Malý příspěvek k hledání pravdy…

Publikováno | Autor:

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 443 komentářů u „Malý příspěvek k hledání pravdy…“

  3. Schumi, Schumi, ty se v tom ňáko plácáš.

    Tomáš, konečně jako téměř vždy, super.

    Mně se strašně líbí, jak tu žonglujete s brexitem a co bude, kdyby nebylo. Ten děsívý Nigel, co si to, rozvratník jeden, dovoluje, že? Tak se mi zdá, Schumi, speciálně ty a nejen ty, že děláte účet bez hostinskýho.(to ý tam je schválně) Nebylo by lépe chvíli vyčkat, jak to vykvasí. Alespoň půl roku?

    Add. Londýnská burza. Nevím to jistě, ale asi před desíti lety ji chtěli úplně zrušit. Vzhledem k rozpadu impéria je to drahá sranda. Navíc všichni důležitější fungujou stejně v New Yorku. O tom asi více Modropták nebo Finist.

    Vrátil jsem se právě s drobného pivního setkání, kde jsem se asi trochu dotkl postaršího silně komunistického kolegy. Vůbec se mu nelíbilo, když jsem se vmísil do diskuse, zda je Lenina lépe spálit nebo zahrabat. Dost se divili, když jsem tvrdě loboval za to, aby veliký vůdce zůstal na svém místě a mohly ho očumovat davy. Tuto část myšlenky vcelku starý pán nešťastný ještě strávil. Když jsem však dodal, že každý přece má právo se podívat do xichtu masovému vrahovi, to už nezvládl. Asi mi ani neodpostil, když jsem prohlásil, že ho mám rád jako člověka a jeho komunistické přesvědčení je jeho soukromá věc. Nepamatuji se, že by někomu ublížil. On je to totiž takový dobráček, že se ho soudruzi báli pověřit funkcí, aby se neprokec. Ony totiž doslova převzaté názory strany a vlády v jeho podání působily velice směšně. Bohužel jsem dodal, že bych si ho, jako člověka, vážil, i kdyby byl členem SS.

  4. Možná, že jsem slyšel špatně, ale Maďaři prý schválili zajímavý zákon o tom, že každý může svůj majetek bránit střelnou zbraní. Vinný je prý vždy ten, kdo kradl. Je to sice krásná idea, ale mně se to zdá moc idealitické. Má někdo lepší informace?

  6. Teď koukám zpátky, že Gina L. má dneska 89.
    Byla hodně dobrá ve Fanfánovi, G.Phillipe byl taky dokonalej, takže remake z 2003 se zcela placatou Penelopou Cruz byl dost k pláči.
    Italské filmy z tehdejší šedesátkové současnosti mě nikdy nebraly – evidentně generační vzpoura. Ty vypiglovaní napomádovaní elegáni v oblecích a bílých košilích šli zcela proti mému založení a ty divný podprsenky, co se tehdá nosily, http://cdn.images.express.co.uk/img/dynamic/galleries/x701/87739.jpg a holkám dělaly špičatý prsa jak když měly pod svetrem dva cedníky na čaj (tyhlety: http://1url.cz/fte8P ), mi připadaly ujetý.

  7. 1495 skimici, z toho Tě nepodezírám. Jen abys nedopadl jako ta jeptiška…

  8. 1505 Šumaváku, zajisté. Takové malinké nenápadné zprávičky jsou významné. Ovšem ne pro ty kterým jsou určeny palcové titulky a barevné obrázky. Ti na to přijdou pozdě.
    Celý Brexit je jen výsledek politicky relativně závazného referenda. Do podzimu je daleko, otázka kdo bude novým premiérem, jak se změní politické preference, nebudou-li předčasně volby, budou-li, s jakým výsledkem, jaký dají mandát.
    Mým záměrem bylo upozornit, že ani u nás není proexitový a poexitový lídr. Natož aby měl reálný program, znal jeho komplexní náklady a získal většinovou podporu. Zde to půjde jako vždycky, s dějinným proudem. Pravda, s remcáním. Ale to je všechno.

  9. 1507 Schumi
    Ty mi dáváš. Na kurvu nemám vybavením a na jeptišku navíc ani mentálně 🙂
    Co furt máš?? 🙂

  10. ptakopysku 1506,
    jj – když je něco dokonalý, tak se to prostě podruhý udělat nedá!
    Je to stejný, jako kdyby chtěl M.David složit „něco vod Mozarta“… 😀

    Je to takový divný – Viděla jsem Lakomce se Smolíkem, s Filipovským a taky s Funesem a s Kopeckým a s Preisem – a všichni byli perfektní ….. ale každej jinej.
    Jestli ono to není tím, že nedělají žádnej remake, ale prostě toho SVÉHO Harpagona!

  11. Skimici,

    původní Schumiho vyjádření bylo spíš variantou “ Lid ztratil důvěru vlády , měl by být vyměněn.

  12. Kruci, co blbnete všichni?
    Není konec světa, jenom brexit!

  13. 1512 Rputi, ani brexit. Jenom nějaké referendum, jehož těsný výsledek bude zkorigován trhem. To jen na zdejší palubě pokračuje nadšení, které za Kanálem, bylo-li nějaké, nevšiml jsem si ho, opadlo v konfrontaci s pragmatickým „co dál s tím s čím jsme nepočítali“. Ano, v Bruseli jsou z toho znepokojeni, že by mohli přijít o prebendy, v Německu to bublá, jenže to už i kvůli připrchlíkům, jejichž proud (naštěstí či bohuže, jak se to vezme, ustal (u nás s důsledkem rozpadu Bloku proti islámu – no možná, že těch pár vrácených připrchlíků na chvilku roztočí jeho kolo, u nás Zaorálek a Sobotka nastavili prst do větru, přitom se jim zdají nepříjemné sny jestli ne předčasně a jestli do správného, Svobodní mlčí jak zařezaní. Turecko se domlouvá s Ruskem, znepokojení Amíci domlouvají přelety špionážních dronů přes nás k ruským hranicím, stříbro na maximu, zlato posílilo, všude se čile obchoduje…Prostě dějí se dějiny. Zítra zas vyjde slunce. Standard.

  14. A jinak nejsem János, ale István.
    Jako ten István, a király. 😉

  15. 1514
    NoName,
    přeživši Arpádovský levoboček ? 😉

  19. Dobré zas ráno…
    „Věrozvěsti nechoděj, přišli jenom jednou,
    přišli Cyril Metoděj se svou velkou bednou.
    Přinesli nám Cyrilici, přinesli nám azbuku,
    od té doby čtem a píšem, vodíme se za ruku!“
    Tolik klasikové V + S.
    Ale já raději čtu a píšu latinkou. Takže asi tolik, k dnešnímu stádnímu svátku, jehož smysl jsem nepochopil…

  20. No, ono zaplaťbůz za Cyrila s Metudem!
    A ještě by se k tomu měl připočíst Svatopluk a Bořivoj!

    Svatopluk, že je pozval na Moravu a Bořivoj, že se nechal pokřtít a zavedl křesťanství v Čechách. Protože jinak by nás kulturně obohatili Frankové a dopadli bychom jak Polabští Slované.
    Ono to kulturní vobohacování je nějak furtumfurt stejný.

    Ono bejt tenkrát věrozvěst bylo docela rizikový povolání, ale Frankové se vobětovali. To voni zas jo! A pádnost argumentu podopořili i sem tam mečem, když vysvětlení nestačilo!

    Protože už tenkrát platilo, že někteří jsou si rovnější a někteří zas od toho, aby nepromeškali příležitost držet hubu.
    Nevadilo, že nečetli a nerozuměj, hlavně, že mávaj a jásaj tím správným směrem!

    Prostě nic nového pod sluncem! 🙂

  21. „… jehož smysl jsem nepochopil…“
    Myslím, že Rpuť pochopila. Oni nás uznali za národ, který je ve své řeči schopen chápat i abstraktní věci jako je víra v Boha.
    Polabští Slované těmi příchozími za takový národ uznání nebyli a důsledek byl výrazně jiný.

  22. Dobré ráno Šumavákům z daleké Byzance anebo dokonce až ze Zlína a přeji úspěšný rej na hradě Velehradě.

  23. Quivisi 1521,
    no, že by zrovna uznali, to se říci nedá, ale jaksi došly argumenty k tomu kulturnímu vobohacování.
    Ale snažili se, to zas jo! Takže se to za Spytihněva krapet zvrtlo a přiklonili jsme z Východu na Západ (zas jednou) a v rámci toho přiklánění jsme se stali církevně podřízení řezenskému biskupství.
    A protože s tím uznáváním moc nekvaltovali, tak vlastní biskupství jsme získali až za Boleslava II. A druhým biskupem se stal sv. Vojtěch, který šel pro změnu kulturně vobohacovat Poláky a ti ho radši umlátili, aby od něj měli pokoj.
    Prostě rizikové povolání!

  24. Quvisi,
    ono se to křesťanství, respektive církev katolická, náramně hodila rabiátům, co tu po Evropě budovali ten feudalismus. Oni podporovali křesťanskou církev a ta zas na oplátku podporovala je. Prostě taková výhodná symbioza!

  26. Dobré ráno,

    rputi,
    „Tým právníků volá po zavedení orgánu, který by dohlížel na to, co se děje za zdmi psychiatrických léčeben. Sesbíral proto příběhy bývalých pacientů, kteří si stěžovali na podmínky léčby i bezpráví.“
    Zdroj: http://www.lidovky.cz/je-to-urazka-broji-psychiatri-proti-kontrolam-leceben-pro-dusevne-nemocne-15x-/zpravy-domov.aspx?c=A160701_140408_ln_domov_sk“

    Nejde o nic jiného, než dosti nechutný způsob, jak si zajistit kšeft. Iniciativa nevyšla od pacientů, ale od nich. Zkušený právník dokáže vytáhnout z lidí příběh tak, jak potřebuje, zejména pod záminkouj, že mu ulehčí obtížný osud. A je jasný, že sesbírali jen to, co se jim hodilo do krámu.

    Samozřejmě, že ve zdravotnictví je ledacos v nepořádku, ale to se netýká zdaleka jen psychiatrie. Jenže Bohouš a Rejpal si už stěžovat nebudou.

    No, tak těm pacientům vyjdou vstříc, případně je pustí domů. Pak zas se někde něco stane, bude se volat po zpřísnění psychiatrie, doktora, který „podcenil nebezpečí“ pověsí za uši do průvanu a vznikne další kómis na zprísnění režimu v psychiatrických léčebnách.

    jestli se soudruhové právníci cítí nevyužití a hledají nějakou smysluplnou náplň své existence, možná by mohli nastoupit do těch zařízení jako sanitáři, aby aspoň věděli, o čem mluví nebo se zaměřit na pomoc rodinám, které p svého psychicky nemocného člena pečují.

    Tohle je obyčejnej hyenismus.

  27. Díky za zprávu, Oteplovači. 🙂
    Přebíráte štafetu po Bohoušovi? Ten by měl z tej zprávy jistě radost a nezapomněl by se s námi podělit.

  28. No proto také křesťanství a s tím spojené vyvražďování oponentů patří k těm obdivovaným evropským hodnotám.

  30. PeSi 1528,
    OMYL!
    V zakládacích listinách je explicitně uvedeno, že EU NENÍ založena na křesťanských hodnotách.
    Ty správné hodnoty teprve budeme muset přijmout. S Koránem!

  31. skimici 1529,
    naši bohatýrští předkové, na rozdíl od vás, velmi dobře věděli, že na živly si nutno dáti bacha. Lhostejno zda zprava či zleva, z východu nebo od západu!

  33. Ad 1529 – a to si Skimici představte tu šťastnou náhodu, že Číňané nerozšiřovali konfucianismus svými věrozvěsty, to byste dnes latinkou nepsal … 😉

  34. Skimici,
    Šťastná náhoda bych tomu zrovna neříkal. Koneckonců Slavníkovci taky vymřeli podobnou šťastnou náhodou 🙂

  35. Ta hlaholika vypadá jako gruzínská abeceda …A to jsou nějací Evropané !!! 😉

  36. NoName 1535,
    ono bylo celkem běžné, že jeden opisoval od druhého. Ale hlaholice se moc neujala a zůstala jen církevním písmem. Cyrilice byla jednodušší a ujala se relativně rychle.

  38. 1532 jistěže. Pak ovšem proč si dělat starosti…

  39. 1537 Halle
    i v té Tvé samé wiki akorát v nejpodrobnější francouzské versi stojí jasně:

    „Le fait que l’Évangéliaire eût servi lors du sacre des rois de France est une légende infondée ou invérifiable“

    Máš google translate?

  40. skimici 1539,
    tak jsem zběžně „hodila voko“ 🙂
    Podle toho slovutného textu se jedná o starobulharštinu, s. Prokop byl Bulhar, Jan Lucemburský německý princ a husité byli protestanti! UF!

  41. 1540 Rputi
    Vy jste odborník, pro mě je to samozřejmě nečitelné. Ta fr wiki píše, že to má část v cyrilici, původně se věřilo že psané jakýmsi svatým Prokopem, nicméně charakter ukazuje na byzanci 9-10 stol. Zbytek je v glagolici napsané v 1395 na objednávku Karla IV, který si jí toho času zjevně oblíbil.
    Mně se taky líbí. Jak píše NoName, taky mi to připomíná pravou gruzínštinu, zřejmě i ty zvuky budou stejné. A nebo ty knihy od Součka o runách a tak.
    Dle legendy ale Metoda s bráchou poslal král na žádost slovanských knížat. Volba byla neomylně správná, neboť v Soluni tenkrát každý vládl slovenským jazykem (možná i moravským).
    http://www.moraviamagna.cz/pismo/p_konst.htm

    @@@
    Tehdy císař Michael řekl Filozofu Konstantinovi: „Slyšíš-li, Filozofe, tuto řeč [moravských vyslanců]? Kromě tebe to nemůže vykonat nikdo jiný. Zde pro tebe mnoho darů. Vezmi svého bratra, opata Metoděje, a jdi. Neboť jste Soluňané a všichni Soluňané hovoří čistě slovansky

  42. jak se vůbec ví, že to bylo zrovna 5.července, kdy C&M dorazili? Mám dojem, že údaje z tohoto obdobá plavou leckdy i v letech, natož aby se to vědělo přesně na den.
    Otázka je i kam dorazili. Datum, kdy překročili hranice? Datum, kdy dorazili ke dvoru?

  43. Tedy, Konstantinovi zjevně na jeho misi pomohla i předchozí služebka k Chazarům.

  44. Skimici,

    že je to legenda, píšou i v té české ! 😉
    A je otázka , jestli ti Frantíci nelžou ! Ono přece jen, pokud by frantický král přísahal na cosi napsaného nějakým barbarem z močálů někde u Vltavy …. 🙂
    By asi o nich moc lichotivého neříkalo !

    co si se mi nepřesně motá, že snad frantíci dlouho vůbec netušili, co to maj, a pak přišel nějakej Rus v láptích (car ? ) a k jejich velkému překvapení to přečetl.

    Nakonec jsem přece jen tu francouzskou verzo otevřel , a jo, byl to Petr I.
    A ten translator mi to přeložil.

    Skutečnost, že evangelia sloužili u korunovace králů Francie je neopodstatněná, nebo neověřitelné, legenda .

    To není tak úplně kategorické vyloučení.

    Je docela možné, že ceremonie korunovace králů ve francii nebyla zakotvena zpočátku písemně, ale že byla prováděna pamětníky, pamatujícími si průběh korunovace minulé…
    A tedy nejsou písemné důkazy jejího použití.
    A podle popisu to byla bichle zevně pěkná, bohatě a draze zdobená , tekže vypadala „hoch“ a tedy byla pro slavnostní použití vhodná.

    Ta legenda zřejmě vznikla ve Francii.

    Rputi, možná kvůli té knize dostal synovec Karla IV Prokop své jméno.

  45. ..na cosi napsaného nějakým barbarem z močálů někde u Vltavy …. 🙂
    nebo dokonce někde v pérdeli v Bulharsku…

  46. >> maYda
    Ten svatek C+M na 5.7. presunul z nejakych duvodu papez Pius IX. Predtim se to slavilo 9.3. Jenze katolicka cirkev slavi „ekumenicky“ 14.2. (Cyrilovo umrti) ale drive slavila 7.7. Ovsem tak slozite jako s Petrem ci Pavlem to zase neni.

  47. ***

    Bohoušův pohřeb bude v pátek 15.7. v Motole.

    Den a místo jsou dány, čas zatím nesjednán.

    ***

  50. maydo 1542,
    v téhle době se už tak moc neplavalo, známé je dokonce i jejich datum narození a úmrtí. On Metoděj nebyl žádné mejdlo ale celkem dost vynikající učenec v té době dosti známý.
    Přesné datum známo samozřejmě není, ale rok je správně – 863.
    A přibližně sedí i to datum. Ono se po Evropě couralo, až když počasí dovolilo a nehrozily ani nízké teploty, ani časté deště. Takže se dá předpokládat, že se Soluňe vyrazili někdy koncem dubna/začátkem května. A při tehdejší rychlosti jim to ty dva měsíce klidně mohlo trvat.

    Konkrétní datum pak bylo stanovené pravděpúodobně proto, že ti heretičtí a ubrblaní Češi slavili upálení J.Husa. Tak to patrně tak trochu sloužilo k odvedení pozornosti.

Komentáře nejsou povoleny.