Tři obyvatelé na kilometr? Čtvereční? To by bylo pěkně hustě osídlené…
http://www.novinky.cz/cestovani/312159-tri-obyvatele-na-kilometr-v-miste-pristupnem-pet-mesicu-v-roce.html
.
Lokki-F nahlédneš-li, přečti si to a posuď.
.
Nějak to stářím, nadmořskou výškou a vzhledem ve mě nebudí správný dojem.Ale docela mě to zaujalo
Zvl. tento obrázek: http://media.novinky.cz/003/390039-top_foto2-p3b8z.jpg v souvislosti s textem.
Jako bych viděl linie mořských sedimentů(?) nebo alespoň „vrypy“ od mořské hladiny.Ta různobarevnost té skály v levé části obrázku skoro vylučuje, že to, co vidím nad těmi domy, je jen gigantický lom kamene na stavbu těch obydlí.
A tak mi vrtá hlavou, jestli byla oblast Himalájí pod mořem a vyvrásnila se (to vrásnění je jistě, vzhledem ke špičatosti docela mladé) což by nejen mohlo být, ale i skoro určitě bylo, pak jsou mi ty vodorovné a nenarušené linie trochu podezřelé,
anebo v těch Himalájích bylo moře nad 5000 m nadmořské výšky ( což je samozřejmě blbost 😀 , maximálně se Čumulungma tyčila pouhých ca 3000 m /m 😀 ), čemuž by nasvědčovaly ty vodorovné a nenarušené mořské „siločáry“.
Ještě je jistá možnost, že novináři použili „ilustrační obrázek“ který nemá s textem nic společného.
Takže prosím o populárně naučný výklad, abych to pochopil i já.
PS.
Geologický. Ne o tom, jak a čím tam obyvatelé hnojí. 😀
Tak to jsem zvědavá, co Loki na to? Fakt je to divný, ale řekla bych, že ta fotka je autentická.
Dobré ráno vespolek. Zvláště Šumavákovi.
Naštěstí mi kamarád posílal několik odkazů přes seznam, takže jsem zachytil Tvůj mail téměř ihned. Na prase nepřijedu, však víš proč.
Tak tedy stručně.
1. Pořád jsem Vám opakoval, abyste nelezli na server Novinky. Ale ne, Vy si nedáte říci. Jestliže někdo v článku (třebaže je to na Novinkách) napíše: (cit) „…že tato oblast byla osídlena už v dobách neolitu, tedy mnoho tisíc let před počátkem našeho letopočtu.“ vím, co si o něm mám myslet. Jen to jen další kamínek do veřejné obžaloby našeho vzdělávacího systému a potvrzení úrovně novinářstva, takto P&H+BŽ!
2. Výklad geologie pro negeology je vždy trochu riskantní vstup na tenký led, ale pokusím se i s rizikem, že to bude číst jiný geolog a označí mě za geovola.
3. Takže, na konci svrchního paleozoika (= karbon a perm) před 250 mil. lety, byly kontinentální desky sekupeny do rozsáhlého celku, pro který se vžil název superkontinent Pangea, jehož významná část ležela na tehdejší jižní polokouli. Vznikem Pangei byla ukončena tzv. geokratní perioda. (PANGEA – pod tímto názvem můžete vyhledat na NETu četné mapové paleorekonstrukce jeho tvaru a rozložení, vězte, že v tomto nepanuje žádná velká jednota, ale protože se v geologii o vědeckých výsledcích nehlasuje, jsou rozdílné názory akceptovány a diskutovány, ačkoli izostázisté se z toho mohou posr…)
Je třeba si uvědomit, že seskupení dílčích litosférických desek (LD) v Pangei nebylo zcela dokonalé (jako když se z hlíny uplácá hrnec a vypálí). Na původně konvergentních rozhraních LD zůstaly sutury, které nebyly dostatečně vyhojené intruzemi a metamorfismem ani vyztužené pateřními horstvy variscidy, tedy ani dost pevné aby vydržely nárust napěti související s akumulací endogenního tepla pod nimi. Konvekce v plášti nahlodávala a napínala seskupené desky odspodu. Ve východní části Pangei se nacházel veliký záliv s takovým nezahojeným švem (sututrou) ve dně, nazvaný Pratethys (někdy je nazýván ParaTethys). Jeho směr byl přibližně rovnoběžkový a postupně během triasu a jury se rozšiřoval a rozděloval od východu k západu Pangeu až ji přeřízl na dva kontinenty – severní Laurasii a jižní Gondwanu. Tzv. mezozoický oceanokratní cyklus.
Zde je třeba poznamenat, že od variscidního zalednění ve svrchním karbonu a sp. permu, bylo na Zemi zase teplíčko a to tak, že tuze. Dokonce ani na pólech nebylo stálé zalednění a…
„Anka bubnuj!
…život na kontinentální Zemi se neupekl! Právě naopak. Dařilo se mu a jak. Tetrapodi se množili jako o závod, výsledkem byla expanze dinosaurů v juře a křídě. Nemluvě o arthropodech, amphybiích, etc. I ti ptakopyskovi příbuzní se objevili v triasu. A v moři? Cha. Gigantická žranice, díky nadbytku v celé pyramidě potravinových řetězců a vztahů. Exo- a endoskelety živočichů vytvořily tisícimetrové vrstvy biogenních sedimentů, jejichž zbytky jsou vidět i v těch Himalájích.
Hrubé rozložení kontinentů na konci triasu:
Pro představu Laurásie zahrnovala od západu k východu tyto dnešní části kontinentů a kontinenty: východní Sibiř (bez Kamčatky, Kuril a Japonských ostrovů), Severní Ameriku, Grónsko, Evropu (bez jejích středozemských mikrodesek), Asii až po střední Sibiř, ale bez Sundských ostrovů).
Gondwana (ve stejné posloupnosti): Jižní Ameriku, Afriku, Madagaskar, Indii, Austrálii, Antarktidu (jejich vzájemná pozice na konci paleozoika je jednou z nejvíce diskutovaných otázek paleogeografie už do dob A. Wegenera).
(para)Tethys se vyvinul v oceán oddělující severní a jižní kontinent, z nichž do něj bylo transportováno během mezozoika obtížně představitelné množství terigenního materiálu z variských horstev. Dalším rozpadem Laurásie i Gondwany vznikly nové oceány – Atlantský a Indický.
Další zvrat v pohybu LD na konci křídy začal uzavírat Tethydu. Tento trend probíhal během celého kenozoika (před 65 mil. lety) s různou intezitou až do současnosti = Alpsko – himalájský orogén v rovnoběžkovém směru, jako výsledek kolize Gonwanských LD s Euroasijským systémem LD.
(v Obou Amerikách to probíhalo trochu jinak a především v poledníkovém směru).
Australsko-indická LD je v kolizním pohybu k Euro-asijské a vše co se nacházelo a nachází na dně oceánu je v komplikovaném systému příkrovového vrásnění vytlačováno směrem k severovýchodu.
A výsledkem je muschelkalk na vrcholcích Himalájí.
Takž není pravda, že by hladina moře sahala do výšky 5000 m v horách, ale je pravda, že sedimenty těch hor vznikaly na dně mezozoického oceánu, který postupně zanikal během kenozoika.
Ze stejného důvodu se Martin může prohánět na kole po pískovcích vnějších karpatských flyšových příkrovů, které se usazovaly ve vněkarpatských příkopech v křídě, paleogénu a neogénu.
Stačí?
};D)))
P.S. Pokud byste hledali na NETu nějaké detaily, dávejte si pozor co čtete. Světová síť je doslova zaplavena neskutečnými bláboly kreacionistů. Nedavno jsem nad tím nestačil žasnout.
};C
A omlouvám se za překlepy. Psal jsem ve spěchu.
};D
Dobré ránko!
Loki, já děkuji. Myslím, že pro nás, geologické diletanty, je to zcela dostačující, přehledné a jasné.
A je to tam krásný, i když ta oscilace mezi -40° až +35° není nic pro mne. Ale při pohledu na tu nádheru, člověka napadaj různý věci. Jakože třeba pejcha je na nic a chtělo by to trochu pokory…
Dobré ráno vespolek,
mé srdéčko plesá, neboť o podobném scénáři jsem dumala taky, i když samozřejmě bez precizních detailů. A to jsem měla jen jeden semestr geologie na předrevolučním ostravském pajdáku…
Co mne mátlo, že ty vrstvy zůstaly tak hezky vodorovné, při tom geologickém dění bych spíš čekala, že se nějak nakloní, popraskají apod., ale holt zrovna tento kousek měl štěstí a nám laikům motá šišku 🙂
Dotaz
Co je vadného na větě „…že tato oblast byla osídlena už v dobách neolitu, tedy mnoho tisíc let před počátkem našeho letopočtu.“ Je tedy pravda, že ona oblast osídlena v neolitu nebyla nebo to nebylo mnoho, leč málo tisíc let.. Prosím o odborné poučení.
I ten obrázek se silnicí evidentně vydlážděnou betonovými prefabrikovanými dlaždicemi se mi zdá nějak neautentický.
http://books.google.cz/books?id=k40bGPIOjYUC&pg=PA44&lpg=PA44&dq=paleolit+tibet
Dobrý den. DVD – viz dějiny Tibetu.
Loki, děkuji.
>>dvd – na Blízkém východě 9-10000, ve střední Evropě cca 6000 let. Ono na léta je to strašně dlouho, ale těch tisícovek vskutku moc není. Asi to pana redaktora zmátlo 🙂
nickname,
nojo, ale tam píšou, že Tibet byl vhodný k osídlení od 1. ledna -7000 . Což je neolit jako když vyšije…
quivisi,
mně zas přijde praštěné mít u fotky prostovlasého dítka popisek, že zimy jsou až -40C 🙂
Rputi,
no, on to je zajímavý oříšek, kde od jedné do desíti končí několik a kde začíná mnoho. Já bych jako „několik“ uvažoval interval od jedné do čtyř a „mnoho“ pět až deset. Tedy 7000 let bych bral jako mnoho. Nad deset tisíc let už bych operoval pojmy „přes deset tisíc let“, „několik desítek tisíc let“, atd. atd.
Ale mohu se samozřejmě mýlit. Nejsemť ani lingvista, ani geolog…
Dobré ráno,
Děkuji za výklad. Konečně rozumný téma 🙂
K autebntičnosti novinářských fotografií :
http://zpravy.idnes.cz/prostejovsky-vecernik-zneuziva-fotky-dyn-/domaci.aspx?c=A130903_105439_domaci_aba
Nejde o obsah článku, berte to, prosím, jen jako ilustraci k tomu, jak se pracuje v novinách s fotkama a nakolik jim máte věřit. 🙂
Matzurko,
ale ten harant má docela kvalitně omrzlej xicht…
>>Rpuť
Nejsa úplný fachidiot, tak tato data mi nejsou neznámá. Nicméně použití vazby „mnoho tisíc let“ místo „několik tisíc let“ jako důvod pro hození exkrementem po autorovi onoho výroku se mi zdá poněkud diskutabilní.
Díky Lokimu za nádherný popis.
Ptakopysku, exaktní odpověď na 12 najdeš v Pratchetovi, jak počítají trolové.
>>dvd – on Loki občas metá rád…
ptakopysku, pojmy mnoho/málo jsou asi dost osobní. Já bych, obzvlášť v novinovém článku, použila rovnou tu číslovku.
Pokud si vzpomínám na svoje dětství a četbu Lovců mamutů, tak „mnoho“ byl jakýkoliv počet větší než než pět.
Loki, diky za clanek….jsou mista na svete, ktere jsou mimoradne fotogenicke a zaroven kam se nepodivam..
Ještě k 926 v minulém vlákně – No, Šumaváku, musím přiznat, že původně jsem (spíše než na Jirku ppa etc.) reagoval na 906 Modrého ptáka: „(…) Okamžikem zahájení agrese, se agresor (a jestli to chápe nebo nechápe je lhostejné) vzdal svých práv a je mým nárokem s ním naložit podle aktuálního “rozpoložení”. Zkoumání ex post, jestli jsem měl obranu zastavit v okamžiku “takovém” nebo “makovém” je k ničemu. Agresor je lhostejný, důležitá je pouze oběť. (…)“ Odtud se už bohužel vytrácí, zda má platit jen v původním kontextu (kdy dejme tomu na neosvětlené noční ulici člověka obstoupí pět parazitů s mačetami), anebo z principu kdykoliv (např. když do člověka, procházejícího kol hospody, šťouchne opilec s nějakou neuctivou poznámkou).
Citované formulace mi – mírně řečeno – připadají krajně nešťastné. Jejich zásadní potíží je, že z těch, kdož se k nim staví souhlasně, se podstatná část o kontext (mělo-li to původně vůbec platit jen v určitém omezeném kontextu) už nijak nestará a automaticky si je vykládá extensivně, v tom nejširším myslitelném. Tím se pak stávají zdrojem uvažování, podobného následujícímu: „Když jedu po hlavní, nemusim vůbec bremzovat a mám právo nabourat každýho, kdo mi tam vjede, třeba přeject dítě na tříkolce, i když bych byl mohl pohodlně zastavit.“ A malér je hotovej. Nevím, kdo (jestli někdo) se mnou bude souhlasit, ale hlavní příčinu, proč zde nemáme a zřejmě hned tak nebudeme mít funkceschopnou pravicovou stranu s náležitou voličskou základnou, spatřuji prosím právě tady.
Protože kořenem veškerého libertariánství – místo dogmatu o posvátnosti soukromého vlastnictví, základním lidském právu na majetek, a tak podobně – by dle mého skrovného názoru mělo být: Chovám se spořádaně a ohleduplně, stejně jako naprostá většina všech ostatních, a z tohoto důvodu je žádoucí, aby stát lidem do života zasahoval co nejméně, neboť (jak veškeré zkušenosti ukázaly) jinak při tom nadělá více škody než užitku. Pokud libertariáni budou ve své argumentaci naopak vycházet ze svých práv, sice možná zaujmou a přitáhnou ona 2%, o nichž tady kdosi opakovaně mluvil, avšak zbytek spolehlivě odradí.
Ptakopysku,
„ja pišu vám…“, jak říká klasik, aneb šel ti mail.
maYdo,
i šalení Výchoňári, kteří se mnou byli na vojně, počítali jako lovci mamutů. Co bylo víc než pět, bylo „pokokot“ Pokud chtěl Východňár vyjádřit nějaký rozměr v astronomických jednotkách tak to bylo „potrikokoty“.
21 Zp. Díky. Oko za oko a ne víc?
Ve starých knihách bylo rozlišeno: Když se vloupá zloděj v noci a majitel (omylem) v potyčce zabije, je majitel (automaticky) bez viny. Ne tak ve dne. Text v závorkách jsem doplnil já.
(21)„Nevím, kdo (jestli někdo) se mnou bude souhlasit, …..“
Já docela ano.
Honzo ze Ž,
skoro se stydím napsat, že z Pratchetta jsem přečetl jenom The Carpet People. Tedy Kobercové. A jinak nic. Zavrženíhodné také je, že se mi ta knížka líbila, přestože ji pratchetisti berou na milost jenom proto, že je to autorova prvotina. Jsem asi nějakej divnej…
Xakru,
zapoměl jsem Lokimu pochválit 2. Velmi hutné shrnutí našlapané na tak malém prostoru laicky srozumitelnými informacemi.
Ten článek na Hovinkách je vskutku debilní a obsahuje neuvěřitelný množství nesmyslů. Svou debilitou značně přesahuje i Klausovy cestopisné črty z oken vládní limousiny.
Takže podepisuju Lokiho větu „Pořád jsem Vám opakoval, abyste nelezli na server Novinky. Ale ne, Vy si nedáte říci.“
Odpoledne (až nahodím záložní počítač, kde to mám uloženo) se sem pokusím dát něco informací a fotek a uvést ty kydy trochu na pravou míru.
Ptakopysku, kobercové jsou poněkud „dětští“, ale taky se mi líbilo. Nejen kvůli tomu, že je to prvotina, ale ty cintáty z písma mne uchvátily.
Trolové počítají zdánlivě podobně jako východňári/lovci mamutů, ale moc je číslovka, takže mají jedna, dva, tři, moc, moc-jedna, moc-dva, moc-tři, moc-moc a za tuším moc-moc-moc-tři následuje spousta.
Píšu to popaměti, možná tam mám chyby.
>> maYda
Stran Lovců mamutů mám pocit, že Štorch byl poněkud machista – Žabka v jeho podání nebyla s to počítat ani do dvou.
eka, eka, mamuti ruka
24 – nickname, zhruba bych jen řekl, že lidská práva byla s povinnostmi (v Evropě, v mezích možného) optimálně vyvážena někdy kolem roku 1910 nebo 1920, jakožto výsledek relativně plynulého vývoje, který trval stovky a tisíce let. Pokusy je nyní zkonstruovat znovu, from scratch, od počátku, celá jen z několika právních principů (ne-li z jediného) mi zpravidla připadají velice dobrodružné. Jako myšlenkové experimenty sice mohou být zajímavé a inspirativní, ale jako vážně pojatá snaha změnit právní řád by nejspíše vedly k excesům fanatiků a k řádění chytráků schopných rychle využít mezery, potažmo pak k pokusům ty mezery obratem ucpat ad hoc přijatými pravidly a zákony, jejichž výsledkem by pravděpodobně byl systém snad ještě nekonsistentnější než současný a nepochybně divočejší.
Zkrátka, představovat si, že znám zázračnou formulku, jejíž důsledná aplikace postačuje k tomu, abych společnost i postavení každého [slušného] člověka v ní trvale vylepšil, mi připadá jako bláhovost. To prosím není nijak míněno jako výraz mé intelektuální převahy ani ničeho podobného; naopak se mi zdá, že cosi takového si myslí (nebo přinejmenším cítí) velká většina lidí, což se pak projevuje i na voličských preferencích.
Ptakopysku,
tak to mohl fotograf ještě chvíli počkat, až mu upadnout uši 😀
Ahoj! Lokki-F díky!
32 Zpátečníku, dovoluji si plně souhlasit. Proto odkazuji na staré knihy. Z nich lze vysledovat tehdy uznávanou praxi, kterou bychom dnes z velké části zavrhovali. Lze také najít obecné principy, které fungují i v současnosti.
Zpátečníku, souhlas s 21.
potíž je ve výkladu, co všexchno je porušení práv. Vemte si třeba šikanu :
Když jsem chodila do první třídy, tak velcí kluci občas někoho zmydlili. Nebo se někomu pošklebovali. Dostali poznámku nebo byli po škole, pokud to na ně prasklo nebo s tím dělali brajgl na půdě školy. Protože školní řád se dodržuje a basta. Následně tátové odepnuli pásky. Protože na to, aby dělal ve škole neplechu, tam kluk nechodí a basta.
Dnes se tomu říká „šikana“ a řeší to psychologové. Učitel nesmí nechat dítě po škole, omezuje tím jeho svobodu. Diskutuje se, zda smí psát pooznámku. Tátové se nabádají, že odepnout pásek je fuj. Mudruje se nakolik to poznamená psychiku dítka, na které pokřikují. Filosofuje se, zda opravdu se má po dítkách vyžadovat nějaký školní řád a kázeň, neb je to omezuje v rozletu a porušuje jejich lidská práva. Mudruje se o tom, zda napomínámí neporušuje jeho důstojnost.
Pak z toho systému vyleze jedinec, který má ohromné povědomí o svých právech a cítí se ohrožen, protože usoudil, že se na něj divně díváte.
A klidně Vás odpráskne, protože Vy jste porušil jeho lidské právo.
Nicméně ten princip, že když někdo poruší něčí lidské právo, vzdává se tím těch svých a ochrany společnosti v zásadě souhlasím. je dosti trapné bědovat nad utrpením rodin vrahů a nestarat se o oběti.
Ono to vědomí a vztah k trestným činům byl po revoluci značne pokroucen lidskoprávními aktivisty, kteří považovali každého zloděje nebo násilníka za oběť společnosti a málem politického vězně. Často to byli lidi z prostředí disentu nebo tvářící se, že jsou z tohoto prostředí, kde dost dlouho přetrvávalo vědomí, že slušnej člověk je ten, kdo byl zavřenej 🙂
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/silnicari-chystaji-diky-novele-zakona-vlnu-vyvlastnovani-1018458
Nová vlna vyvlastňování pozemků. Kdo prosadil tento zákon? Kdo schválil? Kdo podepsal? Hádejte 🙂
Lokki-F ,
takže to mé podivení z vodorovnosti těch usazenin plyne z toho, že si neuvědomuji velikost těch LT a představuji si to, jako když se na dálnici zvedne panel…
Nickname,
tak to se budou majitel(é ????) pozemků kolem jihočeské metropole hodně zlobinkat…
Šumaváku 38, myslíš, že se to zvedlo komplet „rovně“ a ty „kopce“ vznikly následnou erozí?
(36) Princip je dobrý, problematické je provedení.
39 Já bych se zlobinkal také. Nakoupil za 400, vykoupeno za 15Kč. Ať jdou socialisté do Brusele. Tam se jich vejde dost.
Nickname,
jeden ze zdejších dominantních developerů hačinká přímo v zastupitelstvu, a to snad již více než dekádu…. My jsme hooodně malé město, a celkem se ví, kdo tu šéfuje.
Eeeh,
to samozřejmě neznamená, že vyvlastňování vítám nebo podporuji, to zas neeee, jen pokud v tomto singulárním případě si někdo nebude moci koupit třetí BMW, tak fakt slzy ronit nebudu.
A kdo ho nutil vykupovat zemědělskou půdu za 400 ?
maYdo,
šla ti odpověď
No, tak díky za upozornění, ptakopysku, zatím ale nic nedošlo
Mám to nějaký rozhašený ( maily odcházejí, ale nezobrazují se a asi je podobný problém i v přijatý poště)
45 Kupoval jsem pár metrů zahrady od města. Kdyby mi souzi označili půdu jako zemědělskou, udělali novou cenovou mapu a pak to koupili za 15Kč, zlobinkal bych se.
Zákony, které se šijí na míru jednotlivci – ať v případě pozitivním (musíme pomoci …) nebo negativním (musíme potrestat keťase a šmelináře), slouží k zaplevelení práva.
Matzurko, sledujte případ u vás do konce, a buďte si jistá, že zlobrnda škodný nebude. Škodu budou mít ti, kteří nebudou mít na hádání se s úředníky.
Cyklostezka stojí 21.000Kč/metr. Jaký je rozdíl v ceně, pokud se od soukromníka vykoupí metr za 15 nebo za 100Kč?
A dyť já vím…
To jen že v článku zmínili situaci v okolí, ta dálnice bude asi projekt století. Fakt by skoro bylo rychlejší za eurodotace (ano, vydesinfikuji se klávesnici ;)) obnovit koněspřežku.
36 – Nojo, maYdo, jenže tahle formulace „Nicméně ten princip, že když někdo poruší něčí lidské právo, vzdává se tím těch svých a ochrany společnosti v zásadě souhlasím.“ se mi zdá příliš široká; za „vzdává se“ by tam mělo být vsunuto „v odpovídajícím rozsahu“ či něco takového. Problém je v tom, že svět je zalidněn poměrně hustě, takže jeden ustavičně zasahuje do práv druhého. Jestliže si pustím příliš nahlas radio, těžko se mohu zlobit, když si soused pustí nahlas televizi; pokud by místo toho přišel vyčistit mi domácnost kalašnikovem, připadalo by mi to asi kapku přehnané. Ostatně, kolik je příliš?
Jinak souhlasím s 36, že rozsah práv, která si lidé nárokují, je převeliký; možná tak zčásti činí i ve snaze bránit se novým a novým omezením, jež jsou jim ukládána. Sice sotva může býti pravda, že není-li Bůh, je vše dovoleno, avšak zjevně platí, že není-li Bůh, úhrn všech efektivně konsumovatelných lidských práv jest agregátně roven úhrnu všech efektivně vymahatelných lidských povinností.
(Mimochodem, předtím jsem v 24 uvedl „lidská práva“, protože o ta obsahově šlo, jenže pak zas hrozí jejich záměna s tím, co si pod tím pojmem představují pseudoliberálové a levičáci vůbec; bylo by tam stačilo napsat „práva“.)