Obydlená zatáčka, aneb žít Brno

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Nahlédl jsem o prvním prosincovém weekendu do Brna, jak to činím už mnoho a mnoho let. Je to takový rituál. Zajdu na pivánko, pocourám po štatlu, okouknu, jak jde život, cestou něco sezobnu a tak. Nezúčastněný čtenář by si mohl myslet, že jsem po tolika letech obrněn proti překvapením, ale Brno dokáže člověku rozhodit čakry, kdykoliv se mu zachce. Zkrátka, letos jsem si zase znova uvědomil, že žít Brno je hlína. A nebojím se prohlásit, že rok od roku je to stále těžší hlína.

Snahu dostat se z dálnice na Zvonařku jsem odpískal už někde u Rosic, protože tam začínala kolona vedoucí až kamsi do orientálních zemí za Brnem. Přískoky jsem se po hodině proplížil ke sjezdu k výstavišti a byl jsem rád, že jsem rád. Překvapilo mě, že jsem zvládl vymotat se z uzlu za Šrajbeckým tunelem a ve svatém nadšení nad tím, jak jsem dokázal přelstít hlavolam značení dopravních inženýrů z magoše, jsem špatně dešifroval značení uzlů tunelu u Kéniku a místo do Medlánek jsem odjel via Svitavy. Na autostrádě jsem při vyhlížení možnosti provedení otočení do protisměru vzpomněl na dopravní hádanku, kterou mi bylo řešit mezi velbloudářskými stezkami Veveří a Lidická. Drže se striktně značek, kroužil jsem tehdá jednosměrkami furt dokola bez šance se dostat na některou z hlavních tepen. Nakonec mi ruply nervy a nedbaje dopravního značení, vjel jsem do vnitrobloku, projel kolem užaslých domorodců v galábíjích, kteří pokuřovali vodní dýmky, hovořili o pádu Komety a popíjeli čaj u svých ohnišť, prokličkoval mezi ženami připravujícími večerní kebab a dětmi hrajícími si na ďaury a ifríty, prosmykl se mezerou mezi dvěma jurtami a rozhlédl se. Kolem svištěli šejkové ve svých korábech, z otevřených dveří rychložerů se linula vůně kebabu, na chodnících přešlapovaly dívenky více, či méně lepých tvarů, z heren se ozýval cinkot automatů… Lidická! Byl jsem vysvobozen ze zakletí. Ale zpět do žhavé současnosti. Současné Brno je poslední dobou fascinujícím způsobem rozkopáno. Kamkoli jedete, narazíte. Jestli očekávají nový příchod generála Torstensona, nebo anšlus nevím. Ale už jsem vycvičen, takže jsem nechal stát auto na předměstí a šalinou jsem se transportoval po kýžených cílech. Šalinou… mňo… ehm… na zastávce jsem se snažil vnést lingvistické světlo poznání do Pišvejcovy a Pidižvíkovy hlavy. Výsledek byl ten, že když se jednička objevila na obzoru, Pidižvík zvolal hlasem jasným a zvonivým: „Dědo, šulin už jede!“
Štaca jenom zašuměla.

Chtěl jsem havěti ukázat brněnské vánoční trhy, takže jsme dojeli až na Padovec, což je bývalý bufet proti hlavnímu nádraží. Magošem evidentně cloumá obama před teroristickými útoky, protože člověk zakopával o nastražené betonové obrubníky, napříč postavená auta Empů, potkával četníky v neprůstřelných vestách se samopaly… no budiž. Je to móda, politici z magoše se mohou hrdě bít v hrudní košíčky, že zabránili, neumožnili a zajistili. Třeba jim to přinese bodíky v příštích volbách, koneckonců ono je celkem jedno, kterým oknem magoš vyhodí peníze daňových poplatníků.
Zjistil jsem, že některé palposty byly obsazeny Empy a policisty ve výkonu trestu. Proč by jinak stál strážce pořádku na doslech od pouličního hudebníka hrajícího tak zvířecky falešně, že jsem to poznal i já? Jako psychicky labilní jedinec bych hudebníkovo trápení ukončil dobře mířenou ranou během deseti minut, ale strážce zákona stál neochvějně jako skála na Helgolandu. Kráčeje kolem mekáče na křižovatce Masaryčky a Kapucínského náměstí, tradičně jsem proklel debila, který dopustil zánik Černohorky a vyjádřil křesťanské přání, aby se smažil v kotli na sedmé úrovni pekla.
Hodlal jsem projít spodkem Zelňáku kolem krokouše na rathausu na Svoboďák, odtud kolem sochy exekutora nesoucího pračku na Moravské, kde jsem chtěl opět nastoupit na šalinu zpět do periferních slumů. Chtěl jsem ukázat havěti, co jsem měl s sebou, stánky s ozdobami na stromeček, koupit jim grilovaný oštiepok a sobě klobás s chlebem. Svařák ne. Svařák se neprodává, protože by musel obsahovat víno, koření a cukr. Prodává se turbomošt, který obsahuje … no… něco určitě obsahuje, ale co??? Každopádně to nepiju.

Nalezl jsem do předvánočního ruchu na Zelňáku a zjistil jsem, že úbytek stánků zase pokročil. A docela brutálním způsobem. Zatímco loni jsem cestou nalezl alespoň jeden stánek s foukanými ozdobami na stromeček, letos už jsem neobjevil žádný. Po prodejcích grilovaných oštiepků se slehla země, stejně jako po klobásnících. V Radniční, která bývala plná stánků od Zelňáku až po Panskou, to byla bída s nouzí. Poněkud rozčarován jsem vedl havěť na Svoboďák, že jim ukážu Betlém. Takovej ten velkej, dřevěnej, vyřezávanej. Jsem si myslel, že ho havěti ukážu. Houbeles! Místo betlému se na Svoboďáku urodilo k primátorskému pyji velké bílé varle. Jenom jedno. Asi magoš už nemá ani vindru z toho rance peněz, které po sobě zanechalo předchozí odeesácké vedení města. Hlavně že mají betonové zátarasy…

Na Moravském náměstí, kde jsem si vždycky u stánku před nástupem do šaliny dával klobás dlouhej a tlustej jak sloní chobot, bačovala nějaká charita. Všechno v bílejch megastanech… Nanynky převlečené za anděly… ze všech charitníků čišelo nadšení pro Věc, škvírami v nadšení odkapávala dobročinnost jako med, na nás nahlíželi s laskavým pochopením, jako na zbloudivší ovečky, které je třeba přivést zpět do stáda, nebo se s nimi alespoň podělit o jejich vlnu… neudělalo se mi tentokrát dobře na Moravském náměstí.

Jediné, co zůstává ve štatlu nezměněné, jsou lidi. Přátelští, usměvalí lidičkové a člověci, ochotni s vámi prodiskutovat problematiku kolemjdoucího holuba, pocintanejch vnoučat, náhlého záhadného zmizení fronty na bramborák, přestože bramboráky byly na place, prostě všeho, co zásadním způsobem hýbe světem o první adventní neděli. A hlavně – malebné dialekty od hantecu, po veleslavínskou češtinu s přízvukem, jaký už v Čechách neuslyšíte, zněly z každého hloučku a byla radost naslouchat. Tohle se zakázat nedá a přesně kvůli tomuhle do štatlu jezdím.

Takže zdarec, zase napřesrok…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

244 komentářů u „Obydlená zatáčka, aneb žít Brno“

  1. Takže vlastně návštěva ve zřícenině babylonské věže… 😉

  2. Ve své podstatě ano. Koneckonců ruiny mám v popisu práce a lingvistická stránka věci je příjemným zpestřením 😀

  3. Dobrý štědrý večer,

    ptakopysku, turbomošt je svářo, kde je místo vína jablečnej mošt a jabkovice.

    Sochu Jošta jsi vnoučatům neukázal?

  4. maYdo,
    neukázal. Kolem Jošta bylo v čase mé návštěvy budováno kluziště. Ano, Jošt teď stojí uprostřed kluziště. To nevymyslíš, to je možné jenom v Brně. A bronzové moudí bylo tudíž nedostupné

  5. Moje dcera Ti vzkazuje, že když nepiješ turbomošt, o hodně přicházíš. 🙂
    A jestli jsi prý vynechal Cejl, tak žes taky o hodně přišel. Pokud bys tam šel, mohl bys taky o něco přijít, například o peněženku.

  6. maYdo,
    turbomošt jsem zkusil loni – jednu odlivku a docela slušně mě z toho bolela hlava. V Brně pro sichr piju jenom vybrané produkty pivovaru Černá Hora.

  7. A co se týče Cejlu, nezřítil jsem se z jahodníku na znak, abych v podvečer blomcal s bílým xichtem po Cejlu 😛

  8. Prý stači projet tramvají, nemusíš tam blomcat pěšky. 😀

  9. Jezisek prave vypadl. Udrenej. Ja jsem z te hromady vytahl flasku hodne stare skotske. Jeste jednou: Co je spatneho s Vanocemi?

  10. Ptakopysku, ja neumim ty smajliky. Jakoze je tam ten, co se od ucha uchu smeje. Dik.

  12. Dobré zas ráno… 2 ptakopysk – dle dojmu z mé poslední návštěvy této malebné vesničky bych soudil, že ten Pidižvík měl pravdu…

  13. Teda, už jen ten název – turbomošt – asocijuje nutnost místní pobočky ministerstva úlevy. Hodně místní… Tak do deseti metrů…

  14. PeSi,
    čistě mezi náma – pít svařák z jablečňáku jsem přestal už v prvním semestru. I jako chemikovi mi tahle kompozice připadala nechutná.

  15. 2 ptakopysk – ale na druhou stranu, když někdo trpí úpornou zácpou, tam by to mělo pomoci… Cimrman sice doporučoval rozrazil či dokonce lomikámen, ale kde tyhle bylinky teď v zimě seženeš… Akorát bych byl opatrnej s tou rychlostí – víš sám, že s rostoucí teplotou se reakční rychlost zvyšuje… A jak ten jeden dotyčnej – než stačil pomyslet a rozsvítit…

  17. Ostatně, když upravím titulek příspěvku dle reality na: Shit! Brno!, pak je ten podivuhodný nápoj na svém místě…

  18. 2 Šumavák – nedokážu posoudit, nepožil jsem dosud ani jedno…
    Ostatně, stará pravda říká, že Evropa končí východně za Negreliho viaduktem. Člověk tam sice jet může, ale na vlastní nebezpečí… Natož si tam dát pivo… (i když, jsou výjimky…)

  19. Starobrno šlo v poslední době hodně nahoru … Zní to divně a sám se divím, že to píšu, ale je to tak.

  20. Jo , jezdit do Brna je zážitek 🙂
    Kdysi jsem tam jezdil z mé vesničky střediskové na nákupy, ale dnes je to problém. Než jeden najde místo k zaparkování, najede pomalu tolik jako z Brna do Prahy. 😀
    Ale vedle autobusového nádrží na Zvonařce je parkoviště, a na střeše Vaňkovky se dá zaparkovat taky.
    Pravda, něco to stojí.
    V poslední době jsem dovnitř zajížděl, jen když jsem vezli ifči účetnictví.
    Díky dvěma nákupním centrům v Břeclavské strany vlastně nebyl důvod zajíždět dovnitř.S dětmi jsem kdysi stihl prolézt Brno, ještě když to nebylo tak hrozné.
    Jo, vlastně jsem tam jezdil s Punťou na veterinární fakultě, naposledy jsme tam byli asi před dvěma roky u zubaře.
    No, když tam Punťa ležel , bylo to častěji.Ale to už je tak 8 let.

  21. No, ale Praha j horš.
    Kdysi jsem vzal děti na týden do Prahy. Mladej měl zrovna narozky, a chtěl k nim dalekohled. Jeden jsme po delším vyptávání našli , ale nějak jsem se k němu, vesničan nevzdělanej nemohl dostat . Nakonec jsem tam vjel jednosměrkou, a dva poliši se rázem objevili , A doklady, pane řidiči, a jestlipak víte, co jste udělal…
    Hned jsem začal lamentovat “ Pánové , nebuďte přísní na chudáka vesničana , kterej přijel poprvé do Prahy autem, a teprve před půlhodinou před Prahou vyklepal slámu z bot“ !
    No mkrli do papírů, mrkli na SPZ , zasmáli se , a řekli „Jeďte „! 😀
    Dcera se schovala , aby nebylo vidět, že se řehtá, syn se schoval taky, a nesmírně se za svého otce styděl 🙂

  22. Píšu jako hotentot. Obchod s dalekohledy, přirozeně 🙂

  24. Prátelé, omlouvám se, včera jsem Vám všem popřával klidné vánočky, ale asi jsem málo ťukl do čudlíku, výsledek se nezobrazil a já si toho nevšiml. Takže dodatečně, i když si uvědomuji, že je to k ničemu.

    Jinak k večeři byl obalovaný nilský okoun, protože jsem se lososů již trochu přejedl. Vynikající ryba. Zbytek jsem si dal dnes k obědu na másle s maštěnými bramborami. Také super.
    Takže máme novou vánoční tradici.

    Pravda, původně jsem chtěl minulý týden upytlačit candáta. Vcelku racionalně jsem si řekl, že jen masochysta porybný by šel v tom marastu chytat pytláky. Druhý půjčený prut jsem ozdobil zmrzlými trubčími larvami. Candáta jsem samozřejmě nechytl, ale tlouště ano. Tak jsem raději zmizel od řeky bez poděkování a místnímu bezdomovci udělal radost. Dvě hodiny poté jsem dorazil do Makra lovit nilského okouna.

  25. Mimochodem, Loki si dnes pořádně zařádil na NP. Super.

  27. Ptakopysku, stačilo dát vědět, veliký dřevěný betlém byl na Dominikánském náměstí, pár metrů od Svoboďáku (po cestě Zelný trh-Svoboďák), a od loňska se pěkně opět rozrostl, a byl tam ve stánku i svařák…. Letos byly trhy na čtyřech náměstích. Zajímavé bylo, že na Štědrý den, tedy poslední adventní neděli, vše, absolutně vše bylo zavřeno a hloučky lidí zmatěně bloudily, snažíce navázat na tradici setkání o Štědrém dnu na svařáku. Tolik tedy z Brna. Jo, rozkopané je děsně, přesuny autem po Brně v době špičky dopravní je jen pro extra silné nervy… Všem přeji klidné prožití svátků vánočních 🙂

  28. Dix,
    Zdravím. Letos to fakt nešlo, prosvištěl jsem Brnem jak Šaratice trávicím ústrojím. On jeden úděsnej betlém ze slámy byl na moravském náměstí… Růžově nasvícený… To mě vyděsilo tak, že už jsem dal nepátral

  29. Kluziště… oni tam snad měli mít kluziště kolem nějakého medvěda.Ale Holanovi a spol se to nelíbilo, že prý památkáři a nedovolená reklama, tak si sponzor toho kluziště svého meďoura uklidil a Brňo holt teď dělá kluziště kolem koně za své…tedy: za daně občanů.

  30. Šumaváku,
    Mám pocit, že u toho kluziště stál nějaký Schadewagen a ne medvěd.

  32. Zdravím uprostřed vánočního rodinného návštěvního šílenství. Už se mi podařilo úspěšně přežít 2/3 onoho silně infarktového času – Štědrý den i se Štědrým večerem (včetně pravidelné návštěvy kostela o půlnoci – PeSi-zdravím) a dnešní, vlastně včerejší rodinnou návštěvu v počtu 5 hostů – takže brnkačka, i když až tak moc ne, občas jsou stínové snachy horší než vlastní tchýně :-), a už mě čeká jen přijetí návštěvy na mém hradě, ovšem to je jiný level, neb se dostaví minimálně třináct hostů. Božíhodová kachna s červeným i bílým zelím se vydařila, uvidíme, jak dopadne Svatoštěpánské řízkobraní. Dva druhy zeleninových salátů už jsou hotovy, bramborový čeká na konečné dokončení a brambor na brkaši je plný sklad. Tak snad to nějak přežiju. Hezký zbytek svátků! 🙂

  33. Dobré Štěpánské zas ráno… Já obvykle na Štěpána dělám husu, pomalu pečenou, takže se pozvolna už od večera peče v troubě a ještě nějakou chvíli péci bude. Já tuhle dobu využívám k odpočinku a ke klidu v dobré společnosti (sklenka dobrého vína) a netuším, proč bych měl hostit lidi, který obvykle nemusím vidět ani během roku, natož se někam hábrovat v noci. Leč komu není rady, sám do ní padá…
    Já akorát včera rozdal přebytky rybí polívky – bujabéza, povedla se, bylo by škoda, kdyby se zkazila… zakoupil jsem sobě pomalý hrnec (multifunkční) a teď zkouším, co všechno umí. Ta polívka se v něm opravdu povedla…
    Tak poklidný zbytek těch přiblblejch svátků…

  34. Dano, já jsem půlnoční již po jedenácté zaspal. Sklony navštěvovat kostel v naší pražské vísce mám z rodiny pouze já. To ještě z toho důvodu, že jsem si vždy dobře pokecal s bývalým velebným pánem. No, osud a církev ho odvály jinam a s novým jsem kontakt nenavázal. Rodina zase nechce zapomenout, že jsem se z poslední mnou navštívené půlnoční vrátil někdy za kuropění v půl deváté. Ale musím říci, že jsem tehdy byl opravdu šťastný a se světem i Bohem zcela usmířený.

  35. Koleda, koleda, Štěpáne,

    ladím nový notebook, tak tohle je jen testík 🙂

  36. Matzurko,

    asi jsi byla moc hodná,že ti Ježíšek naježil 🙂
    Jakej, pochlub se ! 😉

  37. Acer Swift ? Bylo zmíněno v diskusi pod minulým článkem ? 😉

  39. Tááák a husička se opravdu povidla… Zelí jen tak kysané, bílé i červené, dušené mi moc nechutná a to syrové kysané je příjemný chuťový kontrast. Houskové a bramborové knedlíky – bramborové opéci dočervena, jsou stravitelnější… No a nikam se jet nechystám, takže ještě něco málo dobrého piva a tím pro mě letošní svátky vyvrcholily… Aspoň, že už je po slunovratu a bude se zas trochu prodlužovat den. Situace, kdy člověk ráno odchází za tmy a za tmy se vrací na náladě nepřidá…

  40. Jo, ten návrat světla mne taky těší. Co si představuju obtížně, to jsou Vánoce u antipodů. Datum je, ale místo návratu slunce jim začne ubývat.

  41. No a včera jsme měli trochu nezvyklej sváteční den .hromadně jsme zajeli do bejvalčiny ordinace , bejvalka spravila synovi jeden zub, já zase ošetřil dceři jeden bolavej, bejvalka naimpregnovala mladší vnučce zuby 🙂
    Zjistil jsem,že jsem ještě mít vrtačku v ruce nezapomenul 🙂

  42. Dojíždíme dojížďáky. Salát, který se letos obzvláště povedl, ryby… Akorát to vychází. Ani drobek na zmar, nepřibude mnoho pro předjarní shazování.

  43. 39 PeSi, s duchovnem bojuješ systematicky. Samá těžká jídla. Na Tebe si nepřijdou 😀

  44. Haladina ad 38. JE! Já například znám Jonathana…

  46. Aerokarle,
    V klokánii mají také radost ze slunovratu. Dny se začnou krátit, ochladí se konečně na nějakých pětadvacet, dvacet stupňů.. Před Vánocemi bylo zbs. v Sydney 41 stupňů Celsiových přes den a v noci kolem třiceti.

  48. Tak trochu politiky – právě jsem vyslechl projev staronového českého prezidenta. To byla vítězná řeč.

  49. Dobré odpoledne,

    u nás se rovněž dojíždí salát a ryba. K snidani a k večeři, obvykle vydrží až do silvestra. K obědu na boží hod je tradičně krůta s nádivkou z ořechů, kaštanů, rozinek a brusinek a se zeleninou a dnes nějaký zvěřinový guláš s bramboráčky. Nemasožravci se spokojí s nádivkou a omáčkou. Tak ještě kafíčko a procházka a svátky budeme mít pomalu za sebou. Ale všichni máme volno i v dalších dnech, takže se nadále budeme věnovat jídlu, relaxaci a procházkám. Teda, potomstvo ještě studijním povinostem, ale to už není moje věc…

  50. Ještě k těm křesťanskejm svátkům – na Parlamentních listech se vyblil z podoby slavnej biskup Malý:
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Biskup-Maly-Vy-chcete-branit-nasi-kulturu-Naucte-se-nejdriv-poradne-dejiny-K-nasi-kulture-patri-i-pomoc-v-nouzi-517654
    Je to síla – ten zmrd se neštítí jakékoli lži. Ale je pod tím zajímavá diskuse, uvádějící některé bláboly na pravou míru.
    Ale mulitikulturalistum se to bude líbit – než je taky někdo obohatí…

Komentáře nejsou povoleny.