(600) Za patřičných okolností je prakticky vše reformovatelné. Ovšem, v případě EU by ty okolnosti musely být dost drastické.
585 Ostap Bender
furt mi tam něco nesedělo, už vím co:
Spencerová: „Potíž je ale v tom, že už nás v Africe i na Blízkém východě s investicemi předběhli Číňané a Rusové, a tak nám nezbývá než trpět to, co naši ideologicky zcela zaslepení politici nadrobili…“
O co jí jde? To je asi dobře, ne? Vždyť po tom volá!
„Prostě zkoušet vytvářet kdesi „tam daleko“ takové životní podmínky, aby lidé nemuseli kvůli holému přežití prchat do Evropy.“
Tak proč jí vadí, že to dělají Rusáci a Číňani?
Ani nevím, jestli je je u ní na místě použít výraz „husa“.
2 Ostap Bender ad 585 – tohle je taky zajímavé… http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/robert-kennedy-usa-vytvorily-is-kvuli-potrubi-a-vydesily-se/
„Podle Arabů, americká válka proti Bašáru Asadovi začala ne s mírovými občanskými protesty během „arabského jara“ v roce 2011. Ve skutečnosti válka začala v roce 2000, kdy Katar nabídl vybudování plynovodu o délce 1500 kilometrů v ceně 10 miliard dolarů přes území Saúdské Arábie, Jordánska, Sýrie a Turecka. Tento Katarsko-Turecký plynovod by umožnil sunnitským královstvím Perského zálivu získat rozhodující vliv na světových trzích s plynem, včetně Evropy, a posílil pozici Kataru – nejbližšího amerického spojence v arabském světě.
Kennedy uvedl že nemenší zájem na výstavbě plynovodu měla Evropská unie, protože pak by měla přístup k levné energii. Kromě toho by se zbavila závislosti na ruském plynu, který Vladimir Putin používá i k ekonomickému a politickému vlivu. Pro Putina by byl plynovod skutečnou hrozbou.
V roce 2009 „ve jménu zajištění zájmů zájmů ruského spojence“ Asad vyhlásil odmítnutí podepsat dohodu, která by umožnila vybudování plynovodu přes území Sýrie.
Bezprostředně poté se USA, Saudská Arábii a Izrael a jejich vojenské a zpravodajské služby tajně dohodly, že k dosažení společného cíle – potrubí – je možné vyprovokovat sunnitské povstání v Sýrii s cílem svrhnout neochotného Bašára Asada. Tehdy v roce 2009, podle informací WikiLeaks, začala CIA sponzorovat syrskou opozici. A reakce Asada byla tvrdá včetně bombardování, a američtí politici naočkovali svým občanům myšlenku, že tento boj není kvůli možnosti vybudovat potrubí, ale za lidskou svobodu.“
601 — Nepředstavuji, maYdo, ovšem hlavně proto, že nejsem Rus. Kdyby to bylo nějak aktuální, asi bych začal zkoumáním, nakolik ta velkosocha representuje vlast a nakolik stát. Ovšem leckterému Rusovi asi může celkem vyhovovat tak jako tak. Kdo jsem já, abych mu to zazlíval?
Ale jak už jsem napsal, něco k tomu mám v počítači vedle; tak až zas bude důvod ho zapnout…
603 — Hm, AeroKarle, prakticky všechno reformovatelné… Kupříkladu Rakousko-Uhersko, Společnost národů, Třetí říše nebo SSSR prostě zanikly, s přerušením kontinuity v podstatných bodech. Díváme-li se na to zpětně, mohli bychom třeba diskutovat, zda teoreticky reformovatelné byly, popřípadě zjišťovat dokdy. Ale je jasné, že určité vážně míněné (byť nikoliv převládající) snahy o reformu tam byly; a to, že neuspěly, lze také celkem jednoduše interpretovat jakožto praktickou nereformovatelnost.
Nějaký jednoduchý recept na reformu EU mě nenapadá, ani kdybychom (čistě teoreticky) předpokládali, že od prvního jsou všichni eurobafuňáři nahrazeni rozumnými a realisticky smýšlejícími lidmi, hájícími zájmy svých států (k nimž však také patří nevyvolávat konflikty se sousedy). Samozřejmě by bylo pěkné vrátit se ke čtyřem základním svobodám a zbytku se zbavit. Jenže co v takovém případě udělat třeba s eurem? Za další, na základě čtyř svobod to celé docela dobře fungovalo kdysi, v podstatně užším okruhu západních států; může to fungovat i tehdy, je-li tam navíc kupříkladu Portugalsko nebo Rumunsko?
PeSi,
tak jsem si toho Roberta Kennedyho jr. vylustroval, a zdá se, že je to typický žvanivý uál, který nemá tendenci svá tvrzení dokládat fakty.
Co se pak onoho rakouského ministra sebeobrany týče, dosahuje drzosti lázeňských veverek. Jeho argumentace už byla před časem užitá na ministra Sulíka – Slovensko dostalo solidární peníze a teď nechce házet peníze do černé díry zvané Řecko. Jenže solidární peníze dostalo Řecko také, jenže jim nestačily na to, aby mohli rozhazovat jako opilí námořníci. Kdybych to vztáhl na sebe, tak mně nevadí přispět na charitu pro domov důchodců, ovšem na „charitu“ pro někoho, kdo se zadlužil nákupem zbytných věcí na které sice neměl, ale jsou in – tak na takovou „charitu“ bych také nepřispíval.
PeSi 605,
cokoli se na Blízkém východě šustne, tak je ve spojitosti s naftou.
A taky proto tam tahanice nikdy nepřestanou, dokud tam jen kapka bude.
(607) Zpátečníku, ta myšlenka reformovatelnosti za nějakých podmínek byla ryze teoretická. Co to má Andělína za oblíbené slovo, že něco nemá alternativu, alternativlos? Já mám tahle vyjádření nerad, všechno má nějakou alternativu a nějaké podmínky té alternativy. Pravda, jejich pravděpodobnost je někdy v řádu promile. Recept na reformu EU nemám a považuji ji za nepravděpodobnou. Pokud na ni byla někdy doba, byla promeškána a dnes už je špína příliš zažraná. Teoreticky by mohl nějaký pokus nastat pod silným vnějším tlakem, ale moc to nevidím.
[604] Nemám pocit, že by po tom volala. Jen tvrdí, že lepší Rusové a Číňani než nikdo.
611 — Což o to, AeroKarle, ona i teorie zkurvenosti (až bude jednou zformulována) obsahuje větu:
Zkurvené lze zreformovat, zůstává však zkurveným.
(Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností. Že to platí jednosměrně, se do toho buď dobastlovává z II. věty termodynamické, nebo se – což je zároveň čistší i ortodoxnější – řekne, že dotyčná entita byla zkurvena vždycky, od věčnosti do věčnosti, do našeho světa pouze v určité chvíli vstoupila, a, máme-li ovšem to štěstí, z něj může být jednoho krásného dne opět odstraněna.)
Myslím si, že (ačkoliv odtud se to tak nejeví příliš) celý ten problém s EU vznikl jaksi polehoučku. Když jsem býval kupříkladu v Normandii, tam člověk o EU neslyší celou dobu a modrou vlajku nevidí po celé týdny, ba ani modrou vlaječku. Řekl bych (ač prostudované to nemám), že běžný Francouz spoléhá na EU (resp. od ní cokoliv očekává) asi stejně málo jako na OSN či NATO. Především z toho důvodu jim všechny ty po desítky let se rodící zhůvěřilosti moc nevadily, koneckonců je běžně ignorovali, ignorují a budou ignorovat. Teprve v posledních letech problém narostl tak, že jim je patrný, to ovšem už je na reformu dávno pozdě. Nám se to zde ovšem může jevit zcela jinak, což je ale tím, že jsme se v důsledku 42 či více let socialistického hnití dostali ekonomicky i politicky do postavení kolonie, jmenovitě kolonie téhle EU. Takže my bychom na reformě EU vždy měli zájem daleko větší, hned od vstupu či již od sjednávání jeho podmínek, zároveň však permanentně nulovou sílu nějakou prosadit.
— — —
V této (velmi volné) souvislosti mi připadal vysoce pozoruhodný text pana Doležala, bohužel však jeho logika v kontextu s jeho dříve vyslovenými názory přesáhla mé chabé rozumové schopnosti. Snad jde i u něj o podobný koperníkovský obrat, jaký jsme diskutovali výše, zatím však neúplný. Cituji z jeho stránek a zvýrazňuji místo, jehož logiku pokládám za obzvlášť esoterickou:
[U]vědomil jsem si, jak důležitou, konstitutivní záležitostí prvních padesáti let mého života byla skutečnost, že vždycky bylo kam utéct. Když má člověk něco, „kam se dá utéct“, neznamená to vždycky reálnou možnost útěku: na překážku byla tehdy především viditelná železná opona na hranicích, dráty a kulometné věže. Kvůli ní si člověk ani neuvědomoval neviditelnou železnou oponu, na niž narazí, když chce opustit prostředí, do něhož je uvázán spoustou neviditelných, ale velmi pevných vazeb, a které má například rád. Překonat tuto železnou oponu chce hodně síly, nebo lehkomyslnosti, nebo (nejčastěji) obojího. Nicméně to, že je kam utéci, znamená, že kromě zdejší nenormality existuje nějaká normalita, něco, v čem se dá daleko lépe žít, že takový svět je uskutečnitelný, že se dá napodobit, a že proto není vyloučeno, že jednou bude i u nás (což se pak taky na cca 25 let stalo). Znamená zkrátka, že nejsme sami. Svět, kde je kam utéci, je svět, ve kterém ještě neumřela naděje. Naděje byla koncentrována do slovíčka Západ.
Dnes bohužel už takovou naději necítím. Jednak proto, že Západ jsme dnes už i my: proč tedy ještě někam utíkat. Naděje je už tím o dost slabší. Jednak proto, že někdejší Západ zápasí [s] uprchlickou vlnou, s níž si neví rady a která se nám podivnou souhrou okolností zatím vyhnula, podobně jako obří morová epidemie v polovině čtrnáctého století. A konečně i proto, že pokud to takhle půjde dál, dostaneme se znovu v bleděmodrém do něčeho, v čem jsme byli do roku 1989 včetně, totiž do Ruska. Jenomže utéci pak už nebude kam, protože Západ bude zničen a rozvrácen obrovitou migrační vlnou. Octneme se ve světě, v němž není místo pro naději. Ve světě, nad jehož branou je podle básníka napsáno: Zanechte veškeré naděje vy, co vcházíte[.]
Takže tedy, „uprchlíky“ přijímat, je to naše povinnost a mimoto je naše vlast potřebuje. Zemana zfackovat. („Dobře mířená facka by leccos vyřešila.“ Musím se přiznat, že při sledování pana prezidenta mne to napadlo už několikrát.) Xenofoby nejlépe pobít; ovšem nepodaří-li se to, není kam před nimi uprchnout, neb Západ bude zničen migranty…
Je to všechno smutné.
Dobré nedělní ránko!
Máš-li potřebu počítat ovečky, vyčisti si brejle! 😀
Zpátečníku,
ale houby esoterika!
Pan Doležal se na stará kolena ocitl v situaci, kdy mu ideály spadly do kýblu a on zjišťuje, že tam plavou samá hovna.
Ve skutečnosti tam nikdy nic jiného nebylo a nad kýblem hoven se růže nedočucháš. A z toho je depka raz dva!
On ten přístup k informacím je věc ošidná a dvojsečná!
No nebylo nám blaze v letech šedesátých? No bylo a nejen kvůli tomu, že nám bylo -náct. Kulový jsme věděli, informace žádný, Karibská krize šla jedním uchem tam, druhým ven, poslouchali jsme Elvise a Beatles a měli dojem, že svět je jednoduchej.
A Vono houby!
Vypukla informační revoluce a leze z toho na nás depka. Najednu stranu nás nelze už tak snadno oblbnout, na druhou si říkáme: „Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno?!“
Např. se člověk dozví něco o obchodu se zbraněmi …. a není mu z toho 2x….
…Před několika dny SIPRI zveřejnil analýzu obchodu se zbraněmi. Podle jeho údajů tento obchod od roku 2002 roste. Jenom v období 2011 až 2015 byl o 14 % vyšší než v letech 2006 až 2010. Přitom pět států – USA, Rusko, Čína, Franci a Německo – odpovídalo za 74 % exportu zbraní. Podíl samotných Spojených států na vývozu zbraní byl v uplynulých pěti letech 33 %, což představuje růst oproti předcházející pětiletce vojenskoprůmyslového komplexu o čtyři procentní body. Ruský podíl byl 25 %, čínský 5,9 % a tak dále.
Starý pán nějak nechápe:
„imigrační vlnase nám podivnou souhrou okolností zatím vyhnula“.
Ta „PODIVNÁ SOUHRA“ je dána tím, že přes 24 let svobody máme platy za stejnou prácitřetinové co na Západě a důchody nižší nez sociální pomoc uprchlíkům.
NoName 617,
ale kdepak, to jen ujo Andrej naslinil prstík!
Tak holt hoši v Babišdnesu taky otočili kormidlem. ANO jako takové má ovšem kormidlo nadále pevně nastavené směr EU. A řeči se vedou a voda tečeeee….
613 Zpátečníku
Před půlnocí se imho má dopíjet lahev dobrého vína nebo si gentleman dopřeje sklenku koňaku. To způsobí, že se svět jeví méně bezvýchodným.
S francouzským přístupem k EU ve Vašem podání souhlasím. Využívají to ke svému prospěchu, co nechtěj ignorují a detaily neřeší. Naši řiťolezci se touží zalíbit, proto pro původní země slouží jako drábi pro své obyvatelstvo, jsou totiž tak z vyklí už Z R-U, socialistického sojuzu a nyní svazu evropského. Jako bachaři za to požívají výhod. Tedy uplatňují ta omezující nařízení, ta dobrá nevyužívají k našemu prospěchu a detaily naopak řeší a je bizarně zvýrazňují a plnou energií za drakonických podmínek vyžadují a sankcionují aby udrželi obyvatelstvo v područí. Pro nic jiného než pro ty detaily nejsou vybaveni ani potřebnou silou, odvahou a ani kompetencí. Proto je ta kotlinská verse EU žití tak otřesná.
Zpátečníku – prozraďte mi prosím co je to axiom zkurvenosti.
Mmch abychom rozeznali co je zkurvené – musí nutně existovat nezkurvené. Abychom to dokázali rozeznat. Uvažuji správně?
Hezké dopoledne přeji.
a to se , ubrečenej quivisi, ve srovnání s mojí babičkou jako prase v žitě. Nikdy jste se, i penzisté, neměli jako teď. Sociální síť není perfektní. Byrokratické zkostnatění s politickopu korektností vytváří prostor pro nějaké příkoří, či nespravedlnost, ale ve srovnání s všeobecnou a rovnostářskou chudobou reálného socialismu se máte jako na Z9padě, kde takí, zaplaťpámbu, jste.
Dušane 622,
tak tomu se říká hamstnout do hovna! Jen to mlasklo!
Quivis nikterak nebrečel, takže omlacovat mu o ústa vlastní babičku jest poněkud neapetitlich!
A navíc, pokřikovat takhle v okamžiku, kdy aktuálně hrozí, že půjde celej kontinent do kopru a lebedit si, jak je báječné, že jsme jeho součástí, je věru mimo mísu a poněkud komické! 😀
621 — Ach jo, skimici, vždyť už jsem to sem psal tolikrát… Axiom zkurvenosti zcela jednoduše praví:
Není částečné zkurvenosti.
Samozřejmě obsah každého z těch tří slov vyžaduje zevrubnou kritickou diskusi, sahající až do všemožných subtilností.
Mmch abychom rozeznali co je zkurvené – musí nutně existovat nezkurvené. Abychom to dokázali rozeznat. Uvažuji správně?
To bezpochyby ano, ale vtip je v tom kde. Co to znamená existovat? Existují kupříkladu reálná čísla v reálném světě? Beru za samozřejmé, že ne, přesto nám však pomáhají rozeznat úžasnou spoustu věcí. Nezkurvené může existovat kupříkladu v platonském světě idejí, anebo v minulosti; možná si vzpomenete, jak často se zde odvolávám k rokům 1910 a 1920. V případě, že naším kompasem je nějaký ten platonský ideál, můžeme vposledku uváznout v pěkné břečce — viz pan Doležal –, a to i tehdy, když si celou dobu uvědomujeme, že ten ideál je ideál, tudíž neuskutečnitelný. Svět 1910 či 1920 nám může myslím poskytnout zásadně lepší referenční bod — stačí si uvědomit, že se do něj nejen nelze vrátit (podobně jako nelze zhmotnit ony ideje), ale že mu také nikdy nedokážeme rozumět plně. U idejí je zavádějícím a nebezpečným klamem naše bláhová představa, že jim rozumíme; ta se nám neodbytně vtírá už proto, že koneckonců jsou naším(?) výtvorem…
Zpátečníku,
vyše teorie zkurvenosti ovšem implikuje premisu, že již Pán Bůh vložil do svého výtvoru kurvítko.
Třeba, abychom moc nezpychli? 😀
Pane Neumanne,
prvních 20 let po Sametu na tom byli důchodci hůř než za sociku, pak se to vyrovnalo a za Nečasovy vlády zase zhoršilo.
624 Zpátečníku
děkuji za vysvětlení. Určitě jste to už někdy říkal a mně to jenom přikryl další nános informací.
Vašemu „Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností.“
snad lépe rozumím.
Nebuďme ale při zdi. Překročme rámec a aplikujeme to nebojácně na celý prostoročas.
Ale jestli Vás dobře chápu, není nezkurvenosti kromě NP (Nezkurvenosti Platonské). Ta nám ale moc nepomůže neboť je dosažitelná pouze asymptoticky. Nicméně, připouštíte cykly? Tedy, stavy, kdy to bylo SÚZ (Skoro Úplně Zkurvené) ale pak „se to“ alespoň někde a na chvilku třeba jen ostrůvkovitě zlepšilo do NÚZ (Ne Úplně Zkurvené) než se to zase zkurvilo do obvyklé podoby?
A co z toho plyne pro nás?
625 — Ale Rputi, teorie zkurvenosti si prosím vůbec neklade za cíl identifikovat, co zkurvené je a co není. (Tím méně se snaží zjistit, moclipak jej v našem světě.) Vychází jen z (axiomatizovaného, tedy v rámci teorie neověřeného) předpokladu, že nic nemůže býti zkurveno toliko částečně, a odtud se snaží dobrat k nějakým zásadám a pravidlům, jak se zkurveným nakládat. Ovšem rozpoznat si jej v konkrétních případech musíme sami.
627 — Ale jestli Vás dobře chápu, není nezkurvenosti kromě NP (Nezkurvenosti Platonské). Ta nám ale moc nepomůže neboť je dosažitelná pouze asymptoticky. Nicméně, připouštíte cykly? Tedy, stavy, kdy to bylo SÚZ (Skoro Úplně Zkurvené) ale pak “se to” alespoň někde a na chvilku třeba jen ostrůvkovitě zlepšilo do NÚZ (Ne Úplně Zkurvené) než se to zase zkurvilo do obvyklé podoby?
Zdvořile se omlouvám, skimici, ale pochopil jste to úplně obráceně. Právě částečná (tj. též ona Vámi uvažovaná skoro úplná a ne úplná) zkurvenost je tím axiomem vyloučena (z teorie). Vaše další úvahy pak nutně míří mimo (tu teorii). Nic Vám však nebrání zformulovat vlastní, kupříkladu teorii částečné zkurvenosti, a třeba se ukáže, že reálný svět popisuje daleko lépe.
Pánové Zpátečníku a skimici,
vaše teorie zkurvenosti nemají šanci na obecnou platnost,neboť co jeden považuje za zkurvenost, druhý považuje za optimum nebo alespoň vyhovující a naopak. 🙂
Ale asi jsou přece jen oblasti, na kterých se mohou shodnout.
Určitě ne všeobecně.
Dobré dopoledne,
„Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností.“
Tak to já se přiznám, že ttomu nerozumím ani po přečtení všech těch výkladů, naopak, jeví se mi to tím víc neurčité a neuchopitelné.
Axiom zkurvenosti je hezké slovíčko, ale co s tím v reálném životě? Leda snad, že poukázat na axiom zkurvenosti zní v některých kruzích lépe, než stručné prohlášení “ všechno je na hovno“.
Ráčej prominout zpátečníku, ale celé to vznešené filosofování o zkurvenosti mi to připomíná jeden vtípek, kdy kdosi napsal článek ouplně o ničem jazykem, který nazýval „filosofštinou“.
Dušane, já určitě nebrečel. Brečeli by ti uprchlíci, kdyby měli zůstat u nás.
Holt jste to nepochopil, a hlavně asi nevíte co platili důchodci z malých penzí za socíku za byt a co platí dnes. Zeptejte se na to a porovnejte si procentní poměr.
O tom se tady už mluvilo, nesmíte být tak zaujatý.
Jo, Halaldine, na tomhle se s tebou shodnu. 🙂
ono to je to samý jako s tou vlastí. Každej si pod táím představuje něco jinýho.
mimochodem, zpátečnáku, na to jeden nemusí být rus, aby si vlast představoval jako tu monumentální příšeru na Mamajevově mohyle.
Vám snad ve škole neotloukali o nos socialistickou vlast, kterou je třeba budovat a bránit?
„možná si vzpomenete, jak často se zde odvolávám k rokům 1910 a 1920“
„Svět 1910 či 1920 nám může myslím poskytnout zásadně lepší referenční bod – stačí si uvědomit, že se do něj nejen nelze vrátit (podobně jako nelze zhmotnit ony ideje), ale že mu také nikdy nedokážeme rozumět plně. “
A proč zrovna rok 1010 nebo 1920?
Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší, méně zkurvený či dokonce nezkurvený?
Poukazovat na rozdíl životní úrovně mojí a mého praprapředka jako na úspěšnost jakéhosi dobrodinného Západu, který naprosto nemá ekonomický zájem na srovnání zdejší životní úrovně na tu „naší evropsky civilizovanou úroveň“ – tomu říkám docela povedené dílko propagandy.
Ale musím pochválit: je to přece jenom o třídu lepší, než čím nás krměj ti mlamojové, zpitomnělí prefabrikovanou teorií marketingu z dnešních jůniverzit typu „of NY“ apod.
631 — Co se týče Vámi citované věty, maYdo, v jádře je to docela jednoduché. Jde tam o to, co se myslí tím částečně, na jakou doménu to vztáhneme. (Protože kdyby na všechny, vyšlo by nám, že celý Vesmír po veškerou dobu své existence je buď totálně zkurvený, nebo není zkurvený vůbec; s tím bychom se příliš daleko nedostali.) Jak bych Vám to jen přiblížil…? Řeknu-li třeba: „V 90. letech byl dům částečně obýván,“ mohu tím myslet, že po tu dobu byla obývána nějaká část toho domu („částečně“ tedy vztaženo k prostorové doméně), byl obýván po část té doby (doména časová), nebo třeba byl obýván takňák napůl, někdo tam občas chodil přespat, do celého domu si položil koberce, ale už ne nábytek, atp. (doména kvalit).
Teorie zkurvenosti ovšem nemá s fekalismem společného pranic. Naopak nás vybízí se zkurveným nakládat jako se zkurveným, ale s nezkurveným jako s nezkurveným. Už z jejího fundamentálního axiomu jasně vyplývá, že si nelze jen tak říci: „Todle vypadá částečně zkurvený, rači to nechám bejt.“
634 — Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… — Ano, rozhodně. Koneckonců uvažovat v pojmech [blízkých] zkurvenosti tehdy napadlo vskutku málokoho, leda tak Ladislava Klímu…
629 Zpátečníku
Alespoň se ale o pochopení snažím.
Z axiomu tedy vyplývá, že pokud je něco zkurvené, je to úplně zkurvené. Reformovat zkurvené neznamená to od-zkurvit. Existuje vůbec mechanismus jak něco od-zkurvit anebo je to definitivní z definice, třeba jako deflorace? Žijeme tedy ve světě, kde „věci“ jsou buďto „už zkurvené“ anebo jen „zatím nezkurvené“?
No, já mám dojem zpátečníku, že bez tej teorie a její znalosti můžu docela dobře žít. 😀
Asi jde o věci naprosto běžné a samozřejmé, které obyčejný člověk řeší jaksi intuitivně a nemá potřebu nad tím hloubat a vytvářet okolo toho nějaký teorie. Vlastně si to ani nemůže dovolit, protože se musí věnovat jiným věcem, které jsou z jeho hlediska jaksi podstatnější a pro reálnej život potřebnější.
“ Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… – Ano, rozhodně.“
A jak to víte, když jste tehdy nežil?
A myslíte, že se tehdy svět jevil lepší i služkám, kočím, dělníkům ve fabrikách?
Ostatně sám tvrdíte, že tomu světu nemůžeme úplně porozumět, tak na základě čeho si děláte závěry, že je lepší?
Bída vypadá jinak – abych zopakoval jedno moje dávné tvrzení.
613 Zpátečníku, …“protože Západ bude zničen a rozvrácen obrovitou migrační vlnou.“
Jenže je zpětná vazba. Jak ve zdejším škopku bude ubývat růží a přibývat hoven, stane se v důsledku toho méně a méně přitažlivým. Ovšem, bohužel pro všechny. Nakonec se to ustálí v nějaké rovnováze. Ano, bohužel k nelibosti milovníků růží.
Ovšem, ve vhodných podmínkách, z hoven mohou vyrůst růže. Někdo při pohledu na kupu hnoje vidí jen tu kupu hnoje, jiný záhon růží.
Kultura islámu je je daleko „tržnější“ než současná eurosocialistická. To co se zpočátku může jevit jako pohroma a dozajista alespoň pro někoho, především nějak závislého na nynějším „pořádku“, může být základem nové prosperity. Alespoň pro někoho.
U příchozích dochází k vystřízlivění z barvotiskové reklamy na ráj. Poznají, že bez práce nepřežijí, protože zdroj sociálních dávek není bezedný a že kde není co brát, terorem si nevynutí, nehledě na odpor, který tím vyvolávají, především u velkého množství zdejších příjemců všemožných dávek, podpor a dotací,kteří v příchozích vidí konkurenci (což při jejich značném významu jako elektorátu je silné politikum), že v zimě je zima a že když se nebudou snažit, budou mrznout a o hladu. Protože trpělivost domácích, kteří zatím jsou ve velké přesile není nekonečná. Leckteří už docházejí k tomu, že tam odkud přišli není až tak moc špatně.
Obecně, diskuse tohoto druhu ubývá směrem vzhůru. Nejvíce se takové diskusi daří mezi intelektuály, vědomím aspirujícími na příslušnost k nejvyšším vládnoucím třídám avšak bytím za nimi hluboce zaostávajícími, jak je příznačné pro nižší střední (někdy ve skutečnosti ani ne) až vyšší střední třídu, která je (většinou ještě z minulých poměrů) dostatečně vzdělaná, těší se nějakým výsadám a (toho času) má relativně dostatek času na jeho utrácení tímto způsobem. Současně se cítí nejvíce ohrožená, protože má, oprávněným pocit, že má co ztratit. Z důvodu takového postavení a nějakého vzdělání je vhodným adresátem takových obav. Protože zpravidla není nositelem reálné moci, sama neschopna vlády, utápí se v diskusích jak ti kteří vládnou by podle nich měli vládnout, a jak ti, kteří je vysoce převyšují svými reálnými schopnostmi a majetkem, by s nimi měli nakládat a jak by se o ně měli dělit. V marné snaze každodenně otáčí globusem a v marných, o to vášnivějších diskusích se rve sama se sebou.
634 — A proč zrovna rok 1010 nebo 1920? — Existují pro to dosti dobré důvody, které jsem se zde už před lety snažil vyložit; teď to nebudu opakovat, nanejvýš v případě nezbytnosti dohledám. Ani z nich však pochopitelně nevyplývá, že by to nemohlo být 1909 a 1921.
633 — Vám snad ve škole neotloukali o nos socialistickou vlast, kterou je třeba budovat a bránit? — Ovšemže. Ovšem již tehdy jsem se na školu díval jako na součást represivního aparátu státu. A k propagandistickým tvrzením režimu jsem vždy přistupoval na základě úvahy: Kdyby to byla pravda, tak by to přece netiskli. To by jen plýtvali nedostatkovým papírem…
631 — …ale celé to vznešené filosofování… — Zde prosím opět kroužíme kol zásadního nedorozumění. Co je to vznešené? Co je to filosofování? Napsal jsem sem už někdy něco, co bych myslel vážně?
Ovšem zas na druhou stranu, napsal jsem sem už někdy něco, co bych nemyslel vážně…?
642 — Prozatím jen stručný námět k prvnímu odstavci, Schumachere. Známá poučka říká:
Než tlustý zhubne, hubený zhebne.
Jenže kdo tu je v souvislosti s migrací tlustý a kdo hubený? Třiíčka se mi nezdají nijak zhýčkaná, a i kdyby ze svých nároků podstatně slevila, Evropa pro ně může zůstat atraktivní ještě dlouho poté, co poslední projevy pudu sebezáchovy Evropanů vymizí. Z hlediska bojeschopnosti a zejména jakési elementární vitality těmi tlustými Evropané myslím příliš nejsou… Jinými slovy, mechanismy, které popisuješ, jistě fungují, ale převládnou možná až tehdy, až sem těch muslimů přijdou další desítky milionů.
638 — Klíč myslím je v tom „částečně“, skimici. Vznik zkurvenosti si lze představit (ovšem velmi nedokonale) např. jako pád do černé díry. Pak jde o to, co přesně nám do ní spadlo. Může to být určitý politický režim, určitá kvalita (namátkou kupříkladu to socialistické vlastenectví, o němž psala maYda), určitý právní institut (třeba doručení fikcí), určitá organizace (viz Parkinson a nesvistitida)… Naším úkolem pak není zkoumat, jak moc či jak dalece je to zkurvené, nýbrž vymezit, jaké to má své přirozené hranice, a (předpokládajíce z toho axiomu, ze uvnitř nich je to zkurveno zcela) pokud možno to v jejich rozsahu eliminovat či alespoň isolovat, enkapsulovat…
Jinak pozor, zkurvenost neznamená neživotaschopnost či nefunkčnost. I zkurvené může fungovat, dokonce dlouhá léta; ovšem jen zkurveně.
Obecně, zkurvenost je kvalita svého druhu, odlišná od pojmů lepší a horší, dobře či špatně. Zkurvené se může zhoršit, ale i zlepšit, ovšem vždy zůstává zkurvené.
618-quivis – S těmi třetinovými platy (možná je to dnes už spíš 40% -ale to není důležité) máte pravdu. Taky mi to vrtá hlavou. Podle mého se ovšem nejedná o „podivnou souhru okolností“. Máme zkrátka menší produktivitu práce. Ta není tvořena jen fyzickou produktivitou jednotlivých pracovníků ale taky kapitálem a jeho akumulací. Kapitál je ovšem plachý motýl a akumulace trvá desetiletí, ba staletí. Pokud ho zaplašíme vysoký zdaněním kapitálu (dividend), vyhrožováním prokazováním původu apod., což činíme (protože s kapitálem je potřeba bojovat :-)), kapitál nebude akumulován – tedy alespoň ne tady u nás. Paradoxně nejpozitivnějším faktorem pro akumulaci domácího kapitálu byla nenáviděná kupónová privatizace. Přímý prodej do ciziny typu Škodovka a přilákávání cizího kapitálu ssebou neslo obrovské náklady (daňové úlevy a spoustu dalších) a dividendy mizí v cizině.
645 Zpátečníku
Jsem si jist, že by mně pomohlo určité konkrétnější přiblížení. Například „věc“, která byla nezkurvená, zatímco později se zkruvnenou stala.
A kdo rozhoduje, co je zkurvenéa co ne?
Zkurvenost není nějaký objektivní vlastnost.
Vemte si ambicotná rodiče ze střední třídy, lpící na vzdělání a kulturním životě a očekávající od potomka, že bude kráčet v jejich stopách a věnovat se vzdělání, karieře, uzavře vhodný sňatek s vzornou dívkou ze své vrstvy.
A potomek v osmácti uteče z rodinné vily, vykašle se na karieru a vhodný sňatek, ožení se s čímsi, co není z hlediska rodičů „na úrovni“, začne na vsi zvelebovat polorozpadlou chalupu a živit se zemědělstvím nebno uřit v místní škole a veškerá kultura, který se věnuje , je občasný pokec s chlapama v hospodě a členství v místním spolku dobrovolných hasičů, k tomu s tou, co není na úrovni, nadělá kupu dětí.
Inu, z hlediska rodičů jistě zkurvený život. Ale ten potomek je nejspíš takhle šťastný a jeho život takhle mu takhle dává více smyslu než ten nezkurvený s karierou v rodinné vile.
640 — ” Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… – Ano, rozhodně.” — Nojó, maYdo, takhle holt z těch věčných nedorozumění nevybředneme nikdy. Zeptáte-li se takto, pak moje odpověď znamená, že si to rozhodně myslím.
A jak to víte, když jste tehdy nežil? — Já to samozřejmě nevím (viz výše). Nicméně si to myslím, na základě toho, co jsem za pár desítek let svého života stačil mezi lidmi posbírat.
A myslíte, že se tehdy svět jevil lepší i služkám, kočím, dělníkům ve fabrikách? — No, tohle si zrovna nemyslím. Abych mohl podobná srovnání provádět, museli by ti kočí a služky dnes ještě existovat. Ale kupříkladu o naší Fanyně si myslím, že služba pro ni možná byla nejkrásnější léta života; alespoň jsem nikdy neslyšel, že by byla v kuchyni pěla teskné písně. Dcera snad tkadlece odněkud z Orlických hor, v Praze asi od 14, mohla se zde rozkoukat, naučit se, jak vést domácnost, což pak v zásadě bylo její věno; existenční starosti zatím žádné, chodil pak za ní nějaký natěrač, nakonec se provdala mimo Prahu… Jeden prastrýc ji agitoval pro návštěvy Osvobozeného divadla, neb dle jeho mínění by jí byly příslušely jaksi třídně, ale nenechala se nijak zviklat a raději chodila do divadla na Fidlovačce či kam… Samozřejmě musela pracovat, jenže v té rodině se tehdy nezastavil nikdo. Všichni si polepšili, a — což je nejpozději po naplnění základních potřeb to podstatné — všichni viděli, že to takhle má smysl.
No nic, musím se teď jít věnovat vážnějším věcem. Na 647, 648 a obhajobu vlasti proti státu se snad zas kouknu někdy večer…
Nižší produktivita práce je letitá lež, rozhodně v obecnosti, tedy, že jde o plošnou záležitost. Jistě jsou takové podniky, ale zdaleka ne většinou.
Pouze z protentokrátu se možný kapitál odlévá do zemí vlastníků zdejších potenciálních zdrojů kapitálu a to je při jejich cca 85 procentním zahraničním vlastnictví nejhorší způsob jeho akumulace zde.
A debaty o vyšších mzdách jsou okamžitě utnuty s poukazem na možnost přenesení firmy do zemí s nižšími mzdovými nároky.
Pořidťe si (za hubičku – jak to tenkrát v počátcích privatizace šlo) v nějaké podobně naivní (či zaprodané) zemi pobočku vaší firmy (samozřejmě formou koupi místního technicky zaostalého kvazimonopolního výrobce, který má – a to je nejdůležitější – svůj vlastní tržní segment, nejlépe v nějaké velké/lidnaté zemi – zde to býval SSSR) a máte také vystaráno a svým lidem doma můžete platit násobně vyšší platy……
Viz bývalá Bateria Slaný a francouzský Ralston, Frigera Kolín a její americký partner apod., těch firem, které takto dopadly je v kotlince dost.
No, jak je ctěná libost…..
A jak si tu vlast teda představujete? Nějak takhle?
https://kyberia.sk/id/3159454
Zemřel Zdeněk Marat.
R.I.P.
https://www.youtube.com/watch?v=WvFFwbUdoDQ
(600) Za patřičných okolností je prakticky vše reformovatelné. Ovšem, v případě EU by ty okolnosti musely být dost drastické.
585 Ostap Bender
furt mi tam něco nesedělo, už vím co:
Spencerová: „Potíž je ale v tom, že už nás v Africe i na Blízkém východě s investicemi předběhli Číňané a Rusové, a tak nám nezbývá než trpět to, co naši ideologicky zcela zaslepení politici nadrobili…“
O co jí jde? To je asi dobře, ne? Vždyť po tom volá!
„Prostě zkoušet vytvářet kdesi „tam daleko“ takové životní podmínky, aby lidé nemuseli kvůli holému přežití prchat do Evropy.“
Tak proč jí vadí, že to dělají Rusáci a Číňani?
Ani nevím, jestli je je u ní na místě použít výraz „husa“.
2 Ostap Bender ad 585 – tohle je taky zajímavé…
http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/robert-kennedy-usa-vytvorily-is-kvuli-potrubi-a-vydesily-se/
„Podle Arabů, americká válka proti Bašáru Asadovi začala ne s mírovými občanskými protesty během „arabského jara“ v roce 2011. Ve skutečnosti válka začala v roce 2000, kdy Katar nabídl vybudování plynovodu o délce 1500 kilometrů v ceně 10 miliard dolarů přes území Saúdské Arábie, Jordánska, Sýrie a Turecka. Tento Katarsko-Turecký plynovod by umožnil sunnitským královstvím Perského zálivu získat rozhodující vliv na světových trzích s plynem, včetně Evropy, a posílil pozici Kataru – nejbližšího amerického spojence v arabském světě.
Kennedy uvedl že nemenší zájem na výstavbě plynovodu měla Evropská unie, protože pak by měla přístup k levné energii. Kromě toho by se zbavila závislosti na ruském plynu, který Vladimir Putin používá i k ekonomickému a politickému vlivu. Pro Putina by byl plynovod skutečnou hrozbou.
V roce 2009 „ve jménu zajištění zájmů zájmů ruského spojence“ Asad vyhlásil odmítnutí podepsat dohodu, která by umožnila vybudování plynovodu přes území Sýrie.
Bezprostředně poté se USA, Saudská Arábii a Izrael a jejich vojenské a zpravodajské služby tajně dohodly, že k dosažení společného cíle – potrubí – je možné vyprovokovat sunnitské povstání v Sýrii s cílem svrhnout neochotného Bašára Asada. Tehdy v roce 2009, podle informací WikiLeaks, začala CIA sponzorovat syrskou opozici. A reakce Asada byla tvrdá včetně bombardování, a američtí politici naočkovali svým občanům myšlenku, že tento boj není kvůli možnosti vybudovat potrubí, ale za lidskou svobodu.“
😛 https://pbs.twimg.com/media/CcO1wTAW0AIdzrB.jpg 😛
601 — Nepředstavuji, maYdo, ovšem hlavně proto, že nejsem Rus. Kdyby to bylo nějak aktuální, asi bych začal zkoumáním, nakolik ta velkosocha representuje vlast a nakolik stát. Ovšem leckterému Rusovi asi může celkem vyhovovat tak jako tak. Kdo jsem já, abych mu to zazlíval?
Ale jak už jsem napsal, něco k tomu mám v počítači vedle; tak až zas bude důvod ho zapnout…
603 — Hm, AeroKarle, prakticky všechno reformovatelné… Kupříkladu Rakousko-Uhersko, Společnost národů, Třetí říše nebo SSSR prostě zanikly, s přerušením kontinuity v podstatných bodech. Díváme-li se na to zpětně, mohli bychom třeba diskutovat, zda teoreticky reformovatelné byly, popřípadě zjišťovat dokdy. Ale je jasné, že určité vážně míněné (byť nikoliv převládající) snahy o reformu tam byly; a to, že neuspěly, lze také celkem jednoduše interpretovat jakožto praktickou nereformovatelnost.
Nějaký jednoduchý recept na reformu EU mě nenapadá, ani kdybychom (čistě teoreticky) předpokládali, že od prvního jsou všichni eurobafuňáři nahrazeni rozumnými a realisticky smýšlejícími lidmi, hájícími zájmy svých států (k nimž však také patří nevyvolávat konflikty se sousedy). Samozřejmě by bylo pěkné vrátit se ke čtyřem základním svobodám a zbytku se zbavit. Jenže co v takovém případě udělat třeba s eurem? Za další, na základě čtyř svobod to celé docela dobře fungovalo kdysi, v podstatně užším okruhu západních států; může to fungovat i tehdy, je-li tam navíc kupříkladu Portugalsko nebo Rumunsko?
PeSi,
tak jsem si toho Roberta Kennedyho jr. vylustroval, a zdá se, že je to typický žvanivý uál, který nemá tendenci svá tvrzení dokládat fakty.
Co se pak onoho rakouského ministra sebeobrany týče, dosahuje drzosti lázeňských veverek. Jeho argumentace už byla před časem užitá na ministra Sulíka – Slovensko dostalo solidární peníze a teď nechce házet peníze do černé díry zvané Řecko. Jenže solidární peníze dostalo Řecko také, jenže jim nestačily na to, aby mohli rozhazovat jako opilí námořníci. Kdybych to vztáhl na sebe, tak mně nevadí přispět na charitu pro domov důchodců, ovšem na „charitu“ pro někoho, kdo se zadlužil nákupem zbytných věcí na které sice neměl, ale jsou in – tak na takovou „charitu“ bych také nepřispíval.
PeSi 605,
cokoli se na Blízkém východě šustne, tak je ve spojitosti s naftou.
A taky proto tam tahanice nikdy nepřestanou, dokud tam jen kapka bude.
Jj – on ten Karel IV. věděl:
„„Pohanům či Saracénům naprosto zapovídáme a zakazujeme zřizovat si v našem nejkřesťanštějším Českém království obydlí nebo zakládat si dům; a přikazujeme, že nikdo z našich věrných poddaných nesmí ve svém domě na svým polích přijímat pohany či Saracény, leda by jim, jako pocestným procházejícím přes naše království do míst značně odlehlých nebo jako osobám pohybujícím se po našem království za obchodem či jinou záležitostí, posloužili coby hostitelé nebo stájníci vším potřebným a příhodným; to připouštíme, ovšem pouze potud, pokud to někomu nezpůsobí odpadnutí od katolické víry.“
http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13157-karel-iv-o-muslimech-pohanum-ci-saracenum-naprosto-zapovidame-a-zakazujeme-zrizovat-si-v-nasem-nejkrestanstejsim-ceskem-kralovstvi-obydli-nebo-zakladat-si-dum-a-prikazujeme-.aspx
(607) Zpátečníku, ta myšlenka reformovatelnosti za nějakých podmínek byla ryze teoretická. Co to má Andělína za oblíbené slovo, že něco nemá alternativu, alternativlos? Já mám tahle vyjádření nerad, všechno má nějakou alternativu a nějaké podmínky té alternativy. Pravda, jejich pravděpodobnost je někdy v řádu promile. Recept na reformu EU nemám a považuji ji za nepravděpodobnou. Pokud na ni byla někdy doba, byla promeškána a dnes už je špína příliš zažraná. Teoreticky by mohl nějaký pokus nastat pod silným vnějším tlakem, ale moc to nevidím.
[604] Nemám pocit, že by po tom volala. Jen tvrdí, že lepší Rusové a Číňani než nikdo.
611 — Což o to, AeroKarle, ona i teorie zkurvenosti (až bude jednou zformulována) obsahuje větu:
Zkurvené lze zreformovat, zůstává však zkurveným.
(Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností. Že to platí jednosměrně, se do toho buď dobastlovává z II. věty termodynamické, nebo se – což je zároveň čistší i ortodoxnější – řekne, že dotyčná entita byla zkurvena vždycky, od věčnosti do věčnosti, do našeho světa pouze v určité chvíli vstoupila, a, máme-li ovšem to štěstí, z něj může být jednoho krásného dne opět odstraněna.)
Myslím si, že (ačkoliv odtud se to tak nejeví příliš) celý ten problém s EU vznikl jaksi polehoučku. Když jsem býval kupříkladu v Normandii, tam člověk o EU neslyší celou dobu a modrou vlajku nevidí po celé týdny, ba ani modrou vlaječku. Řekl bych (ač prostudované to nemám), že běžný Francouz spoléhá na EU (resp. od ní cokoliv očekává) asi stejně málo jako na OSN či NATO. Především z toho důvodu jim všechny ty po desítky let se rodící zhůvěřilosti moc nevadily, koneckonců je běžně ignorovali, ignorují a budou ignorovat. Teprve v posledních letech problém narostl tak, že jim je patrný, to ovšem už je na reformu dávno pozdě. Nám se to zde ovšem může jevit zcela jinak, což je ale tím, že jsme se v důsledku 42 či více let socialistického hnití dostali ekonomicky i politicky do postavení kolonie, jmenovitě kolonie téhle EU. Takže my bychom na reformě EU vždy měli zájem daleko větší, hned od vstupu či již od sjednávání jeho podmínek, zároveň však permanentně nulovou sílu nějakou prosadit.
— — —
V této (velmi volné) souvislosti mi připadal vysoce pozoruhodný text pana Doležala, bohužel však jeho logika v kontextu s jeho dříve vyslovenými názory přesáhla mé chabé rozumové schopnosti. Snad jde i u něj o podobný koperníkovský obrat, jaký jsme diskutovali výše, zatím však neúplný. Cituji z jeho stránek a zvýrazňuji místo, jehož logiku pokládám za obzvlášť esoterickou:
[U]vědomil jsem si, jak důležitou, konstitutivní záležitostí prvních padesáti let mého života byla skutečnost, že vždycky bylo kam utéct. Když má člověk něco, „kam se dá utéct“, neznamená to vždycky reálnou možnost útěku: na překážku byla tehdy především viditelná železná opona na hranicích, dráty a kulometné věže. Kvůli ní si člověk ani neuvědomoval neviditelnou železnou oponu, na niž narazí, když chce opustit prostředí, do něhož je uvázán spoustou neviditelných, ale velmi pevných vazeb, a které má například rád. Překonat tuto železnou oponu chce hodně síly, nebo lehkomyslnosti, nebo (nejčastěji) obojího. Nicméně to, že je kam utéci, znamená, že kromě zdejší nenormality existuje nějaká normalita, něco, v čem se dá daleko lépe žít, že takový svět je uskutečnitelný, že se dá napodobit, a že proto není vyloučeno, že jednou bude i u nás (což se pak taky na cca 25 let stalo). Znamená zkrátka, že nejsme sami. Svět, kde je kam utéci, je svět, ve kterém ještě neumřela naděje. Naděje byla koncentrována do slovíčka Západ.
Dnes bohužel už takovou naději necítím. Jednak proto, že Západ jsme dnes už i my: proč tedy ještě někam utíkat. Naděje je už tím o dost slabší. Jednak proto, že někdejší Západ zápasí [s] uprchlickou vlnou, s níž si neví rady a která se nám podivnou souhrou okolností zatím vyhnula, podobně jako obří morová epidemie v polovině čtrnáctého století. A konečně i proto, že pokud to takhle půjde dál, dostaneme se znovu v bleděmodrém do něčeho, v čem jsme byli do roku 1989 včetně, totiž do Ruska. Jenomže utéci pak už nebude kam, protože Západ bude zničen a rozvrácen obrovitou migrační vlnou. Octneme se ve světě, v němž není místo pro naději. Ve světě, nad jehož branou je podle básníka napsáno: Zanechte veškeré naděje vy, co vcházíte[.]
Takže tedy, „uprchlíky“ přijímat, je to naše povinnost a mimoto je naše vlast potřebuje. Zemana zfackovat. („Dobře mířená facka by leccos vyřešila.“ Musím se přiznat, že při sledování pana prezidenta mne to napadlo už několikrát.) Xenofoby nejlépe pobít; ovšem nepodaří-li se to, není kam před nimi uprchnout, neb Západ bude zničen migranty…
Je to všechno smutné.
Dobré nedělní ránko!
Máš-li potřebu počítat ovečky, vyčisti si brejle! 😀
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xtf1/v/t1.0-9/12794501_980167305398066_8099762190504776618_n.jpg?oh=654e714939414fe5f41570ca7793cfe3&oe=57593BFE
Zpátečníku,
ale houby esoterika!
Pan Doležal se na stará kolena ocitl v situaci, kdy mu ideály spadly do kýblu a on zjišťuje, že tam plavou samá hovna.
Ve skutečnosti tam nikdy nic jiného nebylo a nad kýblem hoven se růže nedočucháš. A z toho je depka raz dva!
On ten přístup k informacím je věc ošidná a dvojsečná!
No nebylo nám blaze v letech šedesátých? No bylo a nejen kvůli tomu, že nám bylo -náct. Kulový jsme věděli, informace žádný, Karibská krize šla jedním uchem tam, druhým ven, poslouchali jsme Elvise a Beatles a měli dojem, že svět je jednoduchej.
A Vono houby!
Vypukla informační revoluce a leze z toho na nás depka. Najednu stranu nás nelze už tak snadno oblbnout, na druhou si říkáme: „Kde jsou ty časy, kdy to stálo za hovno?!“
Např. se člověk dozví něco o obchodu se zbraněmi …. a není mu z toho 2x….
…Před několika dny SIPRI zveřejnil analýzu obchodu se zbraněmi. Podle jeho údajů tento obchod od roku 2002 roste. Jenom v období 2011 až 2015 byl o 14 % vyšší než v letech 2006 až 2010. Přitom pět států – USA, Rusko, Čína, Franci a Německo – odpovídalo za 74 % exportu zbraní. Podíl samotných Spojených států na vývozu zbraní byl v uplynulých pěti letech 33 %, což představuje růst oproti předcházející pětiletce vojenskoprůmyslového komplexu o čtyři procentní body. Ruský podíl byl 25 %, čínský 5,9 % a tak dále.
A teď porovnejme dovozce. Největšími odběrateli zbraní z USA byly Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty a Turecko. Největšími odběrateli zbraní z Ruska byly Indie, Čína a Vietnam. Která z uvedených dvou mocností má větší zájem na udržení napětí na Středním východě?…
http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/oskar-krejci-nastesti-na-pristupu-ct-k-valce-v-syrii-nezalezi/
http://usti.idnes.cz/podle-podnikatelky-nemecko-uprchliky-nezvladne-ftv-/usti-zpravy.aspx?c=A160226_093546_usti-zpravy_hrk
Asi chyba v redakčním systému.
Starý pán nějak nechápe:
„imigrační vlnase nám podivnou souhrou okolností zatím vyhnula“.
Ta „PODIVNÁ SOUHRA“ je dána tím, že přes 24 let svobody máme platy za stejnou prácitřetinové co na Západě a důchody nižší nez sociální pomoc uprchlíkům.
NoName 617,
ale kdepak, to jen ujo Andrej naslinil prstík!
Tak holt hoši v Babišdnesu taky otočili kormidlem. ANO jako takové má ovšem kormidlo nadále pevně nastavené směr EU. A řeči se vedou a voda tečeeee….
Také povedomé!
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xlt1/v/t1.0-9/10271634_946334265447637_1542087868757673172_n.png?oh=874b4996c0c955354a453ad969272292&oe=574E3339
613 Zpátečníku
Před půlnocí se imho má dopíjet lahev dobrého vína nebo si gentleman dopřeje sklenku koňaku. To způsobí, že se svět jeví méně bezvýchodným.
S francouzským přístupem k EU ve Vašem podání souhlasím. Využívají to ke svému prospěchu, co nechtěj ignorují a detaily neřeší. Naši řiťolezci se touží zalíbit, proto pro původní země slouží jako drábi pro své obyvatelstvo, jsou totiž tak z vyklí už Z R-U, socialistického sojuzu a nyní svazu evropského. Jako bachaři za to požívají výhod. Tedy uplatňují ta omezující nařízení, ta dobrá nevyužívají k našemu prospěchu a detaily naopak řeší a je bizarně zvýrazňují a plnou energií za drakonických podmínek vyžadují a sankcionují aby udrželi obyvatelstvo v područí. Pro nic jiného než pro ty detaily nejsou vybaveni ani potřebnou silou, odvahou a ani kompetencí. Proto je ta kotlinská verse EU žití tak otřesná.
Zpátečníku – prozraďte mi prosím co je to axiom zkurvenosti.
Mmch abychom rozeznali co je zkurvené – musí nutně existovat nezkurvené. Abychom to dokázali rozeznat. Uvažuji správně?
Hezké dopoledne přeji.
a to se , ubrečenej quivisi, ve srovnání s mojí babičkou jako prase v žitě. Nikdy jste se, i penzisté, neměli jako teď. Sociální síť není perfektní. Byrokratické zkostnatění s politickopu korektností vytváří prostor pro nějaké příkoří, či nespravedlnost, ale ve srovnání s všeobecnou a rovnostářskou chudobou reálného socialismu se máte jako na Z9padě, kde takí, zaplaťpámbu, jste.
Dušane 622,
tak tomu se říká hamstnout do hovna! Jen to mlasklo!
Quivis nikterak nebrečel, takže omlacovat mu o ústa vlastní babičku jest poněkud neapetitlich!
A navíc, pokřikovat takhle v okamžiku, kdy aktuálně hrozí, že půjde celej kontinent do kopru a lebedit si, jak je báječné, že jsme jeho součástí, je věru mimo mísu a poněkud komické! 😀
621 — Ach jo, skimici, vždyť už jsem to sem psal tolikrát… Axiom zkurvenosti zcela jednoduše praví:
Není částečné zkurvenosti.
Samozřejmě obsah každého z těch tří slov vyžaduje zevrubnou kritickou diskusi, sahající až do všemožných subtilností.
Mmch abychom rozeznali co je zkurvené – musí nutně existovat nezkurvené. Abychom to dokázali rozeznat. Uvažuji správně?
To bezpochyby ano, ale vtip je v tom kde. Co to znamená existovat? Existují kupříkladu reálná čísla v reálném světě? Beru za samozřejmé, že ne, přesto nám však pomáhají rozeznat úžasnou spoustu věcí. Nezkurvené může existovat kupříkladu v platonském světě idejí, anebo v minulosti; možná si vzpomenete, jak často se zde odvolávám k rokům 1910 a 1920. V případě, že naším kompasem je nějaký ten platonský ideál, můžeme vposledku uváznout v pěkné břečce — viz pan Doležal –, a to i tehdy, když si celou dobu uvědomujeme, že ten ideál je ideál, tudíž neuskutečnitelný. Svět 1910 či 1920 nám může myslím poskytnout zásadně lepší referenční bod — stačí si uvědomit, že se do něj nejen nelze vrátit (podobně jako nelze zhmotnit ony ideje), ale že mu také nikdy nedokážeme rozumět plně. U idejí je zavádějícím a nebezpečným klamem naše bláhová představa, že jim rozumíme; ta se nám neodbytně vtírá už proto, že koneckonců jsou naším(?) výtvorem…
Zpátečníku,
vyše teorie zkurvenosti ovšem implikuje premisu, že již Pán Bůh vložil do svého výtvoru kurvítko.
Třeba, abychom moc nezpychli? 😀
Pane Neumanne,
prvních 20 let po Sametu na tom byli důchodci hůř než za sociku, pak se to vyrovnalo a za Nečasovy vlády zase zhoršilo.
624 Zpátečníku
děkuji za vysvětlení. Určitě jste to už někdy říkal a mně to jenom přikryl další nános informací.
Vašemu „Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností.“
snad lépe rozumím.
Nebuďme ale při zdi. Překročme rámec a aplikujeme to nebojácně na celý prostoročas.
Ale jestli Vás dobře chápu, není nezkurvenosti kromě NP (Nezkurvenosti Platonské). Ta nám ale moc nepomůže neboť je dosažitelná pouze asymptoticky. Nicméně, připouštíte cykly? Tedy, stavy, kdy to bylo SÚZ (Skoro Úplně Zkurvené) ale pak „se to“ alespoň někde a na chvilku třeba jen ostrůvkovitě zlepšilo do NÚZ (Ne Úplně Zkurvené) než se to zase zkurvilo do obvyklé podoby?
A co z toho plyne pro nás?
625 — Ale Rputi, teorie zkurvenosti si prosím vůbec neklade za cíl identifikovat, co zkurvené je a co není. (Tím méně se snaží zjistit, moclipak jej v našem světě.) Vychází jen z (axiomatizovaného, tedy v rámci teorie neověřeného) předpokladu, že nic nemůže býti zkurveno toliko částečně, a odtud se snaží dobrat k nějakým zásadám a pravidlům, jak se zkurveným nakládat. Ovšem rozpoznat si jej v konkrétních případech musíme sami.
627 — Ale jestli Vás dobře chápu, není nezkurvenosti kromě NP (Nezkurvenosti Platonské). Ta nám ale moc nepomůže neboť je dosažitelná pouze asymptoticky. Nicméně, připouštíte cykly? Tedy, stavy, kdy to bylo SÚZ (Skoro Úplně Zkurvené) ale pak “se to” alespoň někde a na chvilku třeba jen ostrůvkovitě zlepšilo do NÚZ (Ne Úplně Zkurvené) než se to zase zkurvilo do obvyklé podoby?
Zdvořile se omlouvám, skimici, ale pochopil jste to úplně obráceně. Právě částečná (tj. též ona Vámi uvažovaná skoro úplná a ne úplná) zkurvenost je tím axiomem vyloučena (z teorie). Vaše další úvahy pak nutně míří mimo (tu teorii). Nic Vám však nebrání zformulovat vlastní, kupříkladu teorii částečné zkurvenosti, a třeba se ukáže, že reálný svět popisuje daleko lépe.
Pánové Zpátečníku a skimici,
vaše teorie zkurvenosti nemají šanci na obecnou platnost,neboť co jeden považuje za zkurvenost, druhý považuje za optimum nebo alespoň vyhovující a naopak. 🙂
Ale asi jsou přece jen oblasti, na kterých se mohou shodnout.
Určitě ne všeobecně.
Dobré dopoledne,
„Dokazuje se to přímo z axiomu zkurvenosti, aplikujeme-li jej na časovou doménu místo obvyklejší prostorové či sféry vlastností.“
Tak to já se přiznám, že ttomu nerozumím ani po přečtení všech těch výkladů, naopak, jeví se mi to tím víc neurčité a neuchopitelné.
Axiom zkurvenosti je hezké slovíčko, ale co s tím v reálném životě? Leda snad, že poukázat na axiom zkurvenosti zní v některých kruzích lépe, než stručné prohlášení “ všechno je na hovno“.
Ráčej prominout zpátečníku, ale celé to vznešené filosofování o zkurvenosti mi to připomíná jeden vtípek, kdy kdosi napsal článek ouplně o ničem jazykem, který nazýval „filosofštinou“.
Dušane, já určitě nebrečel. Brečeli by ti uprchlíci, kdyby měli zůstat u nás.
Holt jste to nepochopil, a hlavně asi nevíte co platili důchodci z malých penzí za socíku za byt a co platí dnes. Zeptejte se na to a porovnejte si procentní poměr.
O tom se tady už mluvilo, nesmíte být tak zaujatý.
Jo, Halaldine, na tomhle se s tebou shodnu. 🙂
ono to je to samý jako s tou vlastí. Každej si pod táím představuje něco jinýho.
mimochodem, zpátečnáku, na to jeden nemusí být rus, aby si vlast představoval jako tu monumentální příšeru na Mamajevově mohyle.
Vám snad ve škole neotloukali o nos socialistickou vlast, kterou je třeba budovat a bránit?
„možná si vzpomenete, jak často se zde odvolávám k rokům 1910 a 1920“
„Svět 1910 či 1920 nám může myslím poskytnout zásadně lepší referenční bod – stačí si uvědomit, že se do něj nejen nelze vrátit (podobně jako nelze zhmotnit ony ideje), ale že mu také nikdy nedokážeme rozumět plně. “
A proč zrovna rok 1010 nebo 1920?
Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší, méně zkurvený či dokonce nezkurvený?
Poukazovat na rozdíl životní úrovně mojí a mého praprapředka jako na úspěšnost jakéhosi dobrodinného Západu, který naprosto nemá ekonomický zájem na srovnání zdejší životní úrovně na tu „naší evropsky civilizovanou úroveň“ – tomu říkám docela povedené dílko propagandy.
Ale musím pochválit: je to přece jenom o třídu lepší, než čím nás krměj ti mlamojové, zpitomnělí prefabrikovanou teorií marketingu z dnešních jůniverzit typu „of NY“ apod.
631 — Co se týče Vámi citované věty, maYdo, v jádře je to docela jednoduché. Jde tam o to, co se myslí tím částečně, na jakou doménu to vztáhneme. (Protože kdyby na všechny, vyšlo by nám, že celý Vesmír po veškerou dobu své existence je buď totálně zkurvený, nebo není zkurvený vůbec; s tím bychom se příliš daleko nedostali.) Jak bych Vám to jen přiblížil…? Řeknu-li třeba: „V 90. letech byl dům částečně obýván,“ mohu tím myslet, že po tu dobu byla obývána nějaká část toho domu („částečně“ tedy vztaženo k prostorové doméně), byl obýván po část té doby (doména časová), nebo třeba byl obýván takňák napůl, někdo tam občas chodil přespat, do celého domu si položil koberce, ale už ne nábytek, atp. (doména kvalit).
Teorie zkurvenosti ovšem nemá s fekalismem společného pranic. Naopak nás vybízí se zkurveným nakládat jako se zkurveným, ale s nezkurveným jako s nezkurveným. Už z jejího fundamentálního axiomu jasně vyplývá, že si nelze jen tak říci: „Todle vypadá částečně zkurvený, rači to nechám bejt.“
634 — Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… — Ano, rozhodně. Koneckonců uvažovat v pojmech [blízkých] zkurvenosti tehdy napadlo vskutku málokoho, leda tak Ladislava Klímu…
629 Zpátečníku
Alespoň se ale o pochopení snažím.
Z axiomu tedy vyplývá, že pokud je něco zkurvené, je to úplně zkurvené. Reformovat zkurvené neznamená to od-zkurvit. Existuje vůbec mechanismus jak něco od-zkurvit anebo je to definitivní z definice, třeba jako deflorace? Žijeme tedy ve světě, kde „věci“ jsou buďto „už zkurvené“ anebo jen „zatím nezkurvené“?
No, já mám dojem zpátečníku, že bez tej teorie a její znalosti můžu docela dobře žít. 😀
Asi jde o věci naprosto běžné a samozřejmé, které obyčejný člověk řeší jaksi intuitivně a nemá potřebu nad tím hloubat a vytvářet okolo toho nějaký teorie. Vlastně si to ani nemůže dovolit, protože se musí věnovat jiným věcem, které jsou z jeho hlediska jaksi podstatnější a pro reálnej život potřebnější.
“ Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… – Ano, rozhodně.“
A jak to víte, když jste tehdy nežil?
A myslíte, že se tehdy svět jevil lepší i služkám, kočím, dělníkům ve fabrikách?
Ostatně sám tvrdíte, že tomu světu nemůžeme úplně porozumět, tak na základě čeho si děláte závěry, že je lepší?
Bída vypadá jinak – abych zopakoval jedno moje dávné tvrzení.
613 Zpátečníku, …“protože Západ bude zničen a rozvrácen obrovitou migrační vlnou.“
Jenže je zpětná vazba. Jak ve zdejším škopku bude ubývat růží a přibývat hoven, stane se v důsledku toho méně a méně přitažlivým. Ovšem, bohužel pro všechny. Nakonec se to ustálí v nějaké rovnováze. Ano, bohužel k nelibosti milovníků růží.
Ovšem, ve vhodných podmínkách, z hoven mohou vyrůst růže. Někdo při pohledu na kupu hnoje vidí jen tu kupu hnoje, jiný záhon růží.
Kultura islámu je je daleko „tržnější“ než současná eurosocialistická. To co se zpočátku může jevit jako pohroma a dozajista alespoň pro někoho, především nějak závislého na nynějším „pořádku“, může být základem nové prosperity. Alespoň pro někoho.
U příchozích dochází k vystřízlivění z barvotiskové reklamy na ráj. Poznají, že bez práce nepřežijí, protože zdroj sociálních dávek není bezedný a že kde není co brát, terorem si nevynutí, nehledě na odpor, který tím vyvolávají, především u velkého množství zdejších příjemců všemožných dávek, podpor a dotací,kteří v příchozích vidí konkurenci (což při jejich značném významu jako elektorátu je silné politikum), že v zimě je zima a že když se nebudou snažit, budou mrznout a o hladu. Protože trpělivost domácích, kteří zatím jsou ve velké přesile není nekonečná. Leckteří už docházejí k tomu, že tam odkud přišli není až tak moc špatně.
Obecně, diskuse tohoto druhu ubývá směrem vzhůru. Nejvíce se takové diskusi daří mezi intelektuály, vědomím aspirujícími na příslušnost k nejvyšším vládnoucím třídám avšak bytím za nimi hluboce zaostávajícími, jak je příznačné pro nižší střední (někdy ve skutečnosti ani ne) až vyšší střední třídu, která je (většinou ještě z minulých poměrů) dostatečně vzdělaná, těší se nějakým výsadám a (toho času) má relativně dostatek času na jeho utrácení tímto způsobem. Současně se cítí nejvíce ohrožená, protože má, oprávněným pocit, že má co ztratit. Z důvodu takového postavení a nějakého vzdělání je vhodným adresátem takových obav. Protože zpravidla není nositelem reálné moci, sama neschopna vlády, utápí se v diskusích jak ti kteří vládnou by podle nich měli vládnout, a jak ti, kteří je vysoce převyšují svými reálnými schopnostmi a majetkem, by s nimi měli nakládat a jak by se o ně měli dělit. V marné snaze každodenně otáčí globusem a v marných, o to vášnivějších diskusích se rve sama se sebou.
634 — A proč zrovna rok 1010 nebo 1920? — Existují pro to dosti dobré důvody, které jsem se zde už před lety snažil vyložit; teď to nebudu opakovat, nanejvýš v případě nezbytnosti dohledám. Ani z nich však pochopitelně nevyplývá, že by to nemohlo být 1909 a 1921.
633 — Vám snad ve škole neotloukali o nos socialistickou vlast, kterou je třeba budovat a bránit? — Ovšemže. Ovšem již tehdy jsem se na školu díval jako na součást represivního aparátu státu. A k propagandistickým tvrzením režimu jsem vždy přistupoval na základě úvahy: Kdyby to byla pravda, tak by to přece netiskli. To by jen plýtvali nedostatkovým papírem…
631 — …ale celé to vznešené filosofování… — Zde prosím opět kroužíme kol zásadního nedorozumění. Co je to vznešené? Co je to filosofování? Napsal jsem sem už někdy něco, co bych myslel vážně?
Ovšem zas na druhou stranu, napsal jsem sem už někdy něco, co bych nemyslel vážně…?
642 — Prozatím jen stručný námět k prvnímu odstavci, Schumachere. Známá poučka říká:
Než tlustý zhubne, hubený zhebne.
Jenže kdo tu je v souvislosti s migrací tlustý a kdo hubený? Třiíčka se mi nezdají nijak zhýčkaná, a i kdyby ze svých nároků podstatně slevila, Evropa pro ně může zůstat atraktivní ještě dlouho poté, co poslední projevy pudu sebezáchovy Evropanů vymizí. Z hlediska bojeschopnosti a zejména jakési elementární vitality těmi tlustými Evropané myslím příliš nejsou… Jinými slovy, mechanismy, které popisuješ, jistě fungují, ale převládnou možná až tehdy, až sem těch muslimů přijdou další desítky milionů.
638 — Klíč myslím je v tom „částečně“, skimici. Vznik zkurvenosti si lze představit (ovšem velmi nedokonale) např. jako pád do černé díry. Pak jde o to, co přesně nám do ní spadlo. Může to být určitý politický režim, určitá kvalita (namátkou kupříkladu to socialistické vlastenectví, o němž psala maYda), určitý právní institut (třeba doručení fikcí), určitá organizace (viz Parkinson a nesvistitida)… Naším úkolem pak není zkoumat, jak moc či jak dalece je to zkurvené, nýbrž vymezit, jaké to má své přirozené hranice, a (předpokládajíce z toho axiomu, ze uvnitř nich je to zkurveno zcela) pokud možno to v jejich rozsahu eliminovat či alespoň isolovat, enkapsulovat…
Jinak pozor, zkurvenost neznamená neživotaschopnost či nefunkčnost. I zkurvené může fungovat, dokonce dlouhá léta; ovšem jen zkurveně.
Obecně, zkurvenost je kvalita svého druhu, odlišná od pojmů lepší a horší, dobře či špatně. Zkurvené se může zhoršit, ale i zlepšit, ovšem vždy zůstává zkurvené.
618-quivis – S těmi třetinovými platy (možná je to dnes už spíš 40% -ale to není důležité) máte pravdu. Taky mi to vrtá hlavou. Podle mého se ovšem nejedná o „podivnou souhru okolností“. Máme zkrátka menší produktivitu práce. Ta není tvořena jen fyzickou produktivitou jednotlivých pracovníků ale taky kapitálem a jeho akumulací. Kapitál je ovšem plachý motýl a akumulace trvá desetiletí, ba staletí. Pokud ho zaplašíme vysoký zdaněním kapitálu (dividend), vyhrožováním prokazováním původu apod., což činíme (protože s kapitálem je potřeba bojovat :-)), kapitál nebude akumulován – tedy alespoň ne tady u nás. Paradoxně nejpozitivnějším faktorem pro akumulaci domácího kapitálu byla nenáviděná kupónová privatizace. Přímý prodej do ciziny typu Škodovka a přilákávání cizího kapitálu ssebou neslo obrovské náklady (daňové úlevy a spoustu dalších) a dividendy mizí v cizině.
645 Zpátečníku
Jsem si jist, že by mně pomohlo určité konkrétnější přiblížení. Například „věc“, která byla nezkurvená, zatímco později se zkruvnenou stala.
A kdo rozhoduje, co je zkurvenéa co ne?
Zkurvenost není nějaký objektivní vlastnost.
Vemte si ambicotná rodiče ze střední třídy, lpící na vzdělání a kulturním životě a očekávající od potomka, že bude kráčet v jejich stopách a věnovat se vzdělání, karieře, uzavře vhodný sňatek s vzornou dívkou ze své vrstvy.
A potomek v osmácti uteče z rodinné vily, vykašle se na karieru a vhodný sňatek, ožení se s čímsi, co není z hlediska rodičů „na úrovni“, začne na vsi zvelebovat polorozpadlou chalupu a živit se zemědělstvím nebno uřit v místní škole a veškerá kultura, který se věnuje , je občasný pokec s chlapama v hospodě a členství v místním spolku dobrovolných hasičů, k tomu s tou, co není na úrovni, nadělá kupu dětí.
Inu, z hlediska rodičů jistě zkurvený život. Ale ten potomek je nejspíš takhle šťastný a jeho život takhle mu takhle dává více smyslu než ten nezkurvený s karierou v rodinné vile.
640 — ” Myslíte, že svět byl tenkrát nějaký lepší… – Ano, rozhodně.” — Nojó, maYdo, takhle holt z těch věčných nedorozumění nevybředneme nikdy. Zeptáte-li se takto, pak moje odpověď znamená, že si to rozhodně myslím.
A jak to víte, když jste tehdy nežil? — Já to samozřejmě nevím (viz výše). Nicméně si to myslím, na základě toho, co jsem za pár desítek let svého života stačil mezi lidmi posbírat.
A myslíte, že se tehdy svět jevil lepší i služkám, kočím, dělníkům ve fabrikách? — No, tohle si zrovna nemyslím. Abych mohl podobná srovnání provádět, museli by ti kočí a služky dnes ještě existovat. Ale kupříkladu o naší Fanyně si myslím, že služba pro ni možná byla nejkrásnější léta života; alespoň jsem nikdy neslyšel, že by byla v kuchyni pěla teskné písně. Dcera snad tkadlece odněkud z Orlických hor, v Praze asi od 14, mohla se zde rozkoukat, naučit se, jak vést domácnost, což pak v zásadě bylo její věno; existenční starosti zatím žádné, chodil pak za ní nějaký natěrač, nakonec se provdala mimo Prahu… Jeden prastrýc ji agitoval pro návštěvy Osvobozeného divadla, neb dle jeho mínění by jí byly příslušely jaksi třídně, ale nenechala se nijak zviklat a raději chodila do divadla na Fidlovačce či kam… Samozřejmě musela pracovat, jenže v té rodině se tehdy nezastavil nikdo. Všichni si polepšili, a — což je nejpozději po naplnění základních potřeb to podstatné — všichni viděli, že to takhle má smysl.
No nic, musím se teď jít věnovat vážnějším věcem. Na 647, 648 a obhajobu vlasti proti státu se snad zas kouknu někdy večer…
Nižší produktivita práce je letitá lež, rozhodně v obecnosti, tedy, že jde o plošnou záležitost. Jistě jsou takové podniky, ale zdaleka ne většinou.
Pouze z protentokrátu se možný kapitál odlévá do zemí vlastníků zdejších potenciálních zdrojů kapitálu a to je při jejich cca 85 procentním zahraničním vlastnictví nejhorší způsob jeho akumulace zde.
A debaty o vyšších mzdách jsou okamžitě utnuty s poukazem na možnost přenesení firmy do zemí s nižšími mzdovými nároky.
Pořidťe si (za hubičku – jak to tenkrát v počátcích privatizace šlo) v nějaké podobně naivní (či zaprodané) zemi pobočku vaší firmy (samozřejmě formou koupi místního technicky zaostalého kvazimonopolního výrobce, který má – a to je nejdůležitější – svůj vlastní tržní segment, nejlépe v nějaké velké/lidnaté zemi – zde to býval SSSR) a máte také vystaráno a svým lidem doma můžete platit násobně vyšší platy……
Viz bývalá Bateria Slaný a francouzský Ralston, Frigera Kolín a její americký partner apod., těch firem, které takto dopadly je v kotlince dost.