PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. 2 PeterSly ad 13:51 – A copak? Že by čile peru žehlím válím?

  2. Čile je v pohodě, ale v Peru probíhá nějaké budování demokracie.

      • Ale! To ma, jako reporter, tise kadit pri zdi, nebo se priblble, ustepacne za rohem poslebovat?

        • Melo byt „posklebovat“. To slovo spravne zastoupilo tvar vyrazu „smat se“ ve slavne vete o smejicich se bestiich. Ty „bestie“ jsou taky prilis nadsazene. . .

        • Pochybnost zněla – že věrchuška to stejně zamázne.

    • Ta myšlenka, že je to úplně jiná země, než jsme si mysleli je velmi hluboká.

    • No, musí si asi dávat pozor, když přechází ulici.

      • Už je to jedno. To, co se z USA stalo již nejde opravit.

        • V politice neexistuje souboj dobra a zla. Jen souboj různých zel, které mají zrovna neshodné zájmy.

        • No, kdyz to vis, pripominky, ci namitky jsou zbytecne.

          • Součástí mé práce je odhad budoucího vývoje. Samozřejmě, ne v politice, ale člověk se naučí.

            Občas se i mýlím, ale tyto situace jsou nečetné, s velkými rozestupy.

    • Takže bude mít Credit Suisse Šaríja kompatibilní bankovnictví? Např zákaz úroku?

  6. Někdo tvrdí, že pravda neexistuje.
    Někdo, že Pravda vítězí. I když nakrátko poražena bývá.
    Jedno či druhé tvrzení je třeba přijmout vírou. A žít.

  7. P.M. jak máš pořešeny Vánoce?
    – krocana
    – nějakou neopatrnou rybu
    ?

    • Z vodnich zivocichu mame nejradeji kacenu. Jinak to vselijake linecke a rohlicky a pernicky prehazuji lopatou na snih, aby se to odspodu nejak nechytlo. Bude tu na Stedry vecer cela banda, odnesou to kaceny dve.

  8. Petře, musíš si zvyknout, tady v Česku je každej chytrej jak radio zejména co se Ameriky týče.

    • To bylo jednim z duvodu, proc jsem se z vyletu tam vratil domu s hubou do podkovy. Taky ta dnesni debata (Diky za ni!) tady na Sumavakovi o otroctvi a hlavne o dobrovolnem otroctvi mne dala vzpomenout na reakce tamnich obcanu na kovid a omezeni kolem (slovo omezeni z mych ust zvedalo oboci), ted do toho ta Ukrajina! Jak dlouho se tam, sakra, budou lidi na tu Bilou horu vymlouvat? Nejvetsi cest vyjimkam! Smekam pred nimi.

  9. Fiala dostal pochvalu od EU. Jeho předchůdci dostávali Svatováclavskou orlici.

    • A Timmermansovo medem hubu mazání bylo k zblití.

  10. Ale těším se sledováním „The Good, The Bad And The Ugly“ na dvojce.

  12. Množství [dnešních] podnětů a snadno naplnitelných (tedy nepříliš hodnotných) cílů způsobuje (…) — Jestli dovolíte, Jirko (12:26), ještě bych se k tomu na okamžik vrátil, poněkud kriticky.

    Vzpomínám si, jak jsem se před déle než půlstoletím u (nesprávně zvaného) Krále železnic proti Prašné bráně dívával do výlohy na vystavené vláčky. Sedm korun (nebo s brzdařskou budkou devět), a mohl jsem mít další překrásný vagónek, třeba další cisternu v pestrých barvách nějaké západní petrolejářské firmy. To zalíbení, s nímž jsem na ty lokomotivy a vagónky zíral, si pamatuji dodnes; snad lze říci, že jej či přinejmenším nějaký jeho odlesk dodnes cítím. Částka zhruba odpovídá jedné

    • nebo dvěma dnešním stovkám; těžko srovnávat, když tehdy člověk nemusel platit nájem, vodu či energie, takže mu na zábavu zbývalo zdánlivě více… Čili četné podněty a relativně snadno naplnitelné cíle tehdy existovaly také, a přesto působily nějak jinak.

      Dál to rozmyšlené nemám, pořád bych však hledal hlavní rozdíl(y) jinde. Možná v tom, že tehdy dosud technologická civilizace bývala na svém triumfálním vzestupu, což prostupovalo celým Západem, sem prosakovalo i skrz železnou oponu a dál nějak i do dětských myslí, možná dokonce spíše než do těch dospělých, které v té době vedle technologického pokroku – a možná spíše než ten – už vnímaly také komunistické patlalství a nenapravitelné zaostávání.

      • Frekvence cílů a možnosti jejich naplnění tehdy byla ( snad mohu říci) řádově nižší. Tehdy bylo složitější si cokoliv ověřit, a člověk si pochopitelně nejdříve namáhal svoji hlavu, vzpomínal, kombinoval, dedukoval a když to nepomohlo, tak pátral v jiných zdrojích. Výsledku si vážil a zapamatoval si ho.. Dnes to na kliknutí máte na talíři. Hotový výsledek. Zdá se, že je to nástroj, který vám urychlí cestu k cíli a umožní vnímat širší souvislosti. Ale bohužel to, že dnes většinou s minimální duševní námahou obdržíte výsledek je spojeno s minimální přidanou hodnotou pro váš duševní vývoj.
        Sakra, nejsem moc pesimistickým? Třeba ta další generace bude ( je) opravdu schopna tyhle stavební kameny úvah ( tj. výsledky) používat k další tvořivé práci a být tak o level výš.
        Jenže zatím vidím ve svém okolí u mladých jen tu zmíněnou povrchnost, těkavost a neschopnost zamyslet se nad podstatnými věcmi a domýšlet jejich dopad.

  13. je to nový zážitek neboť je to dubbované do češtiny. Dubér Clinta je perfektní, melodikou hlasu, frázováním, Ten co namlouvá Eli Wallacha je přijatelný s výhradama a ten co mluví Blue Eyes (v češtinš Krásnoočko), se slabej…ale jinak dobrý… a jako všechny filmy Sergio Leone , Morriconiho muzika to povyšuje na druhou…

  14. Zpátečníku, ta paměť, ta paměť. „U Krále Železnic“ v posledním bloku v ulici Dukelských hrdinů kde se stýká s nábřežím k.Jaroše. Proti Prašné bráně byla prodejna Piko HO. Ty ceny asi odpovídaly. Vagonek kolem 15 Kčs. Před týdnem jsem prodal novou českou ETS „O“ švýcarského Crodille za 1100 dollarů.

    • Jo a v zapadlé drogerii v Prašné bráně uměli diskrétně prodat rozechvělému jinochovi čekajícímu až tam bude sám ochranné pomůcky…

  15. Dušane, myslím že Zpátečník koukal do auslágu Dětského domu. Tam bývala modelová železnice. Myslím z boku, ne z Příkopů, ale z Havířské

  16. Ptakopysku ne. v průchodu banky proti Prašné bráně byl obchod PIKO modelů železnice z NDR. Sám jsem tam s nikdy nenaplněným přáním ten obchod vykoupit často koukal.

    • Nejen PIKO (H0), ale také TT a N; kolejivo k H0 dokonce od dvou výrobců (nevím, zda navzájem kompatibilní); vše z NDR.

      • to později, včetně „Z“ vše Piko, pokud já pamatuji…

    • Ceny vagónků PIKO možná byly vyšší; stejně tak byly vyšší ceny novějších vagónků TT; čtyřnápravové kolem 20 Kčs, „Old Timery“ Pruských drah také; Rosnička (T334) dlouho stávala 50 Kčs…

  17. …končíme, ale to Wallachovo „Blondie:::“ je nenapodobitelné.Film miluju, ale vadí mi na něm hloupé nedotaženosti reálí, kterých není málo. Nejhorší pro mne je Ramington Lee Van Clefa, který je na černý střelný prach s kapslíkam a on přesto nosí nábojový pás s náboji. Původně jsem si myslel, že jsou to náboje 30-30 do henryovky, ale nejsou. Pak na mincích lupu není žádná ražba… a je toho víc, zejména ve zbraních, které za Občanské války ještě nebyly.

  18. Ne ne. Je to, jak říkám. Že Král železnic býval na opačném břehu, sice vím už asi 30 let, ale sám jej tam nepamatuji (stejně jako nepamatuji modelářskou prodejnu v Jindřišské, ač mi odtud dědeček občas přivezl cosi do Merkura), a doma se to označení přeneslo na tu prodejnu, o které jsem psal. Ta byla v č.p. 860, Na Příkopě 24, na pravém rohu pasáže vedoucí k Jindřišské věži, vlastně v bloku Státní banky. Vchod a jedna výloha směřovala do Příkopů, druhá a možná ještě třetí do té pasáže. Jednou tam měli model parní lokomotivy asi 1:8, snad funkční, s kompletním rozvodem a všemožnými parními kohouty, snad učňovskou(!) práci z ocele a mosazi.

    Další (pozdější) modelářskou prodejnu pamatuji nahoře v Žitné, snad v č. 47, a brutalistický předimenzovaný DTM na Národní, z nějž nezůstalo také nic.

    • O Králi železnic mám stejný dojem jako Dušan, modelářská prodejna v Jindřišské IMHO neprodávala Merkura (to byl spíš sortiment Hraček), ale balzu, lepidýlka, lajsničky, stavevníce. Podobně ta pozdější v Žitné. Tou dobou jsem modelařil.
      Na Příkopě ty dederonské vláčky.
      A při troše pátrání, tak Google:
      U krále železnic
      Popis
      Adresa Praha VII, Bělského třída č.5
      Výroba a prodej od roku cca 1926
      Specializace Prodej radiopřijímačů součástek a stavebnic
      S použitím Plánu velké Prahy nakladatelství A. Storch a syn je to tam, kde píše Dušan.

  19. Kdyz tu vy, prazaci, mluvite o starych kseftech, pamatuje si nekdo na obchod „U Rotta? Tam me a brachu tatik asi dvakrat vzal, kdyz jsem byl maly cvrcek. Mne nejvic imponoval ten dreveny Indian pred vchodem, bracha obhlizel vsecko mozne. On uz precetl par indianek a Rodokapsy, ja jsem byl moc malej.

    • To bylo hned po valce. Vy jste byli jeste na houbach.

      • Vypadalo to tam podobně i dlouho po válce, až snad na toho indiána.

  20. „Maloverni!
    Cas kostizerny ji jenom krasu dal
    a z poli stenny krik iluminoval krasu portalu a zdi.“

    Tak dal Praze poklonu Frantisek Halas. Poklona!

    Slysim, jak cinkaly tramvaje, kdyz jsme s otevrenymi okny spali v Bile huse. Kdyz jsme prochazeli, pro mne, vidlacka, nadhernymi ulicemi, nekolikrat jsme zastavili u hromadky kvetinek a nejakym oznamenim, ze na tom miste Nemci nekoho zabili pri Povstani. Mamince tekly slzy, tatinek sundal klobouk. Radnice, hned za Orlojem, byla vypalena. Ne zacernenych zdech byly dobance od strel. Pak nadnera Svateho Vita, Hradcany. Zlata ulicka.

    Maloverni. . .Za rok, ci dva, oslovil chlap v pujcene beranici nadseny dav hned vedle te vzpomenute radnice. . .
    Je tam jeste ten dreveny Indian?

    • Rott skončil na Malém rynku brzo po 89, teď je tam osvěžovna, Rott byl chvíli na Jižním Městě u Brechtovy ulice, ale asi už tam taky není.

  22. Kluci američtí, vůbec neberu USA šanci mne příjemně překvapit! Zatím ale žádný příznak toho, že bych se mýlil, nevidím.

    To, že mé předpovědi obvykle vychází a jeví se mi to tak i nyní neznamená, že se nemohu mýlit. A navíc budu překvapen positivně. Win-Win.

  23. Já si vzpomíám na nadšení našich amerických kluků nad Amerikou, když před lety vyhral Trump. A dneska? Vždyť je to horší než tehdy …

  24. Dobré podoledne.
    Nejistá doba na jistotě duši nepřidá. Nevidíš-li obzor, musíš letět podle mapy, radiomajáků, umělého horizontu.
    Zprávy ze čtvrté dimenze. Před více než rokem navštívil Zaklínač jednoho z nejvyšších zástupců Říše, otce Vůdce v očekávání. Řekl mu: Překročíš-li řeku, zničíš velikou říši. Zástupce Říše odpověděl: My jsme silní, my tu řeku překročíme.
    Zástupce Říše i Vůdce sám věří raději Blavatské než Zaklínači.

  25. Mimochodem, nemohu byt konkretni, ale cinan skupuje v evrope jak divy…

    U nakupu Gorenje jsem byl celkem blizko, a nebude posledni.

    • Sice skupuje, ale Ursulu, Jourovou ani Greenpeace zatím bohužel nekoupil.

        • Já vím že šunt. Ale vzpomínáš na Roubíčka a jeho svíčky bez knotů. „Chtěj tím svítit nebo to mají na kšeft“?

  26. K včerejší debatě – prodejna vláčků byla na začátku pasáže naproti Prašné bráně, stejně jako Zpátečník vzpomínám na různé rozměry, nejčastější TT. Já měl doma železnici a dokupoval jsem z kapesného vyhybky.
    Král železnic byla modelářská prodejna pod masivem Letné na křižovatce, kde se od Vltavy odbočovalo k Juldě Fuldě.

    • Koukám, z toho by mohla být nová vláda, ne? Jak jinak dosáhnout pravidla, že musí být horší…

    • A v pozadí prý černý sázkař Horáček. Už jsem se divila, že se tentokrát neúčastní…

  29. Jejda, mi tam skočilo přihlášení z koláčků 🙂

    • Jsem psal na poradě, z jiné mašiny. Musím si to odstranit i tam 🙂

    • Neomlouvej se. Spousta lidí má problémy s identitou.

  30. Takže sazba zůstává nezměněna. Gratuluji pane Michle.
    Doufám, že umíte alespoň odčítat abyste si spočetl jaká je momentálně záporná sazba.

  31. Jak se na návštěvu Zelenskeho dívají někteří Američané. Nevím co je to za noviny, ale je to legrační.

    „Žebrák jede pro peníze“. Američané se vysmáli Zelenského návštěvě
    Čtenáři National Review nejsou nadšeni návštěvou Volodymyra Zelenského v USA.
    „Zjistil, že má poslední šanci urvat dalších 100 miliard dolarů, než si to Kongres rozmyslí,“ zažertoval jeden z nich.
    „S největší pravděpodobností je na cestě k potvrzení amerického občanství. Nebo třeba hledá nemovitost v Beverly Hills. Nebo obojí… S těmi penězi, které jsme mu poslali, si může dovolit to nejlepší,“ poznamenal další uživatel.

    https://www.nationalreview.com/corner/zelensky-should-not-visit-the-u-s

    • Konzervativní. Malý zbytek staré, dobré ameriky.

      • Here you go again! Co je zbytek? Co je maly zbytek? Co je, jak s autoritou rikas, stara, dobra Amerika?Jak jsi to vsechno promeril a urcil?
        Ayn Rand rekla “ Ten, kdo rika je to tak, protoze on se rozhodl, ze to tak je, byva tim, ktery jako prvni sahne po flinte“.

          • Šikovná holka. Zdrhla po revoluci a škole a klofla bez velkého přemýšlení mladého herce v Holywoodu aby se mohla rozvinout.

        • Jak jsem to určil? Velmi jednoduše.

          Člověk je mírou všech věcí. Jsoucích, že jsou a nejsoucích, že nejsou.

          Anebo jinak, „imperátor věří tomu, co říkají jeho oči“ 🙂

          • Mas tedy protichudny, opodstatneny nazor tomu, ze koroptve s brusinkami jsou preci jen nejlepsi?

          • To bych si nedovolil. Americká vláda, budiž… Ale koroptve bych si nedovolil.

  32. Ach jo, to jsem tomu zase dal… Že jsme tomu obchodu Na Příkopě říkávali U krále železnic nesprávně, jsem prosím psal hned v prvním příspěvku (22:11), další debata v tom směru byla poněkud nadbytečná. Jiná otázka ovšem je, jak se ta prodejna jmenovala doopravdy. To totiž nevím dodnes; pro (můj) dětský svět je charakteristické, že mne to nikdy nezajímalo, ač jsem se do ní čas od času dostával v průběhu nejméně pěti let. Ale možná bych ještě našel nějaký paragon, a na něm by mohlo být razítko. (Mimochodem, tam ještě býval ten systém, že prodavač vypíše účtenku a zákazník s ní zajde na druhý konec pultu k pokladně.)

    V Jindřišské dědeček myslím kupoval přinejmenším extra šroubky k Merkuru; byly v kulaté krabičce z vínově červeného bakelitu, snad i s nápisem Merkur vyrytým do její lisovací formy. Zpětně není zas tak divné, že je kupoval ve specializované

    • prodejně, tedy v Modeláři (jehož inzeráty jsem pak nacházel i v Mladém technikovi z 50. a snad též konce 40. let). Dětství jsem sice prožil v pevné víře, že to jsou M3, ve skutečnosti však jde o poměrně exotické M3,5.

      — — —

      Nyní k podstatnějším věcem: Kdosi výše snad zmínil dětskou potřebu řádu; je pravda, že zrovna ty vláčky jakýsi vnášely. Vzpomínám si, jak jsem byl otrávený, když mi některý příbuzný věnoval vagonek rozchodu H0 či snad N, který jsem neměl ani jak

    • nakolejit… A samozřejmě právě kolejivo si řádu vynucovalo až příliš, jinak koleje rozvětvené výhybkami už na opačném zhlaví nádražního kolejiště člověk nespojil ani náhodou. Čili tohle vskutku může být jeden z rozdílů oproti dnešku.

      Významnějším rozdílem může být, že TT bývalo sice jen modelem čehosi reálného, ale samo mělo hmatatelnou, fyzickou povahu taky. To u dnešních dětských zábav nemusí být už tak docela pravda. Nabízejí sice spoustu nových možností, zdá se mi však, že většina z nich jde proti nám a té naší – technologické – civilizaci.

  34. skimic (21.12.2022 (18.08)) napsal:
    Ze bys ji timto dal peknou nalepku, moc se Ti to nepovedlo.

    Kdyz uz jsme u Ayn Rand, predpovedela absolutne presne, jak se nase spolecnost vyvine. Intelektualni elity, monopoly a na druhe strane do poddanstvi se derouci dusevni proletariat. Ayn vsazi na stredni vrstvu a americke geny. Kompromis nevidi.Bud kapitalismus, nebo otroctvi.

    Srovnava americkou naturu s evropskou. Rika, ze diktatura Statu je v Evrope brana za samozrejmost. Jakekoliv pokusy o zmenu prirovnava ke snaze otroka, ktery by chtel slouzit lepsimu panovi.

  35. P.M. (21.12.2022 (18.58))
    Ayn Rand je moja Obľúbená! A když byla mladá, byla i pohledná.
    Což zase není takové umění, když je mladá.

  36. Ayn Rand rozebrali levicoví intelektuálové hezky, nicméně to nemění nic na její jasnozřivosti.

    Levicový intelektuál je něco jako dobře maskovaný syfilitik v promiskuitní společnosti.

  39. „V úterý byl do polského Sejmu předložen návrh zákona o vyloučení trestní odpovědnosti pro polského občana sloužícího v ozbrojených silách Ukrajiny po 20. únoru 2014 bez potřebného souhlasu šéfa polského ministerstva obrany.“

    Těch tam musí být…

  40. To jsme to v EU dopracovali. Předsravitelé nevěří bankám a ukládají si výplaty do kufru 🙁

  42. Euroblb Zdechovský:
    „Z mého pohledu nebyla nikdy, jak jsme ji tehdy znal, zaměřená na peníze. Těch peněz měla hodně, byla slavná moderátorka, modelka, její tehdejší přítel byl poměrně dost bohatý, takže neměla žádnou potřebu. U ní se našlo v hotovosti 600 tisíc euro, nedokážu si představit, proč by to potřebovala,“ míní Zdechovský.

  44. tak schválně:
    „Myslím si, že ona o řadě věcí nevěděla. Nechci jí dělat spin doctora, nechci říct, že je hloupá, ale u řady cest třeba podle mě nevěděla, proč tam jede,“ narážel europoslanec na Panzeriho vazby na Katar

  45. zajímavý, jeden odstavec to nechce nahrát
    Ačkoliv jí nechce prý dělat žádného „spin doctora“

    • (člověk, jehož náplní práce je pozitivně ovlivňovat něčí mediální obraz – pozn. red.)

  46. domnívá se, že se dostala do jakéhosi vleku za Giorgiho a Panzeriho

  47. Dobré ráno,

    samozřejmě, ptakopysku. Ona za nic nemůže, někdo ji podle, obloudil, svedl. Cbhudinka nevinná, co stojí na správné straně barikády.

    Kdyby stála na té špatné, tak to bude mrcha prohnaná, peněz chtivá, bez skrupulí a charakteru.

  48. podvedl, pobloudil, svedl.

    I když to PODLE tam taky dává smysl, stačí vynechat čárku 😀

    • Když on každej voják Bundeswehru klátí tankistky a zanedbává se kvůli tomu údržba…

Komentáře nejsou povoleny.