PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. Dobré ráno. Cílem státu (panovníka) je:
    1) zachování řádu
    2) garance svobod

    • Nickname, nic proti humoru, jenže nasazovat tak intenzívní humor tak časně po ránu, může nedostatečně probuzenému a připravenému přivodit, že si uleví dřív než stačí dorazit na záchod.

  2. Den Díkůvzdání mi utkvěl v paměti hlavně díky filmu Addams Family II. Letní tábor pro děti ze středostavovských rodin včetně sadistického mučení v Disneyově domečku byl vskutku rozkošný. Ovšem nastudování dětského divadelního představení o přistání Poutníků v Americe a následná realizace v režii Wednesday a Pugsleye… to nemělo chybu.

  3. nickname (25.11.2022 (8.22))
    U dnešního státu, tedy pětikoalice, která nám panuje bude asi cílem hlavně bod první.
    Tedy to „zachování“.
    Představuji si zasedání vlády. Bude asi začínat vroucnou společnou modlitbou.
    Děkujeme Ti, pane za tento den, jakož i za každé nové ráno ve funkcích.
    (na nápěv oblíbené písně Zachovej nám Hospodine)
    Následuje sborový výkřik směřovaný k voličům: Krleš!, vy parchanti
    Občas se dostaví i žrec Rychetský, který předvede populární magii.
    Obřad Ohýbání Ústavy.

    • IMHO nicknamem definované cíle státu (panovníka), jsou jak to vidí poddaný. Panovník to vidí uplně jinak a názor poddaného má u prdele.

      • Panovník to může mít kde chce. Je to fyzika. Pokud se nebude držet fyzikálních zákonů, daleko nedojede.

        • Vetšině panovníků, alespoň v to doufají, stačí když jim to vydrží doživotně.
          Což z různých pohledů je časově velmi relatívní.

          • Inu, někdy to tomu panovníkovi ten život zkrátí.

    • Ano. „Zachování“ jim jde velmi dobře.
      Ovšem jde o pravidlo platné od Sargona přes Průvodce pro zmatené po Bismarcka.
      Teď hledám … Průvodce ani nevyšel v češtině.

    • Vidím! Široké plátno, Technicolor, Dolby THX, opulentní výprava. Amadeus, Ben Hur, Star Wars dohromady.

      Anebo…
      „Ale Já jsem Cézar!!!“
      …….
      „.. tydlytydlitydli..“
      …….
      „Já jsem …učitel tělocviku!!!..“.

  4. Řád … ona to je opičárna. Spravedlnost lidská není spravedlnost Boží… Ale jinak to nejde. I naši fízlové a prokurátoři alespoň pro Vlaštovku ČT zachovávají dekórum. A to je dobře.
    V minulosti vždy oddaní poddaní apelovali k panovníkovi kvůli porušení řádu / porušení práva. Tak tomu má být i v dnešní době.

  5. Dobré zas ráno…
    Dnes sqělý DFENS
    https://dfens-cz.com/v-boji-se-suchem-vitezime-na-vsech-frontach/
    „Poroučet větru dešti? Yes we can. Pro liberální levici není nic problém. Vytvořme z bizáru systém, funguje to. Na pánaboha jsme se již vysrali, teď se vysereme na přírodu. Mamka může mít péro, taťka frndu, pod dozorem státu si oba píchnou genovou vakcínu na rýmu a vytvoří rodinu.“

    • K suchu: skvělý Dušanův odkaz na Michaela Moora.
      V Česku projekt „intersucho“ (viz pětisetleté sucho či pět set let sucha), paralelní k „faktům o klimatu“.
      Oba projekty jsem žádal o podporu boje se suchem a se změnou podnebí. Žádal jsem o veřejnou podporu zastavení dotací podnikům škodícím zemědělské půdě, podnikům vypouštějícím CO2.
      Můžete odhadovat, jak to dopadlo.

      • Vládce vyhodnotil Vaše požadavky a shledal, že nevedou ani k zachování řádu ani ke garanci svobody, proto je nevyslyšel. Nebo je druhá možnost. Měl je u zadele. A ještě by se mu jejich vyslyšením hromadil písek v soukoulí moci a dolování renty.

      • Vládce jsem nekontaktoval. Jen vůdce těchto kla(u)nů.
        Pomáhá mi to v sebereflexi. Vždycky hledám „čí bony“.

  6. Schumi: Pravidla pana Parkinsona pro Papuánce.
    Pro přežití, pro papání.

  7. 2 ptakopysk ad 8:29 – zvláště to opékání s jablkem v hubě…

  12. 2 Matzurka – ostatně myslím, že některé nově modifikované tradice by se měly dodržovat.

  14. OT: koupil jsem z Číny superpočítač. 4 procesory. 16.000 MB dynamické paměti. 500.000 MB paměti EEPROM. Spotřeba 10W.
    Kdysi jsem mnohem slabší superpočítač přivedl do kolen v Plzni, když můj Runge-Kutta algoritmus s Mersonovou modifikací špatně simulovali rozjezd soupravy metra.

  15. Nevím, jestli se to už nemihlo…
    Rusko rekrutuje afghánské profíky vycvičené Američany.
    Oni jsou aktuálně zaparkovaní v Iránu a má jich být přes dvacet tisíc. Irán jim nabídl buď Rusko, nebo deportaci do Afghánistánu. Doma by jim asi Talibanci zakroutili krkem. Takže mají možnost dostat ruské občanství, jít jako placení kontraktoři na přecvičení na ruské zbraně a pak na ukrajinskou frontu.
    Zdá se, že údajných 90 miliard dolarů, které USA věnovaly na výcvik těchto mužů přece jen nepřijde vniveč.

    • Z toho nic nebude…

      „Mulroy bol však skeptický k tomu, že by Rusi dokázali presvedčiť mnohých afganských veliteľov, aby sa k nim pridali, pretože väčšinu z nich, ktorých poznal, viedla skôr túžba zabezpečiť fungovanie demokracie v ich krajine, než byť nájomnými zbraňami. “

      Prostě díky lásce k demokracii se nechají vydat i s rodinami do Afghanistánu. To je přece jasné 😀 😀 😀

      No nic, pro dnešek stačilo.

    • Člověk, aby přežil v klimatu střední / východní Evropy a dále na sever, potřebuje v zimě oblečení, boty, otop. Lidská tělesná schránka není vybavena na neustálou ztrátu tepla (platí pro celý rod homo). Homo neanderthalensis, homo denisoviensis i homo sapiens vždy potřebovali oděv. Z toho se usuzuje, že schopnost výroby oděvů, sešívání kůží či pletení je stará několik set tisíc let.

    • Pro zimní období je také nezbytné stavět si přístřešky, pokud v okolí nenajdete pěknou jeskyni. Jako materiál mohou posloužit kůže, kosti, kly uloveného zvířete. Například mamuta.
      https://www.theverge.com/2013/7/19/4537160/yuka-39000-year-old-frozen-woolly-mammoth-on-show-in-japan
      Obecně, život na severu vyžaduje větší dávku spolupráce, koordinace a důvtipu než život mezi Papuánci. Ti mají o základní lidskou potřebu – teplo – postaráno. Evropané nikoliv.

    • Pro stavbu přístřešků – od stanů přes zemnice, polozemnice či sruby – potřebujete nářadí. Lopaty, krumpáče / motyky, sekyry, pily. První náčiní bylo dřevěné s pazourkovými / obsidiánovými účinnými plochami. Později se přešlo na arzenikovou měď (chalkolit), bronz, železo. Železo přineslo „demokratizaci“ náčiní, protože bylo dostupné všude. První kultury schopné zpracovávat železo byly pravděpodobně na Urale, propojené s jámovou kulturou a kulturou zvoncových pohárů.
      Pokud není v blízkosti vesnice kovář, je třeba nářadí získávat směnou.
      Nejzašší výspa evropské civilizace – Grónsko – ukazovalo po kolapsu obchodu se „slonovinou“ nedostatek železa, který vedl k úpadku kultury.

  17. 2 ptakopysk ad 12:31 – no, já bych řekl, že v pojmu „demokracie“ mohou mít jemné nuance v názorech, ale v pojmu „liberální demokracie“ se oba hrdlořezové v podstatě shodnou…

  19. No, jak kteří Evropané.
    Já jsem se narodil a žiju na úplně pitomém místě. Jako ten ubožák Švéd Axel Munthe. Ten byl ale pilný, vyučil se na lékaře u Charcota, vzal si bohatou anglickou aristokratku a navrch byl spisovatelsky činný (Kniha o životě a smrti).
    A záhy se odstěhoval na Capri, koupil si vinici a na zřícenině staré římské vily si postavil domek.
    A zbytek života strávil popíjením vína na terase, rozpravami s domorodci čučením na teplé moře.
    Takto si představuji podzim svého života. Koukat na eskymačku s fouskama jak přežvykuje zmrzlého tuleně má sice také něco do sebe, nicméně ….

    • Na jihu Evropa koliduje s Africkou kontinentální deskou. Mnohokrát v období čtvrtohor se utvořil pevninský most mezi Evropou a Afrikou. Proto nacházíme na Sardinii zkameněliny obřích zajíců a miniaturních slonů. Migrační trasa přes Středozemní moře otevřena.
      Nejčastěji dochází k migraci organizmů mořských, ptáků, ale ani suchozemská fauna není z migrace vyloučena.

      • Pták nepták, je tam hezky. Ráno se protáhneš, skočíš si do moře pro rybu, zároveň se umyješ a zbavíš se kožních parazitů. Lapneš děvče, co jde okolo, poprosíš aby ti rybu upravila a než se ryba udělá, prubneš to děvče.
        Příjemně vyhládlý sníš tu rybu a zaženeš děvče. Maličko si schrupneš.
        Večer skočíš do moře, atd …

  20. Některé plechové části se ztratily úplně… Patálie putovní výstavky ukrajinských aut
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nektere-plechove-casti-se-ztratily-uplne-Patalie-putovni-vystavky-ukrajinskych-aut-721451
    Palec nahoru Hradeckým „magnetům“.
    Plní dobře očistnou funkci měst. Něco jako žížaly co jedí dřevo a prdí hnojivo, něco jako hyeny, které dbají o čistotu okolí, i tito čilí mužíci pečují o politiky zaneřáděný střed města.
    Akorát mám obavu, že se Mikuláš Kroupa naštve a vraky odklidí sám.

  21. Začínám chápat dekadentní krach římského imperia

  22. No, nevím, mně tedy Drulák než na Primě CNN (PK 9:56) připadá daleko zajímavější třeba tady: https://www.youtube.com/watch?v=A8TyOeHzYWI . Ke konci sice je pro mé uši trochu příliš protiamerický, v zájmu objektivity ale musím poznamenat, že je mnohem méně antiamerický než průměrný Francouz v posledních 70 letech, a nesrovnatelně méně protiamerický než francouzský intelektuál kdykoliv v uvedeném období, lhostejno zda levicový či pravicový. (Navíc, aniž bych to dlouze marně vysvětloval, pořád zde je ten pojem Mandát Nebes. Být antiamerický dnes je něco jiného než být antiamerický před desítkami let.)

    V rozhovoru na Primě byl zdaleka nejzajímavější jeho konec.

  23. Virtuální společnosti. Když se zvýší úroky, kam se jejich virtuálno vypaří?

  24. Drulák dobré, zejména upozornění na zelené šílenství…

  25. U vidláka zajímavý komentář – nick blbíš:
    https://www.litterate.cz/vycvikovy-tabor/comment-page-2/#comment-81823
    „Takový ksicht je ksichtem lidí, co si nejsou jisti sami sebou a co to o sobě moc dobře vědí! Oni jsou na tom tak blbě, že ta jejich snaha skrývat svou neschopnost za každou cenu je doslova ochromuje a zapříčiňuje, že už nejsou schopni se soustředit a dělat něco dalšího!!!“

    • Ano. Je to ten typ učitele z Legendy Emöke.
      Hloupý a zlý.

    • ale on byl na tu pozici instalován PRÁVĚ PROTO, že je hloupej. Dtto i zbytek vlády. Nikdo normální s normálním pudem sebezáchovy by nemohl plnit zadané příkazy. A už vůbec ne s nadšením…

    • Pokud by byl příspěvek založen na realitě, tak nehrozí Dunning-Kruger. To by bylo dobře.

  26. A panoptikum prezidenstkých kandidátů se nám zúžilo na devět osob… :o(

  27. Jestlipak si některý Laskavý Čtenář dosud pamatuje Nigela Farage?

    Klaus upozorňuje na tento projev: https://www.youtube.com/watch?v=N-CSrNUWMr0 . Obsahově mu zajisté nelze nic vytknout; a teď si prosím představte, že by jej byl přednesl Farage…!

  28. Vzpominam si, je tomu jednapaset roku, kdyz me kamarad po pul roce v Americe vzal z Marylandu, kde jsem bydlel a pracoval, do New Yorku kde on, Tonda, vyrostl. Tata ho kdysi jako trileteho nesl v ruksaku pres Sumavu za hranice. NY byl pro Tondu stejny, jako pro mne Vsetin. Mel ho rad. Prvni misto, kam me vzal, byl Empire State Building. Nevim, kolik je to pater, ale vytahem jsme jeli a jeli. Najednou jsme byli na spicce.Manhattan – mrakodrapy kam dohlednes kus dal East River, na druhe strane Hudson River. Serazene ulice tam nekde v propasti pod nami plne autaku. Kdyby me nekdo vyfotil, byl by to ksicht zdreveneleho vidlaka s otevrenou hubou a vyvalenyma ocima. Tonda nerikal nic. Az za chvili mne rika:“Mrkni se na tamhleten barak.To je Chrysler building.“ Ten mrakodrap byl jiny jako ty ostatni. Byl jako poskladany ze zvlastnich oblouku az ke spici.

    • To uz jsem se trochu z meho soku z toho vseho zacal probirat a zase jsem mel na sobe valasske trenyrky a batovky, ve kterych jsem utekl. „To je ale hnusny!“ byla moje prvni slova. Sebeobrana. Muj valassky mozecek to vsechno nemohl zpracovat. Protiutok! Tak nejak. . .Videl jsem, ze Tondovi to bylo lito.Zrovna tak, jak mne je ted lito, kdyz nekdo pobude v Americe na vylete nebo nekym placene rocni studijni ceste a jeho komentarem o Americe je to, ze Amici jsou takova hovada, ze drzi vidlicku v prave ruce, ze si na Vanoce ozdobi i stromy pred barakem a maji nevkusne snehulaky z umele hmoty a jeste si nekteri pletou Ceskoslovensko z Jugoslavii. Hazeni spiny v sebeobrane, je ceskym narodnim sportem. (Vyjimkam se omlouvam.) Je mne to lito, jako to bylo kdysi lito Tondovi. Po par letech jsem mu svoji srabarinu vysvetlil. Zapili jsme to a on mi odpustil. Ted se tem obcasnym zaverum ceskych intelektualu o zivote v Americe smejeme spolu.

  29. Ameriku buď znáš, nebo neznáš. Buď v té kultuře žiješ, nebo nežiješ.
    Občané v některých systémech něco jiného říkají, něco jiného dělají, něco jiného si myslí. Proto myšlenky mohou měnit rychleji než onuce/ponožky. Takový život pro je pro někoho vhodný. Pro jiného nevhodný. Pro někoho je nevhodný, ani o tom neví. Já to mám na papíře.

  30. Dopbrý podvečer,

    PM, vás to ale bere, že Matzurka nemá ráda americký vánoce a že si to dovolila říct. 😀

    Nevidím důvod, proč by se vám musel Chrysler builging povinně líbit, P.M.
    Vždyt je to jen barák.

    Zrovna tak nevidím důvod, proč by se někomu musely líbit americký vánoce a sněhuláci z umělé hmoty.

    A už vůbec fakt nevidím důvod, proč by se někdo měl cítit dotčen, že se někomu líbí něco jinýho než jemu a proč by někdo měl druhé za jiný vkus peskovat.

    JInak vmete v úvahu, že průměrnýmu Evropamovi, který nemá kontakty za oceánem a je odkázán na zprostředkované informace, nemusí amerika se senilním Bidenem v čele a s jejich BLM a gender třeštěním, s jejich vývozem demokracie ( který nám tady spíš připadá jako vměšování) zrovna moc přirůst k srdci.

    My jsme středoevropani, nám je prostě bližší Ježíšek než Santa klaus.

    • O ty snehulaky, maYdo, vubec nejde. Kdyz ma nekdo blbej kabat, radiovku na makovici, nebo ma toho pitomeho snehulaka pred barakem, je nekym, s vytribenym ceskym vkusem, automaticky plevel. Uz jsem tu jednou mluvil o chlapovi, ktery hraje ve vidlacke kapele kazdy patek pred radnici v Dahlonega. To je mestecko vprostred vidlakova. Osoupana dzinsy, klobouk, jako prezvykany kravou, tenisky s urvanymi podrazkami drzicich dohromady diky lepici pasce. V Hovezi by ho nepustili do krcmy. Kazdy intelektual by ho drzel na patnact metru od sebe. . .Je to nesmirne bohaty clovek. Zdedil po svych rodicich a jeste prarodicich lesy a pole, kam dohlednes. Zamestnava pul okresu. Jeho privatni nadace vydrzuje vojaky – veterany. A bezvadne hraje na nejakou zvlastni vidlackou mandolinu a zpiva s ostatnimi muzikanty jako kdyby zitrka nebylo.Americky buran, rekl by cesky intelektual.

    • Slysela jste nekdy, maYdo, flusat, nebo jen treba kritizovat jednoho jedineho Americana ceske Vanoce, ci zvyky kolem?“ Jejda, to je vsecko moc pekny! Dik, ze mne to ukazujes!“ a uprimne by se radoval z Vasi radosti.

      Zde jsem si naprosto jist. Uz se mne to nekolikrat stalo. My slavime ceske Vanoce, nase uz americka decka, hlavne vnoucata,potvory, pak maji pristi rano od rodicu novou nadilku, po americku.

      „Opulentni!!!!“ zni ceska kritika.

      • P.M. některé české médium, v rámci samohany mělo na pokračování seriál, kde cizinci spílali čemukoli českému. Americké cizince nevyjímaje. Jídlo, zvyky, odívání, v podstatě cokoliv českého bylo špatně. Takže i ve vašem pozitivním stádu se najdou černé ovce 🙂 🙂 🙂
        Namátkou vezmu Velikonoce a specielně pomlázku. Z toho bývají solidní demokraticko-feministické záchvaty 🙂

        • Ja dam ruku do ohne za to, ze mezi temi Vami vyjmenovanymi hnupy, kritizujicimi vsechno ceske, NEBYL AMERICAN! Nebyl! To absolutne odpira americke nature. Je nas tu, ktere kdysi kdosi odnekud vyhnal jako blech v kozichu a je to jaksi normalka neflusat na to, co slavi nebo neslavi ten druhy.

      • Ano, slyšel. Nejednou. Třeba hrůzný rasistický zvyk „Tři králové“, spojený s bezostyšným Blackface.

        Další dotaz?

        • Problém je, že Ty vidíš tu starou dobrou Ameriku, ale my tu novou, dosti odpudivou.

          A padám, mám překročeno.

  31. P.M.
    ale jdětě! Mě osobně je Thanksgiving day zcela u zádi. Vztah k němu mám jenom díky zmiňovanému filmu Addams family a toto pojetí mi připadá žertovné. Já jsem jednak primitiv a druhak anarchista. Takže nejsem schopen se ztotožnit s idejemi jakékoli moci. Státní a církevní svátky jakéhokoli státu či náboženství a nutnost provádět dané obyčeje ve mě od dětství vzbuzují iba zimomriavky.

    • Státní a církevní svátky jakéhokoli státu či náboženství a nutnost provádět dané obyčeje ve mě od dětství vzbuzují iba zimomriavky.

      Hele, tak to já ne všechny vítám. Lituju, že nemáme všechny katolické, židovské i muslimské.
      Jsou to totiž dny pracovního klidu. Jen by měly být pevně jak velikonoce aby nevycházely blbě na víkend.

      • ale to by rok musel trvat dva roky, aby se všechny vešly, ne?

        • Ale neee. Prostě všechny svátky při kterých je v té či oné gubernii den pracovního klidu. Ono jich až zas tak moc není.

  32. Výhled z Empire State Building by mě nejspíš neoslnil. Čuměl jsem z několika takových výhledů na různá města a jediné co na mě udělalo dojem, byla nádherná duha nad Royal Botanic Garden, na kterou jsem čučel z jednoho místního mrakouše. Měl jsem kliku – na zbytek vsi svítilo sluníčko a nad Botanickou zahradou lokálně subtropicky pršelo. Baráky všech druhů mě nedojímají.

    • v rozrušení mi vypadl název té vesnice – Sydney

  33. Asi bych padnul na prdel v Yellowstone, nebo před General Sherman Tree, ale to není nic, co by vytvořili staro- či novousedlíci. Ovšem musím ocenit, že to novousedlíci nechali na pokoji a že neviditelnou ruku trhu praštili přes prsty.
    Takže asi tak…

    • Ne úplně.
      https://i.ytimg.com/vi/KPUHaX_534k/maxresdefault.jpg
      Ale dneska si tam turisti nesmí sebrat ani šišku (neboť drahocenná semínka).
      O zážitcích z Yelowstone jsem tu určitě psala taky, jak jsme potkali bizony, co zastavili provoz v parku 🙂 A medvědy. Rozhodně doporučuji návštěvu, siť KOA kempů je pro české trampy luxus – takže stačí si na letišti půjčit auto a v nejbližším Walmartu koupit samonosný stan.

  34. To se ten debilní wordpress zase pomátnul, že musím posílat každou větu extra???

  35. Myslím, že už Ježíš říkal – každému co jeho jest. Nase vánoce jsou rodinné, stromeček máme doma a holt někdo ho má pro veřejnost.
    Oboje je zvykem někde a přenášet to či vychvalovat jen jedno z toho asi není rozumné.

  36. PM, kdysi jsem v jednom rozhovoru, který jsem četla, jedna čechoameričanka, který sem po revoluci přijela s tím, že vyveze trochu civilizace mezi ty barbary, vyřknout názor, že tady jsme barbaři, protože považujeme za důležitější, co má někdo v hlavě, než co má na sobě a to že je v americe nemyslitelné. 😀

    Anžto to byla prominentní rodina v městě, kam jsem chodila do gymplu a její mladší ségru jsem trochu znala z gymplu i z koleje, tak musím dodat, že u ní byl asi fakt byl víc „reprezentábl“ ten futrál, protože ten obsah kebule nic moc, pominu-li schopnost dobře a výhodně se vdát.

  37. Zpátečník (25.11.2022 (14.00))
    O tom francouzskem antiamerikanstvi bych mohl taky neco prihodit. Ucil jsem tricet let v mezinarodni francouzske skole. Velmi mezinarodni. Kantori se tam casto menili, nejcasteji tam na uvazek prichazeli mladi zrovna po graduaci ve Francii. Bylo tam par kantoru, Frantiku, kteri zkotvili v Americe permanentne. Dva z nich byli moji dobri pratele. Byli lovci, ukazal jsem jim lesy kolem ve Virginii a chodili jsme spolu na jerabky a hlavne jeleny. Ti mne davali zpravy z mistniho francouzskeho bojiste. Ti cerstvi prichozi nenechali na Americe dobry chlup.

    • Vsecko, ale vsecko tu nebylo hodno pochvaly. Zavist s nimi mlatila k nepricetnu. Casem vsak zjistili, nikdy to ale hlasite nerikali, ze to tu az tak spatne neni. Kdyz jim vyprsela po dvou letech viza, zadali, temer bez vyjimky, o prodlouzeni. Ti dva moji kamosi, jako Americane, jim davali nejakou zaruku, ci jen primluvu, nevim. Nejvetsi americka vina, a to mam od jednoho ze zminenych kamaradu, ze osvobozeni Francie od Hitlera jim bude vzdycky pripominat jejich vlastni zbabelost v te ted uz davne valce.

  38. 2 ptakopysk ad 15:30 – přesně tak. A jako záchranu mu vytvořili obraz světového vůdce a politika. (bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na jatka)

  39. „Slysela jste nekdy, maYdo, flusat, nebo jen treba kritizovat jednoho jedineho Americana ceske Vanoce, ci zvyky kolem?” Jejda, to je vsecko moc pekny! Dik, ze mne to ukazujes!” a uprimne by se radoval z Vasi radosti.“

    já jsem PM, za život moc Američanů nepotkala, takže jsem neměla tu příležitost.
    Tedy konkrétně pokud jde o vánoce, jinak si třeba v mediích leckdo rád flusne, zejména když leckterej zdejší intelektuál si rád přisadí, aby si připadal jiný, lepší.

    • Ale, ruku na srdce, byl byste si tak jistej třeba v případě těch intelektuálek z Bostonu, co byly rozčarované, když nakoupily předem šampáňo na volbu Hillary Clinton a pak ty volby vyhrál Trump? Jste si fakt, při různorodosti americké populace jistej, že by se všichni radovali opravdu nikdo by nás nepoučoval, jak mají vánoce vypadat?

      • No, tak máte opulentní vánoce. A co má být?
        Opuletní znamená „oplývající nadbytkem, bohatý“. Na tom není nic špatného. Kvůli tomu se hned nemusíte urážet.

        Četl jste „Věčne zpívají lesy“? TAm mně vzdycky okouzloval popis vánoc na Medvědím dole. Včetně příprav. A tam tu opulentnost vysvětlovali tak, že bohatá vánoční tabule znamená rozmanitost Božích darů.

        • Fakt je, že hnusný umělohmotný sněhuláci a světýlka úplně všude asi tehdy nehrozily.
          Podstatnž byla ta bohatá tabule a dojet do kostela na mši dřív než borglandští 🙂

        • “Věčne zpívají lesy”
          To je ta trilogie od toho norského Jiráska.
          Nikdy jsem se do toho nedokázal včíst. Peklo.

          • Jestli to je norskej Jirásek, to netuším, ale na rozdíl od toho Jiráska se mi to líbilo. 🙂

            Ale je fakt, že to osloví asi víc ženský, i když můj táta na to taky nedal dopustit.

  40. Zase zbytečná generalizace: „vlastni zbabelost v te ted uz davne valce.“
    Copak se vzdali obyčejní Frantici? Ti byli spíš u maquis, vzdali se politici a ti se chovali asi stejně jako dnešní američtí, co je P.M.kritizuje.

    • Jsem rad, ze se mnou, jako obvykle, souhlasite. Pouzil jsem jen slov svrchovane kvalifikovaneho. Jak jsem koupil, tak jsem prodal.

  41. 2 P.M. – ten Minderwertigkeitskomplex je pěkná svině, co?

    • Ja to strasne dlouhy slovo neznam. Tusim, ze je to neco o nejakem mindraku. Ze jsem vcera sezral nejen biskupa, ale DVA biskupy z krocanu, hromadku sladkych i obycejnych opecenych brambor, kaderavou kapustu s mandlemi, nadivku, senzacni brusinky a potom tradicni jabkovy, take dynovy kolac a pri tom se dival na kolem se veselici omladinu, zapijeje vse nejakym skvostnym novym bourbonem, zadneho mindraku jsem, PeSi, nepocitoval.

      • žjova, tohle sníst, to bych nedal.
        Kadeřavá kapusta s mandlema, to zní dost děsivě?

        • Nevim, jestli je to spravny nazev. Jsou to takove malinkate kulicky, jako miniaturni zelne hlavcicky, dva, tri centaky v prumeru. Rikaji tomu brusel sprouts.

          • U nás se tomu říká růžičková kapusta nebo kapustičky.

          • aho, kadeřavá kapusta totiž existuje taky, ale jsou to listy, ne kuličky

          • Jinak ta „kadeřavá kapusta“ s mandlemi jasou v podstatě kapustičky s osmaženou strouhankou, což je i zde oblíbená úprava, jen je v tom posypu ještě česnek a drcený mandle

  43. „Ukrajinská obrana zasáhla údajně 51 z přilétajících střel, což je zhruba 80procentní úspěšnost.“
    Úspěšnost by podle mne znamenala, že zasažená střela zmízela ve vesmíru, pokud spadla /třeba i s protistřelou), tak buď se nic nestalo, nebo to někde něco nabouralo. O tom se zásadně v novinářských zprávách nemluví.

  46. Nejvetsi americka vina, (…) ze osvobozeni Francie od Hitlera jim bude vzdycky pripominat jejich vlastni zbabelost v te ted uz davne valce. — Inu, P.M., jakési francouzské animosity a protiamerické sentimenty existovaly bezpochyby i před druhou světovou válkou. (Viz třeba Célinova Cesta do hlubin noci.) Zčásti přirozená reakce na ztrátu postavení skutečné světové velmoci, zčásti zde ale je i řada jiných příčin.

    • Můj dojem je, že jednou z hlavních je důsledek známého dělení people from somewhere versus people from anywhere. Jednak se totiž v Evropě člověk z Američanů setkává z přirozených důvodů převážně s těmi Anywheres, jednak ti nejenže více cestují, ale – hádal bych – i v USA je jich větší procento než v Evropě. A potíž s nimi je, že oni jsou, jak říká moje francouzská kamarádka, just polite — a to prosím říká ona, jednoznačně intelektuálská, levicová a pokroková; ovšem také vnímavá a ne zrovna povrchní.

      V půlce 80. let žila pár roků v NYC, pak na francouzském venkově, na farmě v podkrovním pokojíku, na samotě s Čechům vznešeně znějícím jménem Tuileries. (Pec či komín cihelny dávno odnesl času vztek; možná mi ještě ukazovali, kde tam býval její hliník…) Myslím, že teoreticky mohla stejně dobře bydlet i na nějaké osamělé americké farmě, a vztahy s farmáři by bývaly stejně srdečné a stejně hluboké. Jenže k americkým Somewheres má Evropan pochopitelně dále geograficky.

    • A další příčinou je, že když chci vybudovat průmyslovou (či později technologickou) velmoc, musím se vzdát lecčehos ze starého dobrého světa, možná i toho hlavního. Toho každý není ochoten (já také ne, a to se technologiemi zabývám celý život), jenže pak se může stát, že na ty, kteří k tomu ochotni byli (nebo i byli donuceni), se bude dívat s určitou neurčitou nevraživostí a jakousi formou závisti.

  47. Tak kandidát na prezidenta (Pavel) má problém s čsštinou. Řekl v telce, že „se bude soustředit“ ! Česky lze mluvnicky správně říci buď „soustředím se“ nebo „budu se soustřeďovat“. Tak to holt je u dokonavcýh a nedokonavých sloves.

    • Ja se do toho nepletu, ale vsiml jsem si, ze si delavaji srandu z Babise, ze neumi poradne cesky. Mozna by mohl naskocit Travnicek, nebo Jan Neruda? Ti nebyli nikdy v partaji ani u STB.

      • Tak u toho, kdo chodil do školy v jiném národě bych to chápal, asi Naši zámořstí mají stejnou zkušenost.. IMHO mluvnici v StB asi nepulírovali.

      • Jan Neruda by teď neprošel. Byl antisemita.
        Trávníček by taky neprošel. Je lascivní k.kot.

  48. Tak jsem byl na konzumaci kultury a absolvoval film o J. Myslivečkovi. Každý máme nějaký vkus, takže se třeba s někým neshodnu. Ale moje poučení:
    Na Amadea to nemá ani náhodou ( okresní převor x Liga Mistrů)
    Jestli to jen trochu věrně popisuje život ( sice italské) šlechty, tak se divím, že ti Francouzi spustili revoluci až po cca 30 letech
    Ale proč to sem píšu- na konci filmu jsou ti, kteří se o dílo zasloužili. Vždy koukám, jaká pidi funkce se tam objeví. Zvykl jsem si na uvedení jmen vizážistů, řidičů, cateringu, ochranky atd., ale tady byl mezi asi dvěma sty jmény uveden i „Dodavatel covidových testů“.
    Ten Oskar je tutovej!

  49. Dobré ráno. K infinitivům, špatnému časování.
    V Mordoru není věta „Kam budeme jít?“ neobvyklá.

    • Gramatické chyby jsou tak rozšířené, že s další generací může vzniknout nové nářečí.
      V továrnách se lidé učí novým slovíčkům, že někdy neznají ani český ekvivalent. „Gitterbox“. Není za tím touha vypadat „světově“, není to touha se odlišit. Důsledek poznávání technologií.

  50. nickname (26.11.2022 (8.47))
    já zrovna tyto chyby nevnímám úkorně.
    Co třeba „Co budeme dělat? “
    To je také špatně a má být dokonavé „Co uděláme?“
    ?

    • Co budeme dělat vnímám jako spisovný český výraz.
      „Co uděláme“ je budoucí čas dokonavý.
      „Co budeme dělat“ je budoucí čas nedokonavý.
      —
      „Kam budeme jít“ spisovně: „Kam půjdeme“ nebo „Kde budeme chodit“.
      Já používám zbytečně mnoho určitých členů (ten/ta/to). Nářečí částečně souvisí s regionem, částečně s prací ve firmě.

    • NIkoliv, jde o dvě rozdílná slovesa, takže oboje je správně. Přece je snad rozpoznatelné, že ta slovesa jsou jiná?

Komentáře nejsou povoleny.