Něco končí, něco začíná…

Publikováno | Autor:

Přeji vám, abyste se příští rok měli tak, jako moje koně už letos! 😉 😀

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 052 komentářů u „Něco končí, něco začíná…“

  1. Oni ti Texasane take nechteli, aby je Santa Anna prohlasil za piraty s tim, ze koho zajme, povesi.

  2. “ zda zeny chteji byt matky hrdiny jsem puvodne chtel pripomenout spartu“

    Já bych ti zase připomněla, že v tej Spartě slabé novorozence házeli ze skály a nedali jim šanci přežít.

    • Proto jsem radeji pouzil tu Matku od Capka, ktery skutecne nebyl zadnym opevovatelem herou.

  3. Petře,
    nepředběhl – já jsem Tvoje skvělé „poselství“ o plukovníku Travisovi a Alamu takhle chápal už včera večer. Tohle je pouze doplnění už vyřčeného. „Lepší živý posera než mrtvý hrdina“ – je také možný přístup. Nesoudím, nehodnotím a jsem rád, že nečelím takové volbě.

    • Jasan. Svet potrebuje oboji – jak hrdiny, kteri inspiruji a cas od casu pozvednou prapor a vytrhnou z temnot, tak lidi, kteri proste prezivaji a pomaly buduji.
      Diskuse lepsi/horsi nema asi smysl, jak jedni, tak druzi musi existovat a zasluhuji svou uctu.

    • Jenom bych doplnil, že mrtvých hrdinů jsou plné hřbitovy…

    • No, já si myslím, že hoši zvažovali, zda je lepší se nechat zastřelit nebo dobrovolně umučit.

  4. Málokdo touží, to by byly spíše patologické povahy. Jenže občas se to tak nějak semele …

  5. 2 dvd ad 1892 – no, my jsme na gymplu deskriptivu měli… A nějak jsme se sešli jako třída tak, že tomu všichni dost rozuměli – takže s obávanou deskriptivářkou jsme se docela skamarádili a ona s náma probírala věci, o kterejch jiný třídy netušily, že existujou… Často za doprovodu celkem drsných vtipů… Takže jsme si po maturitě začli tykat a dodnes jsme přátelé (pokud vím, zatím je stále naživu). No a u šroubovice to nebyl jen kónický obal, ale dokonce hyperboloid… S tím, že zhruba tak se chová vodní vír… Nevím, beru ze vzpomínek, jak to s náma probírala…

  6. 2 ptakopysk ad 1903.2 – stejně tak, jako nepostradatelnejch lidí!

  7. Petr Kunetka says: 25.1.2021 (10.44)
    Dobré ráno
    Ano – svět potřebyje autentické hrdiny. Jako třeba ten voják, jak se vrhl s granátem pod tank s výkříkem „Za Stranu a za lidi“.
    Zlé jazyky tvrdíi, že uklouzl a vykřikl „Zasraný náledí“ ….

    • Znam, ale stejne dobre. Prikladu hrdistvi na vychodni fronte bylo neurekom. Zajimavejsi je, ze se jednalo o soubor dvou vicemene stejnych zel.

      • úplně stejná nebyla. To jedno zlo by nás eliminovalo, to druhé nás nechalo naživu.

        • To byl také důvod, proč naši legionáři přešli jako jediné vojsko celým Ruskem. Prostě museli, jinak šli na jatka. Tuhle jsem o běločeších diskutoval s jedním Rusem, a ten mi tvrdil, že to je všechno protiruská propaganda. Když jsem se mu vysmál a oznámil, že můj strýček sapér u legií si tehdy přivezl, jako mnoho jiných, ruskou manželku ze Sevastopolu, se zadumal. (Tetu jsme mimochodem vždycky oslovovali Nicol.) Když jsem mu potom připomněl jedinou českou námořní bitvu na Bajkalu, kde Gajda slavně zvítězil, už jenom nechápavě kroutil hlavou. Navíc se prý traduje, že tam rudoarmějci slavně zvítězili. Na otázku, jak je možné, že všichni běločeši slavnostně projeli těžce bráněnou tratí kolem Bajkalu, aby se mohli v Sevastopolu nalodit, odpovědět nedokázal. Občas se mi líbí s Rusama debatovat. Tedy s moskviči. Hoši z Petrohradu už šovinisty téměř nejsou.

          • Nalodit u Vladivostoku (několik snad i u Murmansku). :- P

          • Františku, i můj táborský děda si prodělal celou anabázi, vrátil se z Vladivostoku přes Ameriku snad poslední lodí, do Janova a domů… Mám dokumentární knížku v PDF – Historie 12. čs. střeleckého pluku „M.R. Štefánika.“ Dědu jsem tam též našel. Ten byl skoupý na slovo, nikdy nic nevyprávěl, ani mému tátovi. Ten věděl, že byli delší dobu někde u Tomsku a Omsku, u nějakých lidí pomáhali v zemědělství, za jídlo a ubytování, pak vlakem přes Sibiř, což je v knížce dobře popsáno. Kdybys chtěl, stačí říct.

          • ještě jedno malé vzpomenutí: V sobotu bylo v kostele Sv Salvátora rozloučení se Sváťou Karáskem. Chodili jsme v Curychu k němu na mše, bráchu koncem osmdesátek oddával. Po krátkém projevu u oltáře následuje koncert. Poslechni si, stojí za to. Důstojná rozlúčka s kamarádem.
            https://www.youtube.com/watch?v=KnYFycXYaes

  8. IMHO scestné přemýšlení maYdy: Nebýt těchto sebeobětovačů, nebylo by lecos, co je nám dneska samozřejmé a milé. Takoví jsou na špičce pyramidy, nemohou jinak. Za nimi zástupy vezoucích se a profitujících na docílených změnách. Protože i kapka po kapce… A že někdy neuspějí? C’est la vie, so ist das Leben, taková je žízeň… Nebýt Murphyho (Přelet přes kukaččí hnízdo), který se ze všech sil snažil utrhnout baterii v koupelně, nebyl by jí byl obr indián závěrem prohodil oknem a utekl směrem k horám, do Kanady… Byl v ústavu „dobrovolně“, jako mnozí jiní. Murphy sice prohrál sázku (nakonec i život), ale jeho slova „ale aspoň jsem to zkusil“ mi byla/jsou stále životním krédem. Velký film s hlubokým podtexem. Zajisté – Murphy mohl mít život jednodušší – vždyť stačilo tak málo – přistoupit na pravidla kliniky… Nebýt Formana, který šel z jistoty prominentního režiséra do americké nejistoty, nebylo by ani tohoto oskarového filmu…

    • Já jsem osobně byl z filmu nakrklej anžto kniha Kena Keseyho byla v mé knihovně na čelném místě a potom jsem jen zíral na film.
      Moc ty Formanovy poemigrační filmy rád nemám.
      Třeba vůbec nechápu, že Hair sem komunisti nepustili. Přitom námětově pokrokový politprop na který se nezmohli ani rusáci.

      • Regtime byla americká prvotina, která zapadla. Hair byl poplatný době hipísácké… Floyda stejně tak nemusím. Kukačka je jiná liga. Mozart velkofilm. Goyovy přízraky úplně jiný žánr. V Americe se halt filmuje podle toho, kdo platí, pokud nemá ten luxus, si financovat sám za své jako třeba Redford Eastwood či M. Douglas.

  9. “ scestné přemýšlení maYdy“

    Co je na mém přemýšlení scestného?
    Protože to vidím jinak než vy? Nemám ten jediný správný názor?

    Jinak – pokud vám něco, Miloši, stojí za to, abyste obětoval vlastní život, je to Vaše věc.
    Ale nemáte práv soudit ty, komu zrovna ta Vaše věc za život nestojí.

    Pro texasany bylo tou špicí pyramidy připojení k USA. Pro konfederany jen za pár desítek let bylo tou špicí pyramidy odtržení od USA a zachování otroctví a jejich způsobu života. „naše svatá věc“ tomu říkali.

    I nacisti a bolševici měli svou „svatou věc“ a že jich bylo, co byli za to všechno ochotni položit životy…

    • No jo, Texas se jednou přištěpil, pak zas odštěpil aby pak byl zase přištěpen 🙂
      To je tak když jeden neví co chce 🙂

    • Podle mne ti, kteri zemreli za neco, co je soucasti naseho zivota a pokladame za spravnou vec, trochu ucty zasluhuji. Ale to je kazdeho gusto.

      Chtel jsem jen upresnit jednu vec, Texasane nebojovali o pripojeni k USA, ale branili svou zemi proti Mexiku. Pripojeni k USA v te dobe nebylo na stole. Podobne jizane nebojovali primarne za odtrzeni, ale zachovani puvodni podoby USA, kde federal rozhoduje o jen interni obchod a zahranicni politiku (pricemz primarne jim slo o to, aby federal nerozhodoval otazky otrokarstvi). Mimochodem, to by stejne skoncilo v ramci 20-30 let, z ekonomickych duvodu.

    • ale vůbec ne, jsem velkým zastáncem svobodného myšlení. Můj názor je, a jediné právo, které si usurpuji, je ho vyslovit – že to scestné myšlení je a nemá to co činění s mým viděním. Soudím někoho snad? Mícháte (ráda a často) hrušky z jabkama.
      Jistě, že by mi lecos stálo se za něco obětovat. Za co, nechte prosím na mně. Po vás totéž nechci ani omylem… vy mi zas dovolte zapochybovat o lidech, kteří se vezou na stupátku (Trittbrettfahrer) sebou. Neodsuzuju je, jejich svědomí, jejich život. Ale cením si více např. čs. letců, kteří bojovali (dobrovolně!) o Anglii – a položili za ní i život. Za cizí zemi. Byli to dobrodruzi nebo hrdinové? Vás se ale (z dobrých důvodů) neptám… Váš názor na Palacha už tu zazněl několikrát. Ještě, že je jasno… Že JÁ nesouhlasím, zatím snad vyslovit smím. Toť vše.

  11. Petře,
    ještě k Čapkovi – nesdílel jsem nadšení učitelek češtiny (a mojí mámy) z Čapka (ironií osudu jsem si ho u maturity vytáhl). Právě proto mě „gesto s flintou“ úplně ohromilo, protože jinak mě svým pacifismem poněkud „vytáčel“. Což je zřejmě „generační“ záležitost, protože zahraniční spisovatelé (němečtí nebo francouzští) byli úplně stejní. Ve světle hrůz Velké války žádné překvapení. Nadšení sociáldemokratismem (později sovětským komunismem) jsem nechápal nikdy.

    • Tím sovětským komunismem jsem neměl na mysli Čapka, ale jeho zahraniční kolegy. Myslím, že od Havlíčkových dob žádné nadšení Ruskem nebylo s výjimkou bláznivého Kramáře.

  12. On si Capek podle mne v te dobe zacal cim dal vice uvedomovat, ze jeho pacifismus a zivot drobneho cloveka znamena, ze nastoupiu ti novi, co se nezakecaj.

    Podle mne proto ponekud smisene vyzneni Valky s mloky a jasne vyzneni Matky.

  14. Čapek byl mnohovrstevný. Každému se z jeho tvorby líbilo něco jiného. Jednou jsme se přihlásili do soutěže tříčlenných družstev o Čapkovi. Já jsem četl něco, také něco, třetí také něco přečetl. Soutěž jsme vyhráli, i když jsme byli přesvědčeni, že téměř nic z Čapka neznáme.
    Češtinářka nám později vyčinila: když jste nic neuměli, alespoň jste se tím nemuseli chlubit. Ve vedlejší třídě šprtů si stěžovali, že to vyhráli ti, co se na soutěž nepřipravovali. Tak jsme si s kamarády ještě jednou prošli co jsme četli a co ne. Ve třech jsme přečetli celého Čapka. Já sci-fi, druhý melodramata (Hordubal…), třetí pohádky, cestopisy, soudničky. Když po letech vzpomínám na účastníky soutěže, tak ředitel národního … proti řediteli národní … spolu s vedoucím odboru na ministerstvu.
    Když to někdo srovnával se socialismem. Žádný ředitel. Vojíni, desátníci, možná nějaký četař 20. čs armády. Jeden padl u Weidenu, další u Bamberku, třetí zemřel po pár letech na rakovinu způsobenou účastí na vojenských operacích v zamořeném prostředí.

  15. Ad Matka…
    když půjdeme až na dřeň věci, u lidí, je to odedávna zařízené tak, že nájezdníci vymlátí chlapy a nepoužitelný ženský a použitelný pojmou. Anglové, Sasové, Slovani, Tataři a kdejaká další havěť to tak dělali, i když věděli kulový o DNA, o přenosu informací na další generace. Prostě to na úrovni první signální máme nakódované. Ženský si popláčou nad prohravšími a začnou rodit dobyvatelům. Matka posílající syna do poslední bitvy sice vypadá hrdinsky, ale v podstatě uzavírá kapitolu prohravších a očekává příchod vítězů, aby mohl pokračovat koloběh předávání informací dalším generacím a ty aby byly životaschopnější, než ti vyhubení.

  16. Sedm statečných….

    Pokud vím, tak na začátku jeden z hrdinů seká dříví, aby si vydělal snídani, protože po hrdinech nějak přestává být poptávka a pistolnická řemslo je v úpadku….
    A někde cca ve dvou třetinách naseká zadek klukovi za to, že o svém otci hovoří ako o zbabelci, protože neumí střílet a bojovat.

  17. K debatě shora – nikomu to nepřeji, ale jen ten, kdo tu situaci zažil, může vědět, o čem mluví. Já tu situaci zažil – samopal vz.58 před břichem a střelbu před tím na chodbě. Nakonec jsme, ještě s jedním, na něj skočili. Možná zbytečně, možná jsme měli jen tak sedět v rohu s rukama za hlavou.
    Každé zvíře, zahnané do kouta, se brání.

  18. Petře ad 1909.2,
    první odstavec a úcta k padlým resp. její absence vysvětluje, proč „letce z Anglie, vlastní národ klidně zabije“.
    Druhý odstavec: žil jsem v přesvědčení, že dnes všichni vědí, že občanská válka byla kvůli sporu „United states is“ nebo „United states are“. Ejhle.

  20. Palach… Kolik Texasanů by se muselo zasebevraždit, aby se Texas stal součástí USA?

  22. Ptakopysku,
    ad 1915 – udělal jsem si kopii. Velmi původní. Večer se uvidím se dvěma, kteří mají odbornost – předložím k diskusi. Každopádně jsi mě upozornil na rozměr, který by mě vůbec nenapadl.

  23. „Každé zvíře, zahnané do kouta, se brání.“

    To je svatá pravda. Ale zvíře zahnané do kouta bojuje, aby uhájilo svůj život a ne kvůli nějakým „svatým věcem“.

  24. Kolik lidí ze strachu ze smrti se nechalo bez odporu zabít, než aby zemřeli v boji dávající třebaže malou šanci na přežití jich samých nebo alespoň ostatních? I v případě, že technicky vzato byli v přesile? Tak místo aby přežili alespoň někteří, jsou zabití všichni. Je to záležitost kultury, výchovy. Poddaných. Jim je předkládán vzor mučedníka, který se bez odporu nechá zabít, ne bojovníka který když není zbytí, zemře v boji. Pro občany je to zhoubné. Taková je naše všeobecná výchova. Stát, zákony, škola, rodina. Všechno je tím porostlé jako dřevomorkou. Neodporovat zlu násilím. Do řiti s tím a všemi takovými kretény!

    • No, tak kdybys byl na te druhe strane, tak bys chapal, jak dulezite je neodporovat zlu nasilim a radeji se poddat 😀

  25. Schumi (1924): Jak pravili svatí otcové: „Neodporovat zlu násilím“. A „Věřím v Boha a své pistole“.
    Když mě nějaký debil posílá do svaté války, pohlídám si, aby on a jeho rodina šli jako první.

    • když ty po mně kamenem, já po tobě chlebem…

        • On Jehova byl sekac, ten se nezakecal. Az junior byl tak nejak vymekly. Koneckoncu, obdobne je to v USA 🙂

  26. ptakopysk says: 25.1.2021 (12.27)
    „když půjdeme až na dřeň věci, u lidí, je to odedávna zařízené tak, že nájezdníci vymlátí chlapy a nepoužitelný ženský a použitelný pojmou. “
    Myslím chlapče, že evoluce učinila další krok a ty jen stojíš opodál.

    Souhlasím, že existují archetypální vzorce popisovaného chování (chlapy zabiju a ženským připravím osud horší než smrt). U temperamentních arabů je to tak stále.
    (snad jen bych se zastavil u pojmu „nepoužitelná ženská“. Když jsem jezdíval po E15 a viděl výběr teutonů, nabyl jsem dojmu že nic takového neexistuje.

    Ale po krátké odbočce zpět. Pojmutí žen nepřítele násilím jaksi potvrzovalo novou moc, což byla po staletí účinná metoda. Finis coronat opus.
    Ženy nicméně našly evoluční skulinu. Americká bohatá žena se nyní nejen nebrání ale dobyvatele sama hostí, pořádá večeře. Takto postupně moc násilníka otupuje, přebírá iniciativu až do hořkého konce, kdy násilník pod vousy brblá „že jsem tu krávu radši nezabil“.
    🙂
    Znásilnění nájezdníků je chytré použití prastaré japonské techniky kdy bránící se využívá síly protivníka k jeho vlastnímu zničení.

    • To je jenom důsledek toho, že „Lidí je jako sraček, Kefalín“.
      Zakódované akce se vzhledem ke stávajícím podmínkám mění. Hlavní problém je v tom, že mrtvoly nejni kam dávat. Dřív se nechaly válet na bitevním poli a dekompozitoři je zrecyklovali. To už teď nefunguje, protože bitevních polí je pomálu, dekompozitorů jakbysmet.

      • Lidstvo tak rozmlsalo faunu že už to nikdo nežere.

    • Ještě bych dodal, že i moře je v současnosti problém. Od blahých časů Atta Türka, který nechal naházet celý sultánův harém do Bosporu, už se moře také nepoužívá.

  27. Jiný pohled na mexickou a další války:

    „O válce, říkáte?“ vykřikl starý pán, divoce šátral po holi a pak se zvedl s prudkou energií, jakou už léta neprojevil. „já jim něco povím o té jejich válce. Já ji zažil.“ pan McRae se k debatě o válce nedostal příliš často, ženské příbuzenstvo ho vždycky ukřičelo.

    Rychle se dobelhal ke skupině, mával holí a křičel, a přestože neslyšel, co se kolem něj říká, brzy naprosto opanoval pole.

    „poslouchejte mě, vy mladí hřebci krmení ohněm. Vy vůbec nechcete bojovat. Já jsem bojoval, a vím, co říkám. Jel jsem do války se seminoly a pak jsem se ještě jako starej blázen vypravil do války s Mexikem. Vůbec nemáte představu, co válka obnáší. Představujete si, že si zajezdíte na pěknejch koních a děvčata vás budou zasypávat květinami a nakonec se vrátíte domů jako hrdinové. Jenže všechno je jinak, povídám, úplně jinak!
    Budete chcípat hlady a ze spaní ve vlhku chytíte spalničky a zápal plic.
    A když nedostanete spalničky a zápal plic, tak to odnesou střeva. Co koukáte, nemáte páru, co válka dokáže udělat se střevama – úplavice a tak dále“

    • Na druhou stranu…

      Although Catch-22 is considered by many to be an anti-war novel, Heller stated in a talk he gave at the New York Public Library on August 31, 1998 that he and the other men he knew in World War II considered the war to be „noble“ and „nobody really objected to fighting it“.

  28. MP, myslim, ze uz nyni je krajne… nevhodne… pripominat podstatu toho sporu. Kolik procent americanu myslis, ze vubec vi, co byl Kompromis 1850 a kolik z nich vi, PROC vznikl.

    V blizke budoucnosti – az se Komise 1776 chopi dila (proc se temto organum tak casto rika komise? Protoze jsou prilis zbabeli na osobni odpovednost?), to uz bude minimalne jako sireni fake news a povede k automatickemu mazani na celem webu a ztrate zamestnani. Trestne snad zatim ne.

  29. (1919) Texasani se odtrhli sami, Krym odtrhl soused. To by, minimálně v Česku, mělo vysvětlovat rozdíl.

    • Proti jejich svobodné vůli nebo v souladu s jejich svobodnou vůlí? Šlo o Krym jako území či o Krym jako obyvatelstvo? Tak jako o Texas jako území či Texas jako obyvatelstvo? V čem by byl principiální rozdíl, kdyby v souladu s vůlí většiny Texasanů to sólově zajistila vláda ve Washingtonu?

    • No, meli u toho odtrzeni dost zelenych muzicku z USA… 🙂

    • no, soused… spíš to byla banda stalinistickej hajzlíků – Chruščov (Rus), Malenkov(Rus), Molotov(Rus), Bulganin(Rus), Vorošilov(Ukrajinec), Kaganovič(Rus) a Žukov(Rus).

  31. Miloši (1930): aby to bylo efektivní, vláda by měla hradit 100% mzdových nákladů zaměstnanců v karanténě. Nebyl by odpor ze strany občanů ani firem. Kde vzít prachy? Z „fondu spravedlivé transformace“, kde je nyní 180 miliard Kč pro miliardáře.

    • Jejda. Úředníci sobě?
      Dovedu si představit, že budou v karanténě chronicky. Jaksi řetězově se budou nahlašovat navzájem jako rizikový kontakt.
      Mělo by to positivní vliv i na zaměstnanost, protože by museli nabrat mnoho úředníků, aby zastoupili za ty v karanténě než se dostanou do karantény taky. Byl by nějaký minimální limit, jako že třeba by se nemohli nahlásit do karantény dříve než po třech měsících plynutí pracovního poměru. Šlo by to rozpracovat.

      • nebylo by fajn a koneckonců lacinější, nepustit je z moci úřední k práci? nechci domýšlet do konce…

    • vláda má nějaké svoje prachy? Leda tak monopol na rotačky. A helikoptéry…

  32. Je jeste v zapadnim svete stat, ktery nejede helikopterove penize?

    • fakt nevím, tady nelítali – čím to může být?

  33. Válka je vůl, jak se zpívalo za mého mládí, ale …

    V Izraeli chodí na vojnu i holky, aby neměly blbé kecy. Když tě komise odvede, tak jsi kanonenfutr bez vlastního přičinění.

    Nejsem holka, ale snad chápu, že nechat se ojet je lepší, než nechat se podřezat.

  34. martin tt says: 25.1.2021 (13.49)
    Dámské genitálie jsou ZHN pokud s tím neumí zacházet. Proto je také na světě tolik válek a lidského utrpení.

  35. Skimici (1931.1): až se prožere fond spravedlivé transformace, můžeme se pustit do zemědělských dotací. Každý to pochopí. Doba je zlá, korona, boj za světový mír a tak. Zemědělcům pro zlepšení nálady při boji o zrno pustíme pěknou písničku. Tu naší, lidovou, jihočeskou. Jak i složil a s Budvarkou nahrál Áda Doško.
    https://www.youtube.com/watch?v=aG4YSY7Sovw

    • to je ovšem „hustý!“ Policie ČOI k akci? Nebyla obchodní inspekce zřízena na jiné akce? Třebas na ochranu spotřebitele?
      Z jiných příspěvků jde také hlava kolem: „Kam patří prezident? Musíme se masově vzepřít jeho agresi!“ Chudák Trump a jeho nohsledové…

        • Napadá mne – může policie vstoupit do „zavřené soukromé provozovny“ bez jasného důvodu? A může ČOI vstoupit i do uzavřené do provozovny za účelem kontroly? A nebyla ČOI zneužita k obejítí zákona policií?

          • Byla, samozrejme. Ale to je v poradku, dnes je nova doba.

  37. Petře,
    ad 1928 – pochopil jsem, že zrušení otroctví jako důvod k zahájení občanské války je pouze ukázkou budoucího oficiálního názoru na toto téma. Řekl bych, že se jedná jednoznačně o pokrokové pojetí, protože pravda je pokroková kategorie, pokud slouží správné věci. Takhle nějak se vyjádřila ta děsivá rajda AOC, když ji nachytali u nepravdy.
    Ještě si povšimni, jak debata o hrdinství plukovníka Travise dopadne, když do ní vstoupí právník v 1929.1 🙂

    • Modrej, jistěže, jenže jak to v takových případech bývá, ex post se uspokojující morální vysvětlení hledá a najde. Tluč a bude Ti otevřeno. Poptávej a bude Ti nabídnuto. Nejen v tomhle případě nikoli Say ale Keynes.
      Otázka: Jaká daňová zátěž byla v Texasu před odtržením a po něm? Předpokládám, že Texasané nekrváceli nadarmo a zadarmo.

      • V te dobe bylo Mexiko vicemene zkrachovaly stat. Zdevastovany po valce o nezavislost, prumerna zivotnost vlady byla zhruba pul roku, prolezly lorupci a chronickou hospodarskou krizi.

  38. Petře tak to je fuj. Já měl mylnou představu, že si to napřed svobodně odhlasovali, pak poslali petici mexické vládě, a teprve když nepomohla hladovka ani hromadné sebeupálení, chopili se zbraní, vyhnali mexickou armádu a do Washingtonu poslali zdvořilou žádost o přijetí do Unie. Tak to musím svůj náhled na tní dějiny opravit, jednu hvězdičku smazat, a už nikdy nekoupím texaskou omáčku.

  39. 2 Schumi – zapomněl jsi na ostrou prosbu z lázní… Ta tam hrála taky svou roli…

  40. Petře K. (1936): Myslím, že voliči pana A. zjišťují, co je pan A zač. Spolu s Klekánicí a celým mančaftem. Jenže problém není pan A. Problém je, že celá politická scéna jede podle stejného mustru. Byl by Heger lepší než Pryblatný? Voliči a podržtašky pana A. si to musí vyžrat. Žel i já s nimi.

    • My co mame okrajove nazory jsme zvykli, ze platime za chyby ostatnich. Navic, dokazeme skody alespon trochu omezit.

  41. Petře K. (1940.1) ad omezení škod: žel, jde to ztuha. Naše víla Zubnička šla do penze. Podobně zafungoval koronáč a stáří u dalších zubodravců její generace. V našem městečku končí pět zubařů, už předtím chyběli, v kraji ještě více. Volám na VZP: bohužel s tím nemůžeme nic dělat, to je zodpovědnost kraje. Volám na kraj: pojišťovny se vymlouvají, navíc nemusíte navštěvovat zubaře jenom v našem kraji, ale i v okolí. My nic nemůžeme.
    OK. Můj politický návrh: Zrušit ty odbory, které „nic nemohou“. Úředníky nechat na 100% doma.

    • U nas na vesnici jiz druha soukroma zubarska praxe bez smluv s pojistovnami. Jsem spokojen. Spousta veci lze takto resit.
      Koronafasismus mi take vadi v tom, ze ty skody jsou prilis vseobecne, nez aby sly dobre mitigovat.

  42. Ad obrana, výkon spravedlnosti:
    Muž v níže uvedeném článku vykonal spravedlnost. Dostal za to několik let, za to že chránil svou rodinu před kriminálníky („rodina“ Z. z města nad K.V.). Rodina Z má dodnes ochranu od vejložkovanejch. Má člověk jít na služebnu a řešit to jako ti kluci v Alamu?
    https://www.novinky.cz/krimi/clanek/ridic-v-sokolove-chladnokrevne-ctyrmi-ranami-zastrelil-muze-na-ulici-30633
    Podobně vsetínští kryjí traviče studní… Už si ani nehrají na spravedlnost. Ti které pak chytne fantas, jdou do politiky „bojovat proti korupci“.

  43. 2 nickname – „bude plnit rozkazy svých nadřízených“… To ale tvrdilo gestapo taky… Nějak nevidím rozdíl…

  44. Hezka drobna pripominka, jak se lidstvo za 60 let zmenilo…

  46. To: milos in 1908.

    „ale aspoň jsem to zkusil“

    Dekuju a salutuju.

  47. Schumachere,
    ad 1937.1 – do téhle roviny debaty se nenechám vtáhnout. Mezní situace, kdy není kam ustoupit, má volbu: nechat se oběsit nebo něco zkusit. Plukovník Travis volil „zkoušku“. Zbytek jsou tvoje standardní pokusy o zlehčení nebo relativizaci čehokoli.
    P. S. Mohl by jsi ocenit, že jsem setrval u plukovníka Travise a netahal do toho lidi, kteří byli v německých nacistických lágrech nebo českých komunistických lágrech.

  49. PeSi: (1943) asi tak. Zvláštní je, že nikdo od vejložkovanejch ani jejich spoluhráčů to nevidí. Když vidí tak mlčí. I když … u nás na služebně jeden viděl a dostal z toho zástavu srdce. To když jeho kolega čistil služební zbraň a náhodou vyšel jeden nebo tři výstřely. Čistý průstřel. Na komoru. Specifická skupina traktoristů.

    • Asi podvrh. Jejich PR agentura by to nedovolila vypustit.

    • Jedním z těchto neduhů společnosti je vzrůstající neschopnost pojmenovávat věci pravými jmény. Lidé se dobrovolně podřizují autocenzuře či myšlenkové konformitě. Názory dnes nejsou výrazem svébytnosti a originality určité osobnosti, ale příznakem sociálního statusu – obdobně jako značkové oblečení, automobil nebo dobrá adresa. (Prof . Budil)

    • Tak to me nepasuje, prave naopak! Nikdy nebyla decka – dospela vnoucata (nejen v me rodine ) tak protektivni a pozorna k nam, dedkum a babkam, jak ted. Dela to v te mizerii jednomu dobre u srdce.

    • No, v USA zase udavaji sve pribuzne za sympatie k Trumpovi. Co z toho plyne?
      1/ Jak si kdo vychova, tak ma
      2/ Je treba sakra hlidat, co vali detem ve skole do hlavy za propagandu. Ja takhle co vikend s detma sednu a projdu, v cem jim zase ve skole lhali a co je jinak, ale ve skole to nemaji rikat. Koneckoncu, mi rodice pro mne delali to same.

      • Petře jsou to velmi ojedinělé případy. Navíc se sebedestrukčním potenciálem ve vztahu k mikrokulturnímu prostředí, které je zrodilo.

Komentáře nejsou povoleny.