Opakuje se historie?

Publikováno | Autor:

V rádiu varují, že v noci na 15.března napadne spousta sněhu a očekávají se, zvl. v ranní špičce ( od 6:00 hod.), komplikace v dopravě.
Takže potkáte-li v tom sněžení na silnici jednotky wehrmachtu – pardon! – NATO, uhněte prvním vejvozem do pole!
To bylo první, co jsme se v autoškole a pak při vyjetí na silnici na podzim v šedesátém osmém učili…Dodnes se toho držím.

V Brně už slaví…
Město zakázalo Haškovi a Politickým vězňům položit (jako až dosud každý rok) v bývalé věznici věnce k uctění památky obětí…
No, je to pochopitelné! Brněnský „Rok smíření“ již skončil… tak co?

Michal Hašek

 Český svaz bojovníků za svobodu mne pozval zitra na 2 pietní akce v souvislosti s černým dnem naší historie-15.březnem, dnem okupace českých zemí nacistickým Německem. Kytice jsme měli položit na dvou místech – bývalé věznici na Cejlu a v Kounicových kolejích. Dnes jsem byl informován, že statutární město Brno jako vlastník bývalé věznice na Cejlu odbojářům ani mně přístup neumožní, důvodem jsou probíhající kontraverzní stavební práce. Myslím si o tom své, na 15 minut přerušit práci a umožnit alespoň bývalým odbojářům a politickým vězňům důstojně uctít památku popravených a vězněných vlastenců je otázkou dobré vůle. Mrzí mě to, nikoliv kvůli mně, ale kvůli odbojářům. Škoda,že dobrá vůle nechybí nynějšímu vedení města Brna evidentně k sudetoněmeckým spolkům, kterým pořádá velkorysé vzpomínkové akce na odsun Němců z Brna, ale nenajde ji k našim domácím odbojářům v tragický den historie našeho státu… Smutný příběh…Pán je sice socan, ale jsou věci, v životě lidském…kde s ním lze i souhlasit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 619 komentářů u „Opakuje se historie?“

  1. 537 halladine, však proto ho tatík nechal uvěznit, aby mu nepřerostl přes hlavu. Ať si mladej počká do Kresčaku. Jenže mladej ne, že hrr, Tak ho tatík nechal zchladit v chládku. Ovšem také rozumně z něj udělal markrabího na Moravě. Aby se zacvičil. Aby to potom Kresčaku nebylo tak moc kách. Kdyby přišlo poselstvo z Cách.

  2. kdyby třeba bratři Poláci uvažovali jako Schumi, tak by si po několika děleních Polska hodili mašli, ale nehodili a myslím, že by je chumiho uvažování dost načuřilo.
    A Maďarům to taky moc nevadí, že jim mnozí jako Schumi nerozumí.Já uvažuji spíše – čím jsem byl. tím jsem byl rád. Každý národ má své plusy a minusy, tak proč závidět jiným a plivat na své?

  3. Martine TT
    Nejmenovala se tchyně Molly Bloom? To jsou ty desítky stran dokonce bez interpunkce o kterých jsem mluvil 🙂
    Yes I Said Yes I Will Yes.

  5. 552 quivisi, závidět jiným a plivat na své je významnou a hýčkanou součástí zdejší vypěstované národní identity. Alespoń části zdejšího lidu. Viz klasik : „Cizino, cizino, blízká i vzdálená, jak je nám těsná domáci halena….“

  6. S tím katolicismem bych to neviděl až tak černě – viz např. Bavorsko nebo Rakousko.

  7. Já toho klasika neznám. Při mém odlišném pohledu na náš národ celkem pochopitelně.

  8. Jen tak pro zajímavost bitva u Kresčaku – to byl z hlediska českých dějim poměrně státnický počin krále Jana. V té době byl král Jan slepý a na tehdejší válečnické poměry defakto stařec – byloť mu padesát – Karel byl naopak třicetiletý, defakto vyučený král, který už měl dávno sedět na trůnu. Král Jan jel do této bitvy, aby v ní zemřel. Na tom se shodují všichni historici, nejen ti filosofičtí, ale především vojenští. Pro chlapa, který strávil celý život v sedle a válčením, byla vidina nemohoucího starce, čekajícího v posteli na smrt, něčím nepředstavitelným. Rytíř má padnout v boji. Amen. Proto dal přivázat opratě svého koně ke svým nejvěrnějším a dal se jimi zavést do nejprudší řeže, aby tam padl. Zprávy kronikářů o tom, že mu byly po smrti odťaty prsty, aby se lupiči mohli zmocnit prstenů jsou prý krávo… ehm logický nesmysl. Byly mu odťaty ruce nad zápěstím. Důvod byl jednoduchý – zkuste si vzít na prsty prsteny s šutrákama a pak si navléct plechovou rukavici s vycpávkou. Rukavice… ano, to byl ten důvod, proč byly Janovi odťaty ruce. Nebyl čas se zabývat stahováním rukavic, které byly cenné, tak se rukavice vzaly i s rukama a v klidu po bitvě se z nich ty ruce vyklepaly. Karel byl v této bitvě raněn a přestože chtěl v boji pokračovat, na přímý rozkaz Jana byl z boje odveden a pečlivě hlídán. král Jan měl defakto „hotového“ následníka, měl navázána spojenectví po Evropě, aby Karel mohl usednout na trůn a nechtěl riskovat, aby mu ho v, pro české království nezajímavé, bitvě nějaký žrout ovesných vloček a haggisu sejmul a ukončil tak Lucemburskou dynastii.
    Neboť proti francouzským chaotům stálo 6,000 vycvičených lučišníků schopných na padesát kroků poslat těžce opancéřovaného rytíře k předkům zásahem do pancíře a na stopadesát kroků zásahem do „měkkého. Bitvu té doby, respektive situaci rytíře, si žádný současník nedokáže představit. U Kresčaku od sebe stáli protivníci několik set metrů, Angličané obsadili výšinu, takže Francouzi útočili do kopce. Představte si, že útočíte na koni čelně v řadách proti šesti tisícům lučišníků, kteří dokáží vystřelit 10 – 12 šípů za minutu. Měli každý v toulci 24 šípů, což jim dalo možnost střílet cca 2 minuty. Francouzští rytíři prý měli jeden a půl minuty na překonání vzdálenosti k nepříteli tryskem. A za těch jedenapůl minuty na ně bylo vystřeleno kolem 30.000 šípů. Ve vzdálenosti menší padesáti metrů od lukostřelců byl každý zásah do těla smrtelný. Představte si, že máte za sebou třídenní vyčerpávající pochod, na sobě dvacet kilo železa, okolo vás sviští šípy, vaši spolubojovníci padají jako klasy, řvou bolestí, řičí zasažení koně, vy přeskakujete mrtvé a raněné a jedete tryskem na skoro jistou smrt.
    Angličané nejdříve zmasakrovali italské kušíře ještě než se tito dostali na dostřel. Francouzská jízda zaútočila skrz prchající zbytky Italů a rozdupala je na kaši. Kušíři prchající směrem k Angličanům byli postříleni do jednoho. Čtrnáctkrát byl opakován útok na anglické pozice a výsledkem bylo na francouzské straně kolem 15.000 mrtvých pěšáků, 1200 rytířů a 9 knížat. České vojsko zaútočilo na křídle dvakrát, probojovalo se skrz lučišníky a bylo zastaveno až pěšáky a muselo se bez francouzské podpory stáhnout. Dalo by se říci, že proti chaotickým Francouzům konali skutky neuvěřitelného udatenství. Vojsko krále Jana bylo proslulé svými válečníky a bylo mezi nimi mnoho Čechů.
    Tragédií francouzského… řekněme … způsobu boje byla naprostá absence stragegie a taktického uvažování. Angličané měli za sebou náročný transport přes řeku a předtím týdny pochodování. Byli na kopci bez jediné kapky vody a Francouzi je přečíslovali 3:1. Úplně by stačilo obklíčit kopec a čekat. Za tři dny by se anglické vojsko vzdalo.

  9. A mimochodem, teď jsem byl v Porúří zkoumat jednu v oboru poměrně známou firmu. Známe se s majitelem a tento vyslal SOS, anžto jim začíná být velice ouzko. Tolik břídilství, lehkomyslnosti a přístupu „ono to nějak dopadne“ a „prodáváme přece Made in Germany“ jsem ještě neviděl. Teď už je může zachránit jen zázrak nebo velkorysost a vstřícnost banky, která tam má vražený prachy. V kombinaci s tím, že nám odprodají většinový podíl za 1 EUR by se s tím snad dalo něco udělat.
    Takže žádnými komplexy z češství netrpím.

  10. 525 – Tedy, Schumachere, klobouk dolů. To vypadá, némlich jako kdybys monolog strýce Pepina naporcoval do vět… (Viz Taneční hodiny pro starší a pokročilé.)

    Celé (včetně 519) to bezpochyby je skvělé téma na foch tlustejch knih, tudíž nějaké ty přípodotky holt nevyhnutelně musím vzít hopem, nesouvisle a nelogicky, než vypotřebuju čas, kerej tomu mohu věnovat (a který mi odměří třeba zbytek Wranitzkého, https://www.youtube.com/watch?v=UkLuP_C3WDw).

    1) Ve středověku král míval jen velmi tenkou mocenskou základnu, proto musel vyvažovat (např. města proti šlechtě apod., jak to zrovna šlo), jinak obvykle skončil špatně. To mimochodem dost nabourává Tvé oblíbené úvahy o suverénovi a majiteli státu.

    2) No, já obvykle říkávám, že české národní obrození začalo tím, že se za Čechy prohlásili Němci, a završilo se, když se k Čechům přihlásili Židi. Otázka je, proč to dělali. Řekl bych, že na tom pro ně cosi (atraktivního) bylo, a je na nás přemýšlet, co. Není to úplně triviální otázka… Mnohdy tím totiž šli do výrazně horšího, přinejmenším zdánlivě.

    Kupříkladu moje prababička…: Jeden dědeček rakouský Němec, sama sirotek, vychována v klášteře, zřejmě německy (měl bych si ověřit). Nebylo by naprosto nic divného, kdyby se byla považovala za Němku… Jenže pokud je mi známo, nic takového ji nikdy ani nenapadlo.

    3) Zajímavé je, že strukturálně podobný vývoj proběhl také u Slováků. Jestli ho z důvodu nedostatku odstupu neumíme analyzovat u sebe, třeba bychom to mohli zkusit alespoň tam…

    Zkrátka, něco na téhlencté národní identitě nejspíš asi bude… Jestliže to nechápeme, popřípadě nevíme co, není to v první řadě naše chyba?

  11. Babička se naučila česky až ve 20 letech. Přesto se odjakživa považovala za Češku.

  12. To mám zase zásadní neznalosti. Žil jsem v tom, že když jsem v klášteře, nemám čas ani příležitost stát se prababičkou ….

  13. No , domlouvat sňatek ročního kloučka s 11 letou slečnou mi připadá poněkud scstné..

  14. skimici,
    prababičku nevychovávali v klášteře až tak dlouho…

  15. Halle,
    to nebylo nic proti ničemu. Sňatky byly pojistkou při státnických jednáních, aby se aspoň chvíli dodržovaly smlouvy a spojenectví. Domlouvaly se a rušily jak na běžícím pásu.

  16. Koneckonců svatba Přemysla Otakara se stárnoucí Markétou Babenberskou taky nebyla z erotického, či rozmnožovacího pohledu nic extra, ale z politického hlediska vyženil kus Rakouska. Koneckonců na Palceříkovi (Anežce z Kuenringu) musel dokazovat, že chyba není na jeho straně, nýbrž na Markétině. Evidentně ho to dokazování dost bavilo. Mě by zajímalo, jak Anežka vlastně skončila. Jestli ji šoupli někam do kláštěra, nebo co… pramenové o tom myslím mlčí.

  17. Ptakopysku 🙂

    než klouček vyrostl ke schopnosti zplodit dědice, nevěsta by byla obrazně v klimaktériu 🙂
    Skutečně samozřejmě ne 🙂

  18. 562 — A podobně neexistuje zmínka, že by snad babičku někdy napadlo do toho kláštera vstoupit co novicka… Že byla sirotek, neznamená, že byla nemajetná. Klášterní vychování tehdy (80. léta) asi bylo celkem standardní řešení. Alternativou zřejmě bylo jedině vychování v rodině jejího poručníka, mimochodem čtvrtinového (nebo polovičního, teď nevím) Itala; proč k tomu nedošlo, mi není přesně známo, ale třeba to ještě zkusím nějak zjistit. Zřejmě se mělo za to, že klášter poskytne kvalitnější vzdělání než měšťanská škola v místě.

    Ale to se jako obvykle vzdalujeme podstatě věci, jíž jsem se – ovšem trapně neuměle – pokoušel o malý kousek přiblížit v 560.

  19. 2 ptakopysk ad 498 – viz Plíhal: „Že čápi děti nenosí, už dávno vím od kohosi, kdo v tomhle směru zkušenější byl,že Ježíšek je tatínek a bludička je plamínek, jsem časem taky jakž-takž pochopil.
    Že polednice nechodí a Palečci se nerodí, mě dávno v hloubi duše nebolí, jen nedokážu pochopit, proč, když jsem mírně přiopit, mi lítaj‘ bytem žlutí sokoli.“

  20. 563 Halle
    Otec vlasti byl holt pragmatik. Sám byl ženat již od svých sedmi ket. Ale manželka ho prý nějakou nekonzumovala. Stejně jako Mohamed Ajšu. raději ho tedy biřmovali.

  23. 558 ptakopysku, pěkné obrazné jako bych viděl film. Pověstné dlouhé anglické luky. Snad poprvé byly použity palné zbraně, na straně Francouzů. Bez významu, jen trochu hrombác efekt.
    Důvodem, proč Francouzi se hrnuli do bitvy bylo, že si byli jisti vítězstvím. Byli v převaze, výkvět rytířstva. Obklíčit kopec a počkat by bylo sice účelné, leč nerytířské. Podobných pitomostí jsou dějiny plné, i velmi novodobé. Tradice nad zdravý rozum. Krvavě zaplacená.

  25. Dobrý večer,

    jo, jak skončila Anežka z Kuenringiu, to by mně taky zajímalo…Asi skončila v klášteře , kdyby měla nějaký další potomky kromě dětí s Přemyslem Otakarem, tak by asi po nich nějaký záznamy byly. Nebo ji rodina provdala za někoho, kdo byl ochoten zavřít oči nad levobočky? Nebo naopak jako matka dětí českého krále, byť svobodná, byla žádoucí partie? Kdoví….

    Jo, historie. Dcera měla maturitní ples,to už je taky historie, když tam byla mezi imatrikulovanými primány a připadalo nám, že ta maturita je tak strašně daleko….. a přitom dnes je to tak nedávno….

  27. Schumi,
    nedelas ty jako melouch kronikare Posseltovi?
    Dalo by dost prace, najit v stredni Jevrope dalsi stat, ktery by byl s technickym „pokrokem“ ( blbe budovatelske slovo) natom lepe, nez Cechie.
    A to nejen diky zdeprislusnym Zidum a Nemcum.
    Takze na sebedehonestujici vylevy zdejsich humanitnich zdelancu. . .proste seru.
    To brecej nad sebou a dobre jim tak.
    At se objednaj u rakusaka Freuda.

  28. Mít v baráku uznané královské levobočky byla výhra v lutrii, takže pokud se s Anežkou z Kueringů někdo oženil, asi se moc necukal. 🙂

    Na začátku asi nejspíš Anežka odešla s Marketou z Babenberku, protože před svatbou s Kunhutou politicky překážela, stejně jako Marketa. Nebo si ji vzal domů tatínek.
    V každém pádě Přemyslovy děti papež uznal za legitimní (i když bez nároku na trůn), syn se stal vévodou Mikulášem Opavským a dcery se výhodně provdaly.
    Takže, pokud Anežka neumřela či neměla manžela, nezůstala úplně sama.

  29. Dobré zas ráno… 2 Schumi – dle spisku pátera Batisty se v těchto případech doporučuje omývat si přirození vlažnou vodou…

  30. No jednak si někdo namastil řádně kapsu a dvojak je vnucení historické viny nejsnažší způsob manipulace s lidmi – jak Němci velmi dobře vědí…

    „…Evropští soudci, kteří se postavili proti většině, upozornili, že Česko bylo vlastně potrestáno za to, že se snaží otázku vzdělávání romských dětí aktivně řešit, na rozdíl od postupu některých dalších členských států EU. „Česká republika je ve skutečnosti jediným státem, který se pustil do řešení problémů, s nimiž se potýkají romské děti v oblasti vzdělání,“ konstatoval soudce Boštjan Zupančič. Závěr soudu, že tím porušuje zásady boje proti diskriminaci, tak hraničí s absurditou.

    „Soud tak posloužil k pozdějším účelům, které nijak nesouvisejí se zvláštním vzděláváním romských dětí v Česku. Až budoucnost ukáže, jakému účelu tento precedens poslouží,“ varoval soudce Zupančič…“
    http://www.novinky.cz/domaci/398237-evropsti-soudci-cesko-bylo-potrestano-vlastne-za-to-ze-se-snazilo-vzdelavat-romy.html?source=FBS

  31. 2 ptakopysk ad 558 – „Tragédií francouzského… řekněme … způsobu boje byla naprostá absence stragegie a taktického uvažování.“ – tento způsob je v té zemi pietně dodržován dodnes. Doplněn vhodně dostatkem bílých vlajek…

  32. 561 — Jak každej ví, já sem notoricky píšu samý triviality a samozřejmosti; a teď mám chvilku (než se probudím) zde zmínit hned tři.

    1) Pro mne — a řekl bych, že i pro většinu mých českých vrstevníků — byla národní identita vždy samozřejmá věc, a teprve daleko později mne napadlo, že to vlastně není tak jednoznačné.

    2) Naopak Foundrymanova babička, jak z jeho poznámky vyplývá, možná stála před trochu jinými samozřejmostmi: Ještě dříve, než si samozřejmě vyvolila češství, asi pokládala za samozřejmé, že si může vybrat. Toto jistě mohlo vyplynout z vícejazyčného prostředí; nemůže to ale mít i hlubší důvody? A jaké?

  33. >> quivis [557] – opravuji a doplńuji:

    Cizino, cizino, krásná a vzdálená,
    jak je mi těsná ta domácí halena.
    Jinde jsou šťastnější, jinde jsou krásnější,
    například v Japonsku, poznal jsem dvě gejši.

  34. Rakušáka Freuda 🙂
    tedy Šloma, narozeného v moravskoslezském Příboře do německy mluvící židovské rodiny, pocházející z Haliče :D; a zemřel v Londýně, kam se uchýlil před dobrodiním německy mluvící Třetí říše…

  36. No, já někde četl, snad v Paní komisarce, že bývalo při smíšených sňatcích zvykem, že Češka , provdaná do německé rodiny začala šprechovat, a Němka , provdaná do české začala kecat, a žádnej problém to nebyl.
    To bylo v dobách, kdy si spřátelené české a německé rodiny vyměňovaly děti, aby se naučily druhou řeč.

  37. 580 Ti soudci jsou samozřejmě právníci, jak jinak. Výborně znající zákony, judikaturu aby ne, když ji sami tvoří, a procesní pravidla. Svým způsobem patří mezi elitu. Jak je tedy možné, že vydali tak idiotské, zajisté ne ojedinělé rozhodnutí v rozporu s věcnou stránkou, s fakty? Že špatně rozhodují a že jejich špatná rozhodnutí jsou precedentem pro další špatná rozhodnutí? Vysvětlení je snadné a jednoduché. Realita pro ně není důležitá. Jsou to právníci.

  38. 586 tzv. „handl“

    Dodatek k 587: víte jaká je nejoblíbenější právnická činnost? Kromě přepočítávání peněz, samozřejmě? Vaření kůzlete v mléce jeho matky. Tak jak to předvedli.

  39. 579 PeSi, vidím, že jsi znalý. Pravidelně-li praktikuješ?

  40. 577 Šimone, ještě bys mohl dodat „Komu tím posloužíš: No jen řekni komu?!“
    Jenže jako pekařovec a ne masarykovec nejsem toho názoru, že historie má být prodejnou děvkou politiky.

    Samozřejmě, že vím, co mnohé vynalezl Cimrman.

  41. Jó, bohužel ti potřební asi nepraktikujou.

  42. dodatek, ano, ve střední Evropě, čili prakticky v „Českých zemích“. Co se týče státu, ten je jedno, kdežto národ je druhé. Nemusí se překrývat a také zde v rámci Rakouska, později R-U, nepřekrývaly. Co se týče průmyslové vyspělosti Českých zemí v rámci R-U, od počátku základem bylo nerostné bohatství, které v Rakousích a jinde chybí.

  43. Mace cituje z facebooku a dodává:
    Čeští zemědělci požadují odškodné za loňské sucho! Kupodivu ho nechtějí od Boha, ani od přírody, ale od vlády.
    Dodávám:
    Členové vlády jim ovšem nepřispějí ze svých rodinných rozpočtů, ale z našich. Zemědělci ovšem chtějí odškodné i tehdy, když je mokro nebo je příliš horko či velké mrazy. .
    Přitom při neúrodě ceny potravin logicky stoupnou, ovšem zemědělci se brání, že ze zvýšených cen moc peněz neuvidí. Nabízím jim tedy staletími osvědčený recept: Založit si vlastní podpůrný fond, do kterého si budou ukládat v dobách hojnosti a v dobách zlých z něho čerpat.

  45. Zpátečníku 582,
    to je námět na několik obsáhlých disertačních prací! 🙂

    Obecně bych řekla, že české národní obrození zavinili Němci – což myslím (skoro) vážně.
    Soudím tak např. z případu svého prapraděda. V rodině se hovořilo německy a nikdo to neřešil až do doby, kdy praděd odjel studovat do Mnichova – a vrátil se jako zanícený Čech a stal se jedním z obroditelů! 😀

    Oni totiž řiští Němci shlíželi na obyvatelstvo Kotlinky, ať české či německé, se značným opovržením – jakž se přesvědčili i odsunutí sudetští Němci po válce, se kterými se právě vlídně nejednalo.

    Jakž jsem byla již řekla výše, obrození bylo záležitostí celé Evropy a mimo přináležitosti územní, začala hrát roli i příslušnost jazyková a kulturní. A jak se tak Němci v Říši začali národnostně uvědomovat, realizovali to zejména přes ohrnování nosu na ty ostatní – to je takový nejjednodušší osvědčený prostředek. 🙂

    A jak tak ohrnovali nos, tak ti, na které byl ohrnován se začali logicky čuřit a následně i národnostně obrozovat, neb si přes to ohrnování uvědomili, že patří jinam, že NEJSOU ŽÁDNÍ EVROPANI, anobrž Češi, Poláci, Francouzi atd….

  46. (580) Někde jsem zahlédl statistiku gramotnosti cikánů, dost nasvědčovala funkčnosti české cesty.
    (582) Táta kdysi říkal, že on je Němec tak z 1/3.

  47. Zdá se, že v Bruseli na letišti se někdo snažil o multikulturní obohacení…
    Bruselským letištěm otřásly podle belgických médií dvě exploze. Příčina výbuchů dosud není jasná. Agentura Reuters informovala, že na místě je několik zraněných. K explozi došlo v odletové hale.

  48. Tak Sky News píšou, že explozím došlo v odbavovacím prostoru American Airlines.

  49. ptakopysku,
    když oni jim, po těch raziích, pořád chybí dva multikulturalisti do počtu. Tak se holt dalo něco takového čekat!

Komentáře nejsou povoleny.