Návštěva divadla

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný, únor 2018

Sedím na zámeckém chrliči, deprese na mě leží jako černý sametový plášť a teskně vyju na měsíc. Chvílemi mnou prochvívá zimničný třas, oční víčko nekontrolovaně škube a z koutku úst vytéká slina. Ale vraťme se na počátek.

To se jeden rok nemodlíte, pácháte skutky a trest na vás dopadne nemilosrdně a znenadání. Pod vánočním stromečkem na vás čeká obálka. Nenápadná, bílá, s natištěným parohatým sudokopytníkem neurčité čeledi. Parohům nevěnujete pozornost, opatrně rozbalíte a zahlédnete obsah. Vstupenka…
Hm, letos bude v Čechách ledascos. Přijede stařičký Don Airey, pak se objeví Deep Purple, přijedou Judas Priest a Megadeth, Iron Maiden, Progress slaví padesátku… no… vzhledem k tomu, že vstupenka vypadá dosti stroze a jeden potomek holduje vážné hudbě, mohl by to být koncert toho srandovního šoumena André Rieu, nebo nedej bože nějaká vážná hudba. Mám někde v podvědomí, že se v roce 2018 bude dávat Má vlast. Nenápadně se snažím odplivnout do všech světových stran, abych zahnal zlé duchy. Poněkud vyděšen vytahuji vstupenku z obálky – Stavovské divadlo, Valmont. No, ty vole….
Snažím se zaujmout stabilizovanou polohu, protože zničehož nic padnout xichtem do stromečku se vstupenkou do lóže Stavovského divadla v ruce mi nepřipadá jako adekvátní reakce, nad kterou by dárce nějak jásal. Vstupenku založím na nástěnku s tichou nadějí, že se během dvou měsíců může stát ledascos. Divadlo může vyhořet, koneckonců nebylo by to poprvé, může v ansámblu vypuknout morová epidemie, vstupenka se může ztratit. Naděje postupně slábla a chřadla, až uchřadla.

V onen den, odebral jsem se na určené souřadnice umyt, oholen, oděn v čistý slušný oděv, jak bylo napsáno v propozicích na vstupence. Venku mobilně telefonovali ti, jimž nepřišla druhá polovička jejich já a mezi nimi se prodíraly dvojice jdoucí dovnitř. Maličko mě vyděsila představa, co může čekat uvnitř, když se diváci bojí vstoupit dovnitř sami. Nervózně jsem se rozhlédl. V Rytířské ulici kdosi stál. Tvářil se, že je Emo, ale modř v jeho vlasech byl odlesk modré části spektra neonů. Mrtvolně bledá tvář se žhnoucími rubíny očí, iluze černého kabátu na paty, černé rukavice zakrývající to, co nemá být vidět. Sáhl jsem podvědomě do kapsy a nahmatal minci. Stáhl rukavici, zdvihl průhlednou ruku a zavrtěl hlavou. Ode mě minci nepřijme. Nekonečné bloudění v mlhách na břehu řeky Styx…
Moje paní se na mě netrpělivě otočila a já udělal první krok do útrob kulturního zařízení. Na vstupu jsem byl čtečkou odpípnut jako dvacet deka tlačenky a nadirigován do druhého podlaží. Cestou jsem proplul bufetem, kde milovníci kultury zdatně tankovali bílé a červené víno a vznešeně hovořili. Nějak se mi vybavil Josef Dvořák a jeho zamyšlení na téma znalců Uměleckých Děl: „Mifsře… mifstře… a toho Husa – toho nakonec upálej???“ Nechal jsem si to pro sebe a stoupal jsem dále do výšin. V příslušných výšinách jsem byl převzat dalším služebným duchem, přesněji řečeno duchyní, a odeslán do příslušných dveří. Všimněte si – pořád ještě pohoda, pohodička. Potměšilý osud takto ukolébává své oběti, zatímco si vkládá do boxerských rukavic koňské podkovy.

Za příslušnými dveřmi pohodička maličko ubyla, neboť jsem se ocitl, tak řečeno, v nitru kulturního zařízení. Teď nastala ta pravá chvíle na psychoanalýzu. Já osobně nemám rád nitra kulturních zařízení. Ještě tak jsem ochoten akceptovat nejniternější nitra, tedy prostory technické, kde se nacházejí nejrůznější hejblata, vehementy, fórychtuňky, foršteluňky, šlauchy, šajny, protože v podobných prostorách jest mi dáno občas pobývati, vehementy štelovati a rychtovati, či nejrůznější čurapajzlíky nastavovati, aby zdatní mužové a mámivé čarodějky světa uměleckého měli ke své práci optimální podmínky. Ale nitra určená pro veřejnost, to je něco jiného. V podstatě se mi svět zmenší do krabice půl metru na půl metru, přičemž já přesahuji přidělený prostor díky tomu jak mi narostl femurus et articulatio humeri všemi směry. Rázně mi ubyde kyslíku, protože divadelní vzduchotechnika pomocí selektivních nanofiltrů z přiváděného vzduchu odfiltrovává zmíněné molekuly a vrací je zpět do okolního ovzduší jako balastní látku. Naopak přibyde tepla, neboť vědecky bylo zjištěno, že kulturní zážitek lze absorbovat při teplotě vzduchu 25° Celsiových a výše. Čím tepleji, tím intenzivnější zážitek je. Ještě bych dodal, že každé divadlo disponuje specifickým prachovým spektrem. Z toho plyne i jeden z důležitých úkolů herců – během představení vířit prach tak, aby oblaka dosáhla až nahoru na galerii a aby ani diváci na nejlevnějších místech nebyli o plný zážitek prachového bouquet garni ochuzeni. Velmi intenzivně se prachové problematice věnoval pan Munzar, když si v Činohře Národního divadla střihl režijně i herecky Lva v zimě. On dílo uchopil takovým specifickým způsobem – vždy, když nazrál okamžik a postava se ocitla v podřízeném postavení, tak aby situaci pochopil i hluchej, Muznar hercem fláknul o zem. Samozřejmě, že ne in persona, že by jako hlavní postavy Richard, nebo Jindřich II. vedlejší postavu uchopily za klopy a majzli s ní o podlahu. Kdepak, pánové Luděk Munzar a René Přibil byli herci kultivovaní. Vedlejší postavy to prostě dostaly od pana Munzara rozkazem jako režijní pokyn. Vedlejší postavy ztvárňovali vesměs herci mladí, perspektivní, chtějící to někam dotáhnout, takže sebou o prkna činohry mlátili, až se ze spár mezi fošnami, jež znamenají svět, zvedala oblaka prachu a první řady přízemí se ztrácely v šerosvitu kvality takměř caravaggiovské. Ale to jsem odbočil.

Vraťme se do lóže ve druhém patře Stavovského divadla. Zbaven přepravního obalu, usadil jsem se na bidýlko sedadla v druhé řadě, nasál ovzduší a nechal neuronové spoje, aby přešly do stand-by režimu kvůli úspoře kyslíku. Diváctvo hlasatelem bylo upozorněno, aby vypnulo své mobilní telefonní přístroje, schovalo fotoaparáty a kamery, načež byly vypnuty hledištní pohlcovače tmy a ozvala se hudba. Osvětlovač napálil bílou spotovku na střed jeviště. Uplynulo několik milisekund, než se upravila rohovka, aby příslušná ganglie mohla vyhodnotit informaci posílanou z očních bulev. Během těch několika milisekund si Osud utáhl tkaničky rukavic, napřáhl se, a …

Je to balet!

Úder dopadl. Neuronové spoje se začaly rozpadat, srdce začalo vysazovat, čivy ochořely a okončetiny se začaly nekontrolovaně chvět.

Ale nebyl to čistý K.O. Proces mého rozpadu se zastavil. Zrakový nerv v posledním záchvěvu poslal informace centrále a ta vyhodnotila, že je to nějaký nezvyklý balet. Není klasický. Nejsou tam tanečníci v harapeskách obtahujících do posledního detailu jejích moudí, ani plasticky vykreslující každé sevření němých tváří, nejsou tam uniformní tanečnice s napajcovanými obličeji postav z čínské opery. Z kostýmů se dá poznat kdo je kdo, dokonce se po jevišti pár civilistů fláká zcela nebaletním pohybem. A co mě překvapilo nejvíc, to byl čtený komentář. V prvním poločase ho bylo více než ve druhém, kde se autor evidentně domníval, že divák vklouzne do děje natolik, že ve druhém poločase bude dokonale kapírovat, o co běží. Já osobně u baletu považuju za unfair, že někde v záhlaví průběžně neběží titulky. Mám na mysli něco jako headline na zpravodajském kanálu. Protože když postavy dělají takové ty pohyby rukama – přiznávám, že jsem to naživo viděl poprvé – snažil jsem se to dekódovat na základě znalostí nabytých sledováním akčních filmů. Poté, co mi vyšlo při diskusi markýzy de Merteuil s paní de Tourvel něco ve smyslu „Je jich tam šest, já tam vlítnu, sejmu toho vlevo a ty postřílíš zbytek“ jsem dekódování vzdal.

V poločase jsem vyrazil do bufáče. Ne proto, abych holdoval chlebíčkovému obžerství, či drže sklenku na patku vznešeně konverzoval, to ani omylem, spíš jsem vyběhl tak nějak z radosti, z nadšení nad tím, co všechno dokáže můj organismus vydržet, aniž by se rozpadl na nechutnou mazlavou hmotu jako mesmerizovaná mrtvola egyptského faraona poté, co na ni přestalo působit kouzlo nekromanta. A mimoto jsem se chtěl podívat, co skrývá Mozartův salonek za bufetem. Úplně jsem užasl. Udělali mi radost ve Stavovském divadle. Na zdi Mozartova salonku totiž visí Bedříšek, hmmm, ehm – tedy visí tam portrét Bedřicha Smetany v nejlepších letech a pod ním vitrína s komentářem k jeho velmi úspěšnému nastudování Mozartova Dona Giovanniho. Evidentně se Smetanovo pojetí vymykalo tehdejšímu stylu, protože se dochovala korespondence o technice… ale už zase ujíždím bokem. Zkrátka těšil jsem se z expozice, než zazněl signál k nástupu do druhého poločasu. Už jsem předeslal, že komentářů rapidně ubylo, ale přibylo akce, šermířských soubojů, dokonce i otevřeného ohně bylo na jevišti přehršel, takže i nechápající primitivní organismus se zabavil. Jak dopadne Valmont asi víte. Maličko ve smyslu severských, či germánských ság. Kdekdo umře. Jedna věc je zvláštní – občas si po shlédnutí díla povzdechnu, že je škoda, že nesejmuli obzvláště zavrženíhodným způsobem scénáristu, či režiséra, ale u tohoto představení mi to na mysl nepřišlo. Když jsem byl proudem diváků vyexportován na ulici, do plic nasál osvěžující kombinaci přízemního ozónu, oxidů dusíku a mikrosazí a znovuoživlý steampunkový arithmometr instalovaný mezi mýma ušima se z volnoběhu rozeběhl do pracovního tempa, jsem si uvědomoval, že jsem v Praze, pamatoval jsem si, kde mám auto a že dáma vedle mě je moje paní. Vykročila vpřed, zatímco já jsem se zadrhl na chodníku s očima upřenýma do Rytířské. Byl tam. Stál pod krákorci bočního balkónu a čekal. Stín s rubínovýma očima mihotající se ve frekvenčním světle neonů z Havířské. Zdálo se mi, že zachytil můj pohled, zhnuseně si odplivl a zmizel v krajkách mřížoví pod schody. Utrpěná destrukce mé neuronové sítě evidentně proběhla v rámci běžného působení entropie a ještě nenastal čas pro bloudění v mlhách Hádovy říše.

Měsíc svítí, chrlič pode mnou znuděně zírá do stříbřité krajiny, odkudsi z dáli na mé vytí odpovídá jakýsi osamělý vlkodlak. Slinu jsem utřel do rukávu sametové deprese a vypadá to, že zítra ráno vyjde slunce a že o uplynulém večeru asi něco napíšu…

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 308 komentářů u „Návštěva divadla“

  2. Jen naprostý debil by nechal takovouhle vizitku a neočekával by důsledky, které za tenhle „úklid“ nestojí. Naprosto blbej kšeft. I kdyby za tím byla úvaha, že to uděláme tak aby to ukazovalo na nás tak jednoznačně, že každý řekne, že jen debil… a nás vyloučí. Příliš komplikované, riskantní a při vědomí jak fungují politici a jako zájmy jsou ve hře, rovněž debilní. Ten chlápek za to nestojí. Přestavuju si jak Putin je nasranej. A zajímavá je britská kategorická reakce a odmítnutí poskytnutí vzorků.
    Tuze to smrdí a je zatím něčí kurevsky silný zájem.

  3. 1997 – Pak se ovšem člověk nemůže divit, že ministryně obrany si plete 1. a 2. světovou válku a tvrdí, že legionáři vyháněli Hitlera z Ruska…..

  4. Schumi,
    ad UK, ona to může být masáž ze dvou důvodů – ano, rozdrbání vztahů UK vs. Rusko, před volbami v ruského prezidenta, ale taky se něco chystá v Sýrii.

    PavleK,
    no to je otázka, co má zůstat v propadlišti času a co ne. IMHO ta druhá světová nás, bohužel, ještě stále ovlivňuje – určitě víc než Zlatá bula sicilská nebo založení pražské univerzity 🙂

  5. „My ČT nedáme, radši ji zbouráme!!!“

    Už aby to bylo. Pozdě, ale přece 😀

  6. No, mně na celé té věci (a to nemám rusáky sakra rád) přijde divná jedna záležitost, nepříliš mediálně zmiňovaná.

    Pokud je ta substance cca. 10x toxičtější než VX, tak mluvíme o smrtelné dávce v řádu ani ne jednotek miligramů. Proto se tahle svinstva vymýšela jako binární s tím, že k cíli se budou dopravovat pomocí třeba rakety nebo granátu a až po detonaci dojde k promíchání a vzniku té smrtící látky.

    Nějak si neumím zatím představit, jak to na něj chtěl někdo aplikovat a sám přitom zůstat na živu. Viz ten později přiotrávený policista, který jim údajně pomáhal.
    Kdyby k oběti vrah přistupoval oděn do atombordelu, asi by si toho někdo všiml.

    Takže je otázka, jestli to vůbec byla ta medialisovaná substance…

  7. maYdo – tak ministryně obrany je z ANO. Takže od ní bych příliš historického povědomí nečekal. Asi se spíš orientuje v pasení čápů nebo podobných dovednostech. 🙂

  8. V Sýrii..

    Američané zase vyhrožovali útokem , a Rusové odpověděli dost tvrdě, že pokud se to stane, zakročí nejen proti raketán, ale také proti tomu, kdo je vystřelí.
    Vysvětluju to , že proti lodím, ze kterých budou vystřeleny.

  9. Matzurko – víš, já ve 2. sv. válce přišel o celou jednu větev rodiny (bratr mé babičky a celá jeho rodina plus všichni příbuzní ze strany jeho ženy).
    Ale i tak si myslím, že současná mladá generace už má právo tyhle věci nechat být, podobně jako moje generace nechala být 1. sv. válku.

  10. Jo, to taky pane Kořenský , ale kromě toho..
    Pokud je to svinstvo tak jedovaté, jak se píše, jak to, že ti dva vůbec žijí, i když na áru ?

  11. Jak to někdo řekl? Kdo nevnímá historii, je odsouzen k tomu, aby ji prožil znovu.

  12. No, já bych řekla , že zrovna ten rok 1939 byl dost zásadní nejen pro nás, ale pro celou evropu. Ale protože to bylo především selhání západu, tak se na to nerado vzpomíná. MYslím, že ten humbuk kolem stávky se hodí k odvedení pozornosti.

  13. PavleK,
    to právo ani nezpochybňuji, tím méně bych vám ho upírala. Ztráty v mé rodině byly o něco menší, ale naopak mi to datum v hlavě utkvívá aniž bych se nějak sama snažila.

  15. Ou, ono to odkáže na celý album.

    Tak si tu zaťatou pěsť dělnické třídy zvěčte sami. Je to dole, předposlední.

  17. Ehm….

    Americký prezident Donald Trump má velkolepé plány. Hodlá nechat vybudovat vesmírné síly, které se mají stát plnohodnotnou složkou americké armády. Šéf Bílého domu to prohlásil během úterního proslovu na letecké základně Miramar. Zda by se měly vesmírné síly zaměřit čistě na pozemšťany, nebo budou mít jiné zadání, Trump neprozradil. Vojákům ale slíbil největší růst platů za poslední dekádu.

  18. koukám na přenos z Václaváku. Chybějí už jen milicionáři.

  19. nepsali jim scénář Pupák s krchovem?

  20. halladine – 2010 – no je to už fůru let, co jsem ze školy venku, ale pokud si to dobře pamatuju, tak všechna tahle svinstva počínaje sarinem až po VX a další mají zhruba stejný mechanismus účinku.

    Blokují enzym acetylcholinesteráza, který je podstatný pro přenos nervových vzruchů. Smrt se pak dostaví tím, že člověk nemůže dýchat, protože dýchací svaly odmítnou pracovat. Jak rychle se to projeví a do jaké míry, to je závislé na dávce kterou organismus vstřebal.
    Krom toho, na tyhle látky existuje jedno celkem universální antidotum, kterým je myslím atropin, ten naopak ten enzym odblokuje a nervové vzruchy se obnoví (má to pochopitelně různé škodlivé vedlejší účinky, ale to vem čert).

    Takže pokud je nástup relativně pomalý (třeba při vstřebávání kůží nebo pokud by látka byla podána třeba v nějakých pomalu se rozpouštějících mikrokapslích orálně), tak se otrava projeví jako dost pomalé dušení, které se postupně zhoršuje. Pokud se lékařská pomoc dostaví včas, je zavedena nucená ventilace plic a případně aplikováno antidotum (a mám dojem, že injekce atropinu je standardní výbava ve všech lékařských kufrech sanitek), tak oběť může přežít, ale následkem nedostatku kyslíku může být nevratně poškozen mozek. Proto to ARO a proto se ten policajt, který údajně dostal slabší dávku probral…

    Pochopitelně, pokud se lékařská pomoc nedostaví, tak postižený dříve či později zemře.

  21. (1986) Tam je otázka, kdo by byl „ten jiný“. Aby měl tenhle způsob uvažování, přístup k onému sajrajtu a zároveň mu to k něčemu bylo.
    (1988)(2002) A odevzdali vrahové kontrolní zkumavku? 😛
    (1997) vzpomínky bývají zprostředkovány už jen knižně a další důvod je ten, že vinou či zásluhou změny poměrů se funkce přítele, spojence/nepřítele, spojence nepřítele může dost poměnit. Reálně, nejen v propagandě.
    (1998) Prvotní otázka je, zda ten rozesírač vztahů není v Rusku. Důvodů by se dalo najít dost.+
    (2012) Západ sice v našem případě selhal (jak následující ukázalo, nebyl skutečně na válku připraven), ale neuzavřel s Hitlerem spojeneckou smlouvu a nezásoboval ho.

  22. Ale jak říkám, zdá se mi to celé takové složité a poněkud filmové. Jako jedinou bezpečnou aplikaci si umím představit to, že jeden den té oběti někdo nabídne rakvičku se šlehačkou obsahující pomalu rozpustné mikrokapsle látky A a druhý den oběť někdo zcela jiný pozve na žloutkový věneček obsahující rychle rozpustné mikrokapsle látky B. 🙂

    Každopádně si neumím představit nějakého agenta libovolné mocnosti, který by chtěl být přítomen v těsném sousedství látek A a B současně. Pokud by tedy byl oblečen v prostý občanský oděv. Za to neexistuje odpovídající mzda, protože peníze si člověk chce užít. Tyhle binárky nejsou hračky jako třeba sarin.

  23. „(2012) Západ sice v našem případě selhal (jak následující ukázalo, nebyl skutečně na válku připraven), ale neuzavřel s Hitlerem spojeneckou smlouvu a nezásoboval ho.“

    A mění snad to, čeho se západ nedopustil nějak to, čeho se dopustil?

  24. Jen tak na dokreslení toho účinku bych dodal (pokud si to matně pamatuju), že ani v dobách studené války, kdy se tyhle věci aktivně vymýšlely a vyráběly nebyla ani ruská ani americká armáda tak šílená, že by předpokládala, že by se obě složky střílely třeba ze stejného děla nebo se nedejbože někde vyskytovaly pohromadě.
    U těchto látek se vždycky předpokládalo, že třeba složku A (která je relativně stabilní) dopraví na zem letecký útok ze základny Alfa a složku B tam potom dopraví raketa či dělostřelecký náboj ze základny Beta která je o hodně moc kilometrů jinde.
    Prostě proto, aby nedošlo k tomu, že nepřítel trefí nějaký sklad a ono se to po výbuchu promíchá…

  25. Nevím jak se ta ruská sračka servíruje, ale binárně je to v podstatě nemožné, ledaže by to nákupního střediska nebo byla ta lavička vystřelil někdo dvě ampule z parku, a to už je na Clancyho moc. Jestli už to neměl někdo nachystané v nějakém časovaném kontejneru. Doba rozpadu těhle srágor je poměrně krátká takže se mohl stát, že když to pšouklo, byl ten aerosol yž dost vyčpělý. Ale to jsou všechno jen spekulace. Nejdůležitější aspekt – qui bono, aw nějak dostal na vedlejší kolej.

  26. Zdravím při večeru. Zdravého vnoučka si rodiče odvezli dnes v podvečer domů. A protože mám dost nedodělané práce s neodložitelnými termíny, tak nesleduji zpravodajství, takže ani nevím, jak to vypadá s případnými demonstracemi tu i onde.
    Ale, jsa povahou provokatér, vhodím zde dotaz: Bude-li vyslyšen i zdejší hlas a ČT a ČRo budou zrušeny, co zaujme jejich místa? Soukup s Barrandovem? Nebo si v privatizaci stanice koupí Agrofert? Nebo kdo? Ono je jednoduché zastávat pevný postoj: Zrušit. Ale co bude druhý krok?

  28. (2023) Chceš koukat jen škvírkou, aby bylo vidět jen něco?

  29. 2024 Doporučená literatura : John Lange: Dvojice.

  30. (2026) Na to jsou dva náhledy, optimistický a pesimistický. Ten optimistický je, že prakticky všechny možné způsoby i nezpůsoby vysílání už jsou obsazeny a mají své diváky, takže privátní majitel by musel prakticky zachovat charakter ČT1, 2 i Sport, jen by do toho vrážel méně peněz.
    Pesimistický je, že by zde byly dvě Novy neb Primy, z nichž by se postupem času jedna neuživila.
    veřejnoprávní charakter fakt nemá veškeré vysílání ČT ani ČRo.

  31. Pardon, Karle, ale já jsem psala o 15. březnu 39 a o událostech toho roku obecně a že v tom roce západ selhal. Až se budeme nabavit o smlouvě se sověty, můžeme se bavit o tom, jakým že zbožím ti primitivní mužici v láptích to vyspělé Německo zásobovali.
    Ty máš pocit, že koukám škvírkou, já zas mám pocit, že Tvůj vztah k Sovětům ti poněkud zaclání a bránií ve výhledu.

  32. No, vynecháme. li technické obtáže, tak pokud si vvybavuju, co se o tom psalo, tak ta látka byla vyvíjena za sovětů v Uzbekistánu a její duchovní otec je v USA. TAkže se stoprocentní jistotou , že ji má pouze a jedině rusko bych asi byla opatrná.

    Kdo z toho má prospěch, to’t otázka… Mám úpocit, že rusko zrovna ne, pokud opomineme tradici, že zběhlí agenti obvykle v posteli neumírají.

    Ale před volbama? A tak, že to je jasný, až podežřele nápadný? Nebyla by lepší nějaká nenápadná nehoda?

  33. No, atropin v takovém injekčním balení měl ve zdravotnickém balíčku každej bigoš polní, vzduchem chlazený. 😀
    A použití těch binárních otracných látek – v jedné hlavici, při dopadu došlo ke smíchání.

  34. Schumi – 2029 – no jenže to je víceméně sci-fi román.

  35. JA měla za to, že bigoši byli chlazení pivem, ne vzduchem…

  36. maYdo,
    jen na vycházkách, a těch tak moc nebylo. 😀

    Vycházková knížka 🙂

    Když si tak vzpomenu, jak mi do nich psala vycházky bejvalka :-ú

  37. ještě k tej televizi…. No, tak ti, co se o tu televizi tak obávají, by mohli bý to, co ji zoprivatizují. A za svoje ať si tam dělají co chtějí, pro mně zta mně můžou mít václava Hlodavce každý den a střídat Obřana Havla a Odcházení, jak je rok dlouhej. Nikdo jim nebude moct říct ani popel, protože to bude jejich televize za jejich peníze

    Všichni si budou moct vybrat a každej bude spokojenej, protože si bude moct vybrat indoktrinaci podle svého naturelu 😀

  38. halladine – 2033 – ne, to byla jenom pohádka pro bigoše, to s tou jednou hlavicí.

    Opravdu nikdo si nikdy nedovolil dát ty dvě sračky do jedné hlavice. Ne u relativně moderních binárek. Kdysi se tímto způsobem experimentovalo mám dojem se somanem, ale to bylo tak někdy v 50.letech a stejně to nefungovalo, prototože nikdo nepřišel na to, jak to udělat, aby se dalo zaručit, že to neselže při výstřelu.

    Ale to je celkem fuk. To co jsem tím vším chtěl říct je to, že vůbec nikdo netuší, co ty dva (nebo tři) skoro zabilo. Z jedné strany je nějaké tvrzení a z druhé strany nějaké popření, to celé zprostředkované přes média.

    Kdyby ty dva/tři někdo přiotrávil kyanidem nasypaným do kafe a následně tam někdo jiný poslal šaškovat rotu komiků ve skafandrech, byl by mediální cirkus zcela rovnocenný a svůj účel vzájemné výměny 20 nebo 30 profláknutých špionů na obou stranách by to také splnilo.

    Posuzovat zpravodajské hry na základě informací v tisku, tlači, v telce a na Netu je problematické… 🙂

  39. Nebo ještě jinak. Pokud by tvrzení UK mělo být skutečně věrohodné, mělo by být podepřeno tvrdým důkazem. Například grafem z klasického analytického přístroje, kterým v takovýchto případech bývá plynový/kapalinový chromatograf vybavený hmotnostním spektrometrem, což by poměrně přesně určilo složení té látky.

    Je jistě možné, že podobné informace předloží UK na té Radě bezpečnosti, ale to co se zatím objevilo v médiích jsou pouze bláboly a nikoli důkaz čehokoli.

  41. Krom toho, je tady ještě jedna věc, taktéž mediálně víceméně nepovšimnutá.

    Všechny tyhle ošklivé chemické sloučeniny jsou na mezinárodním seznamu vzájemně uznaných zbraní hromadného ničení. A pokud se nepletu, tak už kdysi dávno si všechny jaderné velmoci vyhradily právo odpovědět na útok pomocí ZHN taktéž použitím ZHN.

    Jakkoli mi Rusko a Putin zejména přijde jako partička magorů, zdráhám se uvěřit tomu, že by oficiálně použili ZHN mezi civilním obyvatelstvem nějakého členského státu NATO, zejména pokud se v tomto konkrétním případě jedná o stát, který je zároveň jadernou velmocí. Sice trochu pajdavou, ale pořád jadernou.

    Podobnou šílenost si možná může dovolit Kim III. někde v Malajsii, ale že by to riskovalo Rusko v UK ? A že by UK odpověděla jen tím, že vypoví 30 diplomatů a bude tak signalisovat celkovou neschopnost ???

    Tomu snad nikdo soudný moc věřit nemůže.

  42. Tomu snad nikdo soudný moc věřit nemůže.

    Když to říkáte i Vy, jehož sympatie k Rusku jsou všeobecně známé 😀

    Prostě nám lžou, i svému obyvatelstvu, stejně jako s těmi chemickými útoky v Sýrii.

    Dovedu si představit Asádův chemický útok někde na frontě, kdyby mu šlo o krk.
    Ale když vyhrává, obsazuje další a další území, povstalci dostávají na pérdel, jaký by mělo význam někde v týlu otrávit pár desítek civilú ?
    Zvlášť když ví, že Amíci se jen třesou na to, poslat mu na návštěvu Tomahavky.

  43. halladine – 2040 – ano, to je to co píšu. R-35 byl sarin a VR-55 soman. To opravdu nemá s moderníma binárkama společného nic.

  45. ovičok, na rozdíl od známějších nervových otravných látek, jako jsou sarin nebo VX, má podle dostupných údajů formu velmi jemného prášku. Existovat nicméně může i kapalná nebo plynná forma. Funguje podobně jako jiné nervově paralytické látky: vyřazuje z činnosti nervovou soustavu a u oběti tak nastává zástava dýchání a srdeční činnosti. Ve srovnání s plynem VX (použitým například vloni v únoru při otrávení Kim Čong-nama, bratra severokorejského prezidenta) je přibližně osmkrát účinnější.

    Konkrétních údajů o Novičoku a příbuzných látkách je přitom veřejně známo jen málo. Uvádí se například, že mohou snadno překonat standardní protichemickou ochranu, dokážou pronikat pryžovým těsněním a překážkou pro ně nejspíše nejsou ani jinak účinné filtry s aktivním uhlím.

    Jediné kriminální použití látky Novičok bylo podle Kommersantu zjištěno v roce 1995, kdy byli otráveni bankéř Ivan Kivelidi a jeho sekretářka, když vrah substancí potřel sluchátko jejich telefonu. Při vyšetřování bylo zjištěno, že látku pachatel získal od pracovníka filiálky GNIIOChT ze Saratovské oblasti. Vrah se tehdy rovněž přiotrávil a podstoupil tajnou léčbu v Moskvě.

    Podle bývalých ruských špionů, na které se Kommersant odvolává, je použití nervově paralytické látky považováno za špinavou metodu zabíjení, která se používá v situacích, kdy je zájem vyvolat pozornost veřejnosti. Při použití totiž vzniká značné riziko, že otrava postihne i jiné osoby. „Existují mnohem delikátnější způsoby, kterých využívají profesionálové,“ citoval ruský list své zdroje.

  46. Tak já bych nechtěl předjímat kdo komu lže. Mně to celé spíš přijde jako divadélko pro veřejnost na Facebooku a můj soukromý odhad je ten, že to zhruba vypadalo nějak tak, že:

    1. Soudruhu Putine, našli jsme agenta XY i s jeho dcerou.
    2. Tak tam pošlete soudruha Bondoviče, ať ho sejme. Z KGB, pardon FSB si nikdo usírat nebude. Ať mu třeba nasype do kafe strychnin nebo tak něco.
    3. Vaše Veličenstvo, Rusové nám otrávili toho bývalého ruského agenta.
    4. Udělejte kolem toho trochu divadélko, pošlete tam kosmonauty a vymyslete nějaký extra hnus kterým ho otrávili. Potřebujeme to trochu rozmáznout, protože se nám ti špioni na ruské ambasádě nějak pomnožili.
    5. Jo, byl to Nováček, pusťte to „tajně“ do médií.
    6. A co když se Rusové naserou ?
    7. Ale nenaserou, já Putinovi zavolám.
    8. Hola hola, tam Moskva ? Zdrávstvuj Vladimir Vladimirovič, to s tím otráveným agentem bylo dost hloupý. Takže ti posíláme 30 agentů domu. Cože ? Ty nám taky ? Well, stejně jste o nich věděli. A jak se jinak máš, co dcera a pes ? …
    9. Fajn, tak těch 30 Rusáků se zbavíme do týdne, těch našich 30 neschopných dostaneme v pohodě domů a teď ještě budeme chvíli kalit vodu v OSN, aby si někdo nemyslel, že jsme za pitomce.

    🙂

  47. Pěkný, ale vzhledem k tomu, že jeho dcera žila v Rusku, a pravidelně ho navštěvovala, asi moc těžké ho najít nebylo
    Stačilo poslat zprávu agentům, že letí do Londýna, a pak na ni někoho pověsit 😀

    Ale před chvílí jsem četl , že onen skripal odhalil 300 ruských agentů na západě, a dost se divím, že nedostal špagát, ale jen 13 let.

  48. Dobré ráno vespolek,

    PavleK,
    ten scénář je pěkný :), akorát že Skripal byl dvojitý agent, tak o něm Rusové věděli už déle a UK taky.
    Ale jinak – kéž by to jen byly mediánní tanečky.

    MaYdo,s tou privatizací ČT jsi to vystihla skvěle. Ať si ji zprivatizují čelní představitelé protestů a můžou si to dělat po svém a za své, a přestat předstírat objektivitu. No ja, ale to pak nebude 7 miliard ročně ze státního rozpočtu…

  49. Matzurko,
    dvojitý agent…
    Původně pracovar pro ruskou špionáž, pak zradil za peníze. Práskl prý 300 ruských agentů.
    A nakonec ho prásknul jemu podobný, španělský špion, který zase za peníze pro změnu prásknul 9 španělských špiónu Rusům a toho skripala k tomu.
    On ten skripal jednu dobu špiónoval ve Španihelích 🙂
    Strašnej úpadek mravů 😀 , slušného , poctivého špióna, kterej poctivě špiónuje jen pro svou zem aby jeden se svíčkou ve dne hledal 🙂

  50. Těch 300 špiónú se mi zdá zu viel, ale jak jsem koupil….

Komentáře nejsou povoleny.