Návštěva divadla

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný, únor 2018

Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.

To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.

V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.

Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.

Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …

Je to balet!

Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.

Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.

V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.

Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 308 komentářů u „Návštěva divadla“

  1. Mně ja, Karle, hlavně divný, že tolik poslanců se na to hlasování vyprdlo. A samozřejmě ze stran, které tak rády kážou o dopovědnosti voličů, demokracii a morálce.

    A taky mi je divný, když je ten Ondráček tak vošklivej a fuj, proč ho vůbec volili do tej komise. Jen komunisti by přece na jeho zvolení do komise nestačili.

    Obávám se, že ta slípka v čele komise by byla daleko větší průser, než ten Ondráček. O tom profesionálním aktivistovi a vděčném studentovi ani nemluvě.

    Docela by mně zajímalo, kteří poslanci se na to hlasování vyprdli.

  2. mimochodem, nebyl náhodou mezi těmi, kdo se na to vyprdli, soudruh knížepán?

  3. maYdo,
    byl. Ale když ho vzbudili, napsal kulervoucí komentář ve smyslu „Ó tempora, ó mores“

  4. Jo, tak nějak jsem to předpokládala…..

    To teda fakt zaplať Bůh, že tohle nebylo prezidentem.

  5. 796 když už jsme u téhle politiky. Czexit nebude. V případě rozkladu EU, Česko bude přívěskem tvrdého jádra, Německa a Francie. Především Německa. Ekonomická provázanost, neochota snášet důsledky projevující se v nákupním košíku výměnou za… nikdo neví co, absence suveréna v důsledku absence sjednocující kultury suveréna, jestliže jím má být občan. Stálé vládní provizorium. Pozvolné opouštění a rozpouštění státní suverenity za nezájmu většiny voličů. Česko není subjektem který hraje, ale objektem o který se hraje. jeho postavení a existence závidí především na vnějších vlivech. Prakticky na výsledku hry mezi tvrdým jádrem EU a Ruskem. S nějakým transatlantickým vlivem. Česko je na hranici vlivu, která historicky se shoduje s hranicí mezi říšemi Zápdadořímskou a Východořímskou (Byzancí). Ovšem tvrdé jádro se potýká s podobným. Uvývá „veřejného“ prostoru, ze kterého ukrajují z jdené strany byrokracie a z druhé hospodářská impéria. Právě ta, jejich majitelé, vládci, s koncentrovanou ekonomickou mocí mají nejvyšší míru reálné suverenity, s velkým politickým a mediálním vlivem. Oni rozhodují o tom o čem má přemýšlet většina lidí. Sociální smír formálně založený na svazku státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců, nyní a u nás nazývaný „tripartita“, kdysi ve třicátých letech v Itálii nazývaný jinak, reálně založený na míře plnosti nákupního košíku.
    Ne abstraktní ideje, ale míra plnosti žaludku rozhoduje o míře politické aktivity.

  6. 800 Petře, ano, stačí několik vhodně zvolených záběrů. Se softem použitým například na Pána prstenů by šlo zaplnit celý Václavák.

  7. 804 maYdo, nic podstatného by se nezměnilo, nic významného by se nestalo. Akorát bych nevyhrál a neměl ten monitor. Ten nemám stejně, protože úměrně jeho dostupnosti opadla moje chtivost, došel k závěru, že ho až tak nutně nepotřebuju.

  8. Ahoj!
    Pecunia non olet… závist…
    Komise jsou hlavně kvůli příplatkům k základnímu platu (70 992 Kč) poslance. Proto je jich tolik a k čemukoliv. Předseda komise má příplatek k základu 55 000 Kč…
    A aby ještě navíc rozuměl tomu, co dělá?
    Kam by to vedlo?
    To už by rovnou mohl být ministrem obrany nějaký generál, třeba Bečvář!
    Ale to by nás neŠlechtilo…

  9. Schumi, a to ještě „Babiš jednal s cechy“… jsem zahlédl v novinách.
    Nenaznačuješ nic o semknutém svazku prutů se sekerou uprostřed a o kultu mladých, že ne? 😉 😀

  10. (801) To bych musel vědět podrobnosti o poslanecké docházkové kázni. Že za moc nestojí je zatím jen můj dojem, že se to tedy nevymyká z běžné praxe.
    (805) Schumi, v případě rozpadu EU by byla taková mela, že předem těžko něco odhadnout.

  11. Jo a zrovna jsem zaslechl, že Talijáni mají sečteny 2/3 hlasů (i s předběžnými výsledky). Takže mně zase až tak moc neudivuje, že zatím kolem toho nebyly sáhodlouhé reportáže typu ČT 24, kde obvykle nějakou hovadinu, o níž je faktických zpráv na 5 minut pitvají celé odpoledne.

  12. 809 Šumaváku, samozřejmě, že nenaznačuju. Jak Tě tohle mohlo napadnout… To bych si v našem demokratickém právním státě nedovolil. Někdo by si toho mohl všimnout, a při pomyšlení jak by se to mohlo odrazit na nákupním košíku… Veškerá podobnost je čistě náhodná. A pokud se to tak jeví, rozhodně s tím nesouhlasím a kategoricky popírám, že jsem tím na něco takového byť jen vzdáleně byť jenom pomyslel. Z něčeho takového mě podezírat, no fuj. Vždyť přece každý ví, že Země je středem vesmíru, obíhaná Sluncem a obklopená sférou stálic. Při pohledu na prázdný nákupní košík, základní součást inkvizičního isntrumentária jsem ochoten kdykoli odpřisáhnout, že Země je placatá a obklopená mořem končícím mořepádem do světového prostoru.

  13. „To bych musel vědět podrobnosti o poslanecké docházkové kázni. “

    Na vco potřebuješ dokumenty o poslanecké kázni, proboha???

    Poslanci partají, které bědují, že konec demokracie, protože zvolili nevhodnou osobu do čela GIPSu – a na hlasování, kde se o tom rozhodovalo, nepřišli?

    Takže pokud se to, že tam nebyli, nevymyká běžné praxi, je to vlastně v pořádku a nic se nestalo. Konec konců, na vině jsou stejně voliči.

  15. (813) No kdo jinej tam ty poslance poslal?

  16. Jsem zvědavej, co udělá Fico. Kaliňák asi odejde, ale to stačit nebude.

    Jsem zvědavej, jestli Fico nenavrhne předčasné volby.
    Babiš svou aktivitou vůči Ondračkovi nasrdil komouše. Už je nepotřebuje ?
    Podle posledních prognóz preferencí by zřejmě pár procent získal, naopak komouši a Okamura něco ztratili.
    Použije to na nátlak vůči komoušům (a Okamurovi) aby spolkli ústrk a podporovali ho dál ?
    V otázce Ondráčka není KSČM jednotná.. Filip se vyjadřoval jinak, než Dolejš.
    Komouši mají před volbama nového vedení. Možná dostal Dolejš chuť na předsednictví komoušů…… A Babiš s tím možná pracuje….

  17. 815 – AK, na jednu stranu mas pravdu, na druhou stranu nevim, ze by si nekdo z nich psal do programu, ze nebude chodit hlasovat… A odvolat je za to, ze obelhali jaksi nejde… Samozrejme, za 4 roky se zas obmenej, ale to nam nyni nepomuze.

  19. Jakmile se Ruth dozvěděla, že její 99letý dědeček zemřel, spěchala navštívit svou 95letou babičku, aby ji utěšila.
    „Bubbe, je mi to tak líto. Jak zemřel Zeide?“
    „V neděli ráno, když jsme se milovali, dostal infarkt.“
    „Ale Bubbe,“ řekla Ruth, „bylo vám oběma skoro sto. Nenapadlo vás, že by mohl být sex nebezpečný?“
    „Ale samozřejmě,“ odpověděla její babička, „proto jsme se milovali vždy v neděli ráno, když jdou křesťané do kostela a zvoní zvon. To byl pro nás rytmus akorát, pomalý a vyrovnaný, jednoduše nahoru na bim a dolů na bam. A kdyby nejel kolem zmrzlinář s dodávkou, byl by váš děda ještě naživu.“

  20. „(813) No kdo jinej tam ty poslance poslal?“

    TY si děláš prdel, Karle, to není jinak možný…. 😀

    Poslanci vědí, že se někdo musí šéfovat komisi GIPS. Tzv. demokratické strany na tu pozici navrhnou dva mameluky, třetí strana navrhne člověka morálním škraloupem, neoblíbeného, ale v problematice se orientujícícho.
    A když dojde na volbu dopsti pdostatná část odpůrců dotyčného se nedostaví, takže je zvolen.

    a za to můžou voliči?
    Že budou tihle tzv. demokrati takhle kálet na svou práci, to by nenapadlo ani mně, která si o tom, jakej ksindl jsou topáci a ODS , žádný iluze neřčiní, natož by to napadlo ty, co jim na ty řeči o tom, že demokracie v ohrožení a jen oni, mravní ji zachrání, naletěli.

    no a když to prosrali, tak se najednou probudili a burcují lid na náměstí, protože demokracie je v ohrožení.

    Jsou to pitomci a zatraceně si zahrávají. Protože po tomhle se spousta lidí naštve a začnou uvažovat o volbě babiše nebo okamury, protože jim dojde, že s tzv. demokratickými stranami to už fakt takhle nejde dál.

  21. Honzo ad 814 – ten neofic. francouzský, ten teda je !!
    Jeden obrázek za tisíc slov.

  22. „Samozrejme, za 4 roky se zas obmenej, ale to nam nyni nepomuze.“

    Ona nám asi nempomůže ani ta obměna, protože to bude stejná pakáž.

  23. Ptakopysku 🙂

    To si ukradnu , mám vnučku jménem Ruth 🙂

  24. Bylo ještě jedno, výsostně demokratické řešení:
    Zrušit komisi pro kontrolu GIBS.
    To se přece tak dělá, že když někdo nevyhovuje, tak se mu prostě zruší místo… 😉

  26. „Zrušit komisi pro kontrolu GIBS.“

    Jo, to by bylo řešení. A vrcholně demokratický.
    Ale spíš se udělá ještě nějaká komise, který bude kontrolovat komisi prro GIPS.

    To víte, je třeba bdít, když se nám teď ti komunisti vrací a táhnou nás někam před listopad a jeden z nich je předseda komise v parlamentu.

  27. (820) Jestli najdeš někoho jiného než voliče (včetně absentujících), kdo může za to, jací jsou ve sněmovně poslanci, tak dej vědět. To by mně moc zajímalo (Putina, Kalouska, hackery a Sorose neberu).

  29. no, já bych řekla, že jsou především na vině ti poslanci. Knížepána mnozí volili s tím, že volí etalon mravnosti a slušnosti a byl takto medii prezentován.
    Nikdo netvrdil, že se budou flákat nechodit na ejdnání a potom vykřikovat,m jaká je to hrůza, že je Ondráček předsedpou BIS.

    PAk bych se ještě zeptala, jestli jsou tedy vůbec jiní poslanci na výběr. Konec konců, kdyby měl člověk jen podle toho, jak plní své pracovní povinosti a zda se účastní důležitá’ých ejdnání, tak by fakt asi byl k mání jen ten Babiš a komunisti.
    Protože tu volbu Ondráčka po technické stránce komouši zvládli dobře – na rozdíl od demokratů. Oni se neflákali a tak ho tam mají.

  30. >> Petr Kunetka [818]
    Co budou dělat? Budou třeba tvrdit, že AM onemocněla nějakou chorobou. Nebo že ty no-go zony jsou oblasti, kde se hojně vyskytuje AfD a Pegida, Co já vím… Tihle angažovaní intelektuálové dokaží vymyslet i neuvěřitelné.

  32. Jinbak s tou odpovědností – voliči dávají politikovi ve volbách mandát, aby je zastupoval. Alre nrjdśou dopovědní za to, co v rámci mandátu dělá. Za to je odpovědnej jen on sám.

    Takže sorry, žádný volič není odpovědný za to, že poslanec na svou funkci sere. Žádný volič není odpovědný za to, že se knížepán a spol vyprdli na to, že je Ondráček v parlamentu. To je výhradní odpovědnost těch tajtrdlíků, co tam měli být a hlasovat, protože k tomu měli od voličů mandát a nebyli tam a nehlasovali, protože se na to vysrali.

    Celej průser český politiky je v tom, že už x-tá varianta vládní diktatury hlásí všechno na voliče a vymlouvá se na ně. Káže o morál ních principech a straší Ruskem nebo návratem komunismu nebo globálním oteplováním, oni nikdy nic, oni vždycky muzikanti, nikdy nic nedělají blbě a když už to neututlají, tak za to můžou voliči, prtootže je tam neměli volit. A media je v tom podporují a lidi jim to žerou.

    Kdyby se naši skvělí novináři méně naobírali tím, kolik sprostejch slov řekl Zeman na Hradě a místo toho se šli radši zeptat knížepána a dalších rádobydemokratů, proč teda u toho hlasování nebyli a takhle to podělali, tak by aspoň jednou udělali něco pořádnýho. Ale ono se líp strefuje do těch blbejch voličů, co můžou za všechno, protože nejsou dost poslušný a nevolí tu správnou stranu.

  33. To je pravda, dvd. Zde bych citoval z dilka, ktere jsem si myslel, ze nebudu nikdy citovat: „Existuje jisty druh intelektualske tuposti, na ktery zabira jen facka“.

  34. (829) Lituji, poslanci se nabídli, ale nezvolili (včetně knížete).

  35. Aha.
    TAkže se nabídli s tím, že se tvářili že budou pracovat, slíbili to v poslaneckém slibu a dlabou na to. Dělali ze sebe něco, co nejsou. Vlastně podvedli voliče a lhali.
    Ale je to v pořádku. ZA to, že lhali voličům a dělali ze sebe někoho jiného, než jsou, můžou přece voliči. Hlavně nepřiznat svou chybu, za všechno můžou voliči.

    To se pak nediv, že s tímhel přístupem se najdou jen dvě procenta, co to těm Svobodným hodí. Nebo spíš by ses měl divit, že se jich našlo tolik.

  37. (835) Až (a když) budou něco podobného dělat poslanci Svobodných (a za předpokladu, že je ještě budu volit), pak se jich zajisté optám, jak si představují mne takhle zastupovat. Ale zatím je mi tajno, jak se ti tam připletli. Hlavně nepřiznat svou chybu, – kdo, čí?

  38. Maydo, souhlasim s tim, ze jako volici nemame moc sanci udelat neco s tim, ze poslanci nedelaji svou praci. Samozrejme se muzeme pokusit je obmenit, ale uz x obmen k tomu nevedlo…

    Co mi ale hlava nebere… Jak se do toho dostali ti svobodni, co ve snemovne nikdy nesedeli? 🙂

  39. http://4.peticie.sk

    Ján Kuciak a Martina Kušnírová mohli žiť, ak by si títo dvaja páni plnili poriadne svoje povinnosti !

    To je přece naprosto idiotská implikace.

    Ale v dnešním světě … Kdepak myslet. Věřit, podepsat, demonstrovat ! Vyjádřit názor (stejný, jako má dav) !

  40. „Až (a když) budou něco podobného dělat poslanci Svobodných (a za předpokladu, že je ještě budu volit), pak se jich zajisté ptám, jak si představují mne takhle zastupovat.“

    A proč by ses ptal? Když za všechno můžou jedině voliči, tam je přece jakejkoliv dotaz na poslance zbytečnej.

  41. No protože jsem ten volič, přece, cítící svou zodpovědnost. 😛

  42. Svobodní se mi k tomu připletli tak, že je Karel tady zastupuje. Konec konců za ně kandidoval.
    A že u Svobodných nějaký náznaky sebereflexe neshledávám, jen tu mantru „za všechno můžou voliči“.

    Jo, já vím, že do parlamentu se ještě nedostali. Ale ten správnej přístup – „vším je vinen volič“ už v sobě mají. Chci říct, že dokud budou politici s tímhle přístupem a nedostatkem sebereflexe v převaze, tak se to nezmění.

  43. JAko člen strany Svobodných bys měl především ctít zodpovědnost v době, kdy se sestavují kandidátky a pohlídat si, aby se na ni nedostali lemplové. Členové strany mají toptiž – ma)na rozdíl od voliče – šanci posoudit, jak ten člověk bude vykonávat mandát, protože ty lidi znají. nebo aspoň měli by znát. Volič dostane předložený načančaný plakátový produkt, a protože podobné produkty mají všechny strany, tak moc šancí pouznat, kdo je kdo asi nemá.

  44. Krom toho strana je prvním, kdo by měl poslancům šlapat na paty, jsou přece její reprezentanti a její vizitka.

    A strana je odpovědná i za to jaký lidi voličům na bídla. Když je to nabídka ve stylu „blbeček, debil, blbeček, děbil, jen támhle dva debilové vedle sebe“, tak co si s tím má volič počít?

  46. 2 maYda ad 844 – neprozrazujte důvěrné osobní údaje… Je to proti zákonu.

  47. Tak vime, ze na kandidatce Svobodnych jsou (i) lide, kteri maji spatny pristup, ale o jejich pracovni moralce jako poslancu nevime nic (a s nejvyssi pravdepodobnosti se nikdy nedozvime 🙂

    Mimochodem, ja z toho, co mame v parlamentu taktez vinim volice, ale jinym mechanismem… A navic nejsem spojen se zadnou stranou 🙂

  49. Fakt ne, Petře? měla jsem za to, že jseš členem ODS.

    A jak nakládáš s tím, že jako volič jsi vinen tím, co je v parlamentu? Chodíš ke zpovědi? nebo sám sebe trestáš pokutama? Nedál sis po obědě doutníček za ty sněmovní absentéry?

    To je stejně jen rétorika…. Poslanci prostě nebyli, kde měli být a nehlasovali, když měli hlasovat. S tím nic nenaděláš, ani to neokecáš.
    Většině patrně nepřipadá ani nevkusný, když se na to vyfláknou a pak v mediích lkají, jak se mohlo dopustit, že…..

  50. 849 – to byl jeden rok, podivat se, jak to funguje. Zjistil jsem, ze ta strana je beyond repair a zmizel 🙂

    Jako volic jsem naprosto v pohode a s cistym svedomim. Nikoho z tech, co tam sedi, jsem nevolil 😀

    Ze to je naprosto nevkusne je pravda, ale to by asi melo nutit k zamysleni volice techto poslancu. Ja bych je nevolil ani predtim, ani nyni…

Komentáře nejsou povoleny.