maYdo,
jistěže není v ničích silách přečíst všechno. Ale snažit se můžeš 😉
A co se týká toho souzení – viz 1294.
Sakra, teď koukám,že si částečně odporuju 😀
“ dokonce první díl
ságy jakéhosi severského ponurého úchyla: Trygve Gulbranssen – Věčně zpívají lesy“
No vidíte, skimici a já zrovna tohle dílo toho severskýho úchyla mám velice ráda a četla jsem ho několikrát 🙂
Naopak mám nějak nechuť k současné módní vlně severských detektivek. Možná si nějakou přečtu, až budou v módě jižanské detektivky 🙂
Však já se snažím, Halaldine. .-)
Ale vybírám si to, o čem si myslím já, že stojí za přečtení a ne to, co dal do osnov nějakej ouřada, že se to číst musí.
1300
Jen jestli není ještě větší průser nechat někohoaby nečetlvůbec nic…
Pokud použijeme pro gympl termín „všeobecně vzdělávací škola“ , pak k tomu patří i určitá znalost literatury.
Samozřejmě, spory o tom,co do té literatury,která by měla být všeobecně známa,a studenti byo ní měli něco vědět,mohou být .
„mám pocit,
že to dávali někde v rozhlase. Četbu z té knihy. Zhruba v té době a tom čase, kdy dávali “Jak se máte Vondrovi” (se Švorcovou a Ebenem).“
jo, dávali to v rozhlase. JAko četbu před polednem v neděli. Ale to jsem byla poměrně malá. Pamatuju si tu znělku, a že to máti poslouchala, když vařila oběd.
Vondrovi se začali vysílat mnohem později, až někdy v sedmdesátých letech. Nevylučuju ovšem, že to opakovali.
On v tom fakt učinkoval pravdoláskař Eben? V takovej prorežimní srágoře?
Mimochodem, teď dávají nebo nedávno dávali aktualizovaný Vondrovy, kde si z těch komoušů dělají rádoby psinu a je to ještě úchylnější a blbější, než komunistický Vondrovi.
[1285] No, já si to prostě nemyslím. Abych přečetl celou knihu, když musím, to je opravdu špatně.
Nehledě na to, že i v té povinné sadě, aspoň za nás, bývaly kousky, na které člověk opravdu v danou chvíli nemusí mít náladu nebo nervy. Momentálně mě napadají třeba Ostře sledované vlaky.
maydo 1300,
ad „Ale může, pokud má kantor všech pět pohromadě a umí učit“ – NESMYSL!
Nemůže jeden „hrát mariáš“, druhý „kanastu“ a učitel vyučovat „poker“. To prostě nemůže dát dohromady, i když jsou to všechno „karty“! 😀
[1288] No, to je právě ten problém, že povinnou literaturu je nutno přečíst teď. Mně se docela líbilo číst Chrám Matky boží v Paříži, ale vzhledem k termínu jsem stihl tak třetinu a druhou polovinu už jsem jen prolistoval. Asi už se k těm pěti stům stránkám nikdy nevrátím, to líbilo by se už nemuselo vrátit.
„Jen jestli není ještě větší průser nechat někoho, aby nečetl vůbec nic…“
Když někdo nechce číst vůbec nic, nemá smysl ho do četby nutit.
Samozřejmě, na gymplu se obvykle takoví studenti nevyskytují. Nebo aspoň neměli by. Ale zase například na matematických gymplech lze očekávat studenty, pro které je literatura hodně v pozadí a jejich priority jsou úplně jinde, než mít načtenou pivinnou četbu.
1305 maYdo tak pozor!
Autory (!!!) seriálu „Jak se máte Vondrovi“ byli vesměs disidenti! Tak bych to Ebenovi tu malou prostituci odpustil.
Autoři (vyjímám) : Josef Nesvadba, Karel Steigerwald, Alex Koenigsmark, Jan Dušek, Lucie Bělohradská, Ivan Kříž, Pavel Kraus, Karel Hvížďala, Pavel Landovský, Jan Otčenášek….
proboha rputi, Vy jste snad přečetla každý dílo, který se v lireratuře probíralo a to přesně v době, kdy se zrovna probíralo?
[1293]A není to jen generační záležitost, roli hraje i osobní ladění, životní etapa, kdy to člověk vezme do ruky, ba i momentální nálada.
A to je podle mého právě přesně to, o co běží.
Jak to zařídit při vyučování jinak, lépe, nevím.
Skimici, cože???????
Vždyť to bylo naprosto příšerný a propagandistická agitka. To by mně teda zajímalo pozadí, jak a proč to vzniklo…..
Dobré dopolední vespolek,
zpětně dočítám a nesmírně se bavím.
Skimici,
splácat dohromady trampy (BTW, frajerskou lžíci v kanadě nosívali jen čuňata a debilové), folkové fesťáky a Brontosaury (hnutí, nikoliv hudební skupinu)je fakt síla – byť jsou tyto tři množiny s průnikem nenulovým, opravdu se to nepřekrývalo natolik, aby to byl jeden proud.
Stran povinné četby, dříve to nepochybně byla prorežimní záležitost, ale i tak jsem tam objevila i díla zajímavá a čtivá. Ke knihám mám velkou afinitu, takže mi to „povinné“ ani nevadilo, navíc ruštinářka nás do četby klasiků nenutila, a sama diktovala obsahy vybraných děl i s vysvětlivkami. Cosi jsem se číst pokusila, skončilo to záhy a nezdarem (kromě „Timur a jeho parta“, to jsem dočetla celé, a pohádky „Krása nesmírná“ považuji za mnoho prozrazující o ruské povaze). Taktéž mne neoslovily romány francouzské, kupodivu mi nehoví ani francouzské detektivky. Z české „povinné“ jsem zvládla snad všechno, byť opět F.L.Věk (naštěstí jen první díl) byl pro mne k nepřežití – zrovna jako např. Kronika klubu Pickwickovců, pro změnu na seznamu literatury pro studium jazyka anglického. Přiznám se, řada amerických autorů mi lezla krkem taky, byť mám mezi nimi i své oblíbence.
Suma sumárum, nejsem „románový“ typ, ať už to píše kdokoliv, od Asimova taky preferuji povídky „Já, robot“ a ne tu šílenou ságu…
K Olbrachtovi snad jen tolik, že zatímco „Nikola Šuhaj“ mne nenadchnul, „Golet v údolí“ naopak ano. I filmové zpracování je IMHO zdařilé, zatímco „Balada pro banditu“ mi přišla potrhlá – Polívka sice skvělý, ale Donutil mi prostě jako loupežník nesedí, pro mne je to strejda z vesnice v ožvejkaném saku (IMHO nejlepší roli měl v Pelíškách), s tvářemi napapaného křečka. Iva Bittová je muzikantka od Pánaboha a nemusí se k tomu svlíkat 🙂 Trochu mi to přišlo jako „Jesus Christ Superstar“ po česku – parta trampů sehrála osudový příběh (vs. parta hipíků učinila dtto, navíc s černým Jidášem – ten film asi bude brzo trezorový ?!).
Suma sumárum souhlasím se Rputí – když už povinná četba, měl by pedagog provést i doprovodný výklad, a vybírat taková díla, která budou přiměřená věku a vyspělosti čtenářů. Tedy např. od vybraného autora navrhnout děl několik, a dítka by si sama vybrala, třeba podle stručné anotace na záložce.
S knížkami to mám asi podobně jako s filmy – některé se nedaly přežít a už je víckrát nemusím, některé byly skvělé, ale stačilo přečíst jednou za život (hluboký dojem přetrvává), některé mám silně ohmatané a vždy po ruce 🙂 A spousta takových, kdy po přečtení někam zapadly a už si ani nevybavím autora či název díla.
„Současná skladba literatury je na tom mnohem líp, ovšem v reálu to plodí zdělance, kteří za vrchol modernizace Shakespeara považují inscenaci na kolečkových bruslích.“
no, to je otázka…
V povinné četbě je dnes například Viewegh a Havel a řekla bych, že zrovna z okruhu ctitelů jejich díla hojně pocházejí ti zdělanci, co zároveň obdivujou Hamleta na kolečkových bruslích.
Šumaváku,
k tomu prakoni – no kdo umí, ten umí 🙂 Nedá se než tiše závidět, a držet palce dalším archeogenetikům, že budou úspěšní taky.
Mno,i povinná četba Havla může být jistým způsobem prospěšná ! 😀
„Eventuelně dnes modernější – proč se to mám učit, když mám Google?“
ještě k tomu googglu – no, já googgle hodně používám. Hledám tam adresy, kontakty, postupy, výrobky. Když potřebuju nějaký zákon, najdu si ho na googglu. Nemusím opotřebné přepisovat, okopíruju to.
objem informnací je prostě dne s moc velký, na to, aby jeden nosil všechno v hlavě. Důležitý je s těmi údaji umět pracocat a používat je.
Považuju za důležitejší, aby student znal souvislosti, které vedly k francouzské revoluci a návaznost událostí a svět se nezboří, když si přesný rok dobytí Bastily nebo přesnou citaci nějakého výroku ověří na googglu.
Ale co s tím, když sice má v hlavě přesně data a jména, ale neumí ty souvislosti a návaznosti? Ty se na tom googglu hledají mnohem hůř.
Potíž je, že se ty letopočty mnohem snáz zkouší a testují. A ono je to podobný i s tou literaturou. Je mnohem snažší studentům nařídit, že teď musí číst tohle, neb se to bude probírat, než v rámci výkladu podat stručnou informaci, o čem co je a nechat na nich, ať si vyberou, co z toho by je mohlo zaujmout.
1314 Matzurko
bez mučení přiznám, že mi to opravdu splývá. Trempi, Brontosauři a Lochotín ale je to z mé strany samozřejmě povrchní, nikdy jsem se toho neúčastnil a neměl jsem z toho okruhu přátele abych se dozvěděl víc.
Snad jen poznámka – folkaři na Portu začali jezdit až poslední roky před změnou režimu, mám pocit (ale zase nemůžu tvrdit, nebyl jsem). Předtím to bylo ortodoxní. Podobně Pražské Jazzové Dny byly ze začátku Jazzovou Sekcí koncipovány jako přehlídka Jazzu (Stivín, Steamboat Stompers apod), až později roku 1977 se tam objevilo Extempore, Žabí hlen o 2 roky později a pak už vlastně byly jazzové skupiny vlastně jenom tolerovány.
[1315] Hamleta na kolečkových bruslích si radši ani nepředstavuji. Z Hamleta bez Hamleta jsem aspoň viděl ukázku.
Kdybych ho potkal, tak bych mu řekl: A co ty, Hamlete, synovče a synu…
maydo 1318,
fÍGL je v tom, že nejdřív musí mít ty znalosti a umět s nimi pracovat, aby vůbec věděl, co na tom Googlu má hledat!
skimici,
na Lochotíně jsem nikdy nebyla, ani u Brontosaurů. Trochu jsem v mládí trempovala, leč naše parta milovala Bohatýrskou trilogii a Dva divochy (od Setona); a nikdy jsme nebyli ortodoxní (viz Nohavicovo „Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu…“) U táboráků se s kytarami nejlépe zpívaly písníčky folk & country, takže jsem k tomuto tíhla taky, i když taky výběrově.. to by bylo na dlouhou debatu.
Nicméně, celá tato scéna po revoluci nějak vymizela…. už to asi není ono, anebo jsem prostě zestárla 🙂
Shakespeare… toho mám spojeného s filmy se Sirem Laurencem Olivierem. A knihou „Z oříšku královny Mab“, kterou nám na gymplu angličtinářka anglickou literaturu uvedla.
A taky, jak jinak „Zkrocení zlé ženy“ s paní Liz Taylor 😀 !!!! Nojo, on se tam vlastně mihnul i mladičký Míša Yorků, než se pak d´Artagnanoval 🙂
(1259) Mně se také povinné četbě zadařilo vyhnout a s tím, jaká tehdy byla, považuji její seznam a její vyžadování za zmíněný „výron blbosti“. Zato jsem stačil přečíst spoustu jiných, IMHO přínosnějších věcí. Až se z toho vyučující ošívali, když se náhodou zeptali …(asi jako MaYda v 1275, ještě spíše jako dvd 1288)
(1260) Skimici, trampové byli v lesích a ne na Lochotíně a „za nic rádi“ nebyli ani oni, ani komunistové.
(1290)Já přečetl dokonce všechny tři díly, i když kdysi dávno. Doma takových knih byla spousta, zato žádná televize.
1317 – škoda Halle, žes to neřekl dřív…..
V poplyšákovém nadšení jsem si něco Havlových knížek koupil, pokoušel se je přečíst…..aby po pár letech jeho panování na Hradě skončily postupně v kontejnerech na dálnici mezi Humpolcem a Jihlavou…….dělal jsem pořádek v knížkách na chalupě, kam se vždy přesunovaly „knížky na důchod“ – ale ta nechuť k nim zůstala furt….
Drtivou většinu zde zmiňovaných románů jsem nedočetl, také nejsem románový typ, raději literaturu faktu – z tohoto důvodu nemám rád ani fantasy, v těch „faktech“ je daleko víc neuvěřitelných historek, než v těch vymyšlených….
Přemohl jsem se k Idiotovi a tím jsem ruský fond vyčerpal, Remarqua nikdy nedočetl, dtto Olbracht, nejhůře dopadly americké romány….
Sci-fi hlavně českou, ruská a polská mě moc nebere….
Ač jsem dočetl severského Forest Gumpa (stoletý stařík od Jóó´Ńesbóó), modním seveřanům se vyhýbám – v těch jejich jménech se ztrácím víc než v různých Ivanech Sergejovičích a Sergejech Ivanovičích…..
Na vás, co jste četli ty seveřany si dám pozor, minimálně se k vám budu přibližovat ze závětrné strany……
Matzurko 😀 😀
myslíš i tohle ?
My třeba nadáváme na naše prezidenty, ale podívejte na Ameriku. Která země má tak blbé prezidenty jako oni? Žádná, před tím je třeba se sklonit.
Simone,
když už zmiňuješ ruskou fantasy……Dost se mi líbil“ Poslední pán prstenů“
Je to remake tolkiena , všechno je naopak, elfové zlí, skřeti dobří.
Odtamtuď pochází i můj nick 🙂
„fÍGL je v tom, že nejdřív musí mít ty znalosti a umět s nimi pracovat, aby vůbec věděl, co na tom Googlu má hledat!“
No, dyť jo, vždyť píšu, že podstatný je znát souvislosti a návaznosti a ne mít nadrilovaný jména a přesná data.
Mimochodem, máte na mysli opravdu „znalosti“ a ne „údaje“?
1326
Pardon,ty zmiňuješ sci-fi
1329 – noo…jako ve všem, i zde mám výjimky, některé nečeské scifi beru, fantasy …no taky.
Takže se na toho Jeskova určitě podívám, až se odpo vrátím…..z hospody, protože zítra už jdu na chirurgii se dozvědět, kdy že mě kuchnou, takže dneska si chci ještě užít své celé slinivky (sice pak budu prý zdravý, ale na hadry – inzulín denně apod.).
maYdo 1328,
když už chcete provokovat, tak, prosím, ne tak infantilně! 😀
Co je na tom infantilního a provokačního?
Poměrně často se setkávám s tím, že lidi považiují za „znalosti“, když někdo umí vysypat našprtané údaje a přitom s nimi neumí pracovat.
Buhehehe, já jezdil na Porty od roku 84. Když už nestačilo výstaviště, rozšířilo se to na Lochotín. Skvělá atmosféra. Kdo nezažil, neuvěří. To je zbytečné vykládat. Zažil jsem jeden z prvních konzertů Nohavici(kokot, nedrží slovo), Ludky, Palečka a Janíka, i pedofil Nedvěd budil nadšení. Dokonce jsem jel v rámci tehdejšího brontosaurovského náboru sázet stromky do Jizerek. Vysadil jsem jich přes tisícovku. Blbec.
Já většinou knihu přelousknu ihned, i kdybych neměl spát. Ale asi stárnu, protože posledního Waltariho jsem s odporem odložil. Bohužel je na něm vidět, jak se stal notorikem. Tak uboze, jako jeho hrdinové, by asi nejednal ani Pepa Vyskoč. Jiný seveský autor po Věčně zpívajících lesích ještě napsal tuším Vane vítr z hor a Není jiné cesty. Ta poslední mne už moc nezaujala.
Halle,
pan Born tam má i lepší postřehy. Větičku o prezidentech považuji za bonmot, jinak by to zasloužilo rozvinout – USA přeci jen měly těch prezidentů více, tak jde o to, na které konkrétně se poznámka vztahovala.
Ad severští autoři,
z dětských knih se mi líbily jen „Děti z Bullerbynu“, možná hlavně kvůli ilustracím Heleny Zmatlíkové.
Jinak… od Waltariho jen Sinuhet, Ježíšovi věnované „Jeho království“ mne nenadchlo, a „Poslední Etrusk“ zůstal nedočten.
Hmm, teď jsem si přečetla knihu z dceřina povinného seznamu – Gaarderovu „Dívku s pomeranči“, a málem mne trefilo – pro mne dost depresivní, takže jsem se divila, proč je ausgerechnet toto doporučeno dvanáctiletým pubošům. Kdo nečetl – patnáctiletý chlapec obdržel k narozenínám dopis od svého otce, který mu zemřel v době jeho 4 let. V dopise mu píše o záhadné dívce jeho života. Prokládáno vzpomínkami mladíka na zážitky s tátou, zejména na dobu jeho umírání (asi něco zhoubného a šlo to rychle), a současnými postřehy – matka se posléze znovu vdala, s otčímem má chlapec vztah snad dobrý, i když asi ne vřelý. Při čtení jsem měla silnou potřebu na sebe navlíct svetr a posilnit se alkoholem 🙂
Jo Nesbo naopak asi přibude k mým oblíbencům :), aspoň co se detektivek týče.
Matzurko,
od Clintona s angažmá v Juhošcě prakticky všichni.
Poslední Etrusk i Jeho království se mi líbilo.
Původně jsem od Waltariho kupoval všechno co vyšlo.
Ale začíná se opakovat , podobně jak Remarque
1. Když to samé říkal Viktor, bylo to špatně.
2. Oni si ti Němci fakt myslí, že když sa nad něčím usnesou, bude to stačit. Co s těma, co už došli a s těma, co jsou „Syřané“ ? Jak je bez „násilí“ a srdcervoucích scén odlifrují ? I ženy a děti ?
Názor Viktora je dnes názorem Německa. A nikdo se nestydí.
1339
No, ono to ho spousta , co říká Německo a Eu postrádá logiku.
Třeba teď chtějí, aby Řekové nasadili lodě a vrtulníky.
Co ty lodě a vrtulníky jako mají dělat ? Naloďovat pasažéry z gumáků a vozit do řecka ?
Zbytečně utracené peníze.
Pokud neřeknou “ Seberte je , a vysaďte zpátky v Turecku“ anebo lodě potápějte, postrádá to smysl.
A kdyby je vysazovali v Turecku, Turci by hóódně řvali o porušování suverenity. A možná nejen řvali…..
Když už je řeč o literatuře, přidám něco o Dostojevském. Jeho knihy jsou v podstatě velmi dobré kriminálky, základní situace jsou dramaticky propracované. Proto je také zhusta inscenován. Ostatní hlubokomyslná omáčka je dle mého mínění jen povinná daň okolnosti, že byl placen od stránky, knihy vycházely na pokračování v „tlustých žurnálech“ a on potřeboval další a další ruble do hry. Ostatně soudím, že stejné důvody vedly k rozsáhlosti opusů i Dickense a další autory 19. století. Dnes to nahrazují nekonečné televizní seriály.
1341
JJ, tehdy se práva na díla prodávaly jednorázově.
čili z dalších vydání se nedaly očekávat příjmy.
ještě 1314 Matzurko
tak vidíte. Mrkněte na Františka I a 1334 a máte Lochotína a Brontosaury v jednom.
Tak jakápak síla!
Myšlenku:
Když někdo nechce číst vůbec nic, nemá smysl ho do četby nutit.
asi zastávají hlavně cikání a vztahují to na všchno učení, kromě počtů, aby si uměli spočítat dávky.
Jinak pokud si někdo při čtení posunuje papírek po řádcích, tak vynechání povinné četby představuje úsporu času, který je možno věnovat na nšěco jiného.
Pokud se někdo už v mládí naučí rychločtení, pak zvládne přečíst mnoho (včetně povinné literatury (která nemusí být s jistotou špatná) a sám se rozhodne, co ho zaujalo a co může číst pomaleji.
(1334) Stejný autor. Je to trilogie (ne Bohatýrská 😛 ).
(1335) S těmi monarchiemi i jinými nápady to má dost idealizované, ale je to holt už starší pán.
Waltari má i docela dobré detektivky s komisařem Palmu. Ironické, místy poněkud sociální, ale snesitelně.
Ty nyní módní, severské, me nějak nelákají. Asi moc vychvalované.
Zdravím sešlost a vznáším dotaz, zda někdo z přítomných má relevantní zkušenost se změkčováním vody, ať chemicky nebo magnetem?
Měkká voda – proti proudu, tvrdá voda – po proudu. Ale na kanoi. 😛
1340 Halle
Jak, co maj dělat? Proč to komplikuješ?
Rozkaz zněl jasně: „Nasadit lodě a vrtulníky!“
1347 bacit je málo:-)))))))
Quivis, můžu vás ujistit, že cikánka nejsem a dávky neberu.
A nevěřím, že bych něčeho dosáhla tím, že budu kohokoliv k četbě nutit. Rozhodně ne toho, že takový člověk bude číst rád a s chutí a že si z tej četby něco odnese.
Pokud jde o rychlo čtení, tož je to metoda, jak rychle vstřebat hodné textu. Ale zase je otázka, co si člověk odnese z knihy, kterou si „naleje “ do hlavy a ani si ji pořádně nevychutná.
Někde jsem četla, že rychločtení není metoda, která by přispívala ke kvalitě čtení a že pro četbu krásné literatury není vhodné.
Pokud ovšem není cílem čtenáře světový rekord v objemu zhltaných kni, bez nějakého hlubšího prožitku.
maYdo,
jistěže není v ničích silách přečíst všechno. Ale snažit se můžeš 😉
A co se týká toho souzení – viz 1294.
Sakra, teď koukám,že si částečně odporuju 😀
“ dokonce první díl
ságy jakéhosi severského ponurého úchyla: Trygve Gulbranssen – Věčně zpívají lesy“
No vidíte, skimici a já zrovna tohle dílo toho severskýho úchyla mám velice ráda a četla jsem ho několikrát 🙂
Naopak mám nějak nechuť k současné módní vlně severských detektivek. Možná si nějakou přečtu, až budou v módě jižanské detektivky 🙂
Však já se snažím, Halaldine. .-)
Ale vybírám si to, o čem si myslím já, že stojí za přečtení a ne to, co dal do osnov nějakej ouřada, že se to číst musí.
1300
Jen jestli není ještě větší průser nechat někohoaby nečetlvůbec nic…
Pokud použijeme pro gympl termín „všeobecně vzdělávací škola“ , pak k tomu patří i určitá znalost literatury.
Samozřejmě, spory o tom,co do té literatury,která by měla být všeobecně známa,a studenti byo ní měli něco vědět,mohou být .
„mám pocit,
že to dávali někde v rozhlase. Četbu z té knihy. Zhruba v té době a tom čase, kdy dávali “Jak se máte Vondrovi” (se Švorcovou a Ebenem).“
jo, dávali to v rozhlase. JAko četbu před polednem v neděli. Ale to jsem byla poměrně malá. Pamatuju si tu znělku, a že to máti poslouchala, když vařila oběd.
Vondrovi se začali vysílat mnohem později, až někdy v sedmdesátých letech. Nevylučuju ovšem, že to opakovali.
On v tom fakt učinkoval pravdoláskař Eben? V takovej prorežimní srágoře?
Mimochodem, teď dávají nebo nedávno dávali aktualizovaný Vondrovy, kde si z těch komoušů dělají rádoby psinu a je to ještě úchylnější a blbější, než komunistický Vondrovi.
[1285] No, já si to prostě nemyslím. Abych přečetl celou knihu, když musím, to je opravdu špatně.
Nehledě na to, že i v té povinné sadě, aspoň za nás, bývaly kousky, na které člověk opravdu v danou chvíli nemusí mít náladu nebo nervy. Momentálně mě napadají třeba Ostře sledované vlaky.
maydo 1300,
ad „Ale může, pokud má kantor všech pět pohromadě a umí učit“ – NESMYSL!
Nemůže jeden „hrát mariáš“, druhý „kanastu“ a učitel vyučovat „poker“. To prostě nemůže dát dohromady, i když jsou to všechno „karty“! 😀
[1288] No, to je právě ten problém, že povinnou literaturu je nutno přečíst teď. Mně se docela líbilo číst Chrám Matky boží v Paříži, ale vzhledem k termínu jsem stihl tak třetinu a druhou polovinu už jsem jen prolistoval. Asi už se k těm pěti stům stránkám nikdy nevrátím, to líbilo by se už nemuselo vrátit.
„Jen jestli není ještě větší průser nechat někoho, aby nečetl vůbec nic…“
Když někdo nechce číst vůbec nic, nemá smysl ho do četby nutit.
Samozřejmě, na gymplu se obvykle takoví studenti nevyskytují. Nebo aspoň neměli by. Ale zase například na matematických gymplech lze očekávat studenty, pro které je literatura hodně v pozadí a jejich priority jsou úplně jinde, než mít načtenou pivinnou četbu.
1305 maYdo tak pozor!
Autory (!!!) seriálu „Jak se máte Vondrovi“ byli vesměs disidenti! Tak bych to Ebenovi tu malou prostituci odpustil.
Autoři (vyjímám) : Josef Nesvadba, Karel Steigerwald, Alex Koenigsmark, Jan Dušek, Lucie Bělohradská, Ivan Kříž, Pavel Kraus, Karel Hvížďala, Pavel Landovský, Jan Otčenášek….
proboha rputi, Vy jste snad přečetla každý dílo, který se v lireratuře probíralo a to přesně v době, kdy se zrovna probíralo?
[1293] A není to jen generační záležitost, roli hraje i osobní ladění, životní etapa, kdy to člověk vezme do ruky, ba i momentální nálada.
A to je podle mého právě přesně to, o co běží.
Jak to zařídit při vyučování jinak, lépe, nevím.
Skimici, cože???????
Vždyť to bylo naprosto příšerný a propagandistická agitka. To by mně teda zajímalo pozadí, jak a proč to vzniklo…..
Dobré dopolední vespolek,
zpětně dočítám a nesmírně se bavím.
Skimici,
splácat dohromady trampy (BTW, frajerskou lžíci v kanadě nosívali jen čuňata a debilové), folkové fesťáky a Brontosaury (hnutí, nikoliv hudební skupinu)je fakt síla – byť jsou tyto tři množiny s průnikem nenulovým, opravdu se to nepřekrývalo natolik, aby to byl jeden proud.
Stran povinné četby, dříve to nepochybně byla prorežimní záležitost, ale i tak jsem tam objevila i díla zajímavá a čtivá. Ke knihám mám velkou afinitu, takže mi to „povinné“ ani nevadilo, navíc ruštinářka nás do četby klasiků nenutila, a sama diktovala obsahy vybraných děl i s vysvětlivkami. Cosi jsem se číst pokusila, skončilo to záhy a nezdarem (kromě „Timur a jeho parta“, to jsem dočetla celé, a pohádky „Krása nesmírná“ považuji za mnoho prozrazující o ruské povaze). Taktéž mne neoslovily romány francouzské, kupodivu mi nehoví ani francouzské detektivky. Z české „povinné“ jsem zvládla snad všechno, byť opět F.L.Věk (naštěstí jen první díl) byl pro mne k nepřežití – zrovna jako např. Kronika klubu Pickwickovců, pro změnu na seznamu literatury pro studium jazyka anglického. Přiznám se, řada amerických autorů mi lezla krkem taky, byť mám mezi nimi i své oblíbence.
Suma sumárum, nejsem „románový“ typ, ať už to píše kdokoliv, od Asimova taky preferuji povídky „Já, robot“ a ne tu šílenou ságu…
K Olbrachtovi snad jen tolik, že zatímco „Nikola Šuhaj“ mne nenadchnul, „Golet v údolí“ naopak ano. I filmové zpracování je IMHO zdařilé, zatímco „Balada pro banditu“ mi přišla potrhlá – Polívka sice skvělý, ale Donutil mi prostě jako loupežník nesedí, pro mne je to strejda z vesnice v ožvejkaném saku (IMHO nejlepší roli měl v Pelíškách), s tvářemi napapaného křečka. Iva Bittová je muzikantka od Pánaboha a nemusí se k tomu svlíkat 🙂 Trochu mi to přišlo jako „Jesus Christ Superstar“ po česku – parta trampů sehrála osudový příběh (vs. parta hipíků učinila dtto, navíc s černým Jidášem – ten film asi bude brzo trezorový ?!).
Suma sumárum souhlasím se Rputí – když už povinná četba, měl by pedagog provést i doprovodný výklad, a vybírat taková díla, která budou přiměřená věku a vyspělosti čtenářů. Tedy např. od vybraného autora navrhnout děl několik, a dítka by si sama vybrala, třeba podle stručné anotace na záložce.
S knížkami to mám asi podobně jako s filmy – některé se nedaly přežít a už je víckrát nemusím, některé byly skvělé, ale stačilo přečíst jednou za život (hluboký dojem přetrvává), některé mám silně ohmatané a vždy po ruce 🙂 A spousta takových, kdy po přečtení někam zapadly a už si ani nevybavím autora či název díla.
„Současná skladba literatury je na tom mnohem líp, ovšem v reálu to plodí zdělance, kteří za vrchol modernizace Shakespeara považují inscenaci na kolečkových bruslích.“
no, to je otázka…
V povinné četbě je dnes například Viewegh a Havel a řekla bych, že zrovna z okruhu ctitelů jejich díla hojně pocházejí ti zdělanci, co zároveň obdivujou Hamleta na kolečkových bruslích.
Šumaváku,
k tomu prakoni – no kdo umí, ten umí 🙂 Nedá se než tiše závidět, a držet palce dalším archeogenetikům, že budou úspěšní taky.
Mno,i povinná četba Havla může být jistým způsobem prospěšná ! 😀
„Eventuelně dnes modernější – proč se to mám učit, když mám Google?“
ještě k tomu googglu – no, já googgle hodně používám. Hledám tam adresy, kontakty, postupy, výrobky. Když potřebuju nějaký zákon, najdu si ho na googglu. Nemusím opotřebné přepisovat, okopíruju to.
objem informnací je prostě dne s moc velký, na to, aby jeden nosil všechno v hlavě. Důležitý je s těmi údaji umět pracocat a používat je.
Považuju za důležitejší, aby student znal souvislosti, které vedly k francouzské revoluci a návaznost událostí a svět se nezboří, když si přesný rok dobytí Bastily nebo přesnou citaci nějakého výroku ověří na googglu.
Ale co s tím, když sice má v hlavě přesně data a jména, ale neumí ty souvislosti a návaznosti? Ty se na tom googglu hledají mnohem hůř.
Potíž je, že se ty letopočty mnohem snáz zkouší a testují. A ono je to podobný i s tou literaturou. Je mnohem snažší studentům nařídit, že teď musí číst tohle, neb se to bude probírat, než v rámci výkladu podat stručnou informaci, o čem co je a nechat na nich, ať si vyberou, co z toho by je mohlo zaujmout.
1314 Matzurko
bez mučení přiznám, že mi to opravdu splývá. Trempi, Brontosauři a Lochotín ale je to z mé strany samozřejmě povrchní, nikdy jsem se toho neúčastnil a neměl jsem z toho okruhu přátele abych se dozvěděl víc.
Snad jen poznámka – folkaři na Portu začali jezdit až poslední roky před změnou režimu, mám pocit (ale zase nemůžu tvrdit, nebyl jsem). Předtím to bylo ortodoxní. Podobně Pražské Jazzové Dny byly ze začátku Jazzovou Sekcí koncipovány jako přehlídka Jazzu (Stivín, Steamboat Stompers apod), až později roku 1977 se tam objevilo Extempore, Žabí hlen o 2 roky později a pak už vlastně byly jazzové skupiny vlastně jenom tolerovány.
[1315] Hamleta na kolečkových bruslích si radši ani nepředstavuji. Z Hamleta bez Hamleta jsem aspoň viděl ukázku.
Kdybych ho potkal, tak bych mu řekl: A co ty, Hamlete, synovče a synu…
maydo 1318,
fÍGL je v tom, že nejdřív musí mít ty znalosti a umět s nimi pracovat, aby vůbec věděl, co na tom Googlu má hledat!
skimici,
na Lochotíně jsem nikdy nebyla, ani u Brontosaurů. Trochu jsem v mládí trempovala, leč naše parta milovala Bohatýrskou trilogii a Dva divochy (od Setona); a nikdy jsme nebyli ortodoxní (viz Nohavicovo „Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu…“) U táboráků se s kytarami nejlépe zpívaly písníčky folk & country, takže jsem k tomuto tíhla taky, i když taky výběrově.. to by bylo na dlouhou debatu.
Nicméně, celá tato scéna po revoluci nějak vymizela…. už to asi není ono, anebo jsem prostě zestárla 🙂
Shakespeare… toho mám spojeného s filmy se Sirem Laurencem Olivierem. A knihou „Z oříšku královny Mab“, kterou nám na gymplu angličtinářka anglickou literaturu uvedla.
A taky, jak jinak „Zkrocení zlé ženy“ s paní Liz Taylor 😀 !!!! Nojo, on se tam vlastně mihnul i mladičký Míša Yorků, než se pak d´Artagnanoval 🙂
Pro ty, kdo mají rádi pana Adolfa Borna, doporučuji následující rozhovor – až nejsem monarchista, v mnohém bych si s tímto moudrým pánem rozuměla.
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Adolf-Born-pro-PL-Evropa-bude-prevalcovana-Nemecko-islamske-Merkelova-jen-plni-pokyny-EU-je-to-same-jako-kdyz-nas-okupovali-Nemci-419983
(1259) Mně se také povinné četbě zadařilo vyhnout a s tím, jaká tehdy byla, považuji její seznam a její vyžadování za zmíněný „výron blbosti“. Zato jsem stačil přečíst spoustu jiných, IMHO přínosnějších věcí. Až se z toho vyučující ošívali, když se náhodou zeptali …(asi jako MaYda v 1275, ještě spíše jako dvd 1288)
(1260) Skimici, trampové byli v lesích a ne na Lochotíně a „za nic rádi“ nebyli ani oni, ani komunistové.
(1290)Já přečetl dokonce všechny tři díly, i když kdysi dávno. Doma takových knih byla spousta, zato žádná televize.
1317 – škoda Halle, žes to neřekl dřív…..
V poplyšákovém nadšení jsem si něco Havlových knížek koupil, pokoušel se je přečíst…..aby po pár letech jeho panování na Hradě skončily postupně v kontejnerech na dálnici mezi Humpolcem a Jihlavou…….dělal jsem pořádek v knížkách na chalupě, kam se vždy přesunovaly „knížky na důchod“ – ale ta nechuť k nim zůstala furt….
Drtivou většinu zde zmiňovaných románů jsem nedočetl, také nejsem románový typ, raději literaturu faktu – z tohoto důvodu nemám rád ani fantasy, v těch „faktech“ je daleko víc neuvěřitelných historek, než v těch vymyšlených….
Přemohl jsem se k Idiotovi a tím jsem ruský fond vyčerpal, Remarqua nikdy nedočetl, dtto Olbracht, nejhůře dopadly americké romány….
Sci-fi hlavně českou, ruská a polská mě moc nebere….
Ač jsem dočetl severského Forest Gumpa (stoletý stařík od Jóó´Ńesbóó), modním seveřanům se vyhýbám – v těch jejich jménech se ztrácím víc než v různých Ivanech Sergejovičích a Sergejech Ivanovičích…..
Na vás, co jste četli ty seveřany si dám pozor, minimálně se k vám budu přibližovat ze závětrné strany……
Matzurko 😀 😀
myslíš i tohle ?
My třeba nadáváme na naše prezidenty, ale podívejte na Ameriku. Která země má tak blbé prezidenty jako oni? Žádná, před tím je třeba se sklonit.
Simone,
když už zmiňuješ ruskou fantasy……Dost se mi líbil“ Poslední pán prstenů“
Je to remake tolkiena , všechno je naopak, elfové zlí, skřeti dobří.
Odtamtuď pochází i můj nick 🙂
No a autor je Matzurčin kolega.
http://www.databazeknih.cz/autori/kirill-jurjevic-yeskov-282
A kdyby si to někdo chtěl přečíst, tady je to v doc
http://www41.zippyshare.com/v/mjcArhRR/file.html
„fÍGL je v tom, že nejdřív musí mít ty znalosti a umět s nimi pracovat, aby vůbec věděl, co na tom Googlu má hledat!“
No, dyť jo, vždyť píšu, že podstatný je znát souvislosti a návaznosti a ne mít nadrilovaný jména a přesná data.
Mimochodem, máte na mysli opravdu „znalosti“ a ne „údaje“?
1326
Pardon,ty zmiňuješ sci-fi
1329 – noo…jako ve všem, i zde mám výjimky, některé nečeské scifi beru, fantasy …no taky.
Takže se na toho Jeskova určitě podívám, až se odpo vrátím…..z hospody, protože zítra už jdu na chirurgii se dozvědět, kdy že mě kuchnou, takže dneska si chci ještě užít své celé slinivky (sice pak budu prý zdravý, ale na hadry – inzulín denně apod.).
maYdo 1328,
když už chcete provokovat, tak, prosím, ne tak infantilně! 😀
Co je na tom infantilního a provokačního?
Poměrně často se setkávám s tím, že lidi považiují za „znalosti“, když někdo umí vysypat našprtané údaje a přitom s nimi neumí pracovat.
A něco zajímavého a nového…..
https://www.youtube.com/watch?v=n6YJkZGP9zk
Buhehehe, já jezdil na Porty od roku 84. Když už nestačilo výstaviště, rozšířilo se to na Lochotín. Skvělá atmosféra. Kdo nezažil, neuvěří. To je zbytečné vykládat. Zažil jsem jeden z prvních konzertů Nohavici(kokot, nedrží slovo), Ludky, Palečka a Janíka, i pedofil Nedvěd budil nadšení. Dokonce jsem jel v rámci tehdejšího brontosaurovského náboru sázet stromky do Jizerek. Vysadil jsem jich přes tisícovku. Blbec.
Já většinou knihu přelousknu ihned, i kdybych neměl spát. Ale asi stárnu, protože posledního Waltariho jsem s odporem odložil. Bohužel je na něm vidět, jak se stal notorikem. Tak uboze, jako jeho hrdinové, by asi nejednal ani Pepa Vyskoč. Jiný seveský autor po Věčně zpívajících lesích ještě napsal tuším Vane vítr z hor a Není jiné cesty. Ta poslední mne už moc nezaujala.
Halle,
pan Born tam má i lepší postřehy. Větičku o prezidentech považuji za bonmot, jinak by to zasloužilo rozvinout – USA přeci jen měly těch prezidentů více, tak jde o to, na které konkrétně se poznámka vztahovala.
Ad severští autoři,
z dětských knih se mi líbily jen „Děti z Bullerbynu“, možná hlavně kvůli ilustracím Heleny Zmatlíkové.
Jinak… od Waltariho jen Sinuhet, Ježíšovi věnované „Jeho království“ mne nenadchlo, a „Poslední Etrusk“ zůstal nedočten.
Hmm, teď jsem si přečetla knihu z dceřina povinného seznamu – Gaarderovu „Dívku s pomeranči“, a málem mne trefilo – pro mne dost depresivní, takže jsem se divila, proč je ausgerechnet toto doporučeno dvanáctiletým pubošům. Kdo nečetl – patnáctiletý chlapec obdržel k narozenínám dopis od svého otce, který mu zemřel v době jeho 4 let. V dopise mu píše o záhadné dívce jeho života. Prokládáno vzpomínkami mladíka na zážitky s tátou, zejména na dobu jeho umírání (asi něco zhoubného a šlo to rychle), a současnými postřehy – matka se posléze znovu vdala, s otčímem má chlapec vztah snad dobrý, i když asi ne vřelý. Při čtení jsem měla silnou potřebu na sebe navlíct svetr a posilnit se alkoholem 🙂
Jo Nesbo naopak asi přibude k mým oblíbencům :), aspoň co se detektivek týče.
Matzurko,
od Clintona s angažmá v Juhošcě prakticky všichni.
Poslední Etrusk i Jeho království se mi líbilo.
Původně jsem od Waltariho kupoval všechno co vyšlo.
Ale začíná se opakovat , podobně jak Remarque
http://zpravy.idnes.cz/alzirsko-tunisko-maroko-nemecko-azyl-migrace-vlada-fx4-/zahranicni.aspx?c=A160203_114314_zahranicni_aha
1. Když to samé říkal Viktor, bylo to špatně.
2. Oni si ti Němci fakt myslí, že když sa nad něčím usnesou, bude to stačit. Co s těma, co už došli a s těma, co jsou „Syřané“ ? Jak je bez „násilí“ a srdcervoucích scén odlifrují ? I ženy a děti ?
Pro připomenutí třeba tento článek
http://echo24.cz/a/w7LKW/orban-uprchlici-jsou-problem-nemcu
Názor Viktora je dnes názorem Německa. A nikdo se nestydí.
1339
No, ono to ho spousta , co říká Německo a Eu postrádá logiku.
Třeba teď chtějí, aby Řekové nasadili lodě a vrtulníky.
Co ty lodě a vrtulníky jako mají dělat ? Naloďovat pasažéry z gumáků a vozit do řecka ?
Zbytečně utracené peníze.
Pokud neřeknou “ Seberte je , a vysaďte zpátky v Turecku“ anebo lodě potápějte, postrádá to smysl.
A kdyby je vysazovali v Turecku, Turci by hóódně řvali o porušování suverenity. A možná nejen řvali…..
Když už je řeč o literatuře, přidám něco o Dostojevském. Jeho knihy jsou v podstatě velmi dobré kriminálky, základní situace jsou dramaticky propracované. Proto je také zhusta inscenován. Ostatní hlubokomyslná omáčka je dle mého mínění jen povinná daň okolnosti, že byl placen od stránky, knihy vycházely na pokračování v „tlustých žurnálech“ a on potřeboval další a další ruble do hry. Ostatně soudím, že stejné důvody vedly k rozsáhlosti opusů i Dickense a další autory 19. století. Dnes to nahrazují nekonečné televizní seriály.
1341
JJ, tehdy se práva na díla prodávaly jednorázově.
čili z dalších vydání se nedaly očekávat příjmy.
ještě 1314 Matzurko
tak vidíte. Mrkněte na Františka I a 1334 a máte Lochotína a Brontosaury v jednom.
Tak jakápak síla!
Myšlenku:
Když někdo nechce číst vůbec nic, nemá smysl ho do četby nutit.
asi zastávají hlavně cikání a vztahují to na všchno učení, kromě počtů, aby si uměli spočítat dávky.
Jinak pokud si někdo při čtení posunuje papírek po řádcích, tak vynechání povinné četby představuje úsporu času, který je možno věnovat na nšěco jiného.
Pokud se někdo už v mládí naučí rychločtení, pak zvládne přečíst mnoho (včetně povinné literatury (která nemusí být s jistotou špatná) a sám se rozhodne, co ho zaujalo a co může číst pomaleji.
(1334) Stejný autor. Je to trilogie (ne Bohatýrská 😛 ).
(1335) S těmi monarchiemi i jinými nápady to má dost idealizované, ale je to holt už starší pán.
Waltari má i docela dobré detektivky s komisařem Palmu. Ironické, místy poněkud sociální, ale snesitelně.
Ty nyní módní, severské, me nějak nelákají. Asi moc vychvalované.
Zdravím sešlost a vznáším dotaz, zda někdo z přítomných má relevantní zkušenost se změkčováním vody, ať chemicky nebo magnetem?
Měkká voda – proti proudu, tvrdá voda – po proudu. Ale na kanoi. 😛
1340 Halle
Jak, co maj dělat? Proč to komplikuješ?
Rozkaz zněl jasně: „Nasadit lodě a vrtulníky!“
1347 bacit je málo:-)))))))
Quivis, můžu vás ujistit, že cikánka nejsem a dávky neberu.
A nevěřím, že bych něčeho dosáhla tím, že budu kohokoliv k četbě nutit. Rozhodně ne toho, že takový člověk bude číst rád a s chutí a že si z tej četby něco odnese.
Pokud jde o rychlo čtení, tož je to metoda, jak rychle vstřebat hodné textu. Ale zase je otázka, co si člověk odnese z knihy, kterou si „naleje “ do hlavy a ani si ji pořádně nevychutná.
Někde jsem četla, že rychločtení není metoda, která by přispívala ke kvalitě čtení a že pro četbu krásné literatury není vhodné.
Pokud ovšem není cílem čtenáře světový rekord v objemu zhltaných kni, bez nějakého hlubšího prožitku.