Dušan Neumann
Poušť Amargosa, náhorní planina (1200 m/nm) na východní straně Pohřebního hřebenu, který lemuje Údolí smrti je dnes opuštěným místem. Jen městečko Beatty na úpatí Ropuších kopců, na hranici Kalifornie a Nevady, přežívá. Benzinová pumpa na křižovatce, motel a jelikož je to už v Nevadě i nezbytný nevěstinec. Městečko založil veterán občanské války Montillius Murray Beatty, který se tu pokojně usídlil mezi několika tábořišti původních obyvatel Šošonů. V nehostinné poušti zbylo tehdy Indiánů všehovšudy 29. Dnes po nich zbyla jen místní jména.
Do Las Vegas je odtud 190 km a kromě stranou položeného vojenského prostoru o rozloze Středočeského kraje, odkud pravidelně starují drony Predator bůhví k jakým operacím, není až do Las Vegas jediná osada. Vojenský protor kdysi sloužil k testováné nukleární munice. Yucca Mountains na jeho severním okraji jsou velmi stabilním geologickým útvarem. Buduje se tam úložiště vyhořelého nukleárního paliva, což je neustálým zdrojem emočně bohatých protestů.
Pokračování ZDE*
Jo, těch Rumunů u nás taky padlo docela dost…
I nějací Polàci – těch míň.
O tech se alespoň celostátně skoro nemluví…..
Já jsem ráno žádnýho historika neslyšela. 🙂
zdravím !
Pro mne (a mé rodné město) válka skončila 30.4.1945- vytáhla mne z krytu kapitánka RU …. 🙁
Westíku
vodkaď jste původně ?
Datum vypadá na Ostravsko a okolí ….
(754) jj, Halle , Ostrava -střed 🙂
Westíku
tak to jsmekrajani 🙂
První Rus, kterého jsem 9.5.1945 zblízka viděla, byl Saška Vinogradov, který nás v Jablonném nad Orlicí navštívil. Byl pohoštěn podle možností, lociku v sladkokyselém nálevu nicméně hodnotil jako „ně vkusno“. Byl ožralý jako dělo, na stůl položil pistoli, co chvíli si s ní pohrával. Zvědavě jsem přihlížela, matka strnulá strachem se mě marně snažila odklidit. Konečně odešel. Postřelil se tou svou pistolí cca 100 od našeho domu. Na mezi potom několik dní ležela jeho krví potřísněná rubaška s knoflíky, na kterých byly červené hvězdičky.
Přesto, taková už je paměť, mám na květen a červen 1945 jen pěkné vzpomínky. Bylo mi 10, navíc bylo nádherné slunné počasí a další ruští vojáci, kteří parkovali před domem v studebakerech, nám nic zlého, ani žádnou škodu, ani znásilnění mé starší sestry neudělali. Zaráželo mě snad už tehdy jen to, že důstojníci mohli spát v postelích, ale jejich pucfleci jen na zemi.
Na mrtvé Němce v příkopu u silnice jsem se podívat nesměla. Matka mi to zakázala. Dost mě to tehdy mrzelo, jsem celý život velice zvědavá.
(745) Natož to, co následovalo potom. To už má sakra význam, odvlékání českých občanů na Sibiř do gulagů.
758
to ovšem nebyla záležitost armády , ale Gru, či jak se to jmenovalo
(757)matně si vzpomínám, že se se mnou zmíněná důstojnice, která mne na „světlo boží“ vytáhla, laskala, neboť -jak mně otec později řekl- její stejně starou dceru zabili Němci; mne prý chtěla vzít s sebou do Ruska a adoptovat – no vida, mohla jsem dnes být „polomongoloidní Ruska“, a ne česká „proruská pátá kolona“ (ale -bohužel- neplacená 🙂 ) jak mne (a nejen mne) „zaškatulkoval“ velký „demokrat“ Neff v dnešním úvodníku na NP. 😕
(758) jj, AK, teď už chápu Vaši nenávist= strach k Rusům ! 🙁 Kdy Vás z toho gulagu pustili ?
(761) Nechápete. Ani nenávist, ani strach.
http://zpravy.idnes.cz/pozar-prerusil-vysilani-ukrajinskych-televizi-ftj-/zahranicni.aspx?c=A140509_123106_zahranicni_neh
Putin podpálil kabely v Kyjevě. Nevím, na jaký důkaz ještě všichni čekáme.
Když jsme u těch tragických konců války, říkám spolu s nadpisem článku: Poslední bylo Javoříčko. 4.-5.5.1945. A byl to opravdu tragický osud – doporučuji přečíst celý článek, nám ve škole říkávali jen tu druhou část.
Válka je špatná na všech frontách. V sousední vsi po osvobození RA jeden ruský voják znásilnil dceru starosty. Ten si šel stěžovat jeho veliteli a ten nechal nastoupit vojáky, děvče ukázalo na viníka a ten byl okamžzitě zastřelen. Bez soudu, bez všeho. Pohřben byl spolu s dalšími třemi, kteří padli v bojích v okolí. Pomník jim byl po válce postaven všem čtyřem. V šedesátých letech přijela ruská delegace a v ní i matka onoho provinilce. A vyptávala se, jakou hrdinskou smrtí padl její syn. Nikdo ze vsi jí nedokázal říct pravdu.
Jejda, ještě odkaz: http://www.valka.cz/clanek_11106.html
Jo , Brno bylo obsazeno trestane kým frontem ( už jsem zapomenul, kterej to byl a googlovat semi nechce)
rußtí důstojníci ( a důstojnice) stříleli takové vojáky na ulici, a brněnské špitály dělaly potraty na na požádäní.
Tak mi to kdysi vyprávěla babička mého spolužäka
Brno prý na tombylo nejhůř.
Jak jsem koupil, prodävám. Ověŕeno to nemäm.
764
Dobře udělali. jakej smysl mělo udělat nešťastnou nevinnou matku. Dost že přišla o syna.
Ti velitelé to zřejmě nahlásili jako ztrátu v boji.
A dobře udělali. Viníkbyl potrestán, obyvatelstvo to vidělo, a ostatní není důležité.
(762) máte asi pravdu,AK: opravdu nechápu, kde se v lidech bere ta neschopnost zapojit do vnímání reality rozum , a uklidit své emoce do kapsáře zapomnění 🙁 Ta komunikační chyba, kterou je „škatulkování“, je dost špatná; je to totiž způsob, jakým nejen mediální presstituti, ale i tzv. užiteční idioti z řad běžných lidí pomáhají podprahově ovlivňovat své spoluobčany v rozporu s jejich vlastními zájmy – např. k boji za cizí geopolitické a hospodářské cíle 🙂
(768) omluva: práskla jsem na konec špatný smajlík 🙁
Tžak nevím, jak to bylo s odvlékáním českých občanů do gulagů, spíš bych řekla, když na to odvlékání došlo, byli nepohodlní hlavně v českých kriminálech. Ono to je přece jen trochu z ruky, ty gulagy….
Ale tím nevrdím, že v některých příapdech na to nedošlo, jen se domnívánm, že to byl spíš okrajový jev.
Z toho, co následovalo, byhc za horší brala přítomnost sovětských poradců a následný převrat ve 48. To mělo mnohem horší důsledky a tehdy bylo těch pobčanů odvlečeno nejvíc, byt ne přímo do sovětských gulagů.
Jnak Rusy mít ráda nemusím a nemám, ale to, že jich plno padlo a to i v posledních dnech války i po podepsané kapitulaci, je fakt, který lze stěží popírat. To, že dost velkou část území osvobodila Rudá armáda, která bojovala proti agresorovi na straně spojenců, taky nelze popírat.
Popírat, že po válce docházelo ze strany Rusů k excesům je hloupost, ale popírat kvůli těm excesům padlé je ještě hloupější.
Copak ti mrtví za to můžou?
Že se to Stalinovi óóóóhromně hodilo do krámu, být po boku vítězů a být vnímán jako osvobotitel je taky fakt – za tohle můžeme vděčit Hitlerovi, který svého spojence napadl.
Už jen za to bychom vlastně měli být vděční, protože si nechci ani představovat, jak by vypadal svět, kdyby Hitler se Stalinem ve spojenectví setrvali a bojovali spolu a ne proti sobě.
To by nás teprv čekalo odvlékání na Sibiř, jak to ostatně pro nás Hitler plánoval.
(768) Kdyby jen to.
(770) Tuhle máš pár podrobností. http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/oni-byli-prvni-osudy-prvnich-obeti-komunismu-v-ceskoslovensku
Popírat padlé je pitomost za všech okolností. Ovšem vědět jak a proč padli a vůbec souvislosti, to nikdy neškodí.
To spojenectví Hitler-Stalin mne taky napadlo, ono bylo totiž prakticky až do Hitlerova útoku realitou. Je to zřejmě štěstí, že podobní hajzlíci se nakonec vždy rozhádají. Nemají nejspíš praxi v dlouhodobé spolupráci a nutných kompromyších.
Karle, ovšem tohoto odvlékání se sotva asi dopouštěli vojáci rudé armády v květnu 1945.
Samozřejmě že komunistické alotrie nevypukly až v roce 1948, ale hned po válce. Nicméně na to,a by někdo mohl odvléct do gulagu pravicového politka, ukrajinskíého nacionalistu nebo ruského emigranta, tak musel vědět, po kom jít. Tedy mít spojence z domácího prostředí. udavače, všeho schopného politického konkurenta nebo někoho, kdo si chtěl s dotyčným vyřídit účty.
Tohle přece nedělali prostí vojáci a ani důstojníci v bojové linii. Neměli pověření a hlavně – nevěděli, koho a jak. To šlo z úplně jiných kruhů. Od lidí, kteří nejspíš nikdy nebojovali.
jo, s Rudou armádou přišlo i KGB. Ale za to přece nemohli vojáci, kteří ve válce padli. Většinou v dobré víře že bojují proti okupantům nebo proto, že nějaká politika jim byla ukradená, ale prostě neměli na vybranou, než bojovat, pokud chtěli přežít.
No ale všimni si, že já nikde netvrdím, že by za to mohli ti vojáci.
Komentoval jsem Halladina, co má politický význam a co ne (745).
To vědět po kom jít – jistěže kolaboranti, ale také sovětské zvláštní oddíly, rozvědka ….. a s omyly si moc hlavu nedělali.
No, já měla za to, že pokud jde o politický význam, tak se dohadujete o politickém významu toho, jetsli se uzná, že válka skončila 8. nebo 9.
Což je z hlediska na toho, jak se to dál vyvíjelo, naprosto nepodstatný údaj. Pro mně za mně, a’t si klidně někdo myslí, že to bylo v pátek třináctého, i kdyby náhodou toho roku bylo 13. v sobotu. 😀
Samozřejmě to, že Prahu osvobodili Rusové, mělo svůj „politický význam“, i když nějak nejsem schopna dohlédnout na to jaký. 😀
Oběti režimu, který se tu začal díky tomu usazovat, asi ani tak nezajímal ten „politický význam“ toho všeho, jako tragické důsledky a dopady do jejich osobních životů, s kterými se museli vypořádávat.
A i kdyby ten to pro ně nějaký „politický význam “ mělo, sotva dokázali nahlédnout ty důsledky hned 9. května odpoledne. To bych docela věřila tomu, že všichni byli prostě rádi, že válka konečně skončila.
Aerokarle,
jsem někde četl, že už v květnu Rusáci přijeli s připravenými seznamy, koho vezmou. To museli mít připravené dost dopředu. Určitě to nebyla žádná chaotická akce, že by třeba místní bonzáci chodili za ruskejma velitelama a hlásili jim: „tenhle imigrant bydlí támhle a má takovéhle politické názory“ a politruci by to posílali vejš.
Jistěže kolaboranti , a asi i úřady. Musel být pŕístup k agendě o udělení čsl občanství
To spojenectví asi nutně muselo být dočasné.
Dost dobře si nemůžu představit trvalé spojenectví s komunistickou zemí – a přitom doma střílet komouše jako kolčavy
Obrazně ŕečeno – stŕílet nebo zavírat do koncenträků vyjde nastejno.
775
generála Vojcechovskěho zatkli už 12 května 1945…..
Ptakopysk, má pravdu.
KGB byla o emigrantech informována dlouho dopředu a šli najisto. Přišli armádě v patách a byli i u posádek dislokovaných nejen v Praze.
Moje tchyně byla Estonka, která sem přijela jako tlumočnice pro jednání s Američany a Angličany. A moc dobře věděla, že po skončení „mise“ půjde na Sibiř, tak jako tam už byla i téměř celá rodina. Podařilo se jí tady provdat a zachránit si krk.
TAl v tom květnu 1945 byla 13. neděle 🙂
Náhodou jsme pořitom objevila, co s ety dny dělo u n áís téměř za humny :
http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pro-libnatov-skoncila-valka-10-kvetna-1945-20140506.html
Ti něměčtí uprchlíci bylkli taky u nás na statku. Babička o tom vyprávěla a jsou i nějaký fotky. Ženský s děckama a v nimi pár vojáků.
O nějakých incidentech v tomhle ohledu babička nevyprávěla. Jen o nějakém klukovi ze vsi, který odjel do Prahy, když se ozval rozhlas a zastřelili ho. A soused, terhdy taky mladej kluk kolem dvaceti, že má od tej doby pochroumané koleno, do kterého to schytal.
Ono, s tím, za co kdo může a nemůže – četl jsem zajímavé paměti chlapa, s kterým co s dítětem emigrovali rodiče, Němci, do Kanady, někdy ve dvacátých. A co Němci uvědomělí, vrátili se těsně před začátkem války do Německa. Klukovi bylo cca 14. V Německu se vyučil (dost kontrast výuky a vůbec proti té Kanadě) a když nadešel věk, šup s ním do Wehrmacht. Tankán na východní frontě, přežil. Po válce se vrátil do Kanady a působil poněkud udiveně, že na něj někteří, kdož bojovali na druhé straně, poněkud zahlížejí. Vždyť bojoval jen proti komunistům!
😛 Fakt je, že asi nic jiného dělat nemohl, ono dezertovat bylo těžké i na západní frontě, ale to zahlížení bych za udivující nepovažoval.
(774) Válka skončila (v Evropě), dohady o 8. nebo 9. tak maximálně demonstrují politický postoj. S tou Prahou bych to raději nerozvíjel. Sověti dokončili osvobozování, velký podíl měli Vlasovci a čeští komunisté i Sověti „mají na triku“ to, že neosvobodili Američané, dříve a tedy s méně padlými. Pokud srovnám přístup Beneše a DeGaulla k osvobození hlavního města, je okamžitě vidět, kdo z nich byl státník. Frantíci to měli blíž a bylo jich na to víc, ale zase koncem války bylo možno více. Nějaký ten odřad k tomu cíli byl, ale nedostal příležitost.
(775) Taky jsem na něco takového narazil, jinak ten Bystrov výše nebo zde: http://1url.cz/d3EC
780
jo, takových případů bylo víc . mám dojem, že byla nějaká oficiální propagačnî akce, aby se němečtí emigranti vrátili do německa.
Aero
Churchill chtěl aby se od Plzně šlo na prahu, Amíci to odmítali
Beneš v tom moc roli nehrál
a mimochodem , u toho datumu hrálo roli i Časové pásmo
8. v noci bylo v Moskvě už devåteho råno 🙂
“ Sověti “mají na triku” to, že neosvobodili Američané “
No, tak to bych zas tak kategoricky netvrdila. Oni snad Sověti nějak bránili Američanům na tu Prahu táhnout?
Demarkační linie byla stanovena už na Jaltské konferenci.Demarkační čára vedla od Kraslic ke Karlovým Varům,potom na Plzeň okolo Rokycan směrem k Písku a dole se stáčela u Vyššího Brodu k rakouské hranici.
Muzeum v Rokycanech
http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Oslavy-osvobozeni-probehnou-v-Muzeu-na-demarkacni-.aspx
Američané osvobodili Plzeň a Patton chtěl pokračovat na Prahu,když vypuklo povstání, ale přes Stalina to neprošlo.
(783) Churchill toho chtěl více, co bylo politicky velmi moudré.
Beneš hrál přesně tu roli, jako DeGaulle. Velel československé armádě. De Gaulle nařídil Leclercovi vykašlat se na zákaz Američanů a jet se svou divizí do Paříže. Stalo se, osvobodili si své hlavní město, přes zákaz, sami. To byli Němci ještě relativně silní a fronta celkem zřetelná. Česká armáda utvořila k těmto účelům odřad, ale měli to jednak dál, druhak, hlavně, chyběl rozkaz Beneše, jeho státnické vidění významu (nebo se už tehdy bál nasrat Sověty). Byl už znatek, pravděpodobně by se jednotka do Prahy dostala a pomohla spíše symbolicky. No, není každý Churchill nebo DeGaulle.
S těmi pásmy klidně blbněte do alelujá. Kapitulace byly, na žádost Sovětů, prostě dvě.
(784) Ano, byli velmi striktně proti.
(785) Nejen přes Stalina. Ten pochopitelně nesouhlasil, tak Patton chtěl průzkum bojem, to mu neprošlo u Bradleyho a Eisenhowera. Poslední naděje byla přímá žádost ČNR přímo na Pattona a Eisenhowera, že se bojuje a potřebují pomoc, to blokli místní komunistové, mimo jiné Smrkovský, možná i Kriegel, u toho si nejsem jist.
Jenom doplním, že až na některé nápady McArtura je to vše dost zřetelná ukázka generality USA, která se pokud možno neplete do politiky.
TAk to jistě, KArle, ale za prvé tu byly nějaký dohody a za druhé jako nebránilo francouzům vykašlat se na Američany, tak nebránilo Američanům se vykašlat na Rusy.
Následky ovšem těžko odhadnout a taky se mohli Rusové a Amíci postřilet navzájem. A to by nakonec ztráty byly mnohem větší, než v případě, že když Rusové byli proti, Amíci to respektovali.
No a jestli to nakonec blokli místní komunisti, tak ta mají na triku i oni, ne? Včetně toho Kriegla, který je jinak za hrdinu, neb nepodepsal v 68. moskevské protokoly.
ad AK, který ví všechno. Tak Smrkovský to blokl, ačkoliv český rozhlas do poslední chvíle vysílal žádosti na všechny spojence, aby Praze pomohli?
Smrkovského napadli moskevští komunisti, protože s ČNR spolupodepsal průchod Němců Prahou (skutečně v noci na 9. května projížděly Stromovkou silné oddíly Němců při útěku na západ).
Otázka zde 8. či 9.5. nemá s tzv, dvojí kapitulací nic společného a příčinu jsem uvedl v [735]. Kdyby šlo o onu dvojí kapitulaci, tak by se tam objevilo datum 7.5., kdy v Remeši došlo k podpisu kapitulace genplk. Jodlem. Za západní spojence podepsal gen. W.B.Smith a za SSSR gen.Susloparov. (Francouzský generál Sevez podepisoval pouze jako svědek.) Povšimněme si, že se neúčastnil Eisenhower, ač byl v Remeši přítomen. První problém remešské kapitulace byl v tom, že Jodl nepodepisoval předem schválený text kapitulace (mj. jej schválil i SSSR), ale gen.Smith o něm nevědel (?) a nechal připravit text kapitulace svými důstojníky tak trochu metodou „cut and paste“. Až po podpisu zjistil „vyslanec Bílého domu u SHAEF“ – Robert Murphy, že došlo k omylu a zároveň se ozvali Rusové, že kapitulace není tak jak byla i jimi předem schválena a že tedy Susloparův podpis by měl být vlastně „null and void“. SHAEF na to reagoval zcela diplomaticky tvrzením, že šlo jen o jakousi předběžnou kapitulaci a k podpisu té opravdovské kapitulace dojde až v Berlíně. –Pokud někdo má k dispozici knihu Harry C. Butcher: Tři roky s Eisenhowerem (My Three Years with Eisenhower) tak tam je trochu jednodušší výklad děje, asi proto, že v roce 1946 by to nebylo zrovna vhodné.
Ono to s tou demarkační liniî nenî tak úplně pŕesně
Původně měli Amíci osvobodit jen Cheb.
Ale Amíci si chtěli – kromě jiného zašukat s Češkami, jelikož s Ne mkami nesměli 🙂
Takže ….
Až do konce dubna musely americké jednotky přešlapovat na místě. Původní dohoda o operačních sférách a čáře dotyku zakazovala Američanům další postup do nitra Československa. 30. dubna se Eisenhower spojil s náčelníkem generálního štábu Rudé armády generálem Antonovem se žádostí o to, aby byla posunuta demarkační čára na osu Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Argumentoval tím, že potřebuje krýt levý bok Pattonovy armády při jeho postupu do Rakouska, neboť by jej mohla ohrožovat stále bojeschopná německá armádní skupina „Střed“ polního maršála Schörnera. Rusové nakonec museli souhlasit.
Teprve v odpoledních hodinách 4. května se telefonicky spojil generál Omar Bradley, velitel 12. skupiny armád, pod níž 3. armáda spadala, se svým podřízeným generálem Pattonem. Oznámil mu, že pod jeho armádu přesunul V. sbor, který společně s XII. sborem osvobodí dohodnutou část Československa. Zeptal se ho, kdy je schopen zaútočit. Patton odvětil, že hned příští den. Na Bradleyho otázku: „Proč chce každý muž z 3. armády osvobodit Československo?“ Patton odpověděl: „Češi jsou našimi spojenci a jejich ženy jsou současně mimo zákaz o sbratřování se s místním obyvatelstvem, jak to platilo v Německu. A proto hurá do Československa a ke sbratřování!“Poté se Patton se spojil s velícím V. sboru generálem Huebnerem a dal mu patřičné instrukce. Nařídil, aby hned ráno 5. května zahájil ofenzívu do nitra Československa. V. sbor bude operovat v prostoru Cheb – Karlovy Vary – Plzeň – Klatovy. Tím bude jistit levý bok Irwinova XII. sboru operujícího na ose Strakonice – Horní Dvořiště. Celý směr postupu 3. armády byl po ose Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Linec.
In re František Kriegel:
Vrátil se do Prahy až v listopadu 45 a tedy nelze být spojován se Smrkovským a květnem 45.
Jinak z řady amerických děl o 2. světové válce (hlavně v těch z prvního období po válce)se často objevuje otázka „proč bychom měli nechat umírat naše americké hochy, aby dobyli nějaké velké město v Evropě“. Nevalná schopnost předvídat je pak jedním z hlavních nedostatků politiků i vojáků.
Jinak srovnávat situaci Leclercovy 2. obrněné divize s Československou samostatnou obrněnou brigádou mi opět připomíná vojenskou vědu kadeta Bieglera.
A s témi Frantíky a Paříží je to taky trochu jinak
De Gaule si vymohl, a u Amíkú , aby mu při osvobozovánî Paříže dali přednost , a přislusnej americkej generàl , k jeho řádnemu nasrání, to dostal rozkazem.
no pekne tam z toho rusackeho velvyslanectvi lezli 🙁
brady mastne od pecinky poskladani jeden lepsi vedle druheho.
Pasáčku , nebuďte závistivej,
utěšujte se tím, že to Rusy néco stálo! 🙂
Pasáčku , nebuďte závistivej ! 🙂
haladine nesudte dle sebe.
opovrzeni nemusi byt kvuli zavisti.
Ad de Gaulle a Beneš – hlavní rozdíl mezi nimi byl asi v tom, že de Gaulle byl primárně voják, kdežto Beneš byl čistý politik. Anglická verze chování de Gaulla by se dala reprodukovat asi jako „osina v zadku“. Choval se povýšeně, jakousi tajnou operaci vykecal, takže se mu moc nesvěřovali, což jeho chování moc nevylepšilo. Osvobození Paříže byla jeho čistě partyzánská akce, kterou jednak spojence naštval a jednak si hlavně honil svoje politické body. Beneš v tom podle mě bruslil jak se dalo, ale ono se moc líp nedalo. Karty byly rozdány v Jaltě, jak řekla Rpuť. Dřívějšíí benešovské pomlouvání bylo řízeno komunisty, dneska hlavně Němci, pro které je samozřejmě arcilotr, a jejich podržtaškami, neb se to „vyplatí“. Můj tip je, že bez odsunu bychom po 90. roce brzy o pohraničí přišli.
„srovnávat situaci Leclercovy 2. obrněné divize s Československou samostatnou obrněnou brigádou mi opět připomíná vojenskou vědu kadeta Bieglera.“
dvd, nejsem vojenský expert a ani nevyhledávám válečnou literaturu, historii nebo filmy. Nicméně mám jakési tušení, když odhlídnu od jiných okolností, že rozdíl mezi divizí a brigádou je ve velikosti poměrně značný a obě telěsa nelze srovnávat už jen z tohoto prostého důvodu.
Jinak že americká veřejnost a vedení nechtěla obětovat další životy na nějaké město v Evropě, když válka de facto skončila je docela pochopitelné. Lidsky pochopitelné.
dr. Krieglovi se tímto omlouvám za osočení, že to má taky na triku, neb jsem neměla ni potuchy, jaké byly jeho osudy těsně po válce.
Ostatně situace byla v tej době složitá a nepředná natolik, že nějaké jednoduché soudy “ kdo to má na triku“ jsou poněkud zavádějící a stačí jen nepatrně jiný ůhel,a by se sypaly jak domek z karet.
benesovske pomlouvani bylo rizeno komunisty kterym sel ve vsem na ruku 😀