Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  1. nevím, jestli staví Praha depo pro rikši, ale v Jungmanově ulici před vchodem do magistrátu vysadili dva stromy.

    Ne že bych byla proti zeleni, ale ta ulice prostě není na tohle stavěná, je to typická městská ulice, poměrně úzká, pro stromy tam není moc místa a nijak extra se jim tam dařit nejspíš nebude.

    V podstatě je to stejně hovězí nápad, jako byly před časem betonové truhlíky se zelení na Smíchově. Naštěstí ne v takovém rozsahu, ale bohužel se strom nedá odtáhnout jako truhlík.

  2. Ptakopysku (1250): tam je to celkem šumák, nákladu se tam příliš neodveze, ale hlavní koridory jsou dnes plné, nemluvě o přechodech.
    StK (1249.1.1): Ne všechno je třeba čerstvé, ne všechna výroba je just-in-time.
    Požadavky na pohodlí rostou s věkem. Populace stárne.
    Maydo:
    https://mhd86.cz/2021/08/03/praha-chysta-na-andelu-depo-pro-cargo-kola/
    https://plus.rozhlas.cz/evropsky-unikat-ktery-funguje-dorucili-jsme-bezemisne-7500-zasilek-rika-8400353

    • Ano, ten systém „just in time“ je mimo jiné taky pěkná hovadina.
      A outsourcing.
      Do toho pak stačí jen lehce zadlubat a výroba se hroutí. Viz „Suezský špunt“. Nebo tajfun a výroba čipů.
      Nebo si představte takovou revoluci.
      Kdyby byl internet nebo GSM založen na něčem takovém, tak už dávno funguje něco jiného. Nefungovalo by to. Ústřední výbor v praxi.
      [-;>/

      • Všechny věci lze dělat dobře i blbě. Včetně just in time a outsourcingu.
        No a většinou to funguje, takže se o tom nemluví a nepíše. Píše a mluví se až když se něco vyjímečně posere.

        • Datluju na to téma článek. Ale čas mě honí ohledně jiných věcí.
          Kur*a proč pořád „optimalizovat náklady“!? Máme pak nadvýrobu a musíme lidem vnucovat i to, co nepotřebujou. Reklama šílí…
          Lidičky uvědomte si to už sakra. To není „zelená myšlenka“, ale myšlenka ze sloupku od vrátek. A nestal jsem se ani komunistou.

          Lidi se pinoží po věcech, které nutně nepotřebují a které je stejně nedokážou udělat šťastnými.
          Opravdu je nutné si máchat prdel v exotických mořích? Málokdo se tam třeba potápí – to bych ještě pochopil. Kolik lidí je schopno uřídit plachetnici?

          Prostě do sebe ládujeme kaviár aniž ho umíme vychutnat jenom proto, že nějaký kaviár existuje a že je to něco nóbl.

          Račte prominout, nebo neprominout, ale svět se ve snobskou prdel obrací. Ostatně ti transgenderáci patří do téhož odpadkového koše – a recyklovat!
          Máme se příliš dobře!

    • Just-in-time, nebo dnes just-in-place pomáhá šetřit/optimalizovat náklady. V době, kdy jsme luxusně vybavenou Dacii kupovali za 300.000, byly levnější modely kolem 150.000 Kč. Průměrná mzda byla přes 20.000 Kč.
      Šetříte náklady na výrobu, šetříte životní prostředí, šetříte peněženku zákazníka.
      To by v roce 1989 musela stát luxusní škodovka 12.000 Kč.

      • Tehdy velký rozdíl mezi hodnotou pracovní síly a její cenou. Proto nutno ocenit a započíst „kutilství“, svépomoc. Přímé vynaložení pracovní síly v tehdejších podmínkách i nižších technologických naroků bylo efektivnejsi i v důsledku zastropovaných platů. Kdežto naturální zisk byl omezeny jen schopnosti pracovní síly.

  3. No, nickname, pokud s tím ruku v ruce nepůjdou takový ty hovadiny, jako že nesmíte předjet cyklistu, pokud ho nemůžete minout na vzdálenost větší, než půl jízdního pruhu, což spolehlivě ucpe dopravu, tak zrovna tohle není zas taková pitomost, na kole po Praze projedete líp, než autem a rychleji, než dojdete pešky.

    Ovšem z těch keců by jeden vyrostl… „rozhýbali sněhovou kouli dopravy v Praze“. Na takový plácání snad musí být nějakej kurs…

    A vedle všech těch pitomostí, co nasekali piráti za dobu svýho pirátění na radnici to je jen nepatrný zrníčko, který nemůže vyvážit, co napáchali.

    • ale jo. těším se, až objeví kouzlo benzínového motoru.
      Čtyřkolka s motorem. Pojmenujme to kolo.

  4. Bezemisní? Co pohon toho šlapohybu? Funící CO2, prdící, žeroucí aby doplnil vyšlapané kalorie…
    Vzato do důsledku, kolik lidí by se tu uživilo na úrovni před deseti tisíci lety, „v harmonii s přírodou“?
    Kolik lidí by bylo v Africe a jinde, kde díky kolonialistum a všemožné pomoci vyrovnávající nerovnováhu mezi produkcí a reprodukcí, tak děsivě vymírají, že jejich počet se zmnohonásobil?

  5. „Zabicky si libuji. . .“Chrochtaji stestim, jak se hezky ohrivaji a uz nemusi zapolit se starostma. Voda je stejne teploucka pro vsechny stejne. A pomaloucku se ohriva. . .

    Mrknete se na NP na clanek a diskusi . Jo yo psledni na NP – o Olympiade a kumbaja kolem.

    • Gladiátorská klání a politický cirkus kol nich je mi u zadele. Nečtu, nerozčiluju. Už mě nasírá i Reuters. Tak jen prolitnu by mi neuniklo něco v mém zájmu. Významná data jsou na NYSE, NASDAQ….

      • Ja vim, ja vim, Schumi, ze tebe na to skakani a kotrmelcovani neuzije. Toto je vsak vic o mentalite tech pomalu se v hrnci varicich zabicek, jak je tu pripomenul rano PeS.
        Tady ti okopcim, jak jsem se vcera vecer zapojil do diskuse:

        P. Motyka 4.8.2021 3:52

        Oba jsou skveli skokani. Ani jednomu z nich vsak to zlato nechutna tak, jakoby ho vyhral on sam. Ti ostatni byli eliminovani, jak pravidla rikaji. Ti dva meli pokracovat. To neni o „pokoreni“ toho druheho, to je sport.

        To rozhodnuti prestat, kdyz uz to mam v kapse mne napovida, ze na pristi Olympiade uz rozhodci nebudou potrebovat merici pasku, nebo stopky. Vsichni dostanou zlatou a budou oslavovat rovnocennost. Ti z nas, kteri se na ne divame, budou mit stejnou vyplatu, at se flakame nebo ne. Taky ti, kterym je Olympiada suma fuk. Tusim, ze jsme, Olympionik nebo obycejny bigos, v prdeli.

  6. Nevím, rikša rozvážející zásilky pro PPL nebo DHL se mi jeví jako výrazný krok zpět. Skoro jako kdybychom pro osobní dopravu zaváděli opět nosítka. 🙂

    Pravda, někde jsem četl, že za Rakouska-Uherska se v Praze běžně používalo psů k tahání vozíků s mlékem a dalšími komoditami.
    Třeba se nakonec vrátíme za pár desítek let opět ke koňským povozům… 🙂

    • Oproti koňskému povozu je rikša významný pokrok, protože nechčije a nes..re na ulici.

      • No to nevím, onehdy jsem viděl jednoho „DámeJídlo“ cyklistu jak čůral tady u nás v ulici za rohem. Pravda, bylo to u plotu do nějaké zahrady a stál zády do ulice, ale stejně… 🙂

        • To nebyl skutečný cyklista.
          Opravdový cyklista dodržuje nařízení K.u.K. drah. Vykonává potřebu pouze za jízdy, mimo stanici.

  7. No, tak já měla za to, že by rikšové vozili třeba poštu. To, co se vejde do krosny na zádech. Nebo expers zásilky, kdy je třeba vyjet rychle s jedním malým balíčkem.
    Ale ani ve sn by mně nenapadlo, že by to bylo myšleno tak, že zboží , co se vejde do jedné dodávky, co s ní jezdí GDL by si rozdělilo nějakých deset rikšů a vyrazili do ulic.

    • Tak podle toho ilustračního fota u článku o tom depu na Andělu to vypadá, že maníků z DHL by nemuselo na jednu dodávku být ani deset, ale spíš tak pět 🙂

  8. Jinak já tedy obecně nejsem proti zavádění alternativních dopravních prostředků. Kupříkladu vím, že na Kubě to funguje velmi dobře už spoustu let (stačí si dát do Googlu hesla jako „horse bus Cuba photo“ nebo „Cuba bicycle photo“).

    Akorát si nejsem jistý, jestli je to cesta takříkajíc kupředu. Ale co, třeba se na stará kolena na tu Kubu odstěhuju, protože buzerace tam bude víceméně stejná jako v EU a po většinu roku tam mají lepší počasí, laciné živobytí (pro nás) a dobrý rum 🙂

  9. Hmm, tak to jsem zvědav, jak tohle EU vstřebá:

    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ockovani-vakciny-covid-who-treti-davka.A210804_185550_zahranicni_elk

    Na jedné straně je obyvatelstvo předběžně masírováno informacemi o nutnosti třetí dávky vakcíny a na druhé straně WHO tvrdí, že by bohaté státy neměly očkovat třetí dávnou, aby zbylo na drbany z Durbanu.

    Skoro se zdá, jako by se celé to covidové blbnutí začalo levičákům a neoliberálům vymykat z rukou a žít vlastním životem… 🙂

  10. 2 Pavel Kořenský ad 1259 – tak trochu mi to připomíná – Nezbavím se důchů, jež jsem vyvolal!

    • Nebo „Z jiskry vzejde plamen“, případně „kdo seje vítr, sklízí bouři“ 🙂

      • Covid nebylo levicové hnutí!
        Jak jste na to proboha přišel? Protože podnikatelé měli utrum? Ne, je to boj jedněch (výrobců vakcín, roušek atd.) proti druhým, kteří nechtěli, aby jim nějaké zákazy kazily dobrý kšeft. Tedy boj dvou antagonistických a tedy i patřičně egoistických skupin.
        Že si na tom přihřívali polívčičku politici (nesmyslnými příkazy, kdy zkoušeli, co si mohou dovolit), všelijací obskurní žvanilové, kteří dostali prostor k tomu aby mohli „hovořit k masám“, novináři, kteří dostali vděčné a „long-life“ téma pro zaplňování svých plátků bezcenným obsahem a internetoví diskutéři, kteří na základě neověřených a neověřitelných informací zakládali rozpor mezi očkovanci a odpírači je holá pravda. Ani levá, ani pravá.

        Lidi jsou těmi všemi výše jmenovanými považováni jen za hlupáky, které je třeba dostat do svého stáda, aby bylo větší. Tu a tam se jim to daří.

        A já jdu zpracovávat kapitolu o anglických nacistech, obdivovatelích papá Hitlera. Zajímavé konotace!

        • StK – 1260.1.1 – ale pochopitelně že Covidové blbnutí je levicové hnutí (nebo spíš levicové blbnutí).

          Dle klasické a u mně stále platné definice je „levice = posilování úlohy státu“ a „pravice = posilování svobody jednotlivce“.
          Tak tomu bylo vždy a nehodlám ustupovat z historicky danné definice jen proto, že nějací idioti v médiích mění definice.

          Takže u mně vždy bude komunismus a nacismus či fašismus na levé straně a anglosasská svoboda 70. či 80. let na straně pravé a jako takové je budu označovat.

          A z tohoto pohledu je Covid blbnutí, podobně jako BLM, LGBT+-XYZ nebo třeba francouzské Žluté vesty či ekologické běsnění ve stylu Green Deal levicové.
          Jednoduše proto, že se domáhají státního dohledu a státní intervence do oblastí, které státu vůbec nepřísluší a které by měly být ponechány lidem, ať jednají svobodně, dle vlastního uvážení.

          • „levice = posilování úlohy
            státu“
            pokud je stát rížen koncerny (jako e je), tak mi ta myšlenka připadá jako inovovaná Stalinova verze marxismu

          • Quivis: To je přesně ono.
            To mě mate. Nakolik je stát suverénem nebo naopak podřízeným nějakým koncernům. Tedy komerčním zájmům. Jeden „kapitalista“ se svými zájmy versus „jiný kapitalista“ se svými zájmy. Lobing, ovlivňování (lehce ovlivnitelných) státních úředníků. Není nakonec ten stát jenom konstrukce kapitálu?

  11. (1252.1.1.1) To je jednoduché, Starý kocoure. Většina lidí si prostě vybírá výrobky podle poměru cena/výkon (pokud nezačnou blbnout a vybírat profláklé značky). A ta optimalizace umožňuje udělat ten poměr výhodnější. Pár jedinců na to sere, ale pro ty jsou buďto ty nejdražší značky, nebo naopak nekupují nic. Nikde není řečeno, co s tak uspořenými penězi udělají. Někteří jich mohou třeba dát víc na charitu. Co je rozmařilost, to je taky otázka. Dost nedávno to třeba bylo ústřední topení a lednička. Možná, že se máme příliš dobře. Za sebe mohu říci, že mi to vyhovuje. Málokdo se chce mít hůře. Což je i vysvětlení toho Havlova růstu růstu. Růst znamená jen to, že máme možnost se zítra mít lépe než včera. Jestli to někdo využije nebo nevyužije, to už je jen na něm.
    (1256) Pavle, na lehké zásilky je to dost výhodné. Nezdržují zácpy a problémy s parkováním. Už jsem tak pár zásilek dostal.

    • A.Karle – co to vlastně znamená „mít se lépe“?
      Není to moc lehká otázka! Je to jen pocit vybuzený reklamou nebo závistí sousedům nebo snad podmínka, aby se člověk mohl zařadit do určité společenské třídy? Nebo se to dá nějak obecně změřit?

      • Příroda pro to má obecné měřítko. Množení. Výjimkou je Homo Sapiens sapiens v nějakém civilizačním stadiu.

        • Lepší odpověď než AeroKarel. Obecnější.
          Jenže – lumíci… Černoši…Arabové…
          Čína to snad už zvládla. Indii to čeká.
          Nám to nehrozí. Lenost se replikovat.

          Asi jsem debil, ale „mám se lépe“ kolikrát za tak směšné peníze, že se to stydím říkat. Stačí sladit potřeby a možnosti. A uvážit, zda se zakoupením třeba dalšího foťáku nebo nového auta budu šťastnější. Vím, že barák nechcu. Příbuzní byli majiteli a pořád nějaké syaostin a výdaje. Mi by tom pokazilo pocit spokojenosti.
          Byl jsem naposledy šťastný před týdnem, kdy jsem dostal šum mikrofonu za necelý tisíc Kč pod hranici, kterou jsem si stanovil podle mikrofonu za 80 000.-
          Nebo budu šťastný, až zitra dodělám další audioknihu. Moje štěstí je levné.

  12. AeroKarle – 1261 – No já bych tak nějak předpokládál, že skoro ve čtvrtině 21. století bude lehčí zásilky doručovat spíš dron než rikša.
    Minimálně tedy je autonomní dron krokem kupředu, zatímco rikša je krokem zpět.

      • Tak dron nemusí jenom létat, může i jezdit.

    • Hlavně aby bylo co doručovat. A za co. Číňan není charita.

  15. K 1259 – vitezstvi levicove ideologie ma v sobe vzdy zabudovan destrukcni mechanismus 🙂

    Chaos ohledem koronace jest toho hezkym prikladem, uz se to proste zere mezi sebou a ztratilo vazbu na realitu.

    • A opět dochází ke klasickému konfliktu mezi socialismem nacionálním (kdysi Německo, dnes EU) a internacionálním (dříve Kominterna dnes WHO, neziskovky, zelené blbnutí a další odnože moderního proletářského internacionalismu).

      Vážně jako přes kopírák… 🙂

  16. Covid začíná být problém. Množství nakažených klesá, množství případů s těžkým průběhem klesá, úmrtnost klesá. Hrozí, že covid spadne na úroveň rýmy.
    Jak udržet v chodu dobře rozjetý covidový byznys? Prevence! Klinický průběh není významný. Významná je pozitivita.
    Co kdyby se rozmohla zvlášť nakažlivá a nebezpečná mutace? Mlžete to vyloučit? Ne. V tom je šance. Nutno stálých opatření. Zvláštních pravomocí. Omezení. Všechny proočkovat. Druhou, třetí, čtvrtou, pátou… dávkou. Když už do vývoje a výroby šlo tolik peněz.

    V chřipkové epidemii v roce 2019 byl denní přírůstek čtrnáct tisíc považovaný za dobré znamení poklesu. Nyní u Covidu jak stoupne ze sto osmdesáti na dvě stě deset, erár hrozí zostřením opatření.

    Jak to bude dál? Asi podle Německa….

  17. Chi jak ten název drone vlastně vzniknul? Znamená to přece trubec…

    • Ze seriálu Star Trek, konkrétně Star Trek – Voyager, episoda někde kolem cca. 90-100.

      Posádka ST-Voy odloví jednoho Borga, který se umí autonomně pohybovat a jednat, ale jeho myšlení je stále ovládáno Úlem.

  18. U manželky klíště v podkolenní jamce. Po čtyřech dnech po návratu z přírody… Vytahovák zůstal v Budějicích. Že mám vzít pinzetu. To tak, abych ho zmáčknul…

    Rozštípnul špejli, oříznul do ostré pinzety, rozštěp rozevřel akorát aby se dal nasadit na zadeček klíštěte, to postříkal aktivátorem na kyanoakrylátové lepidlo, je to sarajt, který klíštěti zároveň udělá velmi nedobře, takže se nedrží tak fest, do pinzety kápnul lepidlo, nasadil, klíště se vlepilo, několik vteřin…lehce pootočil, zatáhnul a vytáhnul.
    Ochotu klíštěte se pustit také velmi usnadní nitroředidlo. Současně klíště odmastí, takže vteřiňák se dobře chytne i bez aktivátoru.

    • Libi se mi, ze pro ivermertin neni dostatek dat, zatimco pro uplne nove vakciny problem nebyl 😀

      By mne zajimalo, kdo tomuto muze verit?

      • Studie byly na obé, vakciny i ivermektin. Posoudit je nedovedu, jen vím, že byly.
        Jsou věřící, jsou i nevěřící. Jsou i lidé, pídící se po se po relevantnosti studií. Všech studií.

      • Petře, máš zajímavý přístup ke statistice. Vakcíny byly testovány na desetitisícových vzorcích. U Pfizeru jsem našel, že dobrovolníků vylo nějakých 43000. Článek se odvolává na studii provedené na 89 lidech. Když si přeložím procenta do celých čísel, tak s ivermektinem se vyléčilo 32 lidí, s placbem 25. Náznak účinnosti tam je, ale že by se to nějak významně lišilo od náhody….
        Jo, a sice nezaznamenaly žádné nežádoucí účinky, ale při velikosti vzorku?

        • To bylo trochu zkratkovite – samozrejme, studie bude treba poradne.

          Spise mi slo o to, ze ivermerctin je na lidech pouzivan desitky let (ano, ja vim, ze na neco jineho) a je treba opatrnosti, zatimco vakciny jsou rok a jsou bezva a urcite bezpecne 🙂

          • „In 2018, it was the 420th most commonly prescribed medication in the United States, with more than one hundred thousand prescriptions.“

        • Ale ja neobhajuji ivermerktin, jen mne pobavilo, ze je realna moznost ze funguje… To by fakt ten bomba kseft totalne rozhodilo 😀

          a nyni si vyrazim na turu, dnes je na plaz vetrno…

  20. (1261.1) A.Karle – co to vlastně znamená „mít se lépe“? – Být méně ohrožen bídou nebo jen nedostatkem, mít více možností dopřát si to, co si dopřát chci. Co ve mně, nebo komkoliv jiném tyto pocity vybudí, už je irelevantní.
    (1262) Pavle, mně zajímá to doručení. Ne jeho pokrokovost nebo zaostalost, to je věcí toho, kdo chce, abych si ho k té službě vybral.

    • No a z mých představ o tom „lépe“ by se asi každý „meloun“ osypal, ale nebylo by to nic extra náročného, natož způsobeného reklamou nebo sousedy. Víc možností pro mé hobby, základní potřeby mám zajištěné na dost slušné úrovni.

      • Mít se lépe – to je individuální pocit, nepřenosný. Navštívili jsme včera dvě známé v jejich léta vychvalované chatičce. Já bych v té boudě nepřespal ani za nic. A ony jsou nadšené , šťastné a těší se, že budou mít novou kadibudku. Relativita v praxi.

  21. 2 Petr Kunetka ad 1269.1 – ale jo, věřících se najde dost… Navíc celá řada zmrdů, co to budou propagovat… „Když už mám bejt postiženej já, ať to taky vyžere Franta Vomáčka!“ Někteří to dělaj z blbosti, jiní za cizí peníze… No a peníze nesmrděj…

    • A to je taky pravda. Jak rekl otec Tertulianus, verim prave proto, ze je to protismyslne… 🙂

  22. Měl bych dotaz a prosbu, spíše na místní elektrotechniky. Nemáte někdo doma, prosím, 1 ks šroubku M1 x 3 mm? Žena ho někde ztratila, drží stěžejku v hodinkách. Pokud by se našel byl bych vděčen, jinak budu muset běžet s takovou blbostí k hodináři…

  25. Schumacher a klíště…
    zbytečně složité. Stačí požádat drahou choť o její anti-age creme, případně o jiné patláma na obličej, nabrat na špičku prstu a klíště s ním namatlat. Po několika vteřinách na klíštěti lehce zakroužit prstem a voilá! Mrtvé klíště je venku.
    Nevím co ty hydratující, zpevňující, vyhlazující, omlazující a hyaluronující komponenty obsahují, ale klíště to zabije po pár vteřinách.
    Je zajímavé, že třeba tchýně po aplikaci neuhyne, ale to jsem odbočil…

  27. 2 ptakopysk – no, když už to komentuješ… Já proti klíšťatům používám klasické krokodýly – tedy krokosvorky. Chytit, lehký půlobrat a je venku… Ale na tchýně to taky nezabírá… To by ten krokodýl musel být znatelně větší…

  29. Dobré dopoledne,

    ad klíště – někde jsem slyšela, že kliště se nemá zakapávat olejem ani žádnými jinými prostředky, protože prý se dusí a při tom ještě vypouští toxiny do krevního oběhu.
    Že prý se má uchopit pinzetou a vytočit.

    Moje kamarádka takhle klíště likvidovala, při tom ho přetrhla a zbytky klíštěte nakonec musely být odstraněny lékařem po té, co se rána zanítila, takže dovolenou strávila místo koupáním v moři procházkami do ordinace.

    Takže já dál tahám klíšťata svým osvědčeným způsobem – zmuchlám kousek toaletního papíru, otřu ho o vlhké mýdlo, aby se na něm vytvořila vrstvička, přitisknu ten namydlenej toaleťák na klíště a kroužím ( už nevím, jakým směrem, ale ono to je asi jedno). Když je klíště nalepené na mýdle, tak ranku zakápnu nějakou desinfekcí. Vytáhnete takle bezbolestně a v klidu klíště i dítěti, které při spatření jakéhokoliv nástroje včetně pinzety dostává hysterák.
    A nikdy jsme nějaké následky neměli. Konec konců, kolik toxinů taková potvůrka velikosti špendlíkové hlavičky asi do těch několika litrů krve vypustí?

    • PS. Na tchyni jsem to nezkoušela, i když mi taky pila krev docela vydatně.

    • Nejde o toxiny, ale o to, že nakažené klíště může do rány vyzvrátit obsah zažívacího traktu. Takhle to zařizovala morová Yersinia u blech.

  31. Zasraný vlákna

    1269.1.2 – vytrezvitel

    „Věřím jen takové statistice, kterou si zfalšuju sám“ 😉

    ( prý se ten výrok připisuje Winstonu Churchilovi, ale nevím, nevím, jetsli to není stejné jako v případě citátu Marie Antoinetty o koláčích a chlebu )

  32. Skoro bych řekla, že čím víc cinknutá statistika, tím spíš jí lidi uvěří.

    Viz případ s očkováním, které prý způsobuje autismus. Poukázání na chybnou metodiku a zpochybnění závěrů studie je prý jen úskok farmaceutické lobby.

  34. Jejda, zrovna hráli Blue Turns to Grey od Rolling Stones.
    Tak se podělím
    https://www.youtube.com/watch?v=5MHJPBPjPMI
    Stará klasika.
    Odešla, modré nebe zešedlo, nejseš v pohodě a víš, že jí musíš najít. Anebo si nabrnknout jinou, nebo i víc, ale nějak to není ono. Chodíš po místech kde jste chodívali, voláš jí a nic.
    Cítíš se na nic. Už se vrať domů.
    Letní nádhera 🙂

  35. ad 1269.1.*.*. Petře, argument malou otestovaností padl nejpozději v půlce ledna. Z pohledu statistiky je důležiší produkt počtu vzroků krát čas, než samotný čas. Dám Ti příklad. Pokud by byl u ivermektinu nažádoucí účinek jako u Astry, fatalita na 100 000 aplikací, tak při aplikaci 100k dávek ročně ho nejsi schopen detekovat. Kromě jednoho úmrtí na lék, budeš mít ve vzroku pacientů dalších cca 1300 z jiného důvodu. Snad jen za předpokladu, že všichni lékaři povedou vzorně dokumentaci a nějaká centrála bude mít možnost všechny dokumentace statisticky vyhodnotit, tak za tisíc let se to v datech projeví.
    Naproti domu, když rozdáš za týden 10miliónů vakcín, tak při stejné četnosti fatalit na aplikovanou dávku, budeš mít ve vzorku očkovaných 100 umrtí navíc, což při očekávaných 2500 statisticky rozpoznatelné bude.

  36. A zas bude veselo…
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pic-kozu-do-vazu-Karel-Janecek-a-ockovani-Bude-dusno-672785
    Já jsem si s Karlem nedávno psal, on je takový trochu zvláštní, trochu dost, ale jako informatik je sqělý – ty algoritmy opravdu vytvořil on…
    On se trochu chytil s jedním idiotem z fyzikálu – ano, i tam se najdou idioti, a tenhle je výstavní, tak ho raději nebudu jmenovat – a napsal mi, že co si o tom myslím?
    No a zdá se, že naznačené postřehy dotáhnul…
    Bude sranda…

  39. Vytrezviteli, Tobe porad unika pointa toho, co se snazim rici – asi moje chyba.
    Mame straslivou epidemii, peklo na zemi, hrobove se oteviraji… A nainvestovaly se straslive prostredky do toho, aby se vyvinul a po velmi zrychlenem testovani nasadilo ockovani, u ktereho PORAD musis podepisovat, ze je na Tve riziko.

    Na to, aby se udelala poradna studie u leku, ktery pouziva uz 40 let bratru milion lidi rocne, a jevi se, ze by mohl mit alespon nejaky efekt, v tom svunku nezbyl uz rok a pul cas…

    Zda za to muze fakt, ze to generikum se prodava za 6 dolaru tuba a u ockovani jde o 2×200 USD kazdy rok?

    To bylo jadro toho, co jseme se snazil rici.

    • Navic si nejsem zcela jist, zda je evidence vedlejsich ucinku v atmosfere současné hysterie korektni a vlastne jaka jsou cisla… Ale to jsou detaily.

      Proste, dokud se bude podepisovat, ze se ockuje na vlastni riziko, tak si to riziko s prominutim hodlam vyhodnotit sam a vyslo mi to takhle. YMMV.

    • Sorry, 2×20 USD. A jdu do nejlepsi restaurace na ryby, co je ve meste, alespon podle recenzi… Tak mate ode mne klid 🙂

      • Kdyby to náhodou byla ta japonská ryba FUGU, tak by to mohl bý klid navždy! Tak opatrně na to co jíš!

        • Rybu si da manzelka, ja mam radeji morske prisery… Nebo chobotnici.
          Kdysi jsem mel vyhrady proti jidlu, ktere se drzi talire, ale… 😀

  41. Grilované chapadlo je báječná věc, nesmí být ale na ohni dlouho aby neztvrdlo.

  42. Petře, máš pravdu, nechápu. I když bude mít včechna razítka, tak se na rizicích nic nezmění. Jen budou v lépe popsána v příbalovém létáku, takže sice nebudu muset nic podepisovat, ale když budu náhodou smolař, tak na vozíku nebo v penále skončím ‚lege artis‘.

    • Je to zasadni rozdil a nejen z meho pohledu (proc tak nutne potrebuji ten podpis, ze…), ale nyni chci spokojene travit, ne vysvetlovat 🙂

      Kazdopadne je to duvod, proc ockovani nemuze byt povinne. A proc spousta lidi meho razeni do toho nepujde.

  43. 2 vytrezvitel ad 1292 – ano, velmi přesné shrnutí…

  44. Foundry – sorry, koukal jsem, ale jako „nehodinář“ mám v dílně nejmenší průměr 1.2 x 6mm. 🙁

  45. Foundry
    Není podobný šroub v brýlích?
    Hmm, to neřeší situaci. Hodinky bys měl v pořádku ale zase bys na ně neviděl.

  46. Díky všem, je to M1x3, pro jistotu jsem ten druhej zbylej změřil šuplérou.

    • Nejjednodušší to bude v hodinářství. Když vezmeš komplexní transakční náklady. Čas jsou peníze. Jestliže to není exoticky drahý šroubek Cartier. Dobrý sortiment šroubků má Fabory. Možná, že Kořenskej by to uměl vytočit z neraz svářecího drátu. Já také, jenže nemám hodinářský soustruh.

        • Já sice mám soustruh, který by to uměl (mám sestavu na dělání vnitřních i vnějších závitů jak DIN tak palcových), ale nejsem si jistý, jestli M1x3 lze soustružit běžným 60 stupňovým nožem na závity který má upínání 6x6mm.
          Na soustružení tak malých závitů se používají většinou nože které mají sice upínání 6x6mm nebo 3/8 palce, ale jde z toho tenký dřík na kterém je teprve maličký řezný plátek. A takový nůž nemám, protože tak malé šroubky jsem nikdy točit nepotřeboval.

  47. 1289 to je nijak nepřekvapivý byznys model. Covid 365.

    • JJ, Bill Gates vstoupil do branze a je to znat. Jistym zpusobem je ten chlap genius, v podobnem smyslu, jako byl genius hitler.

    • Aha, pardon, než jsem stačil vložit odkaz, vidím, že PK už odpověděl lépe.

    • Páne jo, tam bych mohl objednat rezervní šrouby do Merkura. M 3,5 se totiž jinde shání dosti obtížně…

      • Pěkné, jenom se toho musí nakoupit nejméně za 50.- a doprava je 170.- takže ten šroubek přijde dost draho…
        [;>/
        Ten hodinář by přišel levněji – i kdyby si za ochotu řekl o stovku.

        • Když už je řeč o hodinářích, možná by se dal zkusit i oční optik. Tradičně myslím užívali M 1,2, ale zdá se mi, že např. já mám v brýlích cosi menšího.

        • Tak k Merkuru si člověk těch šroubů objedná spíš 100-200 než jeden, ono se to neztratí… 🙂

  50. Uff… Pulku tech veci, ktere jsem mel na taliri, bych neumel pojmenovat, ale byla to mnamka… Hospoda jednoducha, v celku levna, ale jasne bylo videt, ze vari radi a dobre…

Komentáře nejsou povoleny.