Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

    • Ale tak jistě že je to hnus.

      Nicméně uživatelé by si měli uvědomit, že jejich mobily (obecně, ne je iPhony) jsou připojeny k Internetu a když si zvolí ukládání obrázků v nějakém cloudu, tak vždycky může být v cestě buď AI algoritmus nebo člověk, který se na to koukne.

      Pochopitelně firma může tvrdit, že informace jsou ukládány zašifrované, ale uživatel by tomu neměl moc věřit. 🙂

      • Obecné poučení (a to tvrdím už od začátku vývoje takzvaných „smartfounů“) je nikdy nepoužívat mobil k fotografování, filmování či zvukového nahrávání čehokoli, co si uživatel přeje aby zůstalo soukromé. Od toho jsou foťáky, kamery, diktafony.

        To stejné je se zjisťováním pohybu. Pokud si někdo potřebuje zařídit něco někde o čem nechce aby se obecně vědělo (například návštěva milenky, návštěva nevěstince, předání finančních prostředků či schůzka s agentem cizí mocnosti) je dobré nechat mobil jednoduše doma a cestovat MHD. Není to 100% ale poněkud to pomůže.

        • Pomůže režim letadlo. A nedovolit ukládání do cloudu.
          Audio je nejméně nebezpečné – algoritmy neumí moc dobře česky a na prozkomání záznamu potřebuje poměrně dlouhý čas. Cenzurovat obraz je kupodivu jednodušší.

          • Lidských cenzorů by muselo být asi tak 0,1% celosvětové populace, min. 78 000 000 lidí ve třech směnách. [;>))

          • No, režim letadlo příliš nepomůže. Mobil má sice vypnutou WiFi, BlueTooth a podobně, ale jeho základní funkce zůstávají a pokud se ten režim zapne na zemi, tak stejně buňky telefonního providera provádí triangulaci a předávání signálu z buňky do buňky.

            Proto je moudré nechat mobil doma a pokud se člověk bez možnosti spojení neobejde, tak si pořídit jiný laciný mobil s předplacenou anonymní kartou a napsat si do něj nutné kontakty. A pochopitelně ho nikdy nepoužít a nechat ho jen pro krizový případ.

            To zaručuje určitou míru „plausible deniability“ ve smyslu „Slavný soude, podle záznamů o poloze mého mobilu lze jasně poznat, že dne toho a toho v tolik a tolik hodin jsem byl doma…“

          • Myslel jsem vysílání dat na cloud. Na zemi stačí mobil mimo focení prostě vypnout. Ještě se nenašel způsob, jak na dálku nenápadně mobil zapnout. Respektive – ještě i něm nevím.

            Ale řešení se dvěma / třema mobily je mazanější. Ale není třeba obchodníkovi se SIM kartami dávat/dokladovat vlastní nacionále? Ve světě už to někde dělají.

          • Operátor neukládá hlasovou komunikaci, kam by přišel…. Jen SMS.

      • Ovšem na druhou stranu, vhodné využití téhle technologie poskytuje úžasné možnosti předstírat že jsem kdo nejsem a kde nejsem.

  2. 1801.1.1 Pavel Kořenský
    Přesně tak, Pavle.
    Oni si nějak poradí když jim o to půjde ale proč jim to dávat na podnosu?

  3. Ono je obecně vzato třeba být v moderní době poněkud kreativní.

    Z posice mé profese jsem se čas od času potkal s lidmi, kteří celkem vzato mají oprávněnou obavu z toho, že by sledováni mohli být. Takže typicky mají třeba telefony dva (jeden pro dodavatele a druhý pro zákazníky) nebo dokonce tři (jeden pro potvrzení polohy) nebo i víc (po použití rozšlápnout a zahodit do řeky).

    Dokonce jsem byl nucen (kdysi na nějakém školení) řešit teoretickou situaci, že rukojmí (modelová situace – únos dítěte) je nucena se dostavit s výkupným na nějakou adresu, tam přistane dron a jako náklad ponese mobilní telefon zvolený únoscem. I taková situace je reálně řešitelná. Nemohu se pouštět do podrobností, ale víceméně každého bystřejšího čtenáře řešení napadne.

  4. StK – ad 1801.1.1.1.3 – no to u nás zatím není. Lze si anonymně koupit laciný mobil v krámě, pak si do něj koupit třeba v Bille předplacenou kartu (rovněž anonymně) a dokonce si lze dokoupit v trafice anonymní dobíjecí kartu (setřeš povlak, zadáš číslo z kartičky a mobil se nabije třeba na 500 Kč).

    Tohle jsem používal, když dcera byla někdy ve druhé nebo třetí třídě a nechtěl jsem, aby mohla nějakým omylem provolat víc než kolik jsem jí do mobilu dodal.

    • Pro tohle použití ano. Pro jiné….po koupi nechat odležet… Pak, viz Neviditelní. Důsledně.
      Mé nástroje nejsou složité, pravil šaman a zachřestil tukaní lebkou.

      • Pochopitelně, kvůli korelaci času z údajů z kamer z okolí trafiky a dobití mobilního telefonu 🙂

  5. Apple…. No proč ne, sranda může začít uložením stažením zveřejněných fotek zmizelých….

  6. StK – není to tak dávno, co Androidí mobily funkci dálkového zapnutí měly. Dělalo se to pomocí funkce „Locate my Android mobile“ nebo jak se to jmenovalo.
    Pokud uživatel tuhle „feature“ zapnul, tak bylo možné přes jeho účet Google zapnout mobil a přinutit jej odvysílat údaje o poloze.
    Pochopitelně mobil musel být je soft-vypnutý. Když se kupříkladu vybila baterie, tak to nefungovalo. Nicméně i v takové situaci se dala poslat na ten mobil speciální SMSka, která způsobila to, že jakmile někdo někde zapojil ten mobil do nabíječky, tak mobil poslal údaj o poloze.

  7. Nynější technologie poskytují zajímavé možnosti různým stranám….

    Přes to, největším nepřítelem zůstává hamižnost, laktonost, lenost, chtíč. V kombinaci je to smrtelné.

  8. Schumi – ad 1801.1.1.1.4 – operátor pochopitelně neukládá hlasovou komunikaci.
    Nicméně, pokud si do mobilu nainstaluješ nějakou aplikaci typu „Diktafon“, tak se ti hlasové záznamy (nikoli telefonní rozhovory, pokud to nepovolíš) ukládají jako soubory v mobilu a synchronisují se třeba na tom iCloudu.

    • Proto mám chytrouše jen na data kvůli GPS. Telefonuji z blbečka, který takové fičůry prostě v ROM nemá.
      Jestli se telefon hlásí BTS i v režimu letadlo si ještě ověřím.

      Ale pro mě je to jen hra. Ať si klidně mapují, kde jsem. Na schůzky s mafiány bych si ovšem telefon nebral, spíš nějaké železo a kamaráda, taky se železem. Ale to je teorie. Nechodím na takové schůzky. I když mě už takový jeden oslovil, abych mu opravil záznamy z diktafonu (srozumitelnost), aby to mohl použít u soudu. Což jsem udělal a dostal velmi slušně zaplaceno. Stříhat snímek jsem mu nedoporučil, protože by to pak žádný důkaz nebyl. Jak dopadl s vyděračem nevím.
      Mimo jiné – ty střihy se dají na 95% poznat (hluk okolí), ale zase existuje způsob, jak postříhaný snímek „zašpinit“ dodaným hlukem, který střihy zamaskuje. Ale to už je spíš umění než technologie.       [;>D)

  9. Jen tak na okraj. Když jsem psal o tom, že čelit útoku bude nutno v budoucnu přistoupit k poměrně rasantním opatřením, tak třeba takovéto řešení se nejeví jako úplně špatné…

    Ale bylo to během krátké vlády Nového Proroka na QomRiyadh, kdy se kapitán Kassad dostal do středu pozornosti celé Sítě.

    Kapitán jediné vojenské lodi Hegemonie v okruhu dvou světelných let od této kolonie právě vykonával zdvořilostní návštěvu, když se Nový Prorok rozhodl vést třicet milionů šiitů Nového řádu proti dvěma kontinentům obydleným sunnitskými obchodníky a devadesáti tisíci nevěřících občanů Hegemonie. Kapitán a jeho pět důstojníků bylo uvězněno. Naléhavé tachykomové zprávy z Tau Ceti žádaly, aby situaci na QomRiyadh vyřešil služebně nejstarší důstojník z lodi Denieve, kroužící na orbitě, který by měl osvobodit rukojmí a sesadit Nového Proroka… aniž by musel v atmosféře planety použít jaderné zbraně.
    Denieve byla stará kraksna určená pro boj na orbitě. Na palubě nenesla žádné jaderné zbraně, kterých by se dalo v atmosféře použít. Nejvyšším důstojníkem Kosmických jednotek na lodi byl kapitán Fedmahn Kassad.

    Třetího dne revoluce přistál Kassad s jediným výsadkovým člunem z Denieve na hlavním nádvoří Velké mešity v Mashadů. On a jeho čtyřiatřicet mužů sledovali, jak okolní dav narůstá až do tří set tisíc bojovně naladěných fanatiků, které drželo zpátky jen silové pole člunu a čekání na rozkaz od Nového Proroka. Ten už ve Velké mešitě nebyl; odletěl na severní polokouli Riyadh, aby se tam připojil k oslavám vítězství.

    Dvě hodiny po přistání vystoupil kapitán Kassad z člunu a učinil krátké prohlášení. Oznámil, že byl vychován jako muslim. Rovněž řekl, že výklad koránu od dob přistání šiitské kolonizační lodi jasně ukázal, že bůh islámu by nepožehnal, ba ani nepovolil zabíjení nevinných obětí, bez ohledu na všechny svaté války vyhlašované prašivými fanatiky jako je Nový Prorok. Kapitán Kassad dal vůdcům třiceti milionů vzbouřenců tři hodiny, aby vydali rukojmí a vrátili se do svých domovů na pouštním kontinentu Qom.

    V prvních třech dnech revoluce obsadily Prorokovy armády většinu měst na obou kontinentech a zajaly více než dvacet sedm tisíc rukojmí Hegemonie. Ozbrojená komanda mezi sebou celý den a celou noc řešila teologické rozpory a odhadovalo se, že za první dva dny vlády Nového Proroka bylo zavražděno víc než čtvrt milionu sunnitů. V odpověď na Kassadovo ultimátum Nový Prorok pohrozil, že všichni nevěřící budou popraveni okamžitě po jeho televizním projevu, vysílaném v přímém přenosu toho večera. A nařídil zahájit útok na Kassadův člun.

    Revoluční garda ve snaze zachránit Velkou mešitu nepoužila silných výbušnin. Namísto toho střílela z automatických zbraní, starého energetického děla, pálila plazmové granáty a vrhala proti Kassadovi živé vlny útočících davů. Silové pole vydrželo.

    Televizní projev Nového Proroka začal patnáct minut před uplynutím lhůty, kterou Kassad určil ve svém ultimátu. Nový Prorok souhlasil s Kassadovým tvrzením, že Alláh strašlivě potrestá všechny kacíře, avšak oznámil, že to budou nevěřící Hegemonie, kdo tento trest ponese. Byl to jediný případ, kdy se Nový Prorok zřejmě přestal před kamerou ovládat. S divokým řevem a s pěnou u úst nařídil, aby lidské davy znovu zaútočily na Kassadův člun. Prohlásil, že v té chvíli se v obsazeném reaktoru Energie pro mír v Ali vyrábí tucet atomových bomb. S jejich pomocí se jednotky Alláhovy dostanou i do vesmíru. Jak vysvětlil, první bombu použije proti ďábelské lodi nevěřícího Kassada dnes odpoledne. Nový Prorok pak začal podrobně popisovat, jak budou rukojmí Hegemonie popravena, ale v té chvíli doběhlo Kassadovo ultimátum.

    QomRiyadh byl vlastním výběrem i díky své poměrně značné vzdálenosti technicky zaostalým světem. Jeho obyvatelé však nebyli natolik primitivní, aby neměli aktivní datasféru. Stejně tak se revoluční mulláhové, vedoucí invazi, nestavěli proti ‘Velkému šajtánu vědy Hegemonie’ natolik důsledně, aby své osobní komlogy nezapojili do celoplanetární datové sítě.

    Denieve stačila rozmístit tolik špionážních satelitů, aby v 1729 hodin centrálního času QomRiyadh byla datasféra napíchnuta do té míry, že loď Hegemonie dokázala identifikovat šestnáct tisíc osm set třicet revolučních mulláhů podle jejich vstupních kódů. V 1729:30 hodin začaly špionážní satelity vysílat cílová data jedenadvaceti obranným družicím, které kroužily na nízké oběžné dráze. Tyto zbraně byly tak zastaralé, že úkolem Denieve bylo odvézt je do Sítě, kde by byly bezpečně zničeny. Kassad ale pro ně navrhl jiné využití.

    Přesně v 1730 hodin vybuchla v devatenácti malých satelitech fúzní jádra. V několika nanosekundách před jejich autodestrukcí byly vzniklé rentgenové paprsky zaměřeny, zacíleny a vyslány v šestnácti tisících osmi stech třiceti neviditelných, ale nesmírně koncentrovaných paprscích. Staré obranné satelity neměly být použity v atmosféře a jejich účinný ničivý rádius byl o něco méně než milimetr. Naštěstí nebylo víc zapotřebí. Ne všechny paprsky pronikly vším, co bylo mezi mulláhy a oblohou. Ale patnácti tisícům sedmi stům osmdesáti čtyřem se to podařilo.

    Účinek byl okamžitý a dramatický. Ve všech případech se mozek a mozkomíšní tekutiny cíleného objektu začaly vařit, změnily se v páru a roztříštily lebku na kousky. Nový Prorok byl právě v polovině projevu, vysílaného v přímém přenosu po celé planetě doslova uprostřed slova “kacíř”, když nastalo 1730.

    Téměř dvě minuty ukazovaly televizní obrazovky a telestěny po celé planetě tělo Nového Proroka bez hlavy, zhroucené u mikrofonu. Pak Fedmahn Kassad přerušil na všech vlnových délkách vysílání a oznámil, že další ultimátum vyprší za hodinu a jakékoli represálie vůči rukojmí se setkají s ještě dramatičtějším projevem Alláhovy nelibosti.

    K žádným represáliím nedošlo.

    🙂

    • Na takový efekt stačil jeden kvalitní americký ostřelovač kdesi – snad Afghanistánu nebo někde tam. Na 2,5 km se trefil do hlavy vzbouřeneckému veliteli, který něco kázal vesničanům. Hlava mu zmizela, ale tělo tam ještě chvíli stálo.
      S tou vesnicí pak neměli vojáci žádnou práci. Obsadili ji zcela bez odporu. Pušky vzbouřenců ležely srovnané na zemi.
      Už nevím, kde jsem to četl. Ale SF to nebyla.
      Něco jako tukaní lebka šamanova.

    • Pěkný. Od dob Trosky se SciFi docela změnila.

    • Krasa! Dik za to!

      Nevim, jestli to je bachorka, ale rad to nosim v hlave, jak jsem to nekde nakoupil:

      Kdyz byli kdysi Amici „spravci“ na velice muslimskych Filipinach, mistni talibani tam neco kruteho provedli. Nekolik jich bylo prichyceno a zavreno v lapaku. Americky guverner (byl to podle zkazky jeden z pobocniku Granta v Civilni valce) nechal svolat do mista lapaku vsechny nacelniky – mullahy vsech na Filipinach zijicich muslimskych kmenu. Na nadvori kasaren byli pred zraky vsech nacelniku polapeni gauneri odsouzeni k smrti. Kazdy z nich si musel vukopat svou jamu. Pak byli popravci cetou zastreleni. Dalsi rany padly do hlav na nadvori vyhnanych prasat. Muslimove (asi vezni) museli prasata stahout z kuze a kazdeho z popravenych do praseci kuze zabalit.Pak je museli polozit do hrobu prdeli nahoru, coz jim naveky, podle toho muslimskeho nabozenstvi, zavre cestu k Allahovi. Po tom vsem rozeslal guverner vsechny talibany domu. Sedesat roku potom nebylo muslimstvim vzbuzeneho problemu.

      Jak jsem koupil, tak prodavam.

      • Je to smutná historka, ale je tomu tak.
        Některým lidem /národům musíte nahnat hrůzu, aby byli schopni jednat racionálně a slušně. Ne strach, ale hrůzu.
        Jsem asi hodně militantní, ale napadá mě tak BLM, LGBT+ New Green Deal a podobné instituce. Nemuseli by jim ublížit. Stačilo by nahnat dostatečně silný pocit strachu. Středověcí vládci (hlavně japonští) dobře věděli jak uddržet své ovečky ve stádě.
        Malý strach vede k rebelii. Velký ke kázni.

  10. Jeste jedna sranda, nez se vzbudite:
    V Socialisticke republice Kalifornia muzes ukrast v obchode veci jen za min, nez tisic dolaru, abys nebyl odsouzen. Tak tomu rikam sleva! Kde se Kaufland hrabe!

    • U nás je to, pokud se nepletu, za 5 000.- Kč. Na skromný týdenní nákup to stačí. „Nákup“ se ale dle libosti může opakovat.
      Díky lidskoprávníkům a tuším ODS. Pak se divíme, že tu máme „vyloučené lokality“. Ostatně ve Státech jsou taky.

      • Ca 21 tisic, Podle oficialniho kurzu; dle parity kupni sily malinko vice.

      • V rámci humanity jsme zvedli na deset. Okradeni ať si trhnout, stejně se nedomůžou.

  11. Pavle, ad 1798 – neuvadi, protoze realne neni. Samozrejme muzes penize zaparkovat do kovu nebo pudy nebo tak, ale to neni investice.
    Navic to znarodni.

  13. Dobré ráno,

    A už je to tady. Čipy Billa Gatese 😀 Czáková měla pravdu 😀

    • Nečekám, že by to byla pravda. Ne v tomto desetiletí. Už to tu bylo mockrát – a nic. Člověk se ovládá většinou dobrým (šikovně napsanýmm, řečeným ) slovem, ktré cílí na základní pudy. Už to nebezpečí včera popsal Schumi.
      Viz třeba „Pracka v láhvi“.

    • Nečekám, že by to byla pravda. Ne v tomto desetiletí. Už to tu bylo mockrát – a nic. Člověk se ovládá většinou dobrým (šikovně napsanýmm, řečeným ) slovem, ktré cílí na základní pudy. Už to nebezpečí včera popsal Schumi.
      Viz třeba „Pracka v láhvi“.

  14. Dobré ráno
    Tak je to samozřejmě pokrok. Vpravit čip injekcí do krve – bude to efektivnější než tyčinkou do nosu.

  15. 2 Petr Kunetka ad 1812 – No, čtenářům Škvoreckého se ihned nabízí využití… Vzhledem k určitému individuu by sis pomyslel „jdi do prdele“ – a vzápětí by se někde v okolí ze země vynořila veliká prdel, otevřela by se a dotyčný by v ní po ideální silokřivce vzápětí zmizel… A prdel by se zavřela a opět zanořila…
    Živě si to představuji…

  17. Jinak – v tom článku se nepíše o jinak zřejmé aplikaci – a to, že pokud lze myšlením, což je elektromagnetický proces, pomocí čipů ovládat stroje a přístroje, je zjevné, že stejně tak lze prostřednictvím čipů a elektromagnetických povelů ovládat myšlení… A v tu ránu tady máme masu robotů, pseudo-samostatně reagujících na povely, vykonávajících uložené (a není problém aktivovat endorfiny, aby ten robot z vykonání uloženého měl ještě i radost) – o něčem takovém se nesnilo ani Hitlerovi…
    Hezké, že? Protože pak to opravdu je: „nad mozkem poslušnost a nad rozumem víra!“

  18. Dano, první co mě napadlo, byla sbírka na funus toho teplického Floyda…

  19. Ad čipy v krvi:
    A lítáme na dovolenou na Měsíc? Jo, na měsíc někteří ano.
    Když máme povinně očipované psy i krávy, tak proč ne lidi. To už by šlo – a bylo by to proto možná nebezpečnější.
    (Odstraňování čipů, falšování čipů, obchod s čipy po zemřelých… To je SF zítřka.)
    Jednodušší jsou ale chytré mobily. Ty si dokonce hradí sledovaní – a rádi.

    P.S.: Už jste si koupili parcelu na Měsíci? Tam můžete výhodně uložit peníze.
    Já si počkám, až bude k dostání parcela na Marsu. Tam bude výnos ještě větší.

  20. Hmmm, tak mi připadá, že vlastně bude dobře, když tahle civilizace půjde do kopru, protože bez těch technologií lidstvu nezbyde, než pužívat k přežití zase vlastní mozek bz čipů.

  21. To přece už bude problém těch bezmozků. Nikdo tu nebude od toho, aby řešil, co s nimi udělat. Bude to na nich, co neudělají sami, to nebude. Budou mít svůj život v svých rukou. Budou mít svobodnou volbu.
    Nejspíš zjistí, že ta svoboda není takový lážo plážo, jak si to lckdo malu, ale i to bude jejich problém.

  22. Ostatně nelze vyloučit, že se ukáže v jiných podmínkách, že ti, co se dnes jeví jako „bezmozci“ jsou překvapivě životaschopní, zatímco ti, co se dnes považují za intelektuální špičku a přdvoj vědění, se ukážou nepoužitelní a přežití neschopní.

    • Mozna bz se mohli inspirovat CR v breznu minuleho roku a zacit je sit doma…

  24. Na tom, kocoure, přece nezáleží, jak Vy, já, kdokoliv jiný koho nazve.

    Prostě ti, co umí používat vlastní mozek a přizpůsobit se změněným podmínkám, by nějak přežili. Ti, kdo se nedokážou adaptovat, vyhynou. Na tom, jak kdo koho nazýval, z kolika škol měl nějaký papír, jaké zastával společenské postavení, není v takové situace důležité.

    Po válce jihu proti severu taky už bylo jedno, kolik měl kdo před válkou na plantáži otroků, když bylo po válce třeba sklidit bavlnu a otroci nebyli.

  25. Tisíciletá říše: 1933 – 1945
    S SSSR na věčné časy: 1948 – 1989
    Trvalá svoboda: 2001 – 2021

    Nějak se ty proklamace nevedou …

  26. Burky…vzpomněl na Op Prostějov a Modrëho…

  27. „Politici jsou zajedno. Vládu Tálibánu Česko v žádném případě neuzná“

    Tak z toho se ti Talibanci fakt zhroutí 😀

    Budeme uzavírat sázky, jak dlouho nám ten postoj vydrží?

  28. quivisi,
    ve světle historie to vypadá, že nejdýl trvají věčné časy a nejkratších je tisíc let. Němci evidentně ignorovali čínské zkušenosti, neboť číňané svému císaři přávali deset tisíc let vládnutí, což v reálu bylo kolem dvaceti, maximálně čtyřicet let.

  29. To P.M.:
    Moc pěkný text. Zabývá se tím, čím trpí dnešek – neurčitým výkladem významu slov. Hyperkorektností.
    Což je hlavním důvodem pro většinu dnešních nedorozumění – ale hlavně manipulací. Dík!

  32. Ještě k současnému Západu:
    Současné západní elity žijí v kolektivních bludech, které dlouhá desetiletí šíří západní univerzity. Nesmyslnost těchto učení se stala tak evidentní, že západní vlády musely přistoupit k velmi tvrdé censuře všech nepohodlných názorů, aby zcela neztratily svou důvěryhodnost. Ale díky censuře ztratily kontakt s realitou a nemají již žádnou zpětnou vazbu, která by je mohla upozornit na jejich omyly.

    Chybí jim zkušenost s reálným komunismem. A veškeré ty Nové Zelené Úděly, LGBT, BLM a spol. jsou jen převlečené části Leninova učení – tj. tranformovaný marxismus.
    Bohužel komunismus není něco, co by se dalo naložit na náklaďák a odvézt do spalovny nebezpečných odpadů. Vždy zůstává resuiduum – tak jako třeba po křesťanství. Nebo islámu. A nevím o žádném případě, že by se ten názor dal nějak změnit bez změny podstaty jeho nositele.
    Vždyť i tady se mnozí „roduverní kapitalisté“ ohánějí rétorikou komunistické věrchušky a ani to netuší.

    • Komunismus na náklaďák a do spalovny?
      Věčná škoda. Němci to mají rádi. Marxovy sochy – Berlín, Chemnitz, Trier …

        • ski mici
          to je něco jako kočka na lyžích ? 😉

          • to jen starý kocour ví ,,,

            Ale skimic je nickname ještě z dávných dob kdy interpunkce rušila.
            Etymologie je prostá
            Mám kamaráda se kterým jsem chodil na fotbal.
            Na tribuně jsme fandili a on ze začátku řval „Hezký míč“
            Pili jsme pivo z kelímkáčů. Z „Hezký míč“ jsme slyšeli Skimíč.
            Nabodeníčka v osmdesátých byla na síti komplikovaná.
            Zbyl „SKIMIC“

  33. Česko bude muset podle ministra Kulhánka akceptovat realitu v Afghánistánu a usilovat o aktivnější spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Tálibán.

    Jasně pane ministře. Můžete brnknout například do Moskvy nebo Pekingu.
    Ale v zásadě i do Washingtonu, co dohodu s Talibánem vyjednával či Pakošům. Jenom chtít. Ale nezapomenou se pro sichr zeptat té tety v Berlíně.

  34. Tak ono to je skimici celkem logicke – statisticky vyznamne umirali lide, kteri to meli „za par“. Jestli se nestane neco zasadniho, rekl bych, ze na 3 nebo 5 letem klouzavem prumeru nepujde covid ani poznat.

  37. 1835 PK
    tak já si myslím, že to až tak důležité nebude. Věřím, že by jim důležité informace o kolaborantech dali Pakoši a o malé rybky nebude zájem.

  38. Zajímavé je jak je to regionální, že ze Sýrie prchají inženýři a doktoři, z Afghanistánu zase tlumočníci. Čert ví co bude prchat z Mali.

  39. Návrat Tálibánu k moci je podle velvyslance rizikem pro obhájce lidských práv, novináře, akademiky, zaměstnance státní správy nebo bývalé příslušníky bezpečnostních sil.
    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/bleskovy-navrat-talibanu-zaskocil-i-afghanskeho-velvyslance-v-praze-40369398#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=DKZaOVgaLF5-202108181613&dop_id=40369398&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

    Mňo, myslím, že pan Afghánský velvyslanec v Česku přehání.
    Bych rád viděl ty rodilé afghánské obránce lidských práv. A že se stáhne Člověk v tísni a neziskovky – afgháncům asi chybět nebudou. Jen jejich peníze.

    • Člověk v tínsi už v tínsi není.
      Stáhli se asi před čtyřmi dny – před obsazením Kábulu. Mají své informace asi.

  40. No vlastně ano.
    Člověk v tísni je v tísni aby náhodou nebyl v tísni.

  41. Nejvyšší správní soud zamítl stížnost spolku Moravské srdce, aby lidi moravské národnosti v brněnských Řečkovicích měli jako své zástupce v politice nominanty ve zvláštním výboru pro národnostní menšiny.
    Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/morava-moravska-narodnost-mensina-brno-nejvyssi-spravni-soud.A210818_145433_brno-zpravy_mos1#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=domaci&utm_content=main

    Moraváci se snaží dobýt štatl…. To je divné. Historicky brněnský německo židovský živel mnohokrát moraváky dobytý se bude dobývat znovu?

  43. Jo- To je fakt výborné. Takže Rusáci by bývali měli přijít o smluvní základnu na Krymu, který Chruščevski Ukrajině v rámci USSR daroval, smířit se s tím, že v Sevastopolu budou místo Němců Američani, překousnout, že se nedostanou ani k strategickému přístavu Rostov na Donu.
    Furt ti rusáci provokují ….
    To nahoře by bez války nešlo. Tedy poté, co pozici ztratil věčně ožralý Jelcin.
    Američani jsou v tomto hloupí. Měli na ten strategický podbřišek spoustu let, za Jelcina. A nic.

    • A nic.
      Jsou dvě možnosti: Buďto ty agresivní choutky mají a trestuhodně promeškali příznivou dobu,
      nebo nemají a za Jelcina to nevadilo, ale teď je nějaký čert pro ruské občanstvo potřeba.

  44. Řek bych, že mají. Viz Ukrajina, např. Začaly být ovšem intenzivní za mírotvůrce Obamy.

  45. Je ovšem zvláštní, že mezinárodní situace se přiostří vždy za vlády pravdomluvně láskyplných demokratů, zatímco za vlády imperialistických republikánů se uklidňuje.

    • Demokracie holt není zadarmo, Foundry, na rozdíl od tlející konservy plné červů.

  47. Moje věštba, že v Talibanu začne rvačka o moc. Mezi umírněnými a radikály. Umírnění požádají o mezinárodní pomoc…

    • Jistě. Ale ta rvačka o moc klanu, rodiny, údolí nebo Alláha tam probíhá kontinuálně už stovky let. Jedině při intervenci zvenku najdou společného nepřítele. Zasahovat tam je stejně nerozumné, jako pokus zklidnit rvačku dvou cikánských rodin. Nerozumíme jejich sporům a když začneme něco „řešit“, spojí se proti nám všichni. Nechat je žít po jejich je asi nejméně špatné stanovisko.
      Klasik: „Co k čertu dělal na té galéře!?“

      • U nás nepoužívíme kalašnikovy, ale Tweeter, Faxebook, TV, rozhlas a podobné zbraně. Duchovních vůdců (mluvících hlav) máme na rozdávání.
        Ale hlavně ty vlivy zvenčí jsou tu silnější než tam.

  48. Podvečerní pozorování.
    Na zastávce autobusu, který jede do tzv. vyloučené lokality čelá devět Cikánů s dětma, sedí na obou dvou lavičkách, gádžové postávají kolem. Autobus jezdí co dvace mionut. Tak nejtělnatější Cikán někam volá, Přijede luxusní taxík pro deset lidí, „negádžové“ se tam vměstnají a limuzína odjíždí.
    Za tři minuty poté přijede autobus č. 50, prázný. Čtyři zbývající zájemci o dopravu nastoupí a odjedou taky. Na zastávce je opět prázdno.

    Mluvil jsem před časem s majitelem té obrovské bílé limuzíny, jediné v Ostravě. Nebýt Cikánů asi by zkrachoval, svateb není tolik, aby ho to auto uživilo i když účtuje za osobu dvakrát víc, než „běžný taxík“. Prostě – jiná mentalita.

  49. Přiletěl třetí Afghánský speciál tlumočníků. To je asi momentální tlumočnický strop. Neměli bychom zvážit import afghánských inženýrů a doktorů? Samozřejmě i s širšími rodinami. Ale s nějakým celním poplatkem než budou smět k příbuzným do Německa. Ten by ale mohli složit ve formě kauce složit němečtí afghánci.
    Teď je důležitější shánět beton, ocel a ostnáč.

  50. Ještě ad ty speciàly z Afghanistánu. Nebylo by efektivnější (ačkoliv dražší) zvolit Evropskou strategii a platit jim jako Turkům vÿpalné aby si své hranice Talibán hlídal a nikoho do EU nepouštěl jako to Merkel domluvila ohledně syrských inženýrů a doktorů?
    Umožnit jim aby svou zemi zvelebovali.

    • To by asi nešlo, protože obyvatelstvo EU není zvyklé se koukat na záběry, kde ty lidi upalují v klecích, kastrují nebo jim vypíchávají oči. Nebo jim dělají klasickou afghánskou košily (což nevydejchali ani Rusové).

Komentáře nejsou povoleny.