Dušan Neumann
Pamatujete někdo 11. června 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uveřejnily článek s titulkem „Prasečí chřipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do školy, rodiče do práce a z newyorských letišť startovala každou minutu čtyři letadla mířící za moře.
V televizi nikdo nenazýval presidenta Obamu neschopným debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prasečí chřipkou hospitalizováno téměř 100 000 lidí. Trvalo ještě týden, než president Obama vyhlásil „mimořádný stav“. Počet zemřelých v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První případ H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlášena za uzavřenou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve větším množství se do zdravotnických zařízení dostala až v listopadu 2009, tedy v době, kdy hlavní vlna chřipky byla už na ústupu.
CDC (Centrum pro kontrolu infekčních onemocnění) uveřejnilo tuto statistiku pandemie: počet onemocnělých je nepřesný neboť ne všichni, zejména ti s lehkým průběhem, šli k lékaři. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milionů postižených. Hospitalizovaných bylo přímo 274 304 pacientů a dalších asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovaným příznaky a chřipka nebyla primárním důvodem hospitalizace. Na H1N1 zemřelo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dneškem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacientů infikovaných COVID19. Většina nevyžaduje nemocniční léčbu. Přes 50% postižených má chřipku s mírným až středně lehkým průběhem. Dosud zemřelo 36 lidí.
Všichni zemřelí byli starší 60 let a trpěli vážnějšími chorobami. Mezi infikovanými zatím nejsou žádné děti. CDC dále odhaduje, že z chřipky se zotavilo 65% postižených, aniž by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodušené zkoušky – být na trhu v listopadu. V USA na jejím vývoji horečně pracují laboratoře Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomáš Šindelář) a údajně ještě rychleji probíhá vývoj v Izraeli.
Takže mi nezbývá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?
Matzurko, rajčata se sázejí na sv. Josefa. Takže jsi nic nezanedbala. Co se musí zasadit koncem ledna, to jsou pálivé papričky. Konkrétně piri. Ty se mi nějak vyvedly, takže asi nebudu vědět, co se sazenicema. Rajčata začnu přepichovat v pondělí.
Já se spoléhám na přírodu. Už mi roste americká cibule (nevím, proč se jí tak říká), která chutná jako lahodnější šnytlík. Ten tedy také roste. A v potoce se už objevuje potočnice. Mimoto glgám čaj ze šalvěje. Bohužel ta naše je mnohem slabší než ta chorvatská. Při zemědělských pracech jsem vyryl kořeny pampelišky, umístil je do kýblu ve sklepě. Přidávám trochu vybělené listy k ledovému salátu.
Bohužel pomrzly meruňky. Jsem zvědavý, zda to špendlíky vydržely. Míním ještě v týdnu porušit karanténu a vyrazit do lesů. Počítám, že stejně nikoho nepotkám, takže budu docela v izolaci. A taky zkontroluji, jak mi roste medvědí česnek a přesadím jeřabinu granátovuju na příhodnější místo. Prostě samé sociální výhody.
National lockdown v Indii od zítřejší půlnoci na 3 neděle ….
Kolik má vlastně Indie obyvatel miliardu a třista milionů zhruba?
Kdeže jsi objevila ty ledky na sezeničky?
eshop Tchibo
https://www.tchibo.cz/minizahradka-s-led-p400149323.html
Ale najdeš toho spoustu pod heslem „grow“ nebo „svítidla na pěstování“. Manžel ale našel cosi v akvaristice, je to ovšem zářivka s optimálním spektrem, teď vymejšlí, do čeho ji namontovat a jak udělat ten stojánek (takže někdy v příštím roce to možná i zprovozníme). Je toho na trhu hodně, chce to udělat průzkum a porovnat ceny (dost se liší !!!)
Starý kocoure, proč je Král krysa povinná četba pro dnešní dny?
S nejlepším kámošem jsme uměli některé pasáže jako „operní árie“, které jsme spouštěli na každé našlápnutí. ŽD vedle před chvílí cosi dokončila a pravila: „Tak to bysme měli Millere“. Druhý zdroj „operních árii“ byli Tři muži ve člunu – strýček Podger nebo Montmorency s krysami – nesmrtelné 🙂
A odpuzovač blbců náhodou nemáte?
Pesi, možná by stálo do grafu dodat i očekávaná onemocnění. V Jižní Korei spočítali, že na jednoho odhaleného s čínskou chřipkou připadá 7 neodhalených.
Prohledával jsem ledničku, neb jsem doufal, že najdu nějakou laskominu. Tu jsem sice nenašel, ale vypadla na mne krabička s nápisem v azbuce ANTIGRIB. Přečetl jsem si příbalový leták a zjistil, že se jedná o skutečné antivirotikum (alespoň oni to tam tvrdí), vhodné k léčení chřipky a sars. Koroňáku těš se.
Jak jste se rozplývali nad meruňkou, whiskou či karibským rumem, já objevil tuším dvoulitrovou lahev s Bostonským čajem, kdysi darem od Rejpala. Ony to vlastně nejsou litry. Nicméně je mi blaze po těle.
Nanejvýš vhodná připomínka. Zrušit účast na veškercýh sankcích proti Rusku. Na které doplácíme nejvíc my, protože ti větší a mocnější je obejdou.
ad respirátory – chybný filtr respirátoru způsobí, že je to horší než rouška. Filtr ma prý klapku buď pro vdech nebo pro výdech.
K zacelení škod :
Zrušit veškerá omezení po vstupu do EU, v oblasti hygieny, životního prostředí, zemědělství, průmyslu, energetiky. Liberalizací snížit práh pro zavedení výroby. Zrušit opakovanou „certifikaci“ již certidikovaného. Obnovit veškeré předešlé, pokud přísnější, normy v potravinářství pro obsah škodlivých látek. Zrušit zavedená omezení prodeje druhů zboží, příkladmo spotřebičů s vyšší než eunijními nařízeními přípustnou spotřebou. Rozhodnutí nechat na kupujících.
Aktivní celní politiku – (Modrej, nečti) : Dováženou zemědělskou produkci zatížit clem ve výši dotace poskytované v zemi původu poskytované z jakýchkoli zdrojů.
Zemědělství není jen fabrika na výrobu potravin, ale obecný kulturotvorný prvek zahrnující způsob života a životní prostředí.
Stejně i průmysl. Je rozdíl mezi importovanou montovnou využívající méně kvalifikovanou či nekvalifikovanou pracovní sílu, a výrobou spojenou s výzkumem, vývojem, školstvím, která je kulturotvornou silou.
Čistě účetně, z krátkodobého pohledu, to může být nevýhodné. Jenže, odglédnuto od dalších důsledků, podřízení čistě účetnímu hledisku, negeneračnímu, ale i ktrátkodobému investičnímu horizontu, může vést ke kulturnímu, s tím spojenému civilizačnímu úpadku, zahrnujícímu i ztrátu produkční schopnosti.
Bylo nám vytýkáno, že máme příliš těžkého průmyslu na úkor lehkého. Že máme přliš průmyslu na úkor služeb. Byla to pravda. Z části. Kam vede závislost na velkém sektoru služeb, příkladmo především na turistickém ruchu, je vidět nyní. Včetně skrytého dlouhodobého civilizačního vlivu. Méně inženýrů, více pokojských. Psal jsem tu o tom ještě před mimořádnými opatřeními, v návaznosti na letošní nedostatek sněhu v lyžařských střediscích. První úvahy loni na dovolené v místech nyní prakticky zcela odkázaných na příjem z turistického ruchu.
Pohled národohospodáře je nutně širší a hlubší než pohled bankovního účetního.
Opatření ve školství. Favorizovat technické a přírodovědné obory.
V dalších oblastech. Ve vzájemné provázanosti.
Jenže kde vzít Marii Terezii. A i kdyby, máme „demokracii“, kde pravda je to co se odhlasuje. Pro teď.
Důsledkem zrušení šlechtického stavu u nás, jako (ne že bych k němu vzhlížel s nekritickým obdivem), ba jeho zničení, třebaže ne jako jediné příčiny, je existenční nádenictví. Na něm civilizaci stavět nelze.
Nynější stav je takový, že to čemu říkáme „kultura“, není reprodukováno či dokonce rozvíjeno, ale je spotřebováváno z minulých staletých, tisíciletých zásob.
Doplnění.
Externí kapitál nemá zájem na zdejším rozvoji, ale na maximalizaci zisku. Až vyčerpá zdejší potenciál k nastavené hranici rentability, přesune se jinam.
Důsledku toho co jsem psal, jsou viditelné už nyní. Z někdejší průmyslové velmoci jsme se stali montovnou. Ve třicátých letech přijít s vizí, že tu budeme montovat korejská auta, bylo by na odvoz do cvokhausu. Jak na tom byla tehdy Korea, a jak dnes? Ta jižní, samozřejmě. Jaké všechny důsledky jsou s tím spojeny? Tam, tady?
To je například takový problém mavrhnout a vyrobit lehký osobní tříkolový či čtyřkolový elekytrovehikl pro všednodenní dopravu tam a zase sem? Za dostupnou cenu? Jenže jak vysoký je práh pro schválení takového vehiklu do provozu. Tady. A v zahraničí. Co všechno musí mít. Jak vysoký práh pro založení automobilky byl před více než osmdesáti lety, jak vysoký je nyní? Co všechno musíte splnit než smíte vyrábět a prodávat? Bezpečí….Jak je vybavený motocykl oproti automobilu? Je nejtěžší motocyl nebezpečnější než stejně lehký malý automobil? Proč bezpečnostní technické nároky na takový lehký automobil jsou jiné než na motocykl? Je práh zvýšený předpisy pro dobro spotřebitelů, a nebo ve prospěch monopolu stávajících výrobců?
Což naši předkové hynuli na následky nedostatku zákazu dřevěných řeznických špalků a nevykachlíčkovaného čehokoli? Jak se mohli obejít bez možnosti výběru z desítek možných pohlaví a orientací?
To není jen o rozvaze na bankovním učtu. To není o měsíční, o roční účetní uzávěrce.
To je o rozvaze a uzávěrce na účtu civilizace.
Kachna byla výborná. Jde to i bez remcajícího Pohlericha.
Potřebovala bych poradit. A tady je zkušených a znalých přehršel.
V pátek mi dovezou pacienta z nemocnice – osobní „odběr“ byl odmítnut s tím, že pacienty po takové operaci vždy veze z nemocnice sanitka.
A můj problém – nevím, zda bude muset docházet na rehabilitační cvičení, přitom je pro něj kontakt s lidmi v současné době více než rizikový – onkologický pacient s metastazemi na plicích. Příbuzní a kamarádi mne zahrnuli rouškami a respirátory. A já nevím, co je pro něj nejvýhodnější. Měl by být chráněn před nákazou od ostatních. Rouškou chrání ty ostatní před sebou. Takže spíš respirátor. Ale jaký? Mám tu FFP2 NR, FFP3 NR D, a 3M. Nebo mám shánět něco jiného? Co?
Omlouvám se za OT.
Dano
Třídy masek (u nás se říká i respirátorů) jsou FFP 1, 2 a 3
Filtering Face Piece. Čím vyšší číslo tím menší částečka projde a tím více chrání.
3M je potom značka výrobce. Minnesota Mining and Manufacturing Company … tedy 3M
V době dnešního nedostatku běžný lékař používá alespoň FFP2. Pokud pracuje s aerosoly, na infekčním či vrtá zuby měl by mít FFP3.
Většina typů respirátorů vydrží chránit max 7 hodin. Lékaři se je pokouší sice ve svých autoklávech sterilizovat … víra tvá tě uzdraví
Buďte ráda že nějaké máte.
Zapomněl jsem … to NR znamená Not Reusable (nedají se znovu použít). D znamená Dolomite clogging test … větší výdrž po delší dobu – kvalitnější.
Co byste měla shánět vy – něco opakovaně použitelného jako třeba to co udělali ti kluci z ČVUT na 3D printerech. A nebo zásobu jednorázových. Teoreticky již FFP3 nelze řadu týdnů legálně koupit. Monopolizovala si to vláda …
Tedy, Schumi, ty vážně opisuješ od Sputniku. Takovou blbost o těžkém průmyslu jsem naposledy slyšel za socialismu. Asi ti nedochází, že většina firem v tomto oboru je v riti. Ostrava je na huntě a Plzeň jede tak z jedné čtvrtiny. A jestli odvezou Korejci turbinku někam jinam,…… Všechno záleží na energiích. A my jich máme čím dál, tím méně. Tak s rozumem a bez ideologie.
Modropták asi musí ohryzávat tužku….
Mimo to, ty „montovny“ … Není každý „Dežo“ schopen zabývat se výrobou spojenou s výzkumem, vývojem, školstvím, která je kulturotvornou silou.
Ano. Porovnejme, z čeho je živ korejský Dežo.
Františku, Ty nečteš.
Tak ještě jednou:
„Bylo nám vytýkáno, že máme příliš těžkého průmyslu na úkor lehkého. Že máme přliš průmyslu na úkor služeb. Byla to pravda. Z části.“
Nejde o to jestli průmysl nebo ne. Jde o to jaký. O jeho mix. Korejci mají veškerý. S tím spojené vzdělání. Kulturní změny. Spojení tradice s novotami. Za pár desítek let od pěstování rýže k výrobě jaderných elektráren.
My opačně. Akorát na tu rýži je tu příliš sucho. Tak ani tu rýži.
Leda tak „Přijmeme nové společnice“. Vítací nápis na bordeluu hranic v Dolním Dvořišti. Člověk hned pozná, že je „doma“.
„Vše závisí na energiích.“
Jistěže. Jen v jakém smyslu.
Výroba železa závisí na uhlí. Nejde o to vyrábět statisíce tun železa. Výroba oceli závisí na elektrické energii. Poldovka vyráběla sedm procent světové produkce speciálních ocelí. Vyráběla.
Kde v porovnání se světem bylo Československo před sto lety? Přesněji země Koruny české?
Kde je nyní? Je příčinou jen světová konkurence?
Nebo kulturní úpadek z vyčerpávání zděděné podstaty, tak jako v různé míře v ostatní Evropě?
A co ty zbylé tři čtvrtiny? Proč se drží? Proč prosperují? Proč nejsou tady?
františku, to je půl gallon – přibližně 1.75 l
Schumachere, přečetl jsem.
mám jediný dotaz, který jde k realizaci návrhu: kde vzít lidi, kteří by byli ochotní se učit v oborech, které zmiňuješ?
Kdyby měli jistotu že jinak umřou hlady…
OT V Ulmu došel klopapír a protože obyvatelstvo používá kdeco, tak začal problém s čističkou odpadních vod. –Co takhle vybavit všechny domácnostní WC externím odpadním košem?
Co tak se trochu zasmát. Kdo pozná, o čem to je. Když už je tu tolik výzev – ke zpěvu, tleskání, blikání, tak jedna od příbuzných z Hané:
Jak je to potřeba dělat:
1. Vocmrdám si roke v lavóře. Kdež je potřeba, tak e jiny kóske těla, třeba e ve vaně.
2. Tó pravó rokó našmátrám za regálem co pořebojo.
3. Na kredenec postavím vepláchnotó čtvrtko.
4. Vedělanó flašo slivovice postavim vedle čtvrtke na kredenc (nebo podle choti e jiné chlast)
5. Chetno levó rokó hadro co mám na hobě a dám jo bokem, abe nepřekážela. Na hadre, který só na mě navěšeny někde jinde nechetám, abech ještě nechetl nějakou jinó ludro.
6. Zapno mobil, vetočim kamaráda (abech neprodělal gatě, tak se veměňojem).
7. Nalejo do čtvrtke slivovico. Chetno jo a čekám až se mě vozve kamarád.
8. Řekneme spolo to, co ten koronavir určitě naštve (nasere): „Keseleno serová, zdravi neškodná, pošle ož konečně ten koronavir do prdele.“
9. To co je ve čtvrtce chrstneme do hobe. Hoba ož vi, co má dělat.
10. Pořádně vedechneme, vodfrkneme a řekneme si „ta ludra nás nedostane“.
11. Za nějakó chvilko toto kamarádsky potkáváni oděláme znova.
Opozornění:
Opakovat néni dobry moc dlóho. Určitě ne až do drohyho dňa, do večera, do sedmi.
Me sme Me a Me se nedáme, kdež čvrtko každé deň, sobě všeci dáme.
LUDRO, určitě tě ZDOLÁME!
Držme se a makéme podle vehláške. Zdraví a védrž přejó Ctirad a Laďa z Loštěc
Dano, slivovicu nemám, ale na zdraví Tvých příbuzných z Hané pošlu dnes večer, než půjdu spát, ten koronavirus přesně tam rumem. Nebo rakijí.
Na zdraví! 😀
František v 18:15 pozapomněl na náš zbrojní průmysl, kterého jsme se vzdali nesmyslně. To není těžký průmysl, ale lehky a zřejmě móc zemí se zavázalo, že za něj dá 2 % HDP, to by se kšeftovalo.
Dano, zde přímo od pramene (z testovací laboratoře):
V naší republice a obecně v Evropě používáme především masky s označením FFP2 a FFP3. V Americe používají především masky s označením N95. Tyto typy se liší podle účinnosti filtrace vdechovaného vzduchu.
A teď to nejdůležitější (připomínám, že to jsou informace přímo z laboratoře, kde se tyto masky testují):
– Účinnost FFP3 je dle testů minimálně 99%.
– U FFP2 je minimální účinnost 94%.
– U N95 je účinnost minimálně 95% (přičemž dle amerických úřadů tato maska stačí pro filtraci vzduchu proti nemoci SARS).
Hlavní rozdíl, proč FFP2 má menší účinnost filtrace oproti FFP3, je hlavně v tom, že se testují dvěma způsoby: buď filtrací aerosolu (tekutých kapének ve vzduchu) nebo pomocí parafínového oleje. A právě tato zkouška pomocí parafínového oleje, která je náročnější, mnoho masek přesune do nižší kategorie (tedy do FFP2), ačkoliv v testu s aerosolem dosahují přibližně shodných výsledků jako FFP3. A jelikož my nyní bojujeme s nemocí, která se přenáší kapénkovou cestou, tak už vám asi dochází, že nám s přehledem stačí i FFP2 respirátory.
A poslední věc, o kterou bych se ještě rád podělil, je doba účinnosti respirátorů. Oficiální životnost respirátorů je cca 2 roky od výroby, ale dle testů fungují třeba i po 10 letech, co jsou někde uskladněny (sice s menší účinností, ale stále je to lepší než roušky). A pokud už respirátor nosíte, tak dle návodu je jejich funkčnost nejčastěji udávána na 6-8 hodin. V reálu ale respirátor funguje několik týdnů, přičemž jeho účinnost klesá v řádech desetin (maximálně jednotek) procent.
Tyjofka,
tak to se mi možná ještě někde toulá nějaký stařičký respirátor v laborce, my to používali pro práci s některými chemikáliemi… už dááávno. Budu se tam muset vypravit to zkontrolovat, jestli jsme to vloni při úklidu laborky ušmudlané nevyhodili do odpadu…
Foundry i ostatní – dík. Na obalech těch respirátorů jsou uvedena data, nejstarší 2018.
Tak snad to zvládnem.
Přečteno:
Bezpečností a informační služba na začátku března varovala vládu, že čínská ambasáda v Česku od začátku ledna organizovala hromadné skupování roušek či respirátorů.
A to syčáci nám je teď draho a letecky posílají zpátky, určitě to tehdy skupovali a vozili po kapsách do Číny.
Ovšem v lednu měli největší problém Číňani, tak se není co divit, že to nakupovali kde všude…
Přečteno:
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová předpokládá, že se koronavirem rovněž nakazila. Nyní se již ale zotavila, uvedla v úterý na Instagramu. Symptomy pocítila před deseti dny po návratu z Bruselu, stejné potíže, ač trochu vážnější, měl i její otec.
To je ono, pevná vůle to překoná i bez léčení a karantény už za 10 dní.
Bystrozraká Gréta, kterí je schopna videt molekuly CO2, by mohla sloužit i jako detektor řádově většiho koronaviru ? Že se mu nevyhnula ?
Do psí tlamy. Taková to byla šance!!!
Modrej, kde se ti lidé, nemyslím dobu „čtyřiceti let“ brali před tím?
Vzít lidi, to není jako vzít úvěr v bance, a jede se. A když ne tady, tak se fabrika přestěhuje o deset tisíc kilometrů jinam. A pak zase jinam.
To není ani špidlovské, když nemáme, že dovezeme, dolejeme do zdejšího sudu, a ono se změní v to co je na tom sudu napsáno.
Nynější stav nevznikl přes noc a nezmění se přes noc. Je to záležitost generační, spíše vícegenerační. Nejméně čtyřiceti let. (Čtěte Bibli tam to všechno je. I ekonomie). V jakžtakž stabilním, ne globálně se přelévajícím prostředí. Vezmi pekáč, naplň ho po okraj vodou a zkus přenést.. Pakvlož do něj mřížku z průlinčitých přepážek, pomalu dolej a zkus znovu. Porovnej vybryndané.
Příčina nynějšího stavu nemá jeden parametr.
Jaké je řešení?
Předně nejde o ochotu se učit, to je jen podmínka pro ochotu pracovat v oněch oborech. Netřeba ekonomických teorií z tlustých bichlí.
Bez práce nejsou koláče.
Mladí ležáci, staří žebráci.
Jak si kdo ustele, tak si lehne.
Nouze naučila Dalibora housti.
1. Tržní bezzásahové řešení. Nabídka a poptávka nekřivené regulacemi.
Soft verze: podporovat pozitivní trend. Například nepřímo, daňovou úlevou, snížení prahu stipendii pro nadané chudé.
2. možnost je cesta do prdele.
Požaduješ-li však jediný parametr, pokusím se:
Míra všeobecného blahobytu.
Obecná lidská přičinlivost produkovat užitečné statky, je nepřímo úměrná míře všeobecného blahobytu. Proto komunismus je nesmysl. Naprostá většina lidí nepracuje když nemusí.
Je to obecná přírodní zákonitost. Lev pozorující stádo Pakoňů, váží mezi stavem svého žaludku, vzdáleností, velikostí, hustotou a složením stáda. Jestli mu to stojí za to. Lev o tom přemýšlí. Jednak ve lvím, jednak o tom neumí napsat pojednání.
I kdyby uměl, tak je mu to stejně houby platné, protože neumí nosit frak. A i kdyby uměl, je proti etiketě mít vzadu prostřih pro ocas. S prostřihem se ani v měřenkách nepočítá. Ostatně rád vych věděl, kdo by vzal na měřenku lvovi. Proto lev Nobelovku za ekonomii nedostane. Tak to zůstane výsadou člověka.
Převedeno do lidské ekonomie, s využitím zákona mezního užitku:
Míra motivace je přímo úměrná poměru transakčních nákladů (úsilí) k očekávanému zisku, a nepřímo úměrná předpokládanému časovému intervalu mezi vynaloženým úsilím a předpokládaným ziskem.
V praxi demonstrováno například „čokoládovým testem“, aneb příběh Jákob a Ezau.
Míra schopnosti vynaložit úsilí je přímo úměrná míře jejího zastoupení v populaci.
Kromě toho, v závislosti na délce trvání, míra blahobytu se projevuje i ve výběru genů kódujících příslušné vlohy. Tedy i míru úsilí. Dlouhodobé důsledky jsou nejen kulturní.
Vracím se na začátek konkrétním případem : Jaký zisk a na základě čeho, je očekáván studentem-tkou kulturologie – genderologie?
Proto rozhodující je míra všeobecného blahobytu. Ten je relativní, ale lze redukovat na míru uspokojení základních životních potřeb. Mít co dýchat, nezmrznout, mít co pít, mít co jíst. Kulturologie – gederologie je nejspíš někde na konci. To si spíš budeš vydržovat smyčcový kvartet, než tohle.
Já bych si nevydržoval ani ten smyčcový kvartet, ale právě proto mi moudrý stát prachy sebere a vydržuje (i) mým jménem genderistky i smyčcový kvartet. 😛
Kdo je to ten „stát“ AeroKarle? Kde ho najdu?
To jsou ti, kteří umějí zařídit aby lid volil jak potřebují, a když se to nezdaří, tak zařídí jinak aby bylo po jejich.
Znáš Kinoautomat….Ne ten s různými konci, ale ten s různými cestami ke stejnému konci.
Oni předstírají, že jsou služebníky v domě lidu, lid předstírá, že jim to věří.
Ono je to vpbec zajímavé. A příznačné. Jsou miliardáři vydržující si sportovní klub. Především fotbalový. Obdoba majitele gladiátorů. Podoba není náhodná. Ani když se na takového podíváte.
Nevím o žádném, který by si vydržoval například smyčový kvartet. A o muzikanty se přetahoval s ostatními multimiliardáři. „Vyměním dva violoncelisty za houslistu“. Na světovém trhu by vedle komodit přibyl další seznam.
lev je dobrý příklad. 😀
Prý je to od přírody děsně líný zvíře. A šéf smečky obvykle nechává lovit lvice.
quivis (24.3.2020 | 20.10) pozapomněl, že většiny toho zbrojního průmyslu jsme se nevzdali, ale přestali jsme produkty dávat různým pokrokovým kamošům tábora míru a socialismu, na sekeru, a nikdo jiný, platbyschopný, to nechtěl. 😛
Jo a zavázal se leckdo, ale dávají snad jedině Řekové a Poláci.
Hovno nechtěl. Nový Velký Bratr nám to zatrhnul. A nejen to. Tak na embargu se napakovali jiní. Přímo i oklikou.
Řekl bych, že tu polemizuje reálná ekonomie s ekonomií metafyzickou. Schumi, dobrý!
Akorát že nevím, která ze zmíněného je která.
Můj stručný závěr je takový, že většina lidí i se má příliš dobře na to aby se namáhala jako v dobách kdy na tom byla daleko hůř.
A čím se jako společnost mají lépe, tím méně jich se namáhá.
To netřeba vysvětlovat „zvláštní lidskou vědou“ – ekonomií.
Je to obecný přírodní jev.
Foundry
při vší úctě, ty masky na jedno použití – to nebývá kvůli tomu, že by ten filtr rázem ztratil účinnost ale protože se ta maska obvykle nedá vydesinfikovat v běžných podmínkách … pokud to máš, všimni si z jakého materiálu to je … … proto to doktoři zkoušej vařit v autoklávu a pod hadříkem a desinfekcí to prostě neotřeš . Na té masce se při exposici ten hnus zvenčí nalapá a při neodborné manipulaci si ho prostě pomnoženej nasadíš druhý den přímo na ksicht …
Většinu zbrojního průmyslu zdědili Slováci, a také na něm nezbohatli.
No protože jim to ten Havel zrušil, to přece všichni vědí! 😛
(Fakt je, že Havel kolem toho měl blbý kecy, ale skutečnost byla mnohem reálnější)
chtělo by to beta zářič
Skimici, já jen přeposlal vyjádření insidera z testovací laboratoře.
Já nosím na ksichtě obyčejnej hadr, co jsme jich našili ve firmě. Že abych neprskal na ostatní. Vdechovaný vzduch filtruju přes cigáro nebo přes půllitr, to je lepší než FFP nevímkolik.
I já. Stejně bych na nikoho neprskal a nekejchal, ale budiž.
Ani ve Sněmovní?
Schumi, to všechno, cos napsal, by se dalo vyjádřit jednou větou – maximálně omezit sociální stát, bez náhrady zrušit financování neziskovek a maximálně ořezat byrokratické sádlo. Možná nám k tomu virus dopomůže.
Nepomůže. Naopak zesílí snahy o posílení státu.
V tom případě bod 2.
Protože regulací nastalého problému další regulací vede ke zmnožení problémů, řešených další regulací, která vede…
k blížícímu se zástupu s vidlema.
Jo, ale jak víš, jsem ukecanej, rozvláčnej a rád si odskočím k inspirované myšlence abych se případně i nevrátil.
„Přebíhám v lese od jednoho pařezu k druhému a říkám si „svět je tak zvláštní…“
A něco zajímavějšího: https://www.youtube.com/watch?v=YWcvyESXILI
Foundry a bude mít z hlediska laboratoře jistě pravdu. Já dávám příklady od insiderů ze současné klinické praxe. Ani u těch autoklávů si nejsou jistí …
U Dany to ale bude trochu jiné. Pacient nebude vědomě v epicentru nákazy tedy nebezpečí je menší.
I když budu zdejšími utraliberály obviněn, že opisuji ze Sputniku (ano, vím o něm, pro mě je ovšem nečitatelný) tak se musim „kapitalistů“ zeptat:
Jak to, že:
– kdekterý idiot prodal (privatizoval) sítě – třeba vodu, kanalizaci, elektřinu atd.
Je realizovatelné, aby byly ve městě/státě třeba dvě nebo více elektrických soustav jako za první republiky aby byla aspoň základní konkurence? Nebo db=va rozvody vody a dvě kanalizace?
(Bylo to třeba v Ostravě. Tady byly tři konkurenční elektrárny a velké podniky ještě měly své vlastní. Divadlo mělo přípoj na dvě z nich a ještě mělo vlastní naftový generátor. Když vypadla jedna, spadly stykače na druhý přívod a za moment se hrálo dál. Kdyby i ta spadla druhá, byl tu generátor.) Nejde ani tak o poruchovost, ta je mnohem menší než kdysi, ale o to, že jsme dopustili místní monopol jedné firmy, vlastněné navíc cizinci a do ciziny taky jde veškerý zisk. Konkurence žádná, vodné s stočné se zvyšovalo dle přání majitele – bez toho, že by se zisk reinvestoval třeba na obnovu zastaralých sítí. Pokud na to někdo upozornil, začali majitelé vyhrožovat znásobením ceny vody. (Upravené vody se leckckde ztrácelo v zemi až 70%!!) A jiná možnost než odebírat vodu od monopolisty nebyla/není.
– prodali jsme (privatizovali) velké železárenské podniky. Ti, co je získali je vzápětí prodali nejvyšší nabídce – cizincům. Ti začali výrobu stěhovat do Indie a Číny, kde nebyly tak přísné normy na ochranu ovzduší a vody a hlavně tam byla levnější pracoví síla, levné uhlí atd. Máme tady sice čistější vzduch i vodu – ale taky spoustu nezaměstnaných – na dávkách. A železo se vozí sem-tam po světě.
– dtto půda. Zeptejte se ve šluknovském výběžku, kdo vlastní ta kdysi úrodná pole a co s nimi dělá. Nic, pobírá dotace EU za to, že je nechává ležet ladem. Dotace na zemědělskou výrobu se dávají farmářům ve Francii – a u nás stoupají ceny základních potravin, které se musí dovážet. O mléku, které vyvážíme do Německa (pro farmáře je to výhodnější, Němci za „surové mléko“ platí víc než naše mlékárny) – a po pasterizaci se dováží mléko, zase o něco dražší zpátky sem, protože je ho třeba zpracovat na máslo, sýry atd. a u nás jsou levnější pracovníci.
Neboli – globalizace vytěsnila „drobnou“ konkurenci mezi kapitalisty pomocí odkupu základu (půdy, vody) a dotací na produkci – jinde. Cukrovary se po prodeji Frantíkům teprve teď dostávají na produkci, která by +/- mohla stačit pro samozásobení.
Nejsme v ničem soběstační – snad jen v elektřině, kde můžeme vyvážet. Až nám Zelení zatrhnou veškeré uhelné elektrárny i Dukovany, budeme asi svítit svíčkama. Vždyť my dovážíme i ty třešně!
Když klekne německý automobnilový průmysl, u nás budou statisíce nezaměstnaných. Atd. atp.
Bez kapitalismu to nejde – každý člověk chce mít ze svého podnikání osobní zisk, proto pracuje. Ale když pomocí globalizace zatrhneme konkurenci (přechod na € by byl úplná katastrofa, vyhovoval by jen těm, kteří jsou zapojeni v globalizačnáním systému) tak pak ani nemůžeme odejít z EU. Mají nás v hrsti.
Budeme nadále skákat jak oni budou pískat. A že budou pískat hlavně pro svůj prospěch je jasné.
Tak a teď mi můžete nadávat a dál si tu řešit měnové a investiční problémy.
Howg, odcházim.
Zajisté jsou zde mnohem odbornější komentátoři, ale něco i já:
– kdekterý idiot prodal (privatizoval) sítě – zde zvolení zastupiči, kteří to dostali od všemocného státu. Jak v dobách toho všemocného státu vypadaly třeba vodárny a jejich síť, to vím od kamaráda, který tam tehdy pracoval. Děs běs.
– prodali jsme (privatizovali) velké železárenské podniky. – a alternativa? Stát?
Cukrovary se po prodeji Frantíkům teprve teď dostávají na produkci, která by +/- mohla stačit pro samozásobení. – omyl. Nadále vyrábíme více než je místní spotřeba. Což sice nemění nic na tom, že cukerné kvoty byly neskutečné svinstvo, není ale pravda, že musíme dovážet.
Jinak celkem souhlas, jen by mne zajímalo, jaký jiný postup by byl zde, v daných podmínkách lidských, ekonomických i politických reálně možný.
Dělám co můžu. Zatrhnul jsem nakupování „zdravého“ třtinového hnědého cukru, kupujeme náš bílý řepový.
Já kupuju hnědý hlavně proto, že si ho nikdo nesplete se solí a neosolí si kafe 😀
Nebo já neosladím polívku.
anžto jediný kdo sladí, je můj muž ( který by sladit zrovna neměl 😉 ) stejně ten cukrovarnický průmysl nevytrhneme…
Kvoty zrušeny (zatím), takže mám doma obojí. Ono se to moc neliší a já cukr používám jen do láku na saláty a sladkokyselé vepřové.
Jo a občas do marinád.
Bylo to několik let, kdy jsme cukr dováželi. Teď už nedovážíme. Jak to bylo s cukrovary (a zemědělci, produkující v těžkých půdách cukrovku) jsme byl průběžně informován.
Jen tak na okraj – kdy zlevnil cukr? Není to zas tak strašně dávno, že?
NH(KG) – je prakticky po smrti. Se státem by to nemohlo být horší. Jenom se ten „stát“ daleko líp,vydírá stávkami než kapitalista. Ten prostě zavře a – nezaměstnané hodí státu na krk.
„Že jsem podepsal nějaké memorandum o zapměstnanosti? Nezajímá, změnily se podmínky, EU tlačí na nové normy povolených emisí. Je mi líto. Zavřete oči odcházím.“
(Mezitím tiše přestěhuje nějaké modernější výrobní linky do Indie. Jistě, je to přece jeho majetek.)
Hlavně z toho vyplývá, že vyhoví i FFP2 a v domácích podmínkách není nutno respirátor hned likvidovat.
Starý kocoure, to je přece to samé, co tady furt dokola píšu já a do jisté míry i Schumi.
Ten prodávající „kdekterý idiot“ byl státní úředník. O dotacích se vůbec nemusíme bavit, ty nemají s tržním hospodářstvím pranic společného.
Ad elektrárny, železárny – v pozadí je zase všetečná ruka státu, žádný zlý kapitalista.
Státní úředník, posléze i obecní zastupič, když šlo o sítě.
Ano. Chamtivá obecním rada. Každému 250 000.- Těch pár desítek milionů mají zpátky za pár měsíců. Prostě tu vodu zdraží. [;>))
Ale houby. Státu byl prodej Acelor Mittalu panu Mittalovi lhostejný.
On ho přece prodal českému subjeku. Až ten Indovi.
Chamtivost konkrétního úředníka, který dostal všimné – ne státu jako takového. Mimo jiné, pokud jsem se dozvěděl (neautorizované a neověřitelné informace), tak se prodávali ti úředníci nesmyslně lacino. Jednotky milionů.
Není možné pořád nadávat na stát. Stát – to jsme přece my. Nebo víš o nějakém jiném státu?
Proč se pořád říká, že si Babiš koupil své voliče za koblihy? Ba ne, to byly jiné prebendy pro lidi, které mu umožnily stát se premiérem.
Ale – takhle kupčí všichni. Musí nabízet zajímavé cetky, aby jim to tam „hodilo“ dost lidí.
Říká se tomu politika.
Toho konkrétního úředníka instaluje a mocí nadává státní mašinerie. A stát jako takový je také chamtivý, aby na své úředníky a politiky, vystupující jeho jménem, měl peníze.
Nemá cenu nadávat na stát, byl, jest a bude. Je ovšem nutno si uvědomit, že má své výhody i mnohé nevýhody a něco prostě od jeho oudů nelze reálně očekávat. A proto mu svěřovat co nejméně agend, což je bohužel opak současného trendu.
Prodej OKD. Jak to, že kupující znal hidnotu podniku, na rozdíl od úředníka, který na to potřeboval znalce?
Tak já vám to řeknu na plnou hubu. Bylo to tak, že prodej OKD byl politické zadání. Privatizovat. Zbavit se toho břemene. S doly a horníky byly vždycky potíže. A tehdejší opozice na privatizaci tlačila. Všechno státní prodat. Znalecký posudek byl zadán jen pro formu. Pro splnění zákonné podmínky. Hlavně aby to proběhlo rychle. Proto šibeniční lhůlta na jeno zpracování, proto se vykašlali i na RPG byty. To jim neříkalo nic. Nevím jestli a jaké tam bylo „všimné“, ale základem bylo politické zadání. To si pamatuju z doby kdy se o prodeji jednalo. Vyšlo to najevo i při vyšetřování. Ti kreténi teď tvrdí, že šlo o podvod, protože kdyby věděli, že to ve skutečnosti dostane Bakala, že by to neprodali. No, na někoho to hodit musejí. Jistěže Bakala tohle věděl, obdivuju ho jak s s těmi študovanými debily ten dámský krejčí vyjebal, proto to vzal přes prostředníky. Jenže ti nikoho nepodvedli. Nic nezamlčeli. Poctivě podle smlouvy zaplatili za zboží, které se stalo jejich. A naložili s ním právem majitele. Marně se pekař vzteká, co kupující udělal s od něho koupeným rohlíkem. Takže kulový, že podvod. Jestliže někdo tohle vyšetřuje jako podvod, je idiot. Na tohle není třeba být bůhví jakým specialistou. Stačí vědět to co v krámku pod bytem, kde vyrůstala železná lejdy. Jako bych slyšel její No, No, No! Co madam Thacher, vietnamský obchodník, třeba ten, kousek od Modrýho. Ten by to prodal daleko líp. Vlastně kdejaký stánkař. Neřkuli vetešník z krámku kousek za Národním divadlem, jestli tam ještě je. Prostě snad každej. Tak jako celá ulice ví, že Roubtschková zanáčí s Kohnem, jen Roubitschek to ani netuší.
Já jsem realista. A peněžní poměry posléze značně zbohatnuvších politiků mi přijdou mnohem reálnější, než nějaké „politické zadání“ (navíc značně riskantní).
Foundry, jo. Když se naseru, tak modrám.
Upřímně – když už jdu do kšeftu a dívám se okolo sebe, většina spoluobčanů vypadá na první pohled nemocně a masku doma neprodleně zlikviduju.
Druhá věc je, že mi takto nezdravě připadají již několik desetiletí. Ale asi to nebude koronavirus, jsou to jenom nesympatický tlamy co masivně volí komouše, babiše, oražády, černoprdelníky 🙂
Choďte do jinho obchodu 🙂
Nebo se přetěhujte do Němec, tak volí jen samé správňáky…
Do jiného obchodu …. to je v této zarýglované době fakt výborná rada ….
A důvod k brblání se najde 🙂
Netvrďte mi, že v Praze je v dosahu vaší mobility jediný obchod.
ne masku. Jednorázovou roušku. Tu nosím hlavně kvůli tomu aby mě bdělý spoluobčan neudal a já nedostal flastr.
I já.
Já to beru přiměřeně vážně přiměřeně aktuální situaci. Akorát kdo tak sám v lese, je debil. Ale pořád lepší takový debil, než aby ji nenosil vůbec. Jistěže na liduprázdné ulici je to zbytečné. Jenže je vyzkoušené, že pravidla nutno sázet jednoduchá, velkou lopatou.
Když píšu o státu, mám na mysli erár, tedy státní byrokracii. Nikoli ČR an sich.
Tu samou byrokracii, která tak pečlivě zúřadovala třeba židovské transporty. Nebo později kádrové posudky. Jako v onom oskarovém filmu: „Proč?“ „Proč? No protože abychom se všichni měli dobře“.
Ano to je obecná vlastnost systému. Jakéhokoli systému. Nejej státního. I megakorporací. Což stát v podstatě je.
A mám srandu z toho, jak žijící v tripartitě spílají fašistům a dokonce za jejich adoraci trestají. To je na psychiatra. Jenže problém je v tom, že na to není dostatečně velké uzavřené oddělení.
2 Foundryman:
Jistě, to je ovšem jiný příběh. Jakmile se úředníkovi povolí, aby se rozšiřoval a provázal s jinými úředníky, vzniká stát ve státě. Neodvolatelný definitivní úředník.Viz EU. Neřiditelná tlupa.
===
Co se týče těch volených: Bohužel je to v nás, ve většině z nás. Málokdo pamatuje to, co řekl ten nebo onen zastupitel na té nebo oné úrovni déle než dva dni.
Před volbami se rétrorika mění, slibuje se. A na to MČČ (malý český člověk) slyší. S tím se nedá hnout, Jedině jak navrhujií někteří – diktátor. Nebo císař. Ten je nepodplatitelný. Prý. Ale zase – nemůže být všude. Jeho kohorta mu nahlásí jen to, co se jí momentálně hodí do krámu. Kdysi se tomu říkalo „odtrženost od mas“.
===
Anarchie? Anarchokapitalismus? Libertariánství?
Stejné výsledky jako komunismus. I ta anarchie si časem vytvoří systém. (Pán much. Malevil.) A každý kapitalismus vede časem k monopolizaci. Přináší to větší zisky.
===
Vždycky, když o tom přemýšlím (není to často, je to totiž poklus v kruhu) tak se mi vybaví společenství šimpanzů nebo mandrilů, u nichž jsem stávil tolik času, že jsem pochopil vztahy v tlupě.
Je to tak, jak popisují sociologové. Já -> rodina -> tlupa.
U lidí to je: Já -> rodina ->ulice/obec -> stát -> civilizace/víra -> lidstvo.
Soustředné kruhy se slábnoucím vlivem jedince. Čím je kruh větší, tím je jednici cizejší, nemůže se se skupinovým myšlením identifikovat.
Pralidé prý měli tlupu o velikosti cca 30 hlav. Když byla větší, začaly rozmíšky a část tlupy se pod vedením nového (samozvaného) vůdce „osamostatnila“. U primitvních kmenů v Jižní Americe to tak funguje dodnes. („Atapama“ – Mnislav Zelený)
Možná to je nějaký zákon. Všechny úvahy nad to jsou na vodě. Vlastně žvásty. Buď náboženství nebo politika. Liší se jenom tím, že Bůh je jeden, neviditelný a tudíž nezpochybnitelný, ale jeho vůli vykládají jeho služebníci. Jestli s tím On souhlasí se dozvíme zase jenom jejich prostřednitvím. Takže se tom moc neliší od diktátora, který je viditelný a (možná) spravedlivý, ale nedokonale informovaný. Je řízený svými „rádci“.
===
Velké státy mají nedobré spojení s centrem a obrovskou setrvačnost v konání. (Ruské úsloví „Bůh je vysoko a car daleko.“)
Tenhle samo-organizační efekt u lidí (opic, bůvolů i delfínů) se zatím nikdy nikomu nepodařilo domyslet. Jak by to mělo fungovat. Kdyby se to podařilo, (nepodaří ani náhodou!) nastal by patrně konec světa. [;>D)
Hele Schumachere, já jsem svatá trpělivost. V kýbli kravinců, který jsi tady vylil a rukama rozmazal, jsi někde žádal „lidi do oborů“ a já se ptal, jak je tam dostat? Namísto, aby jsi se nad otázkou zamyslel, tak rozjedeš druhé kolo žvástů ohledně „ekonomických teorií z tlustých bichlí“. Buď víš, jak navrhované fantasmagorie realizovat nebo nevíš. Já se zeptal: jak??? Buď A) zavedeš plánované hospodářství, což byl prvního příspěvku nebo B) si lidé hájit svoje zájmy, včetně dotací, subvencí, kvót a daní. Svět kolem nás se něco naučil a Číňané měli v roce 1978 hladomor a světu se otevřeli v roce 1990.
A komu se kdy podařilo reaklizovat ty vznešné myšlenky z chytrých knih, na které se někteří tak sveřepě odvolávají?
Fuguje snad Bible? Nebo Kapitál? Hehe…
Stran Bible jste si spletl osobu, které byste se měl ptát. Já se o Bibli nikdy nezmínil. Kapitál nemohl fungovat, protože v něm není jediná myšlenka, která by mohla fungovat. Navíc ani jedna originální. Což však nijak nebránilo, nebrání a nebude bránit různým obskurním figurám, aby se jeho myšlenky pokusily uskutečnit. Máte nějaký další dotaz?
Ne, děkuji. Stačí.
Místo kritiky jeho domácnosti bych zmínil, že Marx a s ním jeho socialističtí apoštolové na druhé straně rovnice vynechávají kapitalistovu hodnotu. Která na rozdíl od viditelné produkce, například vyrobeného páru bot, je pro ně skrytá, v tom případě jsou slepí hlupáci, nebo ji ignorují, v tom případě jsou darebáci.
Takový hlupák, který díky kapitalistově invenci, při vynaložení stejného úsilí místo jednoho páru bot vyrobí dva, a proto se dožaduje dvojnásobné mzdy. Vždyť ty boty vyrobil on….
Jo, funguje. Bible. Nad náma. Hlavně každý pátek večer. Ale na druhou stranu, voni si nestžujou. Tak asi k jejich spokojenosti. A tam u Mrtvého moře také tak.
Na drihou stranu, Kapitál nefunguje. Na rozdíl od kapitálu.
Modrej, vše jsem polopaticky vysvětlil, že jsem toho názoru, že… správně je C).
DEREGULOVAT.
Pak se nabídka vyrovná s poptávkou, a ta tam ty způsobilé přitáhne.
S dynamikou proměnlivosti poptávky a způsobilosti nabidky nechci popouzet.
Ano, neshodneme se co se týče cel. Clo považuju za nástroj ochrany schopnosti strategické produkce.
Druhý důvod, o kterém jsem psal, je komplexní, s přesahem mimo oblast obchodní ekomomie. Připouštím, že můj pohled je zastaralý, nacionalistický národohospodářský z meziválečných let. V tom je v rozporu s libertariánskou představou. Jenže libertariánské uspořádání nikde není, nebylo a nebude. Tak jako komunismus. Ale to nechceš slyšet.
Ale, jestliže až na kost, buď a nebo, nejmenším zlem (nevysvětluju proč, protože by to bylo na další nestravitelnou přednášečku) je pustit řízení. Nechat fungovat spontánní řád. Ono se to srovná.
Poznámka : Ti kdo vědí něco o letadlech, vědí, co je to autostabilita. A že například u autostabilního letadla, když se dostane například do vývrtky, stačí pustit řízení, srovná se samo. Za předpokladu, že má dostatečnou výšku…
Nekorektni poznámka na závěr.
Svobodný trh, tedy TRH, nepotřebuje ekonomii, ani ekonomy.
Češi prý panikaří méně, a že hodně věří státu…
Ne. Jen se většinou, zatím, chováme rozumně, když pochopíme, že je to v náš prospěch. Nejsme ani slepě poslušní, ani ignoranti. Jen se nám to musí poctivě vysvětlit. Ale nesmíme být obtěžováni nesmysly, to pak nevěřímě ničemu a kašleme na to.
Roušku z dovozu nepotřebuju, moje je lepší. Riziko nákazy tou cestou je minimální. Spíš se obávám přenosu například přes ruce nebo předměty. Dodržuju základní zostřená pravidla hygieny. Na obědy nechodím, nosím si sváču z domova. Ale můe se stát, že si mě to najde. Pak udělám všechno abych to nešířil a pokusím se přežít. Na konci roku, na začátku letošního jsem prodělal dvě virózy, manželka na konci roku jednu velmi se podobající téhle. Tak možná, že máme specifické protilátky, nebo alespoň vyšší obranyschopnost. Kouknul jsem na terapii, v kortikoidech jsem se trefil. Antihistaminika zatím nepoužívají. Mohly by pomoci.
Jojo, pud sebezáchovy docela funguje.
(U některých nikoliv. Ale tom je prostě statistika blbosti lidské.)
No, třeba Mises má k nějakým od života odtrženým teoriím dost daleko. Spíš se jedná o celkem ucelený popis reality.
Foundry,
myslím (a fakt nevtipkuji), že tohle není dobrý směr debaty nebo téma vůbec.
Jaký máš názor na návrh zákona, aby centrální banka mohla přímo nakupovat vládní dluhopisy?
1) Naopak tenhle směr debaty považuju za príma téma v kombinaci s posilujícími nápoji, uvolňujícími myšlenky , podněcujícími pábení a jiskření nevšedními nápady, které za bolehlavého úsvitu jsou zapomenuty.
2) Aby centrální banka mohla přímo nakupovat vládní dluhopisy? To mi asociuje vztah justice a judikatury.
Systém živící se se vlastními hovny.
NE!
Chrchlající nástup, směr Sněmovní pochodééém vchod!
Aby centrální banka mohla….
To je jako živení se vlastními hovny.
NE!
Kdyby tak žil Bastiat…
Byl bych zvědavý i na Marxe, co by vyvodil z toho jak (ne) funguje Kapitál.
Možná, že by jásal, že naopak funguje, že kapitalismus hubí sám sebe, jak předpověděl, v nejvyspělejších zemích. Jenže s jinými praktickými důsledky než si přál. Jak se o tom v ekonomickém pekle hádá s Leninem.
Modrý ptáku, samozřejmě to považuju za blbost (v lepším případě). Furt všude vykládám, že jediná cesta ze sraček je nechat peníze lidem. Nejlépe zrušit DPH a zavést znovu daň z obratu, neboli sales tax, což ale kvůli EU nejde, tak alespoň zkrátit lhůtu pro vracení nadměrných odpočtů – nakonec, jsme všichni živi z exportu. Dál bych snížil DPH na minimum, což je, tuším, 15%. Razantně snížit sociální a zdravotní daň. Už jenom tohle by mohutně pomohlo, v kombinaci s očesáním státního aparátu a ponecháním neziskovek svému osudu by to ani neudělalo větší díru do státní ksy, než je ta aktuálně plánovaná.
A mohli by si odpustit kejkle s úrokovou mírou, nákupy dluhopisů (= tisk peněz) a měnovými intervencemi.
Foudry, to jako bys chtěl po kaprech aby si vypustili rybník….
Poroučej volovi, když nemáš bič….
Situace jest zajímavá. Daleko lépe než-li jiní víme jak vést vítěznou bitvu, leč potřebného vojska nemáme, a těch, kteří by s námi vytáhli jest tak pomálu, že počítati je namá smyslu.
Schumachere,
Schumacher (24.3.2020 | 17.56) napsal:
K zacelení škod : přečti první odstavec.
K zbytku se nebudu vyjadřovat.
Modrej, no, alespoň, že něco.
Třebaže si to můžeme strčit do řiti, protože jako jednotlivci jsme v bahně zákopů kdežto o bitvě rozhodují jinde jiní. Na jejichž výběr jako alespoň jednooká menšina nemáme vliv.
Aniž bych chtěl dráždit hada bosou nohou….
Rozeber jak inflace (shazování peněz z vrtulníku) v jakém časovém horizontu dopadá na jednotlivé funkce peněz, jak se to promítá do chování účastníků trhu, jak v jednotlivých sektorech, jaké to má důsledky v jakém časovém horizontu. Případě odkaž, kde je to k přečtení.
Kdyby ses zoufale nudil… populárních knížek o ekonomii jsou vagóny. Jenže chtělo by to čtivou bombu, která by ležela na nočním stolku (PESi nečíst) hned vedle Bible. Souhrn toho co by měl vědět každý, jen obecně gramotný. Od základní školy. Pro všednodenní rozhodování, a když jde k volbám. Aby když slyší politika, kohokoli snažící se mu něco namluvit, aby nejen věděl, že kecá, ale proč kecá a co tím ve skutečnosti zamýšlí.
Taková knížka je – už uváděny Hazlitt.
Popídím se. Těším se, že budu nadšeně souhlasit. Ve svém okolí široko daleko neznám nikoho kdo by to četl. Ani zdejší specialisti pro hospodářskou oblast.
Mám představu knížku jako jsou „Příšerné dějiny“.
Ekonomický komiks.
K té privatizaci:
Něco o tom vím z přímé zkušenosti. Firma, kde jsem působil, měla po republice 10 závodů. Ovšem provázaných, jeden dělal to, jiný další prvky systému a třetí to instaloval. První návrh na privatizaci byl (systém Dlouhý – rozbít holdingy a pod.) rozdělit na deset firem a ty separátně privatizovat. To bychom ten systém dnes kupovali z ciziny.Tomu jsme se ubránili, takže to šlo do privatizace jako celek i s nabídkou cizině.
Výsledek, přišly tři nabídky z ciziny, ovšem jedna vyzobávací (chteli jen část), druhá s podmínkou, že náš stát zaručí v kupní smlouvě odbyt a třetí pod cenou. Nakonec se to zprivatizovalo jako s.r.o., tvořené 48 vedoucími zaměstnanci (porevolučními!) a výsledek – dnes má firma obrat nad 6 mld ročně a je konkurencí těm třem tehdejším zahraničním zájemcům o privatizaci. Čili hodně je to o lidech.
Jo, měli jste – jak to slušně říct – prostě kliku.
A byli tam lidi, kterým se ve sportu říká srdcaři. To jest – dokázali realizovat tzv. „odloženou spotřebu“. Nebudu pátrat co jste za firmu. Ale jste vyjímeční.
Jo asi je to největší s.r.o. v republice. Chtěl jsem naznačit, že je to nejen o státu, ale hlavně o lidech.
Taky prvních pět let po privatizaci ti noví majitelé nedostali kromě platů ani korunu ze zisku, investovalo se do vývoje a lidí.
Tomáš Baťa by tleskal ve stoje.
Dnešní fake-news.
Hodně se žvaní, hodně se píše, ale důkazy nepodává nikdo. Někde, jakási zpráva… To celé slouží jenom k otrávení veřejnosti – pokud je ovšem ochotna takovým zprávám naslouchat. I kdyby to vše byla pravda v intencích tohoto blábolu.
Už nazrál čas, že se tím bude státní správa zabývat – a trestat. Pár exemplárních trestů za šíření fake-news by aspoň přibrzdilo tu záplavu šíleností. Jen vyvolávají vztek. Sborové zpíváni se Svěráčem to opravdu nevyřeší.
Dobrý krásný prosluněný den houmofisníkům, nákupníkům, důchodcům i pracujícímu lidu.
Jak maYda přede dvěma dny někde vyšťourala, bude se konat Svěrákův zpěv.
Zhruba ve 12.30 a slušné obce jistě spustí sirénu ve 12.00 aby se národ stačil odebrat do krytů než se tento nejnovější zákeřný úder Kavárny přežene.
Bohužel – zprávy o účinnosti tohoto gesta nebudou věrohodné. Psát o tom budou jen ti, kteří zpívali – a naši čačtí journalisté. Bla-ba.
Dobré ráno,
„populárních knížek o ekonomii jsou vagóny. Jenže chtělo by to čtivou bombu, která by ležela na nočním stolku (PESi nečíst) hned vedle Bible. Souhrn toho co by měl vědět každý, jen obecně gramotný. Od základní školy. Pro všednodenní rozhodování, a když jde k volbám.“
Jenomže to nevyčteš z knih, pokud Ti chybí zkušenost, kterou nabereš už jako dítě, kryž musíš počítata, jetsli máš z kapesnýho na jedno nebo dvě lízátka.
Když ti máma říká, že tohle Ti nekoupí, protože na to nejsou peníze.
Když Ti táta řekne, že na tohle by peněz bylo škoda.
Nebo když ti na něco přidají, ale musíš za to umýt okna v celém baráku. Když prožiješ ten pocit, že sis na něco našetřil něbo na to sám vydělal.
Bez tehle zkušenosti je ti i nechytřejší kniha o ekonomii k ničemu přinejmenším do doby, než vypukne nedostatek toaletního papíru.
Přesně, maYdo!
Článek o teoreticích právě píšu. [;>))
Inu, já vyrostla ne vesnici, vzdálena ( k hlubokému žalu mé matky, ale zaplať Bůh za to ) vlivu intelekruálního prostředí pražských kaváren 😉
Pošlete ten článek i sem? Pomalu by to chtělo otevřít další hospodu, tuhle nám asi užbrzo zavřou, že je v ní plno.
Ještě bych dodala, že mám v širším příbuzenstvu matematiky, kteří utopili slušnou část úspor v nějakém podvodném fondu, protože jim nedošlo, že slibovaný úrok 25% by jim měl být podezřelej.
Návrh na zákaz vývozu dividend.
Těší mě, že je někdo ještě blbější než já.
Dobré zas ráno… No to bylo zas přes noc nablito v alejích… Jinak 2 Schumacher (25.3.2020 | 9.14) – jedna kolegyně říkala (a já to náhodou zaslechl) že má na nočním stolku knížku z nějaké té červené či růžové knihovny a vedle toho robertka… To se dá pochopit… ale jak používáš tu bibli? Tam už mi představivost chybí…
Bible je tuze zajímavá. Například obsahuje poutavé příklady co s těmi, kteří Tě tak nějak serou. Nabývá na aktuálnosti. Samozřejmě že knihy „Staré smlouvy“. Je to nejen thriller, dílo ekonomické, právnické, sociologické, hygienické, příručka pro přežití, ale i erotické, jak bys věděl kdyby ses prokousal k Šalamounově písni písní.
Případně, máš li dostatečně rozměrný výtisk, můžeš ho účinně použít, když spatříš jak se k tvému loži blíží zahalená postava s dýkou, nejsi li tak naivní, že si to vyložíš tak, že je to zbloudily pocestný, který si jen spletl cestu na nádraží.
Bible je multitool tak jako například Balíček karet…
K příběhu, který popisoval quivis, tzn. k financování obchodní společnosti z nerozděleného zisku předchozích roků nebo zisku běžného (aktuálního) roku. Tento způsob financování používá (chvilka napětí) cca 73 % českých obchodních společností. Účetní terminologií se nazývá: vlastní zdroje. Druhý způsob jsou cizí zdroje: bankovní úvěr (dluhopisy nebo akcie v Evropě hrají okrajovou roli). Na úvěr nedosáhl každý a současně se spoustě podnikatelů nechce ukazovat účetnictví. Pro vyloučení všech pochybností: tohle je celoevropský model. Liší se země od země v jednotkách procent. V ČR celkový objem poskytnutých úvěrů za rok 2016 byl 995 mld. Kč , celková produkce na úrovni 10 403,86 mld. Kč (mezistatky 6 441,70 mld. Kč a přidaná hodnota 3 962,51 mld. Kč. Jak vědí všichni praktici: banku musíte přesvědčit, že úvěr vlastně nepotřebujete, abyste ho získali. Pochybovači viz: https://read.oecd-ilibrary.org/industry-and-services/financing-smes-and-entrepreneurs-2019_fin_sme_ent-2019-en#page1 Koneckonců např. jen 20 % bytů je financováno hypotékou.
To je špatně nebo dobře?
Radši se ptám, víš? Mám na to názor, ale nerad bych způsobil ujímání.