PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  2. Nééé!
    Ono nářadí znám. Dobré.
    Jenže jde mi o upínací držák pro ony všeobecně dostupné pilové listy potřebného rozměru a provedení.

  4. Prý se chystá remake Sedmi statečných. bude o naší vládě:
    Spoek zbytečných.

  5. To nickname:
    „Mnohokrát moje rodina, příbuzní museli začínat od nuly. Když bude třeba, začneme znovu. Civilizaci, společnost, společenství lze vybudovat na zelené louce. I v bažině. I v Mordoru.“
    Neni to az takova sranda zacit od nuly. Kdyz se ale clovek po case ohledne a vidi, ze pohnout sunkama se vyplati, je to prima pocit.

    • Ha! Bad Karlsbrunn!
      To je tam kde během čarodějnických procesů zhovadilý Dr. Priessnitz týral ženy studenou vodou?

  7. Tak Elizabeth Holmes dostala 135 měsíců basy. A hned se objevily názory, že jde o projev mužského šovinismu. Chlap by prý dopadl lépe. To si sice nemyslím, ale nějaké to jadérko bych v tom našel. Kdyby totiž Theranos nezaložila ONA ale ON, tak by se na projekt možná dívali potenciální investoři pečlivěji (i když…). Nicméně veřejnost hýkala nadšením, že nejenom Steve Jobs, Sergey Brin, Bill Gates atd. atd. – ale je tu i nějaká Bětka Holmesovic která nabrala směr k budoucnosti. Na to si docela dobře pamatuji.

  8. Nemám rád Micheale Moorea a chvíli mi trvalo než jsem se odhodlalshlédnout tento jeho dokument. STojí zato. Odkopává pozadí – universitní a korporátní zelené energie. Podle mne to platí i pro Evropu. Je to slouhé, ale stojí to zato vidět : https://www.youtube.com/watch?v=Zk11vI-7czE&t=139s

    • Díky. Budu sdílet svým známým ekologům.
      Doplnění mého výroku: Ze dvou litrů nafty dostaneš jeden litr bionafty. V lepším případě.
      Ve Státech platí ještě nižší účinnost pro benzín z kukuřice.

  9. K posouzení pro naše za mořem:
    Dnes Ivan Hoffman –
    Je tu případ Američanů, kde panuje nevídaná nenávist mezi demokraty a republikány. Pokud ještě Amerika drží pohromadě, dost možná je to tím, že k volbám chodí jen polovina Američanů a na smrt že se tedy nenávidí republikánská čtvrtina s demokratickou čtvrtinou, a polovina Američanů té nevraživosti zatím přihlíží a ještě definitivně nezvolila stranu.

  10. Na smrt nenávist je příliš silné a zřejmě evropské nazírání. Ja bych to spíš nazval – ignorací kombinovanou s opovržením. Kdyby šlo o nenávist tak už by se tu dávno střílelo. (podstatně víc než se střílí).

    • Tady se taky nestřílí. Už jenom proto, že tu v Kotlince se spíše jenom fackujeme. Ale emoce jsou docela silné.

  11. Ivan Hofmann to vidí podobně jako já.
    Vidím tak kromě jeho dělení ještě dělení podle rasy a pohlavního zaměření, LGBT. Vypadá to, že to tam není o nic lepší než u nás, spíš horší. Ale je to daleko, mezi lidi se tam nedostanu ani náhodou. Všechno jenom z několika zdrojů. Podle nich se nedá nic rozumného usoudit. Snad jen to, že ve Státech je ještě větší rozkol mezi věrchuškou a lidmi a mezi lidmi a médií.

    Jak to vidí insideři? Taky jsou to už staří pánové s bohatě prožitým životem. Ty tři, čtyři které znám nemohu ani náhodou hodit do stejného pytle, dokonce obrazně je nemohu ani postavit na stejnou poličku. Od zahořklých dědků, zamrzlých ve své době až po bujaré revolucionářky, které by nám rády upřímně poradily, jak z toho ven, ale už neznají zdejší reálie.
    No nic, budu muset integrovat. Tohle každému staršímu dělá hlava sama. Průměruje, zjišťuje limity.

  12. Dušan Neumann (19.11.2022 (18.50))
    Dušane a fakt to „běžný američan“ který není zrovna specialista přes politiku tak prožívá?

    • Ale vůbec ne. Já bych Američany, když už generalizovat, dělil to lčící většinu, která si hledí svého a maká a na tu uřvanou menšinu předvádějící se na sociálních sítích. Až na nějaké výjimky v NYC a San Francisku buzeranti jsou většinou k smíchu a zelení v opovžení. Je pravdo, že rasismus, zejména černošský, díky Obamovi ožil. Ale také ne všude. Spíš probudil čeré konzervativce – už bylo na čase. Typická je Gergie – do Senátu se rvou dva černí – progresivista s konservativcem. A tak je to se vším.

  13. Ochránce zvířat nejsem ale petici proti ohňostrojům v (nejen) Ostravě bych spokojeně podepsal. Stejně jako zákaz hudební produkce při pivních fesťácích s hladinou HLUKU vyšší než 80 dB. To jsem střelil od ruky. Mám na mysli takovou hladinu hluku, při které již musím někomu křičet přímo do ucha aby mě slyšel.

  14. ad skimic (19.11.2022 (9.05)): Jste ale krutý dědeček. Vůbec jste nevyužil dobra poskytnutého naší vládou a nedovolil vnoučatům vzít si sněhuláka do pokojíčku. 😀

  15. Nickname, tojevono!!! Upínání pro „T“.
    Ne, že bych se vzdal svého projektu, už mám materiál na držáček, prodlužovací matku šestku, šroub, červík na imbusík. Trošku vrtat, trošku řezat a pilovat….
    Jenže, ty kleště musím mít!

    • Surge je trochu těžký, Wave+ je lehčí. Ale Surge mám raději.
      Nesrovnatelné s Čínou. Těch čínkých hraček mám také pár, ale tohle jednoduše funguje. Čína se hned ožvejká. Když koupíš kvalitní, jseš na velmi podobné ceně.

      • Levné Číny mám také. Různě rozestrkané, aby byly po ruce, v autě, doma, v garáži…Nástroje nic moc, šroubováky jsou „dodo“. Ale překvapivě dobře použitelné. Při té láci.
        Jenže Surge, při kvalitě má bonus v tom držáku pilky.
        Koukal na ocel, je lepší než základní 420.
        Dávám na Tvoje doporučení.

      • Vyzkoušej si, co ti padne do ruky. U nás na vsi jsem to bral z A-boxu. Někomu se líbí Gerber, někomu Victorinox…

  16. Inu, Ivan Hoffmann říká totéž co já, jen to říká mnohem otevřeněji. Já, jak se Laskavý Čtenář rozpomene, raději občas a místy prohodím, o fous obezřetněji, takové ty svoje větičky a obraty:
    • Neumím si představit, jak by se dnešní problémy daly urovnat po dobrém.
    • tělesná odpovědnost;
    • bezectný, lidsky bezcenný     (akronym BLB; za starých zlatých časů totiž koncept lidských práv neexistoval, práva se odvíjela od cti, a té šlo pozbýt, pokud tedy člověk předtím nějakou měl);
    • Není částečné zkurvenosti.
    atd. atd.; tady bych se musel začít rozpomínat já.

    Akorát mi je hrozně divná jedna věc: Tohle říkám circa deset let. Ostatní kráčeli vpřed a dnes (někteří) už jsou někteří tam, kde já před deseti lety. Zatímco já – a to právě je to prapodivné – se už celá léta odtud nikam dál dostat neumím.

    • Druhé někteří tam ovšem nepatří, to už by bylo příliš vyumělkované. (Ale ne že by takováhle figura neexistovala, užívali ji třeba Ivan Vyskočil nebo Václav Havel v 60. letech.)

  17. Tohle že je všechno? Když prohlížím, co jsem dnes přes poledne v půlhodince cestou nacvakal, pokouší se o mne záchvat, jaký by neuměl vystřihnout snad ani legendární Tépichfesser Adolf…

    Ale ono je to asi tím, že to tam od posledně zarostlo, a záběry, které jsem si tentokrát chtěl zkusit se sněhem, už nejdou a hned tak nepůjdou.

  19. Musk pravil: Vox Populi, Vox Dei – účet Donalda Trumpa bude obnoven,

  21. Dobré ráno. Dušane, proč jsem Moora neviděl dříve?!
    Je tam pěkný seznam sponzorů „zelených hnutí“, „zelené energie“. Mj. bratři Kochové (nevěděl jsem), Gazprom (zmiňoval jsem). U nás stejné typy mluví o „potravinové soběstačnosti“, protože lidé díky Klausovi ví, co jsou zelená hnutí a jejich sponzoři zač.

    • Legrační je stejný model. Ochočíš si „levici“ i „pravici“, necháš je se hádat o blbosti. Přitom v klidu inkasuješ.
      Myslím, že ani Doník nezastavil v US biopaliva. Zaváděl je G.W.Bush.

  22. Zpátečník (19.11.2022 (21.12))
    Zpátečníku dobré ráno. Četl jste někdy Kazatele? Možná ho v některé své minulé inkarnaci sám dokonce napsal?

    Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!
    K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem?

    Ale říká i
    Vzhůru! Jez radostně svůj chléb a zvesela pij víno své,

    Protože
    Živí vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic.

    Promlouvá k nám z dávných věků Kazatel. Užívejte si.

  23. Vzhůru! Živí vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic.
    Jez radostně svůj chléb a zvesela pij víno své.
    Promlouvá k nám z dávných věků Kazatel.
    Je i kratší verze: Carpe diem!
    A podle téhle verze se zhusta řídíme. Česky: Po nás potopa!

    • To byste Kazatele nespravedlivě zkrátil.
      Já jsem vybral dvě pasáže abych Zpátečníkovi vyvážil jeho různé „zkurvenosti“.
      Však i dvd dal odkaz na zhudebnělou třetí kapitolu. Mmch, původně od Peta Seegera, kterého jsem vždy politicky nesnášel ale jeho písně obdivoval a zpíval.
      Ačkoliv, jak stárnu, jeho (americký) pacifismus mi již není tak nepříjemný a v zrcadle Ukrajiny by se nějaký nový Pete mohl klidně zase zrodit.

  24. Dobré dopoledne,

    myslíte, kocoure, že když budete svůj chléb žvýkat s nechutí, do vína ronit slzy a své dny si neužijete, ale protrpíte, tak tím nějaké potopě zabráníte? 😀

    „A podle téhle verze se zhusta řídíme. Česky: Po nás potopa!“

    Nikoliv podle hesla „Užij dne“, ale podle poněkud scestného výkladu, že užít si musí nutně znamenat nějaké bezuzdé radovánky bez ohledu na následky, že to znamená divoký flám s kocovinou druhý den.

    Ale užít si můžete i docela obyčejný den, můžete si užívat s radostí běžné maličkosti, vychutnat obyčejné jednoduché jídlo a nakonec ten den můžete užít i k tomu, abyste něco udělal, co je potřeba, co má smysl.
    Užít dne může znamenat, že se večer pochválíte za to, že jste konečně udělal něco, k čemu jste se dlouho chystal.

  25. Ještě bych dodala, kocoure, že poslední trendy v psychologii hodně směřují k tomu, že se stává spoučástí terapie učit lidi „užívat dne“ a nepřehánět to s trápením se nad minulostí nebo budoucností.
    A není to jen nějaké šarlatánství, protože stále platí, že ve zdravém těle zdravý duch, a trápení se samozřejmě podepisuje i na těle a vyvolává všelijaké zdravotní obtíže a může víést k rozvoji deprese. Což není nějaké „intelektuální depka“ nebo splín, ale vážná choroba, kterí se říká „rakovina duše“

    • Ach, jak se můžeš radovat, když tolik lidí ve světě trpí, židi ukřižovali Ježíška…
      Což nevíš, že pravý život je slzavé údolí plné utrpení, za které se Ti dostane odměny ve věčné rajské blaženosti, kdežto těm kteří se osvobozujícímu utrpení vyhýbali, je souzeno tisícinásobné a věčné? Poslouchej hřímání z mediální kazatelny, plň nařízení vrchnosti, plať co máš, i cokoli navíc je vítání, a těš se. Dosud nikdo si nestěžoval…

  26. Tak trochu demagogie, maYdo. [;>))
    Těch subjektů mám na mysli vícero, takový multísubjekt, mnohozvíře. Nemyslím si, že poněkud flagelantským přístupem někdo může zachránit svět – o to se pokoušejí třeba „přilepovači“. Na druhé straně jsou ti, kteří létají letadly z jedné konference na druhou, aby tam pronášeli plamenné projevy o přebytku CO2 a nutnosti zastavit jeho vznik třeba zákazem létání. Známé „Káží vodu a pijí víno.“ Bylo by to delší přednášku, co jsem myslel a proč jsem Kazatele zkrátil.
    Ano: Carpe diem! ale i Memento mori! a to nejen tu svou.
    Tady je to zkrácené nejvíc, jak dokážu.

  27. Přiznámn se, že mi stále uniká ta souvislost mezi Carpe diem a Po nás potopa. Pro mně to má každý jiný význam.
    A jetsli si to nějaký mnohozvíře vykládá jinak, je mi vcelku jedno. Nejsem součást mnohozvířete.

    • Jste součástí mnohozvířete, i když se tak necítíte.
      I když to popíráte. Já též. S tím nic nenaděláme.
      Mnohohozvíře – je naše populace, v širším pohledu celé lidstvo,.

  28. Do obecného povědomí Carpe diem… manipulativní dezinterpretace. Jako příkladmo Machiavelliho. Jenže kdo z lidu se zabývá prameny, že.
    Krleš, krleš…..
    Přijde božský Kloister a všechny kočky odvede na Fušál.

    • Carpe Diem (quam minimum credula postero)
      Horace obviněn nespravedlivě z hedonismu. Čas prostě plyne jednosměrně a jak už Kazatel říká …. mrtví už nic nevědí.

  29. Příklad je třeba v těch plastech v odpadu: My tady zakazujeme brčka a v Temži vznikají celé ostrovy z usazených „vlhčených ubrousků“ které se nerokládají ve vodě.. Pokud jste viděla, jak vypadají řeky v Asii (Thajsko, Kambodža) tak pochopíte, že to zákazem silonových pytlíků a šťourátek do uší neovlivníme ani ve zlomku promile.
    Ale moudře s veškerou publicitou žvaníme o těch zákazech a tváříme se, že zachraňujeme světové oceány. Převýchova Asiatů v chudých zemích je asi nemožná, Ale třeba flotilu lodí, které by ten odpad posbíraly z hladiny (jsou tam toho celé rozsáhlé plovoucí ostrovy) a nějak rozumně (třeba jako plnidlo do betonu nebo asfaltu) využily nikdo nehodlá financovat.

    • Nebo když vzpomenu válku na Ukrajině a dodávky zbraní a munice do války, která, ať dopadne jakkoliv zanechá za sebou zničenu zemi s devastovaným chudým obyvatelstvem, které se bude snažit uprchnout někam pryč vidím (ač nechápu), že cíle lidstva jsou spíše „Po nás potopa“, ale jen pro některé „Carpe Diem“ což je v přímé příčinné souvislosti. A zapomíná se na „Memento mori.“
      Mnohozvíře….

      • A vrátil bych se ke Kazateli:
        Živí vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic.
        Napadl bych první myšlenku: Nejsem si jist, že vědí. Někteří o tom ani neuvažují.

  30. Dobré popolední vespolek,
    to mnohozvíře popsal Páral v jednom ze svých románů.

  32. Schumacher (20.11.2022 (12.09))
    „Ach, jak se můžeš radovat, když tolik lidí ve světě trpí, židi ukřižovali Ježíška…“

    Hele, Schumi, ve Staré Knize o tom nic není v Knize Nové, co mají rádi křesťani je zápletka asi takováto:
    1. Každý od narození hřeší, proto také zemře“
    2. JC se nechal ukřížovat a tím vzal ty hříchy na sebe.

    No. A zde by pro mě ta Nová Kniha mohla i skončit.
    Křesťani to mu věří a tak to mají vyřešené a nemusí prudit ani ty, kteří na to buďto nevěří anebo je jim to fuk.
    Amen, pravil skimic.

    • „a tím vzal ty hříchy na sebe“
      z logiky vyplývá, žr na sebe mohl vzít hříchy již dokonané, ale nikoliv ty naše, tedy pro něj ty budoucí.
      A včil mudruj, amen. 😉

      • Hele, Ty šťouro. I budoucí. Jaký by to mělo smysl přijít, udělat tlustou čáru a zase zmizet?

  33. „Příklad je třeba v těch plastech v odpadu: My tady zakazujeme brčka a v Temži vznikají celé ostrovy z usazených “vlhčených ubrousků” které se nerokládají ve vodě.. Pokud jste viděla, jak vypadají řeky v Asii (Thajsko, Kambodža) tak pochopíte, že to zákazem silonových pytlíků a šťourátek do uší neovlivníme ani ve zlomku promile.“

    Víte, kocoure, celý život mi někdo říká, že něco pochopím, až…. Kdysi mi říkali, že pochopím, v čem tu žijeme, až vyjedu do NSR a uvidím, jak tam v obchodech mají všechno.
    😉

    • já přece vím, že zákazy nic neřeší, netřeba mi sdělení, že kdybych viděla, tak bych pochopila….
      Co by něco řešit mohlo, je individuální odpovědnost každého z nás za své vlastní skutky. Tak se snažím plasty užívat co nejmíň, třídit odpad, přemýšlet při nakupování a neřeším, že někdo pronáší zbytečné projevy, létá po summitech nebo se lepí k silnici. Dělám, co můžu já sama.
      A nebrání mi to vychutnat si dobrý kafe při pohledu na zasněženou zahradu a netrápit se tím, že za chvíli sníh roztaje a až vylezu na ulicích, tak tam z něj bude břečka. Do zimní břečky to chce dobré boty a ne meditovat nad tím, jak je hnusná.

      • Jde o to, ponechat si vlastní rozum a nenechat ho „indoktrinovat“ kdejakou pitomostí. A vidět ty cizí nápady v širším záběru, Vlastně to je důvod, proč se neúčastním lokálních půtek na té nebo oné straně a trčím si sám „na sloupku u vrátek“.(Asi tak od dvaadvaceti., Tedy přes půl století.)
        A ano, je mnohem účelnější si vzít dobré boty a ne dumat, kdo může za globální oteplování a pořádat o tom konference případně se někam veřejně přilepit.

        To platí obecně – přežije ten druh, který se přizpůsobí vnějším podmínkám a ne ten, kdo se snaží ty podmínky přizpůsobovat sobě. Tak to chodí i přírodě.

  34. Trochu optimismu bych prosil, např. idnes

    Václav Sabáček
    Souhlasím. Jen se obávám že právě mladší gen.se ani nebude namáhat četbou. Nedávno jsem v nějaké anketě slyšel mlaďocha který na dotaz co se stalo u nás v roce 1989 odpověděl, že byl vyhnán Hitler.

    No sláva, aspoň něco si pamatuje, taky mohl říci Archimedes.

  35. Jsem pro demilitarizaci.
    Je důležité, aby útočník opustil okupované území. I v případě, že se nestáhne, nedodávat bránící se zemi zbraně s doletem větším, než má útočník.
    Poté, co se útočník stáhne, je nutné zajistit obnovu země, z finančních prostředků útočníka. Do obnovy je třeba investovat podobně, jako USA investovaly do Afghánistánu, Iráku.
    Je to správné?

    • Spíš to vypadá, že vítězný útočník je odsouzen k následné prohře.

    • „Do obnovy je třeba investovat podobně, jako USA investovaly do Afghánistánu, Iráku.“

      Tak tam už je splněno. Stejně jako v Afghánistánu, i Rusákům byly američany ukradeny devizové rezervy centrálních bank na tu obnovu až jednou bude.

      • Ještě, že v podstatě žádný stát nenapadlo dodávat mudžahedínům zbraně. Nevím jestli přece jen Afganistan není tak zdevastovaný jako Ukrajina?

      • Málo.
        Samozřejmě je nutné vyplatit nejenom rodiny zabitých / zraněných obránců, ale i rodiny zabitých / zraněných vojáků útočníka. Rodiny odpíračů války, rodiny zatčených a perzekuovaných demonstrantů.
        V Německu se na to zapomnělo a na dlouhá léta to ovlivnilo atmosféru v zemi.

  36. Stejně je to zvláštní pocit, když se naši bývalí okupanti řežou mezi sebou.

    • docela povedená Carolina in my mind (James Taylor) .kolem 19té minuty
      Když tedy pominu nepřesnosti toho kluka s sleide kytarou (soustavně nedotažené tony)
      Ale ta blond holka v myším (barva) tričku to zpívá s chutí.

    • Malou velkou jsem naočkoval na „Dobrého krále Václava“. Hraje už lépe než já (klávesy). Má talent a žena výdrž. Skvělý učitel v hudebce. Co chceš hrát? Klasiku nebo písničky? Písničky, OK, připravím ti program.
      https://youtu.be/_-b4bo4YOvQ

      • Ha, takže melodie z Finska a původní text o kvetoucích kytkách a oni z toho Irové udělají song o jakémsi Václavovi co viděli na koni pod Muzeem.

  40. Hmm, ještě k tomu Kazateli..
    „Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. !(Kaz 1,9)

    MAP 1514 Putine zachraň nás! V noci na dnešek vypukl největší skandál v dějinách EU a NATO!
    https://www.michalapetr.com/

    • Děkuji za informaci, Dušane, ale já jsem nic o plastech v oceánu nepsala. Něco s tím dělat je mimo moje možnosti, takže to neřeším.

      ale pokud je někdo z moří těží a nějak využívá, je to fajn a je vidět, že lidi si vždycky nakonec nějak poradí.

  43. To bylo už v té době, co chtěli kvůi vysychání sověti „obrátit tok sibiřských řek“?

    • Problém s vysycháním přišel za Chruščova. Souzi bolševici chtěli pěstovat bavlnu. Hodně bavlny. Zlé jazyky tvrdí, že ji potřebovali pro munici, ale hodila se i jako surovina pro textilní průmysl a na výrobu trabantů.
      Z Amudarjy a Syrdarjy rozvedli kanály do pouště, půda byla úrodná, dokud jí nezasolili.
      Během navrhování kanálů bylo slyšet stanovisko českého vodohospodáře, že velká část vody se ztratí z kanálů uteče pryč, protože půda je velmi porézní. To se splnilo.
      Řešení? Netuším. Státy se musí domluvit. Stín bolševismu tomu nenahrává.
      Podobný „boj o vodu“ se očekává mezi Etiopií, Súdánem, Egyptem. Etiopie postavila obrovskou přehradu, která změní vodní hospodářství celé nilské oblasti.

  44. Sen všech totalitářů – „poručíme větru, dešti“, přehlasujeme zastaralé fyzikální zákony, změníme klima…

  47. Ta petersenovic děcka jsem neznal. Apalačský bluegrass z Ozarks se je docela unikátní – i když Branson je dnes takový menší Nashville neelktrifikované c&w. Mně se líbilo frázocání „Wade in the water“

        • Ta maličká mi nevadí. Vadila mě ta z Wade in the water. Blbne s tím falsetem jak když jí na nože bere a to je mladá. Až bude starší, bude vřískat jak ta husa Alanis Morissette.
          A přitom je to škoda. Intonuje i frázuje dobře, má čistý hlas.

  48. Tak a usetrime za svicky a kvitka na Dusicky.

    “ Konec pohřbů v Čechách. Nevěříme, opulentní obřady nedávají smysl“, říká expertka.

    Jeste, ze jsem tam prodal hrob, ktery jsem si tam kdysi predplatil.

      • Tady je, kamarade, volnejch mist az do aleluja. Trosku popela do Madison river, trosku do Rockies, kde jsem lyzovaval, trosku do Quantico, kde jsem chodil lovit jeleny, spetku na slunicko na Floride, taky smichat par vlocek s bizonimi kobylinci v Yellowstone. Kecam! Na spejli zapichnuta americka vlajecka vedle tech ostatnich.

        Ale, prd! Za chvilku tu budou vsecka decka, mame generalku pred Dikuvzdanim. Dve kaceny uz jsou sest hodin v troube, nabiraji pekne barvu. Hromada knedliku, senzacni bavoracke zeli. Pivo plzenske, rec czenglish. Na zdravi!

        • Tak to je supr. Spadl mi kámen ze srdce. V noci by ses mohl zdržovat kde chceš ale po kuropění? Kdepak. Pohodlná truhla s pískem či zeminou je nenahraditelná.

Komentáře nejsou povoleny.