Qui bono?

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

Pamatujete někdo 11. června 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uveřejnily článek s titulkem „Prasečí chřipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do školy, rodiče do práce a z newyorských letišť startovala každou minutu čtyři letadla mířící za moře.
V televizi nikdo nenazýval presidenta Obamu neschopným debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prasečí chřipkou hospitalizováno téměř 100 000 lidí. Trvalo ještě týden, než president Obama vyhlásil „mimořádný stav“. Počet zemřelých v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První případ H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlášena za uzavřenou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve větším množství se do zdravotnických zařízení dostala až v listopadu 2009, tedy v době, kdy hlavní vlna chřipky byla už na ústupu.

CDC (Centrum pro kontrolu infekčních onemocnění) uveřejnilo tuto statistiku pandemie: počet onemocnělých je nepřesný neboť ne všichni, zejména ti s lehkým průběhem, šli k lékaři. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milionů postižených. Hospitalizovaných bylo přímo 274 304 pacientů a dalších asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovaným příznaky a chřipka nebyla primárním důvodem hospitalizace. Na H1N1 zemřelo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dneškem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacientů infikovaných COVID19. Většina nevyžaduje nemocniční léčbu. Přes 50% postižených má chřipku s mírným až středně lehkým průběhem. Dosud zemřelo 36 lidí.
Všichni zemřelí byli starší 60 let a trpěli vážnějšími chorobami. Mezi infikovanými zatím nejsou žádné děti. CDC dále odhaduje, že z chřipky se zotavilo 65% postižených, aniž by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodušené zkoušky – být na trhu v listopadu. V USA na jejím vývoji horečně pracují laboratoře Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomáš Šindelář) a údajně ještě rychleji probíhá vývoj v Izraeli.

Takže mi nezbývá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?


Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 715 komentářů u „Qui bono?“

  1. Přátelé, nerad vám kopu do báboviček. Nynější karanténa slouží k tomu, abychom nemoc tzv. rozředili. Nejspíš ji dostaneme všichni. Dříve nebo pozdeji. Koronavir totiž téměř nemutuje a je tedy stálý. Zatím znají jen dvě nebo tři formy. Takže tu s námi bude jako heameroidy. Vakcína je v nedohlednu. Veškerá opatření i roušky jsou pouze chvilkové zpomalující faktory.

    Přátelé, evidentně jste mnozí z vás nečetli můj odkaz na pana Vlka st. Kdybyste to udělali, tak byste věděli, proč nakupujeme roušky od šikmoočklů a nevyrábíme si je sami. Tak si, prosím, zkuste vědomosti doplnit, než zase budete konstruovat možné další fake news.

    Byly doby, kdy jsem neměl pana Hoffmana rád a on mne. Byl pro mne nevyčerpatelným zdrojem inspirací v opačném duchu. Krom toho tehdy vládla nikoliv nepravdivá verze, že v ČS rozhlase pracují pouze lezby, buzeranti a narkomani, takže dehonestaci někoho z nich jsme brali jako chválihodný počin. Býval bych v tom pokračoval, ale vydal jsem se živit vlastním a rukama. Prostě blbec.

    • Mě az toho vynech. Jsem samozásobitel. Manželka dává přednost šátku tak že vypadá jako desperados vyprqavivší se na předpad banky.

  2. Je mi trochu líto že odbory carmakers (zahraničních montoven) neorganizují hromadné stávky. Už před týdnem bylo pozdě a nějaký týden ještě zavření budou.
    Mohli by se tedy zaměstnanci spolu s Maláčovou, Povšíkem a Střevulou vyblbnout a v zásadě nic nezkazit, zaměstnanci by se během dlouhých dnů zabavili a stmelili.
    Shromažďovat se s rudými prapory teď nejde, ale kdyby byli co k čemu, mohli by virtuálně manifestovat na Facebooku.
    Chlapi by měli výmluvu proč se stáhnout s mobilem do ložnice a tam v bezpečné vzdálenosti od manželky a zpruzených, nevyběhaných dětí organizovat velké věci.

    • Proč bych Tě plísnil Františku I? Mé jazyky z křeťanské diaspory říkají, že to tak je.

      • Jo tak, že máš široký záběr zdrojů … Já jsem Tě nelísnil. Já jsem Tě OBDIVOVAL že dáš i Forum 24 🙂

  4. Možná po tom všem tu ubyde pracovních míst a nebudou potřebovat „otroky“ z Mongolska, Ukrajiny, Polska atd. Zároveň venku možná vysvištěj „otroky“ české, takže se to trochu přehnízdí ..
    Jsem se zasnil …

  5. Dobrý večer. Odborník na všechno a na nic vám ohledně státní pomoci poradí:
    Pomoc bez změn daňových sazeb:
    1) možnost snížit hospodářský výsledek společností za 2019 o očekávané letošní ztráty (dohadnou položkou).
    2) k daňovým poplatníkům se nechovat jako k daňovým nevolníkům. V případě nejasností daňového řádu (pravidlo nelze popsat jednou větou, max 280 znaky) umožnit výklad ve prospěch daňového poplatníka.
    3) každé nařízení v gesci FÚ musí být písemně zdokumentováno a zveřejněno nejpozději po 12 měsících.
    4) za každé rozhodnutí nese odpovědnost úředník, v případě nařízení nadřízeného je plně odpovědný nadřízený.
    —–
    Pomoc se změnou zákonů:
    1) Zjednodušit zákon o úpadku, umožnit živnostníkům jednoduché ukončení živnosti bez likvidačního vlivu na jejich osobní život a umožnit případné rychlé obnovení živnosti.
    2) Změna exekučního zákona: cílem exekucí má být vymožení alespoň části dluhu, ne podpora exekučního průmyslu.
    3) Každý živnostník v úpadku, občan v exekuci, příjemce sociálních dávek zvláštním klientem státu: státní, státem řízené, s majetkovou účastí státu, státem podporované organizace, či s organizace garantovaným státním monopolem vymáhají dluhy přes ÚZSVM, primárně srážkou ze sociálních dávek. Soukromoprávní vztahy jsou nedotčené.
    (za „státní“ je pro tento účel považován i municipální, krajský, magistrátní…)

  6. Hlavně aby se někdo nezasnil … část důchodců vyhyne a těm zbylým snížíme penze 🙁

    • Už to přichází:

      Češi jsou smějící se bestie:
      Hrozně se mi líbí, jak spolu teď lidé i přes tu krizi spolupracují a pomáhají si. Třeba teď v obchodě byl důchodce v čase, kdy tam nemá co dělat, já ho i přes to, že měl maskou zakrytý obličej poznal, spojil jsem se s ostatními a společně jsme ho vyhodili. Vždyť mu šlo o zdraví!

  7. Mně se líbí, jak najednou všichni ti mravokárci, co peskovali národ, že blbě volí, nevyznává ty správné hodnoty, nekouká na tu správnou televizi a vůbec je to národ buranů, teď lezou ke křížku a předhánějí se v děkování a chvále. 😀

    Ovšem někteří jsou beznadějný případ :

    https://jdvorak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=748530

  8. Sněží. To je dobře. Neviděl jsem sníh ani na Vánoce.

  9. Sobjanin, starosta Moskvy se od Macrona a ostatních hodně učí
    z jeho blogu
    https://www.sobyanin.ru/koronavirus-ogranichenie-peredvizheniya-i-sospodderzhka-grazhdan
    je patrno, že moskviče utáhl evropským způsobem, sa oddůvodněním (viz Macron, Sanchez, Conte) že na dosavadní nařízení s…ou jak na placatý kámen
    Z bytu jen
    1. neodkladná návštěva doktora v případě akutního ohrožení života či zdraví
    2. do práce a zpět těm, kteří musí (jinak je týden placeného volna)
    3. nákup v nejbližších potravinách či lékárně
    4. venčení zvěře do 100 m od bytu
    5. k popelnici a zpět
    Budou zavedeny po francouzském, italském a španělském vzoru propustky.

  10. maYdo, už jsem stejnou věc vysvětloval někde výše. Zisk a ztráta jsou rodné sestry. Zisk vzniká, když jsou moje výnosy vyšší než moje náklady. Získám více než spotřebuji. Ztráta je opakem zisku. Směna (transakce) je způsob distribuce zisku a ztráty v počtu účastníků vyšším než jeden.

    Z dnešního odpoledne je jedna zábavná zkušenost: největšími odborníky na výrobu jsou lidé, kteří výrobu nikdy neviděli.

  11. Díky za vysvětlení, MP.

    TAkže i nebohý trosečník může dosáhnout zisku. No, ne že by mu bylo co závidět. Ke snídani obědu i večeři pořád kokosy a možnost je směnit za něco jiného žádná….

  13. Dobré zas ráno… Tma jak v prdeli a všechen náš pracující lid vyráží budovat svou širší eurovlast – teda pokud není v karanténě, nebo nepracuje z domova, atd. atp.
    Jo, to jsou panečku úspory, díky letnímu času. Ale šetřit se musí, ať to stojí co to stojí… (Táta byl energetik a vzpomínám, jak musel vykazovat neexistující úspory vzhledem k letnímu času, na čemž fabrika tvrdě prodělávala – ale úspory se musely vykazovat… Takže opatrné falšování výkazů – aby to vyšlo! No a EU, to je ještě větší socialistickej bordel, kde se zas vykazujou neexistující výsledky.)
    No a navíc mě nasrali na tom worksheetu o coronaviru, kam pro velký zájem zakázali přístup… Takže grafy – pokud vůbec – budu updatovat až se dostanu k relevantním datům… Ono taky – proč by měl mít člověk přístup k relevantním datům – ještě by třeba nevěřil našim manipulátorům a panikářům…

  14. 2 maYda (30.3.2020 | 0.47) – no, může si ze země vydloubat pár červíčků, aby měl nějaký proteiny…
    Ovšem, jak si je uchová pro případ nouze, úrazu a nemoci, o tom nám ekonomie nic neříká… Takže ty zásoby shnijou – přemění se kvantita na kvalitu – a milej trosečník si akorát může houpat Vaškem…
    Aneb – Grau, teurer Freund ist alle Theorie und grün des Lebens goldner Baum!

  15. Dobré krásné slunečné přestože mrazivé ráno.
    Dvě příjemná překvapení
    1 – když toast namažu máslem opravdu jemně, není ještě rozmočený ale tolik se neláme jako nenamazaný, když ho strkám do vajíčka na měkko
    2 – Ceylon, který jsem našel v čajovém šuplíku úplně vzadu (co mi zůstal z hotelových pokojů) a který jsem nikdy nepil – k těm vajíčkům na měkko není jedovatý ale dá se docela dobře požívat. Zde jsem měl trochu obavy anžto to pije Mazurka a ta vypije i sušený choroše co rostou na stromech či co to bylo proti bolení v krku 🙂

  16. PeSi (30.3.2020 | 6.20) kde se, pokud to není na směny, což je kapitola sama pro sebe, ještě dneska hákuje alespoň od sedmi?
    Z letního času žádný úspory nejsou, ovšem mechanismus prodělávání je mi poněkud nejasný.
    Kdysi dávno jsem pracoval 19 měsíců v tehdy Motorletu, místo ZVS. V nářaďovně, která na směny nejela. Tehdy si někdo vzpomněl, že posunout začátek pracovní doby z 6ti na 7 hodin by pomohlo pražské dopravě. Dělníci byli velmi značně nespokojeni a protestovali.
    Skimici, ten je Ceylon je „cezený přes fusekli“, pytlíkový, ne? Já si dopřávám různě dle chuti Yunnan Mao Feng, Dračí jehličky, Vietnam Black, dva druhy Darjeelingu, když mám občas v hubě jak v polepšovně, tak Assam.

  17. „Ovšem, jak si je uchová pro případ nouze, úrazu a nemoci, o tom nám ekonomie nic neříká… “

    No, může ty červíčky chovat na těch shnilejch kokosech. Ale to snad by bylo zůstat na kokosové dietě.

  19. 2 AeroKarel (30.3.2020 | 8.59) – třeba u nás… Ačkoli výuka začíná později, spousta z nás tam je už od 6:30 – a řeší se spousta věcí, neb ještě neotravujou studenti. Je pravda, že několik jedinců přichází až na devátou, ale ti tam jsou zas obvykle dost do večera… No a protože stále patřím tak trochu k vedení, za normálního stavu řešíme spousta provozních věcí. (teď sice taky, ale přes e-mail a mobil)

    • Můj (nepodložený) názor je, že je to spíše vlivem složitých způsobů, jakým se „ovládájí“ organizace v Kotlince. Nikdo pořádně nezná, kdo mán jaké pravomoce, kdo za co odpovídá. Takže lokální „šéfinkové“ nevěděli, co smí a co ne a někteří „měli svůj rozumů. A teď se to hází na centrum – je to pohodlné, protože vláda určitě neříká všechno a ani ministři neví, kdo za co může.

      Nicméně z cynického pohledu – věk dožití se tím nijak dramaticky nezmění. Umírají staří lidé, kteří už před sebnou molć dlouhý život nemají bez ohledu na „korónu“. Takže ani prognózy, že se to nějak „příznivě“ projeví na penzijním systému jsou asi jen takové mediální výkřiky, Ale to nám řeknou statistiky až za několik let.

    • Za provoz těch zařízení zodpovídá v prvé řadě zřizovatel, což jsou mnohy kraje, ne ? A to fakt musí ředitelka seniorského domu dostat befel od ministra, že má zavést izolační opatření ?
      Ano, roušky a respirátory šly napřed do nemocnic, kde se léčí… A znovu nutno připomenout – respirátor chrání nositele, okolí nikoliv. Rouška chrání okolí, nositele nikoliv. Takže sestry mohly začít nosit i samodomo roušky (každé takové zařízení má jistě prádelnu pro svůj provoz, tak by se tam roušky přihodily), a rizko nákazy by bylo významně sníženo.

  21. AeroKarel (30.3.2020 | 8.59) napsal:
    Karle, jsou to takový jehlanky. Vyndáš to z pomalovanýho jehlanovýho kartonku a vevnitř je taky jehlan z jakoby tvrdý umělý hmoty ale asi sírkovaný protože když na to naleješ horkou vodu, ty čajový lístky se nafouknou a ten jehlan zcela vyplněj – takže se tam nějak ta voda musí dostat.Ani už nevím odkud jsem to přinesl. Je to pomalovaný obrázkovým písmem a jediný nápis v latince je ceylon a pak nějaký numera 🙂 Nevyhodil jsem to jenom kvůli tomu hezkýmu balení. Zbytek si žd vzala na pracoviště tak se jí musím zeptat jaké měla pocity 🙂

    • inu, Karel asi netuší, že ceylon není jen pytlíkáč od Jemča Jemnice ;-).

      Blbý ale je, že Oxalis má zavřeno a můj oblíbený ceylon mi dochází. 🙁

    • Pokud je jehlánek po přelití horkou vodu zcela vyplněn lístky, tak to bude kvalitnější čaj 🙂 Ale umělá hmota ve mně nevzbuzuje důvěru.

  22. A k tomu prodělávání – stačí si uvědomit zbytečný náklady na přeštelování jedněch hodin… No a pokud je těch hodin cca 5000 v jedný menší fabrice – a tak dále a zajisté… a kapitola sama o sobě jsou nonstop provozy, kde se střídaj směny.

  23. PeSi: přeštelování hodin ve fabrice: používáme hodiny štelované po internetu (NTP), z Frankfurtu (DCF) nebo pomocí družic (GPS).
    U GPS a NTP jsem míval problémy nastavit správnou časovou zónu, ale jakmile jsem to dobře nastavil, vše běželo mnoho let bez potřeby přenastavení. DCF hodiny jsou dnes za cca 500 Kč.

  24. Změna času způsobovala újmu noční směně ze soboty na neděli při podzimní změně času, z důvodu neproplacení hodiny navíc strávené na pracovišti. Kdeže ty loňské sněhy jsou. U kolegů se rozjíždí Kurzarbeit, my uvidíme, práce je zatím dost, jen se zrušily přesčasy.

  25. Tak to já to mám jako obřad. Nastavení hodin stojacích s kyvadlem vzor i velikostně zhruba rakev (das hat eine Zukunft) a své natahovací náramkové abych v nadcházející dystopii kdy dojdou baterky věděl kolik je hodin. V autě se mi to nějak přeštelovalo samo.

  27. 2 nickname (30.3.2020 | 9.27) – no, tak já znám fabriku, kde v každý místnosti byly (a snad stále jsou) takový ty klasický kulatý hodiny, štelovaný ručně, ač s pohonem na elektriku. No a že by se třeba hodiny na věžích štelovaly přes družici jsem si zatím nevšim… Ale asi se blbě koukám… Zvlášť v dnešní době, kdy tak snadno poroučíme větru, dešti a veškerým přírodním jevům…

  28. nickname,
    nehodlám nikoho z vámi jmenovaných šanovat (na LDNkách se podepsali značně), ale – nejsou privátní ordinace a (prakticky privátní s výjimkou některých nemocničních) lékárny vlastněny těmi odvážnými selfmademany (-mankami), kteří by si měli pamatovat prastaré heslo, že voják se stará, voják má…..? A řada domovů pro seniory jsou také soukromé. Najednou je těmto příčetným a zodpovědným majitelům erár dobrej ?
    Co nato Svobodní ?
    Vojtěchovy šachy s centralizací nákupu – ona se nějaká (obvykle chřipková) epidemie neopakuje ježegodno, takže si připravím něco do zásoby ? Minimálně si všimnu toho, že mi choděj pacienti s žádostí o sezonní očkování proti chřipce…….
    A jen poznámka – erární domovy seniorů mají MTZ od daňovými zákonitostmi nepolíbené absolventky elitní londýnské oeconomické školy Venezuely. Ty lituji nastokrát……

  29. Začátek práce od sedmi hodin…
    Pokud si na chalupě všímám, „celá“ Vysočina začíná v době 6,30 – 7 hodin.
    Obzvláště v letním čase vítáno, jsou doma už téměř „po obědě“ a pak tradá: hospoda, zahrádka, ryby, kolo…….samozřejmě nikoliv všude (hlavně ne v okresních městech výše).

  30. No a jiank se mi podařilo najít aspoň nějaký data – bez Evropy jako celku – takže jsem updatoval některé grafy. Kdybyste někdo věděl o zdroji dat, který zahrnuje i Evropu, dejte mi vědět… O věrohodném zdroji…

  31. Hamáček bude šéfem krizového štábu místo Prymuly (ten si bude držet odborné funkce).
    Chtěl jsem dnes udělat větší nákup, ale teď si pro jistotu koupím i zásobu mýdla s Jelenem, hajzlpapír, dvě krabice svíček, křížaly a Pemmican.

  32. Šimone: voják se stará, voják má. Tak to vyřešil můj doktor, moje lékárna. Lékárna má nyní bavlněných roušek na rozdávání, babičky šijí pro celé město. Ovšem pocit, když vám dodavatel stornuje objednávku z důvodu vládního nařízení stojí za to.
    Samozřejmě, odpovědnost jde nejenom za premiérem holdingu, ale i za všemi, kteří ho drží u vesla.

  33. No, tak jsem našel náhradní zdroj i pro tu Evropu. Takže se můžete pokochat nad vývojem…

  34. Co se týká domovů pro seniory a dalších sociálních služeb: jde o „deep state“, svět s vlastními pravidly, kde viditelné kauzy ukazují jen špičku ledovce. Je-li 10% financí použitých na sociální politiku využito účelně, je to moc. Je-li 10% manažerů v dané oblasti schopných odborníků, je to moc.

    • manažeři… a vo tom to je !
      Není to produktivní segment, naopak. Takže celý systém je asi nic moc, ovšem povykovat, že se měl postarat stát…
      Vlastně by mne zajímalo, jestli všichni ti senioři apod. jsou zcela bez rodin. Chápu, že v těchto zařízeních jsou lidé, o které se rodina není schopna starat – Alzheimer, demence, polymorbidita na LDN přesahují možnosti mnohých lidí, ale snad by potomkové mohli něčím přispět v době krize. Oslovit sponzory v oblasti, úřady, provozovny…. hned na začátku nouzového stavu se ve zprávách mihnul tatér, který své zásoby roušek rozdal na všechny strany. Dtto vietnamské provozovny manikúry a pedikúry…
      A SAVO je v obchodech pořád, i když v menším množství. Mýdlo taky.

    • PeSi, úctyhodná práce!

      Obecný trend se mi jeví všude stejný, jen na rozdílných úrovních.
      Jestli vstupní data odpovídají skutečnosti, přírůstek se realtivně snižuje.

      K úvaze, jeví se mi tak, že příůstová křivka by měla stejný tvar i bez zásahů, jen s tím rozdílem, že na vyššími absolutními hodnotami..

      Pro věrohodnou předpověď je třeba delšího časového úseku.

      Spory, kterak zastavit nákazu mi připomínají spory kterak zastavit kůrovce. Jestli intenzívním lesnickým zásahem včas, jestli ponechat bezzásahové zóny, jestli méně zasahovat, a nebo nezasahovat vůbec.

      Ukazuje se, že nejefektivnější je včasný intenzívní krátkodobý zásah, který má i minimální vedlejší následky.
      Opožděný zásah je jen regulací tím méně efektivnější čím je opožděnější a méně intenzívní. Nakonec i celkové následky a náklady jsou vyšší.

      Z mého pohledu, nejvýznamnější okolností podmiňující reakci, je „politická přijatelnost“, na základě situace v době rozhodování.

      Politicky krátkodobě nejpřijatelnější řešení nemusí být řešením dlouhodobně nejúčinnějším.

  37. Modrej, mohl bys vysvětlit, kterak to přijde, že přerozdělováním nevzniká více statků?
    Dejme tomu, že množství celkem vyprodukovaných statků je sto.
    Jestliže Tě zločinec, lhostejno jestli nelicencovaný (Nikola Šuhaj), či licencovaný (stát), obere, snažíš se kompenzovat strátu vynaložením většího úsilí abys to dorovnal. To znamená, že ve stejném časovém úseku potřebném pro dorovnání, zvyšeným úsilím, například, že víc pohneš kostrou, zefektivníš výrobní proces, či vynaložíš víc času, je vyprodukováno celkem sto. Z nichž deset Ti bylo odebráno a přerozděleno a proto navíc jsi vyprodukoval dalších deset. Tím se celkové množství statků zvýšilo. Společnost zbohatla. Tím se tento příklad liší od příkladu rozbitého okna, protože to je čisté mínus, zničení statku, na rozdíl od přerozdělení, kterým statek nezaniká.

    Proto příkladmo loupež (zdanění) zvyšuje prodkuci statků. Kráva se musí intenzívněji pást, aby vyrovnala produkci mléka (zoologové se zdrží námitek, je to nepřesný ilustrativní příklad). Samozřejmě v rámci kravích možností, protože produkci tímto způsobem nelze zvyšovat donekonečna.

    To znamená, že přerozdělování zvyšuje produkci staků. Společnost bohatne.

    Z toho plyne co? Přerozdělováním k bohatství. Jen stačí míry přerozdělování vhodně nastavit, optimalizovat pro maximalizaci v té míře aby jím nebyla narušena produkční schopnost. Traamtadadaá, socialisté mají pravdu, kupředu levá vstříc světlým zítřkům.

    Jsem zvědav jak se s tímhle vypořádáš. Třeba v dalším dílu přednášky.

    Protože,…..Ano. Vysvětlení nechám na Tobě.

  39. no, na tej nesprávnej adrese mně zaujal kurs „Fyzika v životě člověka Zimní semestr“

    nechcete , PeSi z toho udělat nějakou serii pro zdejší publikum?

  40. „To znamená, že přerozdělování zvyšuje produkci staků. Společnost bohatne.“

    To jako myslíš vážně, schumi nebo si děláš psinu?

    Tím přerozdělováním žádný statky nevznikají. Ty vznikají zase jen produkcí, zvýšeným úsilím, které jsi nucen vyvinout, protože jsi přišel o to přerozdělené, ne tím, že se přerozdělovalo.

    • MaYdo, nečetla jsi pozorně. Neulehčuj si.
      Nepřímý vliv. Přerozdělování jako stimul zvyšující produkci.Napsal jsem to dostatečně jasně.
      Včil mudruj.

      • Četla jsem dostatečně pozorně.
        To, že něco funguje jako stimul, neznamená, že něco vznikne jen z toho stimulu.

        Stimul je v podstatě totéž, co je katalyzátor v chemické reakci.
        Výsledný produkt jen z katalyzátoru nevznikne a bez těch základních ingrediencí žádná chemická reakce neproběhne.

        Abys dosáhl větší produkce, aby bylo víc statků, musíš víc vyrobit. Přes to nejede vlak.
        Aby bylo více statků, musíš investovat víc úsilí, víc prostředků, použít víc surovin. Bez toho žádný statky navíc nebudou. je to poměrně jednoduchá rovnice.
        Důvody, proč tak činíš, jetsli proto, že ti někdo 10 nebo 50% produkce ukradl nebo jestli to děláš z plezíru nebo chceš mít statků co nejvíc, abys mohl pak říkat “ a kdo z vás to má“, nejsou pro tu rovnici podstatné.

        Krom toho pak docházíš k poněkud paradoxnímu výsledku, že nebohatší je společnost, kde se rozkrade všechno.

  41. 2 maYda (30.3.2020 | 10.55) – no, to je to, co obsahuje ten „můj“ kurz U3V… S tím, že já přednáším jen něco málo a na většinu přednášek jsem sehnal odborníky… Teď mi tam chodil Šimon – leč koronavirus a šlus – tak jsme tam jen nechali elektronické podklady přednášek… Navíc s tím, že jsem počítal s operací, tak jsem si své odpřednášel ještě v zimním semestru.
    Píšu „můj“ kurz, protože jsem to koncipoval já ve spolupráci s jedním kolegou, který tam taky přednáší – a do teď to mělo docela slušný ohlas. Tak jen doufám, že v říjnu propukne další ročník… Že ta ochranná karanténa skončí.
    No a protože některé ty elektronické podklady jsou dost velké a nedaj se posílat mailem, zjednal jsem si na to u spřátelené firmy úložiště – tak jsem tam dal tu epidemii jako subdirectory a ty grafy můžu dávat tam…

  42. 2 Schumacher (30.3.2020 | 10.48) – výborně! Takže – auto Ti složí před barák hromadu písku… Ty ten písek potřebuješ na zadní straně baráku – vezmeš lopatu a kolečko a ten písek postupně přerozdělíš z té přední hromady na tu zadní… Dle Tvé logiky bude ta zadní hromada o 10% větší, než ta přední… No neber to, když je to tak výhodný – tak to zas převezeš postupně dopředu – a získáš dalších 10%… Tak nějak mi to připomíná „hrnečku, vař!“…
    ale nic si z toho nedělej, přesně takhle funguje EU – přehazujou ve Štrasburku písek z jedné hromady na druhou a koukaj, jak hezky přibývá – a píšou o tom traktáty!

  43. Asi to myslel tak, že „přerozdělování“ je motivace …

  44. Schumi,
    hezký žert a díky za tip (opožděný). Na stejném místě je druhý díl pátečního textu – krajíc chleba můžu rozpůlit nebo rozčtvrtit. Půlením nebo čtvrcením nevznikne další krajíc. Ačkoli teď jsem si všiml, že PeS poskytl jasný a přesný výklad.

  45. maYda (30.3.2020 | 9.37) Ale tuší … Jen odhaduje, že z hotelových pokojů si skimic sypaný nepřinesl. Oxalis nic moc.

  46. Mám dva dotazy a dvě prosby k přítomným. První dotaz: má někdo spojení na Jaku? První prosba: pošlete mně ho na mail a nemáte-li můj mail tak na ptakmodrak na seznamu. Druhý dotaz: má někdo registraci na čokla? Druhá prosba: ozvěte se mně prosím na mail.

  47. Modrej, to není tak jednoduché jak PeS podal. Chybí mu mnou uvedený „externí faktor“. Uvažuje v mezích „Já a hromada písku“ a navíc bez ohledu na účel.
    Nepřehazuje písek jen tak. Třebaže si tím zvyšje fitness. Přehazuje písek proto, že ho na něco potřebuje za barákem. Kdyby si ho nechal odvozit rovnou, bylo by to dražší nehledě na to, že třeba v té době nevěděl, kolik ho potřebuje před a kolik za barákem. Tím, že přehazuje, přidává hodnotu. Menší hromada písku před barákem spolu s menší hromadou písku za barákem, má vyšší hodnotu, než původní velká hromada písku za barákem. Tak jako hromada písku před barákem má vyšší hodnotu než stejné množství písku v pískovně.

    Ten stimul produkce, jak jsem popsal, skutečně funguje. Když o něco přijdeš, jsi motivován abys nahradil. Kdybys jen sáhl do rezervy, je to jen transformace. Nový statek jsi nevytvořil.

    Tohle omezeně funguje. V nějakém omezeném čase, v případě nějakého určitého statku.

    Například, pracně si nakopeš a proseješ písek. A druhý den, no to je zlý sen, někdo ti nějaký písek ukradl. Písek nezmizel, jen byl přerozdělen. Tak co Ti zbývá, než dokopat písek, když nemůžeš dokopat toho zloděje. Což by stejně nepomohlo. Leda ho přinutit, aby nahradil aby sám dokopal a navíc aby uradil náklady na přinucení a hodnotu Tvého tím stráveného času. Ve skutečnosti to třeba dopadně tak, že stát, fungující z Tvých daní, které jsou berněmi, ho dopadne, a místo aby ho přinutil vynahradit ztrátu způsobenou krádeží písku (to sice může zkusit, jenže ten drban stejně nemá čím by zaplatil, zčeho by zaplatil, neb má téměř holou zadel, proto kradl, a o to málo co mu zbývá k přežívání mu nelze sebrat, protože „lidská práva“, zapojit ho nuceně do pracovního porcesu také nelze, protože „lidská práva“. Tak je zavřen do vězení, ve kterém poměry pro něj, protože už si něco odseděl, nejsou horší než kdyby pracoval na svobodě a nad to pro něj riziko vězení zaklakulované transakční náklady. Ve vězení je vydržován…. na Tvé náklady. Neviditelné, protože z berně. To znamená pro tebe zalší mínus.

    Leč, jak se mi stává, trochu jsem odbočil.

    Stimul produkce funguje. V omezeném „časoprostoru“ se to tak jeví. Protože je viditelná strana rovnice představovaná tím co je vidět. Větším množstvím nakopaného písku. To je jasný viditelný, hmatatelný důkaz.

    Jenže, jak je to s druhou stranou rovnice? S tím co není, nebo spíš je účelově přehlíženo. Onen skrytý hřídel vedoucí od Oryffeova perpetua mobile vedoucí do vedlejší místnosti, někým otáčený v potu tváře…. Hle, perpettum mobile funguje! Pro praktický účel je třeba ho zdokonalit. Nejlépe s dopomocí dalších zlatých mincí.

    Jeví se mi tak, že PeS to pojímá selským rozumem. A jako fyzik. S ohledem na termodynamické zákony, na obě strany rovnice.

    Jestliže tak, je to ii můj pohled. Tím přehlíženým nákladem je nějaký obětovaný statek. Životní čas, který mohl být vynaložen (alokován) na něco jiného. Třena na příjemné nicnedělání. I to je hodnota.

    Že něco není vidět, neznamená, že neexistuje.
    Že něco není zahrnuto (tohle se nám do naší představy, ideologie, nehodí, tak to škrtáme) na stranu (do kategorie) nákladů, neznamená, že není nákladem.

    Z hlediska ekonomie je významný jeden zásadní rozdíl mezi tím, když Robinsonovi jeho pracně vyrobený člun vezme voda a mezi tím, když mu ho ukradne Pátek z vedlejšího ostrova.

    V obou případech musí vynaložit úsilí na výrobu nového člunu. Výsledkem je jeden člun. Společenské bohatství nevzrostlo. V případě ukradeného člunu výsledkem jsou čluny dva. Jeví se (jenom se jeví, protože parametr komplexních nákladů na výroby nového člunu se nepočítá, tak jako, nehodící se škrtni, veliký revoluční teoretik oproti „nadhodnotě“ vytvářené dělníkem u soustruhu nezapočítává hodnotu kapitalistovy „neviditelné“ práce, bez které by dělník neměl ani co ani na čem točit), že společenské bohatství vzrostlo. Z toho plyne, že čím více Pátek krade, tím společenské bohatství vzrůstá.

    V čem tedy spočívá rozdíl mezi tím, když člun vezme voda a když člun ukradne Pátek?

    V NÁSILÍ ve druhém případě.
    Nutno vidět, co je v člunu skryto. Co je člun. Člun je ztělesněním vynaloženého úsilí. Vynaloženého životního času. Života.
    V tom důsledku je to stejné, jako kdyby Robinson byl k výyrobě člunu donucován otrokářem s bičem. Je to stejné. Jen sryté.

    Z toho plyna, a proto platí, že zmnožení sumy vyrobených statků („společenského bohatství“) přerozdělováním je podmíněno násilím.

    Které v přímé úměře snižuje míru (ochotu k) kooperace. Což se v nějaké míře projevuje ve snížení sumy vyrobených statků.

    Kdyby to neplatilo, největší blahobyt by byl v Severní Korei.

    • podle stupńující se délky příspěvků a verbálního kličkování soudím, schumi, žes argumentačně v úzkých a uchyluješ se k vokecávání.
      😀

      Tak jinak :

      mám doma starý housky, mám doma jabka, mám doma dva hladový strávníky a sama mám hlad a chuť na zemlbábu.

      To, řekla bych, je dostatečný stimul, důvod, motivace nebo jakými slovy ono přerozdělování nazýváš, k tomu, aby vznikla zemlbába.

      Ale aby zemlbába byla aspoň v pekáči, nestačí důvod, potřeba a motivace. Na to musím vyvinout nějaké úsilí zpracovat suroviny v konečný produkt, tedy opravdu zvednout zadek ze židle, postavit s ek plotně, nakrájet ty housky, nakrájet ty jabka a naskládat to do pekáče. Bez toho zemlbába NEBUDE. Není jiné cesty, jak dosáhnout toho, aby vznikla zemlbába k obědu, než nakrájet housky, nakrájet jabka a naskládat to do pekáče.

      Chceš – li namítnout, že nemusím zemlbábu péct, že hotovou zemlbábu můžu koupit, vyškemrat u sousedky neboo ji někomu ukrást a sežrat proti jeho vůli, tak to nic nemění na tom, že ji někdo musel upéct. Vznikla jinde. Nelze koupit, ukrást, vysomrovat, někomu sežrat produkt, který nevznikl.
      Jo, možná bude někdo proto nucen si upéct další zemlbábu., Ale není jiné cesty, než nakrájet housky a jabka a naskládat to do pekáče.

      Ledaže bys byl syn Boží a uměl přerozdělit dva chleby a jednu rybu celému zástupu.
      Ale mám dojem, že ten kousek se sice mnozí , tejména socialističtí teoretičtí ekonomové a politici pokoušejí opakovat, ale bez úspěchu. On to svoje know how asi nehodlá prozdradit.

  48. Oprava…než původní velká hromada písku PŘED barákem.

  49. Pro maYdu, Oxalis v Novém Smíchově má otevřeno.

    • Super, díky.

      Mně Oxalis vyhovuje, kupuju tam Ceylon Ruhuna Golden Garden a ten mi chutná, Tuareg ( směs zeleného čaje a máty) který pije dcera a sem tam někdy nějaký kafe. Občas Daarjelling bráchovi nebo na chalupu.

    • Spokojujeme se s obyčejným Ahmad Tee, případně English Breakfast.
      Občas něco zajímavého od Modrého slona na Francouzské.

  50. Rakousko zavádí povinnost nakupovat v roušce. (A není tím míněna rouška bederní.)

Komentáře nejsou povoleny.