Normálně jde dnes dopis z V.Brodu do Bad Leonfeldenu a naopak, ca.4 dny. Vezme-li se kočár z poštovního muzea, kladrubští koně od Bartáka, je tam ca za hodinu a půl, i v tom včerejším vedru.
Akce úspěšně proběhla v rámci přeshraniční zemské výstavy 2013.
(745) stačí ,pasáčku,pořádně číst (a čtené spojit),abyste zjistil, že v podstatě píšeme, že rozdíl je minimální neřku-li žádný 🙂
Mne v této souvislosti velmi pobavil výrok Karla II.o svém švagru Jiřím Dánským v souvislosti s hledáním „trafiky“ pro téhož: “ Zkoušel jsem to s ním,když byl střízlivý, zkoušel jsem to s ním, když byl opilý, ale s tím se opravdu nedá nic dělat“ 🙂
Jirko ppa,
mě osobně svěží, ani ovadlý fenykl neoslovuje, takže ti neporadím. Ani jako dítě jsem nejedl cukrovinky obsahující fenykl a lékořici. Jídla s fenyklem bych na své škále oblíbenosti zařadil někam mezi chlebovou polévku a slepici na paprice podávanou v kůži.
Představa, že mi pohůnek v restauraci odprezentuje nemytý talíř, jehož hlavním obsahem je konfitovaný fenykl je mimořádně odpudivá. Slovy sprostého lidu (schválně, aby mi Andy nerozuměla 🙂 ): Něco tak hnusnýho bych do držky nešoupnul, ani dyby se fšický vokolo měli posrat do vejšky.
Ale dovedu si představit smaženého mořského okouna na olivovém oleji ve kterém se předem jen tak jemně do vůně opeklo několik strouzků česneku a lehce sypaného bazalkou, jak na mě juká na talíři s několika novými brambůrky, proužkem tajícího máslíčka a plátečkem citrónu. Jo a samozřejmě sklenka lehoučkého suchého bílého.
Já jsem skromný a spokojím se s málem.
748 Jirko ppa etc..Čím více máš, tím více postrádáš ono potřebné k tomu aby sis pochutnal. Hádej, co je to?
749- kočky:)
Tak o těch mám novinku. Včera mne sousedi pověřili důležitým úkolem- nakrmit večer kočičky, sundat jim rolničky z krku, zavřít dvířka, aby nemohly v noci ven…což jsem zvládla až na ta dvířka, anžto jsem neměla brejle a tak asi nepořádně dvířka zajistila. Bezrolničkový kocour odešel po večeři na procházku a když jsem tam ráno přišla kočičky vypustit, v kuchyni lítaly hromady peří a na krvavé podlaze kos – respektive to, co z něj zbývalo. Hodinu jsem to uklízela:)
A já naiva myslela, že ty obojky s rolničkama mají na parádu.
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/rusnok-podle-ustavy-muzeme-vladnout-i-bez-ziskani-duvery_278388.html
To je ale kujón:)
Ještěže mne neústavní kroky nepohoršují, jinak bych si snad zoufala, cože se to tu děje.
Já se nedávno rvala s Evelínem o brabce. Brabče bylo naštěstí nepoškozené, takže, když se mi podařilo otevřít Evelínovi tlamičku, vzal to brabec fofrem pryč. Ale Evelím mě zjezdil, že by Žolík ode mne kůrku nevzal!
Jirko ppa., proti kombinaci řapíkového fenyklu a meruněk bych nic neměla – za sebe bych asi zvážila ty bamborové bliny. Jaksi se mi texturou k té rybě nehodí, ale neberte mě vážně, jsem amatér. Ostatně – ptal jste se.
Andy, kočičí rolničky „na parádu“ mě trochu pobavily – učinila jste prostě zkušenost, že jsou funkční. Kosí populaci to nezdecimuje a kocour si zalovil… 🙂
Schumi,
jak je mým zvykem, ač netázán, odpovím – samozřejmě je to fenykl!
731 Rputi, dovezení hlavy státu z ciziny by nic nevyřešilo. Protože jedna jeptiška z bordelu klášter neudělá. Jediným účinným řešením by bylo dovezení jiného národa. Pak by země vzkvétala…Jenže to je řešení jiného problému. Tak uvažují někteří politologové a statologové s špidlisti. Kolik jakých bude nutno dovézt z ciziny aby země a stát prosperovaly. Pro ně je primární stát, ne ti, kteří ho vytvářejí. Stát jako nadřazená primární bytost zvláštního druhu, naplnitelný vhodným obyvatelstvem. Národ je v našich poměrech nežádoucím sprostým slovem snad již na hranici zákona. „Národ“ je vyhrazen oněm vyvoleným velkým a úspěšným nebo vyvoleným utlačovaným. Stát jsou oni. Sloužící, kteří rozhodují o tom, kdo bude bydlet v domě. Vláda komorníků, pokojských, zahradníků, najatých ke službě, kteří se považují za pány…Ve skutečnosti, oni pány byli vždycky, nerozhoduje jak se co nazývá. Rozdíl mezi poddaným a občanem nespočívá v pojmenování.
Dobrý den vespolek!
Už jsem zase orosený až na prodloužených zádech a dělal jsem dva týdny v kuse hrubou fyzickou práci, tak si snad to koupaliště zasloužím. Vnoučata tam blbnou od rána.
Ptakopyskův popis fenyklových vzpomínek z dětství má asi jednu chybičku – píše o fenyklu jako koření a Jirka myslel zeleninu.
Odkazy sem nedám, protože každý umí hledat na Internetu, ale dnešní titulky na iDnesu jsou výživné – zase prý Češi propadli nějaké mánii, maso z laboratoře je na světě a nechybí ani Iveta.
hmm, kočky … díky sousedovic kočce nemohu kočky ani vidět 🙁 Okolnost, že ta čená kočičí bestie během každého dne chodí do naší zahrady navštěvovat našeho psa (a při této příležitosti občas uloví nějakého ptáka, kteří na keřích hnízdí) to bych přežila; rozčiluje mne však , když v 01:00 hod. SEČ skáče ze střechy otevřeným střešním oknem na mou postel (a na mne) 😕
Dekuji za postrehy…. Vyjadrim se obsahleji k tomu „umazenemu“ taliri pozdeji. Snad jen kratce nyni…. Vse ma svuj cas a prostor. Rozumi vsem pripominkam o tom, ze to partu kopacu nezasyti. Ostatne malo kdo chodi v plesovych satech na vesnickou zabavu, kde zlatym hrebem je mistni hevymetalova skupina Duvenblejt…a obracene…. Jak jsem rekl, vse ma svoje misto a nic neni povinne
Zapomněl jsem ještě zprávu dne – Bobby McFerrin se na evropském turné zastavil v Kloboukách a zazpíval divákům a účastníkům tanečního večera na náměstí. Promítání filmu o tomto zpěvákovi na veliký lajntuch bylo přerušeno příjezdem karavany vozidel s doprovodnými bodyguardy. Jakmile Bobby zaslechl svůj repertoár, nedal si říct, vyskočil z auta, utekl ochrance a přidal se k jásajícím.
martineTT
ne, ne. Ochutnal jsem obojí a na mé škále oblíbenosti jsou tyto dvě pochutiny opravdu těsně vedle sebe. Fenykl zelenina mi chutná ještě o desetinku hůře, než fenykl koření. A ještě ke všemu je bílozelenej.
Tak to my, chudí poddaní, to mám s jídlem jednodušší. Otevřem lednici – zeje, otevřem mražák – taky zeje. Tak vezmem motyku (krumpáč) a jdem nakopad brambory. Poté zkontrolujeme, máme-li sádlo nebo olej. Máme-li, budou na oběd bramboráky, nemáme-li, budou brambory na loupačku. A když jsme moc rozmazleni, tak k těm vařeným bramborám bude vejce natvrdo a mísa hlávkového salátu.
PS: Mě se na peci dusí vepřové nudličky a vedle se vaří ty brambory, dnes skutečně těžce vydobyté. 🙂
„vždyť ” růže zvána jinak, voněla by stejně ”
Westíku, radši se neptejte, co bych doplnila, když jde o Rompuye, místo tej růže po té, co bych „vonělo“ nahradila „smrdělo“
Jirko ppa,
omlouvám se, že ten „umazanej talíř“ mi vyklouzl z prstů. Kvůli mě nemusíš psát esej, ale pokud tak učiníš, bude tě hřát u srdíčka, že u talíře se zelnou polévkou, či sodovkou napěněnými knedlíky s gulášem zakloktaným syrovou moukou, si alespoň počte nakukující David v Litoměřicích, milovník ovaru s křenem, či buřtožravý volič ksčm.
Já se prostě do restaurace chodím primárně najíst a pokud k tomu mám i krásně upravený talíř, či nevšední žonglérské vystoupení číšníka, beru to jako příjemný bonus. Dokonce bych vnímal jako jisté negativum, že bych šel do restaurace najedený a kochal se jenapouze grafickou úpravou a vůněmi, neboť jako jeden z požitků vnímám i proces konzumace. A když není co konzumovat, tak si připadám jako když v baletu zhasnou. Taky cosi chybí…
Fenykl kdysi zkusil pěstopvat táta. Takže jsem ho ochutnala – zeleninu, nikoliv koření. Takže se přidávám na stranu ptakopyska, taky nemusím, připadalo mi to jako zelenina s hašlerkovou příchutí a k rybě bych si radši rovněž dala nový brambůrek a sklenku suchého bílého. Ono méně je někdy více a v jednoduchosti je krása.
Fenykl a meruňková sedlina . o tom dnes psali v Lidovkách, že se to dobře doplňuje. Asi to je kombinace , která zrovna frčí, jako kdysi frčelo šampaňský s jahodou.
U nás dnes budou k obědu lívance – klasické kynuté, potřené lehce slazeným jugurtem s kysanou smetanou a rozmačkaným rybízem s cukrem ( jiné ovoce momentálně zahrada nenabízí, maliny zaschly)
Předtím polévka ze zelených fazolek. Rovněž ze zahrady.
maYdo,
žampánský s jahodou frčí pořád. Tedy alespoň u nás na vsi. Měli jsme tu jednu svatbu, Pavel si bral Kačenku. A pan otec podával hostům pravé francké šáňo s jahodou. Já osobně ho podesírám z jistých postranních úmyslů, z určité – abych tak řekl – sociologické sondy do duše prostých konzumentů prostých alkoholických nápojů. Já jsem z toho sice nic psychosomatického nevyvodil, ale bavil jsem se královsky. I když jsem konzumoval jenom H2O.
Schumi – 759 – oni ve skutečnosti potřebují gumáka.
Někdy mám pocit, že už ho mají. Zřejmě si ho nechali vyrobit v Japonsku, tam s tím teď blbnou. Je na dálkové ovládání, anténu zakamuflovali jako fajfku. Aby se jim nevybíjely moc baterky je většinu času v režimu spánku a budí ho, jen když má něco povídat. Jen tu řeč ještě nemají dost vychytanou a tak mu není moc rozumět, což je konec konců dobře.
Tady je zřejmě pokusný model: http://www.youtube.com/watch?v=pZM_0OtzO7o
Fenykl k rybe neni vubec spatny. Asi necham jen ten konfitovany…. Ja vubec nemam zadnou touhu lidem rikat, jak a co a kde maji jist. Jen se snazim tak, jako bych to delal pro sebe…nic co bych tady porad nerikal, ze je dulezite. Jeste budu mit do vecera jeden „orisek“ a tak se zase poptam..
Varanko, ty bramboracky, jsou jine nez klasicke, ktere mam taky rad. Texturou bych je prirovnal prave k tomu rybimu masu a taky… Smazi se na v tom prepustenem masle, jako ryba, sice jina, ale rozdilu si nikdo nevsimne. V jednoduchosti je vzdy krasa…
Vzdor přesile 🙂 přiznávám, že mám řapíkový fenykl ráda – ale hlavně v salátech. Mám dojem, že je s touhle zeleninou podobný problém jako s řadou „sladko-slaných“ kombimací. Dost lidí kolem mne např. živelně nesnáší spojení masa s ovocem (a teď opravdu nemyslím kuřecí prsa s broskví 🙂 ), jakkoliv mi přijde lahodné nebo rafinované. Konec konců, každý jsme jiný – já zase třeba nemusím dršťkovou a ovarové koleno…
A souhlas s Jirkou – všechno má svůj čas a místo. Jsou i chvíle, kdy se jdu do restaurace najíst, jiné, kdy chci strávit příjemný večer s přáteli a jídlo (resp. pití)je skvělý doplněk, o kterém se dá konverzovat… Pravda, ty druhé jsou poměrně vzácné, ale i v tom je jejich kouzlo. Kromě toho se „rafinovanosti“ dají docela dobře pořídit doma, z věcí vlastních, zahradních či sadových. Jen musí mít člověk čas a nápad. Bez nich to, bohužel, nejde.
Jo, Jirko ppa., tak to už vím, co jste myslel. Bohužel mně při slově „bliny“ naskočí představa něčeho dosti odlišného. No nic, jsemť deformována jistou zálibou v ruské kuchyni… 🙂 Myslím, že tu vaši variaci bych ochutnala.
Ad 759 – Schumi, obávám se, že jste se docela přesně trefil. Ale je to smutný stav. Nenapadá mě totiž, co bych jako „náplň státu“ měla udělat, abych své postavení změnila, kromě toho, že dobrovolně vyhynu.
Tak jsem si přečetla výstražné upozornění, že v neděli spláchnou Česko bouřky a hrozí přívalové deště, ale i požáry. Pak jsem nakoukla na medarda a vidím, že nás to hezky obejde. Tady už nepršelo měsíc a schnou nejen trávy a vše na zahradách, ale i stromy.
Varanko, velmi vystizne….. Dekuji…. Presne tak, jidlo, jako doplnek k prijemnemu casu a spolecnosti.
Varanko, a jak se dělají bliny? Já měla za to, že jsou z ječné mouky.
V salátu jsem fenykl nezkoušela, možná by to za pokus stálo. Moje rodina ovšem má poměrně tradiční chutě a dcera a choť nos jak čuchací pes a tak jim aromatické věci moc nejedou.
759 doplnění : Že hovno přejmenuju na růži neznamená,že přestane smrdět.
774 zajisté, Varanko, protože v jejich pojetí jsi neprosto nepodstatná a nahraditelná. Primární je stát. Oni se cítí být jeho majiteli a být pověřeni výběrem vhodného obyvatelstva k naplnění státního ideálu.
MaYdo, neeee – bliny jsou z pšeničné a pohankové mouky, obvykle půl na půl, a kynuté jako lívanečky. Častěji se ovšem požívají „naslano“, klasika je kaviár nebo uzený losos + zakysaná smetana. Existují různé vychytávky, ale docela dobrý recept je např. tady:
http://www.labuznik.cz/recept/autenticke-ruske-bliny/
Varanko.., ony ty nazvy jsou vzdycky zavadejici….. Ale vetsina z nich krasne zni….. Preci je daleko krasnejsi kdyz se napise do jidelniho listku, nebo doma do „karticky“ pred kazdeho stravnika….. Jemne pecena prazma na buvolim masle s bramborovou penou, jahodovy moussem sa rakytnikovym glaze…. Nez ryba s br. kasi a jako desert rozmixovany jahody s uslehanym sirupem z rakytniku….. ja vim, toho provniho je cca 180 g, toho se nikdo nenaji a toho druhyho je poradna porce pro kopace….. Tedy 200 g 😀
A ted jsem cetl na Hovinkach, inntervijuk od intervijuka a Krampola….. Doporucuji vsem co si nemaji zadny duvod, respektive nemohou najit zadny duvod k tomu, proc nekdo voli socialisty a komunisty. Je to neuveritelna snuzka pozerstvi a traparen…..
Probůh, a Ty jsi snad čekal od Krampola něco jinýho, Jiří ?
hele dnes uz podruhe ctu od nekoho o zbohatlicich . kdo prosim je? ten soc. senator to aspon priblizuje podnikatelskym barokem ( coz uplne taky neznam ale chapu kam to asi smeroval) prece jen clovek bez vkusu je zbohatlik? nebo clovek bez vkusu co ma penize je zbohatlik? nebo clovek co ma penize je zbohatlik vkus nevkus? nebo clovek co ty penize nezdedi je zbohatlik?
ja jenom at mam poradek – prece jenom kdybych se nekam k zbohatlikum hlasil tak jestli mam narok nebo nemam.
bliny,
nedalo mi to, sáhl jsem do kuchařek a nalezl jsem toto z roku 1986:
Bliny, ruský recept:
500g hladké mouky, 600 ml mléka, 15 g droždí, 1 lžíce cukru, 2 vejce, 60 g másla, sůl, olej na smažení
Droždí rozmícháme v teplém mléce, přidáme cukr a polovinu mouky, rozmícháme a necháme pod ubrouskem 1 hodinu vykynout. Pak přidáme sůl, 2 žloutky, 30 g rozpuštěného másla a zbytek mouky, rozmícháme a necháme opět pod ubrouskem vykynout. Do vykynutého těsta vmícháme sníh z bílků, necháme kynout ještě 15 minut, pak na vymaštěném lívanečníku smažíme tenké lívanečky. Při smažení je pokapeme rozpuštěným máslem, obrátíme a osmažíme na druhé straně. Podáváme s rozehřátým máslem, kaviárem, tenkými plátky uzeného lososa nebo kysanou smetanou.
a abyste se nepřežírali lopatama kaviáru, kýblema uzenejch lososů s blinama a nebyli z toho tlustý, mám jeden, zcela dietní, echt česko-rakouský k. und k. recept na
Žemličkové nadívané lívanečky
Ustrouhej 4 žemličky, vezmi osm vajec, žejdlík sladké smetany, citronové pokrájené kůry, trochu květu, tři loty cukru, všechno v hrnci dobře umíchej, vezmi plech s důlkama, dej do dolíčka trochu rozpuštěného másla, lžičku toho těstíčka, lžičku dobře slazených, s hřebíčkem a citronovou kůrou připravených povidel a zase lžičku těstíčka, pokrop zase máslem, když na jedné straně upečen jest, obrať ho a tak pořád, až všecky upečeš, pěkně je v rozpuštěném másle omoč, urovnej, skořicí a cukrem posyp.
Jazykozpytný koutek. Používáme cizí slova jako feudalismus, bliny, imperialismus, monarchie, sociologie, bodyguardi. Je možné, že někdy mluví jeden o voze a druhý o koze, resp. jeden myslí Nebelwerfer a druhý Nebelscheinwerfer?
Smyslem mého příspěvku není nikoho urazit, ale ukázat, že slova podobná nemusí mít stejný význam.
http://de.wikipedia.org/wiki/Nebelwerfer
http://de.wikipedia.org/wiki/Nebelscheinwerfer
Prohlédl jsem si po týdnu facebook a jiná periodika. Zdá se, že vysoká teplota vzduchu má vliv na pisatele.
nickname,
jj, je to tak. A úplně stačí velké/malé písmeno. Třeba když se napíše Richelieu a richelieu, je to setsakra rozdíl.
Ovšem ty Jirkovy bramborové bliny by mě docela zajímaly. Schválně, jestli by se z nich vyklubalo něco, co znám…
pepo, u nás v rodině znamenalo slovo „zbohatlík“ někoho, kdo rychle přišel k penězům, obvykle podivným způsobem a staví to na odiv, obvykle dost nevkusným způsobem a všec hno hodnotí podle peněz.
Pokud se nepletu, tak něco takového myslí Kořenský, když píše o „Máně z autobazaru“.
A používalo se to už v dobách první republiky. Podnikatelské baroko je v dnešní době typickým jevem.
Nicméně tak tomu rozumíme u nás doma, možná že pro někoho jiného je to každej, kdo má o pět korun víc, než já.
aha maydo a jsem schudlik kdyz okate davam najevo ze musime setrit 😮
jinak ale tomu stejne nerozumim , ja povetsinou nevim jak rychle natoz jakym spusobem lidi k penezum prisli ( casto vim jak o penize prisli 😀 )
http://www.penize.cz/podnikani/219450-v-brne-susti-nove-penize-v-praze-ty-stare
Něco o nových a starých penězích. Pepo, je to o vás 😉
Jiřiku – fr. parvenu.
nickname to je o dixi 🙂 ja jsem schudlik 😛
pepo, člověče…já jsem taky poměrně dost velký harpagon…jinak je to samozřejmě neuvěřitelná pakárna. Ale na druhou je takové lidsky pochopitelné, zase dělit lidi na zbohatliky, snoby a ty ostatní, ktří jsou normální…samozřejmě vždycky se většina řadí k těm normálním, ale v Blesku si čte o těch s jachtama, i když půjčenejma jenom na focení a v noci sní o tom, že jednou to prostě musí vyjít a tedy tu sportku vyhrajou, prptože že by snad začali více pracovat, nebo změnili práci…nebo se dobře oženili, na to nepomyslej ….. 😀
ale jirko zbohatlik dle spousty lid bude clovek ze sportky z “ novych penez co psal nickname“ nebo zlodej.
jenze ja ti nevim od jake castky je stanoverno – zbohatlik – sle bohuzel uz vim ze mne do klubu nevezmou protoze mne manzelka praskne ze setrime 🙁
tedy ted setrim sebe na kanapi po obede
pepo, po obědě? Uvědomuješ si že na světě je tolik bolesti a hladu? Koukej poslat nějaké zbytky do Afriky, jinak vyšlu mírové sbory a uvidíš ten cvrkot
jirko posli mirove sbory 🙂
jo at nezvoni mohou si to vzit primo z popelnice. Ja nemam rad tucne tak ruzne kousky vyzivneho co zena odkrojila tam budou.
(744)Předváděl by, možná.
Předvádí ožralý buran, co o šnekacích vidličkách ani neví.
Ptakopysku, v zájmu kulinářské spravedlnosti je dobře poznamenat, že ty vaše k. und k. žemličkové lívanečky s povidly jsou pěkná kalorická puma – kam se hrabou bliny 🙂 Ale konec konců jste tím receptem na bliny jen potvrdil, že „každý jen tu svou má za jedinou“ a že receptury se liší… Podstatné je, aby byl výsledek jedlý.
varane,
však je to taky recept od Rettigový 🙂 Odhaduju podle množství surovin, že je to recept tak pro regiment vyhladovělejch dragounů.