ad 650 – a není třeba si tu firmičku ani kupovat – stačily joint ventury s následným navyšováním kapitálu pouze zahraničního partnera, přičemž vklad může být i již doma odepsaná výrobní linka (Ralston) – důležitý je ten rozsáhlý (zde to byl sovětský) trh, administrativně, formou politického rozhodnutí orgánů RVHP, vázaný na zdejšího dodavatele.
Takhle perfektní výnosná situace pro západní firmy („zadarmo“ získat největší trh v Euroasii) byla samozřejmě unikátní a patrně neopakovatelná, ale jistě by se něco podobného, byťby poněkud méně lukrativního našlo.
Z tohoto pohledu není očekávání mého vděku Západu za „osvobození od komunismu“
vůbec na místě. Bohatě bylo přeplaceno.
Produktivita práce je velmi lascivní termín zejména v jeho použití pro vyvozování závěrů z tohoto. Jako benchmark použitelné pro srovnání výkonů mezi dvěma Zemanový i oblíbenými montovnami anebo mezi dvěma švýcarskými výrobci hodinek. Nikdy jsem nechápal proč je to mezi úředníky tak oblíbené.
Kdysi jsem si zoufala, že kdyby čert po praseti jezdil, nedokážu takovou hovězí polévku, jako moje tchyně. Matka mě utěšila konstatováním, že moje polévka není ani horší ani lepší, je prostě jen jiná.
A tak chápu i epochální změny, kterými procházíme. Svět už nikdy nebude stejný jako v roce 1910 nebo 1920, dokonce ani takový jako v roce 1989. Je a bude jiný. Nemá smysl lkát, rozumnější bude jako vždycky v dějinách se přizpůsobit.
Oteplovači, jak by Škodovka v M.B. dopadla v privaticaci českou cestou fialových sak? Jako Soudkem vytunelovaná Plzeňská? Nebo dokonce jako Stehlíkova Poldovka? Jako ČKD? a další…?
Proč se někdo podivuje nad nynějším stavem jako nutným důsledkem staleté likvidace elit? Přinejmenším ale ne výlučně od roku 1620? Pokračování likvidací šlechty 1918, české inteligence 1938 (ano, už neslavná „Druhá republika jako odraz minulého a předznamenání budoucího)- 1945, 1945-1948 (vypořádání se nejen s kolaboranty ale i s „kolaboranty“ a druhá socializace), 1948-1957 třetí socializace a teror padesátých, 1968-1989 normalizace, 1989 „demokratická“ renormalizace včas „prohlédnuvšími“ po bolševicku (ne) jsme jako oni až do současnosti aneb po pětadvaceti letech pořád za všechno můžou komunisti, co všechno bylo před tím se nepočítá….
Co dál? Další generace si poradí. Budou žít nejlépe jak to dokáží. V nějaké Evropě, na Zemi. Česká res publica? Říše Dolního a Horního Egypta trvala dlouho,ale ne věčně…
Věc veřejná bude taková jakou jí veřejnost bude chtít. Jakou ji bude chtít suverén.
Štěstím není věnování života státu. Štěstím je naplnění života další generací.
Rozumným přeji příjemné zažití nedělního oběda, méně rozumným ať nezaskočí při sledování dalšího dílu populárního seriálu Moravec a jeho politici.
653 Baubo, každý kuchař má nějaký postup. Tchyně by Tě naučila. Stačilo se zajímat.
„Hele holka, dělám to takhle…“ Není v tom žádná věda, jen přesné dodržení materiálu a postupu. To zaručuje opakovatelnost výsledku, která dělá mistra nejen kuchařského. Ne to, že občas se výjimečně něco povede. Já aspiruju na umění uklohnit slepici na paprice tak jak pamatuju, že ji uměla písecká teta. Kromě správného množství cibule, smetany a papriky a správného postupu, je nutný i správný základní materiál. Slepici měla ze svého domácího dobře vedeného domácího chovu, neb pocházela ze statku. Jako strejda, navíc tak jako jeho dva bratři vyučený řezník. Hovězí polívku umím obstojnou. Přední hovězí a kosti, nebo žebra, tolik, že za studena musí rosolovatět, cibule, celer, mrkev, petržel, sůl, celý pepř, nové koření, bobkový list. A táhnout. Zdejší puritáni by mi vytkli, že nesbírám. Ale mám rád nesbíranou. Základem je se zajímat. Když Tě to baví, jde to dobře.
Ten výběr tlachalů je přímo výstavní….možná i na štryptejs by došlo…..
>> Schumi
Ono učit vařit je řehole – pro obě strany. Vzpomínám, jak nejlepší ze všech manželek dostávala náběh na psotník atp., když na dotaz „kdy tam to mám přidat a kolik?“ dostávala od své tchyně odpověď „no to už uvidíš“.
„No, tohle si zrovna nemyslím. Abych mohl podobná srovnání provádět, museli by ti kočí a služky dnes ještě existovat. Ale kupříkladu o naší Fanyně si myslím, že služba pro ni možná byla nejkrásnější léta života;“
Ale to si myslíte Vy. Tej Fanyny ani jejich potomků jste se asi neptal. A pamatujete ji vůbec nebo ji znáte jen z vyprávění?
Ostatně i když se už dnes nemůžete zeptat služek a kočích, jsou jejich potomci a těch se tázat můžete. I oni mají náhled na dobu, kterou sice nepamatují, ale zažily ji jejich matky a babičky. Nebo snad myslíte, že nevyprávějí potomkům, jak bylo?
Jinak nejde jen o léta služby, ta zajisté byla pro ty holky poměrně radostná, ale i o to jaké další možnosti kromě služby se jim nabízely.
I když jejich paní na tom nebyly o moc lépe, většinou se od nich očekávaly vdavky a role poslušné ženušky.
„Nicméně si to myslím, na základě toho, co jsem za pár desítek let svého života stačil mezi lidmi posbírat.“
no, tak většina lidí vzpomíná na dobu svého mládí jako na idylickou dobu a se stavem světa kolem to nemá co dělat. Když jsem poslouchala tátovy vzpomínky na poslední roky na gymnaziu, tak to vypadalo, že nebylo idyličtější doby než roky 1939 – 41. Dokonce i z následného totálního nasazení táta vzpomínal hlavně na Francouze a Holanďany, s kterými to období sdíleli, a s kterými si ještě roky psal.
A sám píšete, že fanyna neměla v době sklužby existenční starosti – jenže ty existenční starosti vždycky nějak přijdou, bez ohledu na režimy. Kdyby byla o deset let starší, tak by se musela starat, jak uživit děti a jetsli ji uživá ten její natěrač, poklud si vzala zrovna jeho.
ty vzpomínky na to, jakej býval svět , se většinou vážou k osobním okolnostem a ne k nějakému všeobecnému stavu světa.
Konec konců, mně v tom předchozím režimu taky nebolely záda a mohla jsem jít ráno z večírku rovnou do školy. 😀
Konec konců pro Helenu z Kunderova Žertu byl svět nejvíc v pořádku, čistý, nezkurvený a dával smysl na počátku padesátých let. Pro hlavní postavu Ludvíka Jahna ostatně taky.
Zrovna ta FRigera je dobrý příklad. Firma byla založena ve dvacátých letech jako pobočka General Motors NY, postupně rozšířila výtobu o chladící zařízení americké licence Frigidaire (odtud jméno Frigera). Po znárodnění , tedy ukradení majitelům, se z toho stal státní podnik. Je jen logické, že po 89 se do podniku veací zájem zvenčí. Vstupuje americký Thermo King, modernizuje výrobu. Podnik se diversifikuje, vznikají nové pobočky, jiné se odlučují. Úplně normální vývoj. Je pravda, že dnešní Frigera21 zaměstnává méně lidí – už není třeba odboráře aby šel přes dvůr do skladu pro kus plechu a cestou se stavil v kantýně – ale stále vyrábí a má svůj trh. Pravda, lidnatá zem kde zítřek znamená včera už není hlavním odběratelem.
656 Šimon K
To bude asi nějaké školení. TT EU se organizace EU skrytě financovaná a Jakub Kalenský byl loni jmenován do teamu Mogherini za účelem potírání důsledků Kremelské propagandy. Tak si představuji, že to bude nalejvárna o současném jedinê správném názoru v souvislostí s imigracî s přihlédnutím k situaci v Sýrii a upřesněním seznamu krvavých psů a nejaktuálnějších překážek rozvoje a šíření demokracie a Evropských hodnot a zároveň podklad pro vyinkasování finančních zdrojů pro zajištění činnosti organizace na další kvartál.
To byste se asi moc nepobavil.
(613) Zpátečníku, ono to bude asi taky trochu věkem. Časem člověk na základě praktických zkušeností zjistí, že pokud se něco vyvrbí příznivě, je to řídká vyjímka, které jest si vážiti – v mém případě třeba devadesátá léta. A Doležalovi už je taky dost (a napsal to pěkně). Ta migrační vlna – nevím. Neočekávám od ní nic dobrého, ale zatím se neobávám apokalypsy.Jsemť spíše pragmatik. Klidně uznám, že neexistuje částečná zkurvenost, ale v konkrétní situaci budu hledat konkrétní, co nejméně zkurvené řešení.
(657) Dobrý kuchařský vzor ve svém okolí jsem neměl, takže začátky dle kuchařek, po zvládnutí základů už vlastní experimentální činnost. Konec konců, když jsem kupoval aaerovku, věděl jsem o autech vcelku prd. Metoda pokusu a chyby je náročná na práci i na nervy, ale vysoce účinná. Občas někdo něco poradil, ale většina toho, co dnes umím, je výsledk pokusu a chyby.
(655) Lehkou odchylku v chuti hovězí polévky mé tchyně, kterou jsem ne a nemohla odhalit, si ona střežila jako tajemství šéfa kuchyně a vyzradila ji až těsně před smrtí, když už neviděla. Trik byl docela jednoduchý, dochucovala směsí pepře a zázvoru v poměru 2:1. Moje hovězí je výtečná,jsem s ní úplně spokojená. Šlo o zanedbatelnou odchylku, která ovšem kulinářským výrobkům dává jejich jedinečnost.
Pane Neumanne,
znárodněné americké firmy byly vyplaceny -mám dojem že v souvislosti s vyjednávaním o návratu československého zlata, uloženého od druhé světové v USA.
Skončilo to tak,že ČSSR zaplatila ,Američané vrátili zlato.
663 Baubo, to jsou tzv. tchýnina tajemství, aby „nikdo neumí polívku jako moje maminka“. Typické pro maminky chlapečků. Ale ne všeobecné. A protože kuchařem jsem já, jsem oprávněn být nositelem veškerých tajemství z obou stran.
Aktuálně srnčí karbanátky dušené v zelenině. S bramborem. K tomu Sauvignon – Semillon. Suché, žádná drahota, kontrapunkt akorát.
maYdo,
máš nějaké zkušenosti se zateplováním zevnitř? Ytong na to má nějakej systém.
662 Karle, souhlasím v obou bodech.
Když jsem kupovali gramofon, věděl jsem o něm o málo víc než prd. No, ne až tak, hrabal jsem se v předešlém fujtajblkompaktanlage a hodně laboroval s přenoskou a vším kolem. Pak s vintydž gramcem. Aktuálně to bylo pokračování vyšší dívčí jako hrabat se ve švýcarském budíku. Taje mechanické. Zatím, zdá se, že úspěšné. Ve své odvaze jsem zašel až tak daleko, že pidibedničky než koupím pořádné, jsem doplnil o bassreflex. Což spočítat a nastavit není sranda. Pomohlo. A od včerejška mi chodí digitalizátor, takže umím digitalizovat elpíčka. V cédé a vyšší kvalitě.
Halladine, nemám, ale možná mě to také čeká. Jen vím, že potíž může být s rosným bodem, když se zateplením dostane dovnitř zdi.
660 – o té Frigeře mám o dost horší informace jaxi zevnitř. Od člověka, který celý ten proces vzniku joint venture zažil – a hlavně pak likvidaci následků náletu amíků….
Je to na delší povídání, ale ten komentář je jak z normalizačního týdeníku: modernizace, diverzifikace, nové pobočky….
Sorry Dušane, ale vždycky jsem si v průběhu své profesní dráhy a občasných mizérií říkal – alespoň nepracuju ve Frigeře……
Ano, už nevyvážejí především na teritorium CCCP – to si přebral Thermo King, to byl i hlavní důvod, nikoliv nějaký sentiment z dob jejího vzniku….
Asi nejlepší akvizici, kterou provedl – a za hubičku, doslova.
DVD typická to reakce profíka, který „vidí“ a předpokládá, že druhý musí vidět také, protože je to jasné. Řešení je v doplňujících otázkách.
Oteplovač a další (cestoval jsem z chalupy, tak až teď)
„V nejpozitivnějším faktorem pro akumulaci domácího kapitálu byla nenáviděná kupónová privatizace. “
Zapomíná se na to, že většina DIKů privatizovala prostřednictvím fondů, které pak po úpravě zákonů prodaly ten zkoncentrovaný majetek DIKů stejně cizím kapitálově silným společnostem (a za zisk se správci fondů stáhli n a kypr a Seychelly). Takže domácího kapitálu je stále pomálu (nmebo příklad, kdy obce prodaly vlastnictví vodovodů taky do ciziny).
No a když se náhodou někdo zamíchal do konkrétního podniku, tak ho nuceně vykoupili,jako mě Cement Hranice.
666 Schumi
Dušený karboše v zelenině? Nerozpadne se to? Mně by z toho určitě vyšly ˇBrambory Bolognese“ , Chili con Srna nebo Bramborovej Srní Eintopf,
650-Šimone kleine, 652-skimici. Nižší produktivita není letitá lež, je to prostě ekonomický fakt. Lascivní termín to není také. Kdysi jsem se dost šťoural ve statistikách Eurostatu a Ceficu. Porovnával jsem přidanou hodnotu na zaměstnace, což je číslo dostupné pro velkou většinu firem celosvětově. Ta přidaná hodnota na zaměstnance velmi přesně (téměř přímo úměrně) korelovala s průměrnou mzdou v daném souboru (velkém) firem (také číslo stejně dostupné). Můžete se z toho vzteky obkreslit (měl jsem podobné pocity) ale lze to s poměrně malou námahou ověřit. Přitom poměr rozdělení přidané hodnoty mezi kapitál a práci byl dost podobný bez ohledu na absolutní výši té přidané hodnoty. Skimici, úředníkem jsem nikdy nebyl.
654- Schumachere – Jmenujete několik firem, které snad s výjimkou ČKD neprošly kupónovou privatizací, avšak přímým prodejem. Je dost firem, které byly privatizovány kupónově a fungují docela slušně. Navíc neberete v úvahu, že ne každá fungující firma v roce 1989 měla vůbec oprávnění a možnost fungovat po 89. Argument s „fialovými saky“ jsem čekal. Je ovšem myslím dost chucpe. Nejméně po dvě generace bylo u nás podnikání vymazáno z paměti lidí. To se na žádné universitě naučit nedá. Kde se měli naučit ? Ujišťuji Vás, že i jinde ve světě, kde žádné takové přerušení nebylo, je určitý podíl „fialových sak“. Je fakt, že držení se různých spikleneckých teorií, o tom jak nás cizáci okrádají, je mentálně mnohem méně náročné a spousta jednodušších jedinců bude nadšeně přitakávat :-). Jo, jo, zpropadený kapitál :-). Snadno se zlikviduje – znárodnění jde udělat ze dne na den, a vytváří se dlouhá desetiletí za odříkání.
V Německu straší!
“ Německo podle oficiálních informací neví, kde se nachází kolem 130 tisíc žadatelů o azyl. Migranti se neukázali v přijímacích centrech, do kterých je úřady poslaly.“
Cituju: “ po dvě generace bylo u nás podnikání vymazáno z paměti lidí“
Pokud čtu příběhy z doby první republiky, tak jen obtížně se najde slovo „podnikatel“. Byli tu továrníci, stavitelé, obchodníci, řemeslníci, velkostatkáři, povozníci, stěhováci … .
To jeden věděl, čím se zabývají. Slovo „podnikatel“ řadím do newspeaku, protože nevím čím se dotyčný kromě péče o svůj zisk zabývá.
Podnikatel se stává nadávkou. Stejně jako živnostník.
676 – ono je to taky o tom, kdo oceňuje onu přidanou hodnotu…opravdu máte/je k dispozici porovnatelná cena přidané hodnoty zde i abroad ?? Nepředpokládám, že tu přidanou hodnotu na zaměstnance porovnáváte přepočtem korun a příslušné jiné měny, že ne ??
Já samozřejmě – na rozdíl od Vás – nejsem tolik honěný v porovnávání těchto údajů ve výrobní sféře, ale v inženýrských profesích ( a tudíž u firem, které tvoří především výrobky technologicky vysoce sofistikované ) je ta produktivita zcela srovnatelná – jinak by řada západních firem nepřesouvala tyto činnosti sem – nižší mzdové náklady nejsou jediný parametr, který tvoří kvalitní produkt, se kterým jde na trh nakonec právě samotná mateřská firma. Mám řadu kolegů a známých, kde právě místní pobočka je ta hlavní, která celý jejich produkt tvoří – venku jsou jen logistika, obchod a vedení firmy, samozřejmě s finanční správou.
676 Oteplovači
Já vlastně dal informaci z druhé ruky. Ve svém profesním životě jsem termín „produktivita práce“ nikdy nepotřeboval. Samozřejmě jiné benchmarky ano. Mám to od kamaráda. Produktivita Práce a Přidaná Hodnota byly jakési hodnoty, když připravoval žádosti ministerstvům kvůli investičním podmínkám. Byly na to snad nějaké evropské směrnice či čo. Takže vlastní zkušenost tam nemám a proto nemohu odborně argumentovat.
produktivita práce je nerozlučně spojena s investicemi.
Pokud chcete vykopat něco jako suezský kanál, a máte lidi, kteří budou pracovat za hrst rýže a cibuli, rozdáte jim kolečka , lopaty a krumpáče .
Produktivita práce na pracovníka je nízká, ale ziskové to být může.
Pokud máte pracovníky dražší, musíte začít s nějakou mechanizací, abyste ušetřili na mzdách.
Produktivita stoupá.
Kdysi jsem četl vyjádřené, že Škodovka nemá až tak dokonalé a drahé zařízení jako VW, a hned tak je mít nebude. Prostě to k dosažení odpovídajícího zisku při zdejší úrovni mezd nené třeba.
Zákonotě je produktivita pracovníka Škody nižší
678
a taky „majitel realit“ 🙂
680
No nevím, Šimone, častěji se sem přesouvají méně kvalifikované výroby.
Mmch trochu statistiky, Investiční pobídky
Zdroj: Czech Invest http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-nove
Vytvořily údajně 171 083 pracovních míst, což je podobné jako Halladinův odhad počtu studenských štětek, přepočtená investice ca 4.43 mil CZK na místo (při různém procentu veřejné podpory).
To není špatný vývar.
684 – Halle,
co já znám, to jde o menší podniky, ale se sofistikovanými výrobky – např. trenažéry. O dalších nechci tady psát, jde převážně o IT produkty – hlavně SW firmy, dále zdravotnické výrobky atd.
Ty méně kvalifikované výroby jistě také, to je dost logické: menší nároky na kvalitu a kvalifikaci lidí (nižší mzdy), rychlé zaučení, atd.
Pamatuji si, když jsem byl v jednom závodu General Electric poblíž Barcelony, tak tam pracovaly jen zaučené ženské z domácnosti (prý kvůlivá vyšší preciznosti – no a jistě i platu,že) plus SŠ na úrovni mezioperačních kontrol a managementu a manželé těch bab pásli na okolních kopcích kozy čičo…..hlavní how-now bylo v technologicky výborně odladěných velmi jednoúčelových úkonech, takže tipuji, že baby brzo nahradili vybraní tučňáci…..nebo dneska je ta fabrika někde u Křováků…
Buhehehe, zase na skok a z rychlíku. Jen jsem vše prolétl rychločtením, takže se za chybné postřehy omlouvám. Kdo to tady šířil tu kravinu, že za socialismu se měli důchodci lépe? (Šumi ty?) Můj děda měl v roce 75 důchod 500 Kč a babička něco přes 300. Děda procoval do polsedcního dne, kdy ve svých 80 umyl krám a večer zemřel. V přepočtu na dnešní ceny byly ty socialistické děsivě drahé. A také jsme žili. Prostě člověk si zvykne.
šimone, produktivitu práce nedělají jednotlivé firmy, ale počítá se to dohromady. Tak se nediv.
Mimochodem, teď jsem právě přepsal poslední část přednášky Prof. Zeleného, při které se mi rosilo čelo. Onen pán, má velmi dobré informace, (které mu několik studentů hledá a další ověřují) tvrdí, že českých firem, které skutečně daní v ČR, je necelých 20 %. Ostatní jsou montovny či přeprodejci, kteří samozřejmě daní finální výrobky jinde. Státní sektor z tohoto daňového zbytečku sežere kolem 60 %.Kde jsou finance na investice, domácnosti, místní záležitosti apod.? Kde jsou finance na splácení dluhů a na úroky? Takže, až budou soudruzi, speciálně zmrd Mládek, něco kvákat, je dobré vědět, z čeho vychází. Těšme se. Jestli bude zájem, tak sem kus profesorovy přednášky pověsím.
Ad polévky,
do slepičího/kuřecího vývaru jsem si zvykla dávat žďabet kari. Mild, tedy „sladkého“. Jednak to hezky obarví, jednak dodá zajímavý chuťový tón – ale nesmí se to přehnat, mou originální myšlenkou bylo to tam dát kvůli šafránu (ten jsem neměla).
To jsem ještě nedopočítal, kolik platíme EU a kolik za nesmyslné dotace musíme tomuto molochu ještě splácet.
Ještě drobná chybka (tuším Halladin) Babiš vlastní 15 000 ha. Haha, nechybí tam náhodou ještě nula? On totiž vlastní ještě zhruba 200 bývalých JZD, kterým dodával krmení, a když nemohly platit, tak si je zprivatizoval (nevlastní totiž jen Agrofert). Mimochodem patří mu i ono JZD s tím kdysi významným fotbalovým klubem z Žatecka.
muhehe
koukam ze lepe uz bylo 😀
ale neplacte porad je kam utect . Treba vetsine zde uz ukazal cestu Depardieu.
ani Vam tam nebudou prokleti americti imperialiste lhat v mediich
no a kdyz vezmu tu tezi zkurvenosti – maji lide tezke zivoty kdyz neni alternativa
ad 687 V přepočtu na dnešní ceny byly ty socialistické děsivě drahé.
Chtělo by to pro obdobnou osobu uvést důchod před 89 a nyní.
Pak srovnat třeba činži (před 120 Kčs, teď 4500 Kč), tamvaj( před 60 h, nyní pro důchodce 18 Kč).
>> Matzurka
Slůvko karí ve mne probudilo jednu vzpomínku. V Praze si dávám kávu u Marxe a Engelse (Marks and Spencer), kde je také prodejna potravin. A pán drží pikslu s hotovým jídle – Mild Chicken Curry – a povídá své drahé polovičce : „Hele, a že bysme vzali tohle Mildovo kuřecí karí?“
>dvd,
jo, pro to Mildovo se chystám, až mi dojde stávající zásoba 🙂
Oni vůbec M&S mají příjemnou nabídku poživatin, resp. dochucovadel. A taky čajových sušenek, zejména v době předvánoční.
687 – Františku 🙂
Jen 20 procent firem zde daní…..
Že se to „počítá dohromady“ jednak vím, ale druhak:
jak poznáš, že CELKEM všechny firmy nemají tu vychvalovanou západní produktivitu ? Kdo a z čeho to zjišťuje ??…když prakticky 80 procent firem není pod zdejší kontrolou ? – což už jsme psal někdy dopoledne…
Františku,
jistě je možno, že levičák nevěří, když něco řekne pravicový politik a naopak.
Ale já v TV na vlastní uši slyšel, jak se na tom shodli Tlustý (minfin v první Topolánkově vládě) se Sobotkou.
Takže to berujako fakt.
A jistě že byli na tom zpočátku někteří lidé zle i v tom socíku. Můj děda dělal strážného na vrátnici skoro do 70.
Ale ti dva brali do srovnání situaci v roce 1989 před Sametem
Dobrý večer,
myslím, že se není třeba trápit produktivitou práce (nebo přidanou hodnotou) nebo čímkoli jiným. Stačí kouknout na zisk společnosti. Pokud zisk klesá (jinými slovy rostou mzdové sazby), tak relativně zlevňují kapitálově náročné obory. Vulgárně řečeno, to je okamžik, kdy je ruční práce nahrazována strojovou. Neprodané zásoby jsou přesměrovány do oborů vzdálenějších spotřebě. Ti, kteří zaměstnávají ruční práci si ziskově polepší, na úkor zisků strojových. Pokud mzdové sazby klesají, tak je tomu přesně naopak. V ekonomické hantýrce se tomu říká Ricardův efekt (tak to nazval F. A. von Hayek. David Ricardo tomu říkal „podivný efekt“). Pokud by to někoho zajímalo, tak v Ekonomickém nepravidelníku II. jsem o tom psal podrobně.
quivis – to jsi mě rozesmál. Barevná televize TESLA za socialismu stála 15.000,- Dneska, stejně velká tak 3000,- Kde tedy bylo líp?
Debaty o tom, jak naše HI-TECH mozky vymýšlejí a západní imperialista kasíruje – to mám moc rád. Asi nejsou tak moc HI-TECH, když se nechají.
My jsme na tom obráceně, jako světová špička nastavujeme parametry a ceny. Neschopnou zahraniční konkurenci kupujeme a vylepšíme nebo zavíráme. Jak prosté!
692 — Obě uvedené činže se mi jeví poněkud nižší než realita, u té současné je na místě otázka, kde a za jaký byt. (Garsonka v Praze „za bůra“ může být docela terno.) Já v důchodovém věku jezdím zadarmo, tedy v Praze. Co se týče jízdného za 60 haléřů, tak v té době činil nájem placený mou babičkou cca 60 % její penze. Jenže tenkrát – a je to jen pár desítek let – nepřicházelo v úvahu, aby jí dcera a zeť nevyrovnávali životní standard tak, aby měl stejnou úroveň jakou měla vydělávající mladší generace. (I když ani ta si nemohla nijak vyskakovat.)
dvd – občas to připomene Dana. V normální společnosti a normálních rodinách si navzájem lidé pomáhají. Rodiče pomáhají dětem a ve stáří jsou těmi dětmi podporováni. A nejde jen o peníze.
Jsem asi moc starý, když musím takové samozřejmosti připomínat.
Je tady snad někdo, kdo nechává vlastní rodiče živořit za směšnou penzi a stěžuje si pak na Internetu na poměry? Nezajímá mě odpověď, že někdo něco slyšel nebo četl.
ad 650 – a není třeba si tu firmičku ani kupovat – stačily joint ventury s následným navyšováním kapitálu pouze zahraničního partnera, přičemž vklad může být i již doma odepsaná výrobní linka (Ralston) – důležitý je ten rozsáhlý (zde to byl sovětský) trh, administrativně, formou politického rozhodnutí orgánů RVHP, vázaný na zdejšího dodavatele.
Takhle perfektní výnosná situace pro západní firmy („zadarmo“ získat největší trh v Euroasii) byla samozřejmě unikátní a patrně neopakovatelná, ale jistě by se něco podobného, byťby poněkud méně lukrativního našlo.
Z tohoto pohledu není očekávání mého vděku Západu za „osvobození od komunismu“
vůbec na místě. Bohatě bylo přeplaceno.
Produktivita práce je velmi lascivní termín zejména v jeho použití pro vyvozování závěrů z tohoto. Jako benchmark použitelné pro srovnání výkonů mezi dvěma Zemanový i oblíbenými montovnami anebo mezi dvěma švýcarskými výrobci hodinek. Nikdy jsem nechápal proč je to mezi úředníky tak oblíbené.
Kdysi jsem si zoufala, že kdyby čert po praseti jezdil, nedokážu takovou hovězí polévku, jako moje tchyně. Matka mě utěšila konstatováním, že moje polévka není ani horší ani lepší, je prostě jen jiná.
A tak chápu i epochální změny, kterými procházíme. Svět už nikdy nebude stejný jako v roce 1910 nebo 1920, dokonce ani takový jako v roce 1989. Je a bude jiný. Nemá smysl lkát, rozumnější bude jako vždycky v dějinách se přizpůsobit.
Oteplovači, jak by Škodovka v M.B. dopadla v privaticaci českou cestou fialových sak? Jako Soudkem vytunelovaná Plzeňská? Nebo dokonce jako Stehlíkova Poldovka? Jako ČKD? a další…?
Proč se někdo podivuje nad nynějším stavem jako nutným důsledkem staleté likvidace elit? Přinejmenším ale ne výlučně od roku 1620? Pokračování likvidací šlechty 1918, české inteligence 1938 (ano, už neslavná „Druhá republika jako odraz minulého a předznamenání budoucího)- 1945, 1945-1948 (vypořádání se nejen s kolaboranty ale i s „kolaboranty“ a druhá socializace), 1948-1957 třetí socializace a teror padesátých, 1968-1989 normalizace, 1989 „demokratická“ renormalizace včas „prohlédnuvšími“ po bolševicku (ne) jsme jako oni až do současnosti aneb po pětadvaceti letech pořád za všechno můžou komunisti, co všechno bylo před tím se nepočítá….
Co dál? Další generace si poradí. Budou žít nejlépe jak to dokáží. V nějaké Evropě, na Zemi. Česká res publica? Říše Dolního a Horního Egypta trvala dlouho,ale ne věčně…
Věc veřejná bude taková jakou jí veřejnost bude chtít. Jakou ji bude chtít suverén.
Štěstím není věnování života státu. Štěstím je naplnění života další generací.
Rozumným přeji příjemné zažití nedělního oběda, méně rozumným ať nezaskočí při sledování dalšího dílu populárního seriálu Moravec a jeho politici.
653 Baubo, každý kuchař má nějaký postup. Tchyně by Tě naučila. Stačilo se zajímat.
„Hele holka, dělám to takhle…“ Není v tom žádná věda, jen přesné dodržení materiálu a postupu. To zaručuje opakovatelnost výsledku, která dělá mistra nejen kuchařského. Ne to, že občas se výjimečně něco povede. Já aspiruju na umění uklohnit slepici na paprice tak jak pamatuju, že ji uměla písecká teta. Kromě správného množství cibule, smetany a papriky a správného postupu, je nutný i správný základní materiál. Slepici měla ze svého domácího dobře vedeného domácího chovu, neb pocházela ze statku. Jako strejda, navíc tak jako jeho dva bratři vyučený řezník. Hovězí polívku umím obstojnou. Přední hovězí a kosti, nebo žebra, tolik, že za studena musí rosolovatět, cibule, celer, mrkev, petržel, sůl, celý pepř, nové koření, bobkový list. A táhnout. Zdejší puritáni by mi vytkli, že nesbírám. Ale mám rád nesbíranou. Základem je se zajímat. Když Tě to baví, jde to dobře.
Že bych se šel se začátkem týdne pobavit ?:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Think-thank-Evropske-hodnoty-porada-verejnou-debatu-v-ramci-programu-Kremlin-Watch-423873
Ten výběr tlachalů je přímo výstavní….možná i na štryptejs by došlo…..
>> Schumi
Ono učit vařit je řehole – pro obě strany. Vzpomínám, jak nejlepší ze všech manželek dostávala náběh na psotník atp., když na dotaz „kdy tam to mám přidat a kolik?“ dostávala od své tchyně odpověď „no to už uvidíš“.
„No, tohle si zrovna nemyslím. Abych mohl podobná srovnání provádět, museli by ti kočí a služky dnes ještě existovat. Ale kupříkladu o naší Fanyně si myslím, že služba pro ni možná byla nejkrásnější léta života;“
Ale to si myslíte Vy. Tej Fanyny ani jejich potomků jste se asi neptal. A pamatujete ji vůbec nebo ji znáte jen z vyprávění?
Ostatně i když se už dnes nemůžete zeptat služek a kočích, jsou jejich potomci a těch se tázat můžete. I oni mají náhled na dobu, kterou sice nepamatují, ale zažily ji jejich matky a babičky. Nebo snad myslíte, že nevyprávějí potomkům, jak bylo?
Jinak nejde jen o léta služby, ta zajisté byla pro ty holky poměrně radostná, ale i o to jaké další možnosti kromě služby se jim nabízely.
I když jejich paní na tom nebyly o moc lépe, většinou se od nich očekávaly vdavky a role poslušné ženušky.
„Nicméně si to myslím, na základě toho, co jsem za pár desítek let svého života stačil mezi lidmi posbírat.“
no, tak většina lidí vzpomíná na dobu svého mládí jako na idylickou dobu a se stavem světa kolem to nemá co dělat. Když jsem poslouchala tátovy vzpomínky na poslední roky na gymnaziu, tak to vypadalo, že nebylo idyličtější doby než roky 1939 – 41. Dokonce i z následného totálního nasazení táta vzpomínal hlavně na Francouze a Holanďany, s kterými to období sdíleli, a s kterými si ještě roky psal.
A sám píšete, že fanyna neměla v době sklužby existenční starosti – jenže ty existenční starosti vždycky nějak přijdou, bez ohledu na režimy. Kdyby byla o deset let starší, tak by se musela starat, jak uživit děti a jetsli ji uživá ten její natěrač, poklud si vzala zrovna jeho.
ty vzpomínky na to, jakej býval svět , se většinou vážou k osobním okolnostem a ne k nějakému všeobecnému stavu světa.
Konec konců, mně v tom předchozím režimu taky nebolely záda a mohla jsem jít ráno z večírku rovnou do školy. 😀
Konec konců pro Helenu z Kunderova Žertu byl svět nejvíc v pořádku, čistý, nezkurvený a dával smysl na počátku padesátých let. Pro hlavní postavu Ludvíka Jahna ostatně taky.
Zrovna ta FRigera je dobrý příklad. Firma byla založena ve dvacátých letech jako pobočka General Motors NY, postupně rozšířila výtobu o chladící zařízení americké licence Frigidaire (odtud jméno Frigera). Po znárodnění , tedy ukradení majitelům, se z toho stal státní podnik. Je jen logické, že po 89 se do podniku veací zájem zvenčí. Vstupuje americký Thermo King, modernizuje výrobu. Podnik se diversifikuje, vznikají nové pobočky, jiné se odlučují. Úplně normální vývoj. Je pravda, že dnešní Frigera21 zaměstnává méně lidí – už není třeba odboráře aby šel přes dvůr do skladu pro kus plechu a cestou se stavil v kantýně – ale stále vyrábí a má svůj trh. Pravda, lidnatá zem kde zítřek znamená včera už není hlavním odběratelem.
656 Šimon K
To bude asi nějaké školení. TT EU se organizace EU skrytě financovaná a Jakub Kalenský byl loni jmenován do teamu Mogherini za účelem potírání důsledků Kremelské propagandy. Tak si představuji, že to bude nalejvárna o současném jedinê správném názoru v souvislostí s imigracî s přihlédnutím k situaci v Sýrii a upřesněním seznamu krvavých psů a nejaktuálnějších překážek rozvoje a šíření demokracie a Evropských hodnot a zároveň podklad pro vyinkasování finančních zdrojů pro zajištění činnosti organizace na další kvartál.
To byste se asi moc nepobavil.
(613) Zpátečníku, ono to bude asi taky trochu věkem. Časem člověk na základě praktických zkušeností zjistí, že pokud se něco vyvrbí příznivě, je to řídká vyjímka, které jest si vážiti – v mém případě třeba devadesátá léta. A Doležalovi už je taky dost (a napsal to pěkně). Ta migrační vlna – nevím. Neočekávám od ní nic dobrého, ale zatím se neobávám apokalypsy.Jsemť spíše pragmatik. Klidně uznám, že neexistuje částečná zkurvenost, ale v konkrétní situaci budu hledat konkrétní, co nejméně zkurvené řešení.
(657) Dobrý kuchařský vzor ve svém okolí jsem neměl, takže začátky dle kuchařek, po zvládnutí základů už vlastní experimentální činnost. Konec konců, když jsem kupoval aaerovku, věděl jsem o autech vcelku prd. Metoda pokusu a chyby je náročná na práci i na nervy, ale vysoce účinná. Občas někdo něco poradil, ale většina toho, co dnes umím, je výsledk pokusu a chyby.
(655) Lehkou odchylku v chuti hovězí polévky mé tchyně, kterou jsem ne a nemohla odhalit, si ona střežila jako tajemství šéfa kuchyně a vyzradila ji až těsně před smrtí, když už neviděla. Trik byl docela jednoduchý, dochucovala směsí pepře a zázvoru v poměru 2:1. Moje hovězí je výtečná,jsem s ní úplně spokojená. Šlo o zanedbatelnou odchylku, která ovšem kulinářským výrobkům dává jejich jedinečnost.
Pane Neumanne,
znárodněné americké firmy byly vyplaceny -mám dojem že v souvislosti s vyjednávaním o návratu československého zlata, uloženého od druhé světové v USA.
Skončilo to tak,že ČSSR zaplatila ,Američané vrátili zlato.
http://www.novinky.cz/zahranicni/396119-sudetsti-nemci-vypustili-ze-svych-stanov-snahu-o-vraceni-majetku.html – ti zas dostanou sodu! 😛
663 Baubo, to jsou tzv. tchýnina tajemství, aby „nikdo neumí polívku jako moje maminka“. Typické pro maminky chlapečků. Ale ne všeobecné. A protože kuchařem jsem já, jsem oprávněn být nositelem veškerých tajemství z obou stran.
Aktuálně srnčí karbanátky dušené v zelenině. S bramborem. K tomu Sauvignon – Semillon. Suché, žádná drahota, kontrapunkt akorát.
maYdo,
máš nějaké zkušenosti se zateplováním zevnitř? Ytong na to má nějakej systém.
662 Karle, souhlasím v obou bodech.
Když jsem kupovali gramofon, věděl jsem o něm o málo víc než prd. No, ne až tak, hrabal jsem se v předešlém fujtajblkompaktanlage a hodně laboroval s přenoskou a vším kolem. Pak s vintydž gramcem. Aktuálně to bylo pokračování vyšší dívčí jako hrabat se ve švýcarském budíku. Taje mechanické. Zatím, zdá se, že úspěšné. Ve své odvaze jsem zašel až tak daleko, že pidibedničky než koupím pořádné, jsem doplnil o bassreflex. Což spočítat a nastavit není sranda. Pomohlo. A od včerejška mi chodí digitalizátor, takže umím digitalizovat elpíčka. V cédé a vyšší kvalitě.
Halladine, nemám, ale možná mě to také čeká. Jen vím, že potíž může být s rosným bodem, když se zateplením dostane dovnitř zdi.
660 – o té Frigeře mám o dost horší informace jaxi zevnitř. Od člověka, který celý ten proces vzniku joint venture zažil – a hlavně pak likvidaci následků náletu amíků….
Je to na delší povídání, ale ten komentář je jak z normalizačního týdeníku: modernizace, diverzifikace, nové pobočky….
Sorry Dušane, ale vždycky jsem si v průběhu své profesní dráhy a občasných mizérií říkal – alespoň nepracuju ve Frigeře……
Ano, už nevyvážejí především na teritorium CCCP – to si přebral Thermo King, to byl i hlavní důvod, nikoliv nějaký sentiment z dob jejího vzniku….
Asi nejlepší akvizici, kterou provedl – a za hubičku, doslova.
DVD typická to reakce profíka, který „vidí“ a předpokládá, že druhý musí vidět také, protože je to jasné. Řešení je v doplňujících otázkách.
Oteplovač a další (cestoval jsem z chalupy, tak až teď)
„V nejpozitivnějším faktorem pro akumulaci domácího kapitálu byla nenáviděná kupónová privatizace. “
Zapomíná se na to, že většina DIKů privatizovala prostřednictvím fondů, které pak po úpravě zákonů prodaly ten zkoncentrovaný majetek DIKů stejně cizím kapitálově silným společnostem (a za zisk se správci fondů stáhli n a kypr a Seychelly). Takže domácího kapitálu je stále pomálu (nmebo příklad, kdy obce prodaly vlastnictví vodovodů taky do ciziny).
Schumi,
já se koukal na tohle
https://www.youtube.com/watch?v=Ohj95V1lbVI
No a když se náhodou někdo zamíchal do konkrétního podniku, tak ho nuceně vykoupili,jako mě Cement Hranice.
666 Schumi
Dušený karboše v zelenině? Nerozpadne se to? Mně by z toho určitě vyšly ˇBrambory Bolognese“ , Chili con Srna nebo Bramborovej Srní Eintopf,
650-Šimone kleine, 652-skimici. Nižší produktivita není letitá lež, je to prostě ekonomický fakt. Lascivní termín to není také. Kdysi jsem se dost šťoural ve statistikách Eurostatu a Ceficu. Porovnával jsem přidanou hodnotu na zaměstnace, což je číslo dostupné pro velkou většinu firem celosvětově. Ta přidaná hodnota na zaměstnance velmi přesně (téměř přímo úměrně) korelovala s průměrnou mzdou v daném souboru (velkém) firem (také číslo stejně dostupné). Můžete se z toho vzteky obkreslit (měl jsem podobné pocity) ale lze to s poměrně malou námahou ověřit. Přitom poměr rozdělení přidané hodnoty mezi kapitál a práci byl dost podobný bez ohledu na absolutní výši té přidané hodnoty. Skimici, úředníkem jsem nikdy nebyl.
654- Schumachere – Jmenujete několik firem, které snad s výjimkou ČKD neprošly kupónovou privatizací, avšak přímým prodejem. Je dost firem, které byly privatizovány kupónově a fungují docela slušně. Navíc neberete v úvahu, že ne každá fungující firma v roce 1989 měla vůbec oprávnění a možnost fungovat po 89. Argument s „fialovými saky“ jsem čekal. Je ovšem myslím dost chucpe. Nejméně po dvě generace bylo u nás podnikání vymazáno z paměti lidí. To se na žádné universitě naučit nedá. Kde se měli naučit ? Ujišťuji Vás, že i jinde ve světě, kde žádné takové přerušení nebylo, je určitý podíl „fialových sak“. Je fakt, že držení se různých spikleneckých teorií, o tom jak nás cizáci okrádají, je mentálně mnohem méně náročné a spousta jednodušších jedinců bude nadšeně přitakávat :-). Jo, jo, zpropadený kapitál :-). Snadno se zlikviduje – znárodnění jde udělat ze dne na den, a vytváří se dlouhá desetiletí za odříkání.
V Německu straší!
“ Německo podle oficiálních informací neví, kde se nachází kolem 130 tisíc žadatelů o azyl. Migranti se neukázali v přijímacích centrech, do kterých je úřady poslaly.“
Cituju: “ po dvě generace bylo u nás podnikání vymazáno z paměti lidí“
Pokud čtu příběhy z doby první republiky, tak jen obtížně se najde slovo „podnikatel“. Byli tu továrníci, stavitelé, obchodníci, řemeslníci, velkostatkáři, povozníci, stěhováci … .
To jeden věděl, čím se zabývají. Slovo „podnikatel“ řadím do newspeaku, protože nevím čím se dotyčný kromě péče o svůj zisk zabývá.
Podnikatel se stává nadávkou. Stejně jako živnostník.
676 – ono je to taky o tom, kdo oceňuje onu přidanou hodnotu…opravdu máte/je k dispozici porovnatelná cena přidané hodnoty zde i abroad ?? Nepředpokládám, že tu přidanou hodnotu na zaměstnance porovnáváte přepočtem korun a příslušné jiné měny, že ne ??
Já samozřejmě – na rozdíl od Vás – nejsem tolik honěný v porovnávání těchto údajů ve výrobní sféře, ale v inženýrských profesích ( a tudíž u firem, které tvoří především výrobky technologicky vysoce sofistikované ) je ta produktivita zcela srovnatelná – jinak by řada západních firem nepřesouvala tyto činnosti sem – nižší mzdové náklady nejsou jediný parametr, který tvoří kvalitní produkt, se kterým jde na trh nakonec právě samotná mateřská firma. Mám řadu kolegů a známých, kde právě místní pobočka je ta hlavní, která celý jejich produkt tvoří – venku jsou jen logistika, obchod a vedení firmy, samozřejmě s finanční správou.
676 Oteplovači
Já vlastně dal informaci z druhé ruky. Ve svém profesním životě jsem termín „produktivita práce“ nikdy nepotřeboval. Samozřejmě jiné benchmarky ano. Mám to od kamaráda. Produktivita Práce a Přidaná Hodnota byly jakési hodnoty, když připravoval žádosti ministerstvům kvůli investičním podmínkám. Byly na to snad nějaké evropské směrnice či čo. Takže vlastní zkušenost tam nemám a proto nemohu odborně argumentovat.
produktivita práce je nerozlučně spojena s investicemi.
Pokud chcete vykopat něco jako suezský kanál, a máte lidi, kteří budou pracovat za hrst rýže a cibuli, rozdáte jim kolečka , lopaty a krumpáče .
Produktivita práce na pracovníka je nízká, ale ziskové to být může.
Pokud máte pracovníky dražší, musíte začít s nějakou mechanizací, abyste ušetřili na mzdách.
Produktivita stoupá.
Kdysi jsem četl vyjádřené, že Škodovka nemá až tak dokonalé a drahé zařízení jako VW, a hned tak je mít nebude. Prostě to k dosažení odpovídajícího zisku při zdejší úrovni mezd nené třeba.
Zákonotě je produktivita pracovníka Škody nižší
678
a taky „majitel realit“ 🙂
680
No nevím, Šimone, častěji se sem přesouvají méně kvalifikované výroby.
Mmch trochu statistiky, Investiční pobídky
Zdroj: Czech Invest
http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-nove
Vytvořily údajně 171 083 pracovních míst, což je podobné jako Halladinův odhad počtu studenských štětek, přepočtená investice ca 4.43 mil CZK na místo (při různém procentu veřejné podpory).
To není špatný vývar.
684 – Halle,
co já znám, to jde o menší podniky, ale se sofistikovanými výrobky – např. trenažéry. O dalších nechci tady psát, jde převážně o IT produkty – hlavně SW firmy, dále zdravotnické výrobky atd.
Ty méně kvalifikované výroby jistě také, to je dost logické: menší nároky na kvalitu a kvalifikaci lidí (nižší mzdy), rychlé zaučení, atd.
Pamatuji si, když jsem byl v jednom závodu General Electric poblíž Barcelony, tak tam pracovaly jen zaučené ženské z domácnosti (prý kvůlivá vyšší preciznosti – no a jistě i platu,že) plus SŠ na úrovni mezioperačních kontrol a managementu a manželé těch bab pásli na okolních kopcích kozy čičo…..hlavní how-now bylo v technologicky výborně odladěných velmi jednoúčelových úkonech, takže tipuji, že baby brzo nahradili vybraní tučňáci…..nebo dneska je ta fabrika někde u Křováků…
Buhehehe, zase na skok a z rychlíku. Jen jsem vše prolétl rychločtením, takže se za chybné postřehy omlouvám. Kdo to tady šířil tu kravinu, že za socialismu se měli důchodci lépe? (Šumi ty?) Můj děda měl v roce 75 důchod 500 Kč a babička něco přes 300. Děda procoval do polsedcního dne, kdy ve svých 80 umyl krám a večer zemřel. V přepočtu na dnešní ceny byly ty socialistické děsivě drahé. A také jsme žili. Prostě člověk si zvykne.
šimone, produktivitu práce nedělají jednotlivé firmy, ale počítá se to dohromady. Tak se nediv.
Mimochodem, teď jsem právě přepsal poslední část přednášky Prof. Zeleného, při které se mi rosilo čelo. Onen pán, má velmi dobré informace, (které mu několik studentů hledá a další ověřují) tvrdí, že českých firem, které skutečně daní v ČR, je necelých 20 %. Ostatní jsou montovny či přeprodejci, kteří samozřejmě daní finální výrobky jinde. Státní sektor z tohoto daňového zbytečku sežere kolem 60 %.Kde jsou finance na investice, domácnosti, místní záležitosti apod.? Kde jsou finance na splácení dluhů a na úroky? Takže, až budou soudruzi, speciálně zmrd Mládek, něco kvákat, je dobré vědět, z čeho vychází. Těšme se. Jestli bude zájem, tak sem kus profesorovy přednášky pověsím.
Ad polévky,
do slepičího/kuřecího vývaru jsem si zvykla dávat žďabet kari. Mild, tedy „sladkého“. Jednak to hezky obarví, jednak dodá zajímavý chuťový tón – ale nesmí se to přehnat, mou originální myšlenkou bylo to tam dát kvůli šafránu (ten jsem neměla).
To jsem ještě nedopočítal, kolik platíme EU a kolik za nesmyslné dotace musíme tomuto molochu ještě splácet.
Ještě drobná chybka (tuším Halladin) Babiš vlastní 15 000 ha. Haha, nechybí tam náhodou ještě nula? On totiž vlastní ještě zhruba 200 bývalých JZD, kterým dodával krmení, a když nemohly platit, tak si je zprivatizoval (nevlastní totiž jen Agrofert). Mimochodem patří mu i ono JZD s tím kdysi významným fotbalovým klubem z Žatecka.
muhehe
koukam ze lepe uz bylo 😀
ale neplacte porad je kam utect . Treba vetsine zde uz ukazal cestu Depardieu.
ani Vam tam nebudou prokleti americti imperialiste lhat v mediich
no a kdyz vezmu tu tezi zkurvenosti – maji lide tezke zivoty kdyz neni alternativa
ad 687 V přepočtu na dnešní ceny byly ty socialistické děsivě drahé.
Chtělo by to pro obdobnou osobu uvést důchod před 89 a nyní.
Pak srovnat třeba činži (před 120 Kčs, teď 4500 Kč), tamvaj( před 60 h, nyní pro důchodce 18 Kč).
>> Matzurka
Slůvko karí ve mne probudilo jednu vzpomínku. V Praze si dávám kávu u Marxe a Engelse (Marks and Spencer), kde je také prodejna potravin. A pán drží pikslu s hotovým jídle – Mild Chicken Curry – a povídá své drahé polovičce : „Hele, a že bysme vzali tohle Mildovo kuřecí karí?“
>dvd,
jo, pro to Mildovo se chystám, až mi dojde stávající zásoba 🙂
Oni vůbec M&S mají příjemnou nabídku poživatin, resp. dochucovadel. A taky čajových sušenek, zejména v době předvánoční.
687 – Františku 🙂
Jen 20 procent firem zde daní…..
Že se to „počítá dohromady“ jednak vím, ale druhak:
jak poznáš, že CELKEM všechny firmy nemají tu vychvalovanou západní produktivitu ? Kdo a z čeho to zjišťuje ??…když prakticky 80 procent firem není pod zdejší kontrolou ? – což už jsme psal někdy dopoledne…
Františku,
jistě je možno, že levičák nevěří, když něco řekne pravicový politik a naopak.
Ale já v TV na vlastní uši slyšel, jak se na tom shodli Tlustý (minfin v první Topolánkově vládě) se Sobotkou.
Takže to berujako fakt.
A jistě že byli na tom zpočátku někteří lidé zle i v tom socíku. Můj děda dělal strážného na vrátnici skoro do 70.
Ale ti dva brali do srovnání situaci v roce 1989 před Sametem
Dobrý večer,
myslím, že se není třeba trápit produktivitou práce (nebo přidanou hodnotou) nebo čímkoli jiným. Stačí kouknout na zisk společnosti. Pokud zisk klesá (jinými slovy rostou mzdové sazby), tak relativně zlevňují kapitálově náročné obory. Vulgárně řečeno, to je okamžik, kdy je ruční práce nahrazována strojovou. Neprodané zásoby jsou přesměrovány do oborů vzdálenějších spotřebě. Ti, kteří zaměstnávají ruční práci si ziskově polepší, na úkor zisků strojových. Pokud mzdové sazby klesají, tak je tomu přesně naopak. V ekonomické hantýrce se tomu říká Ricardův efekt (tak to nazval F. A. von Hayek. David Ricardo tomu říkal „podivný efekt“). Pokud by to někoho zajímalo, tak v Ekonomickém nepravidelníku II. jsem o tom psal podrobně.
quivis – to jsi mě rozesmál. Barevná televize TESLA za socialismu stála 15.000,- Dneska, stejně velká tak 3000,- Kde tedy bylo líp?
Debaty o tom, jak naše HI-TECH mozky vymýšlejí a západní imperialista kasíruje – to mám moc rád. Asi nejsou tak moc HI-TECH, když se nechají.
My jsme na tom obráceně, jako světová špička nastavujeme parametry a ceny. Neschopnou zahraniční konkurenci kupujeme a vylepšíme nebo zavíráme. Jak prosté!
692 — Obě uvedené činže se mi jeví poněkud nižší než realita, u té současné je na místě otázka, kde a za jaký byt. (Garsonka v Praze „za bůra“ může být docela terno.) Já v důchodovém věku jezdím zadarmo, tedy v Praze. Co se týče jízdného za 60 haléřů, tak v té době činil nájem placený mou babičkou cca 60 % její penze. Jenže tenkrát – a je to jen pár desítek let – nepřicházelo v úvahu, aby jí dcera a zeť nevyrovnávali životní standard tak, aby měl stejnou úroveň jakou měla vydělávající mladší generace. (I když ani ta si nemohla nijak vyskakovat.)
dvd – občas to připomene Dana. V normální společnosti a normálních rodinách si navzájem lidé pomáhají. Rodiče pomáhají dětem a ve stáří jsou těmi dětmi podporováni. A nejde jen o peníze.
Jsem asi moc starý, když musím takové samozřejmosti připomínat.
Je tady snad někdo, kdo nechává vlastní rodiče živořit za směšnou penzi a stěžuje si pak na Internetu na poměry? Nezajímá mě odpověď, že někdo něco slyšel nebo četl.