Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

  1. Volební spory v USA od zvolení Trumpa (nařčení ruských hackerů, atd.) po zvolení Bidena (podvodné volby) přehlušily rozum v politice a teď vidíme konce.
    Když jsem si v r. 1988 chtěl koupit od Indiánů na Four Corners barevné pončo a našel na něm cedulku „Made in P.R.C., zmocnily se mne pochyby, které od té doby trvají. Jen přiklad – čínské rychlodráhy nemají v USA srovnání, některé patenty asi Číňané opravdu ukradli, ale dokázali už pak sami pokročit. Trumpovo AMERICA FIRST demokrati pohřbili a pohřbívají i Státy. Odchod z Afganistanu byl nutný, ale Trumpy aspoň zahájil jednání o jeho způsobu, což Biden nahradil útěkem.

    • Síla muslimské víry (chápáni života) je obrovská, protože s Alláhem, natož s Mohamedem se nediskutuje, ten se prostě poslouchá.
      Demokracie? Muslim ji nechápe, nechce ji.
      Jak se tak dívám, u nás (na Západě) to možná směřuje k podobnému vyůstění. Zelený úděl…
      Možná nakonec budou naši potomci závidět Číně.

  2. je ovšem sporné (1748) — Samozřejmě, Foundrymane, vždyť v 1744 píšu: vejce nebo slepice?

    první socialisté ve vládách (a deficity rozpočtů) se objevují cca 15-20 let po volební reformě (ibidem) — Jenže mezitím např. proběhla Velká válka.

    — — —

    Tedy, já to v 1744 asi nenapsal dost důrazně, tak pěkně prosím ještě jednou…: Pro mne je mnohem důležitější mít vládu, která respektuje mé zájmy, než mít možnost k ustanovení takovéto vlády přispět (svým nepatrným rovným dílem) ve volbách. (To druhé pro mne má praktický význam za předpokladu, že to aspoň občas vede k tomu prvnímu; jinak je to jen bezcenná cetka.) Ve skutečnosti ale stejným způsobem asi uvažuje velká část občanů, anebo se tak přinejmenším implicitně chová. Rusovi 19. století by představa, že cara si může vybírat ve volbách, nejspíš připadala zhola absurdní: Nechápal by, k čemu mu to bude dobré, naopak by si představoval rozvrat vyvolaný tím, že stejné právo by měli i ostatní, a v obojím by měl pravdu.

    Proto chytří lidé už dávno definovali demokracii co nejskromněji, totiž jako systém, v němž většina může vyměnit vládu. (Podobně manželka může – ne ovšem legálně, nýbrž fakticky – zavraždit manžela, když se k ní chová hnusně, a když už nic jiného, alespoň právě tento mechanismus vede manžela k tomu, aby se k ní choval méně hnusně. Ovšem zavraždit manžela manželce přináší rizika a komplikace, jichž si je tato vědoma, což fungování mechanismu zas poněkud brzdí; tím se do systému vnáší dynamická rovnováha.) Aby fungovala taková demokracie, o níž sníme, je mj. třeba, aby v příslušném státě byla agregátně přítomna určitá suma vlastenectví, odpovědnosti a zdravého rozumu. Již pouhý pohled na zdejší diskuse ukazuje, jak utopicky daleko má tato nutná podmínka ke splnitelnosti.

    Teprve odtud, od těchto obecných zkoumání atributů demokracie, bychom mohli platně dospět ke speciálnímu, totiž k úvahám o všeobecném rovném (tajném, přímém) volebním právu.

    • No vida, stejný, stejně deprimující výsledek úvah. [;>/
      Už nikdo nectí heslo „Modli se a pracuj!“) Tu práci nahrazujeme planými diskuzemi, kdo by měl pracovat. Místo nás. A jak to zařídit.

  3. (1744) Z praktického hlediska je pro mne mnohem méně důležité, abych měl aktivní volební právo (s vahou cca 1 / 8 000 000), než aby zde byla vláda respektující mé zájmy. No jo, ale jak takovou vládu docílit? Cesta přes 1 / 8 000 000 je trnitá, ale ostatní známé cesty také, nebo umožňují ovlivnění lidem i strukturám, které mají zájmy vyloženě protichůdné.
    (1745) Foundry, koncem 19 století už se hradby ze starších dob spíše bouraly. Tendence bránit si teritorium zůstala, ale bez hradeb.

  4. 1753 AeroKarel dobré ráno
    “ 19 století už se hradby ze starších dob spíše bouraly.“

    Mňo, čo bolo, to bolo
    Turecko staví na hranicích zeď proti Afgháncům
    https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/turecko-stavi-na-hranicich-zed-proti-afghancum-40369221#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=XghTniVZmsA-202108170709&dop_id=40369221&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
    A vůbec se těm turkům ušatejm nedivím …

  5. Dobré dopolední vespolek,
    no, na Netu jsem zahlédla i noticku, že bychom se měli inspirovat Karlem, zvaným Kladivo…

    • Myslíte Karel Martell s manželkou Marie Brizard.?

  6. Zlatý časy, kdy byl jen Tábor míru a Imperialisti! 😉

  7. Dobré ráno,

    ty hradby se bouraly z ekonomických důvodů. Překážely výstavbě železnice a silnic, nebylo místo na výstavbu nových čtvrtí a továren.
    S potřebou hájit své teritorium to nemá nic společného.

  8. Číňani si jistě libují. O jedno teritorium aktivně rozesírající Říši skrze Ujgury méně. Pár peněz kmenovým náčelníkům to spraví.

  11. 2 Dušan ad 1740 – asi máš pravdu… Včetně toho Taiwanu… Ten tam tak nějak trčí jak bolavej palec a je otázka, jak dlouho tento stav vydrží…
    Je to škoda – je to jeden z mála států, kterej investoval silný – ale hodně silný – prachy do vědy a vzdělanosti – a výsledky se dostavily… A na rozdíl od upadající Evropy tam věda a vzdělanost má pořád dominantní slovo.

    • PeSi, je to tam navázáno na vhodnější kulturní substrát.

  12. 1746 najít styčný bod mezi….To už brumlal kdosi kdesi ve staré Germánii. A jak pěkně se tam křesťanství uchytilo …

  13. Úspěch Talibanu chválím. Po roce a půl je to příjemnë oživení, že v médiích je něco jiného než covid. Jak je vidět i na zdejší diskusi o předhozené kostičce. Mezi tím pokračuje deindustrializace Evropy.. .. Tak já radši to gramofonování, focení…pozorování se sloupku. Sedíme s StK na sloupcích jako dvě sfingy, kterë už dávno nebaví pohledem spalovat protivné kolemjdoucí. Oni si vystačí sami.

  14. „první socialisté ve vládách (a deficity rozpočtů) se objevují cca 15-20 let po volební reformě (ibidem) — Jenže mezitím např. proběhla Velká válka.“

    s tím bych si dovolila nesouhlasit, potíž s rozpočtem měl už Ferdinand II.

    „Dlouhé roky bojů za třicetileté války vyvolaly nesmírný tlak na panovníkovy finance. Po bitvě na Bílé hoře potřeboval císař Ferdinand II. urychleně získat zdroje na vyplacení armády a navíc musel v českých zemích vnést do financí nějaký řád – v oběhu totiž bylo několik druhů mincí, jež si nárokovaly status oficiální měny. Vlastní peníze razili císař, vzdorokrál Fridrich Falcký, stavové i někteří šlechtici. Situaci mělo vyřešit panovníkovo opatření, kterým však císař nevědomky spustil největší „tunel“ v našich dějinách.“

    https://www.stoplusjednicka.cz/nejvetsi-tunel-ceskych-dejin-vypecena-menova-reforma

    Pojem „socalista“ lze defnovat různě, ale do jisté míry jím byl i TGM, který byl zvolen dávno před volební reformou do Říšského sněmu.

    “ Před 120 lety zde byl nejen jiný volební systém, ale zejména jiná sociální struktura, se zcela jiným postavením střední třídy.“

    Pak ovšem jsou něaké úvahy, že když něco fungvalo před těmi 120 lety, mohlo by se to osvědčit i teď, poněkud pošetilé.
    Můžete o tom snít, jak by to bylo krásné, ale jsou věci, které jsou nevratné.

  15. „Síla muslimské víry (chápáni života) je obrovská, protože s Alláhem, natož s Mohamedem se nediskutuje, ten se prostě poslouchá.“

    Ale to je v každé víře. Byly doby, kdy církev svatá trestala neposlušnost stejně barbarskými způsoby, jako muslimové.

  16. Heyzkou diskusi jste rozjeli, a ja mam porad zanet v ruce… 🙂
    Mentalita obrany hranic byla hlavne mentalita rimske rise v obdobi upadku – limes romanum. Kez by nam vydrzela alespon tak dlouho, jako jim (nevydrzi).
    A jeste bych pripomnel https://brilliantmaps.com/europe-fight-war/

  17. „Cesta přes 1 / 8 000 000 je trnitá, ale ostatní známé cesty také, nebo umožňují ovlivnění lidem i strukturám, které mají zájmy vyloženě protichůdné.“

    Ale to přece volby taky. Když má ty vyloženě protichůdné zájmy většina, máš smůlu.

  19. Obavy z neznámého / cizího mohou být často zbytečné. Někdy to bývá zneužíváno místními.
    Proto pokud bych mohl něco požadovat, tak, aby vrchní velitel ozbrojených sil společně s bezpečnostní radou státu letěl do Kábulu všechno zkontrolovat, samozřejmě s podporou a účastí předsedy Česko-Slovensko-Afghánské obchodní komory. Je tam bezpečno? Není? V Kábulu se bojuje za Prahu!
    Zprávy bude z místa komentovat Petra Procházková.

      • No, ja jsem rad, ze s tou rukou pisu – ale pravdu dite.

    • Petře Kunetko,
      představ si, že takoví lidé v tomhle státě jsou už rok a půl. Zdravotníci.

  25. Nektere staty jiz pripravuji ctvrte ockovani. Jdu si pripomenout, jak Einstein definoval silenstvi…

  26. “ Si predstavme, ze by to meli nosit lide, co fakt fyzicky pracuji.“

    lidi, co fyzicky pracují, asi vydrží víc, než nějakej padavka moderátor 😀

    • A ti nejtvrdsi jsou dokonce anaerobni 😀

      • zdravotníci v rouškovým režimu jedou už rok a půl…

  27. (1771) Žít z úroků, to snad šlo někdy před první světovou ….

  28. Petr Kunetka má štěstí, že nežije v Austrálii, nebo na novém Zélandu. Tam by mu asi jeblo

    Nový Zéland vstupuje do několikadenní celostátní karantény, a to kvůli tomu, že se v největším městě Aucklandu prokázal jediný případ nákazy koronavirem. V úterý to oznámila tamní premiérka Jacinda Ardernová. Austrálie se snaží o úplnou eliminaci přenosu, úřady ve státě Nový Jižní Wales varovaly, že v následujících týdnech může významně vzrůst počet případů infekce.

    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/novy-zeland-celostatni-karantena-jeden-pripad-nakazy.A210817_103310_zahranicni_misl

    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/novy-zeland-celostatni-karantena-jeden-pripad-nakazy.A210817_103310_zahranicni_misl

    • No, Novy Zeland jsme kdysi davno uvazoval…

      U ostrovu mi to alespon dava jakys takys smysl, ale u nas…?

  29. (1769) Zatím jsem slyšel Klicperovou a jen odsud, ale celkem rozumně.

  30. Víš, Petře, ona je totiž řada profesí, kde se ta rouška nosí i bez covidu jako ochrana před vdechováním všelijakýho sajrajtu.
    Například když se rozebírá stavba, kde je azbest. To je poněkud jiná makačka, než plácat něco ve studiu a přitom to dělat jakékoliv ochrany dýchacích cest je dost o hubu.
    Takže ti lidi to vydržet musí.

  31. „U Kábulu se bojuje za prahu“
    na FB měl včera jeden z komentátorů lakonický post „A jsme bez Prahy“

  32. Jo, ptakopysku, zdravotníci taky. A na operačních sálech nbo JIPkách je to standard a nikdo se nad tím nepozastaví

  33. Všimli jste si, že mezi těmi zoufalými pokrokovými Afgánci snažícími se dostat do letadel na kábulském letišti nebyla jediná žena?

  34. Talibánci si je prý rozebrali za manželky 😉

  35. Hele, maydo, ptakopysku, rec byla o respiratoru, ne rousce… 🙂

    Ale jo, spousta povolani se s nejakou ochranou dychacich cest musi srovnat – treba kosmonauti – ale prece jen, vetsinou jsou v techto povolanich nejake zdravotni zpusobilosti…

    • Na asbest výhradně respirátor. Pokud ovšem nepracují Ukrajinci.

  36. Petře Kunetko,
    však já taky píšu o respirátorech. Někde možná používají roušky, ale tady u nás vskutku ne.

  37. „Ale jo, spousta povolani se s nejakou ochranou dychacich cest musi srovnat“

    Takže připouštíš, že fyzicky pracující lidí musí vydržet víc, než padavka moderátor. 😀
    Pak ovšem nevím,cos nám chtěl sdělit svým nářkem nad nebožáky fyzicky pracujícími.
    leda snad, že tě roušky serou natolik, že na ně myslíš, vstávaje lehaje, ale to je taky zbytečná informace, protože to tu už taky všichni víme 😀

    • No, spise to, ze kdyz mas problem, fyzickou praci s nutnou ochranou respiratorem delat nemusis – zas tolik jich neni… Ale chodit treba na urady musis…

  39. Si rikam, ze kdyby vlada kvuli covidu prikazala nosit pionyrske satky, kralici packu nebo cesnek na retizku… 🙂

    No nic, to je jen takovy povzdech.

  40. No, hlavně když vláda nezakáže skákat z Nuselskýho mostu.
    Kdo by pak ty mrtvoly bojovníků s vládou a establishmentm odklízel?

    • No, mam pocit, ze to zakazano je (verejne ohrozeni lidi pod mostem). A hromady mrtvol nikde.

      • Tak to je smutný. Tolik lidí poslouchá zákaz a žádnej hrdina nejde proti proudu…

        • Rozumny zakaz se posloucha snadno. Stupidni zakaz je vyzva…

  41. Nenahrál si Taliban na odsun amíků Kocába? Že to šlo tak rychle. Zkušenosti…

  42. Co může člověk dělat, když padla bašta liberální demokracie?
    Starat se, aby se šroubky šroubovaly a kuličky kutálely.
    Než bys řekl Kontinuierlicher Verbesserungsprozess je tu další uzávěrka.

    • Než tohle vyslovím já, je tu konec století 😀

    • Jste znalec. +Kaizen+PDCA
      Aber: Was soll verbessert werden?

  43. Tak tohle jsem neznal: „Víte, proč se české železnici vyhýbají teroristické útoky? I sebevražední teroristé se bojí nastoupit do vlaku“

    • Proč nevede do Chebu elektrifikovaná dvoukolejka?
      Protože jí Franz Josef nenechal postavit.

    • Proč na dráze chybí zabezpečení?
      Ferdinand měl připravený program automatického zabezpečení železniční dráhy, ale zastřelili ho v Sarajevu.

  44. Rádobyvtipné poznámky k našim železnicím, ale ono je to o penězích. Najděte si web stránky české firmy AŽD Praha a zjistite, že všechno zabezpečení a to české provenience je k dispozici, ale dráha na něj nemá dost peněz. Takže se to prodává do Běloruska, Srbska, Turecka, Indie nebo Malajsie. I evropský systém ETCS můžeme instalovat (s využitím něketrých dovezených prvků), leč ono je to dost drahé.

    • Samozřejmě, pokud kradou všichni od prezidentské kanceláře po poslední policejní služebnu, nezbývá peněz na zabezpečení.
      Pokud vláda a města „investují“ do slev na jízdném – do úplatků pro voliče, někde se to musí projevit.
      Pokud drážní úřad povoluje triky jako „prohlásíme 30km/h na páteřním koridoru za standard“, někde se to musí projevit. Havlíčka bych ten vykolejený vlak u Mariánských Lázní nechal překládat ručně.

    • No původně AŽD patřilo pod
      dráhy a bylo jejich hlavním dodavatelem. Navíc dělali i pro silnice.. Teď holt je vše jinak.

  45. Stejně to bylo štěstí, spíše přírodní úkaz, že Trump dostal šanci. I jen na ty 4 roky.
    Jinak by v Afghanistánu strašili doteď.

  46. To bych neřekl, myslím, že by odcházeli s uzavřenou smlouvou, protože Trump přece ty rozhovory (v Ománu?) zahájil, ale nemohl dokončit.

  47. quivis
    Ale začal! Měl na to ty koule. A měl opět pravdu.

  48. Petře – ad 1771 – škoda, že Kovanda sice píše o tom, že spořit je špatně (což v dnešní době je pravda, bohužel), ale už nenabízí alternativu.

    Rozumné by bylo uspořené peníze do něčeho investovat. Jenže jaksi není do čeho investovat tak, aby to přinášelo víceméně trvalý výnos. Investovat kvůli uchování hodnoty, to ještě jde (nemovitosti, zlato atd.). Ale obdobu toho Kovandou citovaného a běžným lidem srozumitelného „Když si uložím 2M Kč na úrok 10%….“ dneska nenabízí ani žádný investiční fond 🙂

  49. Pavle,
    včera pozdě večer se Ti něco nelíbilo či si nesouhlasil. Nechce se mi to ve vláknech hledat. Co to bylo?
    Nerad bych působil tak, že jsem se odpovědi vyhnul.

    • To je v pohodě, to byl jen můj příspěvek číslo 1745. Takové noční mudrování na téma jak vést válku a proč nestavět hradby. Nic podstatného… 🙂

      • No, Apple tvrdí, že primárně bude sledovat dětské porno pomocí umělé inteligence a posouzení případných krajních případů nějakou jeho „etickou komisí“. 🙂

        A taky tvrdí, že se to bude posuzovat jen při ukládání fotek do iCloudu 🙂

        A pověřili se tak nějak sami :):):)

        • Tak nějak se naplňuje scénář, který jsem nastínil už kdysi (tak 20 let zpět) na Psu.
          Totiž to, že první vážně míněné pokusy o kontrolu obsahu Internetu se povedou pod záminkou dětské pornografie.

          No, nemám radost, že na moje slova došlo… 🙁

Komentáře nejsou povoleny.