PODZIM A JEHO BRATR.

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

    • máme štěstí (nebo smůlu) že Rusko nemá postavenou intervenční armádu a že lidi jako Koněv, či Malinovskij už dávno prděj do hlíny…

  1. Přímá volba prezidenta je úžasná věc!
    Fejkňůsy o Danuši nabírají solidně na otáčkách. Nejen Mendelova nervozita, ale i rodičovstvo a příbuzenstvo a jejich vztah k socialistickému zřízení se propírá.
    Takže máme z Velké Trojky – generála, kterej neumí spočítat 2 + 2 * 3, Danuši, která nevěděla, co se jí na univerzitě děje, Velkého Bociana který nezná Švejka a kravské žaludky…
    No a pak je tam na bramborovém místě Pavel Fišer – ten dnes vstoupil do dějin tvrzením, že Václav Havel není letiště ale parník.
    Kohopak tam máme dál? 🙂 🙂 🙂

  2. „Bachmut nemá ani taktický, ani strategický význam pro ozbrojené síly Ukrajiny…“ napsal dnes Olexij Arestovič.

    • český tisk je asi vopožděnej, protože zrovna dneska jsem četl nadšený článek, že Bachmut je pokryt ruskými mrtvolami a Ukrajinci neustoupili ani o píď

      • Staré instrukce. To víš, než se to rozdistribuuje…

        • Za to může ten nový ukrajinský ministr skrz energetiku. Pořád vypíná elektřinu, což má i vliv na přenos dat přes internet.

  3. A tak trochu veseleji,
    víkendová hláška rádia BEAT:
    Kde se narodil Ježíšek ?
    V Betlémě…
    Nene, ve švédské vesnici Soelmoese !
    Jak to ?
    No přeci se o tom zpívá „Nááróódííl se Kristus Pán, ve Soelmoese !

  4. Tak už i Kissinger blbne. Rusko by mělo vyklidit všechna okupované území a podepsat nějaký Minsk-3. Na který se zas všichni vykašlou, až Ukrajina dozbrojí.

    Jo, a Ukrajina by měla být přijata do NATO.

    Já nevím, kdysi dávno bylo ke kapitulaci nepřítele nutné vyhrát…To už neplatí?

  5. Těžká práce, nickname (6:11), a nevděčná… Pana Doležala sleduji už nějakých 35 let, původně nepřímo, přes Emanuela Mandlera a přes jednoho svého kolegu z vejzkumáku; takže jeho jméno před Listopadem snad ani jednou nepadlo, ale zpětně se ukázalo, že zřejmě byl původcem některých názorů, jež se ke mně zprostředkovány dostávaly. Vždy jsem si jej vážil, mnoho let jsem se díval, nemá-li k situaci nějaké zajímavé postřehy nebo neupozorňuje-li na něco, čeho jsem si nevšiml. V posledních letech bohužel už méně často.

    To ale vůbec neznamená, že bych se řídil jeho názory a celkovými postoji. Naopak, postupně jsem si všímal, že má určité své obsese. Během let jimi byly např.:
    • český národ (ten by především měl Němce odškodnit za 2. světovou válku a pak se nejlépe sám odklidit s povrchu Zeměkoule)
    • Klaus
    • Zeman
    • Babiš
    • Putin
    Oproti tomu často míval zdravě a podnětně kritický přístup k Havlovi.

    • Možná však ještě větší problémy jsem u něj měl s pojmy, jež mu naopak žádný problém nedělaly, třeba demokracie nebo i Západ; tam mi dělalo stále větší potíže pochopit, co si pod nimi vlastně představuje, až jsem nakonec dospěl k bolestnému závěru, že možná vůbec nic, že to pro něj jsou duté floskule, anebo že si je jaksi pocitově plní obsahem, který z nich ve skutečnosti už přes sto let jen a jen vyprchává.

      Co má pan Doležal společného s tím, co říká Cermanův článek, mi zůstává utajeno.

  6. Víte, skimici (7:58), Vy zde jevíte tak rafinovanou schopnost stavať sa hlúpym, že vždy znovu a znovu riskuji Vám naletět. Beru to tak, že zjevný širší kontext Cermanova článku (relativně čerstvé blouznění wouků o otrokářské povaze českého národa, protože bělošského) ignorujete úmyslně. Podobně ignorujete, že římské právo je tam připomínáno ve zcela jiném kontextu, tedy v souvislosti s pádem někdejších svobodných občanů a jejich potomků do otroctví / nevolnictví koncem antiky. (Že se předtím římské právo v užším slova smyslu vztahovalo jen na občany, je zde irelevantní.)

    Message (a varování) Cermanova článku je samozřejmě v této větě: [O]troctví bylo všude nastoleno nejprve jako praxe a teprve pak to bylo nějak právně legalizováno. Že až příliš volně směšuje pojmy otroctví a poddanství / nevolnictví, je asi pravda, beru to však jako omluvitelnou reakci na psychotické třeštění, které nyní kolem otroctví vykazují wouci.

  7. Dobré zas ráno… Včera jsem nějak nestíhal, tak dočítám…
    2 ptakopysk ad: „Fischer: Havel byl jako parník.“ – jo, to byl… Věčně pod parou… Také by mohl říci – Havel byl jako dělo…

  8. Tak nejobávanější letadlo na světě…
    https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/northrop-b-2-spirit-nejobavanejsi-bombarder-na-svete/

    Když teda náhodou lítá…
    https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-nejmodernejsi-americke-strategicke-bombardery-nemohou-letat-40417925

    Tak propaganda je TAK blbá… Strýček Peppi musí plakat, takové prostředky a tak hloupá propaganda. Anebo je to tím, že technologie vedou k mentálnímu zlenivění.

  9. Dobré ráno Zpátečníku. Co jsem chtěl říci: nevidím žádného politika, žádnou veřejnou osobu, která by byla proti nastupujícímu otroctví („otroctví“).
    Pana Doležala jsem vybral jako ctihodnou osobu minulého věku, která se v rámci možností snažila proti otroctví (rabství) bojovat. Mohl bych vybrat Johna Boka, Zdeňka Jemelíka, Otu Ulče, Magora Jirouse, pár dalších méně známých.
    Dnešní politici (bez výjimek) se pouze dohadují, jakou kazajku mají otroci nosit.
    Proto také mé mimoběžné otázky: O kolik snížíte chudým daně. Těm, kteří nejsnáze upadnou do otroctví.
    Green Deal: OK, chudým jste zvýšili daně, cenu energií, sebrali práci. O kolik jim snížíte jiné daně a odvody?

  10. Zpátečník (19.12.2022 (21.15)) dobré ráno
    Inu, je to těžké, Zpátečníku. Jak mám brát vážně článek, kde autor argumentuje nepravdivými tvrzeními?
    Proč je tedy uvádí a nenapíše rovnou (a jenom) ten širší kontext?
    Tedy
    [O]troctví bylo všude nastoleno nejprve jako praxe a teprve pak to bylo nějak právně legalizováno.

    A těch 99 procent zbylých písmenek mohl vynechat.

  11. 2 Zpátečník + nickname
    Míla Doležal měl vždy zvláštní faiblesse pro němectví („Deutschtum“). Třeba je to tím, že je vlastně němčinář. Anebo je za tím jedna vlastnost, které si povšiml třebas Viktor Dyk: „Nepřipraveni, bez vůle a slabí / s nadějí jdeme jedinou, / že ironický osud šetří baby / když muži v boji zahynou.
    A ač se vždy snažil odlišovat od Václava Havla, tak v té nacionální samohaně s ním byl téměř identický.
    A i když s ním určitě nestojím na stejném břehu, mnohé mu promíjím vzpomenu-li na některé jím organizované bytové semináře. A ve srovnáni s některými intelektuály (sic) sametové revoluce (napadá mi třebas Petr Kučera nebo Jan Urban) je Bohumil Doležal úplně jiná liga – ta mnohem vyšší.

  12. nevidím žádného politika, žádnou veřejnou osobu, která by byla proti nastupujícímu otroctví — Jak to, nickname, vždyť takovým politikem velmi dlouho a velmi zřetelně je Klaus. Kupříkladu na totalitní povahu oteplismu upozornil už dost dávno a velmi jasnozřivě. Podobně byla od počátku zcela správná jeho kritika EU; mnohé její chyby a zrůdnosti zde postřehl jako první.

      • Jo, to jo, ale toho jsem poslední čtvrtstoletí vždy bral spíše jako rentiéra než jako politika.

    • O kolik Klaus navrhoval snížit zdanění chudých?
      Kolikrát navrhoval zrušit dotace miliardářům a využít polský model – zrušení povinného sociálního, zdravotního pojištění (daně) nejchudším, když už nás do té EU přivedl?
      Ano. Několikrát vetoval úplné nesmysly – biopaliva, FVE. Ovšem ve srovnání s vlivem, který měl: příliš málo, příliš pozdě.

      • Proti božímu dopuštění „Montovna Zeman“ se choval docela slušně.

  13. Opravdu Vám nerozumím, skimici (9:29). Jaká nepravdivá tvrzení máte na mysli?

    • Římské právo vs otroctví. Pasáž jsem citoval nahoře.

  14. Samozřejmě chápu, že se pan Cerman musí nějak živit.
    Živí se beletrií.
    Beletrie je z francouzkého belles lettres krásné dopisy. Krásná literatura.
    Musí tedy myšlenku „dojiráskovat“ na komerční váhu.
    A to se mu promítá i do článků.

    • Ha! Jak se dělá Zpátečníku smajlík „obrovské překvapení“ ?
      Fakt jsem netušil, že je pan Cerman učitel.
      Beru beletrii zpět. Jsou to odborné texty.
      Tím hůře!

  15. Klause dělím na Klause „do atentátu“, Klause „oposmluvního“, Klause „zvoleného komunisty“ a Klause „placeného Kellnerem“.
    V různých dobách různé kvality.

    • Bezpochyby různé, jakkoliv se co do velikosti rozdílů a jejich hodnocení nemusíme shodovat. O tom, co jsem napsal, však snad není sporu.

  16. Narozdíl od jiných politiků Klaus zpočátku chápal, že lidem nemůže pomáhat. Ale může je nechat, aby si pomohli / pomáhali sami.
    Nevím, jestli toto chápe i dnes. Ale už je to jedno.

    • Je v tom problém:
      pomáhat sami sobě
      nebo
      pomáhat si vzájemně

  17. Páne jo, skimici…! Když NOZ stanoví, že „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.“ (§6 odst. 1), znamená to snad, že ji má i každý pes, každý pavouk, každý strom a každý kámen? Kdo je to každý? Když si to přečtete, vypadá to, že ustanovení se logicky a samozřejmě vztahuje i na Papuánce v pralese. Tak to ale míněno není, jenže to tam není napsáno.

    Argumentace římským právem je přiléhavá pro diskutovanou situaci, tj. znevolnění někdejších římských občanů. Že toto (na rozdíl např. od křesťanství) otroky a jejich potomky nepovažovalo za lidi, je zde irelevantní.

  18. Klaus se zpětně viděno odkryl svoji kapitulací před železničními odbory. Naprosto zbytečné.
    Bylo zřetelné, že po tomto bude „benešovat“ i dále. viz třeba Lisabon.
    Nehodnotím. Ten tlak bych také nevydržel. Ale s těmi odboráři to bylo trapné.

    • No jo. To byste sem taky mohl rovnou napsat, že krade pera…

      Nic ve zlém, ale historiografií (tedy tou starou, pořádně dělanou) byste se takto neuživil. Vždy nutno se snažit vidět celek, na počátku i na konci.

      • Ad ta pera – já vůbec netuším, jak to mohli takto úspěšně rozjet. Při různých příležitostech si pero beru běžně, když je zajímavé. Když něco pořádám, starám se o to aby pero zajímavé bylo. V celkových nákladech je to nic a mám radost, když si to klient vezme. Není nic lepšího, když to i používá, nosí to, leží mu to na stole. Funguje to.

        • Akci „pero“ prý schválil tehdejší ministr zahraničí.
          Záběry natočila ČT, kameraman to ukázal ministrovi, ČT to pustila do světa.
          Při focení / natáčení veřejné akce mohu pustit do světa fotky a záběry uctivé k účastníkům, nebo ty méně uctivé.
          „Ale vždyť je to pravda, natočili to na kameru“, řekne jenom ten, kdo nikdy kameramanem nebyl. Viz „Jak chutná moč“ od pana Mnačka.

    • Klause přes všechny jeho chyby hodnotím většinou jako nejlepšího možného politika v dané chvíli a čase. Škodil nejméně. Ovšem mohl ještě o něco méně než v dané chvíli zvládl.

  19. Quivis: Pomáhat sám sobě i pomáhat druhým je niternou potřebou každého člověka. Když mu to dovolíš. Když lidem sebereš peníze vysokým zdaněním a možnosti ohromnou byrokracií, potom pomoc nejchudším omezíš.

  20. O.T. Felix Edmundovič Dzeržinskij
    Čeka.
    Netušil jsem, že to byl Polák.

  21. I rentgenolog může mít dobré nápady!
    Ministerstvo ruší opakované zdravotní prohlídky u nerizikových profesí.
    Palec nahoru, pane profesore.

  22. No, Cermana možná beletrie neživí, ale hned z prvních dvou vět je zřejmé, že článek je především PR na jeho knížku a text je výcuc z ní.
    Pokud zaujme natolik, tak i když blog sám píše bezplatně, reklama na vlastní produkt mu jistý výnos může přinést.

    Článek především cituje z různých kronik a archivů a lze předpokládát, že autor se uchýlil k obvyklé praxi vyzobat si ty analogie, které podporují jeho vidění světa.

    Mnoho slov a nic z toho….

    Moje svoboda je v tom, co jsem tu napsala někdy předevčírem. Nestojím o nikoho, kdo by nastavoval pravidla, která by mi určovala, koho si mám vážit, kým mám pohrdat a co pro mně má být důležité.

    Howgh. Jdu do kanclu a vezmu s sebou nějaký cukroví. Nenapravím sice svět, ale pár lidí to potěší a budou mít o malej kousek hezčí den.

  23. “ Když si to přečtete, vypadá to, že ustanovení se logicky a samozřejmě vztahuje i na Papuánce v pralese. Tak to ale míněno není, jenže to tam není napsáno.“

    To je blbost, protože Papuánci v pralese jsou zcela mimo dosah NOZ. Když má zákon v záhlaví napsáno, že to je zákon Česká republiky, tak platí pro občany České republiky.

    Jedině snad kdybyste tu větu vytrhnul zcela z kontextu, tak možná, ale i jedna věta s sebou nese určité souvislosti, ať chcete nebo nechcete.

  24. „. Škodil nejméně. Ovšem mohl ještě o něco méně než v dané chvíli zvládl.“

    Poikud připouštíte, že škodit míň v danné chvíli nezvládl, tak je logické, že škodit méně nemohl.

    Dělal, co zvládl a co v danné chvíli považoval za nejlepší řešení.

    Samozřejmě se časem může jevit, ve světle pozdějších událostí či jiných úhlů pohledu, že některá nejlepší možná řešení byla chyba.
    Ale už s tím nic nenaděláte a musíte přijmout následky.

  25. maYdo
    co vlastně jdeš do kanclu dělat? Vždyť už bude jedenáct hodin. Zapomněla sis něco v lednici? Tam to vydrží i do zítra, až půjdeš RÁNO pracovat.

    • ZApomněla jsem tam krabičku od cukroví a nesla jsem tam další cukroví a dárek pod stromeček.

      Ohledně práce jsem se s všemi, kterých se to týkalo, že už to necháme do příštího roku.

  26. Víte, nickname, ono s tím snížením daní chudým… Jistě by to pomohlo, jak chudým, tak přiškrcením výživy parazita. Jenže je to podstata věci?

    Byly doby, a není tomu ani sto let, kdy kluci snili o tom, že budou mít bicykl, že na něm budou jezdit do tajemných dálav, budou ho montovat, přidělají si na něj odrazku a parádní zvonek se zeleným čtyřlístkem, možná i dynamo a světlo… Kolik kluků dnes sní třeba o Merkuru nebo Raspberry Pi? Tím nechci říci, že žádní nejsou, ale zdá se mi, že jich asi je mnohem méně, snad i řádově.

    A zatímco tehdejší režim takový zájem vítal, z dobrých důvodů včetně zištných (kdopak asi vybuduje průmysl, aha?), ten dnešní jako kdyby se jej snažil spíše tlumit, kanalizovat směrem k nicotnostem a udržovat obyvatelstvo v lethargii již od prvních let každého jedince.

    • Zpátečníku, o děti se starají rodiče. Za sebe mohu říci, že mám kolem sebe __jenom__ takové děti. Tím, že já (a moji blízcí) vybíráme, s čím si budou děti hrát, co se budou učit.
      Nejstarší z příbuzných dělá školu XXX, chce pracovat pro automobilku na YYY – na světové úrovni. Snad se podaří domluvit praxi.
      Mladší – úměrně svému věku. Plus hudba, sport. Nezvládám už skauting. Před lety byla volba skauting, práce s dětmi, nebo azylák, pomoc „starším dětem“.
      Pokud ve vašem městě, vašem okolí, je práce s dětmi nedostatečná, není to vina úředníků, státu. Stát sice škodí, kde může, ale to beru jako konstantu. Člověk proti tomu musí bojovat.

    • O Merkuru snívám občas i teď. A to jsem kluk poněkud přerostlý. 🙂

  27. Dvd, s tím Doležalem jsme v zásadě ve shodě. Z hlediska psychologické motivace mám dojem, že mu rozumím, jen jest mi obtížno to pojmenovat. No nic, nebudu se dál pokoušet, tedy jen velmi zhruba: Občas (naštěstí velmi zřídka) se mi stává, že někdo cítí potřebu mi vyložit, že manželka – která mu však je nesrovnatelně bližší než já a kterou popřípadě vůbec neznám – je kráva. Proč to dělá? Nevím, ale nějak se mi zdá, že motivy bývají podobné jako u Doležala. U něj je to komplikovanější jen tím, že ten, na koho si stěžuje, je téměř totožný s tím, na koho si stěžuje; trochu jako když Havel jménem Lidstva hovoříval k Lidstvu.

    • je téměř totožný s tím, u koho si stěžuje; sorry

  28. o děti se starají rodiče — Ale to je právě ono, nickname. Tehdy totiž kluci po tom jízdním kole toužili i bez jakékoliv intervence rodičů; touha nějak vyplývala ze samotného ovzduší a prostředí průmyslové revoluce. Rodiče zde mohli působit spíše jako finanční brzda.

    Dnešní technologie sice nabízejí mnohem více než bicykl, ale už ne tu touhu. To vysvitne zejména v porovnání se stavem před 30 nebo 40 lety.

    • Děti jsou přehlcené podněty. Nekonečná knihovna, nekonečné možnosti objevování i programování. Obtížnosty udržení mysli ve fyzickém světě.
      To není vlastnost „světonázoru“, ale technologií samotných.

      • Množství podnětů a snadno naplnitelných ( tedy nepříliš hodnotných) cílů způsobuje absenci cílů méně početných, dlouhodobých, promyšlených a hodnotných, jejichž dosažení vyžaduje úsilí a systematičnost při jejich naplnění. Výsledkem je povrchní přístup a těkání po nicotnostech, kdy prakticky okamžité nalezení odpovědi ( jejíž kvalita není podrobena kritice) na většinu otázek přináší pocit sebeuspokojení a vzrůst sebedůvěry ve vlastní schopnosti. Někdy mám u vnoučat pocit, že oni chytrý telefon nepovažují za nástroj, ale za nedílnou součást svého já. A bez něj ani nic neřeší, protože nejsou kompletní a je nefér trápit je dotazem, když mají takový hendikep. Asi tu roste generace, kterou od potřeby navštívit psychiatra chrání jen tenká obrazovka nebo displej.
        A já nevím, zda je to jen moje seniorské vidění světa., nebo oprávněná obava.

    • Bachmut je město na východě Ukrajiny, které se nachází v oblasti Doněcké oblasti. Je to důležité centrum pro těžbu uhlí a průmysl. Město má také důležitou strategickou polohu, protože se nachází na hlavní železniční trase mezi Ruskem a Ukrajinou. To znamená, že má důležitou roli při obraně země před možnými útoky ze strany Ruska.

      Bachmut má také význam pro ukrajinskou obranu díky svému významnému vojenskému základně. Tato základna je domovem pro mnoho jednotek ukrajinské armády a je důležitým centrem pro výcvik a přípravu vojáků.

      • Dobré.
        Zdá se, že je Bachmut zrcadlově důležitý i pro obranu ruskou.
        Ostatně byl pro obranu důležitý vždy. Po většinu času proti muslimům, Krymským tatarům, kteří odtamtud vypudili řeky a byli posléze sami vypuzeni Kateřinou a Potěmkinem.

  29. Děti jsou přehlcené podněty. — Je to ale ta podstatná příčina? Když jsem kdysi vylezl na louku, bývalo tam mnohem více druhů (rostlin, i jen právě kvetoucích; hmyzu…), než jsem v danou dobu dokázal jakkoliv pojmout. (Oproti tomu po silnicích jezdívalo tak málo značek aut a nad hlavou létalo tak málo typů letadel, že jsem se domníval znát je všechna.) Vždycky lze načerpat více podnětů, než kolik dokážete zpracovat.

    Spíše býval mnohem lépe patrný řád a smysl.

  30. Klaus a železniční odbory – zapomněli jste na podrazy v této záležitosti ze strany např. Luxe?
    „Za ukončení stávky by měla vláda poděkovat místopředsedovi Luxovi. Kompromisu bylo dosaženo jen díky jemu,“ uvedl Dušek. Odboráři neprosadili podmínku odvolání vedení ČD včetně generálního ředitele Mládka. Podle nich však není vyloučeno, že k tomu dojde během několika týdnů. „Možná personální opatření lze vyvodit ze zjištění při kontrole, což je v dohodě obsaženo,“ dodal.

    • Ano. Jedním z důvodů, proč Klaus nemohl být silný, byl bolševický (Jičínský + Pithart) volební systém. Poměrná volba poslanecké sněmovny.
      „Jazýčky na vahách“. „Moudré slovo prezidenta“.

    • jj. Lux uměl Klausovi namydlit schody jako nikdo jiný. Je zajímavé, že stejně jako ODS se další Klaus už neobjevil, v ČSSD žádný další Zeman, tak ani u lidovců se žadný další Lux neobjevil. Podobně jako z dob úsvitu republiky byli mužové Masaryk, Štefánik, Beneš v podstatě bez stejně kvalitních nástupců (a sami o sobě nic moc nedávali) tak pánové Klaus, Zeman a Lux dopadli úplně stejně. Jejich korunní princové kontraadmirál Gross, náčelník Vlající Pyj Topolánek, či třeba současný euroblb Zdechovský se velmi rychle projevili jako ne zcela kompetentní jedinci oplývající hlavně průsery.

      • Poměrná volba přivede do politiky přirozené vůdce nebo šedé myši ze sekretariátů?

  31. Náhodou, Kalousek se od Luxe mnoho naučil. Fiat Kalousek!
    To není malý hráč. I s komunistama šel!

    • A není to stejný systém jako u panovníků, kdy schopný vládce měl většinou neschopného syna ( nástupce) a nový schopný se vynořil až po přerušení kontinuity? Nakonec i málo rodů si zachovalo velký majetek – většinou druhá, max. třetí generace to zlikvidovala. Nedávno jsem četl diskuzi, kde padl dotaz, zda Messiho synové budou hrát fotbal na stejné úrovni jako on. Odpověď byla že asi ne, protože nezažijí chudobu jako jejich otec. Na tom něco je.

    • Proč se s tím vůbec namáhají? Voliči by měli volit podle fotek a kvality propagandy.

  32. Čína a uvolnění Covidových restrikcí.
    Zatím mají „jen“ pět a půl tisíce oficiálních mrtvých a Covid mezitím zmutoval do méně agresivní formy.
    Dokázali to?
    Anebo během promořování takového kvanta lidí dojde ke vzniku něčeho agresivnějšího?
    Skoro mám tendenci věřit, že ne. A že si Číňani nacvičili kvalitní obranu před tím, až jim tam zase někdo něco pustí.

    • Až budou vyrábět další variantu tak vědí, že ustojí pár dní navíc na inkubační době a pár desítek procent na mortalitě, zatímco euratlantici budou proti takovému viru úplně v jeteli.

    • „Oficiální“ je důležité slovíčko. Nemají efektivní vakcínu. Připrav se na problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

  33. „Já jsem šel do politiky proto, abychom se začali bránit. Aby mlčící většina slušných normálních lidí mohla v klidu žít. Potřebujeme kontrarevoluci normálních lidí, aby nám zase nebyla ukradena naše svoboda.“

    Fiala, kongres ODS, 2014

  34. Vypadá, že Ukrajinci zasáhli při ostřelování stanici Sudža na plynovodu Bratrství. Takže, molekuly svobody to jistí.

    Když to tak shrnu, zničený Nord Stream, nyní Bratrství… Proti komu se ta válka vede? 🙂

  35. „Marian Jurečka
    @MJureka
    Dosáhli jsme dohody na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami!

    Je to dobrá zpráva nejen pro klima, ale hlavně pro skupiny lidí, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, tedy nízkopříjmové domácnosti, senioři, malé děti, zemědělci.“

    Vy jste ale darebák!

  36. Udělejte si elektrické vytápění.
    O pár let – vlastně ne, plyn to jistí.
    O pár let – vlastně ne – upleťte si svetr 🙂

  37. „Já jsem šel do politiky proto, abychom se začali bránit. Aby mlčící většina slušných normálních lidí mohla v klidu žít. Potřebujeme kontrarevoluci normálních lidí, aby nám zase nebyla ukradena naše svoboda.“

    Fiala, kongres ODS, 2014“

    Aspoň vidíte, jak to dopadne, když budete spoléhat na to, že musí přijít někdo, kdo nastaví lepší pravidla.

  38. Zdá se, že panu senátorovi Oberfalzerovi přišel nový rozpis záloh na energie
    J. F. Oberfalzer na xichtoknize: Jen taková říše dobra, jakou je EU, dokáže v čase krize ještě více uměle prodražit energie!

    • Pan senátor si může stěžovat u svého stranického šéfa, pana Fialy.

      • Obr většinou drží stranickou basu a když se mu něco nelíbí, obvykle na veřejnosti mlčí. Něco ho muselo těžce rozvrkočit

  39. Semkneme se!
    Podle ČTK, potažmo mluvčího ruské společnosti Transněfť, požádalo Německo a Polsko o dodávky ropy na příští rok.
    Asi předpokládají, že tou dobou už bude Zelenskij sedět v Kremlu (nebo vedle v Lubljance) a trubky budou volné.

  40. 2 skimic ad 13:12 – jednodušeji… „Mám kundu! A nic jiného vás nemusí zajímat!“

Komentáře nejsou povoleny.