Prší prší jen se leje, kam koníčky pojedeme

Publikováno | Autor:

pojedeme na luka, až kukačka zakuká.

Kukačka už zakukala…
žuchty čvachty piškumpré
ať se pachtí světem dál
chramsty prousty sakrblé
kůň i prostý hovnivál…

… byl jsem jezdit : čvachty čvacht, žbluňky žbluňk, žáby v louce, srnky na stromech, můstek v hajzlu ( ovšem – kolem chaty a jezírka u pramene jsem na druhou stranu potoka informovat pana stavitele teda nešel!  😀 ) a teď navíc koním ještě zreznou podkovy!!!
Miluji Šumavu!
Kde jinde lezete hodinu po kamenech 300 m nahoru na kopec a nahoře zapadnete po břicho do bahna? A nevíte, jestli to, co vám stříká z uší, je voda nebo adrenalin.

PS.

Už leta hlásám, že zkušení jezdci, když prší, už sedí v hospodě.A nakonec jdu místo do hospody jezdit! Nestárnu já nějak?

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

904 komentářů u „Prší prší jen se leje, kam koníčky pojedeme“

  1. To by mě zajímalo, kde tu konferenci měli? Vykládat člověku, který v červnu topí, o globálním oteplení, je opovážlivé spoléhání na milost boží … si myslím …

    …Teplota na Zemi by mohla vzrůst nad dvojnásobek hraničních hodnot, varovala v pondělí Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Poukázala na rekordní nárůst produkce oxidu uhličitého (CO2) v loňském roce a v té souvislosti upozornila, že teploty na planetě by mohly v průměru vzrůst až o 5,3 stupně Celsia…
    http://www.novinky.cz/zahranicni/304457-svet-ma-nakroceno-k-otepleni-az-o-pet-stupnu-hrozi-extremni-klimaticke-vykyvy.html

  2. Tééda,
    teď mi přišel úžasnej emajl od jedný pani s leukémií, rakovinou vaječníků, haprujícím srdcem, nádorovým onemocněním krve a patrně i rýmou. Sám bych to nevymyslel líp:

    Zdravím Má milovaná,
    Ještě máte čas kvůli to pro mě?
    Žádám vás jménem Božím Odpověď mi hned Jakmile dostanu Vaši odpověď budu předávat vaše informace je do banky převést peníze na vás Informace je v pořádku
    Jmenuji se paní Adéla Madou jsem byl trpí onemocněním rakoviny vaječníků a můj doktor říká, že mám jen pár dní odjet….

    Škoda, že neumím pobřežněslonovinsky ani zdaleka tak dobře, jako umí ta paní česky 🙁

  3. 641 – PeSi, dobře jsi mne dnes rozesmál, zrovna když jsem otevíral poštu od výběrčí společnosti, že jsem dlužen Fedexu 42 dollarů a že mi k tomu přidávají penále dalších 10. Nakonec, aso po hodinovém telefonování, z toho 40 minut se debilními počítačovými předtáčkami, jsem zjistil, jejich blbá čtečka četla v čísle kreditní karty mou „0“ jako „6“. (Psáno rukou na obálku vhozenou do jejich sběrné schránky). Ovšem, místo aby mi rovnou napsali, že ta karta nefunguje, poslali to rovnou výběrčím. Takže se s nimi budu z princiiálních důvodů přít, což mi nakonec vyjde asi ještě o něco dráž. jenže takový už je světa běh.
    Schumi se ovšem rozeběhl do nezahlédnutelných intelektuálních výšin a bude-li takto pokračovat mohl by zakrátko přednášet jungiánskou psychologii sporu mazi rozumem a vírou.
    měj se…

  5. Andy, ono mít tatínka, který nepochází z opice, je holt pro mladou duši docela záhul…

  6. 2 ptakopysk – no, já z toho čtu, že Ti ta nešťastnice chce odkázat nějaký peníze… Má jen pár dní do odjezdu a chce si u Beboje a jiných božstev udělat očko… A protože jí zahynula tragicky dcera vprávo, tak hledá, komu by nahonem ještě pomohla…
    Já jen čekám, až si takhle začnou uplácet svědomí někteří jiní… A že jich je…

  7. Andy, když to napsala právnička, terapeutka a ještě jí z uší visej třešničky – tak jen při spatření bych se také uzavřel do tajné společnosti

  8. Mno a jinak, jak tak pozoruju radar, nemohu se zbavit pocitu, že je místy cosi špatně… Jak to říkal ten sv. Petr – vláda všechno posrala, 3x denně spláchnout…

  9. 2 Dušan – a to buď rád, že jsi u toho nebyl a neslyšel to osobně… My už jsme otrlí a na ledacos zvyklí… Dívenka byla Pšonka, matematička, a chtěla nás ohromit kulometnou angličtinou – a nás místo toho ohromovalo zjištění, že vůbec netuší, o čem blábolí, jen se naučila někde nazpaměť hromadu vzorců a rovnic. A neustále zkoušela Cimrmanovské úkroky stranou od dané otázky. Potenciálního školitele znám řadu let – a o5 mi nezbývá, než podotknout, že každý jest štěstí svého strojvedoucím… Já bych si jí za doktorandku nevzal. Mám jen jedny nervy a to zdraví už taky není nejpevnější… A netuším, jestli by mi humanitární umlácení uznali jako zabití v sebeobraně…

  10. Zpátečníku,
    G21 to vyjádřil IMHO přesně. Nezletilce jest třeba varovat (kdysi to pantátové dělali sukovicí nebo páskem), starší zachraňovat jen došlo-li k průšvihu. Ale ne si hrát na četníky a zloděje s potrhlými surfaři či kajakáři… PeS nepíše, že by je při těch frajeřinkách někdo naháněl – no asi tehdy měli hasiči práci jinde. Každopádně, i tady to funguje dle vašich tezí – totiž, ti co posunuli lidské hranice a dokázali odhadnout ty správné meze, totiž přežili….. Možná to zní drasticky, ale v reálu nejsem takový „tvrďák“, adrenalinové záležitosti jsem nikdy nezkoušela, a doufám, že ani dcera nebude 🙂

  11. 2 Matzurka – no, my jsme nefrajeřili – my jsme věděli, co děláme a dělali jsme to na vlastní nebezpečí… A nějak nikdo z nás si nedovedl představit, že kdyby se stal nějakej průser, že bychom obviňovali policajty etc., že nám v tom nezabránili…
    Pavel Eybert kdysi učil děti skákat Pilaře na kanoi… Poté, co se z něj stal „zodpovědný ODSák“ a poté, co několikrát hlasoval jak hlasoval, si ho spíš představuju, jak zakazuje všade a všem jakoukoli samostatnou činnost. Inu, tempora mutantur et nos mutamur in ilis…

  12. 648 Pesi, zkusim stihnout, jako uvědomělý ovčan neznečistím životní prostředí nebezpečným odpadem.

  13. 651 Rputi no konečně. V Polabí by mohly zrát pomeranče…

  14. Nojo, PeSi, teď zas možná nerozumím já tobě – 646 mi vyznívá, že kdyby ses tam udělal (což teoreticky možný jistě bylo, jinak by totiž nemělo smysl uvažovat o odpovědnosti), tebe by vytahovat neměli, neb seš zkušenej vodák, zatímco pitomce, kterej do plavidla sedl chtěje dělat frajera a/nebo intoxikován, ano.

    Matzurko, přežili (660), jenže leckdy též proto, že je z toho někdo vysekal… Co třeba takovej Nobile (při jehož záchraně mimochodem zařval Amundsen)?

    Ale já jsem prosím nechtěl radit vodákům, co mají dělat, záchranářům, kdy je mají zachraňovat, a eráru, v čem jim má zabraňovat. (To bych ostatně nemohl, ani kdybych chtěl; nerozumím tomu.) Snažil jsem se jen ukázat, že neexistuje žádný obecný, kvalitativně formulovaný princip, předepisující kdy, kde, kterak a zejména v jakém rozsahu lidi chránit před důsledky jejich počínání. Zdá se mi, že v každé situaci je to otázka porovnání (potenciálních) výnosů a nákladů, mezi které ovšem dlužno započísti i stále narůstající morální hazard.

  15. Zpátečníku: aniž bych to chtěl nějak pitvat, nemohu se zbavit dojmu, že Nobile na ten pól letěl za svoje (resp. za peníze soukromých investorů) a Amundsen se jej snažil zachránit taky za svoje.

    Nehledě k tomu, že mezi letem na (tedy) neprozkoumaný Severní pól a plavbou na kajaku z Tábora do Bechyně či surfováním nad jezem v Horní Dolní je jistý rozdíl. V prvním případě se mohlo eventuálně jednat o jakési vědecké poznání a posunutí znalostí lidstva o něco dál (podobně jako při zkoumání nitra afrického kontinentu či při letu na Měsíc nebo při pokusu dojet lodí vyrobenou z papyru z Egypta do Ameriky). Ve druhém zmíněném případu si nejsem zcela jist, jestli a jaký přínos může mít cesta na kajaku z Tábora do Bechyně v době povodní.
    Pokud se mýlím a takovou cestu lze považovat za vědecký experiment zcela vážně posunující lidstvo někam dál, tak mohu nabídnout komparativní, osobně ověřená data. Kdysi jsem se v rámci vodáckého výcviku pořádaného PřFUK dokázal na cestě z Tábora do Bechyně s kánoí cvaknout šestkrát. A to nebyly povodně, voda byla mírná a byl jsem naprosto střízlivý. K poslednímu vyklopení došlo v cíli, při vystupování z té divné loďky. Pravda, to jsem neskončil ve vodě já, ale spolužák, který dělal kormidelníka, protože mi nikdo neřekl, že když lezu z té lodě ven, není úplně dobrý nápad šlápnout na kraj té kanoe ani když se chci odrazit a skočit na břeh „suchou“ nohou. 🙂

  16. Když nad tím tak přemýšlím, stejně je to zvláštní. S vodáctvím jsem si nikdy neporozuměl, ale odpotápěno mám pár set hodin, jízda na lodi nebo na zodiaku mně nevadí, ale jak mám pod sebou takovou tu úzkou mrchu, co se kejvá když si jenom přesednu, tak to pro mně není…

  17. Zpátečníku,
    teď mne zas předběhl PavelK, s tím dobýváním pólu a kajakem 🙂 Ale jo, někdy je asi dost těžké určit hranici, nicméně třeba toho zmláceného hospodského osobně neviním z ničeho, naopak ho mám za hrdinu, který bránil svůj majetek.
    Ale nikoho nejde zachránit před jeho vlastní blbostí, ani stopadesát zákazů mu nepomůže, nejde pod pokutou zakázat VŠECHNA potenciální nebezpečí.

    PeSi,
    bingo. Já jsem nikdy nevodákovala, takže sjíždění čehokoliv v čemkoliv nota bene na rozvodněném toku je pro mne frajeřinka :). Pakliže jsou tací, co „umí“, budiž jim přáno, a klidně jim pak zatleskám, ale policajty na ně volat nebudu.

  18. Mně u těch povodňových vodáků moderní doby hlavně není jasné, proč je má hledat vrtulník a desítky dobrovolníků a to vše tak nějak zadarmo a na úkor těch, kteří se chovají racionálně, ale následkem živelné pohromy se dostanou do potíží. Tam pak ten vrtulník, záchranáři apod. chybí.

    U potápění je to třeba celkem jasné. Kdo nemá určité zkušenosti a výcvik, tak se prostě do určité hloubky, nebo třeba v noci či třeba do vraku nepodívá. Tedy ne organisovaně, pochopitelně nikdo nezabrání tomu, aby si totální laik na sebe navěsil vercajk a vrhnul se po hlavě do Marianského příkopu. Maximálně tam funguje určitá samoregulace v tom smyslu, že mi v normálně fungující potapěčské základně nikdo svéprávný nenaplní lahve, pokud nepředložím alespoň minimální průkaz nebo potapěčský deník.

    A každý rozumný potápěč si platí DAN nebo jinou formu pojištění, kdyby nastal průser a bylo nutné ho lovit a vrtulníkem transportovat do barokomory. A ta pojišťovna mi to fakt neproplatí, pokud zjistí, že computer na zápěstí řval jako prokopnutá srna, že mám jít nahoru, divemaster na mně gestikulovat ať vypadnu z vody a já si řekl „pohoda jenom 40 metrů, to zvládnu ještě deset minut…“

  19. Dobré ránko!
    Při pohledu na radar jsem zjistila, že se to snaží spláchnout Danu s Martinem. Tak snad vydržej…

    Ono vlastně vždycky jde o posouvání hranic. Jen to posouvání hranic lidstva bývá obvykle lépe zajištěno. A když už někdo posouvá hranice lidstva, tak se na to obvykle nějak připraví a kouká se posichrovat, aby to vyšlo.
    Při posouvání osobních hranic už to bývá slabší, zejména u raných vývojových stádií homo sapiens. V ročníku narozených mírně převažují chlapečci nad holčičkami. A když je jim dvacet poměr se obrátí – oni holt chlapečkové mají víc blbejch nápadů a tedy také větší úmrtnost.
    Kdysi mi jeden psíchologickej vědátor vysvětloval, že v pubertě dochází k významnému nárůstu počtu mozkových buněk v čelních lalocích – tedy v sídlu rozumu. Jenže ty buňky mezi sebou nemají žádné propojení a takříkajíc „nevědí, čí jsou“. Vědátor pravil, že si to mám představit jako blikání tisíců šílených baterek a než se zkoordinují, tak to holt pár let trvá.
    Takže mlamoj blikne a průser je na spadnutí.
    Problém tkví v tom, že mnoha jedincům se tu koordinaci zvládnout nepodaří. Takové je nejlíp nechat osudu…

  20. Zaplat P anbuh za internet…. Tedy za live prenosy .. Sedim takhle vcera v traktoru a jedu…..a rikam si, copak asi bude vemdvaceti minutach radiozurnalu? No ano, bylo. Nejaka mlada madejna redaktorka doktorka zorka horka a prislusnik narodohospodarskem fakulty. To bylo takove osvezeni v marasmu debilu, ze jsem dokonce vecer otevrel lahev s Krasnym vinem, ze jako je nas vic, co si myslej, ze povodne nezpusobuji blahobyt, ze bouchnutim Temelina se nestnaneme Brunei…. Jen ta pani redaktorka furt nechtela pochopit, ze HDP je takovy divny totem amze neusobuje bohatstvi. Musim rici ze jsem neco tak peknejsiho dosud opravdu vemverejnopravnim rozhlasu neslysel. Doted mi zvoni v usich….. „jeste jednou mi reknete pane doktore, odejdu ze studia…… Ale jste doktor ze jo….. 😀
    Zvlast osvezujici by to mohlo byt pro ty co si mysli, ze se utraci nejen za kostata a novy nabytek, ale jeste pak za tu dobrou veceri…

    Jinak k tematum nemam nic, tedy ke sjizdeni rek. Kdysi muj spoluzak a doufam si rici ze kamarad, mel otce, ktery se rozhodl sjet Gangu. A nepochybne to byl skvely vodak, jiste horsi nez vetsina tech co bez bazne a hany dnes i ustne sjizdeni jezy….. Nejakej J. se jmenoval. Doted tam jeho telo nekde plave u Varanasiiii.

  21. Rputi, myslim si, ze pocet neuronu v hlave je tak nejak furt stejny a jen ubejvaj….. Tedy co si pamatuji z bohoslovecke prumyslovky. Ale je fakt, ze to tve vysvetleni je daleko lepsi. Uz proto vim, proc nekteri zazivaji pubertu furt. Tedy je s nima daleko lepsi a podnetnejsi zivot, nez s tema klidnejma, umirnenejma a ….. Dusevne mrtvejma…..

  22. Jo, Jirko, to jsme se učili všichni, že se prostě narodíme z určitým počtem mozkových buněk, které postupně odumírají. Jenže to není pravda. A s kreativitou to nemá nic společného.

  23. Jo to je fakt, Rputi, nejvic si uzijes legrace s tim, kdo nesmi udelat prudkej pohyb hlavou, aby se mu ten jeden neuron nedostal ven z jamky 😀

  27. Pršelo celou noc, sláva – už jsem měl na zahradě sucho. Deště se přesunují k Daně a já se přesunuji s nimi do ocelového srdce.

  28. jejda Jirko, asi už jsem dědek, protože mne některé poznámky a odkazy vtahují do dávno zasutých vzpomínek. S chutí bych si zase zaválčil s traktorem. Najednou mi na hřbetě vyskočil ten ranní chlad srpnového jitra v Pošumaví, kdy jsem v půl páté ze strojní stanice vytáhl Zetor 50 super, navěsil samovaz z AP a vyjel s Vencou z Lukavice na žitné pole pod Smrkovou horou. Sluníčko bledě prosvítalo korunami smrků, ptactvo pořvávalo a na klasech se leskla ranní rosa. Na souvrati jsem zkontroloval vřetena sisálu, nastavil výšku lišty vzhledem ke kamenitosti pole, zařadil trojku a vyrazil. Vůně čerstvě požatého obilí mísící se se vůní nafty (ano, tenkrát mi nafta voněla) a namodralé ticho srpnového rána oživené jen synkopami Zetorského čtyřválc mi dávalo pocit dionýské radosti. Dávno tomu, dávno, někdy v druhé polovině analogového století. Adi Tě poprocím, abys mne nechal někdy usednout za volant nového pokolení těhle strojů, protže jsem stále přesvědčen, že vztah člověka a půdy, byť zprostředkovaný hromadou rachtající litiny, je řekněme téměř biblicky – nenahraditelný…vypni radio a užívej si koncert strání a nebe synkopovaný motorem traktoru…

  29. Pane Neumann, tak Jirka tady machruje, jak má perfektně odhlučněnou kabinu, a koukám, uplně zbytečně. 🙂

  30. ale my, co musíme na závozníka řvát, aby nás v kabině slyšel, víme o jakém koncertu píšete ..

  31. No jo no…. Hukot stroje….. To bavi prvnich sest dni a pak se to trochu zajida. A mimo to, kdyz je v traktoru napsani….. Na nic nesahej a kdyz se blizis k otacce, zmackni cudlik A…. Je to nuda.
    Az prijedes, kdykoliv si muzes prijit navolit pohon, prevodovku, nastavit vysku …… „lognout se“ do gps a wifi sledovani a muzes vyrazit.

  32. Jirko, každej to má s tím hlukem jináč, mě třeba nejlíp zněla Glorie, tam Rumuni dávali originál Italský motor, ten jen ševelil. Radost.

  33. navolit pohon, prevodovku, nastavit vysku …… “lognout se” do gps a wifi sledovani a muzes vyrazit.

    A není to jako soulož s prezervativem ? Chybí autenticita zážitku 😉

  34. rezy: Gloria – neznám. Asi něco moderního. První traktor na němž jsem se jako čtrnáctiletý svezl byl Zetor 15. Byl to „kultivák“ na vysokých úzkých kolech, s nímž JZD hospodařilo na zeleninových akrech. Nepřilnul jsem. Pak jsem si vyzkoušel místnímu dvacetihektarovému kuloakovi znárodněnou Škodu 30, to bylo jiné kafe. Ale nejraději jsem měl stařičký Lanz Bulldog, který se startoval let lampou a sloužil už jen k nočnímu provozu mlátičky ve vypjatých dnech boje o zrno. Bylo mi 14 a politiku jsem nějak moc nevnímal, rodiče mne rozumně od ní stínili, a tak pro mne bylo léto na vsi u strýce, jednoho z posledních soukromníků, stejně jako v dílnách JZD, neskonalým dobrodružstvím. A mohu říci, že tam jsem tehdy dostal základy všeho, co jsem pak za dvacet let zúročil v Americe, když jsem si otevřel autoservis a žádný z mých mechaniků mne nemohl oblbnout a okecat. Teď už jsou to jen vzpomínky, které díky vybledlým fotografaiím neupadají do mlhavých niv legend bájných vyprávění starců.

  35. Řepka povodeň nezastaví

    …třeba do Dolan (obec na Kladensku – pozn. red.) nepřišla povodeň po potoce, ale po silnici z polí.

    Tomu lze nějak předejít?

    Podle nás je to kvůli špatné zemědělské praxi, která se musí dramaticky změnit. V okamžiku, kdy jsou obrovské lány s kukuřicí, řepkou a podobně, se krajina chová jinak. Nesmějí být tak velké lány, nesmějí se pěstovat širokořádkové plodiny na svazích nad obcemi. Budou se muset zase zavádět remízky, meze, rybníky a podobně.
    http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/za-povodne-muzou-i-zemedelci-repka-vodu-nezastavi_272926.html

  36. Schumi, všechno, co jsem v 622 napsal se týká lidské společnosti – já totiž o ničem jiném nepíšu. Takže všechny řády jsou lidské – nejen jazyk, ale např. hudba (ty symboly zvané noty jsou také řád, že). Povídání o zvířátcích je určitě roztomilé (také je mám rád), ale člověku je srozumitelné jenom lidské. Takže pozorování havranů nebo primátů je určitě mimořádně zajímavé a určitě se ti, kteří to dělají něco dozvědí o jejich jednání. Ale pro lidi z toho neplyne vůbec nic. Ale nyní už musím všechny zúčastněné nudit, protože tohle jsem psal už asi 345 krát. Zbytek 632 „nechám plynout“.

  37. (665) Nobile nejdříve za Amundsenovy peníze od soukromých investorů, podruhé (Italia) s velkým až hlavním přispěním (fašistického) státu. Amundsenův pokus o záchranu za peníze sponzorů, Nobile zachráněn švédskými vojenskými letci a sovětským státním ledoborcem.
    (668) S tím hledáním máš pravdu, ale, ono bude dost pracné až IMHO nemožné právně vymezit, koho kdy hledat a zachraňovat a koho ne. Kecám-li, právníkové pls opravte. Takže zachraňují (musí zachraňovat) každého.
    (685) O tom se kecá už dlouho, ale ty velké šíré rodné lány prostě jsou, řepka i kukuřice také, blbnutí s OZE a biopalivy neutichá a „se“ zavádění vázne.

  39. bo vida, zrovna nějak nemohu usnou protože mne v tom nejlepším vzbidili popeláři. Než jsem se odbral do pelechu, připravoval jsem seminář o C.G.Jungovi a jeho vztahu ku křesťanství, což je celé o symbolice a rituálech. Na dlouhé povídání. Budu politicky nekorektní. Kamarád zaměstnává jako skladištní manipulanty příslušníky tzv. menšin. Co se jim řekne a zcela názorně vysvětlí udělají. Proto jim něžně říká „moje zviřátka“…

  40. Už snad třicet let tomu nazad, nám jeden takovej lán i s kukuřicí a svrchní vrstvou ornice protekl při přívalovém dešti sklepem.

    Staří sedláci ( tenkrát jich ještě pár naživu bylo) tvrdili, že to bylo taky způsobem orby – brázdy po vrstevnici by vodu zadržely, po spádnici jí naopak nasměrovaly.

    Mezi polem a barákem ovšem bylo ještě cca 50 metrů louky s poměrně vzrostlou trávou a zeleninové záhony a na zadržení přívalu to nestačilo.

    ve sklepě jsme měli cca třičtrtě metru bahna, který jsame vyklízeli celý léto a těch záhonech tam, kde proteklo to bahno, tři roky nic nerostlo, protože to pole bylo ošetřený nějakým sajrajtem proti pleveli.

  41. Vzpomínám si na dokonalé zabahnění Litomyšle – snad někdy v 70. letech (nebo snad později?).

  42. 665 — Pavle, o financování Nobileho expedice nic nevím, ale při Mussoliniho notorickém velikášství bych nic nebyl překvapen, kdyby se ukázalo, že v tom nějaké prostředky italských daňových poplatníků byly, ba kdyby dokonce převažovaly. A nemusely to být jen peníze, bývala (typicky třeba tou dobou v USA) běžná součinnost námořnictva, armády, pobřežní stráže apod., zejména když se pak cosi pokazilo. A naopak takovéhle výpravy obvykle korelovaly se státními zájmy, i kdyby jimi byla pouhá propaganda.

    667 — Matzurko, o to mi prosím právě šlo. Existuje prakticky spojitá škála mezi výpravou Apolla na Měsíc a parádním číslem mého prastrýce, sjíždějícího jednu vltavskou šlajsnu v neckách. Co neexistuje, je možnost nějakým jednoduchým předpisem předem vymezit přínosnost akce lidstvu, a na druhé straně hranici, kde začíná neodpovědnost či kde se stává trestuhodnou.

  43. Tak Martin mi poslal vydatný déšť, který naplnil potok za barákem až po okraj. Pokud by právě fčil přestalo pršet, tak bych mohla Martinovi poděkovat osobně, neb mám dnes v ocelovém srdci plnit babičkovskou roli. Zatím se to ale na konec deště netváří a já akorát kontroluju jak rychle hladina stoupá. No k baráku by musela vystoupat tak necelý metr, to snad nebude, tipuju to na zatopené šňůry na prádlo.
    Hoši, s debatou o traktorech jste mi udělali velikou radost. Kdo nezažil ten úžasný pocit toho, kdo jezdí po poli či louce na traktoru či jiném samohybu, ten neví o co přišel. Zvuk stroje, vítr kolem uší, skřivan nad hlavou, vůně hlíny – trávy – sena a nafty – nezapomenutelné, nepopsatelné. 🙂

  44. úklid po česku:
    včera mi v tv ukázali, jak to dělat správně!
    v karlíně z kanálů vyteklo bahno a zaplavilo kus karlína
    a pak nastal úklid
    přijely cisterny s vodou (pitnou) a to bahno hnaly před sebou zpátky do kanálů.

  46. Petře K., přijet samozřejmě můžete, ale na sklep se přihlásilo málo lidí…

  47. 686 Modrej, člověk je živočich jako každý jiný a podléhá týmž obecným zákonitostem. To, že se sám vyděluje a považuje se za výjimečnou bytost „božského původu“ je jeho účelový konstrukt. Lidská společnost je v podstatě jen komplikovanější opičí tlupou. Jeho „civilizace“ je jen tenkou a křehkou skořápkou. Jednání člověka popisované ekonomy a z příčiny přičítaného božského původu je přičítané výlučně jemu, protože podle nich „jen člověk může…“, má obecné příčiny. Ekonomové, možná až na výjimky, se zabývají jen onou tenkou lidskou slupkou. Tato ignorance je jejich zásadní omyl. To co „objevují“ a postulují je to co leží doslova na talíři. Jen je neviditelné protože je zakryto „brýlemi mámení“. Paradoxně jsou schopni vidět to co nevidí jiní z jiných oborů, protože nejsou zatíženi speciálními znalostmi a převážně pracují empiricky se „zdravým“ rozumem. V tom a pro svůj analytický přístup jsou úspěšní. Pokud opouštějí svůj parket a pouštějí se do ideologických konstruktů, propadají stejným bludům jako ostatní a zahazují to nejcennější. Stávají se politickými ekonomy a v nejhorším politiky. Jak jsou zainteresováni na nějakém společenském uspořádání, na jeho konzervaci či naopak změně, ztrácejí schopnost nahlížet kritickým rozumem. To platí o základní ekonomii jako o základním výzkumu. Odlišujme ji od aplikované ekonomie a odlišujme ekonomy od politických ekonomů hrajících za nějakou stranu a její zájmy. Pak se nedivme, že máme i takové ekonomy, či spíš lidi, kterí se za ekonomy sami označují, kteří jsou schopni takových zhovadilostí jako výroků o všeobecné prospěšnosti rozbíjení oken nebo dokonce katastrof.

  48. Jen tak na okraj. Když v té naší euroatlantické civilizaci není někdo dostatečně politicky korektní, je vyobcováván ze společnosti lidské. Ovšem na druhé straně – tak to je něco jiného.
    http://www.youtube.com/embed/RtgbvotqVFE?rel=0
    Britský vojenský hřbitov Tobruk – Libye.

  50. 698 dvd tak to funguje obecně, nejen zde a v tomto čase. Mívám pocit, že vzděláním jsem zblbnul. Vzdělání vytváří ideologické bariéry bránící pokládat dětské naivní otázky.

Komentáře nejsou povoleny.