PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. Narazil jsem na jedno dílko, kterým se patrně Fiala & spol. inspirovali. Citát jako by vypadl z dnešního pokrokového tisku:
    „Po staletí nebylo velkolepějšího manifestu evropské solidarity — od časů válek na obranu křesťanství není podobného příkladu a důkazu, že v uvědomělých národech trvá jiskra vzájemného mravního závazku, jde-li o věc velkou, jejíž vyšší a společný cíl jest povznesen nad dočasnou shodu či neshodu ve vztazích národů. Zřídka se vyskytne v dějinách tak velký úkol, aby voják v boji za svůj národ bojoval současně o záchranu kultury a civilisace celého kontinentu. Tato doba bude jednou čestnou a výjimečnou stránkou v dějinách Evropy i v dějinách každého, na boji účastněného národa.“

    Napsáno v roce 1942, autorem je Václav Košák, takto prominentní protektorátní žurnalista.

    • Nebýt Ruska, vyšla by ta EU na první pokus…

  2. Ad Hitleram … krásné.
    Diktátoři to mají blbé. Zkusí to jednou. Zabijí 1000. Projde jim to. Zkusí podruhé. Zabijí 10.000. Projde jim to. Zabijí 100.000. A někdy to projde, někdy ne. Pak se lidi hnou a řeknou, tudy ne, přátelé.
    Kaddáfí. Musollini. Nositelé Řádu bílého lva. Saddám. Slobodan.
    Zeman si zaslouží svoje. Jeho podpora násilníků – viz „novináři by se měli střílet“, „od vás se učíme zklidňovat společnost“ – v zemi plné lágrů. Nic zlého mu nepřeji. Jen léčbu v Lokti nad Ohří. Jak jí s Babišem ordinoval občanům.

    • Zabíjení poddaných nebývá cílem diktátorů. Ti neobratní a scholastičtí k tomuhle způsobu řešení problémů ale mají blíž.

  4. Ad kunsthale – pokud jde o akustiku – je to galerie, takže tam jde spíš o vizuální komfort.
    Ten objekt je bývalá trafostanice.

    Ta rezavá rampa by mi ani moc nevadila, horší jsou ty nové krychle vzadu, ale ty zas nejsou vidět, když kolem jdu nebo jedu tramvají.

    JInak momentálně děláme projekt na rekonstrukci zámku, kde řešila interiery jedna architektská celebrita a ta si navymýšlela taky pěkný zhůvěřilosti a spolupráce s nimi je jedna hrůza.

    • Jistě, ale ani v galerii by neměla být prostorová akustika nepříjemná.

      Co se týče „inovátorů“ kteří vždycky musí něco změnit, aby tam zanechali svou „stopu“, tak s nimi mám dlouhodobé zkušenosti. Málokdy je to ku prospěchu věci. Ale – můj zákazník je můj … zákazník. Když jim to odmítám, nebudu mít zakázky. Takže se hádám jenom o naprosté zhůvěřilosti. Tam, kde bych se nechtěl podepsat.

      • Oni jsou v tom ti inovátoři leckdy nevinně. Jsou věci, které dnes nařizují předpisy.

        Vstup do galerie by měl být bezbariérový a mít nějakou rozptylovou plochu, aby odcházející nepadali rovnou pod tramvaj a nevráželi do kolemjdoucích
        Já tam tudy často chodím a představa, že na tom úzkém chodníku mi skáčou pod nohy lidi, co vyjdou z galerie, to není nic moc.
        A prostorová akustika se dnes dá zvládnout i s pohledovým betonem.

  5. Zpátečník (1.11.2022 (22.00)) dobré ráno
    D-Fens má pravdu v tom, jak se v Kotlince praktikuje hujerismus a lokajství. V tom je tu dlouhá tradice.
    EU vymyslí hygienický předpis, u nás jsou z toho balené koblihy.
    NATO řekne Putin je zlý, iniciativní učitel dějepisu ho dá do penálu a vyvěsí na Kachlíkárnu.
    A podobně. Proč to tak je? Nestačí jen ohnout hřbet? Ne. Když už je předkloněn, do euroanálu hlavu strčí.

    • Bylo by mi z toho stydno, nebýt toho, že s tím necítím žádnou sounáležitost.

    • V Kišiněvu zrovna dělám na nějakém hotelu. Nesametový převrat mi možná umožní dodat ten samý materiál i později, v rámci rekonstrukce.

  8. Dobré zas ráno… 2 Petr Kunetka ad 17:22 – no dobře, skončili na pěkném druhém místě. Ale protistrana skončila předposlední…

  10. 2 skimic ad 19:37 – navíc se zdá, že má tu nejdůležitější kvalifikaci – označovanou obvykle kosočtvercem…

  11. 2 Schumi ad 20:35 – copak, ty očekáváš nějakou reinkarnaci rakouskýho frajtra?

  14. Dobré ráno.
    Akustika. Někdy se levně řeší děrovaným sádrokartonem, potaženým látkou. Ve starých budovách (kostelech) je akustika vhodná pro pomalou řeč, gregoriánský chorál. Méně pro „soudobou hudbu.“
    Elektronika všechno nezachrání.

    • Elektroakustika nezachrání prakticky nic. Zkoušeli to mockrát. A nemyslím, že by tam měly být akustické obklady – není to studio, ale výstavní prostory. Ale asi ještě nic neslyšeli o planparalelních stěnách, stojatém vlnění a resonátorech. Jsou tam – už na první pohled akustické pastičky.
      Není to moje věc, boj s jedním takovým projektem mě stál osm let drbání se s architektem. Až praxe ukázala, že v divadle musí být dobře slyšet a estetika sálu není na prvním místě. Na začátku ta úprava měla stát 4M, po osmi letech to přišlo na čtyřnásobek.

    • StK: my si stavíme kostelíky. Akustika ideálně odpovídá divadlu, ne kostelu. Praxí nabyté zkušenosti, shodují se s vašimi.
      I v těch barokních/gotických kostelech je už zvuková aparatura.

  15. Dobré ráno,

    jo, elektronika ….

    Například já se čas od času oddávám lovu na stanoviska, která odešla z úřadu ne na současnou adresu v žádosti, ale na tu, který byla uvedená v první žádosti, kterou jsem na ouřad podávala, třeba před několika lety.
    Asi mají nějaký systém, který jim po vyťukání jména nabídne adresu a oni ji tam automaticky hodí a pak to jde někam do háje.

    Kdyř tam seděla bába ve spisovně a psala obálky ručně, tak se do tej žádosti aspoň musela podívat, kam to má poslat.

  16. Úspory, optimalizace, LEAN. Naši vlast ovinuly mraky…

  17. „Ministr Rakušan: Demokracie si ve výjimečných okamžicích musí umět sundat rukavičky“

    Ano. Psovi psí smrt! Naší vesnicí Putinovec neprojde! Ruský brouk – náš nepřítel. Kdo není proti Putinovi je proti nám!

    A to říká mafián. A on rozhoduje, co je výjimečná situace.

    Hnus. Fialovej. Doufám, že jsou na to jejich voliči hrdí. Kdybych byl alespoň tak mlád, jak v těch 80. letech…

  18. No, iniciativa je již víceméně na celé frontě v ruských rukou. Pomalý postup, ale po třech osách.

    Jak to Lugenpresse ovcím naservíruje?

  19. A naše Lugenpresse se jaksi zapomněla zmínit, že Rusko obnovilo úćast v obilných dohodách po písemné záruce Kyjeva, že nebude využívat koridor k vedení útoků.

    Přijde mi trochu naivní, těch porušených dohod Ukrajinou jsou mraky.

    • Via M.Divišová na FB:
      New York Times uvádí, že od začátku války RU-UKR se mezinárodní obchod s Ruskem zvýšil nejen v Turecku (+198%), Indii (+310%) a Číně (+64%), ale také v Brazílii (+106%), Belgii (+81%), Španělsku (+57%), Nizozemsku (+32%) a Japonsku (+13%).
      Největší pokles mezinárodního obchodu zaznamenaly Velká Británie (-79%) a Švédsko (-76%).
      Kdo má předplatné, tak zde:
      https://www.nytimes.com/interactive/2022/10/30/business/economy/russia-trade-ukraine-war.html

      • Ano, sankce se nám mimořádně povedly. Ale možná je to geniální plán, protože se nic jiného nepodařilo, tak snad aby VVP prasknul smíchy.

  22. „“Ministr Rakušan: Demokracie si ve výjimečných okamžicích musí umět sundat rukavičky”“

    Já bych řekla, že demiokracie by si naopak měla umět nasadit boxerské rukavice a vyjimečným prevítům jednu vpálit do čenichu 😀

    • Proč vlastně polovina lidí v tomto státě stále ještě věří, že polistopadové strany představují lepší a demokratickou alternativu?
      Odpověď je velmi nepříjemná.

      Důvodem je, že opozice stále ještě nenašla recept, jak správně komunikovat svá témata a postoje.
      Jak nabídnout přijatelnou podobu svého účinkování. Natož případného vládnutí. Faktem je, že je často nepřijatelná pro lidi středních a vyšších tříd.
      Dlouhodobě, systematicky pěstovaný odpor vůči „dezolátům“, „hnědé a rudé lůze“, „proruským švábům“ a podobně, stejně jako politickým stranám,

    • které se snaží tyto lidi zastupovat, rozděluje společnost. Má smysl upoutat střední třídy v ostražitém postoji vůči oponentním názorům.
      V praxi to funguje tak, že můžete mít 2,8 milionu příznivců, které získal Miloš Zeman v posledních prezidentských volbách, nebo 1,5 milionu hlasů, které získalo ANO, ale bez akceptace středních a vyšších tříd budete stále pouhou alternativou polistopadové moci.

      Střední a vyšší třídy jsou rozhodující z hlediska koncentrace ekonomické moci. Jsou rozhodující silou, která svými nákupy, postoji a preferencemi ovlivňuje jak ekonomiku země, tak i postoje ostatních.
      Často se u těchto lidí, přátel, kolegů, spolupracovníků setkávám s názorem, že případná vláda opozice pro ně představuje riziko.

  24. A tak to je Zpátečníku v pohodě. Na pauperizaci střední vrstvy Fiala maká, až se z něj kouří.

    Neochota přijmout riziko je zde prakticky národní vlastnost. Když jsem dával výpověď z dobrého místa, tak se mne kolegové ptali „a co máš?“. Když jsme říkal „nic, vždyť mám dva měsíce si něco najít“, tak se na mne dívali jako na zjevení. Anekdotické, ale významné pozorování.

    Neochota přijmout riziko znamená neschopnost sklízet jeho případné výnosy. Žít a umřít v podprůměrnosti. Strategie přežívání.

    Ale Fiala maká na tom, aby přijmout riziko byla nutnost. Za což mu vřelý dík. Nikdo by nedokázal zájmy Putina zde prosadit lépe.

    Jinak s těmi opozičními zájmy je zde další věc. Do politiky v dnešním stavu budou vstupovat buď svině s vidinou lehkého zbohatnutí, nebo zoufalci, kteří se jinde neuživí. To první se nám zde prostřídává, zoufalci jsou zoufalci proto, že jsou neschopni. Vstup do politiky na jejich neschopnosti nic nezmění.

    Za sebe si neumím představit NIC, co by mne k tomu podnítilo.

  25. Takže Lugenpresse píše, že Ukrajinci jsou u Bachmutu pod strašlivým tlakem, ale Rusům dochází munice.

    Zjevně už ovce připravují na drobné korekce vítězné mohutné Ukrajinské ofenzivy ™.

    • To se nám určitě nestane, než zahájíme výstavbu, tak už EU takové elektrárny zakáže totálně.

        • No – na chalupě jsme mnoho let neměli elektřinu a vodu jen z pramene. Vařilo a peklo se v kamnech na dřevo, večeře se vařila na lihovém vařiči. Svítilo se petrolejkami a v meších místech (koupelna, záchod) svíčkami v noci se tam chodilo s baterkou. Rádio se pouštělo jenom večer a taky bylo na baterie. Kupodivu jsme to přežili a jezdili jsme tam na celé prázdniny rádi.
          ===
          Čistit papírem cylindry, dolévat petrolej a líh a nosit vodu do kuchyně byla moje starost. Jednou týdně se v místním smíšeném zboží dokupovaly baterie, petrolej a líh. Od té doby vím, že to bez elektřiny a vodovodu jde.
          Jenom to nesmí být ve městě. Tam si to představit nedokážu.

          • Co by za to Kopčem s Mamutíkem dali.
            Nakonec i Ribana. Nebo spíše Rybana, anžsto se taky moc teplou vodou nemyla.

            Je neskutečný intelektuální výkon nás vztyčených obratlovců, že již nemusíme žít v dobách Kopčema a Mamutíka a i Rybaně můžeme dopřát sprchu a udělat z ní Ribanu.

    • A řešila by se i plánovaná americká výstavba v Sevastopolu?

      • No, to by hlavně nebyl žádný Majdan a zůstal by status quo.

  30. Petře, ve výčtu těch, kdo jsou do politiky jsi vynechal naivní idealisty, kteří opravdu doufají, že tím lze něco změnit. Ti se ovšem rychle rozkoukají a buď se přizpůsobí nebo utečou.
    Ti co neutečou, by se jinak asi neuživili a nebo si namlouvají, že sviňáctví je omluvitelné „vyššími cíli“ a tudíž to není sviňáctví.

    Jinak stran zájmů opozice – co jsou zájmy opozice?

    Každá partaj se chce dostat k moci, to je její prioritní zájem a a každá se, když se tam dostane, chce udržet. Bylo by bláhové očekávat, že to někdy dopadne nějak jinak.
    je bláhové čekat, že se tu najde strana, které by ležely na srdci zájmy voličů, ať už fandí straně momentálně vlýdní nebo momentálně opoziční.

    • No, idealisti jsou velmi mala skupina, a nikdo v ni dlouho nepobude.

      Ono ten problem souvisi s tim, ze lidé v pohode voli politiky, kteri na jejich zajmy kaslou. Nekdy bych se zeptal treba Dany, co pro ni Fiala prakticky udelal, ze ho furt voli…

    • Zjevne mame prebytky leku. Jestli UA nabidla dobrou cenu, proc ne.

      • Hehe, stče to nečet, co? Léky byly darovány. Asi na to máme.

          • Tak myslela jsem si to, ale radši jsem pro zběžného čtenáře upřesnila. 🙂

  32. „Ono ten problem souvisi s tím, ze lidé v pohode voli politiky, kteri na jejich zajmy kaslou. “

    No, to záleží na tom, čemu říkáš „zájmy“. Třeba volí takové, kteří nějak naplňují jejich potřeby, jenže mají úplně jiné potřeby, než Ty.

    Třeba pocit, že kdo volí Losnu, získává lepší společenský status, než ten, kdo volí Mažňáka. Protože Losnu volí slušní a vzdělaní lidi, protože Losna je morální.

    Moje máma třeba volila knížete, protože je šlechtic a když je šlechtic, tak bude mít určitě „dobré způsoby“.

    Spousta lidí mělo v devadesátkách pocit, že „být s Havlem“ z nich snímá dědičný hřích toho, že se narodili, žili, pracovali v komunistickém systému.

    A samozřejmě, pokud někdo někomu fandí, tak má zájem na tom, aby vyhrál. Protože mu to potvrdí, že se nemýlil a vsadil na správného koně. A když to dotyčnej pak vede od deseti k pěti, tak si nechce přiznat, že se zmýlil a omlouvá ho a jeho průsery bagatelizuje.

    Přece jsme to od revoluce zažili tolikrát…. Tak to prostě chodí.

  33. Jinak veseleji na funerální téma,

    byla jsem zapálit na Malvazinkách svíčku předkům a taky za spolužáka, co má zítra pohřeb, a kostel byl otevřený a v něm výstavka semestrálních prací studentů mojí Alma mater, obor krajinářská tvorba, na tíma revitalůiizace čísti hřbitova.

    Hezký nápady měla ta mládež a docela jsem jim záviděla. O krajinářské tvorbě jsme si mohli jen nechat zdát.

  34. Pro zajímavost… S ničím to samozřejmě nesouvisí.
    Nález dvou velkých kontejnerů plných munice do děl ve sběrně druhotných surovin prověřuje od úterý policie v Olomouci. Munice byla z části aktivní, pyrotechnici ji na místě zneškodnili. Jak se nebezpečný náklad do sběrny dostal, policie vyšetřuje. Další podrobnosti kriminalisté nesdělili, není ani zřejmé, kdo nález ohlásil.

    • Ptakopysku
      pokládám to jako malý ale cenný příspěvek našich občanů k všeobecnému odzbrojení.
      Ale ruce jim zlámu, jestli mi ještě jednou ukradnou ty měděné parapety!

    • Nebyly u toho i néjaké Javeliny a Stingery?

      Osobně mi představa Fialovy limuzíny rozstřelené Javelinem přináší pocit karmické rovnováhy.

  35. Petr Kunetka (2.11.2022 (15.52))
    Petře – mé skoro celoživotní trauma se dá definovat takto:
    „Proč židi američanům ukradli pro rusáky atomovou bombu ?“
    Po tom co tenkrát zcela nedávno prožili?
    Byly různé superficiální teorie, jako že komouši a tak.
    Nyní se domnívám, že židi nehraji na jedno volební období, ale strategicky a dlouhodobě.
    Bylo jim jasné, že se jednoho dne může přihodit, že jaderný kufřík Spojených Států se dostane do rukou někoho očividně nesvéprávného, jako je pan Joseph Robinette Biden Jr., který představuje celoplanetární nebezpečí.
    No a tak chtěli situaci vyvážit a potom si to pro sichr s Francouzi pořídili taky. A dobře udělali.
    Vždy říkám: Sledujte co dělají židi, protože ty motivy jsou užitečné i ostatním.

    • Koneckonců, Kissinger dozoroval MAD doktrínu a rovnováhu strachu, A byly to hezká léta – mír velmoci.

      Skoro jsme to dotáhli na těch 99 let po vídeňské konference.

      • Kissinger je zjevení. A to i na vysokou laťku nastavenou židy. Proto Dušanovi tu fotku kde ho interviewuje neskutečně závidím.
        Ačkoliv, on měl tenkrát Dušan bujnou kštici, tak ho tam pustili 🙂

        • Hele, mír velmocí +- 80 let. Pěkný úspěch. Vídeňský kongres dal o něco více, ale to byla pomalejší doba.

          • To je možná tím, že židé nehodlají spasit svět a převést ho na svou víru, Naopak, stát se židem je velmi obtížné. Židé se starají o svoje
            přežití, nic víc.

          • Ano. Starají se hlavně o sebe. Nedokážu si vymyslet lepší strategii.
            A dokázali si i chytře zařídit, že jim nikdo nenadává do nacionalistl či nácků. A když? Jen se smějí, protože ví své.

  36. Foundry,
    měl bys někdy zajít k zubaři. Jaks to vlastně vyřešil?

  37. Zoufale chybí osobnost jako Metternich nebo Kissinger… VVP není ono.

    • Bude přibývat všude. V noci už mrzne a účty chodí pořád stejné…

  39. Jsem si pustil detailní Vídeňskou konferenci. To byli diplomati a státníci. Co dokázali s tím, že jim jejich vládci házeli klacky pod nohy…

    Kde jsou dnes tací…

  40. Skimici, ad zubaři, nějak mi uniká, co bych měl řešit.

  41. Foundry
    jakože ještě chodíš k Halladinovi? Pěkně ho potom pozdravuj.

  43. mé skoro celoživotní trauma se dá definovat takto: “Proč židi američanům ukradli pro rusáky atomovou bombu ?” — Jo jo, skimici, to je velmi dobrá otázka, včetně svých naléhavých metafyzických aspektů. Mně svým způsobem ležela v hlavě od doby, kdy jsem poprvé slyšel o Rosenbergových, tedy již zhruba půl století.

    • Přesto si myslím, že hlavní důvod byl poněkud jiný, než snaha o globální rovnováhu: Židi bezpochyby měli, přinejmenším v 1. polovině 20. století, nadprůměrnou afinitu ke komunismu; souviselo to s internacionalismem SSSR hlásaným (s tím dokonce obousměrně), s procentem intelektuálů mezi Židy a s jejich specifickým vztahem k nim. Židovský opravář radií

    • zkrátka je intelektuálem do kvantitativně i kvalitativně vyšší míry než gójský. Navíc na Sovětský svaz se ve 20. letech zřejmě instinktivně, podvědomě dívali jako na (přinejmenším z nějaké pro ně atraktivní části) židovskou věc, a ze setrvačnosti v tom pokračovali, i když pak Stalin začal Židy mordovat.

  44. Skimici, o mou přízeň (i šrajtofli) soupeří dokonce dvě zubařky. Je to dáno mou vrozenou opatrností – pásek i kšandy.

  45. Rozumím Foundry
    jedna má na starosti pásek a druhá ty kšandy 🙂
    Ale já měl na mysli zubní péči 🙂

  48. Dobré ráno Matzurko
    k odkazům z Matzurka (3.11.2022 (7.15))
    1. Se uvidí. Putin často dělá nepochopitelné (asi máme málo informací) tahy.
    2. Fialové heslo doby: Ukraine first! To jim jde pacholkům dobře 🙂

    • Pravdou ovšem je, že zatím ZPĚTNĚ většina Putinových tahů dává smysl. Dokonce se často zjistí, že ten smysl nějakým způsobem avizoval.

      Nabízí se srovnání, které si odpustím.

  49. https://kechlibar.net/2022/11/02/prilis-drahe-sluzby-zdarma/
    Nic divného, za telefon taky platíme. Dokonce i za přístup na některé internetové portály. Dokonce i za právo přijímat rozhlas a TV.
    Jenže za co platíme, požadujeme dodávku v patřičné kvalitě. Např. jsem si nepořídil předplatné na LN, protože je nepovažuji j=za kvalitní.
    U těch sociálních sítí to bude docela zajímavé. Boj „reklamníků“ s „předplacenkami“. A u nich ještě – bude se platit za pasívní účast nebo jen za aktivní – když něco chcete sdělit světu? Třeba na blozíc by se mi líbila druhá forma a to dokonce i pro diskuzi. Chceš mluvit (psát) – zaplať nepatrnou částku. Třeba že si pořídíš předplatné pro sto tisíc písmen. A stroj ti řekne, že jsi 90 000 písmen vyčerpal a za chvíli tě zablokuje, budeš moci jenom číst.
    Já osobně jsem pro. Zamezilo by se „písmenkovým průjmům“ a zbytečným výkřikům do prostoru,.

    Co si o tom vážení myslíte vy?

    • Dobré ráno. StK: placení za službu / sw je obvyklé. I ve světě „software zdarma“. Pokud pan Musk zpoplatní svoje služby: je to jeho rozhodnutí. Může zkusit několik modelů. Nebo může jít cestou cílené reklamy (viz Facebook).Tím se z uživatele stává předmět na prodej.
      Twitter nikdy nebyl ziskový. Vždy se počítalo s budoucím růstem. Také je méně „obtěžující“ a vlamující se do soukromí oproti jiným službám. Ovšem co může nabídnout více než Telegram, Mastodon a 1.000 dalších konkurentů? Nevím.
      Musk si půjčil $44bln. na koupi Twitteru. Jeho věřitelé budou chtít peníze zpět. + čekám bitvy právníků, ty také nejsou zdarma.

      • Musk určitě nebude jediný. Uvidíme, nakolik se jeho model osvědčí v praxi i ostatních providerů. Znamenalo by to velký převrat na internetu.

      • Musk zatím nemá žádný obchodní model. Jen žvanění. Jako u ostatních projektů.
        S výjimkou raket Falcon.

        • Není to příliš plytké hodnocení? Bez obchodního modelu by mu težko někdo půjčoval miliardy.

    • JJ, jsem psal včera. Vypadá, že nejsme už ani schopni elektrárnu postavit, ten úpadek je děsivý.

      Ještě dvě generace, a skončíme jako Mongolové, kteří sice do Evropy přinesli střelný prach, ale ve válkách s Ruskem v 17. století vytáhli děla před armádu a tančili kolem nich šamani.

Komentáře nejsou povoleny.