(1099) Jo, je to generační záležitost. Já neviděl ani jeden, zato u prarodičů na Okoři byly 4 sakra tlusté svazky, tak ze třicátých let hádám. A taky „Josef Balsamo“ a „Královnin náhrdelník“, svazků už ani nevím kolik, vydání Neubert. Vše přečteno několikrát.
Jooo Barray, tam to naposledy připomínalo šerm!
Já mám doma překlad Vrchlického a nedá se to číst. To je tak vznosná čeština, že k mušketýrům vůbec nepasuje. Jenom ten pátý pád: „Athe!“ „Aramide!“ „Porthe!“ pakárna…
hlavsone,
no právě. A přece jsou tací, co v Barrayových soubojích hledali hnidy. Kdyby viděli d’Artaganovu dceru, ještě by špendlíčkem hrabali, nehtíčkem kopali! https://www.youtube.com/watch?v=0U7D8R_s0t0
Ta původní Mylady , tedy ta „Mylena“ – to byl můj pubertální idol….
Ale verze s Yorkem zase byla přece jen „současnější“, akčnější a i vtipnější.
Pro úplnost připomínám parodii s těma čtyřma Frantíkama (nějaká hudební skupina, teď jim nemůžu přijít na jméno), která tady byla uváděná v „mezidobí“ obou výše zmíněných verzí….vyložená ptákovina.
A na současný seriál „rokokových (či jakých) mušketýrských detektivů“ v tývý už nekoukám….
Šimone,
to byli Les Charlots. Čtyři sluhové a čtyři mušketýři. Vydařená taškařice. Pak natočili ještě Čtyři sluhové a kardinál. To už bylo méně vydařené.
Mimo jiné byli hlavními postavami i v hippie komediích Bažanti, Bažanti jdou do boje, zahráli si ve Velkém bazaru s Michelem Galabru(další čerstvej nebožtík)…
[1106] Na druhou stranu u toho seriálu dělal šermířské choreografie Roman Spáčil z Merletu, takže by to snad alespoň po té ptakopyskově šermířské stránce nemuselo být marné (sám nemohu posoudit, neviděl jsem).
1107 – joo, vzpomínám si…tohle všechno jsem viděl….tehdy se mi to jednak líbilo, jednak to byla příležitost (kterou jsem hodně využíval), podívat se, v jakém prostředí to probíhá a jak se francouzská města mění od toho šedesátého osmého, kdy jsem tam byl (v té době) nadlouho poprvé a naposled…..mám na mysli bažantí filmy samozřejmě.
2 ptakopysk ad 1105 – že já vůl ten odkaz otevřel… Někdo by té chudince, potažno rezižerovi, měl ohleduplně vysvětlit, jak se liší šerm od práce s krumpáčem ve výkopu…
(1104) Tak to už je trochu archaické, to v tom mém vydání nebylo.
Njn, Barray!
Bejvávaly časy, kdy ještě uměli točit „historické“ filmy! To se i na takovou srágoru jako byly Angeliky dalo koukat. pak už to šlo od desíti k pěti!
Všechno je „jako“ dle hesla, „ale to bude dobrý“ …. no není to dobré. Je to barvotisk!
Možná i Judengesetz platí …
„Mnichovský soud zrušil loňskou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), z nichž zmizel požadavek na vrácení zkonfiskovaného majetku. „
1111 – jo Halle, tyhle….
Ostape,
v tom seriálu jsou dost používané prvky kickboxu… Nejsem si úplně jist, že francouzská šlechta holdovala tomuto sportu.
Nejlepší jsou „historické“ z Evropy, kde hrdinové používají karate a kickbox! To opravdu pobaví. To umí nejlíp Američani.
Sorry, předběhli mě.
[1095] Jaký výhrady. Já klasický rytírny rád. Barray se mi líbí. York taky.
Koukat na šerm na divadle se musí trochu jinou optikou, než na sport nebo historii. Proto Dr.Plch razil název scénický šerm.
Ovšem měl by to být šerm, herec by neměl držet zbraň ani jako prase kost, ani jako panna pyj, máchy by měly být máchy…
Například takový souboj Hynka z Michle s Veverkou z Bytýšky, to je nádherná ukázka, jak se to dá udělat s grácií, šarmem a spoustou legrace.
[1106] Čtyři sluhové a čtyři mušketýři. Nádhera.
Moje oblíbená scéna je renesanční registrační pokladna v hospodě, na které, když klepnou hospodského, vyběhne položka „hostinský“. Kam se hrabe EET.
Jestli jste se předtím bavili o tom britském seriálu, kde mušketýři chodili ověšení banditkami a víc stříleli než šermovali, tak mi připadal jako englická pomsta Frantíkům za vyhnání Plantagenetů z francouzských držav. 😀
What you gonna do, bleed on me ?
😀 😀 😀
Jo, ti mušketýři budou generační, mylady s vyčesaným drdolem jsem neviděla. Ale York mi zas moc jako krasavec nikdy moc nepřišel, byť asi ve své době k lamačům srdcí patřil 🙂
Hele, a jak se díváte na šermovačky Jeana Maraise, Belmonda a co takhle Fanfán Tulipán 🙂 ?
Muhehehehe!
Hele, on chce dát Miloš Bohouškovi před držku???? To mi ušlo!
…Na podporu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v sobotu v Praze uskuteční demonstrace nazvaná Sluníčkem a kávou proti xenofobii a kalašnikovu. Organizátoři chtějí mimo jiné ocenit premiérův postoj k migrační krizi i to, že se snaží o politiku oproštěnou od populismu a xenofobie….
…Jde podle nich o reakci na akci „neonacistů, xenofobů a putinistů”, která se v sobotu uskuteční proti premiérovi.
Nj, Matzurko – FANFÁN !!!
To byla zcela jiná káva! Ba jiný, zcela nedostižný level, řečeno současnou terminologií!
Mělo to lehkost a šarm, vtip a vůni, dneska je to upachtěné, upocené…
Stejně mě fascinuje, jak vždycky při šermu přistupují k hlavnímu hrdinovi statisté po jednom (výjimečně, když je souboj vytuněný, tak po dvou) a postupně se nechávají zabít, místo aby se na něj vrhli všichni a zmasakrovali ho na hromadu… 🙂
(1104) Já mám Vrchlického překlad vydaný ještě u Vilímků a tam se jména takhle neskloňují, o chlapcích se píše jako o Athosech, Porthosech a Aramisech. Dodnes si pamatuju dlouhou větu :“A na jednom z těch ramen, kulatých a bílých, uzřel d´Artagnan v záchvatu hrůzy nevýslovné květ liliový, ono nezrušitelné znamení, které vtiskuje zlověstná ruka katova.“ Takovou šťávu žádný novější překlad nemá.
A zase ten putinovec Zeman! Určitě dohodl, aby bavorský Seehofer jel ve čtvrtek za Putinem a tak oslaboval pevnou pozici Merkelové!
A co teprv „hrabě byl všecek zpytomělý“ případně „vzdělán v lučbě“ a taky si často mručel.
Hrabě Monte-Kristo, Dle A.M. volně přeložil P. Š. T – ý, V Praze 1863 Nákladem A. G. Steinhausera
Ostape ad 1132 – no protože to mají ve scénáři!
Kam by to vedlo, kdyby D´Artagnana hned v první scéně zabili?? 😉 😀
[1136] No kam – pan Bonacieux nebyl paroháč a následně vdovec a král by se o svých parozích dozvěděl, no… 🙂
„BY“ nebyl, samozřejmě.
“ nechtějí sejít jako političtí podporovatelé premiéra, ale chtějí ho podpořit v jeho pojetí politiky.“
Tak oni ho politickjy nepodporují, ale podporují jeho pojetí politiky……
On je v tom nějakej rozdíl?
„pan Bonacieux nebyl paroháč“
Jelikož byl Bonacieux vylíčen jako tupec a starej paprika, ženatej s krásnou mladou ženou, tak bych řekla, že nevěra madame Bonaciexové byla jen otázkou času i bez Dˇartagnana
NAopak bych očekávala, že král tušení o tom, že má parohy měl, konec konců, milenci a milenky patřili na dvoře u Ludvíků k dobrému tónu. Průserem by ovšem mohly být parohy od politicky nevhodného milence, což Buckingham dozajista byl.
[1139] No on hlavně byl, pokud se nepletu, Buckingham čtyřprocentní… 🙂
[1140] Teda teď koukám, že podle jiných byl pro změnu pod obojí. No tak nic.
Inu, Ostape, někdo dělá kariéru per vaginam a někdo per rectum.
Jinak stran zfilmování Tří mušketýrů, tak mým filmem je provedení z roku 1961 (režie Bernard Borderie). To zfilmování s Michaelem Yorkem (1971 – režie Richard Lester) se mi jeví jako čirá kašpařina, o pokračování (Čtyři mušketýři) ani nemluvě. To jsem ovšem netušil, co dokáží natočit na stejný námět tzv. režiséři o nějaký ten tucer později. Docela koukatelné je pak ruské zpracování (2013), točené mj. v Olomouci, Kutné Hoře, na Bouzově a Perštejně. Hlavní hrdina je tam nádherný postpuberťák, ale na ten ročník 1961 to nemá.
maydo,
král milenky mít mohl, ovšem nevěra královny byla velezrada, a šlo se za to na špalek
no a vracíme se (téměř) k sesterského studia z doby totáče….
A když už tu vzpomínáme na francouzskou historii, tak připomínám zfilmování románu Hrbáč, v hlavní roli Jean Marais. Jeden můj dávný spolužák měl k tomu filmu následující poznámku: „Představ si, teplej a muchlá se tam s ženskou. To je jako kdybych byl herec a musel se cicmat s nějakým chlapem.“ –Maně mne teď napadá, že v době politické korektnosti by už film Zvíře (L’Animal) natočit nešlo. Takový Bruno Ferrari by dnes způsobil okamžité uzavření příslušného filmového studia.
1129 Matzurko, Fanfan La Tulipe v podání Gerarda Philipa je z nich nejefektnější šermíř. Marais je těžkopádný, rve to po vojácku silou jako by šermoval holí. Belmondo je zábavný. Nedostatky v práci kordem úspěšně dohání ksichty.
[1145] Bruno Ferrari: „Sundejte ze mne tu ženskou.“
Jak jsem sháněl český překlad Cyrana od Vrchlickýho, tak jsem hlavně narazil na spoustu informací o tom, že Cyrano byl teplej. Pak jsem si to spojil s baladou ve dvoře burgundském a vybavil se mi Bruno:
Svůj širák odhazují v dáli
a s grácií, tam leží on.
Teď snímám plášť, který mne halí
a tasím – luzný těla sklon…
Když jsem se s touhle představou svěřil v práci, dostal jsem vynadáno od lesbické kolegyně, že je to klišé a necitlivé a vůbec.
Baubo,
„Vykořistila jsem okamžik, kdy mne nechali o samotě a jelikož jsem věděla od dnešního jitra, na čem jsem stran svého únosu, prchla jsem pomocí svých šatů oknem a doufajíc, že najdu svého chotě zde, proběhla jsem sem.“
Dostat tuhle větu paní Bonacieux jako větný rozbor, nebo tu vaši, asi bych se u maturity docela opotil. Vrchlický byl šílenec.
Halladine, to by asi bylo hodně popravenejch královen 🙂
I když Jindřich VIII. byl v tomhle poměrně důslednej. Aby ne, když poprava za velezradu byla jednodušší než rozvod, když se stávající manželka omrzela a bylo třeba ji vyměnit za novější kus.
tak samozřejmě, královna asi musela zachovávat určitý dekórum a nepředvádět nevěru moc veřejně. A milenec by asi měl být apolitický, zahýbat v buckinhghamem zavánělo velezradou asi spíš pro paktování s nepřítelem, než pro porušení manželského slibu.
Honzo že Ž.
Vrchlického Mušketýři vyšli po hadráku (1996) u Paseky v luxusním ilustrovaném dvouknihovém vydání. Mám je doma. Materiál přebalu je velmi příjemný do ruky a krásně se drží. Kam se na to hrabe tablet.
Dušane,
jj, to byla šlang Mylady! 😀
http://img.fdb.cz/galerie/6/6bc135a51850d8dc84cd059be286a51c.jpg
(1099) Jo, je to generační záležitost. Já neviděl ani jeden, zato u prarodičů na Okoři byly 4 sakra tlusté svazky, tak ze třicátých let hádám. A taky „Josef Balsamo“ a „Královnin náhrdelník“, svazků už ani nevím kolik, vydání Neubert. Vše přečteno několikrát.
Jooo Barray, tam to naposledy připomínalo šerm!
Já mám doma překlad Vrchlického a nedá se to číst. To je tak vznosná čeština, že k mušketýrům vůbec nepasuje. Jenom ten pátý pád: „Athe!“ „Aramide!“ „Porthe!“ pakárna…
hlavsone,
no právě. A přece jsou tací, co v Barrayových soubojích hledali hnidy. Kdyby viděli d’Artaganovu dceru, ještě by špendlíčkem hrabali, nehtíčkem kopali!
https://www.youtube.com/watch?v=0U7D8R_s0t0
Ta původní Mylady , tedy ta „Mylena“ – to byl můj pubertální idol….
Ale verze s Yorkem zase byla přece jen „současnější“, akčnější a i vtipnější.
Pro úplnost připomínám parodii s těma čtyřma Frantíkama (nějaká hudební skupina, teď jim nemůžu přijít na jméno), která tady byla uváděná v „mezidobí“ obou výše zmíněných verzí….vyložená ptákovina.
A na současný seriál „rokokových (či jakých) mušketýrských detektivů“ v tývý už nekoukám….
Šimone,
to byli Les Charlots. Čtyři sluhové a čtyři mušketýři. Vydařená taškařice. Pak natočili ještě Čtyři sluhové a kardinál. To už bylo méně vydařené.
Mimo jiné byli hlavními postavami i v hippie komediích Bažanti, Bažanti jdou do boje, zahráli si ve Velkém bazaru s Michelem Galabru(další čerstvej nebožtík)…
[1106] Na druhou stranu u toho seriálu dělal šermířské choreografie Roman Spáčil z Merletu, takže by to snad alespoň po té ptakopyskově šermířské stránce nemuselo být marné (sám nemohu posoudit, neviděl jsem).
1107 – joo, vzpomínám si…tohle všechno jsem viděl….tehdy se mi to jednak líbilo, jednak to byla příležitost (kterou jsem hodně využíval), podívat se, v jakém prostředí to probíhá a jak se francouzská města mění od toho šedesátého osmého, kdy jsem tam byl (v té době) nadlouho poprvé a naposled…..mám na mysli bažantí filmy samozřejmě.
2 ptakopysk ad 1105 – že já vůl ten odkaz otevřel… Někdo by té chudince, potažno rezižerovi, měl ohleduplně vysvětlit, jak se liší šerm od práce s krumpáčem ve výkopu…
Šimone,
myslíš tyhle cvoky ?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Les_Charlots
(1104) Tak to už je trochu archaické, to v tom mém vydání nebylo.
Njn, Barray!
Bejvávaly časy, kdy ještě uměli točit „historické“ filmy! To se i na takovou srágoru jako byly Angeliky dalo koukat. pak už to šlo od desíti k pěti!
Všechno je „jako“ dle hesla, „ale to bude dobrý“ …. no není to dobré. Je to barvotisk!
Možná i Judengesetz platí …
„Mnichovský soud zrušil loňskou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), z nichž zmizel požadavek na vrácení zkonfiskovaného majetku. „
1111 – jo Halle, tyhle….
Ostape,
v tom seriálu jsou dost používané prvky kickboxu… Nejsem si úplně jist, že francouzská šlechta holdovala tomuto sportu.
Nejlepší jsou „historické“ z Evropy, kde hrdinové používají karate a kickbox! To opravdu pobaví. To umí nejlíp Američani.
Sorry, předběhli mě.
[1095] Jaký výhrady. Já klasický rytírny rád. Barray se mi líbí. York taky.
Koukat na šerm na divadle se musí trochu jinou optikou, než na sport nebo historii. Proto Dr.Plch razil název scénický šerm.
Ovšem měl by to být šerm, herec by neměl držet zbraň ani jako prase kost, ani jako panna pyj, máchy by měly být máchy…
Například takový souboj Hynka z Michle s Veverkou z Bytýšky, to je nádherná ukázka, jak se to dá udělat s grácií, šarmem a spoustou legrace.
[1106] Čtyři sluhové a čtyři mušketýři. Nádhera.
Moje oblíbená scéna je renesanční registrační pokladna v hospodě, na které, když klepnou hospodského, vyběhne položka „hostinský“. Kam se hrabe EET.
[1107] Patapouf
Tak koukám, že až na Blaník jste tu stačili zdrbnout vše.
[1116] Hmm, tak to by mě zajímalo, proč je pod tím podepsaný Spáčil. Holt peníze asi nesmrdí…
1119 mně se nejvíc líbí souboj s černým rytířem ve Svatém Grálu. Lepší než souboje ve Star Wars.
[1124] To je fakt! 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=BKn_91_K4PI
Tak a je to oficiálně. Rusové poslali do Sýrie 4 kousky toho nejmodernějšího co mají – SU 35 S
Už si o tom týden povídali vrabci na střechách….
[1124] Taky pěkný.
Jestli jste se předtím bavili o tom britském seriálu, kde mušketýři chodili ověšení banditkami a víc stříleli než šermovali, tak mi připadal jako englická pomsta Frantíkům za vyhnání Plantagenetů z francouzských držav. 😀
What you gonna do, bleed on me ?
😀 😀 😀
Jo, ti mušketýři budou generační, mylady s vyčesaným drdolem jsem neviděla. Ale York mi zas moc jako krasavec nikdy moc nepřišel, byť asi ve své době k lamačům srdcí patřil 🙂
Hele, a jak se díváte na šermovačky Jeana Maraise, Belmonda a co takhle Fanfán Tulipán 🙂 ?
Muhehehehe!
Hele, on chce dát Miloš Bohouškovi před držku???? To mi ušlo!
…Na podporu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v sobotu v Praze uskuteční demonstrace nazvaná Sluníčkem a kávou proti xenofobii a kalašnikovu. Organizátoři chtějí mimo jiné ocenit premiérův postoj k migrační krizi i to, že se snaží o politiku oproštěnou od populismu a xenofobie….
…Jde podle nich o reakci na akci „neonacistů, xenofobů a putinistů”, která se v sobotu uskuteční proti premiérovi.
Organizátoři zdůraznili, že se nechtějí sejít jako političtí podporovatelé premiéra, ale chtějí ho podpořit v jeho pojetí politiky. Sobotka si prý zaslouží podporu i proto, že je mu vyhrožováno násilím ze strany prezidenta Miloše Zemana…
http://www.novinky.cz/domaci/393467-slunickem-a-kavou-proti-xenofobii-a-kalasnikovu-v-praze-se-bude-demonstrovat-na-podporu-sobotky.html
Nj, Matzurko – FANFÁN !!!
To byla zcela jiná káva! Ba jiný, zcela nedostižný level, řečeno současnou terminologií!
Mělo to lehkost a šarm, vtip a vůni, dneska je to upachtěné, upocené…
Stejně mě fascinuje, jak vždycky při šermu přistupují k hlavnímu hrdinovi statisté po jednom (výjimečně, když je souboj vytuněný, tak po dvou) a postupně se nechávají zabít, místo aby se na něj vrhli všichni a zmasakrovali ho na hromadu… 🙂
(1104) Já mám Vrchlického překlad vydaný ještě u Vilímků a tam se jména takhle neskloňují, o chlapcích se píše jako o Athosech, Porthosech a Aramisech. Dodnes si pamatuju dlouhou větu :“A na jednom z těch ramen, kulatých a bílých, uzřel d´Artagnan v záchvatu hrůzy nevýslovné květ liliový, ono nezrušitelné znamení, které vtiskuje zlověstná ruka katova.“ Takovou šťávu žádný novější překlad nemá.
A zase ten putinovec Zeman! Určitě dohodl, aby bavorský Seehofer jel ve čtvrtek za Putinem a tak oslaboval pevnou pozici Merkelové!
A co teprv „hrabě byl všecek zpytomělý“ případně „vzdělán v lučbě“ a taky si často mručel.
Hrabě Monte-Kristo, Dle A.M. volně přeložil P. Š. T – ý, V Praze 1863 Nákladem A. G. Steinhausera
Ostape ad 1132 – no protože to mají ve scénáři!
Kam by to vedlo, kdyby D´Artagnana hned v první scéně zabili?? 😉 😀
[1136] No kam – pan Bonacieux nebyl paroháč a následně vdovec a král by se o svých parozích dozvěděl, no… 🙂
„BY“ nebyl, samozřejmě.
“ nechtějí sejít jako političtí podporovatelé premiéra, ale chtějí ho podpořit v jeho pojetí politiky.“
Tak oni ho politickjy nepodporují, ale podporují jeho pojetí politiky……
On je v tom nějakej rozdíl?
„pan Bonacieux nebyl paroháč“
Jelikož byl Bonacieux vylíčen jako tupec a starej paprika, ženatej s krásnou mladou ženou, tak bych řekla, že nevěra madame Bonaciexové byla jen otázkou času i bez Dˇartagnana
NAopak bych očekávala, že král tušení o tom, že má parohy měl, konec konců, milenci a milenky patřili na dvoře u Ludvíků k dobrému tónu. Průserem by ovšem mohly být parohy od politicky nevhodného milence, což Buckingham dozajista byl.
[1139] No on hlavně byl, pokud se nepletu, Buckingham čtyřprocentní… 🙂
[1140] Teda teď koukám, že podle jiných byl pro změnu pod obojí. No tak nic.
Inu, Ostape, někdo dělá kariéru per vaginam a někdo per rectum.
Jinak stran zfilmování Tří mušketýrů, tak mým filmem je provedení z roku 1961 (režie Bernard Borderie). To zfilmování s Michaelem Yorkem (1971 – režie Richard Lester) se mi jeví jako čirá kašpařina, o pokračování (Čtyři mušketýři) ani nemluvě. To jsem ovšem netušil, co dokáží natočit na stejný námět tzv. režiséři o nějaký ten tucer později. Docela koukatelné je pak ruské zpracování (2013), točené mj. v Olomouci, Kutné Hoře, na Bouzově a Perštejně. Hlavní hrdina je tam nádherný postpuberťák, ale na ten ročník 1961 to nemá.
maydo,
král milenky mít mohl, ovšem nevěra královny byla velezrada, a šlo se za to na špalek
no a vracíme se (téměř) k sesterského studia z doby totáče….
A když už tu vzpomínáme na francouzskou historii, tak připomínám zfilmování románu Hrbáč, v hlavní roli Jean Marais. Jeden můj dávný spolužák měl k tomu filmu následující poznámku: „Představ si, teplej a muchlá se tam s ženskou. To je jako kdybych byl herec a musel se cicmat s nějakým chlapem.“ –Maně mne teď napadá, že v době politické korektnosti by už film Zvíře (L’Animal) natočit nešlo. Takový Bruno Ferrari by dnes způsobil okamžité uzavření příslušného filmového studia.
1129 Matzurko, Fanfan La Tulipe v podání Gerarda Philipa je z nich nejefektnější šermíř. Marais je těžkopádný, rve to po vojácku silou jako by šermoval holí. Belmondo je zábavný. Nedostatky v práci kordem úspěšně dohání ksichty.
[1145] Bruno Ferrari: „Sundejte ze mne tu ženskou.“
Jak jsem sháněl český překlad Cyrana od Vrchlickýho, tak jsem hlavně narazil na spoustu informací o tom, že Cyrano byl teplej. Pak jsem si to spojil s baladou ve dvoře burgundském a vybavil se mi Bruno:
Svůj širák odhazují v dáli
a s grácií, tam leží on.
Teď snímám plášť, který mne halí
a tasím – luzný těla sklon…
Když jsem se s touhle představou svěřil v práci, dostal jsem vynadáno od lesbické kolegyně, že je to klišé a necitlivé a vůbec.
Baubo,
„Vykořistila jsem okamžik, kdy mne nechali o samotě a jelikož jsem věděla od dnešního jitra, na čem jsem stran svého únosu, prchla jsem pomocí svých šatů oknem a doufajíc, že najdu svého chotě zde, proběhla jsem sem.“
Dostat tuhle větu paní Bonacieux jako větný rozbor, nebo tu vaši, asi bych se u maturity docela opotil. Vrchlický byl šílenec.
Halladine, to by asi bylo hodně popravenejch královen 🙂
I když Jindřich VIII. byl v tomhle poměrně důslednej. Aby ne, když poprava za velezradu byla jednodušší než rozvod, když se stávající manželka omrzela a bylo třeba ji vyměnit za novější kus.
tak samozřejmě, královna asi musela zachovávat určitý dekórum a nepředvádět nevěru moc veřejně. A milenec by asi měl být apolitický, zahýbat v buckinhghamem zavánělo velezradou asi spíš pro paktování s nepřítelem, než pro porušení manželského slibu.
Honzo že Ž.
Vrchlického Mušketýři vyšli po hadráku (1996) u Paseky v luxusním ilustrovaném dvouknihovém vydání. Mám je doma. Materiál přebalu je velmi příjemný do ruky a krásně se drží. Kam se na to hrabe tablet.