Traktát o elixíru života
O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.
Co je to resveratrol ?
Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.
Na počátku byla opice
Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.
V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.
Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.
Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.
Jaká bude česká zkušenost?
Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)
František I.
1899
To se mi snad zdá… Imigranti mají tolerovat domácí obyvatelstvo a jeho zvyky….
Moderni Německo se vždycky staralo o utlačované menšiny.
myslíš ty rekreační tábory s Arbeit macht frei ?
Kopii GULAGŮ?
Ty noční můry jsou strašná věc, viď Aero! 😀 😀
Dobré ránko!
http://www.cum.sk/v/wYv5/jiste-pane-ministre-evropska-unie
Aero,
v gulazích byly plynové komory ? V gulazích se umíralo zimou a na nemoce, případně na špatnou stravu nebo její nedostatek.
Nevím, že by v gulazích byly plynové komory, do kterých šli lidé po dojezdu do tábora.
Ne že by gulagy byly něco chvályhodného, ale jejich hlavním účelem bylo dostat pracovní síly do míst a za podmínek, kdy by tam nikdo dobrovolně nešel.
Hlavním účelem koncentráků byla likvidace Židů.
Vždyť e to marný, říkal už i martin tt.
Halle 1907,
ono se v těch Gulazích na zimu, podvýživu a nemoce umíralo, to zas ano.
Koncentráky prostě byly, ve své většině, likvidační primárně, zatímco u gulagů to byla potřeba velkého počtu pracovní síly a likvidace byla až sekundární. Bylo naprosto jasné, že bude-li někdo odsouzen na řadu let, patrně nepřežije.
Ten požadavek hromadné likvidace tam nebyl.
Jinak se dá docela úspěšně tvrdit, že pravzorem koncentráků byly britské zařízení v Jižní Africe po búrské válce.
Druhá válka propukla v roce 1899 poté, co Búrové definitivně odmítli udělit občanství (a tudíž i patřičná občanská práva) Britům, kteří se do země valili od roku 1887, kdy se v ní našla bohatá ložiska zlata. Boje zahájili Búrové poté, co Velká Británie odmítla stáhnout nové vojenské jednotky ohrožující hranice búrských republik. Klasická válka (1899–1900), v níž Britové zpočátku utrpěli několik ostudných porážek, aby se nakonec prosadili díky obrovské materiální a početní převaze, byla nahrazena gerilovou válkou (1900–1902). Tu nakonec Británie vyhrála jen za cenu nasazení téměř 500 000 mužů (celá populace Búrů zahrnovala pouze 85 000 dospělých mužů), obrovských ztrát a použití extrémně brutálních metod (v dnešní době by je mezinárodní právo vyhodnotilo jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti), které značně zdiskreditovaly myšlenku, že Britové přinášejí koloniím civilizaci. Asi nejdiskutovanější byla taktika spálené země a vytváření koncentračních táborů pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří moderní autoři označují vzhledem k podmínkám v nich panujících za jednání s charakterem genocidy. Byly zde však i další „nešťastné okolnosti“ jako mučení a zabíjení zajatců či vyzbrojení 10 000 domorodců kmene Bantu moderními zbraněmi. Nutno ovšem říci, že řada Búrů se těmto metodám přizpůsobila.
Chicht!
…Ve velmi podobné studii nedávno think tank Evropské hodnoty dospěl k závěru, že Sputnik News je sice proruský, příliš ale informacemi ve prospěch Ruska nemanipuluje. To je skutečně zásadní objev, vzhledem k tomu, že je Sputnik News oficiálně orgánem ruské vlády!…
http://www.fsfinalword.cz/?page=archive&day=2016-07-08
Ilustrace k 1910: https://www.youtube.com/watch?v=_VmFgG91qb4
Predstava, ze se hosi z SA nejak potrebovali poucit u NKVD se mi jevi jako ponekud chtena. Modus operandi byl vskutku jiny, jen ty vysledky se zas tak prilis nelisily.
1912
Přesně !
U té nkvd byl opravdu modus operandi jiný. Jsou zprávy, že NKVD dostávala směrné čísla , kolik vězňů má do gulagů dostat. Šlo o pracovní síly.
A když se nedostávalo protistátních živlů, doplňovala to lidmi z ulice, kteří se nedopustili vůbec ničeho.
A je otázka, zda těch nevinných z ulice nebylo mnohem víc, než těch skutečně protistátních živlů.
A ještě k té Mostecké nádrži , podobných je fůra v Německu, jedno docela blízko českých hranic
https://cs.wikipedia.org/wiki/Berzdorfer_See Napájí se potrubím z Lužické nisy.
A není v německu jediné – https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Rekultiva%C4%8Dn%C3%AD_jezera_v_N%C4%9Bmecku
Ad 1913 – to snad ani není otázka…
Podobnost s pokyny policajtům k dopravním akcím – kolik mají vybrat pokut – čistě náhodná.
Celkový počet vězňů, který prošel gulagem, se odhaduje na 15-18M lidí, z nichž zhruba 10 procent zemřelo. V koncentrácích za mnohem kratší dobu ca 3M lidí. Kolik procent z celkového počtu vězňů jsem nedohledal, ale určitě mnohem vyšší – z koncentráků se nepropouštělo a osvobozených nebyly miliony…
1913 Halle
bývaly v Rusku doby, kdy se do vězení chodilo hlavně kvůli tomu, žes udělal něco doopravdy kriminálního a obecně zavrženíhodného. Nikoliv proto, že momentální junta prostě nedokázala k té práci motivovat dobrovolně … někdy tou dobou stavěli v americe železnice napříč kontinentem a byli to statečníchlapíci,pracující tvrdě kvůli osměně.
Z těch dávných ruských předgulagových dob se mi vybavuje kaniha, kterou jsem četl ještě na střední škole. Zápisky z Mrtvého domu. Vcelku ve srovnání s gulagem kultivovaný kriminál. A osazenstvo? Třeba příběh Akulčina muže mnou tenkrát hluboce otřásl.A uvědomil jsem si, že se prostředí, kde se toto rodí a žije musím obezřetně vyhýbat za každou cenu a že se musím dobře učit.
Ti, co se dobře učili, pak šli do dolů, hutí, či koulet gumy v mišelince…
skimici,
Central Pacific Railroad založili v Kalifornii, bez jakýchkoliv předchozích zkušeností se železnicí, čtyři místní obchodníci, zvaní jako „Big Four“. Cílem společnosti bylo postavit západní část trati, z města Sacramento v Kalifornii, napříč pohořím Sierra Nevada, až do Utahu. Společnost začala stavět již v roce 1863 a měla tak ze začátku náskok. Tato společnost postavila nakonec celkem 1 110 km trati.
Pracovali pro ni především čínští emigranti. Ze 40ti tisíc čínských dělníků jich při těžké práci mnoho zemřelo. Došlo i ke stávce, kdy 2000 dělníků požadovalo omezení pracovní doby na 10 hodin denně, zákaz bičování dozorci a zvýšení platů. Stávku zlomil jeden ze členů Big Four hladem, když zamezil přísun potravin do těžko přístupných hor, kde zůstali dělníci odříznuti.
Union Southern Pacific Railroad – tu stavěli většinou Irové,,,
1919 Halle
… nerozumím jaký vztah to má k 1917. Nakopni mě prosím.
Petře,
ty tři milióny byli jen židé. Připočítej 1,3 mil Poláků a asi 700 000 slovanů ze SSSr
Skimici
napsal jsi
někdy tou dobou stavěli v americe železnice napříč kontinentem a byli to stateční chlapíci,pracující tvrdě kvůli osměně.
Číňani byli rádi, že jsou rádi, ale ty podmínky byly i na ně moc.
A Irové… Hoď si do googlu Velký Irský hladomor….
Evropská literatura 19. století nabízí bezpočet příkladů realisticky až naturalisticky popisujících sociální patologii. Zápisky z mrtvého dumu se nijak zvlášť neodlišují od opusů takového Zoly, Dickense, Strindberga, Reymonta a dalších. Popisovali svou dobu. Soustřeďovat se pouze na Rusko, jakkoli zaostalé a kruté, je jednostranný pohled, který není užitečný. Ono je docela poučné si přečíst i jen Rok na vsi a představa o idylické moravské vísce se rázem rozplyne.
1922. halle
Aha. Ty ale necítíš ten rozdíl? Nedostali se tam tak, že by na ně dala místní NKVD směrná čísla místním šerifům.
1899 otázka je co znamená intolerance německých stravovacích zvyklostí?
Baubo
Dostojevského román je z vězení naplněného kriminálníky. Gulagy byly tábory naplněné v zásadě normálním vzorkem obyvatelstva.
Skimici,
v tom , jak se tam dostali byl určitej rozdíl.
V tom, jak se s nimi zacházelo, zas až tak moc ne.
Normální zaměstnanci se nebičují.
KZ byl naplněny normálním vzorkem židovského obyvatelstva, kriminálníky (spec označení a z nich se rekrutovali kápové) a politickými vězni.
1899 manželka poznamenala, že kopou z posledního. Aby se tímhle zabýval třeba ministerský předseda Británii nebo kdekoli jinde.
Snad až na Izrael…jestli projev takové zvláštní péče v Německu s tím nějak nesouvisí, podobně jako celá tamní multikulti vlna šířící se odtamtud. Když to nevyšel naziprojekt, zkusili to s multikultiprojektem. S podporou těch, jejichž kultura je blízká ručníkářské. Protože, dá rozum, že jeden se mezi mnohými ztratí, není tak na forhontě. V anglosaském světě to tak není, rozmanitosy je, ale každý za své.
1928 quivis
kéž bych měl Vaše znalosti a invenci abych to dokázal takto v jedné větě shrnout.
skimic
není to úplné, Poláky a Sověty vynechal.
V souladu s německým plánem Generalplan Ost byli ve vyhlazovacích táborech různého typu likvidováni ve větší míře i příslušníci pro nacisty méněcenných slovanských národů, například v německých táborech v Polsku bylo zlikvidováno zhruba 1,3 milionu Poláků (mimo Židy) a 800 tisíc sovětských válečných zajatců
1931 Halle
jen zopakuji svůj 1930, tentokrát směrem k Tobě …
Schumi,
jsou ministerští předsedové, kteří si nedokážou ani koupit lístek do kina. Potažmo jejich kancelář to také nedokáže. A jsou to přitom taková politická esa, že jim naslouchá a jejich radami se řídí i evropský komisař!
O.T. Od rána mi i v lese na kole bzučí The First Cut is the Deepest. Vím, že je to Cat Stevens ale jednu versi udělala jakási česká folková grupa a nevzpomenu si kdo a ne úplně blbě s českým textem. Sedmdesátý leta …
Nevzpomenete si někdo?
https://www.youtube.com/watch?v=MaQLhTwC5BQ
Od šeryl vránové taky dobré ale nemá to ten drajv jako od té gospel černošky ještě v šedesátejch…
K tomu zaplnovani gulagu potrebnym osazenstvem ma peknou historku E.Rutherfurd (Russka-1991). V ruskem meste ma mistni NKVD odeslat do lagru 10 trockistu. Ale jsou na tom podobne jako Lot v Sodome: jeden jim chybi. A tu kdosi dostane napad – zavreme X.Y. „To nejde“, pravi mistni nacelnik, „X.Y. prece dobyval Zimni palac a zasedal v Petrohradskem sovetu s Leninem!“ A dostane se mu odpovedi:“Kdyz zasedal v tom sovetu s Leninem tak tam zasedal i s Trockym. Kdo vi co tam s nim dojednaval.“ A problem s 10. trockistou je tim vyresen.
„Kompetentní“!
Jo, to je to slovo! Dlooouho jsem ho neslyšela!
…„Nemůžete šest let spravovat tohle ministerstvo bez jistého nadání,“ řekl o „málo liberální“ Mayové její někdejší spolupracovník na vnitru Norman Baker z Liberálně demokratické strany. „Nechci znít příliš pozitivně, protože ji nechci za premiérku, ale raději budu mít ji než ty ostatní, kdo o post usilují, protože je přinejmenším kompetentní,“ dodal.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/zatracene-slozita-zenska-tvrda-jako-ocel-docka-se-britanie-dalsi-zelezne-lady-18p-/zpravy-svet.aspx?c=A160708_171154_ln_zahranici_msl
1935 dvd
bravurní usuzování! Načálnik to jistě dotáhl daleko (a doufám, že i vysoko).
1937
😀
Daleko možná jo – Třeba na Kolymu.
Vysoko -ppochybuju. NKVD střílela,nevěšela 🙂
Posledních etapových 13 km. Těžkej brutus na TdF. Sagan pomáhá Kreunzigerovi. Úžasný. Oba ksou borci!
Mmch, Ptakopysku
nedávno jsem se po cestě stavil na zámku Konopiště. Docela hezké, i medvěda jak v Krumlově tam maj. Poslední majitel musel být úplný debil jak jsem z výkladu porozuměl. Soutěžil v tom, kolik s nadháněči dokáže jen tak bez užitku zabít zvěře. Příznačné je nejhořejší patro. Hračky hošíka s patrně nedostatečně dlouhým a bystrozrakým brkem ….
fuj!
Dobrý den. Přeji pěkný konec víkendu.
Ad (1546), svátek C+M: byl posunut na žádost českých a moravských biskupů, z důvodu oslavy v termínu vhodném k pouti.
Ad (1557), ano, doplnil bych spíše jméno Jan Sarkander (Hans Fleischmann). To by se spíš mohl Hulínský stát náměstkem ministra vnitra, než on svatým.
Ad (1566): Hranice SSSR překračovali ve 30tých letech kovaní komanči. Pobyt v táboře považovali za selhání jednotlivců, ovšem Strana a Vůdce se nikdy nemýlí. Znal jsem jednoho, co naštěstí nepřekročil, chytl ho polský četník.
Ad (1571): emise – největší znečišťovatelé jsou zaoceánské lodě jezdící na mazut. Z druhé strany: čtyřtaktní Briggs & Stratton fungují, výkonem neoplývají, konstrukce IMO spolehlivá. Hondy, Husquarny v křovinořezech jakbysmet.
Ad (1687): zemědělští dotovaní multimilionáři. Jedna slečna/paní sloužila na švýcarských statcích. Vám to jde, také pracujete v Čechách na statku? Ano, jeden máme. A kolik máte krav – 500, nepočítám-li telata. Daňové optimalizace jsou v menších zemědělských podnicích (cca do 1000ha) obvyklé. Platby na dřevo, barter …
Co by se stalo, kdyby se přestalo dotovat zemědělství: Zemědělci by našli optimální způsob užití půdy dle výnosnosti. Poklesla by spotřeba hnojiv, herbicidů. Bylo by více luk, méně by se zavlažovalo, meliorovalo. Řeky by se vyčistili od sinic. Nemohu najít chybu. I když. Jeden traktorista mi říkal – my jenom z dotací nežijeme, musíme i prodávat. Jen z dotací bychom nezbohatli. Dnešní sedlák nedělá to co je pro pole výhodné, pro něj zdravé, ale to na co jsou dotace.
Ad (1700) umělé jezero: Dříve jsem žil mezi šachtami, dnes mezi šachtami a jezery. Za optimální považuji nechat vytěžený lom svému osudu. Napsat „vstup na vlastní nebezpečí“, nechat zaplavit přirozeně přiteklou vodou, břehy zalesnit nálety. Buď se voda vyčistí, že tam i kapři budou, nebo zůstane toxická a je z toho další Kamencové jezero. Nejvýnosnější divizí nejmenované uhelné společnosti bývala divize rekultivací. Nápověda 2: za vodu do dotovaných rekultivovaných nádrží je třeba platit příslušnému povodí, státnímu podniku. Je to moudré?
Ad (1713) někteří novoevropané dodnes litují, že dřívější novoevropané málo zbrojili.
Ad (1744) na „propopulační politiku“ bych se vykašlal. Stačilo by, kdyby úředníci lidem méně mluvili do života.
Nickname,
každá těžařská firma ukládá dle zákona určitý peníz na rekultivace, které nemůže rozfofrovat.
Váš nápad nerekultivovat ( a tedy ušetřit si poplatky na rekultivační účet) by se jim bezpochyby líbil
Ad (1832) četl jsem, že švýcarská domobrana je skvělá, cvičení záložáků úžasná. Také jsem četl od švýcarského žáložáka, že Švýcarsko je nebránitelná rovina a záložáci na cvičeních jen chlastají pivo a kecaj s podobně postiženými kolegy.
Ad (1855) – život samoživitelek. Pokud otce úspěšně poslaly do lágru nebo jim platí alíky, o zbytek se postará stát. Bydlení – vyberte si nejlepší ve městě, o pračku, myčku, nemá starost s bojlerem, možná s rozbitou televizí. Mimořádný příspěvek, když jde dítě do školy, ze školy, na lyže, k moři …
Ad (1864) – zdá se, že i Halladin absolvoval akreditované kurzy určené pro další vzdělávání pracovníků dle standardů kvality sociální péče. Blahopřeji. Zbývá diskuze o tom, zda příjem ve výši 80% mediánu mzdy pro dvoučlennou rodinu je hodně nebo málo.
Ad (1893) – ano, Merkelová by měla vést EU zcela otevřeně, ne přes nastrčené tajtrlíky.
Ad (1942) Halle – kašlu na těžařské firmy. Levné bývá v tomto případě zároveň dobré. Co je pro z ekologického hlediska lepší: poušť / polopoušť / umělá step nebo území kde se střídá v prvních desítkách let olše, vrba, bříza se sesouvajícími se svahy. Pokud část jezera zanikne – např. sníží se hladina na úroveň spodní vody v okolí, neměl by to být z hlediska vodního hospodářství problém.
Ad úmrtí jednoho ze Šumaváků: s jeho odchodem pro nás a zejména pro jeho blízké umírá celý jeho svět. Upřímnou soustrast.
1941 NickName
co jste to probůh provedl? Jste jak Vančura nebo AeroKarel….
1943 a jste si toho NickName vědom, protože jste to zopakoval…
1944 NickName
možná byste se mohl rehabilitovat znalostmi. Řekl byste v tomto kontextu amen? Tedy coby následý příspěvek hned 1045? Jen se ptám. Co je po Vašem možno vyslovit.
Ostatně si myslím, že být obyvatelem Mostu, moc by se mi v sousedství obrovská ďoura zarostlá plevelem nelíbila.
Nehledě k tomu, že do té ďoury by se dál a dál sesouvala hlína z boků. I s domy, které nejsou až tak daleko.
Za to jezero s yachtklubem, pláže, kam bych mohl chodit s dítky, Půjčovny lodiček, nějakej kemp, Cyklostezky kolem,
Pár útulných hospůdek, ve kterých bych mohl po povalování na slunci rehydratovat, případně něco pojíst by se mi líbilo dost.
Vzniklo by něco, co by produkovalo peníze, dalo nějakým lidem práci.
Jaký choseň je ze zaplevelené ďoury ?
http://cestovani.idnes.cz/jezero-berzdorfer-see-0uu-/tipy-na-vylet.aspx?c=A130807_154610_liberec-zpravy_tm