Albert Salický
Před nějakým časem jsem byl s dětmi v Technickém muzeu v Brně, kde mají mimo jiné i velkou vitrínu s expozicí bakelitu. Bakelit, první umělá hmota našeho mládí, se dnes intenzivně sbírá. Děti však nevěděly, co to je. No přece bakelit, vždyť doma máme ještě bakelitových věcí dost, odpověděl jsem lehkomyslně. Jenže v naší jinak rozsáhlé domácnosti už bakelitu nezbyl ani ždibec. Tak jsem musel na nejbližším bleším trhu koupit takovou tu kulatou červenou misku se šroubovacím víčkem, ve které se prodávalo holící mýdlo, aby děti věděly. Měli tam i klasický bakelitový kapesní mlýnek na kávu „Tramp“, ale ten už se pohyboval cenově v oblasti nadšenců, a to já pro bakelit nejsem.
Mě zajímají spíš sklenice od hořčice neboli hořčičáky, které byly v 60. letech prakticky všudypřítomné. V domácnostech později už spíše jako odměrky či sklenice pro děti, ale v kancelářích či na chatách ještě jako zásadní kus nádobí.
Sklenice od hořčice čili hořčičáky se používaly nejen v kuchyni, ale i v domácí dílně na ukládání šroubků a matiček, popřípadě se v nich odmočovaly štětce a míchaly různé přípravky. Mezi zahrádkáři bylo například známo, že je třeba postřiku proti mandelince dávali hořčičák na konev, jinak je to neúčinné. Ale v nejslavnějších dobách tyto sklenice sloužily domácí i kancelářské gastronomii. Tradičně se do nich dělala černá káva, ta česká, rozemletá zrnka zalitá horkou vodou. A říkalo se, že je třeba při zalévání kávy vroucí vodou nechat ve sklenici kávovou lžičku, ta prý odvede teplo a sklenice nepraskne.
Já pamatuji jak sklenice starší, kónické, tak samozřejmě ty novější, mírně zaoblené. A tak jsem se rozhodl, že si hořčičáků pořídím celou sadu a budu v nich hostům nabízet drinky. Netušil jsem, že sklenice od hořčice už české domácnosti opustily. Říkal jsem si, že bych mohl bych vyrazit na venkov a navštívit všelijaké ty tetičky a kmotry, ale ani to dnes není řešení. Každý jen vypráví, jak vyklízel byt po babičce a nešťastné hořčičáky naházel do popelnice!
Už jsem v životě sbíral leccos. Vždy, když se něco sbírá, se objeví spousta literatury. Například o modelech aut Matchbox či starých fotoaparátech je toho plná knihovna. Začal jsem tedy hledat literaturu i ke sklenicím od hořčice. V internetu se ovšem hledá špatně. Jednak je Hořčičák podivuhodně rozšířené příjmení, dále tak všudypřítomní pejskaři označují barvu svých miláčků (jeden hořčičák ovšem byl i moped zvaný fichtl), a velmi často je toto slovo použito jako odměrka (tedy 2 dcl) při receptech, opisovaných ze sešitů babiček. Zato literatura veškerá žádná. Velmi stručnou informaci jsem našel v knize J. Lněničkové „České a moravské obalové sklo”, ale to už bylo také všechno. Nakonec jsem dospěl k závěru, že chci-li si o hořčičácích něco přečíst, budu to muset sám napsat.
Jenže kde vzít informace? Na Wikipedii je minimální zmínka a několik komentátorů na různých fórech informace stejně jako já hledá a nenabízí. Kde najít sběratele? Lidé sbírají i mnohem horší věci, než hořčičáky. Bylo by tedy velmi nepravděpodobné, že by je někdo nesbíral. Vzhledem k tomu, že při aukcích na Aukru existuje více zájemců, lze předpokládat, že takoví jedinci existují, ovšem vzhledem k dosaženým cenám, kdy se poštovné blíží ceně zboží, to nebude tak horké. Jediný sběratel, o kterém vím více, je dáma, která zcela svévolně usoudila, že čísel forem na dně sklenic (zajímají ji jen ty zaoblené) je 99 a rozhodla se je všechny mít. No, už je zhruba v poločase.
Obrátil jsem se tedy na sklárny, někdejší výrobce hořčice jako byly firmy Fruta, Briliant a podobně, na ministerstvo zemědělství, na muzea skla a průmyslového zboží. I tak je žeň velmi chudá. Sklenice se podle tehdy platné normy vyráběly v řadě skláren, například v Rudolfově huti v Dubí u Teplic (ty maji na dně iniciály zakladatele firmy Josefa Inwalda, což ovšem vypadá spíše jako zkřížené vycházkové hole) nebo v sklárnách Moravia Kyjov s řadou pobočných provozů (sklenice s M v trojúhelníku na dně). Vzhledem k tomu, že formy k lisování dodávala rovněž řada firem, liší se jednotlivé výrobky I přes miry definované ČSN mírně tvarem I kvalitou povrchu. Hořčičáky byly navíc vyráběny z odpadového material a jsou tedy velmi rozdílné v struktuře skla i barevném odstínu.
Oba základní druhy, kónické i zaoblené silnostěnné a velmi nekvalitní sklenice z 50. a 60. let 20. století o výšce 9,5 cm, byly uzavřeny plastovým víčkem, na kterém byly natištěny údaje o výrobku a ceně. Na některých sklenicích byla navíc oválná papírová nálepka. Vzhledem k způsobu využívání sklenic je jasné, že se mnoho nálepek nezachovalo. Zachovaly se však občas zbytky lepidla, které na některých sklenicích tvoří matný náznak oválu. Kromě sklenic s nálepkou existovaly i sklenice, na kterých byl jednobarevný potisk, patrně sítotiskem. Ten se tak snadno nesmyl, přesto jsou potištěné hořčičáky vzácné. Z čehož plyne, že jich nebylo mnoho.
Hořčičáky jsou specificky československý fenomén. Badatel se může třeba ugooglovat, ale za hranicemi nic nenajde. Německy mluvící státy, a tenkrát nás obklopovaly dokonce tři, nemají s pojmem Senfglas spojeno nic, co by hořčičák připomínalo. Podobně naši sousedé ze severu mají své musztardówky zcela jiné. Dokonce ani v Moskvě, kde je prý jinak k mání úplně všechno, o gorčičnyj stakan nezavadíš. Ukrajinské označení není známo, ale asi to nebude jiné. Maďarsky se hořčičák řekne, nebudete věřit, mustárpohár, ale víc informací by z Uhrů nedostal ani sapér Vodička. Přitom je v uvedené knize zmínka o importovaných sklenicích, ale odkud by byly? Slovensko tehdy cizinou nebylo, avšak i tam je Horčičák celkom bežné meno, a tak badatel najde pouze sympatickou zmínku na facebookové prezentaci prešovské kapely The Strangers, umístěnou s cílem propagovat jejich nové CD, obsahující píseň nazvanou, jak jinak, Horčičák. …
Dále je tam ve zmínce o historii firmy Snico, dříve Stredoslovenské konzervárne a liehovary, n.p., doslova: Dňa 1. mája v roku 1961 sa na ulici M. Pišúta v Liptovskom Mikuláši začala výroba tradičnej plnotučnej a kremžskej horčice, ktorá sa výrábala v 70g hliníkových tubách, v 80g plastových kelímkoch a v 200g sklennom pohári, takzvanej „ruskej Zuzana“ a tento pohár sme ľudovo nazývali „horčičák“. Na „horčičáku“ bolo prvý krát použité zatláčacie viečko, ktoré používame dodnes.
A tak dále bádáme a tápeme v temnotě. Najde se někdo, kdo ví více? Vždyť přece v množství provozů, kde se hořčičáky vyráběly či používaly k balení hořčice, musely pracovat stovky lidí, kteří si dnes užívají zaslouženého důchodu, a někteří z nich třeba i u počítače četbou tohoto povídání. Tak sem s vašimi vzpomínkami! A kde je těch pár nadšenců, se kterými občas bojuji na Aukru o pár sklenic? Sběratelé hořčičáků všech (tedy obou) zemí, spojte se ! (salicky@seznam.cz)
Kompletní text s obrázky je k otevření a stažení ZDE
Ještě musím říct, rputi, že právě díky právu na volné nošení zbraní měla matka doma volně přístupné minimálně dvě pistole a pušku.
Volné nošení zbraní má svoje plusy a minusy. Jedním z nich je i to, že se ke zbrani snadno dostaně psychopat neboli „magor“ a popravdě řečeno , jsou z tohohle hlediska rizikovější a přitom méně nápadné poruchy.
Takže otázka zní – budeme akceptiovat volné nošení zbraní s tím, že tohle riziko tu prostě je?
Nebo umožníme volné nošení zbraní za cenu toho, že rodičům, vychovávajícím děti s psychickým postižením je „preventivně“ sebereme a zavřeme do ústavů?
Budeme pro větší svobodu jedněch omezovat svobodu jiných jen z preventivních důvodů, protože by jim náhodou m ohlo rupnout v kouli?
No a co když rupne v kouli někomu z těch, kdo se považují za normální jedince?
Ještě mně tak napadlo, když budou všichni potencionálně nebezpečný magoři pozavíraný, tak na koho pak ti pistolníci budou potřebovat ty pistole? Ledaže by se vystříleli mezi sebou 😀
Což by bylo taky řešení. 😀
V tomto případě je to zcela evidentně vina matky, která na ni jako první doplatila životem. Jistě věděla, co má doma a přesto nechala zbraně v dosahu labilního jedince. Víc není co dodat. Otázkou znovu položenou veřejnosti je, jakou cenu je společnost ochotna platit za pocit svobody reprezentovaný osobním vastnictvím zbraní.
…a na druhou stranu…vraždění začalo v ředitelně. Kdyby paní ředitelka měla v šuplíku pistoli…..stejně trvám na tom, že jde především o výchovu. Ta chyběla i matce vraha, když nevěděla jaké nebezpečí v sobě nositel Aspergova syndromu může nosit.
Já bych jen podotkla, že většina zlodějů, podvodníků a vrahů je tzv. normální – proto jsou plná vězení a nikoli blázince.
Jo, Dušane, souhlasím. Jednání té matky v tomhle nechápu. Možná je otázka, nakolik byla sama psychicky v rovnováze. Nemuselo jít o nic nápadného, ale v kombinaci s psychicky postiženým synem to mohla být fatální kombinace.
Pocit svobody, reprezentovaný osobním vlastnictvím zbraně – přiznám se, že si neumím představit, co je na držení zbraně osvobozujícího. Byť chápu, že jsou okolnosti, kdy to může být výhodou nebo i nutností k přežití.
Dušane, je to jinak.
Ten kluk je vrahem nikoli proto, že je/byl nositelem Aspergerova syndromu, ale protože měl zřejmě pocit, že je zahnaný do kouta a neuměl to jinak řešit, ale to se často stává i neautistům.
Pokud vím, v novinách psali, že vraždám předcházel konflikt jak s matkou, tak s některými lidmi z té školy.
Samozřejmě, že byla zasádní chyba nechat zbraně volně přístupné.
Dusane, ono je to vubec zajimave…. Protoze spolehani na mistni autority, tedy policii je kontraproduktivni, protoze vzdy prijdou po. Na druhou stranu o ucine sebeobrane je skoro neslusne mluvit, protoze i zlodej, vrah a nasilnik ma sva prava. Kyby to bylo jednodussi, treba by se to zmenilo.
Zatim ale je to vzdycky tak, ze napred je ten kdo zautocil a odnesl to bran v podstate jako obet a zkouma se, ze snad se obet mela branit mene, protoze vypichle oko, utrzene ucho a rozkople genitalie jsou horsi, nez jen ukradena penezenka a mobil. ….. Samozrejme ze jde o stav v evrope a nekterych statech usa a ne tam kde to je jeste normalni
853 v tomto konkrétním případě asi udělala chybu matka – neměla nejspíš nechávat zbraně tam, kde se k nim takový magor dostane. Některé matky různě „potrefených“ dětí taky patrně nejsou dostatečně realistické http://jdem.cz/w5jq7
Nadruhou stranu, pokud bude takový idiot chtít zabíjet, udělá to jinak. V nedalekém Havlbrodě před pár lety zabíjel Zelenka heparinem. Prokázali mu osm (?) mrtvých, on připouštěl snad až padesát pokusů.
Co z toho vyvodit? Nevím. Já sám jsem pacifista, zbraň doma nemám. Pražská dcera i zeť je mají, neřeším to. Za svoji bezpečnost odpovídá každý sám, stát nás – už z principu – nijak chránit nemůže.
Co když matka měla v držení zbraně kvůli sociopatům, kteří ohrožovali její rodinu právě kvůli odlišnému Adamovi? Nevíme nic o případné šikaně, které mohl být ten chlapec vystaven.A že děti umějí být k někomu , kdo se odlišuje, velice kruté, je přece známo.
Policie zásadně chodí až „PO“, protože chodí tam, kde se něco stalo. Nemajíc křišťálové koule – nemůže jinak!
Řešit by se to dalo jedině tím, že by měl každý svého osobního policistu, který by s ním chodil i do postele, protože hrozí určité nebezpečí, že dotyčného někdo v posteli uškrtí… 😀
Já teda anglicky neumím, já si jen prohlížím obrázky…
http://sphotos-h.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-prn1/531842_497377783627114_1837005944_n.jpg
Ano pane Dedo. Za svou bezpecnost si kazdy odpovida sam. Pocit jistoty a bezpeci se u kazdeho projevuje jinak. Vzdyt nekomu staci mit retizek na dverich, nekdo ma pancerove dvere a bezpecnou mistnost. Nekdo radsi bydli pod mostem. Kazdy to ma proste jinak, proto si myslim, ze kdyz nekdo chce zbran, ma ji mit. No a daleko vetsi pruser je s tim nozem. Ten nikdy neselze, je bezhlucny a v podstate neni zadna obrana. To u pistole, ci pusky takove neni. Tam je vzdycky nejaka sance. A hlavne, nekonecne zasobniky jsou fakt jen ve filmech.
Dušane,
a proč tedy ředitelka neměla pistoli v šuplíku? Když matka mohla mít doma zbraní několik a nikdo se nestaral o to, jetsli je má aspoň pod zámkem?
KOnec konců, stačila by uspávací pistole, není nutný útočníka hned odprásknout.
Jinak samozřejmě že byla pitomost nemít zbraně pod zámkem a nevíme , jak to bylo mezi matkou a synem,. zejména když starší bratr a otec s nimi zře’jmě nebyli v kontaktu.
Ale ono to je těžký s tou „vinou matky“.
Dítě třeba lpí na určitém oblečení – jak ho ta matka oblíká?
Dítě si mluví pro sebe v tramvaji – jak to, že ho matka nenapomene?
Dítě informuje nahlas společnost o tom, co právě dělal na toaletě – jak ho ta matka vychovává, že ještě na prahu dospělosti neví, že se o takových věcech nemluví?
Nemluvím o tom, co někdy takový dítě plácne. Třeba že mám milostné pletky se svým šéfem je to nejmenší. Považuje to za óóóhromě vtipný a tváří se při tom smrtelně vážně a je strašně zvědavej, co na to okolí.
Prostě matky můžou za všechno.
A co spolužáci, který se takovámu smějou, leckdy ho šikanují a baví se na jeho účet, co ti, co ho označují za magora, který by neměl volně pobíhat, co mu říkají, že patří do blázince, ti jsou bez viny?
MaYdo, doufam ze s tou uspavaci pistoli nemyslis vazne a ze to je takova legracka, ze ano 😀
Učitelé v té škole zbraň mít nemohli, byla tam vyhlášena tzv. zóna bez zbraní. Za porušení je prý pokuta až 3000$ nebo kriminál.
Pane Dedo, kdyby MaYda cetla, vedela by to, uz to probehlo tady nekolikrat
Pane Jirko ppa „kdyz nekdo chce zbran, ma ji mit.“ Jo.
Proč legrácka?
Ke zneškodnění útočníka by to snad stačilo, ne?
No a pořád tu píšete, jak je to v Americe snadné, vlastnit zbraň a že ji může mít každý. TAkže to není s těmi zbraněmi v Americe tak jednoduchý?
Ono ostatně taky není ideál. Žák darebák se domákne, kde ji ředitel má a na malér je zaděláno.
Pokud chete říct, že zbraň přece může být pod zámkem, tak souhlasím, ale v okamžiku, kdy vám do ředitelny vtrhne šílenej střelec, tak máztte jakous takous šanci jedine, pokud ji máte po ruce v šuplíku. Pokud možno nezamčeném.
Nebo snad myslíte, že cvok počká, až si odemknete trezor, aby byl souboj fair?
Je to marný…
Prostě matky můžou za všechno.
A co spolužáci, který se takovámu smějou, leckdy ho šikanují a baví se na jeho účet, co ti, co ho označují za magora, který by neměl volně pobíhat, co mu říkají, že patří do blázince, ti jsou bez viny?
Známá učitelka má teď ve třídě mentálně retardované dítě , které prostě nestíhá, přestože má osobní asistentku. Známá říkala, že to dotáhne za cenu nesmírných útrap všech zůčastnených tak do třetí třídy, a tam i tak skončí. A děti jsou kruté, takže jí to dávají vyžrat.
Jenomže: rodiče si to tak přáli. Oni to dítě chtěli mít na ZŠ i za tuto cenu. Je to volba rodičů-protlačit dítě do prostředí, kde nemá šanci uspět ve jménu rovnosti, inkluze, stejné šance pro všechny.
“kdyz nekdo chce zbran, ma ji mit.”
NIc proti tomu, ale pak musíte přiimout důsledky, vyplývající z toho, že občas se dostane ke zbrani i nějaký ten psychopat. Nebo jen nějaký jeho příbuzný, který podcení nebezpečí.
ZAtím se mi jeví, že největší zastánci volného nošení zbraní s tím mají problém a chtěli by se jim vyhnout za cenu pozavírání poměrně dost velké části populace do blázinců.
Ztráta času.
MaYdo, kecas…. O tom psal jen Pavel. Ja jsem pro okryte a viditelne noseni zbrani, zadna „popazni“ skryte noseni. A vubec jsem nerikal, ze by meli nekoho zavrit do blazince.
Mimochodem, pletes se v tom, ze snad nekdo kdo chce nekoho zastrelit, si jde pro zbrojak. Proste sahne tam, kde ji sezene, doma, v hospode, na parkovisti u supermarketu… Kdekoliv, kde ji sezene.
O uspavacich pistolkach toho radsi nech…..
Ano, a už jsme zas u toho, že ti postižení jsou přítěží pro ty vaše dokonalé a perfektní děti, které jediné mají nárok na veškeré vzdělání.
Tak co s takovými chcete dělat? Vzdělávat je nechcete, protože na ostatní děti, se nedostane dost péče. ZAměstnat je nikdo nechce, nejsou dost výkonní. ZAvřít do ústavů byste je chtěli, ale platit ty ústavy a mít je za rohem by se Vám asi nelíbilo.
Tak co s nimi ? Poslat je do plynu? Nebo zastřelit, aby Vám ty pistolky aspoň na něco byly? ZAstřelit i rodiče, protože si dovolili mít dítě, který není perfektní ?
Řeknu Vám, že někdy bych na hlasatele podobných názorů vzala ten kvér sama.
Myslím, že Vaše intepretace mojí 871 je skutečně svojská, MaYdo.
OK, Jirko, ale já taky celou dobu polemizuju s Pavlovým názorem, že lidé s jakýmkoliv psychickým poškozením by se měli zavírat a nenechat volně pobíhat.
K viditelnímu nošení zbraní bych podotkla, jen tolik, že ani to by asi šílené střelce neodradilo. Jen by to mohlo snížit počet obětí.
Pokud by si toho střelec nebyl vědom a nejdřív neodpráskl učitele s kvérem na zádech.
MaYdo…. Jiste, jen obeti by bylo daleko mene, protoze ten kdo nosi zbran, jiste ji umi pouzivat. Proto ji nosi,ni? Takkze bych to videl asi tak jako nejjednodussi reseni…. Ostatne, kolik jich postrilel Bejvik? Stacil by jeden s pistoli, nebo zakladni dovednosti sebeobrany a nepostrilel by jich ani desetinu. Vsechno je ale v rukou „statu“ a stat, ci pater, se proste sebevedomejch, odpovednejch obcanu boji. Radsi mam ustrasene magory, i za cenu sem tam nejakeho toho masakru.
Já také nestíhám… nemohl bych od školského úřadu dostat přidělenou osobní asistentku ??
Myslím že střelné zbraně se u nás zbytečně démonizují. Pokud vím, zabíjeli
u nás jen dva takoví raplové – heparinový Zelenka a Hepnarová, ani jeden z nich to neudělal puškou.
Možná by diskuse chtěla trochu realismu.
Sumavaku , uvedom si, ze se Ti budou deti smat a stejne skoncis po par rocnicich…. Pujdes pak vystrilet mistni ZDS a pak o Tobe budou psat na Sumavakovi…. Fakt to chces? 😀
MYslím, Noname, že o nic víc, než Vaše reakce na moji zmínku o šikaně tech postižených těmi normálními.
Jirko, o tom se přece nehádám.
Jen říkám, že riziko, že se takový případy stávají je třeba přijmout, A že se to nevyřeší „pozavíráním magorů do blázince“.
Ono má každý řešení svoje rizika a úskalí. A vždycky se něco stane a lid pak volá po opatřeních. Po prohibici, zákazu nošení zbraví úplně volnému nošení zbraní, zavírání magorů, zrušení všech ústavů pro magory, zrušení klecových lůžek, zavedení klecových lůžek…..
A k tý výchově – kdo si to nevyzkoušel, ví prd. Kdo ví prd, obvykle nejvíc udílí rady a soudí.
„protoze ten kdo nosi zbran, jiste ji umi pouzivat.“
No, řekla bych, Jirko, že je dost jedinců, kteří si myslí, že „umět používat“ znamená „umět vystřelit“. 😀
Ale když dojde na lámání chleba, nadělají víc škody než užitku.
To je, prosím pěkně, jen konstatování stavu, s tím, jetsli má nebo nemá být držení zbraní regulováno, to nijak nesouvisí.
Ostatně, Jirko, já jsem nikde nepsala, jestli má být držení zbraně regulováno víc, míň nebo vůbec ne.
A dost kecání, když už trávím neděli v práci, tak ať to má taky nějakej efekt…
Tady by ta píďol taky nepomohla. „Normální lidé“, kterým bylo jedno koho zabijou a kolik jich zabijou. Šlo jen o peníze….
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-kauza-methanol/182062/maji-na-svedomi-26-zivotu-kdo-jsou-nejvetsi-masovi-vrazi-ceska.html
No a teď byl u nás také masakr, sice ne v kině, ale v divadle…http://www.novinky.cz/krimi/287926-po-padu-z-pretrzeneho-lana-zranil-herec-sebe-i-pet-divaku.html
Zakázat lana?
esli von ten Zelenka a Hepnarová ty zbraně nepoužili hlavně proto, že byly – určitě v době Hepnarové – poněkud jaxi nedostupné….
A navíc Zelenka nebyl úplně typ rapla, co chtěl udělat najednou velkej bengál… to Hepnerová naopak programově chtěla….
Ale je fakt, že o více adeptech se nějak neví….a to se bavíme o horizontu cca 50 let.
Mno, dovolil bych si shrnout dnešní plodnou diskusi slovy: Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.
Dál si to najděte sami. Jen podotýkám, že kdyby to někdo aplikoval, prokázal by velkou službu trpícímu lidstvu… Snad i ty vánoce bych mu odpustil…
Soudce : “ To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn, musíte nám vysvětlit motiv svého činu. “
Obžalovaný muž : “ Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít. “
Soudce : “ Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení. “
Nato se obžalovaný muž rozhovořil.
“ Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má dvě děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12 letý měří 80 cm a 19 letý pouze 90 cm.
Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká : “ V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové. “
Já říkám : “ Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové. “
“ Ne „, říká moje žena, “ pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy. “
Já říkám : “ To je pigment. “
“ Ne „, říká moje žena, “ pigment je to, na co psali staří Římané. “
Já říkám : “ To je pergamen ! “
“ Ne „, říká moje žena, “ pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ….“
“ Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec …Tedy – moje žena. “
“ Miláčku, koukni se, co zde stojí. “
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká : “ Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15. “
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil : “ Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí : “ La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.“
To znamená : “ Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV. “
“ Ne „, říká moje žena, “ to musíš překládat doslovně : La Marquise = slunečník, Pompadour = kabelka, la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře. “
Já říkám : “ Ty myslíš lektora. “
“ Ne „, říká moje žena, “ lektor byl antický řecký hrdina. “
Já říkám : “ To byl Hektor a ten byl z Tróje. “
“ Ne, “ říká moje žena, “ Hektor je plošná míra.
Já říkám : “ To je hektar ! “
“ Ne „, říká moje žena : “ Hektar je nápoj bohů. “
Já říkám : “ To je nektar „.
“ Ne „, říká moje žena, “ Nektar je řeka v jižním Německu. “
Já říkám : “ To je Neckar. “
Moje žena : “ Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo. “
Já říkám : “ Tomu se říká duet. “
“ Ne „, říká moje žena, “ duet je, když mají dva muži souboj se šavlí. “
Já říkám : “ To je duel. “
“ Ne „, říká moje žena, “ duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak …“
“ A dál, pane soudce – dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil. “
Nastala chvíle mlčení, po níž soudce vstal a vyřkl ortel : “ Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.“
😀 😀 😀
886 šumaváku, a proč tak skromně?!
zákaz divadla
No a abych se taky dotknul toho skolstvi a integrace, jak psal Noname….je paradoxem, ze to co funguje ve sportu, tedy ze mladej nadejnej dostane prilezitost ve starsim muzstvu a tim se pozdvihne k lepsim vykonum a mozna, nekdo ta zazil na vlastni kuzi, nekdo to zna z vypraveni, ale sam jsem svedek, ze to tak funguje….
No a ale ve skole je to uplne obracene. Tam pomalejsi, zlobivejsi a je jedno z jakeho duvodu to je, tahne celou tridu dolu a nekdy i rozlozi normalni vztahy ve skupine. I pres asistentky a celou vladni pomoc. A je zajimave, ze jedini, kdo to odnesou, jsou nadani zaci, ktere uz tak maji problem se zapojit do vyuky, protoze jim to pripada pomale, nezajimave …. Proste nuda nuda sed sed. A ze decka jsou kruta? Ja bych to tak nevidel, jen nemaji nastavene „filtry“ jako jejich rodice. Takze rikaji, co si myslej.
Nejde o to pomalejsi do skoly nepoustet, ale je potreba jim umoznit chodit tam, kde nejsou tercem a hlavne, kde se neco naucej.
bať bať – emoční inteligence se nedá ani koupit, ani sklidit na poli a ani naučit….
Dobré odpoledne,
k diskusi o zbraních ještě odkazy na dva články (čtěte jen tehdy, pokud Vás zajímají argumenty):
http://chabr.blog.idnes.cz/c/311483/Nasili-neni-spatne.html
http://chabr.blog.idnes.cz/c/311582/Kriminalita-s-legalnimi-zbranemi-Ale-jdete.html
zbraně, mně napadl takový starší příklad
regan rusko uzbrojil
Jak vidím, došlo se zde od Adama Lanzy až k Olze Hepnarové. K té (O.H.) je zajímavé čtení tady: http://www.v-art.cz/taxus_bohemica/eh/cilek_opratka.htm
Je to delší, ale zajímavé čtení, které osvětlí, jak takoví cvoci vznikají.
venco, ja to docetl jen k tem Oparanum…. Dost silene cteni. Rodice by se meli obesit a to vzajemne…je to hrozny, kdyz vidim, jak oostupne nakapava ten celej sud nenavisti, kterej pak vyusti az k nejake silenosti. Mozna si todoctu jindy, link jsem si ulozil, pred Vanocema ale ne, je to smutne…..
aha, tak ono to asi bude každý rok
zapla jsem čt24 a tam pohřeb …
897 Doprdele, ti idioti mi ho znechutí. To už je náboženství se všímvšudy… Ať se jdou bodnout
divano,
Fan Vavřincové?
Jirko ppa, já na to narazil náhodou už před nějakým časem a četl jsem to na pokračování několik týdnů. Je to šíleně depresivní a před Vánoci se to opravdu nehodí. Ale hodně to vysvětluje, co se za určitých okolností může v člověku dít. Až budeš v náladě, určitě si to dočti, stojí to za to. Bohužel, ten kdo něco takového vytváří doma, si to nepřečte, proto budou takové případy stále.
A jak jsem na to narazil, je kapitola sama pro sebe. Nějakým odkazem jsem se dostal na vtipy o zářijových změnách v MHD a na jedné fotomontáži na téma „Vždyť to jede jinam“ byla fotka toho náklaďáku AD-19-95 stojícího na chodníku, což přes mou stařeckou sklerozu mi vybavilo, o které auto jde. Ale nebyl jsem si jist a dal SPZ do Googlu, nakonec na mě vypadlo tohle. Dávno před aktuálními událostmi v Newtownu. Ty souvislosti tam nějaké podobné budou.