Malý příspěvek k hledání pravdy…

Publikováno | Autor:

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 443 komentářů u „Malý příspěvek k hledání pravdy…“

  1. skimici,
    na to otření někoho jistě najdete 🙂 Jo, že to bude od začátku jsem taky netušila, dokonce jsem se chvíli i bála, že to bude jen srandovně zpívat, ale text nechá…
    Bohužel tomu moc nerozumím, jsemť německým analfabetem… jen takové ty „apfelstrudel“. „skipass“ a profláklé „Ich bin Berliner“. Pokud byste zvládl přepis „lyrics“, tak budu vděčná.

    IMHO je hezká i ta poznámka slečny moderátorky na konci :)… tomu už rozumím perfektně.

  2. 2298

    Na druhé straně, pokud pro něco ( nebo proti něčemu) hlasuje jen TOP,
    je to pro mě znamení , že je to špatně (popřípadě dobře, pokud hlasuje proti)

    Ano, jsem proti TOP a (a hlavně Kalouskovi) zaujatý, a netajím se s tím !

  3. Matzurko,
    to není žádný lyrics, jen výkřiky typu apfelštrůdel jak jste už uvedla, ale je to hrozná psina 🙂 🙂

  4. Dobré ráno,

    skimic napsal:
    12.7.2016 v 22.32
    možná s neměl na mysli ……

    Halladin napsal:
    13.7.2016 v 7.45
    2291
    skimici, teprve teď jsem pochopil !
    Rozhodně ne ! 😀

    ráno moudřejší večera? 😀 😀 😀 😀 😀

  5. 2 skimic ad 2261 – no, jen aby to nedopadlo jako s domem Ipatieva, co ho dal strhnout Jelcin. Oni se soudruzi občas ukvapěj a ty následky jsou pak nedosírné…

  7. A opakem potence je impotence, jenž může býti různá, např umělecká. Dotyčný pak tropí věci, nad kterými zůstává rozum stát.
    Hlavní vadou na kráse je fakt, že požaduje, aby mu to někdo zaplatil!

    „Projekt Vnímání
    V rámci projektu Vnímání vyroste kolem Samsonovy kašny od 8. září do 2. října sedm metrů vysoká stěna sestavená z dřevěných nelakovaných trámů a černé stavební překližky. Dostat se ke kašně tak bude možné jen z Domu umění. Z jeho oken povede ke kašně dřevěná lávka.“
    Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/dominanta-namesti-zmizi-z-oci-20160712.html

  8. 2 Rpuť ad 2273 – no to je prosté… Zdá se, že ten svatý grál je umístěn kdesi pod základy kašny Parnas na Zelném rynku, co do ní chčijou ti Morgoši. Ten tam funguje jako katalyzátor a jeho působením vzniká z té obohacené vody zázračný zdroj osvícenectví, který se pak projevuje v celé brněnské aglomeraci. Přepad z té kašny pak vede do řeky Zvratky (nomen omen) a následně pak ovlivňuje celé území jižně od Brňa. Ovšem detailnější výzkum je žádoucí…

  9. 2 skimic ad 2277 – teda, to je divný jméno pro ženskou – Hynka Čermáka. Že se chudinka nenechá přejmenovat…

  10. Rputi,

    chtělo by to přezkoumat, jestli od té brněnské kašny nevede potrubí až do Budějic 🙂

  11. Z dnešního Macka – dokonalé:
    „Karolina Stonjeková:
    Koukám na fotbal. Německo proti Francii. Nechápu, jak je něco takového vůbec možné! Taková lehkovážnost! To se nemohli Němci s Francouzi na nějakém summitu dohodnout, kdo vyhraje? Případně (když tak nadšeně sjednocují Evropu) nemohli sjednotit i své národní týmy? Namísto toho teď nechávají zuřit primitivní nacionální vášně mrzké lůzy a o tak důležitém výsledku dovolují rozhodnout nevzdělaným hlupákům na trávníku, kteří ničemu nerozumí. Přímý fotbal by měl být zrušen! Francouzi a Němci očividně nepochopili filosofii fotbalu. Myšlenkou fotbalu není, aby o jeho výsledku mohlo rozhodovat pár čutálistů na hřišti… Unii si fotbalem rozvracet nedáme!“

  12. Hm, když si vzpomenu na ten povyk, když jsme kdysi chtěli v Budějicích umístit kašnu s lavičkama na piarisťáku…. Že prý tam budou pod to strkat trhovci odpadky a vandalové po tom budou čmárat sprayem a město bude mít výdaje s tím, dávat to do pořádku.

    Tak teda nevím, proč si o rok dřív vybrali v soutěži zrovnan návrh, kde ta kašna byla.

    Tohle zas vypadá jako zvětšenej záchodek ze Zvonokos, aby se někdo nespletl….

  14. No já zírám jak Vizír,
    umění je, že se něco hezkého a historického (barokní Samsonova kašna, dominanta náměstí) ZAKRYJE ČERNŹM IGELITEM ???!!! Kdyby kolem ní raději vysadili stromy, jak to prej bylo v 19. století, a pod ně lavičky, aby turistovo pozadí mělo kde ve stínu spočinout (náměstí je jinak vyprahlé jak buzeplac), zatímco oku by lahodilo to baroko a sluchu zurčení vody.
    Prej „Vnímání“, no, jak to vnímám já je bohužel cenzurovatelné a možná i žalovatelné. 🙁

  15. 2307 to vypadá na nějakou mladou nadějnou hovězí…

  16. 2263 ach tak… musel bych se podívat. Vzpomínám, že není věřitel jako věřitel, placení daně je přednostní na základě zákonné povinnosti. Teprve po zaplacení daně přicházejí na řadu pohledávky ostatních věřitelů. Není věřitel jako věřitel. Kam by erár přišel, kdyby mu bylo stát v jedné řadě s osttaními věřiteli…

  17. 2307 ale to je moc hezké 🙂
    První asociace – pohádka, drak chce sežrat princeznu a tedy potáhli hrad černým suknem.
    Ta černá je dobrá, mohla by inspirovat i jiné světové umělce typu Davida černého, který by mohl zorganizovat performanci s hromadnou ejakulací na černou stěnu coby přihlášení se k evropským hodnotám a odmítnutí české zaprděnosti.

  18. Aktualne.cz otisklo poplašnou zprávu:
    „V Česku působí okolo devadesáti skupin Národní domobrany. Trénují se ve zbrani a očekávají „černou muslimskou vlnu“. Jsou nebezpeční.“
    Taky dostáváte strach?

  19. K tomu umění – co na to klasik?
    „„Hele, seržo, todle musí bejt stopa!“ ozval se v té chvíli Noby, který se vrátil ke svým úředním povinnostem a začal čenichat kolem. Prohlížel si postupně věci, aby zjistil, jestli mají nějakou cenu. „Tak to vypadá, že sem někdo nasypal hromadu smrdutýho vodpadu!“
    Přešel k podstavci, na němž bylo něco, co vypadalo jako homada starých hadrů.
    „Na to nesahejte, prosím!“ ozval se pan Krajkowitz. „To je O pondělcích se mnou nemluvte! Nejkontroverznější dílo Daniellariny Spulivé! Nepohnul jste ničím, strážníku, že ne?“ dodával nervózně. „Cena té věcičky je doslova a do písmene nevyčíslitelná a ta dáma jazyk má, o němž říci, že je ostrý, by bylo silné podhodnocení!“
    „Dyť je to jenom hromada starejch krámů!“ protestoval Noby a spěšně couval.
    „Umění je něco víc než jen součet jednotlivých komponentů, z nichž se skládá, desátníku,“ prohlásil správce. „Jistě byste neřekl, že Cravattiho obraz Tři velké růžové ženy s jediným kouskem gázy je jenom ,spoustou starých pigmentů‘?“
    „A co třeba todle,“ ukázal Noby na vedlejší podstavec. „Tady je jenom tlustej špalek, ve kterým je hřebík! To je taky umění?“
    „Svoboda? Kdyby se tohle někdy dostalo na trh, vyneslo by to minimálně třicet tisíc tolarů,“ odpověděl pan Krajkowitz.
    „Za kus dřeva, ve kterým je hřebík?“ ozval se tentokrát i Fred Tračník. „Kdo to udělal?“
    „Potom, co lord Vetinari zhlédl O pondělcích se mnou nemluvte!, dal milostivě přibít slečnu Spulivou za ucho ke kůlu,“ vysvětloval Drhan von Krajkowitz. „Během dne se jí ale podařilo vytáhnout ucho z hřebíku.“
    „Vsadil bych se, že byla šílená!“
    „Nebyla, dokud za to dílo nedostala několik cen. Myslím, že plánuje nechat se přibít ještě k několika různým věcem. Mohla by z toho být velmi vzrušující výstava.““
    Škoda, že lord Vetinari nemá pod palcem i Budějovice…

  20. 2318 JIstě. Bojím, bojím.
    Jen se musím nejdřív rozhodnout, jetsli se mám bát muslimů, domobrany, ruska, NATO nebo evropské unie, konviček nebo sluníček.
    A protože to je těžký a hlavně odpovědný rozhodnutí, tak ho odkládám a odkládám, takže se vlastně nikoho nebojím.

  21. PeSi,
    🙂 Ano, škoda.

    skimici,
    vámi popsané perfomance by Černý asi nebyl schopen (raději ani nechci vědět), ale na podřipsku známý exhibicionista Milan Kouhout (ten, co své sperma nalil do kropenky v polském kostele – dodnes se divím, že odešel po svejch) by to jistě zvládl.

  23. Na webu domobrany je formulář „chci se stát domobrancem“. Vyplňte tam prosím jména vašich oblíbenců, kteří vám pomáhají a chrání vás. Pohledejte, vyplňte, sledujte.

  25. „Pan policejní novinář Fendrych asi netuší co píše, neví, čího je ducha“

    To pan novinář fendrych netuší už hóóódně dlouho 😀

  26. Právě kecá v dolní sněmovně Cameron ( naposledy) , a má docela úspěch. Občas se ctihodní MP řehtají jako koně.

  27. Je docela zajímavé ty poslanecké odezvy poslouchat. Zřejmě mají své pravidla, a občas to vypadá, jako by je někdo synchronizoval. 🙂

  29. Důstojné rozloučení s funkcí. Poslanci vyprovodili Camerona dost dlouho trvajícím potleskem.
    Holt, kdo umí, umí.

  30. Kmoníček ještě jednou:
    „Je to prostě taková intelektuální symfonie, do které pořád někdo bouchá vozembouchem.“

    …Nejdříve – prezident Miloš Zeman není pro pořádání referenda o setrvání v ČR v EU. Je pro obecný zákon o referendu. To není, není a není jedna a ta samá věc. Dá se to pochopit? Snad ano. A vím, že se to mnozí budou nadále snažit schválně nepochopit a budou tvrdit nesmysl, že prezident chce organizovat nějaký český Brexit. Pravý opak je pravdou. Ještě navíc, kdyby teoreticky někdy i bylo nějaké referendum o Czexitu, stejně by prezident hlasoval proti našemu odchodu z EU. Takto to také řekl. Je únavné to stále znovu opakovat, ale je to nutné, když se okolo opět vrtí psem. V téhle otázce musí být jasno.

    Můj dojem z probíhající veřejné debaty? Seriózní představitelé české politiky, žurnalistiky a akademické sféry dnes diskutují, kdo my Češi jsme, kam jdeme, s kým tam jdeme. Neseriózní přispěvatelé do této debaty přispívají hlavně svými pocity, což vůbec není totéž jako logicky obhajitelný a něčím podložený názor. A my všichni ještě pořád doháníme to, že jsme tyhle debaty půl století veřejně vést nemohli. Je to prostě taková intelektuální symfonie, do které pořád někdo bouchá vozembouchem…
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jakub-Janda-a-vozembouch-Zemanuv-duvernik-Hynek-Kmonicek-o-summitu-NATO-Cine-a-Rusku-a-prekrucovani-slov-z-Hradu-444578

  31. Vozembouch dává muzice rytmus a řád, rputi.

    Jinak vysvětlovat intelektuálovi nebo novináři, že referendum o odchodu z EU není zákon o referendu je věc poměrně zbytečná, takové rozlišení je vysoko nad jeho schopnostmi

  32. maydo 2331,
    při pochodu je zajisté vozembouch vhodmým nástrojem, při symfonii už méně… 😀

  33. Dovolím si silně OT dotaz,

    do odpalovaného těsta na větrníky mouku raději hladkou nebo polohrubou ?

  37. I když se toho někdo děsí, tak je to jednoduché. Čtvrt litru vody, osolit, 10 dkg másla, přivést kvaru, nasypat 15 dkg hladké mouky, najednou a míchat vařečkou, aby se zapařilo. Pak odstavit, nechat lehce zchládnout (nebo překlopit do chladné mísy) a zamíchat čtyři vejce. Zpracovat do hladka, naplnit rukáv, nastříkat na plech kroužky nebo kolečka a do hodně vyhřáté trouby nechat vyběhnout. Neotevírat!!!
    Když zezlátnou, vypnout troubu a nechat dojít. Pak rozkrojit a plnit.

    Zvláštní machři dávají místo másla sádlo a mají výsledné výrobky křupavé.

  38. Vole. Ta vejce postupně jedno po druhém, další až po důkladném rozmíchání.

    Nudím se ve vlaku. Že pozdravuji toho, co si dokázal zařídit, že se mu moje příspěvky nezobrazují, ale přesto ví, co jsem napsal nebo nenapsal.

  42. Turci jen pochopili, že když se budou hádat se všemi okolo, tak nejspíš nebudou mít za chvíli co do huby.
    Nevěřit jim nos mezi očima!

  43. 2322 – jo, rputi, ale ta zdejší intelektuální symfonie je spíš taková kakafonie podivných zvuků, která se nedá poslouchat. Takže bych na to měřítka, obvyklá na symfonii, asi neaplikovala.

  44. Martine,
    děkuji, postup znám, jen mne zmátlo, že na Netu ty mouky uvádějí obě. Tak jsem nevěděla, jestli se pak výsledek zásadně liší…
    Ale poznámka o sádlu tam kupodivu byla taky :), ale asi napřed vyzkouším tu máslovou variantu.

    Hlásání pro Danu,
    momentálně tu máme přívalový déšť zvící japonského tajfunu – jen jsem si do sámošky odskočila, děvenka starostlivá, a zpátky k autu (parkuji vždy na trochu vzdálenějším parkovišťátku, neb se mi nechce vyjíždět na krumlovskou výpadovku a pár kroků mne posílí :D) jsem čvachtala potokem šíře cestičky, voda po kotníky. Deštník byl na nic, mám dojem, že pršelo i zdola nahoru. Foťák jsem sebou neměla, ale cestou domů jsem si všimla, že z kanálu v dolíku se stala artézská studna, neb voda tryskala tak třicet čísel vzhůru. A dost mne otrávilo, že za europské peníze renovovaná cesta měla na obou stranách stejné louže, jako nerenovované úseky – i při rychlosti 30/40 jsem dělala „vějíře“ málem až po Hundíkovu střechu.

  45. Halle,
    znění onoho zákona přesně neznám, a už jsem k danému tématu vyslovila Howgh !
    Jediný přípodotek – v době, kdy je antikoncepce na dosah ruky, je IMHO dobře, že se maminy řešící svůj nedostatek zodpovědnosti interrupcí nerozmnožují.

  46. Některá muzika, karle, bez toho vozembouchu není ono. Mimochodem, jedná se o nástroj lidový, používaný k udávání rytmu zejména soubory kteří se orientují na historickou a lidovou hudbu. K pochodu se používal spíš buben, ten ovšem v symfoniích má taky svoje místo.

  48. 2340 Petře
    ten nový premier bude asi pěkně akční, jestli se jména odvozují od charakteristických vlastností…
    Binali Yıldırım

    Yıldırım znamená turecky „blesk“
    Binali bude asi Bin Ali, syn Aliho.

    Tedy turkům to premierovo jméno musí znít zvučně
    @@@ Blesk, syn Aliho @@@

    Kampak se na to hrabe nějaký Sobotka.

  49. to je kocour Camerona, kocour nastupující premierky nebo kocour, který patří k inventáři v Downing Street?

Komentáře nejsou povoleny.