Traktát o elixíru života
O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.
Co je to resveratrol ?
Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.
Na počátku byla opice
Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.
V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.
Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.
Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.
Jaká bude česká zkušenost?
Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)
František I.
Tédapánové,
Vy jste ale nároční !
Nepochybuju o tom, že máte doma minimálně přdloňskou MiSS World, anebo cover girl s předposledního Playboye ! 😀 😀
z , sakra !
Noa hlavně je to reklama. To děvče má na trubce toho víc a moc se na to nekouká
https://www.youtube.com/results?search_query=Rachel+Loughran
koukněte počet shlédnutí.
***
Těm z Vás, na které jsem našel kontakt, jsem právě přeposlal parte. Těm, na které se nedostalo, se omlouvám.
Pohřeb bude 15.7. ve 13:15 v Motole.
***
Děkuju, kocoure.
nepřijdu, ale vzpomenu si. Upřímnou soustrast a hodně sil jeho paní.
1637 NoName
Skoro se stydím přiznat, že víno i muśle jsou tu snad i lepší než před brexitem 🙂
ten skimic myslí jen na žrádlo a chlast !:-)
Z belgického vína pálí žáha a mušle jsou pravděpodobně z okolí Brusele, který nemá čističku.
Třeba to tomu dává extra šmak !
Ale ost pochybuju, že by hlavní město EU nemělo čističku ! 🙂
Ale jako sranda dobrý ! 🙂
1634 skimici,viděno z centra dění, je to v pohodě. Naopak v EU za kanálem se z toho potento. Kdyby došlo na lámání chleba a Britové se museli rozhodnout jestli EU nebo Commonwealth a USA, dají přednost Commonwealth a USA.Ostatně vše podstatné se rozhodne v City. Rolí politiků je tomu dát jen politický rámec. V podstatě jsou dvě otevřené varianty. Vystoupení a vyjednání výjimek, nebo nevystoupení a vyjednání výjimek.
Naprostá většina komentářů, rozborů a diskusních příspěvků v kotlince připadá jak z jiné planety. Prakticky je to tak, že těsná většina jednoho člena EU vyslovila názor ze kterého někteří němečtí, francouzští a bruselští politici čůrají maggi v kostkách.
A jak u nás? ČR nevystoupí. Není pro to všeobecná vůle, program, vůdce, spočítané transakční náklady. Z pohledu na východ zpoza Kanálu, naprosto nevýznamný euroegion Čechy, Morava, Slezsko, toho času nazývaný Česká republika a tak formálně existující jen proto, že je to trpěno zvenčí, nemající vlastní zahraniční politiku (prakticky žádnou vlastní politiku) nelze srovnávat s Britanií.
Ostatně jak Britanie naloží s výsledkem referenda je výlučně její vnitřní záležitostí, bez kibiců z té či oné strany.
1597 Petře, přesně tak, v klidu a s nadhledem. S klidem Angličana. Žádné drama se nekoná. V Paříži by hořely auta a obchody…
Ajajaj !
Německý průmysl dostal rýmu, jen aby ten náš nedostal zápal plic !
http://byznys.ihned.cz/c1-65358400-nemecka-prumyslova-vyroba-klesla-nejstrmeji-od-srpna-2014-prekvapila-tim-analytiky
Dobré ráno,
co to bylo?
Nemohla JEem se sem dostat, místo toho mi naskočila nějaká hláška o tom, že tyhle stránky jsou registrované na doméně cz.
maYdo,
porucha nebyla na tvém přijímači, to se občas stává
Dobré dopolední!
Babiš zjevně přemýšlí, jak neplatit daně! 😀
„Pro farmáře se chystá největší balík úlev v historii. Řada zemědělců by neplatila skoro žádné daně“
…Když změny projdou, bude jedním z největších příjemců podpory skupina Agrofert, která patří ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO)….
http://archiv.ihned.cz/c1-65358140-sedlaci-se-maji-temer-zbavit-dani
Super, doména už funguje. Zdá se, že to byl jen administrativně technický problém. Já měl strach, aby to nebylo něco horšího.
1665
je otázka, jestli chceme, nebo nechceme mít nějaké zamědělství..
Poláci tohleto dělají už dávno, a naše zemědělství válcují.
Staří členové EU zrovna tak , a naši zemědělci dostávají i od EU menší dotace než staří členové
Ovocnáři letos budou plakat. Spousta ovoce pomrzlo. Na stromech mám pár meruněk.:-)
Meruňkovice moc nebude 🙁
Chov krav je úplně v pérdeli, chov prasat taky.
Halladine, o cisticce vody v Bruseli jsem tu uz psal nejednou: jeste v tomto tisicileti defekovalo asi 2 miliony lidi bruselske aglomerace do reky Senne a tim pak do Severniho more. Zadrhelu bylo okolo cisticky spousta – proti tomu jsou zadrhele okolo Blanky zanedbatelna drobnost. V roce 2013 se ukazalo, ze odpad z nejvetsiho obytneho komplexu ( 5 x 42 pater + 4 kancelarske budovy + obchody) neni zausten do cisticky, ale – opet do reky Senne. A ze ta cisticka moc nefunguje (experimentovalo se s nevyzkousenym systeme) a soudni spory zahustuji belgickou justici stejne intenzivne jako ty exkrementy reku Senne – to uz je jen takova tresnicka na dortu.
DVD,
díky za informaci. Vidím, že pod svícnem bývá tma 😀
Halle 1667,
o tom není sporu!
Já jen, že do teď vrchní velení škrtilo a válcovalo zemědlce, jen to hvízdalo a podstav skotu a prasat ho nijak nepálil, o nesoběstačnosti nemluvě.
Když jsem tu někdy v r. 2006 psala o tom, že by nezaškodilo být soběstačnými, byla jsem drsně vysmáta a bylo mi vysvětleno, jak to bude výhodné, když se bude pěstovat a vyrábět tam, kde je to nejekonomičtější a „prostě se jen doveze“.
Ňák nefunguje….
Prosím zemědělské odborníky, aby upřesnili ty podstavy a bídu a hlad. Žiji asi v jiném kraji. Mléka nadbytek, ceny klesly pod deset korun na litr polotučného, vepřové, hovězí i skopové co hrdlo ráčí, valašké kopečky a na nich ovečky, vedle krávy a telata na pastvě. Ovoce a zelenina všeho druhu na trhu i v kamenných prodejnách, dokonce i ty meruňky s cedulkou „Znojemské“.
Třešně nemáme, ty zmrzly, zato vedlejší višeň se jen černá. Švestky budou, kolik jich bude záleží na přísušku na začátku srpna.
No, my meli skutecne nadmernou urodu jahod i tresni…
A hele, Rakusane si zopakuji druhe kolo…
U nás tento rok třešně nula. Ale my máme každý rok kvanta, tak to přežijeme.
Martine,
zeptej se Šumaváka, už se o tom tady jednou rozepisoval.
A je to odborník.
1654 – z objektivních důvodů nemohu se zúčastnit, proto jen takto:
Je mi to strašně líto… a ačkoli jsem ho neznal osobně, budu na něj velmi vzpomínat.
IMHO: jsme tady obecně jenom půjčený…
RIP
To my ne, ale u jahod je problém, že jsou už starý a chtěly by vyměnit a třešní tak nějak průměr. Meruňky se tu nikdy nepěstovaly ve velkém, není tu na ně podnebí.
V zemědělství se moc nevyznám, ale fakt je, že dost masa je z dovozu. Nebo babiš kuřata, což nepovažuju za zemedělský produkt, ale za výrobek chemického průmyslu. Těm prostocvikům, kdy se zemědělci dotují, aby produkovali méně a přitom se to dováží odjinud nerozumím. Taky nerozumím tomu, proč zemědělci dostávají nějaký dotace ( i když nižší než staří členoví EU) a přitom platí daně.
Za optimální stav bych považovala zemědělce bez dotací, s nízkými daněmi, hospodařící tak, jak považují oni za efektivní ( bez toho, že musí mít stůj co stůj posekáno podle nějakýho bruselskýho fóšriftu do určitýho data), bez vměšování ouřadů, které zemedělství nerozumí a mít základní produkci pokrytou z domácích zdrojů. Od výrobce co nejkratší cestou do obchodu.
Pokud by k tomu směřovalo snížení daní pro zemědělce, dokonce by mi nevadilo, že na tom vydělá nejvíc Agrofert.
Maydo 1677,
chovat dobytek neznamá mít jen krávy v chlívě, ale stádo se musí být schopné reprodukovat. Což lze jen do určitého počtu jedinců. Při nižším stavu už je problém.
O podstav třešní tedy opravdu nešlo… 🙂
2 Foundry ad 1658 – v bruseli nastal neuvěřitelný pokrok! Už tu čističku mají! Nedávno jí konečně postavili!
Je to jednoduché,
naši zemědělci, kteří dostávají méně dotací, nejsou schopni produkovat za tak nízké ceny jako více dotovaná konkurence.
Výkupní ceny mléka jsou nižší než náklady.
Ztrátu do nekonečna produkovat nelze.
A tak je to i s vepřovým a hovězím.
(1677) Ten optimální stav bych viděl stejně, ale …
Jednak by soudruzi v Bruseli i na ministerstvech neměli co dělat. Druhak, hlavně, nesměla by existovat snaha, aby přežilo co nejvíce našich zemědělců, na úkor cizích. Za „našich“ a „cizích“ dosaď libovolný stát, jen ne v obou případech stejný. Nejvíc v tom vynikají Frantíci, ale ani jiní nezaostávají. Je-li celkově nějakého produktu nadbytek, není jiné řešení, než že někdo musí buďto krachnout nebo se začít věnovat něčemu jinému. Nio a všechny ty státní zásahy směřují k tomu, aby krachli sousedé. Nadstátní zásahy se to snažily řešit kvotami, tj aby pokud možno nekrachl nikdo, ale vyrábělo se o trochu méně. Momentálně to nemá přijatelné a alespoň ne špatné řešení.
Rputi, já jsem reagovala na kunetkovu zprávu, že měli třešní a jahod nad průměr.
Výkupní ceny mléka jsou nižší než náklady.
nebo
Náklady jsou vyšší než výkupní ceny mléka.
Takže jsem se dozvěděl jen to, co píšou noviny a brečí zemědělci. Nějak to nesouhlasí s tím, co vidím a slyším nás. A to jsme neúrodný kraj.
1681
Aero,
takže nechat krachnout naše zemědělce ?
Obvykle, pokud se sníží výroba něčeho, ceny vzrostou.
Frantíci vědí, co dělají. Pole v krajině , zarostlé plevelem se nelíbí ani turistům…
Systém, kdy někdo dostává dotací víc, a jiní míň vede k tomu, že krachují ti méně dotovaní.
Ceny stoupnou, takže místo, abychom dotovali zemědělce naše, budeme dotovat zvýšenými cenami ty cizí….
martine 1683,
já psala o reprodukci ve stádu.
Reprodukce a dojivost jsou dvě různé věci.
Dostáváš se na stejnou úroveň jako ten, co hlásal, že až bude potřebovat kvalitní kantory, tak si je koupí. Kulový! Ani kantory, ani svíčkovou!
„nesměla by existovat snaha, aby přežilo co nejvíce našich zemědělců“
Pokud by se to odehrávalo uvnitř státu, nic proti tomu. Snaha, aby naši zemědělci properovali, je vcelku logická, ale pokud to jinak nejde, tak někdo krachnout musí. Na druhou stranu, i tu půdu někdo obdělávat musí a lidi musí jíst.
Problémem je, že v takovém centrálně řízením soustátí si prosadí výhodné podmínky pro ty svoje ten, kdo má nejsilnější hlas. Pak to samozřejmě vede k likvidaci zemědělců ve slabších státech – i těch, kteří by za normálních okolností prosperovali a zároveň se slabší státy dostávají do závislosti na těch silnějších.
To je dobře, že víš, že jsem hlásal, že si koupím svíčkovou.
Reprodukci ve stádu zná opravdu Šumavák líp než kdokoliv z nás. Ale já jsem psal o tom, že naše stráně jsou plné stád dobytka, velkých stád ovcí, máme v okolí několik farem, velkořeznických závodů a nakonec i mlékáren.
Asi se tady míň brečí a víc dělá.
Jdu na bazén.
(1684) To je váš nápad, nechat krachnout naše. Já osobně v současné době nevidím proveditelné a zároveň státy i nadstátem přijatelné řešení. Právě pro taková jednání by teoreticky měla být EU.
Kromě toho, Poláci se dostávají pod naše výrobní náklady tím, že zemědělci neplatí daně ani zdravotní pojištění. (Jurečka prostě opsal)
Čímž se opět projevuje, že všeliké dotace a jsou zkáza a hravě pošlou veškerou zdravou konkurenci do Čimelic, protože vyhraje ten s nejvyššími dotacemi. To mi teda moc pravicové a kapitalistické nepřipadá!
(1684) Naše, tedy české naše. (1681) je napsáno zcela obecně, Za “našich” a “cizích” dosaď libovolný stát, jen ne v obou případech stejný.
(1689) On někdo mluví či píše o pravicovosti a kapitalismu v souvislosti s ČR nebo EU?
ceny klesly pod deset korun na litr polotučného
Jo, to bývají akce . Taky jsem koupil do zásoby.. Dnes u nás v jednotě kolem 15.
Jistě , že je v obchodech všeho dost, ale odkud ?
Čeští výrobci vepřového masa nyní prodávají kilogram za šest až sedm korun pod svými náklady, aby zvládli konkurovat levným dovozům z ciziny. Kvůli nízkým cenám někteří zemědělci skončili s chovem, další se části prasat zbavili. To nyní zvažuje i Agrofert.
ad zemědělské hlášení
u nás, v kraji čapích hnízd, prosím pěkně na rovinách dozrává řepka, v údolích dozrává řepka a kukuřice, na kopečkách dozrává řepka. Semo tamo je k vidění pole maku, či ozimého ječmene. Dotační zemědělci se spokojeně projíždějí v žondýrech a mázlejch fergasnech mamutích rozměrů. Mléko tady pár lidí dělá, jezdí si pro něj Madeta, takže dělají lepší kvalitu. Docela by mě zajímalo, z čeho vyrábí Danone. Asi dováží nějaký bílý roztok z Polska, nebo tak něco…
Na zahradě mám třešně spálené od postřiků na řepku, jabloně dtto. a hrušně taktéž. Jablka jsou tudíž flekatá jako prase, o hruškách ani nemluvě. Švestky asi nějaké budou, jestli to všechno do podzimka neuschne. Neboť všude začíná být vyprahlo, jak u Dany na zahradě.
ptakopysku 1693,
tuhle jsem na téma Danone cosi četla.
Jsem si říkala, že musí ty děti šíleně nenávidět! Ale ekologické to je, to zas jo! 😀
Berlín – Rusko kvůli svému chování během konfliktu na východní Ukrajině ztratilo důvěru členských zemí Severoatlantické aliance. V prohlášení před pátečním začátkem summitu NATO ve Varšavě to v německém parlamentu uvedla kancléřka Angela Merkelová. Obhajovala rovněž plánované rozmístění jednotek aliance v Pobaltí a Polsku.
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/merkelova-rusko-ztratilo-kvuli-konfliktu-na-ukrajine-duveru-nato/1369369
No, já teda taky vidím tady v okolí na poli víc tej řepky než pasoucího se dobytka. A taky vidím, co je na prodejních pultech a v regálech. Spousta toho je dovoz z ciziny.
maYdo,
v Orientu je to prostě jinak. Tam ještě Sauronovo oko nedohlédlo.
Tady v Orientu je letos té řepky na polích vidět míň, přesto je to tak stokrát víc, než by se mi líbilo. Zato se více než minulé roky objevuje mák, dokonce i řepa-cukrovka je zastoupena několika lány a cestou ke švagrové jezdím kolem lánu kmínu, je vidět i bob. A vůbec – letos je to poněkud pestřejší.
Pasoucí se stáda krav jsou už pár roků stálá, ale objevilo se více stád ovcí a koz. Jen to stádo daňků už není. Po několikerém porušení plotu a rozehnání stáda do lesa zřejmě závistivým jedincem, to majitele přestalo bavit.
Jo a taky jezdím kolem nově budovaného rybníka v místech, kde rybník pamatuju jako dítě. Pak už tam byla jen louka, za dešťů řádně podmočená.
Jo, rybníků se u nás taky urodilo docela dost. To je jedna z mála věcí, které jsem ochoten akceptovat jako dotační titul.
Akorát je třeba stavět rybníky v místech, kde teče alespoň nějaký potok. Kupříkladu u Mosteckého jezera soudruzi někde udělali chybu, neboť jezero je koncipováno jako „nebesák“ neboli bezpřítokové a přes veškeré prováděcí pokyny a vyhlášky se z něj voda drze odpařuje:
Už za dva roky se má zpřístupnit veřejnosti jezero Most, které vzniklo zaplavením hnědouhelného lomu. Jenže stát má s jezerem zatím dost jiných starostí, mizí z něj totiž voda. Připravuje se tak opatření, aby jezero do budoucna mělo vody dost.
Zdroj: http://usti.idnes.cz/jezero-most-prichazi-o-vodu-dpk-/usti-zpravy.aspx?c=A160707_2258034_usti-zpravy_hrk