuje to v sobě přesně ty formy, které znemožní fungování a před kterými varujete.
Tak to si Pavle jen namlouváš, lidem bez vlastní argumentace se vždycky hodí to, ze nemusejí nic vymýšlet a stačí kejvnout….zvl. v situaci , kdy nepatříš k všeobecným zabedněncům 🙂
(1404) Někteří ano, jiní ne. Byla by to sice jejich vina, ale co s tím naděláš, když se těch nezodpovědných nahromadí a „Ochranka“, či jak se ten carský abteilung jmenoval, přestává stíhat.
(1405) Pokud existuje, tak ne dlouho. Tendence k „přebujování“ je vestavěna, teoreticky i prakticky.
Rputi – 1410 – ehm tato reakce se vztahuje skutečně k příspěvku:
1403 Pavel Kořenský napsal:
26.5.2013 v 22.08
Rputi – 1402 – “Jedna věc je organizace systému a druhá jeho financování.”
Fakt jo ? S tímhle názorem bych doporučil zkusit se uplatnit v soukromém sektoru a nejlépe na dluh, aby to mělo grády. 🙂
Já jenom abych si byl jistý, že se správně orientuji, protože ten 1410 mi nedává smysl. Ale už je poněkud pozdě a je klidně možné, že špatně čtu.
Každopádně nechápu, jak doporučení zkusit si něco sám a za své souvisí s oligarchií.
Dobrý podvečer – tak na uklidnění váchní trocu toho humoru, ne?
To takhle provází McIntosh spřáteleného cizince městečkem a ukazuje mu: „No a támhle ten kostel jsem pro obec postavil já… A myslíš, že o mě řeknou, McIntosh, co postavil kostel? Kdepak… No a támhle tu kašnu na náměstí, tu jsem pro obec taky postavil já… A myslíš, že o mě řeknou, McIntosh, co postavil kašnu? Ani náhodou… A podívej se, támhle, ten most přes řeku, ten jsem taky pro obec postavil já… A myslíš, že někdo řekne, McIntosh, co postavil most? Kdepak… No a pak se člověk jednou vožere a vošuká ovci ….“
Aerovko, no potom se ti platící dobrovolně rozhodnou, jak problém řešit. Fungovalo to stovky let a ti chudí/nemohoucí atd. na kapitalismu 19. a začátku 20. století dost vydělali. Jenže pak se zavedlo všeobecné rovné volební právo a z charity se stala povinnost provázená nárokem. Důsledkem je bankrot.
Ach jo, pes jitrničku sežral… Zdejší problém je v tom, že někteří se tu snaží diskutovat o realitě a jiní o utopii, která nikdy nenastane a z toho ještě obviňují ty druhé. A jen aby bylo jasno, nikomu nebráním si tu tu minarchii vytvořit, go ahead! 😉
PeS – 1414 – ale tak zase mně nějak nepřijde, že by tu planuly vášně. Spíš mně přijde, že lidé tak nějak neumí číst. Včera tady nalinkuju Bastiata v jehož spisku víc než 150 let starém je úplně všechno o čem se tady bavíme a dneska zjistím, že ti, kterých se to adresně týká si ani neudělali domácí úkol a tu esej buď vůbec nepřečetli nebo sice přečetli, ale nepochopili.
Je těžké být pedagogem, neměnil bych s Tebou… 🙂
No občas se to rozhodnutí platících nepovedlo či zvrhlo. Francouzská revoluce, bolševická revoluce, nacisté v Německu, komouši po válce u nás …….
Já s tebou souhlasím, že bez státních zásahů by to pro nás fungovalo lépe, ale obávám se, že se k tomu doba už nevrátí. A ona ta, kdy to jakž takž fungovalo, měla také nějaké ty „mouchy“. Scylle se vyhna, Charybdě neujdeš.
Niko – 1416 – OK, kde to mohu podepsat ?
Ne, já vím, dělám si legraci. Tohle by stát nikdy nepřipustil, protože by se mohlo stát (není ta čeština hezká ?), že by si většina těch, co platí daně, odešla budovat minarchii a ve zbytku státu, tak odhadem 70% populace by nastal pláč a skřípění zubů.
Pavle, jedna věc je s Bastiatem souhlasit (což já jo), druhá je uvažovat, jak z něj co nejvíc dostat do praxe.
Komplet se to dnes (a nejspíš nikdy, ani v minulosti, ani v budoucnosti) nepodařilo a nepodaří.
(1419) Že by třeba Monaco nebo Monte Carlo? Odejít lze.
AeroKarle – 1418 – Ehm, tedy, jak bych to řekl…
„Francouzská revoluce, bolševická revoluce, nacisté v Německu, komouši po válce u nás“
Kde přesně tam v tom výčtu máš ty „PLATÍCÍ DANĚ“ ?
Jediná vzpoura platících na kterou jsem schopen si vzpomenout je Válka za nezávislost, která vyvrcholila vznikem USA. Nic víc, nic míň.
A já tedy odcházím, do pelechu.
Dobrou noc.
Sakra, ty tagy. Snad se to uzavře
O realitu se jedná tady:
La Manif pour tous – dnešní demonstrace za práva rodin a proti homosexualismu se účastnilo víc než 1 milion lidí (podle naší TV desítky tisíc) .
Fotky jsou na jejich FB stránce, vypadá to opravdu mohutně. Holland to asi fakt přehnal, frantíci jsou zřejmě dost nasejření.
http://www.facebook.com/LaManifPourTous?hc_location=stream
http://www.lamanifpourtous.fr/en/toutes-les-actualites/555-la-manif-pour-tous-denonce-les-tentatives-d-intimidation-et-soutient-ses-porte-parole-2
(1422) Ti to odsrali, že jejich „dobrovolné rozhodnutí jak problém řešit“, což napsal Foundry, bylo jaksi převálcováno neplatícími nebo málo platícími.
Uplácet blbce a flákače je nepěkné, ale pokud to nepřekročí míru (uznávám, že současná míra už je nějak překračující), je to nejefektivnější řešení.
A definitivně, dobrou.
Niko – 1425 – mám obavu, že tyhle demonstrace vůbec nic neřeší. Pokud vím, byl Hollande zvolen celkem demokraticky, proti průběhu voleb nebyly skoro žádné námitky a sňatky buzen a následnou adopci dětí měl v předvolebním programu. Tak proti čemu ti lidé protestují, vždyť buď:
A) Mají co chtěli a tudíž si nemohou stěžovat.
B) Prohráli volby, byli v menšině a tak nezbývá než vyčkat dalších voleb.
Snažit se suplovat výsledek voleb děláním bordelu po ulicích je cesta do pekel. A to vždy a bez vyjímky.
Niko – 1425 – Mimochodem, ta demonstrace byla myslím 5.5.2013, ne dnes.
1384, PK No to mi povídej, berňák po mě na letošní rok požaduje zaplacení daně z nemovitosti, kterou už rok nevlastním.
Co se týče radostného spoření a placení komerčního pojištění, realita je taková, je přesně takoví jak k osttanímu, různí lidé k tomuto mají různý přístup a tak přičinliví si naspoří a zaplatí pojištění, kdežto nepřičinliví se na to vykašlou a pak budou chcípat. V lepším případě budou vzbuzovat útrpnost, v horším střílet z Aurory, protože to že na tom jsou jak jsou, je tuze nespravedlivé a jak k tomu přijdou jejich ubohé děti… Klasická pohádka o mravenci a kobylce. Otázka je co s tím. Z nějakého důvodu se jeví nepřijatelné nechat je chcípat na ulici, současně je nebezpečné vytvářet poměry vedoucí ke střelbě z Aurory, na druhou stranu je nepěkné je pohrůžkou úředního násilí nutit k práci, spoření a placení pojištění a současně je nepřijatelné aby byli živeni a pojištěni na úkor pracovitých a přičinlivých. Jedno se jeví jako asociální a může vést ke známým koncům, druhé se jeví jako nepřípustně socialistické. Tak je hledán nějaký kompromis aby poměry nedošly až k onomu střílení, aby nepřičinliví nebyli až takovou přítěží a současně aby dostávali jen tolik aby tím k nepřičinlivosti nebyli podněcováni či udržováni. Ovšem i to oni považují za sociálně nespravedlivé, protože schopnost oné přičinlivosti není přírodou rovnoměrně distribuována a kromě toho hlásají, že hlavní příčinou oné jejich nepřičinlivosti jsou poměry za které mohou ti přičinliví. O to se vedou politické půtky, o jejich hlasy, protože těch nepřičinlivých a závislých voličů není zanedbatelné množství a ten kdo se o ně uchází je veden přirozenou snahou počet tohoto svého elektorátu zvyšovat. Tak co s tím?
Nene, ta milionová byla dnes v Paříži, celkem píšou v komentářích od fotkami – Tři miliony protestujících tuto neděli.
Francouzi by mne více potěšili, kdyby uspořádali třeba milionovou demonstraci proti domácímu násilí a zneužívání dětí, což je ve Francii stejně velký ( zatraceně velký) problém jako ve zbytku slavné Evropy.
I když, zrovna oni by raději měli sedět doma, kdykoliv se někde shromáždí ve větším počtu, je z toho průser jak vrata. Viz ta jejich slavná akce „Liberté, égalité, fraternité, guillotine“.
Schumi – a tos prodal všechny nemovitosti v tom kraji nebo ti něco zůstalo? Pokud ti ještě něco zůstalo tak pak buď rád, že se změnil daňový řád a FÚ už nemusí udělovat pokuty za pozdní podání. :-))) Ale teď vážně – pokud ti v tom kraji ještě nějaká nemovitost zůstala, měls podat do 31. ledna přiznání, kde by sis upravil daňovou povinnost – t.j. snížil ji o ty prodané nemovitosti. Pokud ti už v tom kraji nic nezůstalo, měls povinnost do stejného data oznámit FÚ, že už nejsi poplatníkem. A pokud namítneš, že si to má FÚ zjistit, protože jsi podal přiznání k dani z převodu – tak ano, ovšem od letoška se změnila místní příslušnost a tak se může stát, že daň z nemovitostí spravuje jiné pracoviště FÚ než daň z převodu. Navíc předávání informací mezi katastrálními úřady a pracovišti FÚ nefungují průběžně, ale se zpožděním. Dost velkým. Teda ono je to vše složitější, ale to by bylo na dlouhé psaní.
Každopádně se domnívám, že po jednání na příslušném pracovišti FÚ budeš nucen podat dodatečné přiznání. 🙂
Dobré ráno. Dozvuky putnování – vyjádření pana Vlka: http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=710
Ad Francouzi: třeba je to pozůstatek rebelie z Vendée.
http://napoleon-knihy.blogspot.cz/2011/04/nichal-stovicek-valky-ve-vendee-1.html
Dobré ránko!
Stárnem, blbnem, plešatíme! 🙂
Tak jsem se dočetla, že prý jsme o dost blbější, než naši pradědové, což dokládáno tvrzením: „je tu jedno znepokojivé ale. Je pozoruhodné, že ve viktoriánské době skutečně došlo k neuvěřitelnému rozvoji věd i umění, který se už v Evropě neopakoval.“
Tak nevím, má autor skutečně tak nízké IQ nebo se jenom „nešim“? 🙂
http://www.reflex.cz/clanek/info-x/50571/nove-vyzkumy-iq-evropanu-klesa.html
Něco pro Jirku – čestné slovo, že nechci provokovat – ta paní to ale fakt napsala 😀
…Bylo to skoro jako skleněná stěna – tito zemědělci mi moc nevěřili, že je možné pozvat na statek takzvané wwoofery (viz http://www.wwoof.cz), nadšené dobrovolníky, kteří pro ně budou šest hodin denně pracovat jen za skromné ubytování, stravu a za získané zkušenosti. Přišlo jim komické, že v Praze v posledním roce vznikají jako houby po dešti komunitní zahrady, protože městští lidé stále víc touží nejen po zdravém ovoci a zelenině, ale hlavně po manuální práci s půdou a rostlinami, kterou berou to jako nádhernou a smysluplnou relaxaci. Nebo že jsme ochotni platit třeba za to, že se naučíme kosit trávu, dělat kompost, že se přímo na statku dozvíme, jak chovat domácí krávu, a podobně. Zní jim jako sci-fi, že by mohli dělat kurzy těchto věcí a od účastníků chtít třeba tisícovku za den…
http://hauserova.blog.idnes.cz/c/343404/O-vzajemne-odtrzenosti-venkova-a-mesta.html
Rputi,
nevím jak Jirka ppa, ale já osobně bych třeba paní Hauserovou na svých pozemcích nechtěl, ani kdyby mi dávala tisícpět korun na den a chodila mi každé ráno vykydat a podestlat…
Ano, ptakopysku, taky bych se bála. A kdyby mi do baráku vtrhlo něco jako „nadšení dobrovolníci“, nejspíš bych začala střílet… 😀
akční vláda na letišti
Vládní drama na letišti. Kalousek nechal blokovat ruské letadlo cisternou
http://www.lidovky.cz/vladni-drama-na-letisti-kalousek-nechal-blokovat-ruske-letadlo-cisternou-1l2-/zpravy-domov.aspx?c=A130526_163020_ln_domov_mpr
Když se člověk učí séct trávu, platí za to dost i nepeněžně. Bolavá záda, pořezané ruce při broušení … 😉
tak pojmout běžnou rutinu s kosou ve stylu Kill Bill mě ještě nenapadlo 🙂
1440-pořezat vlastní ruce 😉
Blythovi se nepodařilo najít ve dvacátém století jediný příklad, kdy by škrty vedly k oživení ekonomiky.
ČR je laboratorní krysou pro Kalouskovo pokusnictví s vládními škrty
http://www.blisty.cz/art/68655.html
1435 mne zaujala ta domaci krava
Andy,
berte to jako příspěvek farmářů v boji proti vysoké rozvodovosti…
Dobré ránko. Krásná ukázka movinářské a PR práce. Pamatujete ještě na debaty o platech ve státáních institucích? (Moc se omlouvám, ale prosím, diskutujte k dále uvedenému článku a problému o kterém píšu, nikoli o páteři) Tehdy se tady tvrdilo, že by instituce měla dostat balík peněz na mzdy a jestli je rozdělí mezi 100 nebo 80 zaměstnanců by mělo být její věcí. Naopak – to, že by práci stihlo méně lidí se kvitovalo s tím, že by to vedlo ke snížení počtu státních zaměstnanců. No a na Hradě to tak udělali. A jsou za lumpy. Ono když se chce, všechno jde maličko pootočit a z dobrého skutku je lumpárna párexceláns! Stačí vhodný titulek a způsob informování. http://www.novinky.cz/domaci/303045-na-hrade-si-vylepsovali-platy-mrtvymi-dusemi.html
začátečníkovi brousek do ruky nepatří! Teprve když pochopí evolventní pohyb kosou lze vysvětlit cykloidu pří broušení.
samozřejmě že v obou případech jde jen o části křivek,
1445-jenomže v současné době, kdy jsou počty zaměstnanců tabulkově předimenzovány to nic neřeší. Protože nedochází k žádným úsporám a ke snížení výdajů. Stále funguje „máme nárok na takovýto balík peněz, tak ho čerpáme“.
A to v situaci, kdy daňoví poplatníci (kteří ten cirkus platí) běžně přichází o desítky procent svého platu (nemají totižto tabulky, za které by se schovali ani balík, který můžou čerpat).
1445 = mravný a etický kalousek jako obvykle
Těch lidí tam mají úmyslně méně, aby si mohli dávat obrovské odměny. V souladu se zákonem to je, v souladu s etikou a mravností to není,“ řekl Právu Kalousek.
X1445 ale my zde navrhovali osekat balik na deseti u ci mene .co by s nim kdo delal uz nas nezajimalo