Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  2. Ještě se nikdo neprobudil, nebo vás bouřky odřízly?
    Tady na severu prolítla bouřka mezi 22 až 23 večer za neustálého blýskání, ale podle hlasitośti hřmění to bylo kus vedle směrem na Hřensko.

  3. Dobré zas ráno… 2 Pavel Kořenský ad 550 – nesouhlasím… Do soutěže o Darwinovucenu má u talentovaných jedinců smysl se přihlásit vždy a kdykoli…

  4. Dobrý den,
    Petr Kunetka vyhrál. Blahopřeji.
    Podle níže uvedených odkazů se úmrtnost v ČR vyvíjela (měsíc, nárůst nad průměr):
    (30.07.2020, 4%)
    (31.08.2020, 5%)
    (30.09.2020, 12%)
    (31.10.2020, 53%)
    (30.11.2020, 77%)
    (31.12.2020, 47%)
    (31.01.2021, 52%)
    (28.02.2021, 38%)
    (31.03.2021, 63%)
    (30.04.2021, 28%)
    (31.05.2021, 5%)

    https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr
    https://www.czso.cz/documents/10180/155511216/obypzcr071321.xlsx/df00f736-bf42-4b95-8943-9dd54ec181e0?version=1.1

    Petře: už jste si vybrali? 😉
    K počasí: myslím, že premiér Babiš dobře nakoupil a letos se podařilo překonat to loňské pětisetleté sucho.

    • Ano, nyni jiz je to ofiko – dekuji. Jsem rad, ze mi modelovani jeste jde, ac se tim jiz uplne nezivim 😀

      Nevybral jsem, klidne doporucte, v tom se moc neorientuji 🙂

  5. Dobré deštivé ráno.
    Dnes je od Frantíků a Belgošů pokoj, anžto dobývají Bastilu.

    • Nemělo to být datum nějaké hodnoty EUnijní proočkovanosti?

    • Včera byl světový den hranolků, takže v Belgii byl asi taky státní svátek. Evidentně se tenhle týden Belgoši moc pracovně nepřetrhnou…

  6. Tak jsem si tak trochu prošel tisk a tlač a narazil jsem na zajímavý fenomén… Ke každému prdu se obvykle vyjadřuje nějaký přední odborník… Považuji za diskriminační, že nikde není uvedeno vyjádření zadního odborníka…
    Jestli to nebude proto, že zadnímu odborníkovi je celý ten epochální problém tak trochu u prdele?

  8. Vcera mne pobavil clanek, ze v nejakem ockovacim centru v Thajsku byla polovina lidi positivnich (a tak jirka vzdy rikal, ze jsou v Thajsku positivni lide). Vsichni samozrejme ockovani.

    Samozrejme vsichni proockovani. Ale nez jsem odkaz nasdilel, vlada mne odrizla od elektriny 😀 😀 .D

    • Já bych z toho vánoce nedělal. Nikdo nikdy netvrdil ()kromě několika dementů), že očkování ochrání před nákazou. Mělo by chránit primárně před vážným průběhem, což, jak vidno v Thajsku, funguje. Lidi mají vira a v pohodě existují a pracují.

      • No, treba to tvrdi Konvalinka, Madat, Vojtech…

        A vlastne jo, par dementu…

    • Dan Přibáň je chvost.
      Ta blbá zelenací Tečka mu nepomůže ani v Kotlince (nikdo jí nekontroluje) ani venku – na to že je zelená nebo červená nehrajou. Hrajou na datum očkování 2 dávka + 14 dní.

      Dan Přibáň jsem prohnal googlem a vysvětlení jeho potíží s chápáním věcí je prosté. Je novinář a režisér.
      Dál bych v tom nešlapal.

      • Nemala plnit funkci covid pasu? ja se priznam, ze se v tom neja uplne neorientuji 🙂

        Kazdopadne ten tlak na to, aby lide meli u sebe mobily, to generuje.

        • Mobil je fajn. Na letištích a Gate etc se odbavuji zásadně QR e-letenkou hodinkama protože v jedné ruce mám kufr, v druhé iPAD (si ve frontě čtu) a tou rukou jenom máchnu a je hotovo.
          Několikrát se mi však stalo, že baterka došla, na hodinkách se něco cuklo no a tak si nosím letenku ještě vytištěnou v kufru.
          QR kod očkování si sebou nosím ZÁSADNĚ vytištěný. Appce NAKITU nevěřím. A mám samozřejmě celé angl české PDF v obrázkách přístupných odkudkoliv.

  12. Zeptejte se vašich kluků, co chtějí stavět.
    Manipulačního robota?
    Autonomní vozidlo?
    Balónovou sondu?

    Fantazii se meze nekladou. Podle toho vybereme HW.

  13. Dobré poledne,

    „pokud ji chci použít v zahraničí, tak mi kvůli veletočům naší vlády zahlásí, že certifikát je neplatný, protože nemám 14 dní po druhé dávce,“ uvedl na Facebooku Dan Přibáň známý jako autor cestopisných filmů. „Ještě včera platný byl, protože pravidla byla jiná,“ posteskl si cestovatel.“
    Zdroj: https://www.denik.cz/cestovani/cestovani-koronavirus-letadlo-problemy-20210713.html

    Tomu nějak nerozumím… každá země má svoje pravidla. Pokud má nějaká země pravidlo, že pustí ty, kdo mají minimálně 14 dní po druhé dávce, tak nezáleží na tom, jetsli je certifikát „platný“ nebo „neplatný“, ale jestli dotyčněj může doložit, že byl očkována jestli už splnil lhůtu.
    Veletoče naší vlády nikoho nemusí zajímat, protože naše vláda neřeší pravidla v jiné zemi.

    Nebyla chyba spíš u pana cestovatele, že si zapomněl ověřit, v jaké zemi platí jaká pravidla?

  14. „Kazdopadne ten tlak na to, aby lide meli u sebe mobily, to generuje.“

    No jasně a ten tlak bude muset být obravdu velký a důsledný, možná by to chtělo sankce a pokuty nevbo nějakou osvětovou kampaň, oni totiž lidi obvykle s sebou mobily vůbec nenosí., protože je na nic nepotřebují 😀 😀 😀

  15. 533 – Petře, pošli ten black box Schumacherovi, ten si s tím poradí.

    • Jejda, kde je Utrecht… Zkusim radeji u more 🙂

  17. maYda – nepoznám, zda je to sarkasmus, ironie nebo vyjádření tvého přesvědčení, ale lidi nosili a nosí mobily na telefonování. Vše ostatní je zhůvěřilost, ke které ho tlaí někdo zvenku.
    Např. banka mi sdělila, že končí s internetovým bankovnictvím z počítače a !!!kvůli mojí bezpečnosti!!! přechází na aplikaci. Aplikace je jen pro iOS a Android. Na Windows Phone se nevyvíjí ani vyvíjet nebude. Chci mít přístup k mému účtu, aniž bych musel jezdit na nejbližší pobočku 45 km, kde mi nechají zaplatit každý prd? Tak si kupte smartphone s Androidem. Takže jsem koupil a odložil do šuplíku. Na telefonování a SMS má starý, tlačítkový, panceřový mobil, odolný vodě do pěti metrů, pádu na beton ze dvou metrů a odolnost i v mrazu. Tlačítka velká, takže i v rukavicích a v zimě na horách snadno použitelný.

      • Skimic jsem já.
        Windows Phone mi asociuje foun mizerné kvality tak dobrý na vyhození z okna.

        • ale wiki mi prozradila, že
          Windows Phone je obchodní název mobilního operačního systému firmy Microsoft.
          Tak už vím. Předtím jsem nezaznamenal.

  19. Dusane, diky, ale uz jsem to s krvacejicim srdcem koupil…

    • Tak to máš smůlu. Někdy stačí propláchnout destilkou se špiritusem a vysušit. Jenže jak je to namočené obyč vodou pod proudem, a to nemluvím o slané, ve které poje mizí doslova před očima, je zle. Navíc pájené bezolovnatou pájkou…

  21. Nickname, syn se priklonil k auticku 😀

    Diky moc, a nechete sazku na podzimni vlnu?

  23. To není ironie, Martine, to je fakt.
    Zejména mladší generace nosí telefony furt a na všechno. Připadá mi proto srandovní, že tu někdo mluví o tlaku, aby lidi nosili mobily u sebe.
    Tlaku netřeba, když to bude pohodlnější mít všechny možné aplikace v kapse, tak je bude většina lidí s sebou nosit i bez nátlaku.

    Pokud by mi banka napsala, že se se mnou bude bavit jen přes smartphone, zvážila bych asi změnu banky. Ale nevím, jestli by to bylo co platný, pokud by se bance taková změna osvědčila, asi by stejně na ten systém přešli postupně všichni.

    Mám chytrej telefion a velmi se mi hodí a využívám navigaci a fotoaparát. Takže jo, já jsem jedna z těch, co ho nosí u sebe nejen na telefonování.

    Ale osvědčení o očkování mám vytištěný na papíře.

    • Ještě bych dodala, že ty dvě „zhůvěřilosti “ využívám z velké většiny pro práci.

      A je docela rozdíl, když běháš celý den po stavbě s těžkým foťákem na krku nebo s mobilem, který je podstatně lehčí a dá se strčit do kapsy, pokud potřebuješ zrovna volný obě ruce.

  24. 570 – to je furt to samý letadlo, co se mele sem a tam už třetí den.

  25. Už jsem to tu jednou říkala,
    a klidně to zopakuju – ohledně mobilu jsem beznadějný trilobit. Skutečně ho používám pouze na volání a SMS, mám „odolný“, tlačítkový, na jedno nabití vydrží i týden (když moc nevolám). Nemám potřebu na něm mít více – pracovní nástroje jsou noťas a PC.
    Takže mne „apky“ docela iritují, zatím jsem nepotřebovala žádnou – očkovací glejt mám vytištěný v plastovém pouzdru s doklady, a v obchodech nabizené apky na slevové akce s úsměvem odmítám. Mobil nosím v batůžku, takže doma se mi klidně nemusí nikdo dovolat – když jsem na zahradě nebo v patře, tak ho neslyším. Dtto v práci – pokud jsem v laborce (tedy mimo kanclík), tak smůla, kolikrát ho ani nekontroluju, jestli někdo nevolal…. vnímám ho jenom jako vylepšenou „pevnou linku“.

    • Měl jsem to podobně.“Vylepšení“ se koná průběžně. V únoru zrušili 2G s tím, že se jedná o zlepšení služeb. Pro zákazníka, jak jinak. Tím jsou tlačítkové, které jsem dosud vlastnil, k zahození. Koupil za draho nový (za 5tinásobek), který umí nejen 4G, ale i lecos navíc, co ten starý neuměl. Především se urychlila spotřeba předplaceného kreditu, za několik dní konto vyčerpáno na nulu. Posléze přišlo „vylepšení“ od banky – dosavadní správu konta (heslo + sms code) přesunuli do aplikace, jinak se na svoje data nedostanu. Nikoliv jako volbu paralelně k sms-kódu, nýbrž výlučně přes jejich appku. Knížecí rada od maYdy změnit banku je na tři věci. Změnit není kam. Banky drží spolu…

  26. No já mám čínskéj chytrej a kromě telefonování ho mám na kouknutí: kdy mi jedou autobusy v Praze nebo z chalupy, jaké bude v nejbližších hodinách počasí, poslání fotek v rodině přes VIBER a stav sportovních výsledků. Moje banka mi v počítačovém účetnictví posílá schvalování transakce, což považuju za dobré bezpečnostní opatření. Styk s bankou jen na founu nebo jen na PC se mi zdá rizikový.

    • ke styku s bankou je to zařízeno skrzevá jejich čtečku – od nich dostanu po přihlášení barevný QR, který vygeneruje 6timístné číslo, které zadám a jsem ve správě svého konta. Poněkud odlišně se chová banka, která mi spravuje Mastercard. Viz popis výše. Raději bych byl bez té appky (doposud jsem.)

  28. (567) Martine, co je to za banku? Já běžně používám 3 a občas další čtyři. Žádná nefunguje jen s chytrým mobilem (i když to mají nejraději, nabízí i ověření SMS). Na jednoduchou a snadnou manipulaci mohu doporučit Fio a Airbank. Dlouho jsem používal jen internetové bankovnictví, poslední dobou spustím občas i mobilní, když jsem doma u wifiny (data mám vypnuta) a faktura má QR kód. Pohodlí nade vše …
    Jinak se dost hodí mapy.cz a nějaká ta navigace.

    • Třeba Komerční banka už má appku dva roky a nedávno mi přišel mail v tom smyslu, že podpora SMS ověřování bude končit snad na konci roku.

      ČSOB už dokonce od 1.7.2021 vyžaduje appku (ČSOB identity) i u potvrzení platby kartou na Netu. Tam jsem dřív používal SMS ověření úplně v pohodě a už to nejde.

      • KB už má novou verzi – apku KLÍČ, která už není přes SMS.

  29. “ Mobil nosím v batůžku, takže doma se mi klidně nemusí nikdo dovolat – když jsem na zahradě nebo v patře, tak ho neslyším. “

    Vítej do klubu s mou dcerou. 🙂
    je to ovšem na zabití, když se potřebuju rychle dovolat.

  30. No, já se ptala bráchy, jetsli něco takovýho nechystá taky naše banka ( máme u ní oba účty a brácha je tam zaměstnán už cca čtvrt století). Troufám si tvrdit, že kdyby se něco takového chystalo, tak o tom bude vědět. Prý o ničem takovém neví, a kdyby jo, tak by změnil banku :-D.

    Knížecí rady jsem nikomu neudělovala, pouze jsem napsala, že JÁ bych to zvážila. ne, že by to měl dělat někdo jiný.
    To není rada druhým, co mají dělat.
    Pokud konstatování, co bych v nějaké situaci udělala, někdo vykládá jako „radu“ ať už knížecí nebo neknížecí, a řídí se podle toho, jeho problém. Následky ať si přičte sám.

    Ostatně jsem tam i napsala, že nakonec bych mohla dojít k závěru, že změnou banky si nepomůžu, protože to nakonec třeba zacvedou všechny. nebo taky ne. Pár lidí třeba tu změnu fakt zkusí a další banky si to radši rozmyslí….

  31. 2 martin ad 567 – „lidi nosili a nosí mobily na telefonování“ – lidi ano… Leč frikulíny, mlamojové, zmrdi a blbé bedny kytu musej mít furt něco ekstra… A ty pak přesvědčí pouze náraz hubou na realitu, že není zrovna zdravé si posílat dojemné obrázky o odjezdu na vytouženou dovolenou… Plus další zbytečné informace…
    Jak říkával můj kamarád a kolega, blahé paměti, (bejvalej policajt) – pak člověk přijde a říká si – co to? Tady přece bejvaly dveře! A tady bejval televozor a hi-fi souprava… A počítač… A porcelán po babičce… atd. atp.
    Úžasný jsou v tomhle ohledu babičky… Jsou schopný se do nekonečna rozplývat nad vnoučatama a posílat fotky na téma, jaký úžasný hovínko to vnouče zrovna spáchalo…
    Až zas budeš v Praze, doporučuji projet nějakou delší štreku tramvají – třeba 22 – z jednoho konce na druhej… A budeš se divit, co všechno se od spoluovčanů dozvíš, co vše jsou ochotni, ba přímo dychtivi, sdělovat na celou tramvaj…
    Děkuji, nechci. Mám mobil na telefonování, max. příjem SMS. (sám je nepíšu, mám líný prsty…) A co nad to jest, od zlého jest.
    A jen se těším, že až naši spojenci a přátelé zas jednou budou humanitárně bombardovat nějakou tu školu nebo nemocnici, vedlejším efektem jim ty aplikace vypadnou a budou v prdeli jak 3 zlatý rybičky!

  32. S chytrým mobilem je jeden zásadní problém.
    Jsou lidé (a není jich vůbec málo), kteří princip ovládání dotykového telefonu nejsou schopni pochopit a naučit se ho.
    Z mého okolí je to například moje žena, moje tchýně a blahé paměti moje máma.
    Ovšem například tchán s dotykovým telefonem problém nikdy neměl a to je o pár let starší než tchýně.
    No a moje žena pracuje s PC úplně normálně, čtečka e-knih jí taky nevadí (pokud má tlačítka na obracení stránek), ale tablet nebo chytrý telefon prostě používat nemůže, protože i když se to snažila naučit, tak její mozek jako kdyby odmítal zafixovat si tu vazbu na to, že ťukám tam co koukám a není tam haptická zpětná vazba.

  33. ČSOB identity mám teď poměrně krátce a z pohledu „BMU“ ( blbá máňa uživatelka – ženský rod od BFU) to funguje v podstatě stejně jako předtím, i ten ověřovací kód mi chodí na mobil.
    FAkt je, že kartou přes internet neplatím, takže tam srovnání nemám.

    • Nám už právě ty posílání kódů ČSOB k 1.7. zrušila.
      Faktem je, že to je firemní účet a nikoli osobní. Ale už se lze k internetovému bankovnictví přihlásit pouze tou jejich apkou v iPhone a ověření platby kartou na Internetovém portálu lze taky jen přes tu aplikaci.

      Ono se v praxi nic nemění. Dřív, když někdo z kluků něco objednával, tak zavolal, zadal platbu kartou na Netu a mně dorazila šestičíselná SMS z platební karty, já to po telefonu nadiktoval, kolega to na tom webu napsal a platba prošla.
      Dneska je to tak, že zavolá, zadá platbu kartou, mně pípne appka, otisknu palec a platba se provede.

      Ale kdybych normálně měl nějaký tlačítkový telefon (třeba Nokia, jako moje žena) a ne iPhone, tak by to takhle nešlo a musel bych ten iPhone nebo Android holt koupit.

  34. Takovej je život, Pavle, a pokrok nezastavíš….

    Pamatuju si, jak na začátku devadesátek se hledělo skepticky na využití počítačů v projektování. Na výpočty, to ano, ale kreslit s tím???

    Někteří to považovali za frajeřinu a že to je jen pro lenochy a trouby, co neumí kreslit rukou….

    • Ostatně já kdysi začínala s Archicadem na verzi 6,5 a dnes dělám ve verzi 23 a už máme v práci i 24.

      Dvakrát jsem za tu dobu musela vyměnit počítač jen proto, že na vyšší verzi archicadu už ten starý nestačil.

    • Jistě, ale to je profesní záležitost a člověk má možnost výběru. Někdo je projektant a někdo holt bouchá šrouby ve fabrice.

      Ale ten problém „chytrých mobilů“ se bohužel týká všech a to i těch, co jsou třeba v důchodu.

      A to ani raději nemluvím o tom, jak jsou ty smartphony na tom blbě z hlediska bezpečnosti. U PC to mají lidé tak nějak naučené, že viry a další svinstva existují. Ale u mobilů to většině lidí nedochází a pak to má smutné konce. 🙁

    • Ono všude. Dnešní bouřky jsou tedy alespoň zde poměrné mírné, ale jak koukám na radar CHMI, tak jsou poměrně rozsáhlé.

  36. TAk tady (v Radlicích) to dnes práská víc jak včera. Včera byl silný vítr a víc lilo, ale takovej kravál nebyl.

  37. Hlavně doufám, že na dalších 14 dnů se počasí umoudří. Zítra vyrážíme na chalupu, kde hodláme setrvat alespoň do 1.8. a docela bych uvítal, kdyby tam nepršelo, protože tam víceméně denně grilujeme venku.

    • Sice mám zmáknutou techniku grilování za deště pod zahradním slunečníkem, ale jaksi to není ono… 🙁

      • No jo, jenže na té roubence co mám se některé věci nedají realisovat.

        Tedy ony by se patrně realisovat daly, ale moje pokora k té chalupě, která tam stojí od roku 1785, mi to nedovolí…

    • Chlapec si koleduje, že po něm někdo na venkově hodí vidle, zahrabe ho do hnoje a za rok nebo dva bude z Kubka kupka.

  39. K nedávné zdejší diskusi o neletění do Švédska:
    Ryanair uznal chybu, když nepustil Čechy kvůli chybějícímu testu na palubu

    • Ale tak zase buď realista.

      „Soubor opatření bude zdaleka nejambicióznějším krokem, který kdy byl v historii lidstva podniknut za účelem ochrany klimatu. Už od roku 2035 by se v EU měla vyrábět čistě jen auta s nulovými emisemi, tedy například elektromobily. Letecké společnosti zase budou nakonec muset zaplatit každou tunu oxidu uhličitého, který emitují,“

      Soubor opatření už jsme kdysi v ČSSR měli (odhadem rok 1982 ??) a soudruhům to bylo stejně prd platné, protože závěry XVI. sjezdu KSČ se plnit nedařilo.

      Jako bys neznal „objektivní potíže“, „složitou realisaci v náročných podmínkách“, splnění „dílčích úkolů“ a tak.
      Hlavní je koupit si pastelky a mít správně takzvané „výkaznictví“. 🙂

      A to to soudruzi nezvládali ubačovat v zemi, která měla 15M obyvatel a víceméně všichni až na cikána Kotlára mluvili tak, že si vzájemně rozuměli.

      Takže si zkus představit, jaký bordel na kolečkách to bude v seskupení 25 států a cca. 500 milionů lidí kteří hovoří asi tak 40 jazyky.

      • No, porad je tu ta hruzna varianta, ze se jim to nejakym nedopatrenim ci zvracenym administrativnim geniem povede…

        • Ale jistě. Také je tady ta hrůzná (a nesrovnatelně pravděpodobnější) možnost, že na Mnichov spadne meteorit srovnatelný s tím, který pojednal dinosaury.

          V obou případech to patrně už nikoho trápit nebude…

        • Obecně to většinou dopadá tak, jak říká staré pravidlo projektů:

          Předprojektové nadšení
          Realizační vystřízlivění.
          Hledání viníků.
          Potrestání nevinných.
          Odměna nezúčastněných.

    • Však se tomu všeobecně říkalo „soubor nedopatření“.

  42. Ostatně, ber to z té lepší stránky.

    Celý ten nesmysl se jednoho krásného dne zhroutí, podobně jako se zhroutil socialismus u nás a obecně ve východním bloku.
    A nastane desetiletí nevýslovných obchodních příležitostí, které lidé v západní Evropě naprosto nebudou chápat a myšlenkově pobírat. Podobně jako většina lidí nechápala a myšlenkově nepobírala po roce 1989 u nás.

    Já už jsem na druhé kolo Klondiku starej, ale vy mladí máte nejlepší příležitosti teprve před sebou. 🙂

    • Koneckonců, já pamatuju konec 60. let a 70. léta u nás, takže mi není cizí si vzít knížku a jít si stoupnout na dvě hodiny do fronty před potraviny. Stejně tak mi není neznámé mít v pokoji kamna ve kterých se topí uhlím nebo tím, co domácnost dala a denně se vynáší popel.

      Ve fůře zemí EU se na tyhle podmínky bude většina lidí těžko adaptovat… 🙂

      • Pavle, mít ve vzpomínkách tebou uváděné konání neznámým a mít je každodenním, praktickým, nutně dělaným, včetně zajišťování zásob na zimu, jsou poněkud rozdílné skutečnosti.
        Fakt. Mám jednu zkušenost – topíme v kotli na dřevo. Už více než měsíc řeším příští topnou sezónu. Být o deset let mladší, vůbec by mi to nevadilo. Naopak.

  43. kejko, ad 577,
    zas takový odborník nejsem, ale zkusím na to kouknout a poptat se molekulárnických kolegů.

  44. Obecně vzato mně na současném vývoji v EU nejvíc sere to, že moje vnoučata se budou patrně doma zase učit, že co se říká doma, to se nesmí říkat ve škole, na treningu a obecně nikde mimo domov.

    Protože „doma sice všichni víme, jaká je pravda, ale lidi jsou svině a někdo by tě mohl udat“.

    Tohle jsem bohužel nečekal, že se toho ještě jednou dožiju 🙁

  45. (578.1) S ČSOB jsem se rozloučil už dávno. Možná, že bych ještě překousl, že neúročili běžný účet, ale že za to chtěli ještě platit, to už na mne bylo moc. Od té doby jsou pro mne jako Spořitelna. Nebrat! Převedl jsem osobní běžný účet k Airbank a celkem spokojenost. Funguje SMS i apka. Barákový účet je u KB. Po troše nátlaku taky přestali účtovat poplatky a měl jsem na výběr, zda účet ovládat přes SMS nebo klíčem. Zvolil jsem SMS, na klíč jsem to změnil nedávno, z vlastní vůle. Ve Fio máme klubovní účet. Jednoduché, funkční, bez poplatků, ani nevím, jestli nějakou apku mají.

    • Jak jsem psal, u nás je ten účet u ČSOB firemní a z toho pohledu to řeším. Vzhledem k tomu, že už víc než 30 let jsme klient ČSOB tak tam máme vybudovanou velmi solidní pověst, poměrně velkorysé možnosti všelijakých garancí a překlenovacích úvěrů atd.
      Takže měnit banku vážně nechci.

      V celé té věci je nějaká appka jen drobnost. Ale tlak na používání „chytrých mobilů“ to bohužel je. V ideálním světě bych spíš uvítal nějaký identifikátor sloužící jen té bance. Třeba ve formě něčeho jako je Yubikey.

      • Technicky vzato je ten princip stejný.
        Dvoufaktorové ověření je založené na tom, že:

        A) Něco víš – typicky připojovací údaje do banky nebo PIN
        B) Něco fysicky vlastníš – bankovní karta, Yubikey, mobil

        Dost dobře nechápu (resp. chápu, ale nesouhlasím) proč si banky vybraly zrovna mobil a nějakou appku.

        Chápal bych to, pokud někdo chce bankovnictví v mobilu. Ale pro PC je to blbost. Na to bohatě stačí když uživatel bude znát přihlašovací údaje (jméno a heslo) a pro druhý typ ověření se prokáže tím, že vlastní fysický „klíč“.

        • Jo, u firmy hraje historie svou nezastupitelnou roli. Konec konců, i u osobního účtu, pokud by člověk chtěl úvěr.
          S tím ověřením, ten otisk prstu mobily už mají i od poměrně levných a je to jednoduché. Nevím, kolik je lidí, kterým to vadí. IMHO moc ne.

        • IMHO dvoufaktorové ověření zahrnuje i dvojí přenosové medium.

  46. kejko,
    tak jsem to trochu pročetla, ale v tom linkovaném článku se o covidu nic nepíše. Jen o té podivné lidské polymeráze theta, která umí reverzní transkripci – v normálních buňkách se předpokládá, že se účastní oprav DNA podle RNA templátu, zatímco v buňkách rakovinných dělá paseku… v tom odkazovaném článku tedy zjistili přesněji, jak k té reverzní transkripci dochází, ale bylo to provedeno ve tkáňových kulturách (buňky derivované z lidského osteosarkomu) v laboratorních podmínkách. Sám dr. Pomerantz (šéf laborky) je tím nadšen, neboť to podle něj otvírá možnosti pro léčbu rakoviny… ovšem článek je z minulého měsíce, takže je to skutečně „hot“ novinka.
    Co se týká covidu, tak asi bude zajímavější si projít tuto stránku
    https://covidvaccinehub.org/articles/do-experts-find-it-plausible-that-the-mrna-of-the-covid-19-vaccines-could-be-integrated-into-human-dna
    včetně odkazů – tam je asi osvětlen i původ obav, co se z covidu či mRNA vakcín může a nemůže dostat do lidského genomu…
    Imho je to celé dost nechutná konkurenční tahanice.
    Co se týká samotné mRNA, tak ta je dost „vošajstlich“, a má tendenci se rychle rozkládat… když s tím pracujeme v laborce, tak v tekutém dusíku, na suchém ledu, případně ve speciálních pufrech a je to dost honička. Takže si dovedu představit, že po vakcinaci se v buňkách na ribozomech začne tvořit S-protein, ale že by se vakcinační mRNA dále propasovala do buněčného jádra, načež by ji PolTheta zapasovala do nějakého chromozomu mi přijde už opravdu trochu sci-fi.

    • Mockrát vám Matzurko děkuji,
      Dlouho jsem na Šumavákovi nebyl a předpokládám, že jste Covid probrali ze všech stran. Taky jsem se snažil se v problematice zorientovat. Vzhledem k objemu peněz v oboru a malému počtu výrobců jsem opatrný. Hodně s tím souvisejí snahy „revolučně“ měnit společnost (zákaz aut, sociální kredit atd). Tak se snažím, hledat informace a orientovat se. Moc mi to nejde 🙁
      Nicméně vám ještě jednou děkuji, za odpověd. Beru to tak, že článek je „vědecký“ ale praktické dopady zatím žádné.
      Pěkný den

  47. Dobré zas ráno…
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dejte-lidem-pokoj-Vaclav-Klaus-uz-toho-ma-dost-670601
    “ Na Institutu Václava Klause zveřejnil výzvu v následujícím znění: „Institut Václava Klause naléhavě vyzývá vládu a další instituce, aby přestaly strašit veřejnost údajným zhoršením epidemické situace a vyhrožovat opětovným přitvrzením restrikcí vůči nám všem,“ uvádí.

    „V situaci, kdy nemocnice u nás registrují pouhých třicet nemocných covidem-19 a jen dva s vážným průběhem nemoci, slyšíme namísto uklidňujících a konstruktivních slov jen hrozby. Žádná nová vlna epidemie neprobíhá,“ konstatuje Václav Klaus starší.

    Na závěr pak připojil jasný a důrazný vzkaz: „Vládo, nechte už lidi na pokoji, nechte lidi žít.““

    Nějak není co dodat… A zlej ošklivej Klaus zas hodil zmrdům do hladce plynoucího písku nějaké to soukolí…

    • Vsak se taky jen tresou na to, aby konecne umrel, nekteri se ani neudrzi a ventiluji to verejne. Ne,. ze by byl nejaky lumen, ale porad jediny clovek, ktery konzistentne upozornuje.

  48. A dnešní Macek:
    Kdyby všem naočkovaným ochrnula polovina obličeje, staly by se covid pasy zbytečnými.

    To by určitě přišlo levněji než ty pasy a jejich evidence! 😉

  49. Dobré dopolední vespolek,
    no vzhledem k tomu, že mám od narození levou tvář částečně ochrnutou, mi Macek přijde opravdu třeskutě vtipný. Klaus jr. bude zajisté také pobaven.

  50. Dobré dopolůedne,

    „Vsak se taky jen tresou na to, aby konecne umrel, nekteri se ani neudrzi a ventiluji to verejne.“

    To už je takovej folklor v tunajších krajích, když se mi někdo nelíbí, doufat, že umře.

    Většinou jde jen o demonstrace, že dotyčnej se řadí do toho jedině správného názorového proudu.

    Nejoblíbenějším terčem je Zeman, kde to už leckdy nejen překračuje meze dobrého vkusu a chování, ale má to rysy patologických projevů.

Komentáře nejsou povoleny.