Paříž a Malá doba ledová

Publikováno | Autor:

Zuzana Chlumská

 

Tak jsem si na Novinkách přečetla, že „Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou „ (Zde),

a věru, že jsem se podivila. Velmi jsem se podivila!

Je to jen obvyklé žvanění, nebo tentokrát vědí, o čem mluví? Spíše to vypadá, že jako obvykle, nejen že nemají tuchy, ale zřejmě jim to ani nevadí.

 

Dobou industriální označujeme většinou období od konce 18.století do konce II. Světové války. Doba předindustriální je pak logicky před tím.

Pilni čtenáři A.Jiráska, zejmén pak F.L.Věka, zajisté vzpomenou, jak rychtář Vavák přivezl národnímu buditeli V.Thámovi fůru dříví, aby nezmrznul! Ano, to je přesně ta doba, o kterou se jedná a která je klimatology nazývána Malá doba ledová!

 

Pan president Hollande by pak měl před velkohubými prohlášeními oprášit své školní znalosti o tom, jak dopadl Napoleon v r.1812 u Moskvy. Z původního počtu 440 000 mužů, kterými jeho armáda disponovala se v důsledku krutých mrazů a hladu vrátilo domů pouhých 40000

A nejen Napoleon v r.1812. Už v r. 1743 za války „o dědictví rakouské“ napsal J.Rulík ve své kronice: „ Byla pak toho roku zima velmi příkrá, takže zemřelých Francouzů od Prahy až do Chebu jako much leželo.“ (Zde)

 

A Malá doba ledová protáhla se až do konce 19. století, takže J.Lada mohl kreslit své krásné obrázky „ladovské zimy“ (Zde), jak ji znal ze svého mládí.

Dovedete si představit takovou zimu v Praze? Nebo v Paříži? Ono to pak vypadá třeba jako v extrémní zimě v r. 1947 (Zde).

To by teprv byla Eurokrize! Fofrníky by nefofrovali, sníh ze solárních panelů už by ani nikdo neodklízel, protože by se k nim prostě nedostal, uhelným elektrárnám by vázlo zásobování uhlím a odstavené jaderné elektrárny by asi jen tak rychle nikdo do provozu neuvedl. A na cestu by nevyjelo ani kolo, o kamionech a vlacích ani nemluvě!

Všimli jste si v té staré reportáži, že méně technicky vyspělá společnost snášela ten extrémní výkyv zřejmě o něco lépe, než bychom to dokázali my?

 

A nejde jen o velká chladna! V letech 1763-1804 probíhala další z klimatických epizod zvaná Malý pluviál IV., která měla na svědomí statisíce životů. Pod tímto tajuplným názvem (pluviál znamená italsky plášť do deště) skrývá se prostě fakt, že bylo z neustálých dešťů strašné mokro, které mělo na svědomí neúrodu a následný hlad a také řadu katastrofálních povodní. Časopis Vesmír o tom píše: „Z nejrůznějších informačních pramenů jej lze bohatě dokumentovat. Povodně z let 1784 a 1799 podle děčínských análů náležejí do první desítky vůbec těch největších historických labských povodní. Na účet tohoto malého pluviálu lze nepochybně zařadit i čtvrtou největší povodeň na Labi, která kulminovala 26. 2. 1805. Nejkřiklavějším projevem malého pluviálu IV byla hladová léta 1770 až 1772, která byla důsledkem série neúrod způsobených extrémním zamokřením zemědělských pozemků. Ačkoliv se psala druhá polovina 18. století, demografické důsledky hladomoru byly souměřitelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů. Jen od června 1771 do června 1772 v Čechách podlehlo hladu nejméně 250 000 lidí (podrobněji viz Vesmír 75, 455, 1996/8). „ (Zde)

 

A nedělejme si iluze, že v případě neúrody dovezli bychom obilí třeba z Kanady. Ona taková Doba ledová má totiž celosvětová záležitost! Ve „Velké knize o klimatu Zemí Koruny české“ její autoři píší: „…Malá doba ledová měla globální charakter. V Kanadě a na Sibiři dochází k posunu věčně zmrzlé půdy směrem k jihu, ve Skandinávii a Alpách se začínají opět rozšiřovat horské ledovce. Kaspické moře stouplo o 2,5m, ale údolí Nilu, saharská oblast a americký středozápad se stávají sušší. Celá Evropa je sužována nezvykle krutými zimami, při kterých zamrzá Baltské moře, švýcarská jezera, Temže v Londýně a v některých letech i Jadran. Sníh padá v Portugalsku, ve Španělsku i v horní Itálii….

 

Ne nebojte se, nechci strašit a Malá doba ledová na nás za rohem nečíhá. I když se světoví politikusové intenzivně snaží, ani sami nevědí o co a jen spoléhají na to, že „lid“ to neví taky a nechá, s prominutím, oblbnout! Ono se jim to totiž nepovede, protože změny klimatu jsou záležitostí natolik komplexní, že se jim to ani povést nemůže a veškeré zaklínání a vyhrůžky globálním oteplením mají jediný důvod – dohoda totiž předpokládá, že vyspělejší země pomohou v boji s klimatem těm chudším. Dolní hranice té pomoci je 100 miliard dolarů. A „wo to gou!“ Viz Zde

 

Na závěr znovu ocituji z Velké knihy klimatu: „Celkově však můžeme říci, že existují flexibilní civilizace, které dokáží přežít i velké klimatické změny i konzervativní společenství, které ohrozí i menší, např. srážkové fluktuace…“

 

Obávám se, že děláme vše, abychom patřili mezi ty druhé….

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 178 komentářů u „Paříž a Malá doba ledová“

  3. 2 ptakopysk ad 795 – já mám tu smůlu na představivost… Takže si velice živě představuju, jak – podobně jako 3 králové – přicházejí Karas a Zárybnická v roli Mrazíků s holou prdelí…

  4. Dobré ráno,

    No, pokud vím, dětské domovy opouštějí lidi na prahu dospělosti , obvykle vyučení nebo s ukončeným středoškolským vzděláním. Nemluvě o těch, kteří jdou dál studovat, takže by na tej koleji skončili stejně. Neměli by být znevýhodněni na trhu práce o nic víc, než děti z funkčních rodin.
    Jejich nevýhodou je hlavně to, že pokud neseženou práci, nemají za zády rodinu, která jim může pomoct.

    Srovnávat to s „vracením bezdomovců do normálního života“ je pitomost.

    Včera jsem tu měla kamarádku, má postiženého syna. Je mu kolem 45 a jezdí do stacionáře, kde si přivydělávají tím, že mají prádelnu a perou pro několik penzionů.

    ale to sjou lidi, kteřá jsou postižená a na běžnjém trhu práce nepoužitelní. Nějak nevidím důvod, proč by se měly pro zdravé lidi vytvářet nějaká chráněná pracoviště. Pomoc při hledání uplatnění na běžném pracovním trhu, to jo, to by mělo smysl. Ale tohle jen prodlužuje život ve skleníku, jaký děti v děcáku vedou.
    Na tej koleji přece stejně nebudou moct bydlet až do penze.

  6. Dano, mně je nějak divný, proč by chtěla britská tajná služba měla Jana Masaryka zlikvidovat jen proto, že se nechtěl vrátit do Londýna…

    MOžná dotyčnýmu přeskočilo nebo doufal, že si tím nějak pomůže.

  7. maydo,
    co kdybyste s tou svou bohorovností krapet zabrzdila!
    Děti s děcáku mají obrovský handicap právě z toho života ve skleníku. Neumí žít normální život, nedovedou si poradit v běžných situacích. Jakákoliv pomoc je víc, než vítaná.
    Nejsem si ovšem jistá tím, že je to právě život na studentské koleji!

  8. PeSi,
    nojo, já vím. Ta nešťastná věta:
    Genesis 27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
    Přitom ta původní Genesis, pečlivě ukrývaná v tajných sklepeních Vatikánu, praví: „Bůh stvořil Photoshop, stvořil ho, aby člověk mohl být obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“
    Ale i tak, představa hanbatého Karase…

  9. Mno, ryze teoreticky západu mohlo vadit, že syn prezidenta Masaryka byl ochoten zůstat v komunistické vládě. A tím do určité míry legitimizovat Gotwaldovu vládu.
    Naopak , zavraždění Jana Masaryka , svedené na komouše mohlo Gotwaldovu vládu poškodit.
    Bůhví, kde je pravda.
    Já kdesi četl, že smrt Jana Masaryka byla pro komouše velmi nemilým překvapením. Ještě měli v plánu ho propagandisticky využít.
    Pro legitimizaci svého účinkování.

  10. Já souhlasím s AeroKarlem, nemusí nutně jít o špatnou věc, i když ji provádí tahle podivná instituce.
    Děti v děcáku jsou materiálně zajištěné, ale praktické návyky pro život jim chybí (docela pochopitelně). Pokud se jim někdo pokusí pomoct, je to OK. Za pokus to stojí.

  11. Ad Masaryk, pokud by dále legitimizoval komunistickou vládu, měla by jeho likvidace Západem snad nějaký smysl. Pokud by ale hodlal odejít na Západ, měla by smysl (a velký) likvidace komunisty.
    Co hodlal se dost dobře neví, tedy já nevím a nikde jsem na nic určitějšího nenarazil.

  14. 2 ptakopysk ad 808 – „Genesis 27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ –
    No, proto jsou lidi taky pěkný kurvy!

  16. Ale rputi,

    já si myslím, že právě pobyt na koleji je docela dobrý způsob, jak se s tou realitou seznámit.
    I když i to je někdy otázka, někteří mamaánci na koleji jsou realitou víc nedotčení, než dítě z děcáku 😀
    Co na tom nepovažuji za dobré, je budování speciálních de facto chráněných pracovišť nebo hledání chráněných míst v neziskovkách místo podpory v uplatnění na běžním pracovnám trhu.

    K tomu bych ještě dodala, že o problému se ví už léta a že by bylo lépe ho řešit už v době, kdy děti v děcáku vyrůstají a ne až v okamžiku, kdy ho opouštějí.

  17. 799 — Koneckonců se lze s výhodou podívat také přímo na zdroje, z nichž Macek čerpal: http://www.ceska-justice.cz/2015/12/daniela-kovarova-za-teplo-domova-odpovida-zena-matka-nikdy-neprestala-potrebovat-otce/

    Odkud měl Macek Možného, neumím v rychlosti najít (bude snad jiný dobrovolník úspěšnější?), ten ale říká rozumné věci dosti dlouhodobě: http://zpravy.idnes.cz/nase-doba-napadne-pripomina-chvile-pred-padem-rima-rika-sociolog-ivo-mozny-1ry-/zpr_archiv.aspx?c=A081229_181333_kavarna_bos

  18. No, Jan MAsyryk na tom byl velmi podobně jako Václav IV., syn Karla IV. Slabý syn silného otce, od kterého se očekávalo příliš a který asi neměl šanci vystoupit ze stínu otce.

    Co hodlal v tom 48. – no, možná to nevěděl ani on sám. Tím spíš to asi nevěděly ani tajné služby odou stran, které z toho dělaly svoje vlastní závěry a podle toho jednaly.

    Možná se mu po létech exilu prostě už nechtělo do toho exilu znovu, ať tu byla situace jakákoliv a myslel si, že to tady nějak překlepe.

    Já myslím, že by toho nešťastníka už měli nechat v klidu spát. Ať už ho z toho okna kdokoliv shodil nebo skočil nebo spadl sám.

  19. Hm , vysokoškolákům dodají naivní „řezivo“ až pod nos…
    Ty děcka jsou osamělé, a budou se snažit někoho získat…..

  20. Halle,
    dokonce bych si dovolil tipnout, že právě teď někdo v Brně nakupuje u floristy semínka, lampy, substrát a hnojivo. Odbyt se konečně hne!

  21. Ona se proti Janu Masarykovi hned v Únoru vedla mediální kampaň….

    Tehdy už byla v plném proudu mediální hysterie vypuklá koncem února kolem vstupu Masaryka do vlády, kromě jiného označeného za ctižádostivého salonního bolševika. za loutku se značně pokleslou prestiží , za politického playboye, za loutku, za cynického fantastu, zrádce otce i vlasti, odsouzeného celým světem (příslušné citace viz Ivan Brož, ukázky pak viz též zde http://samanovodoupe.blogspot.com/2011/03/jan-masaryk-mrtev.html), což prý sám Masaryk podle dr. Jaromíra Kopeckého komentoval slovy to je strašný, jak mně nadávají,já to nevydržím. Podle Davenportové tuto kampaň u ní v pokoji komentoval slovy: Je vůbec možné, aby někdo na Západě, někdo, kdo mě skutečně zná, byl tak hloupý a nepochopil, co je mou povinností? Jak se, k čertu, mohu dostat ven? Je to má jediná šance.

  24. Halle,
    to je myslím jeden z důvodů, proč se místní politické elity obávají toho možnosti obsazení Kotlinky Ruskem. Putin by tu nenašel nikoho, kdo by splňoval jeho požadavky na protektorátní vládu. A když si uvědomí, co Putin dělá s nepotřebnými, chybujícími, či překážejícími politiky… 😀 😀 😀

  28. NoName 826,
    oplotit a nechat ať se vymlátěj mezi sebou.!
    Hlavně nepustit sem. Pokračujou v pranici v nejbližším německém úprchlickém táboře!

  29. 827- Teď mi známá, která spoluvlastní dům jenom kousek od inkriminovaného baráku (tak 20 m) vykládala, jak válčí s památkáři, protože chce otevřít kavárnu a ve dvoře, kam není odnikud vidět chtěla mít letní zahrádku … Prý to nejde, narušilo by to vzhled ulice (přestože z ulice dvůr vidět fakt není). Asi dobrý oddíl.

  30. To je úžasné, jak se v poslední době zpřesnila střelba spojeneckých letadel v Iráku! 😀 😀

    …Při náletech spojenců vedených Spojenými státy v Sýrii a Iráku bylo za poslední měsíc zabito deset velitelů Islámského státu (IS). Jsou mezi nimi i lidé spojovaní s teroristickými útoky v Paříži a plánující další podobné útoky na Západě. V úterý to oznámil mluvčí Pentagonu Steve Warren….
    http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/390482-pri-naletech-zemrelo-deset-velitelu-islamskeho-statu.html

  31. Rputi,

    ať se perou, kde chtějí,jen když je to od nás daleko 🙂

    BohoušiB,
    neletíš náhodou kolem ve své vzducholodi ? Potřebuji odbornou radu, kde se dopídit starobylých fontů gotického písma littera textualis, lit. tex. formata a lit. tex. currens. Kam jsem zabludila, jsou jen ukázky ze starých textů, ale fontů jsem se dohledala jen nějakých moderních, těmito inspirovaných.

  32. ad 826 – nihil novi sub solle… A co takové Kosovo?

  34. Matzurko, ahoj. Ty chceš sázet Gutenbergovu Bibli? Nebo něco jí podobného? V češtině? Nebo by ti stačila západní, anglická verze fontů (bez našich nabodeníček)? Těch je přece jenom více… 😉

    V čem to chceš prosím sázet? V InDesignu či Quarku nebo třeba v TeXu (LaTeXu)? Ty fonty pro ně se liší. I když dnes to už je vlastně jedno. Takový XeTeX už umí i klasické Type1, TTF či OTF fonty taky jako InDesign…

    Zkus mi prosím napsat své požadavky podrobněji a já ti už něco pošlu…

  35. Matzurko. Kruciš, jestli já nemám po čertech dlouhé vedení…

    Nechceš ty to na nějakou tu Novoročenku? Já tě mám tak spojenu s vědectvím, že jsem automaticky u tebe předpokládal to nejsložitější použití (proto třeba i ten TeX či LaTeX) a vono to tak koncem roku být vůbec nemusí! … 😉 😀

  36. Bohouši,
    nic složitého ani vědeckého, stačí i bez nábodeníček, je to jen prázdninová hádanka, kterou dostala dcera od dějepisáře – tedy celá třída. Dostali za úkol přepsat jednu větu ze slabikáře z 19. století (Bližní tvůj jest každý, kdo tvé pomoci potřebuje.) do různých „skriptů“, z nichž už dítko většinu vyslídilo (cyrilice, hlaholice, carolina, runy Futhark…) – pomohla jsem jí to zainstalovat do fontů ve Wordu – ale tyhle gótské nějak nemůže najít, vždycky jí vylezou nějaké „gothic“ s upírama nebo elfama 😀 Ono by asi stačilo najít aspoň vzorovou abecedu, to si pak přepíše růčo, ale zatím jsme neuspěli ani s tím.
    Ještě taky nestihla najít „českou humanististickou kurzívu“, ale tu snad dohledat půjde.

  37. humanistickou….

    Já už taky blbnu 😀
    Ale přepsat přednášky do run by možná bylo zajímavé, žejo 🙂 ?

  38. Ahoj Bohouši, to bys možná taky věděl, jak jsou kódovaný ty TrůTajp fonty, co je předpokládá PDF, potažmo AcrobatReader… Jde mi o to, že netuším, které znaky tam jsou na jakých pozicích, a když do toho PDF zapíšu 8-bitové znaky, nevím jak jinak (než kódovací tabulkou, kterou zřejmě musím zapsat taky) přesvědčit AR, že ty znaky jsou ve Win1250.

    Původně mi připadalo přirozenější na to užít Type1 font, jenže ten češtinu zřejmě vůbec nemá(?), musel bych tam individuálně nasazovat háčky a čárky.

  39. 839 — Na toho dějepisáře bych se možná ještě drobet podíval, Matzurko. V dnešním kontextu mi ten citát zní podezřele pravdoláskařsky. Nebyl náhodou zadán centrálně, podobně jako se před pár měsíci kdosi pokoušel glajchšaltovat školní občanskou výchovu.

  41. Dějepisáře mám v zorném poli,
    už od loňska, kdy nedostatek známek ze zkoušení nahrazoval známkami za úpravu v sešitu.
    Ale oni teď berou počátky křesťanství, raný středověk atd., tak ten citát beru jako případný.

  42. Matzurko, ahoj. Ten Futhark by šel (zvláště kdybys češtinu psala se spřežkama)… 😉

    Zkus třeba tyhle adresy (obsahují i „mapy znaků“ = po tvém vzorovou abecedu, což dítko ocení):

    1. Česká stránka „Font River“:
    http://cz.fontriver.com/gothic/medieval/

    Tahle česká stránka obsahuje cca 264 fontů ze středověku, je u nich právě i zmíněná mapa znaků, takže si vše člověk může prohlédnout před stažením. Navíc jsou zpravidla free a tudíž jejich použití je legální. České asi budou jen některé.

    2. Česká stránka s českými fonty (opět free, tedy legální použití) – „České fonty“. Vše je roztříděno do jednotlivých kategorií písem, tedy tobě stačí tato stránka (ovšem jsou tam mezi nimi i obyčejné fonty – špatné roztřídění, ale ty gotické tam jsou rovněž, celkem 2 stránky a české fonty jsou tam zcela určitě):
    http://www.ceskefonty.cz/kategorie/goticke/

    Gratuluji děcku, že má takové zájmy. Tak ať si to spolu užijete…

    Kdyby bylo zapotřebí nějaké rady či fontíku, rád pomůžu.

    Tady je adresa s ukázkami oné kurzívy na stránkách „České genealogické a heraldické společnosti v Praze“ viz
    http://www.genea.cz/informace/rady-do-zacatku/pismo/
    dole jsou odkazy na vzory písmen a na nich pak další odkazy přímo v PDF (2) na ta dobová písma v 18. a 19. století. Doporučuji si ty dvě stránky vytisknout.

    Mě se sem víc než 3 odkazy najednou nevejdou, poté Šumavák přestává fungovat…

  43. To tedy opravdu nevím, Matzurko… Sama píšete, 19. století. Raný středověk, říkáte, raný středověk… Nehodilo by se tam lépe něco z křížových výprav?

    — — —

    No nic, pomalu zas půjdu listovati svou včerejší akvizicí: Einbauvorschrift für das Einheitsstellwerk z roku 1929, vydání 1940. Taky ještě švabachem.

    Samý drátovody! Mimo jiné tam vidím převody do pomala a do rychla (to se snad v Čechách ani nepoužívalo, Venco?), spoustu stránek věnovanejch dálkovému přestavování (a zamykání) výhybek, v tom byly Reichsbahn zřejmě také pokročilejší… Tím, jak neumím německy, a ve spojení s tou složitostí to na mě dělá dojem skoro stejně tajuplnej, jako kdysi před 40 lety katalogy a schémata obvodů TTL.

  44. Bohouši,
    díky, z toho něco vybereme 🙂 Já věděla, koho se zeptat 😉

    Zpátečníku,
    z 19. století je zmiňovaný slabikář, v době křížových výprav moc slabikářů asi nebylo… Ale jsem ve střehu 🙂

  45. No, vždyť já vím, Matzurko. Jen se svojí tradiční trapnou doslovností připommínám, že kdybychom tento — možná neuvážený, možná nadnesený, možná podvržený — citát vzali vážně, samotný pojem bližního bychom tím rychle postavili na hlavu, učinili nepoužitelným, ba též pro nás zhoubným. Což je (a myslel jsem, že toto netřeba připomínat) jeden ze základních pravdoláskařských triků.

  47. Zpátečníku, ahoj. Ne zcela dobře jsem rozuměl tvé otázce. Ty chceš prosím editovat samotné PDF? Tedy mám na mysli již hotové PDF, do něhož chceš dodatečně vkládat opravy či nové znaky?

    Možné to je, ale je s tím spojena řada problémů, pokud je těch vložených písmen více než jedno. Natož jedná-li o odstavce. V hotovém PDF již při jeho editaci nově nepřelomíš řádek jako v normálním editoru a s jistotou ho neuděláš nikdy stejně dlouhý, jako jsou další řádky v témže odstavci. Není to taková legrace. Na poslední prezentaci firmy Adobe jsem tímto problémem poněkud trápil její zastoupení, které se čímsi podobným chlubilo. Nakonec jsem své dotazy ukončil ruky mávnutím. Nemělo to smysl…

    Jinak v Type 1 fonty problém s češtinou nebyly v principu vůbec. Písmenka s různými nabodeníčky, cedillami či ogonky apod. či s jakýmkoli neobvyklými znaky nad či pod písmenky se řešily přes tzv. kódové stránky. Prostě a jednoduše. Měl jsi font třeba „Palatino“ v západoevropském kódování. Ten obsahoval 256 znaků (mohlo jich být poněkud i více). Chtěl-li jsi sázet česky, musel jsi mít nový font „Palatino“, řekněme CE, který měl české znaky namísto některých jiných západních a tím jsi sázel češtinu, polštinu či slovenštinu. Když jsi chtěl kupříkladu v češtině vysadit třeba francouzskou „cedillu“ – „ç“, musel jsi se přepnout do západoevropské verze téhož fontu. Jinak jsi měl smůlu. A v případě řečtiny, najmě té klasické, si zase musel mít novou verzi téhož fontu. Nemluvě o tibetštině, hebrejštině, arabštině atd. Japonštinu a čínštinu raději nezmiňuji…

    Teď se těmito problémy zpravidla není třeba zabývat, máme OTF (OpenType) a TTF (TrueType). V Open typovém fontu může být až 65 536 znaků, což by mělo stačit… 😉

    Co se týká rozličného kódování, mimo Windows 1250 je asi ještě lepší používat Unicode UTF-8 či UTF-16.

    Na konci své odpovědi ovšem končím s tím, že si nejsem zcela jist, zda jsem ti odpověděl správně a hlavně na to, co jsi měl ty na mysli. To tvé PDF, jež si dle všeho edituješ jakýmsi svým vlastním způsobem, mě dosti mate (a to myslím ohne sranda). V Acrobatu Professional, který vlastním, to ovšem jde, zasahovat do něj, nicméně taková legrace to zase není. Korektury se v něm dělají nyní již standardně, ovšem všechny opravy se pak stejně zanášejí do zdrojové aplikace, zpravidla InDesignu a z ní se pak generuje nové PDF. Jsou sice různé preflightové aplikace (PitStop Professional), které umožňují editovat hotové PDF na té vyšší úrovni, tyto jsou však již mimo mé finanční možnosti. Nicméně jsem se snažil odpovědět, jak jsem zvládal…

    Nyní se jdu věnovati korekturám „Indonézských bájí a pohádek“.

  50. Ten FB má něco do sebe – takhle plácal loni 30.12. Obama:

    „I když jde často o skutečně vážné až neřešitelné problémy, tak díky světovému vůdcovství Spojených států dopadly lépe, než by tomu bylo bez naší účasti,“ říká Obama a konkrétně zmiňuje virus Ebola. „Ještě před několika týdny byla většina lidí přesvědčena, že to nezvládneme. A vidíte, ve Spojených státech se za tu dobu neobjevil ani jeden případ onemocnění.“

    Podivuhodný svět americké virtuální reality….

Komentáře nejsou povoleny.