Malý příspěvek k hledání pravdy…

Publikováno | Autor:

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 443 komentářů u „Malý příspěvek k hledání pravdy…“

  1. Krupobití do stoupání byl masakr ale Dumoulin to zvládl. Býk ostatně také.

  3. Skimici: Staniž se podle vašeho slova 😉 Mimochodem, nereagoval jsem na všechno 🙂
    Halle, představte si ekologicky rekultivované vápencové doly. A pak ty hloupé díry v zemi, co nám jako ekologickou zátěž zanechali předkové-barbaři. Co si vyberete? Jak byste je lépe rekultivoval?

  4. Honza bin Ládin je taky nádhernej
    https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/408818-bin-ladinuv-syn-vyhrozuje-spojenym-statum-dzihadem.html
    Proč nemaj arabáči nějaké fotbalisty jako Maradonu třeba? Mohli by děti běhat sem a tam jako ti hispánci všude po světě a dát pokoj. Mámy by akorát musely nadrtit víc kukuřice a nakrmit víc brojlerů a byl by pokoj. Hoši by se zabavili, byli by se navzájem, souložili akorát k ránu, takže by holky mohly vypěstovat víc kukuřice, a hydu atp….

  7. Koukám na krásný historcký film o Šimonu Bolívaru a v jeho pekle ho srdečně pozdravuji.
    Pamatuji si ho zejména kvůli likéru Angostura. Hodně hořká ale nádherná záležitost pojmenovaná po jednom z jeho pošašených německých generálů, jakéhosi doktoovi, chirurgovi Siegertovi. Tedy ne Siegertovka, ale tam, po čem to pojmenoval.
    Je úžasné, že severní ameriku neovládli (tenkrát) hispánci a němci a francouzi a jiní komunisti.

  8. nicname,
    máte pravdu jen tak napůl!

    Nevím, jestli tu ještě někdo pamatuje hmyzologa Terru, taky sem pár článků napsal. Ten o těch rekultivacích mluvil. Blbina je rekultivovat staré haldy, vojenské újezdy a tak podobně. Během 15 let se v těch místech vytvoří specifické přírodní niky, uchytí se rostlinky pro ta místa vhodné a za nimi se začne šířit hmyz – a srdce každého broukologa zajásá!
    Naopak, při rekultivaci se tyhle niky zničí.

    Něco jiného je třeba povrchový důl. Lze celkem pochybovat, že by při tom dolování nenarazili na žádný pramen, takže je jen nutno zjistit, kam ho odvedli. Nádrž – nenádrž, bez vody to stejně bude mrtvé. A je-li tam možno vytvořit něco, co přinese užitek, tak sem s tím!

  11. A ještě koukám na strašně starý film se Sovákem a Drahokoupilovou. Nechápu proč tenkrát sponsoři preferovali herečky s olbřími zadky a tlustýma nohama.
    Zaplaťpámbu za ptakopyskem proklínanou new vawe.

  12. Stačí koukat na strašně nové filmy aje to bez problému!

  13. Skimici,

    film se samýmí kráskami se mi zdá býti poněkud…..fiktívní.
    Rozhodně neodráží reálný život.

  14. Paní Drahokoupilová musela mít jistě nějaké charisma. Já si ji nepamatuji jinak než jako nepovedene lvíče s tím brýlatým režisérem. Strašné zklamání a jiste to přitom byla plodná umělkyně.
    Nevím ostatně, jak vypadala paní Salivarová. Abych tedy umělkyni nekřivdil.

  15. Halladine, každý soudí dle sebe – já třeba škaredý ženský nepotkávám.

  18. No, vím že film nikdy nezobrazuje reálný život, ale na světě nejsou jen krásné ženské.
    A ani herci nejsou fšichni krásní 🙂

    Pokud film nechce vypadat úplně nerealisticky, nějakej tlouštík se tam objevit musí, stejně jako dáma poněkud prdelatější 😀
    Všichni herci ve stalu „Lidé jako bozi“ by mohli být tak akorát v nějaké sci-fi nebo fantasy, ale i tam se sólo objevují jen zřídka.

  19. Foundry,
    to fakt není pro mě, být ustavičně nalitej ! 😉 😀

  20. skimici 1964,
    eventuelní charisma paní DRahokoupilové mne jaksi míjí, ale vím, že nějak za socíku emigrovala (podrobnosti nevím) a pak jsem ji viděla na začátku let 90-tých v nějakém jako dokumentu, kdy chodila po staré Praze a hledala úlétlé mládí….. a byla to strašlivá sračka … a ona měla veliké oči …. fakt se to nedalo…

  21. 1970

    Tak já vím trošku víc. Dlouho chodila s Plzákem, pak v Karlových Varech potkala nějakého Rakušáka, vdala se za něj a 13 let dělela ženu v domácnosti.
    Pak se rozvedli, a vrátila se do ČR.

  22. (1967) Jo. Na chemii ještě mám vybavení, ale už nepoužívám. Člověk nějak zleniví. Ovšem fotím, nerežíruji.

  23. 1970 Rputi
    Mně tenkrát imponovaly takový šulcovky a podobný patrně židovky. Bylo to autentické a pohublé jako z koncentráku.

  24. Skimici,

    koukám, že Tobě se ani božská Sofie nelíbila 🙂

    Jo,ti 4% návrháři zblbli kdekoho
    ženskou má být za co chytit, a neotlačit se o její kosti !;-)

  26. Ona je otázka, jestli vůbec ještě jde o tržní hospodářství, cíleně křivené nejrůznější regulací!

    P.Kohout: „…Jak je něco takového možné v tržním hospodářství? Jak to, že selhává učebnicová poučka o konkurenci v podmínkách kapitalismu? Není s teorií něco v nepořádku? Ne, není. Teorie popisuje oligopol (trh, jemuž dominuje několik málo výrobců) a oligopson (trh ovládaný hrstkou velkých nakupujících). Oba případy nedokonalé konkurence vystihují podstatu problémů českého potravinářského trhu….“
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/potraviny-tragedie-trojhranku-dmz-/p_ekonomika.aspx?c=A160707_204606_p_ekonomika_wag

  27. 1976

    Problém je v tom, že konkurenční boj vede téměř vždy k vzniku oligopolu a oligopsonu.
    Slabší odpadnou, silnější zaberou jejich místo na trhu.

    A navíc kartelové dohody, na které se nepříjde, protože se stanou v zahraničí,kde jsou centrály řetězců
    Proč se pouštět do konkurenčního boje, do cenové války, která má nejistý výsledek ?

    Ti výrobci jsou v tom nakonec celkem nevinně, protože vyrábějí v kvalitě a za ceny,v jaké řetězce jejich výrobky objednají.

    A ostatní prodejci se přizpůsobí, nic jiného jim nezbývá.
    Dokud naše obyvatelstvo nezbohatne, a nebude si moci kupovat dražší potraviny,, ( a vyžadovat je – masivně , ne jen pár jedinců,lepší to nebude.
    Není moc platné, že se podíl potravin na výdajích snížil.
    Spousta dalších částí spotřebního koše podražila.

  29. Hale, bez pomoci státu může vznikat monopol či oligopol v businessech s přirozeně monopolním prostředím („síťový monopol“), ale zemědělství to zcela jistě není. Tam k tomu skutečně musí dopomoci vláda.

  31. Petře ,

    já neměl na mysli zemědělství , ale obchod s potravinami a výrobu potravin ( bez prvovýroby – čili bez zemědělství jako takového)

  32. Hale, ani obchod s potravinami není přirozeně monopolní prostředí 🙂

    Ale raději bych upozornil na dnešní, z mého pohledu špičkový, článek D-Fense o UOOZ…

  33. Petře,
    já taky nikde nepsal o monopolu, ale oligopolu.

  34. To je v pořádku. Typicky třeba vodárny a kanalizace – určitě nevzniknou konkurenční v jednom městě, ale vcelku bez problémů vznikne samostatné firma pro každý kraj. Takže by šlo říci přirozený oligopol, ale takový pojem se nepoužívá.

  35. Jo, britská vláda zamítla opakování referenda… Informace se na BBC nehledá snadno, celý Brexit a politické turbulence kolem něj už nestojí za článek na hlavní straně… 🙂

  36. Petře 1982,
    to je hezké, že článek doporučuješ, ale ještě bys mohl dodat odkaz. Mně se jako první objevuje článek ze včerejška o referendu.

  37. Petře,
    tyhle přirozené síťové monopoly stát omezuje.
    třeba elektrická a plynová síť je jen jedna, ale i tak si můžeš vybrat zespousty dodavatelů.
    Teoreticky by to bylo možné i u té vody.

  38. petře
    informace o zamítnutí nového referenda proběhla i unás.
    Nemusíš hledat na BBC 🙂

  40. Hale, to nerozporuji, jen vysvětluji, že pojem přirozený monopol se používá i pro oligopol – a že ani zemédélstvi, ani obchod se zemědělskými potravinami pŕirozeným monopolem nejsou, ač mají trochu specifickou situaci 🙂

  42. No, Babis kontruje svou propagandou. Tot nedavno manzelka v lidovkach zachytila clanek, jak je rozpocet po druhem ctvrtleti v prebytku (my, co vime, jak probiha vyber dani nemusime komentovat) a ze je to zasluhou ne rostouci ekonomiky, ale kontrolniho hlaseni.

    Musim rici ze to, ze si lide za propagandu platí nákupem propagandistických plátků pokládám za úžasný podnikatelský výkon.

  43. Petře,

    oligopol vůbec nemusí vznikat jako přirozený monopol, a nákupní řetězce tak taky nevznikly.

  44. Hale, a bez výrazného angažmá vlády v zemedělství a obchodě se zemědělskými produkty nejspíš ani nevznikly.

  45. Navíc obchodní řetězce nejsou oligopol, probůh…

  46. Petře 1989,
    jen poznámka – ony se ve žlutých busech rozdávaly koblihy jako svačinka… 😀

  47. No jo, Petře, to jo, ale štve mě, že tu propagandu musím platit i já formou daní. Navíc pod pohrůžkou sankcí.
    No nic, jdu účtovat podklady pro kontrolní hlášení za II. čtvrtl. Příští týden tu mám vnoučata na prázdninách a tak musím mít účto hotovo už do tohoto pátku. A musím nastudovat, jak to je s přenesenou daňovou povinností DPH – v KH. Mám tu letos první takový případ…

  48. JJ, jste mi pripomnela, ze nemam zaplaceno vypalne za cerven, jdu na to 🙂
    Přenesená daňová povinnost v KH – není složité, je na to speceilní sekce… Vím to programoval jsem rozhraní. Pro mne dobrých 25 tisíc, pro zákazníka, který ryje držkou do země zas ne taková sranda.

    Rputi – 1996 – toje ale nahodicka 😀

  49. 1995

    Tak ti Petře nevím..

    Praha – Podíl zahraničních řetězců na prodeji potravin v Česku překročil dvě třetiny, což je nejvíce ze zemí střední Evropy. Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračky tak tradiční český obchod bojuje o přežití.

  50. Dano,

    minulé vlády do toho projektu ( teoreticky jistě správného) nasypaly fůru peněz, a výsledek nikde….
    Takže házet to na krk Babišovi je poněkud mimo.
    Za těchto okolností bylo zrušit to jedině správné.

Komentáře nejsou povoleny.