PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

    • Jakože nenašli kbelík s nápisem „zde jsme míchali bombu“?

  4. Ad Zpátečník (4.11.2022 (10.00)): Chybou sociálních inženýrů je, že považují lidi za „hmotné body“. Zaměnitelné atomy/molekuly.
    Jenže jak jsme se učili: hodnotící funkce je individuální. Neplatí „ceteris paribus“.
    Proto píši o n-dimenzionálním prostoru, ne o pohybu n částic v m-dimenzionálním prostoru. To je nepřípustné zjednodušení, které nutně vede k nepřesným závěrům.

  5. >> maYda
    Tak v nájemním domě ze sklonku třicátých let a napojeném na dálkové topení z teplárny vzdálené cca 1 km byl ten poměr cca 1:2 ve prospěch vlastní kotelny. Ovšem po nahrazení výměníkové stanice (rovněž cca 1 km od teplárny a sloužící dvěma průmyslovým objektům) dvěma kotelnami klesly náklady tak dramaticky, že vlastník druhého objektu po tomto zjištění zacitoval Hrabala: „Do dolů, všichni do dolů!“ a ukázal směrem ve kterém se domníval, že leží Jáchymov.
    Vedle údržby teplovodu a tepelných ztrát je třeba uvážit i zisk teplárny. Navíc rozdíly v ceně za GJ u „plynových“ tepláren mi byly vždy trochu podezřelé.
    Jinak ekologické žvásty proti lokální plynové kotelně byly vskutku výživné, zvláště začal-li autor brousit do středoškolské fyziky.

    • ANO. Dálkové plynové vytápění nedává ekonomicky/energeticky/ekologicky smysl.
      Kdysi v Horním Slavkově přecházela teplárna na plyn. Drahá sranda, nejdražší teplo na okrese. Tak se jeden dům chtěl odpojit. Město zamítlo, okresní odbor ŽP zamítl. Vyřešila to návštěva ministerstva a rozhovor s milou úřednicí, která nepohrdla dary naší země (růžový porcelán, ručně malovaný porcelán, třináctý pramen pro mužíčka…) V Praze jsou milí úředníci. Ve srovnání s krajem/okresem.

    • Dálkové vytápění v Praze bude dávat smysl, pokud se postaví JEMě. 6x VVER 1200.

  6. Duka nezapomíná, i za bolševika si poseděl na Borech. Na rozdíl od jiných kecálistů se vyučil zámečníkem, absolvoval základní vojenskou službu a až do roku 1989 pracoval v plzeňské Škodovce.
    Znám se dobře s jeho spoluvězněm.

  7. Hodnotící funkce je individuální. — To právě je otázka toho politického působení, jak o něm píšu v 0:11. Musíte lidi přesvědčit, resp. zblbnout. Podívejte se třeba na tu masu nevoličů: Je na bíle dni, že žádnej z nich si objektivně vzato nemůže ceteris paribus pomoci tím, že půjde hlasovat…

    Chybou sociálních inženýrů je (…) — Je mi líto, za sociální inženýry mluvit nemohu.

    Snažím se jen ukázat, že v prvním přiblížení některé teorie fungují, tzn. zhruba popisují svět v nějakém okolí toho bodu, kde jsou aplikovány.

    Pak ovšem nastupují další efekty. Jednak pro lepší přesnost popisu neživého světa musíte často sáhnout i po dalších přiblíženích.

    Jednak v živém světě se vedle Vás pohybují i další subjekty nadané vědomím, a ty mohou disponovat stejným popisem světa, jako máte Vy (nebo i lepším), a rozdílů mezi popisem a realitou aktivně využívat (např. ke svému prospěchu). V tom případě se může stát, že Váš (ale ani jejich) popis světa nebude fungovat ani v tom prvním přiblížení.

    • Volební právo máme aktivní (volit) a pasivní (být zvolen). Pro vykonání onoho pasivního práva je nutné být aktivnější.
      Mohu vyřvávat na náměstí nebo na webu, že je třeba snížit daně chudým. A zrušit dotace miliardářům a multimilionářům. Dosáhnu tím něčeho? Možná ano, možná ne. Když předevčírem přišli rozumbradové s tím, že je třeba daně zvýšit, aby se pomohlo chudým, mohl jsem po tisícáte zopakovat: promiňte, tím chudým nepomůžete. Je třeba snížit daně, zrušit dotace. Má to vliv? Možná ano, možná ne. Kritizují mě, Babiše a Fialu, že jsme prosadili snížení daní o 100 miliard ročně. Není to 100% úspěch, jaký bych si představoval. Ale aspoň něco.

  8. 2 Petr Kunetka (4.11.2022 (10.45)): A někteří se diví, proč já jakožto ajťačka tvrdím, že nucená digitalizace státní správy je cesta do pekel. Moje hlavní argumenty proti jsou:

    – digitální podpis má omezenou platnost, po vypršení platnosti nebo revokaci certifikátu je z technického hlediska zpráva zpětně neověřitelná.

    – pokud chci dokumenty s elektronickým podpisem archivovat, musím si buď platit službu dodávající pravidelná časová razítka, nebo zaplatit za ověřený převod do listinné podoby. Jinak dokumenty časem ztrácejí právní platnost, viz předchozí bod.

    pokračování níže…

    • – pokud pošlu mail, nikdy nemám jistotu, že na druhé straně dostanou to co jsem poslala. Viz případ zmíněný v článku.

      – pokud pošlu mail, nikdy nemám jistotu, že jim to vůbec dojde.

      – pokud pořádně nezálohuju (a kolik nás takových je?), můžu jednoho krásného dne přijít o všechny doklady. Navíc i v případě záloh existuje možnost tiché ztráty dat. Spoléhat se na to, že dokument mají i na úřadě, je podle mého paranoidního soudu naivní.

      Elektronická komunikace je super na zjišťování informací, rychlou komunikaci s úředníkem atd. Ale v okamžiku, kdy potřebuju dokumenty s právní platností, přijde mi celá slavná elektronizace o hubu. A od nového roku mají být datové schránky pro nás OSVČ povinné.

      • Ještě bych připojil vysoce pravděpodobnou možnost blackoutu. Přičemž to nemusí být jenom možnost, že ve středu vypadne proud a za sedm, deset dní zase naskočí. Sítí mohou probíhat slušné přepěťové a podpěťové rázy, na které není současná elektronika zvyklá. Takže se může klidně stát, že se půlka úřední infrastruktury zhroutí a jsme s datovými schránkami kde? Ano, jsme tam, kam si někteří političtí protagonisté vtírají kokain…

  9. digitální podpis má omezenou platnost, po vypršení platnosti nebo revokaci certifikátu je z technického hlediska zpráva zpětně neověřitelná. — Tohle ovšem je spíše kapric eráru a na něj napojených spřátelených firem; jinak není žádný technický důvod, proč by po čtvrt roce např. měly dokumenty z DS mizet.

  10. Pan Duka se dopouští omylu. „Co by mohlo být“ a „kam to směřuje“ srovnává s reálným socialismem. To, že svinstvo socialismu bylo méně hrozné, než jeho autoři deklarovali (např. vyhlazovací válku proti Čechům), bylo dáno především tím, že v reálném světě jim na splnění cílů komunismu chyběly prostředky.
    Dnešní „progresivisté“ – ve skutečnosti obyčejní bolševici, jako obvykle – deklarují spoustu cílů. A opět jim budou chybět prostředky.
    Můj optimistický pohled: přežili jsme Němce, Rusy, bolševiky. Zvládneme to zas. A když ne, tak to už nebude moje starost.

  12. Zpátečníku, i tak by šlo stále o dokumenty uložené u státu a musel byste důvěřovat státu, že vám ty dokumenty i v budoucnu vydá. Kdyby byla možnost nechávat si své papíry s kulatým razítkem někde na úřadu, využil byste ji?

    Jinak samozřejmě elektronický podpis ztrácí platnost i u dokumentu v datové schránce. I tam by se musely přerazítkovávat, čili by musela mít stejnou funkci, jako má placený datový trezor. Nároky na HW by po nějaké době nejspíš byly enormní.

    • Ten první odstavec se samozřejmě týká i Datového trezoru, tam to je totéž v bledě modrém, jen si místo státu dosaďte Českou poštu.

  13. Pro Dušana N.:
    Na zničení mostů byla nálož nedostatečná, na atentát zase příliš velká. Podivuhodná je i rychlost, s jakou ruská kontrašpionáž odhalila putování výbušnin přes několik zemí až na most, aniž by byla schopna podezřelé nákladní auto včas zastavit.
    Možná je to podezřelé, ale docela to logicky navazuje. V RF (i u nás) se sladuje kterékoliv auto. Není to dokonalé, archivy nejsou propojené ale když se něco stane ledacos se dohledá.
    Atentát na lidi? S kanonem na vrabce. Navíc by museli vědět, kde a kdy bude předjíždět. A jestli vůbec. Jsou jednodušší způsoby viz Duginova dcera.
    Toho exploziva bylo v kamionu tolik, že už by se tam toho o moc víc nevešlo. Most byl výjimečně dobře postaven (Putin asi zdáli dohlížel). Ale mostovku to nakonec zničilo a po tom pruhu (mostu) se bude jezdit až kdysi na Nový rok.

  14. Ptakopysku, zrovna na tohle by *měly* být serverovny dimenzované, přepěťové ochrany i UPSky by u takovýchto projektů *měly* být samozřejmostí. Je teda otázka, jestli *měly by* nebo *jsou*… 🙂
    Ten nedávný incident ve slovenském parlamentu, kdy poslanec našel drát, zapojil ho do zásuvky a instituce týden nefungovala je dost výmluvný. *<:oP

    • Jinak ten figl s kabelem se mi povedl u nas ve firme taky 🙂

      • Neplatíš dost výpalného Ciscu. I když máš 30% slevu.

      • Ale jo, to není výjimka. Byť správně nastavené (R)STP & spol. by si s tím mělo poradit a i v případě, že nastavené není, mě třeba Mikrotiky v logu na smyčku explicitně upozorní. A přinejhorším zkusím prostě ručně odpojovat dráty.
        Jenže tady zdá se na infrastrukturu dvacet let nesáhli a než druhý den zjistili, že na ně nikdo neútočí a jen mají udělanou na síti smyčku, zrušili zasedání na týden dopředu… 🙂

        • Imagine:
          Zásuvka (A) a zásuvka (B) zapojené do rozdílných switchů (jeden na NTB, druhý na IP telefony, později nastavené stejné VLAN). Switch (A) a switch (B) spojeny v core switchi.
          Co udělá core switch, když objeví smyčku? Odpojí switch (A) nebo switch (B) nebo je bude odpojovat náhodně?

          • Co je nesrozumitelného na „…mě třeba Mikrotiky v logu na smyčku explicitně upozorní. A přinejhorším zkusím prostě ručně odpojovat dráty“?

          • Jonanno: Cisco umělo smyčku v jednom switchi. Přes několik switchů se to poroučelo. Automaticky to odpojoval core switch.
            Chyba zjištěná a opravená (patrně i díky logování) za pár desítek minut.

  15. Mě zajímá jiná věc: Kdo to dálkově odpálil? Šoféra vylučuji, nebyl to typ sebevražedného atentátníka a ani v rodině se nic nenašlo. Takže buď časovač (tomu by odpovídalo to nepřesné odpálení, mělo se to odpálit později až na mostní konstrukci – tak jak byly předem(!) připraveny oslavné plakáty, před kterými se blbečci fotili a známky(!). Odhaduji, že na tom ocelovém oblouku by výbuch měl dokonalejší razanci a vzal by sebou nejen oba směry silničního mostu, ale i železniční trať – tam jsou v rovině a blízko sebe.
    Tu přesnost časování by si žádný slušný diverzant nevzal na triko. Na odpálení exploze mi vychází osobní auto, které jelo za těmi dvěma. Brzdilo hned a bez nějakého překvapení. Proč to odpálili dřív netuším. Možná nervózní prst na mobilu nebo tak něco. Nic víc nepotřebovali – mobil. A tu textovku, heslo kterým se to odpálilo mohli vymazat vteřinu po explozi. Pokud Rusové nenašli předchozí spojení posádky toho osobáku na SBU, neměli nic v rukou.

    • Ale vzhledem k bleskovému vydání známek a mediálního šrumce na Ukrajině nepředpokládám jiného viníka, než SBU.
      Tuhle záležitost jsem sledoval už pár hodin po explozi, stahoval si videa a porovnával. K manipulacím tam nedošlo, jen slovní omáčka se měnila.
      Výsledek? Nas*ali Putina, který ten most považoval za své dítě. a nastala likvidace energetické a dopravní infrastruktury Ukrajiny.

      • Vždyť se k tomu nadšeně přihlásili. co je tu k diskusi?

      • nevěřím, že ty cisterny byly náhoda, muselo to bouchnout zrovna tam cíleně

    • Optimální odpálení podle GPS.
      Most zničený do doby, než vybetonují nové hlavy pilířů.
      Žárem poškozená železniční mostovka chce vyměnit.
      Poškození je větší, než by mělo podle odhadu statiků být. Asi šetřili na betonu.

  16. ANO. Prapodivné hnutí mysli diktátora a rozhodne o vraždění, mučení, znásilňování, likvidaci civilní infrastruktury.
    Teď by prý chtěl vyjednávat. O čem? Jak? Každé svoje slovo, každý svůj podpis, každou smlouvu porušil.
    Krok číslo 1: demilitarizace Ukrajiny po vzoru Finska. Demilitarizace pravého břehu Volhy.
    2: Vydání konkrétních zločinců, kteří rozhodovali o vojenských a teroristických operacích
    3: Vydání všech pachatelů trestných činů
    4: Reparace každému mrtvému (či jeho rodině) ve výši $1mil.

    Pak bude možné jednat.

    • …Reparace každému mrtvému ve výši $1mil…
      Uvědomte si, že je přísně zakázáno brát si s sebou cokoliv do hrobu!

  17. To je jasné, JohanoB. Jenže ve skutečnosti již povahou celého současného systému je, že musíte spoléhat na cosi temného, numinózního, beztvarého a inherentně škodlivého, zlého, které sestrojili, provozují a uchovávají jacísi obskurní oni. Podívejte se třeba už hned na peníze, na jejich dnešní virtuální – a to mnohostranně a mnohovrstevně virtuální – povahu…: Nemusí to být jen blackout, který způsobí, aby přestaly fungovat a zmizely.

    Technicky žádná potřeba přerazítkovávat něco, co je v DS jakožto archivu nekonečně dobrotivého a nekonečně důvěryhodného státu, samozřejmě neexistuje. Neexistuje ani u jiných certifikátů, kromě snahy zabránit riziku, že časem rostoucí výkon počítačů dovolí jejich prolomení. To však není otázka měsíců, nýbrž minimálně let. Takže korupce a pekuniární motivace, jako obvykle.

    • Zpátečníku, jak to je dlouho, co se přestaly vydávat certifikáty hashované SHA-1? To že prolomení SHA-2 zatím nikdo neohlásil neznamená, že se to za půl roku nemůže stát. A pak si se všemi podpisy můžete tak nanejvýš vytapetovat.
      Navíc nejde jen o prolomení. Může být kompromitována CA, úředník může ztratit token, může být X dalších situací, kdy dojde k revokaci certifikátu ještě před jeho vypršením. A bez časového razítka si pak opět můžete leda tapetovat…

      • Máte pravdu Johano.
        Ale: Data neshoří. Nelze je náhodou někam založit.
        Ale jak říkám – digitalizace je pěkná hračka, ale na dlouhodobé uložení čehokoliv moc vhodná není. Když nastane průser, bude generální.

        • Data neshoří? No, pokud by mi doma hořelo, asi by lehly papíry i disky. Já teda replikuju zálohy ještě do datacentra, ale opět – kolik nás takových je? A softwarové chyby, které můžou vést k tiché ztrátě dat, nezjistím ani takhle.
          Data neshoří, ale takový správně silný elektromagnetický impuls nebo třeba jen částice kosmického záření dopadlá na nesprávné místo může udělat slušnou paseku. A kolik lidí třeba ví, že úžasné moderní windowsové ReFS v okamžiku, kdy najde poškozenou integritu dat, postižený soubor bez milosti potichu smaže? 🙂

          • Jojo, na amize se dal soubor zachránit 🙂

          • No ony jsou obnovovací programy i na NTFS. Spoustu věcí jde zachránit třeba testdiskem. Ale to ReFS pro mě bylo dost nepříjemné překvapení, u jiných systémů s kontrolními součty typu BTRFS nebo ZFS, pokud vím (klep klep, zatím mi na nich data všude drží), jen selže čtení a začne to nadávat do logu. Že ReFS prostě soubor zlikviduje, to bylo pro mě dost velké překvapení.

            Ale i na tom NTFS jsou chuťovky. Třeba když je zapnutá deduplikace a poškodí se databáze deduplikovaných souborů. Standardními nástroji pro opravdu filesystemu to nejde najít, všechno hlásí že je systém v pořádku, ale z disku číst nelze. A co je ještě větší sranda, že zálohy dělané jako bitové kopie přes Shadow Copy se normálně vytvoří. Jen v nich nejsou data. Praktická zkušenost z UrBackupem. Naštěstí na tom serveru nebylo už nic důležitého, krátce před defektem jsme data vykopírovali na nový stroj.

    • A pokud je argumentem „už teď spoléháš“, tak speciálně tahle oblast je něco, kde jsem dosud nespoléhala. A ani nadále nehodlám, prostě holt budu platit České poště za autorizované konverze.

  18. Koneckonců, jaký je principiální rozdíl mezi ruským útokem na transformátory a americkým útokem na nordstream? Kromě toho, že my Americe jen poděkujeme?

    V obou případech je cílem poškodit nepřítele zničením energetických toků.

  19. Je vidět, že žijete v Praze. Tady u nás na vsi, když vypadne elektřina, třeba z důvod pádu haluze, či celého stromu na dráty, električtí mužíci a specialisté konají pokusy. Ty spočívají většinou v tom, že nahodí v dobré víře, že se haluz (dajaké voĺačo, či voĺajaké dačo)) přepálí a už to poběží. Ono se nepřepálí a spadne to znovu. Takže to zopakují ještě několikrát, třeba třikrát, desetkrát do minuty. Pak probíhá výpadek. Během výpadku se jim podaří několikrát poslat cosi do sítě – těžko říct jestli tam jde půlfáze, nebo jestli pošlou třeba jenom 120 voltů? A hnedky to zase vypnout. Pak to slavnostně nahoděj a aby zabránili výpadku kvůli proudovému přetížení, protože po několika hodinách vypnutí se najednou nahazují všechny lednice, mrazáky, přímotopy, průtokové ohřívače, tak pustí do sítě na několik okamžiků nikolivěk 230 V, ale třeba 260, či 280V. Mám vyzkoušeno, že s UPSkama a hlavně s jejich bateriema to dokáže velmi pozoruhodné věci.

    • No já jsem tak nějak zvyklá, že důležitá datacentra (a potichu doufám, že v něčem takovém jsou provozovány i Datové schránky) mají přece jen něco onačejšího než UPSku za dva tisíce. 🙂
      Ale je fakt, že nedávný pražský blackout mě poučil, že ani na zálohu motorgenerátorem se člověk nemůže spolehnout. Tehdy na pár hodin lehlo vršovické datacentrum Master.cz, vzalo to s sebou i servery napájené ze dvou větví. Pokud vím, jednomu nejmenovanému dodavateli elektřiny kvůli tomu nejelo call centrum, měl tamtudy tahané VPNky…

      • On i diesel do agregátu umí dojít nebo zmizet… Obzvláště, když se necvičí každý měsíc (já vím, že v mé poslední práci kluci z infra jeli agregát každý měsíc).

        Ale jinak můj náhled, jako každého správného programátora, na infrastrukturu je: železo je od Ďábla. Já můžu psát programy i tužkou na papír!

        😀 😀 😀

        • ještě bych dodal lidský faktor. Byl jsem svědkem experimentu, kdy jako ukázku, jak mají úžasné diskové RAID pole manager vytáhl za chodu jeden disk a vložil jej zpět. Návštěva s managerem nábožně kráčela dál datacentrem a kolem nich probíhali technici jako pilné včeličky s pokřikem „Včil sme v řiti, včil sme v řiti!“
          No byli. Protože s tím diskem se šéfík trefil přesně do okamžiku, kdy byl na obloze rudý Měsíc a kdosi ve sklepě Baalovi přesně v tom okamžiku obětovat bílého kozla. Takže se celé pole zhroutilo.

          • U nás zas technik dodavatele hot swapnul disk. Jenže nějak netrefil či co (fakt nejsem expert) a začal přepočet diskového pole. 10 hodin firma stála.

            Měli jsme toho roku velmi bohatý teambuilding na účet dodavatele.

      • důležitá datacentra… A kolikpak jich asi tak je? A víte kolikpak máte datacenter na každém okrese, na každé obci s rozšířenou působností? Víte jak ta datacentra vypadají a čím jsou chráněny? To jsou srandičky za pár mega obhospodařovaná specialisty, kteří jsou buď studenti, nebo zoufalci, které soukromý sektor nezaměstná.
        Takže když vám padne na držku takovéhle malé datacentrum, máte jistotu, že vám nepojede spisovna, evidence motorových vozidel, katastr, živ. prostř., stavební. No prostě nic. I když máte vrcholové datacentrum vykryté proti útoku mimozemšťanů.

        • Mluvíme každý o něčem jiném. Vy píšete o serverovnách. Já o datacentrech. Vy o systému místního úřadu. Já o centrálních evidencích. To jsou dvě různé věci. V čem se asi shodneme, že přílišná digitalizace od ďábla jest.
          Byly doby, kdy jsem si myslela, že počítače zrychlí komunikace, sníží počet úředníků a ušetří papír. To bylo ještě v devadesátých letech. Následná zkušenost mě naučila, že počítače vedou jen k nárůstu agendy a nárůst agendy k vyššímu počtu úředníků, větší spotřebě papíru a většímu množství potřebných počítačů a tak dál až do zblbnutí…

          • No, Johana ale ví, co říká. Je to tak.

          • Já vím že ne. Kdybychom seděli u piva či kofoly, vyjasnili bychom si to rychle. Takhle to nemá cenu pitvat.

          • Zajisté. Pozoruji jak digitalizace zvýšila spotřebu papíru. Oproti době psacích strojů. A jak mnoho oproti době předcházející.

  20. (…) počítače vedou jen k nárůstu agendy a nárůst agendy k vyššímu počtu úředníků, větší spotřebě papíru a většímu množství potřebných počítačů a tak dál až do zblbnutí… — Přitom se nabízí pfilosofická otázka, proč tomu tak je, resp. kde je práh, po jehož překročení se tak děje.

    Příklad z vlastního oboru (CAD): Kdysi před 35 lety mi volají z mimopražské fabriky, že zlomili vrták. Příčina (detaily jen rekonstruuji a fabuluji) byla tato: (1) Při děrování pásky děrovači vypadla řádka (např. do kabeláže mohla proniknout nějaká špígra, která nasimulovala zpětný signál potvrzení dat dříve, než jej děrovač stačil vůbec začít děrovat, takže hned přišel další bajt), což pak z posuvu vrtáku o 2,54 mm udělalo posuv o 0,54 mm, takže vjel šejdrem

    • do předchozího otvoru; (2) pásku jsem si před odesláním nepřečetl ani neporovnal, dokonce na to ani nebyl zařízen (SW generoval vždy jen přímo pásku, ne soubor, s nímž by případně šlo pásku porovnávat); (3) ve fabrice pásku založili přímo do NC vrtačky, neměli ani možnost se podívat, co na ní je.

      Dnes se zadávají výrobky, které jsou řádově složitější, a přesto

    • o podobných kopancích už léta téměř neslýchám.

      Zatímco ve státní správě poplatků (a možná ani interakcí s občanem) sice přibylo, ale ne řádově, ovšem systém nijak nevypadá, že by se za posledních 30 let byl stal efektivnější nebo robustnější. Proč? Je to jen tím, že je doň zapleten stát a korporát, anebo to má i další příčiny?

  21. V době Ctrl+C a Ctrl+V se holt písmenkama šetřit nemusí, kdyby se to tesalo tak Chammurapi 🙂

  22. Zpátečníku: jsem rád, že je státní správa neefektivní. Děsím se doby, až začne být efektivní.

  23. Jo jo… Když měl člověk na filmu 12 snímků, dost si rozmyslel kompozici záběru. Dneska tisícovka snímků žádná míra, tak to práská jak Baťa cvičky, ale uvažovat nad kompozicí záběru se nikdy nenaučí…

    • To je možné. Ani já jsem se nenaučil uvažovat. Ale právě ty tisíce snímků mne dovedly k tomu, že tam nějakou (třeba i uspokojivou) fláknu bez přemýšlení.

      Ono totiž těch v úvahu připadajících komposic vlastně není zas tak mnoho.

  24. Což o to, nickname, v určitých směrech je státní správa efektivní až až. Např. už déle než dvacet let je schopna nejen tady v Praze zpravidla vysledovat pohyb člověka na kamerách, ale i z toho, že ho na kamerách nemá, usoudit, že tam s vysokou pravděpodobností nebyl…

    Samozřejmě člověk může snít, že jednoho dne celý tenhle systém odvane tak, jako kdysi vítr odvál kouřové signály Indiánů, a bude nahrazen něčím lepším, lidštějším. Ale jestli by k tomu utopickému cíli spolehlivěji vedla cesta zvyšování, či naopak snižování jeho efektivity, je těžké posoudit.

  25. Systémový kolaps. Ale čím bude nahrazeno si netroufnu říci.

    • Anarchií, ze které se za čas vyloupne nový, nezávislý systém. Jenom se nesmí zaplevelit nějakými zbytky toho starého – je to jak shnilé jablko, přidané do ošatky k čerstvým.

      Ctrl-C a ctrl-V vede nejen k písmenkovému průjmu ale i k infekci omylů.

  26. Bylo tradici, ze pred nedelnimi fotbalovymi zapasy preletely po odzpivani hymny nad stadionem vojenska letadla. Obama to zakazal. Minulou nedeli se v Kansasu pred zapasem domluvili mistni borci a prelet udelali ve svych soukromych letadlech. Seslo se jich ctyricet devet.
    Zrovna, jako na tomto videu, jsou plne stadiony po cele Americe v sobotu, kdy hraji proti sobe universitni teamy. V nedeli profici.

    https://www.youtube.com/embed/VImNBuJW3sQ?rel=

  27. Odpověď je jednoduchá: představte si, že sir Humphrey Appleby dostane do rukou výpočetní techniku a naučí se s ní zacházet…

  30. Nejsem ani sir Huprey ani ajťák, takže hodně myšlenek v předchozí diskuzi bylo pro mě „čínsky“.
    Ale přece jen pár věcí:
    – v jednoduchosti je síla
    – každý plán B by měl mít ještě plán C (opasek i kšandy)
    – nikdy nelze počítat se vším, co může nastat (černá labuť)
    – věřím jen tomu, co si mohu ohmatat, ochutnat, očichat, co vidím na vlastní oči a slyším na vlastní uši. A ani tomu ne zcela bezvýhradně.

    Všechny tyhle myšlenky nedovzdělaného stařečka tu už zazněly, to je jenom shrnutí. Mám ale za sebou tu nejdražší univerzitu: Školu života.
    Bohužel trvá tak dlouho, jak život sám, takže ji dodnes nikdo nedokončil.

    • Petře, když bych vám poslal několik krabic dávno prošlých kinofilmů, co by to bylo? Dar, prázdné gesto nebo pomsta?

      • No, kdyby šly prodat jinde, dar. T-72 jsou ještě prodatelné.

  33. Dobrý večer.
    Celý den v autě a na jednáních s ukrajinskou holkou z Kyjeva. Není od věci si to poslechnout i s příběhy z první ruky.
    Zítra jede zpátky. Pozemní dopravou Praha – Kyjev dva dny. Já tam létal za dvě hodiny.

      • Jak říkáš!
        Ale ona si také nestěžuje. Na to za jakých podmínek teď pracuje dostává docela slušné „bolestné“.
        A je fakt dobrá.

  34. Mám v lednici pár kinofilmů – Ilford 27 a Foma30. Už 40 let. Asi před dvěma lkety jsem jeden nafotil a vyvolal v poslední dávce D76. kterou jsem ještě měl. Zvětšovák ani papíry už nemám tak jsem negativ prohnal scannerem a výsledek překvapivě dobrý…

    • Co na něm bylo? Spare ribs? Salmon? Flaška hruškovice?
      To všechno by film u mě v mrazáku viděl.

    • Zajímavý nápad jak sloučit nevýhody obou systémů.
      Se mi nikdo nebude chechtat kvůlivá digitalizaci elpíček, jóó !?!

      Mám nástavec na přefocování diáků zrcadlovkou. V Olympusu mju II mám tři roky nabitou barevnou inverzi. Co z toho vyleze…
      Počká to na jaro. U Škody koukal na ceny nových kinofilmů. Třikrát tolik co v sobě „slávy“. Třebaže je inflace.

      • Schumi
        a co vlastně budeš fotit?
        Já vím, o to nejde. Jde o proces.

        • U barvy by kombinace mohla vyjít, nevím. (16 milionů úrovní).
          Při digitalizaci BW negativů narazíte na ne dost hlubokou expoziční pružnost digitálního zpracování. Buď bude výsledek šedivý nebo se asi bude muset použít skládání expozičního „vějíře“ jako při digitálním procesu (nemám vyzkoušeno). Bude to mít jednu výhodu – jedna expozice, takže se pohybující předměty (větvičky na stromech atd.) nebudou zdvojovat.
          Já už se vracet nebudu – když to nedělají ani astronomové, tak to asi nic nenese.

          • A ještě jeden židovský fórek o fotografování:

            Moishe a Miriam byli pozváni k Johnsonovým, svým novým sousedům, na koktejl. Moishe, amatérský fotograf, byl velmi hrdý na svá díla a tak přinesl ukázat několik svých nejlepších snímků. Cathy Johnsonová, hostitelka, si prohlídla fotografie a okomentovala je:
            „To jsou velmi dobré snímky, Moishe! Určitě máte dobrý fotoaparát.“
            Moishe to přešel, ale když odcházel domů, řekl:
            „Bylo to opravdu skvělé jídlo, Cathy! Určitě máte velmi dobré hrnce.“

    • Protože se dokáže vyhnout daním, je tak bohatý.
      Daně ať platí ti menší, velkých se to jako obvykle nedotkne.
      A tak je to se vším. [;>))

      • A protože je bohatý, dokáže se vyhnout daním.
        Bohatství zvyšuje možnosti, zvýšené možnosti zvyšují bohatství. Větším autem víc uvezeš.
        Čert sype na větší hromadu.

  37. Prý viděli Fialu na Blaníku. Nadzvedával kameny a voal: „Jen klid, kluci, nenechte se vyprovokovat.“

  38. Tak jdu kroutit volantem… Má dnes bejt opravdu hnusně, tak si to půjdu užít… Minulej víkend jsem nemohl, tak aspoň dneska chci dát něco na hrob… Dokud ještě můžu a funguju… ale ta cesta ke hřbitovu bude asi lahůdková. No nic, pak to asi vezmu zkratkou přes myčku…

  39. Dobré dopoledne,

    Tak zapnu po ránu radio a první věta, co slyším, je „TOP 09 bude řešit, jak vyvést zemi z krize“ 😀 😀 😀

    kolik že to měli ve volbách procent?

  40. Dobré ráno
    maYdo – ber to positivně. Skoro nikdo je nevolil a jak se přitom snaží!

  41. Takže centrální banka nechala opět úrokovou míru na sedmi procentech, zatímco Fialovi socialisti rozhazují peníze tak plnými náručemi, že z toho budou mít kýlu.
    Pane Michle, opět jste nezklamal. Jste dobrý soudruh a pan Fiala se Vám jistě bude revanšovat!

    • Komentoval jsme včera ráno. Možná Tě překvapím, bez vulgarit. Ale dalo to práci 😀

  45. Samozřejmě, že to beru pozitivně skimici.
    Nemohu jinak – jsem pozitivní a musela jsem kvůli tomu zrušit účast na dnešním třídním srazu ( poprvé od maturity před pětačtyřiceti lety), řešit vrácení jízdenky na vlak a nestihla jsem vyzvednout balík kafe ze zásilkovny.

    Samozřejmě to má svoje pozitiva, za prvé jsou srandovní, jak se s tím mandátem, co mají, kasají, že by chtěli zemi vést, za druhé jsou srandovní, jak si s tím mentálním kapitálem, jehož vrcholným produktem je doporučení, aby si lidi vzali svetr, namlouvají, že jsou schopni vymyslet něco rozumnýho a do třetice jsou s tím jejich mandátem poměrně neškodní, ať už vymyslí cokoliv.

  46. A Pekarová s Adamovou by rády Euro v roce 2030. Zoufalé shánění lístků na Titanic.

  48. Demokracie je na smrtelné posteli kdykoliv, když vyhraje jiná strana než ta, které fandí komentátor, který jí stanovuje zrovna diagnózu.

  49. Visingr už zblbnul úplně a dočista. „Zbrojení pomáhá ekonomice“. Kdyby si tak přečetl Bastiatovo „Rozbité okno“…

  50. Visingr
    kdysi byla rétorika částí na universitách vyučovaného Trivia.
    Cílem bylo naučit se přesvědčivě argumentovat před masami aby stanuly na mé (správné) straně bez zbytečných obětí a policejních akcí.
    Už to moc lidí neumí. Kvalitní rétorika je nahrazena lhaním a silou.
    Masy tudíž kooperují pod vlivem donucovacích prostředků.
    Ten lůzr ve Strakovce je toho příkladem. A má k tomu organizovanou skupinu.

Komentáře nejsou povoleny.