PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. „budu se soustředit“ je časté a oblíbené rčení všech televizních komentátorů a moderátorů. Od nich to chytají další, např. sportovci a tzv. umělci.

      • To je něco jiného – „budu se soustředit“ je otázka na delší budoucnost. Např. „Na co se v této sezoně soustředíte?“ „Budu se soustředit na Mistrovství světa v září v Austrálii.“

        • Vzhledem k tomu, že soustředit znamená v určitý okamžik, a na mistrovství se nebudu soustřeďovat jeden okamžik, ale dlouho, je jedině správne:
          Budu se soustřeďovat …

          • Quivis
            Píšu si Tě jako experta na české budoucí časy
            Stejně jako mám Aera přes přechodníky.

        • Správná odpověď na takovou otázku by byla „soustředím se“ 🙂

  3. Jeden mluví tak jak slyší kolem sebe.
    Dvorní dámy v Paříži kdysi začaly patlat a komolit, protože si myslely že je to sexy.
    Tak vniklo latinsko italské nářečí, kterému se z nedostatku jiného názvu říká francouzština.

  6. No, obrat budu/budeme se soustředit je oblíbená startovací fráze mého kamaráda, kdykoli běduje nad úpadkem češtiny. A to dost často…
    Mě zase spolehlivě nasírá když mi někdo řekne „měj hezký den“! To by člověk řval a vraždil… Nebo podobně „je to tak dva roky zpátky“… V angličtině je to zcela správně, ale čeština by měla být čeština…
    Tuhle jsem seděl u obhajob, obhajovala dívenka – po odborné stránce OK, ale ten verbální projev, něco hrozného. Až se kolega zeptal, jestli vůbec maturovala z češtiny… Prej že jo… Ale třeba skloňování číslovek jí zůstalo dokonale utajeno…

    • Abych takového „dva roky zpátky“ popíchnul, tak se ho zeptám, proč používá ten rusismus. „dva gada etomu nazad“

  7. Prý se chystá k vydání něco, co zastíní i Bonda. Kniha:
    Vyškolený sovětský špion velitelem NATO.

  8. 2 martin ad 12:07 – problém je, že dneska už spousta lidí netuší, že je to rusismus… Oni to přece mají z englyčtiny…

  9. Do jazykového koutku.
    Já mám spíše pocit, že naši politici používají spíše mezi sebou formulaci: Tak co poděláme?
    A pak to provedou.

  11. Dobré odpoledne,

    Já si pamatuju, že jednu dobu v pubertě jsem používala výraz “ to se tam nebude vejít “ místo „to se tam nevejde“.- nevím, kde jsem k tomu přišla, ale moji mámu to vytáčelo. Bylo to ale jen krátké období.

    Já zase nesnáším zkracování – všelijaké ty hoďˇky, dovči, narozky… Teď jsem zaregistrovala výraz „nejka“. To jsou taková ty dvojice bab, co jsou furt spolu, i na záchod chodí společně ( nejde o lesbický vztah, jsou to jen kámošky, z toho je ostatně ta zkratka odvozena, obvykle jsou heterosexuální a pomlouvání partnerů patří mezi nejkami k bontónu)

    Pokud bych se měla soustředit, tak asi použiju vyraz “ soustředím se“. Ono je to použitelné tak i tak. Teď se soustředím na poobídkovou siestu, pak se soustředím na nějakou práci a před vánocema se soustředím na pečení. Nebochybně se na něco soustředím i v příštím roce, předpokládám, že okolnosti si vyžádají, abych se soustředila na to, jak vyjdu s cenami energií. Tož na to se soustředím. Celý rok se na to soustředím.

    • Slyšel jsem, že to společné chození dam na záchod má ovšem pádný důvod. Pánové se po domočení oklepou, ale dámy se prý vzájemně vezmou do náručí a provedou otřesení. 😉

      • možná někde, kam zatím nedorazil toaletní papír 😀

  12. Můj dávný kamarád tvrdíval, že blbé tvary onoho slovesa předvádějí lidé, u nichž v podvědomí dochází k záměně „soustředit“ za „souložit“.

  13. dvd, slovo “souložit”je take nepresne, az matecni. Co kdyz je ukon, ktery to slovo velmi kulantne nadhazuje, provaden treba v krovi. Nemelo by to v tom pripade byt „soukroveni“ nebo, kdyz je zastitou stan, „soustaneni“ nebo „podmosteni“, kdyz prsi a neni se kam vrznout?

    • Kam odložil klobouk byl jeho domov. Možno i pro lože.

      • Bych te chtel videt, jak vleces do lesa postel na hrbete!

        • Kam odložil klobouk, bylo jeho lože.
          Vy američani si koukám bez postele už v lese nevrznete.

        • skimici, s tim zelim a knedlikama ke krocanovi jsi mel pravdu. Mezi temi vselijakymi dobrotami kolem, jak jsem se s tim chlubil vcera, toho zeli moc neubylo. Ani knedliku. No nic. Dovezli jsme si to domu a hrknem do trouby nekdy v tydnu praseci svickovou. Tam ta kombinace nema chybu.

          • P.M. nevadí. Virtuálně ty knedlíky se zelím a sosíkem sežereme spolu 🙂
            Spíš mě překvapuje, že Tš tak brzy pustili z nemocnice. Sežrat dva sádelnatý krůtí biskupy je pro žlučník pěkná darda.
            Proč se tomu říká bi-skup? To napovídá, že je to párový orgán. Ale není. Tak by se to mělo jmenovat spíše mono-skup.
            Ale ty jsi lačně sežral hned dva, takže vlastně fakt biskup.

  15. ad P.M. (26.11.2022 (17.53)): zajímavý rozbor. o aby jeden dumal, co asi tak děláte, když s někým sousedíte. Se sousedkou či se sousedem 😛

  16. Skimici,
    o biskupu tu nedávno byla řeč. Je to odvozeno od tvaru drůbeží prdele, protože po oškubání to připomíná tvarem pokrývku hlavy biskupa.

  17. maYdo
    vím. Pamatuji si. Dokonce i to, žes říkala že je to jakýsi pérovníček (vzor jehelníček).
    Ale proč je biskup biskup? Existuje taky monoskup či triskup?
    Jak to vzniklo?
    Nebo to není bi-skup ale bis-kup? Bis taky existuje.
    Nebo je to povel? Bisk-up? Jako třeba podprdy push-up?
    Co má církevní hodnostář společného s podprsenkami?

  18. Zeda skimici, ty máš ale dotazy…. nevím, zepotejk se někoho, kdo se zabývá vývojem církevní terminologie.

    já si jen pamatuju, že snad už v Listech apoštola Pavla se praví, že biskup má být muž řádný a jedenkrát ženatý.

    • no, vida stačí se zeptat na správném místě 🙂

      Dvd, nejseš ty nějaká chodící encyklopedie?

      I když vlastně ten termín „episkopos“ jsem taky už slyšela a mohlo mně to napadnout.

      • jo, ale jak se z prefixu epi- stal prefix bi- s jiným významem?

        • On to asi žádný prefix nebude, spíše jde o posuv výslovnosti. Někde se ten náslovný tvar zachoval – епископ. někde se zkomolil jinak – évêque nebo obispo.
          Nějak ta změna epi – bi zasáhla zřejmě jen některé Slovany či Germány.

  20. Ale je tu taky možnost BIS-CUP … dvoijitý poár (mešního) vína směl vypít jen nadřízený kněze

      • Já neministroval, já chtěl, protože za to byla desetikoruna, ale rodiče mi moji chamtivost zakázali! 😉

  21. No, takže pak arcibiskup (podobně jako arcilotr) – to jsou pak 2 tupláky? A co potom kardinál? Nebo dokonce bápež?

  22. maYda (26.11.2022 (20.03)) napsal:
    „já si jen pamatuju, že snad už v Listech apoštola Pavla se praví, že biskup má být muž řádný a jedenkrát ženatý.“

    Máš samozřejmě pravdu! Píše to jakémusi Timofejovi.
    To by mě teda fakt zajímalo. Co ten lump Graubner?
    Řádný muž není, ale byl alespoň někdy ženatej?

    • MYslím, že to bylo ve smyslu, že když nebyl ženatý, nebylo to na závadu, ale když ano, tak jen jednou.
      Oni zřejmě v tej prvotní církvi na monogamii moc nehleděli a někteří prostopášníci měli manželek povícero, o celibátu nemluvě, to je až pozdější vynález.

      • Jinak ne že by celibát znamenal, že kněží neměli baby, ale všichni se tvářili že je nemají.

        viz Wikipedie:
        “ Traduje se výrok mohučského arcibiskupa Albrechta z roku 1540: „Vím, že všichni moji kněží jsou konkubináři. Co však mám proti tomu dělat? Když jim jejich konkubíny zakáži, budou buď žádat manželky, nebo se stanou luterány.“

  23. maYdo
    ad když nebyl ženatý, nebylo to na závadu,
    „muž řádný a jedenkrát ženatý“ je psáno.
    Tak si nevymýšlej nějaký další úlevy!
    A Pavel tu už není aby dal oficiální výklad.

    • Přesně je to takhle:

      „Apoštol Pavel v 1. listu Timotejovi píše, že „biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý“, z čehož někteří vyvozují argument proti celibátu biskupů a kněží.“

  24. Například Nickname by biskupem být mohl, kdyby chtěl.

  25. Já nevím, v jaké církvi je nickname. Většina círví celibát nemá nebo ho ani nezavedla.

    A myslím, že nickname má jiný ambice, než být biskupem.

    • Ale třeba u pravoslavných nemůže být biskupem ženatý kněz a adept kněžství se musí oženit před vysvěcením, pak už má utrum.

      • Vy uz jste mne ty biskupy tak otravili, ze si pristi rok na Dikuvzdani dam radeji nejakou jinou krocani cast. Mam rad tmavy maso. Skimici, ne abys tady remcal, ze jsem vysazeny na damskou sekci BLM!

          • P.M.
            tak to jsme dva. Dušan to má rád taky, ale ten zaprvé používá žlutýho tuňáka a ještě ho po příletu do kotlinky zakopává jako číňan vejce na zahradě aby se dobře ochutil.

  26. Důsledný celibát je samozřejmě společnosti prospěšný. Ti kdo se kdovíproč pro něj rozhodli nemají šanci tu deviaci genově šířit dále.
    Je to fér.
    Na rozdíl od LGBT netrvají na tom, že mají právo na to mít „v úschově“ nějaké děti, které dále můžou ovlivňovat.

    • On ten celibát prý byl, aby se na potomky netříštil majetek kněží – církve. Viz nepotismus u papežů.

  27. Když už tu řešíte slovní úlohy.
    Když ministrant ministruje, co v tom případě dělá ministr?

  29. PROLETÁŘI, MÁTE SMŮLU!
    Převrat!!! Vzpomíná si někdo, že ještě nedávno nadbíhala naše t. zv. Demokratická strana těm, kteří těžce pracovali na zlé kapitalisty, kteří, (jak bývali pěkně namalovaní v Dikobrazu), leželi na pláži pod palmami s doutníkem v hubě? Proletáři byli vždycky dodavateli hlasů ve volbách. Mnoho z nich se však časem trhlo. Otevřeli si svou dílnu, obchůdek,svůj kseft, kvalifikovali se v oboru.Přestali být proletáři. Přestali zpívat Internacionálu. Přestali volit Demokraty. Demokratům začalo volebních hlasů ubývat. Zůstali jen ti, kterým status proletáře nejen nevadí, ale zaručuje bezpracný obolos, který naplní ledničku, nasytí auto. Býti proletářem je věcí rozhodnutí.

    • Mezitím vznikla a v rozmarném blahobytu vyrostla velmi početná vrstva proletariátu nového, která už přečísluje nahoře zmíněné lemply. Jsou to držitelé diplomů všeho druhu. Většina těchto nových proletářů neumí zatlouct hřebík, či chytit lopatu do ruky. Kromě titulu vědce na lesbickou literaturu v Indii má takovy študios sekyru v bance na sto, dvě stě tisíc dolarů. Ty zase uživily profesorský sbor, jehož členové, zastupující hlavně humanitní obory, přece musí taky jíst. Tato skupina (včetně zmíněnych, Marxismem oslněných profesorů) najednou nabobtnala tak, že přečísluje nahoře popisované proletáře z povolání.Jejich stědré vyplaty zaplatí na daních hlavně ti, kteři se proletářsví zbavili.
      Zatímco Demokrati dříve bodovali různými, po většině nesplnitelnými sliby, eventuelně párkem či pivem zadarmo den před volbami, jejich dnešní klientela vyžaduje podplácení na vyšší úrovni. Zrovna dnes znovu vylezl ze sklepa čerstvě přebalený president Biden a přečetl jeho počítači hlasů napsaný projev.

      • O Maryčce Magdonové a podobně ani slovo. Nabídl však zaplatit všem lemplům jejich dluhy za asolutně k ničemu dobrá studia. Dobrý politický tah. Už je jich víc, jak těch topičů elektrárenských. . .
        Demokrati nám, kteří jsme zrovna pro radostné budování socialismu nějak nebyli, ukradli svou otočkou od pracujících naše staré heslo:
        Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!

    • Na to také zdejší „Soudruzi“, narazili v dalších porevolučních generacích. Někdejší „třídní preference“ se začaly obracet proti nim.
      Tedy starým „soudruhům“. Nová generace koukala na Západ, do katalogů, výkladních skříní a měla čím dál znepokojivější myšlenky neslučitelné s „Revolučním učením“, projektem na jednu, dvě generace. Ve zdejší kultuře. Ve východních despociích je to, pochopitelně, jinak.

  30. K tomu „řádnému muži, jedenkrát ženatému“ dodávám jeden hezký výrok Lilli Palmer: Einmal ist keinmal, aber zweimal ist einmal zu viel. Ona to ale nejspíš s počtem manželství nespojovala. (Vdaná byla 2x.)

  31. Dobré zas ráno… 2 ptakopysk ad 0:03 – no, co by dělal, překáží a buzeruje…

  32. Proletariát … chrrm
    ti, kteří nic nevlastnili (a tedy neměli volební právo), nicméně byli plodní.
    Mohli tedy plodit potomky, kteří mohli býti organizováni v legiích a bojovat za císaře pána. Když to přežili, tak osidlovat již s volebním právem kolonizovaná území.
    Proč ne.
    Marx nicméně pochopil, že když proletářům volební právo zařídí, nezůstane kámen na kameni.
    Nezůstal.

    • Jestli to tu čtou i proletáři, tak máš malér ! 😉

      • Naštěstí, třebaže proletáři mají volební právo, jsou mechanismy, které jeho důsledek ….řekněme…moderují.

  33. První adventní neděle. Hosana.
    Představuji si PeSa, jak zapaluje první adventní svíci, která je mimochodem FIALOVÁ a cosi mudruje o prorocích, kteří předpověděli narození Pána našeho, Ježíše Krista.

  34. A Matzurkovem se z otevřeného okna od kuropění linou roráty jeden za druhým vděčným spoluobčanům.

    • Lezl jsem po štaflích do horní police pro věnec a flákl jsem se do brňavky. Událost jsem oslavil řízným mládeži nepřístupným rorátem pro takovéto příležitosti.
      ŽD mě místo zahrnutí soucitem a láskou sdělila, že jsem nemehlo, což adventní přidalo trochu potřebného koření
      🙂

  36. Komentář kocoura k likvidaci kandidátů na prezidenta je na Parlalistech.

  37. Dobré ráno. P.M.: Dluhy z vysoké školy…
    Odpuštění dluhů je požehnáním především pro administrátory univerzit. Kdyby GOP/DEM chtěli vyřešit zadlužení studentů, zruší státní záruky za studentské půjčky. Community college je dobrý základ vzdělání a moc peněz nestojí. (hodnotím technické obory). Ivy League zhubne.
    Většina poplatků univerzitám dnes skončí v černé díře „administrace“.

    Biskup. Biskup by neměl být asociál. Na úřad biskupa nemám titul z Matfyzu.
    https://youtu.be/zWoODqjbeTw

  38. 2 skimic – jak jistě víš, můj postoj k nějakému Adventu a k vánocům obecně vystihuje nejlépe tento klip: https://www.youtube.com/watch?v=yiVBqfIgKxo
    A jistě ho tady nezapomenu ještě připomenout… A adventní svíčku si dámy mohou vstrčit… Ale pro sichr navléknout šprcku, jak radila ta jeptiška…

  39. Dobré odpoledne, to už jsem někde viděla…

    Že jste to sem dával už loni? 😀

  40. Hřebíček do rakve? Prý komunisti, když jim neprošel jejich kandidát Skála, doporučí, aby lidé volili generála Pavla. Je prý srdcem stále komunista 😉

    • Jenže tahle naftalínová reklama vercajk z Lidlu, je projekt lidí, kteří jsou za projektem Koláře.

      Pro případ zvolení by mě velmi potěšilo, kdyby se urval z řetězu a byl sám sebou. Jestliže to umí.

      V prvním kole volím Babiše.

      • Teď jestli je ta Skálova věta jidášským polibkem nebo ne. Kdy ta Skálova věta platila, byl by to pro Koláře těžký úder.

        Vycházím jenom z vizáže generála ve výslužbě: Hezoun, bude se líbit ženským středního a vyššího věku. Nerudová nemá sexappeal, takže s muži středního a vyššího věku moc počítat nemůže.
        Ale vzhledem k nevelkým pravomocem presidenta je to téměř jedno.
        Jenom – jak se tak dívám okolo na tu feminizaci vrcholných funkcí, žena bývá větší fanatička pro cokoliv.
        Větší fanatička může udělat větší mezinárodní ostudu,.

  42. Jinak dostat z rukou polyuretan je pěkný opruz.

          • Já používám nějaké obyčejnější otěruvzdorné barvy. Třeba Dulux.
            Polyuretanovou pěnou jsem to ještě nezkoušel.

          • Hele, když maluješ, opravuješ díry, ne?
            Mám starý barák…

            Ale je to inspirativní, vytvořit děckám doupě 🙂

  43. 2 maYda ad 13:01 – samozřejmě… Nutno neustále připomínat! Zasraný svátky!

  44. Dobré adventní odpoledne,
    PeSi, ano, díky za připomenutí, je dobré si to rorácení něčím proložit, žeaby jeden z toho nechytil osypky.
    Co se týká prezidentského panoptika – Nerudový je něco jako Čaputová, bohužel ji ženské volily i proto, že je ŽENA ! Tady se můžu přihodit podobně. Ovšem doufm, že nikoliv, že by české političky (Němcová, Richterová, Pekarová, Černochová…) běco kvalitního předváděly, to teda ne.
    A hezouni mne nebrali nikdy, kór když mají za zadkem špióna Koláře s ricinovým synátorem.

    • To jsme dvě, Matzurko 😀
      Hlásím se k ženám vyššího či středního věku a důrazně odmítám podezření, že by se mi mohl Pavel líbit. Natož abych ho volila. Mně mně naopak tyhle sebeobdivující typy hezounů dost odpuzují, zejména když se na mně blbě tlemí z každého rohu.

      • Tak to jste dvě, milé dámy. Fajn, ale je to málo.
        Není to o volbě presidenta, spíš o tom, kdo koho preferuje.
        Jednou jsem viděl spárované fotky matek samoživitelek a otců jejich dětí. Jeden narcis vedle druhého a jedna šedá myška vedle druhé. Většina narcisů vypadala jako alfa-samci. Ale to se podle fotek poznat nedá.
        Co mě fascinuje – ty myšky si po prvotním nezdaru obvykle zase nabrknou takového páv,. který je využije a pak opustí. Neuvěřitelné…
        Zbydou jim rodiče a taťka stát – a skuhrání, které tyhle samosólovky provádějí kdekoliv, což odpuzuje běžné matky a tak nakonec skončí „mezi svými.“

      • Jejda, maYdo, vy mate rada skarede chlapy? Uz si kupuju letenku a zahajuji kampan. Navic mne nikdo nemuze podezrivat, ze jsem byl v partaji, natoz u STB. A lampasak? To uz ani nejvetsim omylem!

        • Nic si nekupujte, účast v téhle šaškárně by udělala trapnýho tajdrdlíka i z tak sexy skaredýho chlapa jako byl Steve Mc Queen.

  45. Tak k tomu adventum z něhož je mi na blití… Hříbeček nám rozsvítil stromeček… Akorát ho zapomněl vhodně ozdobit – a přitom je v okolí tolik nevyužitých kandelábrů… Ale už teď má spousta lidí radost, zvláště ti, co dostali už ty zvýšené platby za elektriku…

  46. Kdybys opravdu držel adventní půst, nebylo by ti na blití!
    Zrní a luštěniny. Ovoce a ořechy. A vesele si prozpěvovat v očekávání Narození a Epifanie.

      • Zpívám rád, když je píseň pěkná. Na textech tak nelpím. Zanotuj a uvidíme 🙂

        • Konaševič Sahajdačný vede vojska svoje Záporožské voje
          (a dál to neumím) 😉

          • Tak mi napadlo, to je ještě za Koločavou.
            Jistě je tam moc krásně v té bájné Koločavě.
            Zaplaťkrišna, že je to tam z Prahy jedenáct hodin autem bez čůrání.

  47. Dnes na CNN Prima News sprdli Hamplovou Zwvyrtek, že zapochy\bovala že Rusko je teroristický stát, když ve válce na Ukrajině je už půl milionu mrtvých. Ona se odvolávala, že by se to muselo říkat i o jiných válkách, tak jsem našel toto:
    Boje na území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodži probíhaly od roku 1946 až do roku 1975 a vyžádaly si celkem 2,3 až 3,8 miliónu obětí. Fakt je, že na Ukrajině je ten nárust rychlejší.

  48. Ted jsem tady doplakal. Ukazovali nazivo aukci obrazu v Praze. Laduv ponocny. Spalovy hrusky. Slavicek Kupka. A dalsi. V cudu. Jen doufam, ze stastlivci, kteri je koupili, je koupili z lasky.

    • Karla Kupku pamatuji. S jeho vnukem jsem si hrál na Vltavě v Kestřanech, u kapličky. Malí kluci, tak sedm nám bylo. Našli jsme tam dvě prkna, modré a červené, vozili jsme se jako na lodičkách. Plavat jsme ještě moc neuměli, ale vody tam tenkrát bylo málo, tak ke kolenům, a řeka v tom parném létě ledva tekla. Kupka tam maloval, bylo to jedno z jeho oblíbených míst. Tak i mého dědečka. Dobře se znali. Maminka manželky mi vyprávěla, jak na Šumavě chodíval kolem jejich chalupy, a jak tátu přesvědčil aby stříšku nad pumpou natřel na zeleno, že modrá se tuze nehodí. Škoda, že brzy umřel, ještě relativně mladý. Pořád měl co malovat, radost pohledět.

      • Není Kupka jako Kupka, v té aukci je to František a to je jiná kategorie.

  49. Teď jsem se dozvěděl, že byla po obědě na Letné nějaká protirežimní demoška.
    Když jsem jel asi ve tři okolo, pár lidí jsem viděl. Říkal jsem si že se lidi couraj na fotbal.
    Co to bylo za šikuly, že nedali vědět?

    • Pokud jsem pochopil z několikaminutového záznamu, pár „lidových vůdců“ si tam přihřívalo „své polívčičky“, Každý tu svoji.

      • Jako protijed proti velkým demonstracím docela šikovné. Když bude v Praze demonstrace každý týden, bude to rutina.
        Přijde jen pár čumilů, A jeden problém má věrchuška vyřešenýl

        Teď ještě ty větší „dezolátské“ blogy…
        Ale to zvládne pár trollů. A lidi pak přestanou číst diskuze takže se ani nedozví ohlas článku a půjdou se podívat na ČTV.

  50. Mno, nějak se ten advent projevuje a nemám moc náladu – právě mi umřel kamarád… Bohužel, dalo se to čekat, ale nečekal jsem, že to půjde tak rychle. Ale milující příbuzenstvo ani nečekalo, až umře, a začali vyklízet jeho věci z bytu už dneska… Tak jen tolik k adventu a k vánocům, svátkům rodinné lásky a pohody.
    Takže kdyby se býval přece jen z tý nemocnice vrátil, tak by ani neměl kam jít. A jak říkal jinej můj kamarád – pamatujte, takovéhle milující příbuzenstvo vám vyroste, když budete pilně šoustat!
    A pravdivost tohoto výroku jsem viděl potvrzenou tolikrát, že nemám vůbec žádný iluze. A je to jeden z důvodů, proč nesnáším ty zasraný svátky.
    Jo, milující rodina… Leda nasrat! Jakmile člověka přestanou potřebovat, ať neotravuje a někde chcípne.
    Hezké adventní období přeju… Plné rozjímání nad láskou k bližnímu.

Komentáře nejsou povoleny.