Návštěva divadla

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný, únor 2018

Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.

To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.

V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.

Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.

Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …

Je to balet!

Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.

Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.

V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.

Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 308 komentářů u „Návštěva divadla“

  1. Z Fica jsem viděl jen kousek, blbnula mi usb televize.

    Ale ostře se pustil do Kiská a vyčetl mu schůzku se Sorošem

  2. 851 – No, doufejme, ze to neskonci snipery na namesti SNP. V Bratislave poznam hodne lidi…

  3. Aha, tak už vím, proč volíte ty svobodný 😀
    Nevolit je fuj, protože občan má být aktivní. Zvolit někoho, kdo se tam dostane je taky fuj, protože pak je člověk odpovědný za to, co tam páchají.

    Takže to chce najít si nějakou partaj, která se potácí pro neschopnost na hranici volitelnosti do parlamentu a volit tu. Jeden pak je z obligam a může kárat a moralizovat jak nevoliče, protože jsou občansky pasivní, tak voliče parlamentních stran, protože ti za všechno můžou.
    Svědomí je čistý, protože volič nic, volič muzikant, on přece volil a ti, co je volil, v parlamentu nesedí. Nesedí tam proto, že hloupí voliči jiných stran volili špatně.

    to teda fakt, Petře, nemá chybu 😀 😀 😀

    Kdybych se zeptala na tři důvody, proč volit Svobodné, tak tenhle důvod by měn asi fakt dostal, taková logika si zaslouží odměny
    😀 😀 😀

    Akorát by bylo blbý, kdyby se toho chytlo víc lidí a ta partaj by se do parlamentu dostala. To bych si pak musela koupit paruku, abych nahradila vyrvaný vlasy.

  4. Maydo, jsem odhalen 😀 😀 😀

    Clovek samozrejme musi sledovat cvrkot, kdyby se Svobodni blizili 5 procentum, je treba najit jinou stranu s dobrym programem. Monarchiste maji prekvapive dobry ekonomicky program 😀

    A vazneji, kdyby se Svobodni dostali do parlamentu, nejak bych se pokusil si je ohlidat. A kdyby se mi to nepovedlo, urcite bych to vnimal jako i svou chybu. Ale vzhledem k sancim Svobodnych…

  5. (843) A jak víš, že to ve svém dosahu nedělám? Dle klasického českého zvyku, že každý ví nejlépe, co mají činit jiní?
    (844) A když to napíšu (837), tak to zas není dobře. Jak ono to je, „neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane“?
    (853) No já proto, že mně serou ze všech nejméně, ale to je pro tvé složité konstrukce asi moc jednoduché.

  6. 853 To je v pořádku. Bandar-lóg chce svobodu, Bandar-lóg ji má. Takovou jakou Bandar-lóg dokáže mít.

  7. (854) Ad šance, Mach byl schopen se občas dostat do médií, u Pajonka mám v tomhle směru pochybnosti. Na druhý straně, pokud by byla zvítězila ta skupina, co prosazovala tvrdě protiimigrační zaměření, nejspíš už bych nějaký ten jiný spolek hledal.

  8. Zajímavá diskuze. Tak mne napadá – maYdo, co navrhuješ?

  9. 848 Stovky let kultivování demokracie? Kde? Že jsem si nevšiml.

  10. Schumi, v Anglii. Nezapomen, ze whipove vznikli dlouho pred vseobecnym volebnim pravem 🙂

  11. 844 “blbeček, debil, blbeček, debil, jen támhle dva debilové vedle sebe..“
    Odraz kvality voličstva?

  12. No, já jsem, Petře, poněkud nevhodný volič, protože mám už vyšší věk. Podle klíče, že špatně volí vždycky lidé starší.
    Takže bych k nim, pokud bych lpěla na tom, být odpovědným občanem, vlastně ani chodit neměla, protože bych volila nesprávně.

    Akorát že se se nemohu považovat za nevzdělanou. Takže tak úplně do tej skupiny špatných voličů nezapadám. Ale možná bych mohla vrátit diplom, když mi žádný z těch, které údajně volí mladí a vzdělaní, nekonvenuje.

    Pak by asi bylo OK, kdybych nechodila k volbám vůbec, ne?

  13. 860 Petře, mám jakési povědomí. Starali se o řádnou parlamentní docházku irských zlodějů dobytka na jedné straně a skotských lupičů na druhé straně. Tak se vyvinula obdivovaná britská demokracie, kterou irští zloději dobytka a skotští lupiči šířili v okolním zaostalém světě.

  14. „maYdo, co navrhuješ?“

    Proč bych měla něco navrhovat? Já přece nechci předělávat svět a měnit poměry a tunajší podmínky beru jaké jsou a snažím se s nimi vypořádat, pokud to na mně má nějaký dopad.
    Konec kocnů není vmých silí’ách provést nějakou razantní změnu, protože tnhle hnůj se střádá už čtvrt století a jak známo, i Augiášův chlív, který je ve srovnání s děním v parlamentu čistou klíckou, dokázal vykydat jedině Herkules.

    Pravda, připadá mi poněkud podivné, když poslanci, kteří mají plnou hubu demokracie, se nedostaví na důležité hlasování a pak halasně odsuzují výsledek, místo aby zalezli a styděli se, ale zdá se, že to je v pořádku. Poslanci mají právo se tak chovat, protože vinni jsou voliči.

  15. „“blbeček, debil, blbeček, debil, jen támhle dva debilové vedle sebe..”

    Nikoliv – odraz kandidátek ve volbách.

  16. Schumi – vsimni si, s jakym uspechem. A nezapomen, ze vetsinu v UK meli vzdy britove, spickovi pirati.

  17. Římani měli recht když postavili Hadrianův val a že odešli když zjistili, že irští zloději dobytka a skotští lupiči se už nic víc nenaučí. Například zdravotnictví které proto je stejně proslulé, jako anglické vinařství.

  18. Tak Fico už je prý jako Orbán… Konečně dobrá zpráva 😉

  19. 866 Jistěže. Jenže s touhle monokulturou, bez rozvíjení ostaního, se nadlouho nevystačí. Proto dnešní „Velká“ Britanie je jaká je. Plnou parou směřující do budoucnosti
    „United Kingdom of Little Britain without Scotland and Nothern Ireland.

  20. 864 Třeba o pár tisíc let návrat do minulosti. V Protivíně je krokodýlí farma…

  21. 868 – od te doby, co byl jediny prijatelny proevropsky premier v ramci V4 se teda rychle zhorsil… Dnes je to hned.

  22. Když vlezu do blbý hospody, kde mají hnusný pivo a jídlo je připálený, tak za to můžu já sám.

    Kromě toho si myslím, že neúčast poslanců nebyla důsledkem jejich lenosti, nedisciplinovanosti a blbosti. Procento neúčasti bylo dopředu spočítáno a následné projevy připraveny. Takže „whip“ tentokrát zapracoval a poslanci se poslušně podřídili.

  23. A nezapomen, Schumi, ze piratske lode byly rizene hodne demokraticky… A ze na techto zakladech vybudovali imperium jako zadne jine, a fungovalo jim, dokud se principu drzeli…

  26. Putin zákeřně odpoutával pozornost okopáváním německých politiků a pak udeřil v Itálii!

  27. (863) Dle výsledků soudě, úspěšně šířili. 😛

  29. Já myslím, že kdyby si poslanci vzali příklad a pracovali tak jako senátor Čuba, že by tyto problémy nikdy nevznikly!
    A nám by se žilo mnohem lépe!!
    PS.
    I za ty peníze by to stálo.

  30. Schumi ad 861 – no jsou-li kandidáti z minus tři sigma Gaussovy křivky rozdělení iteligence v populaci a je to pravděpodobné, protože ti z pravé „poloviny“ mají rozum a nekandidují, nemusí se ten popis v 844 příliš lišit od pravdy… 😀 😀 😀

  31. Schumi ad 863 – a co obnovit českou, čtyřsetletou tradici, že by v PS PČR stál u dveří kat v pracovním, opřený o meč? 😀

  32. 873 A společně s B zvolí C aby pod jeho velením oloupili D a hodili ho žralokům, v lepším případě prodali do otroctví nebo ho donutili relativně svobodně pracovat pro ně. Dá rozum že nijak radostně a efektivně.
    Kdyby takovou pirátskou „demokracii“ měli všichni, nebylo by co loupit.

    A společně s B zvolí C aby pod jeho velením znárodnili majetek D, zastřelili ho, pověsili, v lepším případě zavřeli do lágru nebo ho relativně svobodně pracovat pro ně. Dá rozum, že nijak radostně a efektivně.

    Podobnost není náhodná, jedno jako druhé, založené na loupeži, jde zu grund. Jak je dějinami ověřeno.

  33. 881 Šumaváku, to by se nesměl jen opírat. A kdyby se jen neopíral, to by za krátko bylo mandátů volnejch… Akorát těch neukázněnejch, „pravicovejch“.

  34. 881

    Na meč má nárok snad jen kníže pán 🙂
    Ostatním by musel stačit špagát 🙂

  35. “ Procento neúčasti bylo dopředu spočítáno a následné projevy připraveny.“

    takže to bylo předem dohodnutý a rozhořčené projevy jsou jen šaškárna pro plebs.
    no, já jsem to ta nějak předpokládala….Ale proč si chvíli nezahrát tu hru taky, že? 😀

  36. „Když vlezu do blbý hospody, kde mají hnusný pivo a jídlo je připálený, tak za to můžu já sám“

    Problém je v tom, že pokud ti tu hospodu každej chválí a sám jsi tam nebyl, tak jak se věci mají, zjistíš asž když tam vlezeš.
    Nemluvě o tom, že když máž hlad a není lepší hodpoda ve výhledu, tak nakonec máč na vybranou hladovět nebo vzít zavděk tím, co je.

  38. Petře – 887 – tak na tom, že se lidé proskáčou na čerstvém vzduchu není v zásadě nic špatného.

    Nemyslím si, že by ta demonstrace něco vyřešila, ale třeba toho Ondráčka fakt odvolají, protože se Babiš lekne, že přijde o pár voličů. 🙂

  39. Otázka spíš je, jestli se něco vyřeší, když toho Ondráčka odvolají.

  40. No minimálně to nebude čouhat jak bolavej palec a KSČ to nepotěší. Což jsou v obou případech celkem příjemné aspekty takového řešení.

  41. To je, ale v důsledku poslanci budou o to víc dlabat na práci, protože budou mít pocit, že když něco zvořou, tak si to lidi stejně vydemonstrujou.
    To bychom pak mohli ten parlament rovnou zrušit a zavést takovou formu přímé demokracie, že se budou zákony schvalovat podle toho, kolik lidí přislo na demonstraci. Václavák plnej – schváleno, václavák prázdnej – zamítnuto. V případě, že by bylo voličů akorát po Vodičkovu, což je zhruba v půli, tak by se házelo korunou. Samozřejmě v případě, že by bylo přijato euro, házelo by se eurem.

    Mohli bychom rozpustit parlamentní strany a ušetřilo by se na poslaneckých platech. Z parlamentu by se udělal luxusní hambinec pro cizince a výtěžek by plynul do státního rozpočtu.

  42. Legrace 🙂
    Ptakopysk zde dal odkaz z sloboednéhovyberu.sk
    Já k tomu učinil poznámku 972 , a na aktuálních konfliktech jsem našel dotčenou SZ.
    Zřejmě autor čte Šumaváka , anebo ho někdo upozornil 🙂

  44. 2 maYda ad 862 – no jistě, Ing. Arch. – co je to za vzdělání? Kde v tom jsou genderové otázky a příležitosti? Kde je multikulturní obohacení?
    Klečet do kouta na hrách a sydět se!

  45. maYdo – 891 – no to jsou takové ty lidem v současné době hojně diskutované nástroje přímé demokracie. Referendum, odvolatelnost politiků a tak. 🙂

    Krom toho, osobně bych se nebál toho, že by jedna demoška na Václaváku (nebo naopak absence téhož) měla vliv na pracovní tempo našich poslanců.

  46. Jo, PeSi. Konec konců to není humanitní vzdělání, jsem jen tupej technik a nediskutuju o tom, jak má vypadat cihla, protože to je prostě cihla. TAk já se jdu podívat, jestli máme doma nějakej hrách. Nebo by stačila čočka?

  47. Mimochodem, obecně vzato v k těm absencím v PSP při tom hlasování.

    1. Tím, že byl někdo někam zvolen jsou primárně vinni ti, kteří hlasovali „PRO NÁVRH“ a nikoli ti, kteří tam vůbec nebyli. To platí jaksi obecně.

    2. Ti, kteří byli omluveni si možná (čistě teoreticky) uspořádali pracovní program tak, aby mohli být na schůzi toho 7.3. kdy se mělo podle plánu o Ondráčkovi hlasovat. Že to někdo přesunul a někteří poslanci mezi tím odletěli na nějaké dlouhodobě plánované služební cesty, to asi není až tak úplně vina těch některých poslanců. Ale to už jen tak volně uvažuji…

  48. Ovšem úplně nejlépe to na Twitteru rozštípl presidentův mluvící Ovčáček-Čtveráček:

    Jiří Ovčáček @PREZIDENTmluvci

    Stydím se za ty, kteří právě dnes nenávistně útočí na člověka, který byl statečně proti okupaci #1968 a komunistickému režimu #1989!

    To měl na mysli Zemana, Babiše nebo Ondráčka ? 🙂

  49. Na druhou stranu to, že mezi demonstranty byl i bývalý premiér ČR Bohuslav Sobotka (ČSSD) je víceméně chutzpe.

  50. Věkově by to vycházelo na Zemana nebo Bureše. Zdeněk Ondráček (* 28. července 1969 Žacléř)

Komentáře nejsou povoleny.