Dušan Neumann
Pamatujete někdo 11. června 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uveřejnily článek s titulkem „Prasečí chřipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do školy, rodiče do práce a z newyorských letišť startovala každou minutu čtyři letadla mířící za moře.
V televizi nikdo nenazýval presidenta Obamu neschopným debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prasečí chřipkou hospitalizováno téměř 100 000 lidí. Trvalo ještě týden, než president Obama vyhlásil „mimořádný stav“. Počet zemřelých v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První případ H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlášena za uzavřenou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve větším množství se do zdravotnických zařízení dostala až v listopadu 2009, tedy v době, kdy hlavní vlna chřipky byla už na ústupu.
CDC (Centrum pro kontrolu infekčních onemocnění) uveřejnilo tuto statistiku pandemie: počet onemocnělých je nepřesný neboť ne všichni, zejména ti s lehkým průběhem, šli k lékaři. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milionů postižených. Hospitalizovaných bylo přímo 274 304 pacientů a dalších asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovaným příznaky a chřipka nebyla primárním důvodem hospitalizace. Na H1N1 zemřelo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dneškem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacientů infikovaných COVID19. Většina nevyžaduje nemocniční léčbu. Přes 50% postižených má chřipku s mírným až středně lehkým průběhem. Dosud zemřelo 36 lidí.
Všichni zemřelí byli starší 60 let a trpěli vážnějšími chorobami. Mezi infikovanými zatím nejsou žádné děti. CDC dále odhaduje, že z chřipky se zotavilo 65% postižených, aniž by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodušené zkoušky – být na trhu v listopadu. V USA na jejím vývoji horečně pracují laboratoře Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomáš Šindelář) a údajně ještě rychleji probíhá vývoj v Izraeli.
Takže mi nezbývá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?
Zpráva o očkování pčišla po uzavření burzy, která ztratila dnes dalších 13%. Předpokládám, že zítra se ta hysterie DowJones uklidní. Na čas. Nahoru se podle mne do léta nezberchá.
Dušane
Díval ses na Trumpovu tiskovku? Takový překřikování a šum reportérů nepamatuju. Ono taky když doporučíš to co doporučilo CDC, tedy mimo jiné neshlukovat se nad deset osob musí ve státech znít třaskavě.
právě jsem tu tiskovku komentoval. Třeba za geniální nápad považuje zakotvit ty cruise ships v přístavech velkých měst a přeměnit je na plovoucí špitály. Třeba nebudou potřeba, ale začíná se hrát na nejhorší možný scénář.
Aerovko, ďábel je skryt v detailu: „…jsou lidi v optimistické náladě, kupují, ZADLUŽUJÍ SE, ekonomika jede.“ No právě, to je ta úvěrová expanze.
Za normálních poměrů lze půjčit pouze to, co někdo jiný uspořil (t.j. odložil spotřebu). Ta odložená spotřeba ovšem nemizí, je právě jen odložená.
V poměrech fiat money ovšem žádná odložená spotřeba neexistuje, vybudovaným kapacitám tedy zákonitě dojde odbyt.
Představ si farmáře, který chová husy a všechny je taky sežere. Vedle něj rybáře, který sežere jím ulovené ryby. Pak najednou farmáři „spadnou“ shůry peníze a začne stavět barák, na husy nemá čas. Žrát ale musí, takže se obrátí na rybáře s poptávkou po rybách. Rybář přikoupí člun, zaměstná dalšího a tím saturuje jak sebe, tak i farmáře. Farmář dostaví barák, vrátí se k husám a rybář má najednou dvojnásobné množství ryb, než je schopen spotřebovat.
Já jsem ženě řekl, že se lidi nemají shlukovat, tak ať jde laskavě spát na kanape do obýváku.
Vznikne pouze a výhradně dodáním peněžní injekce. (…) [P]rávě že „inflační očekávání“ nemůže způsobit inflaci. Tu může způsobit jen emitent oběživa. — Příklad: V Novém světě najdou zlato, a ještě než jej král stačí nechat převézt přes Atlantik a zmincovat, zprávu, která se o tom rozkřikne, vezmou v úvahu třeba pronajímatelé a nájemci pozemků na příští léta. Připadá mi logické, že ceny v takto nově uzavřených kontraktech narostou. (Odhlédněme od toho, o kolik.) Jakmile jsou nájemní smlouvy jednou uzavřeny, mohou (a musejí) obě jejich strany očekávané částky nějak zakalkulovat do svých cen, čímž postupně ovlivní také ceny placené a/nebo požadované i těmi, kdo nějakou náhodou o nákladu zlata vůbec neslyšeli. Inflační očekávání (zde snad nejsme v žádném terminologickém sporu, prostě je řeč o teprve očekávaném znehodnocení peněz) tak automaticky vede k jakémusi (virtuálnímu?) znehodnocení peněz.
Pak se flotila zlata uprostřed oceánu utopí v bouři, a nastane deflace… (Ta postupně vrátí cenové poměry zpět tam, kde byly, než se ta senzační zpráva rozšířila, pakliže mezitím nenastaly změny v reálné ekonomice.)
emitent oběživa — Háček myslím je právě v tom, kdo to je: Řekl bych, že v okamžiku, kdy přijmu jakýkoliv závazek denominovaný v příslušné měně, stávám se emitentem oběživa sui generis také. Sice ne do stejné míry, jako kdybych razil zlaťáky, ale inflační účinky to má vždy také. Jejich působení asi má nějakou horní mez; hodnota měny je nějak zakotvena objemem toho primárního oběživa. Příklad: rozmáhá se zvyk platit směnkou, zároveň k nim klesá důvěra, až nastává jakési nasycení.
Placení směnkou není emise oběživa. Je to prostě půjčka, poskytnutá jedním člověkem druhému. To samé, jako nákup na fakturu.
Placení směnkou není emise oběživa. — No, nevím. Myslel bych, že svého druhu ano. Směnku mohu zobchodovat dál, tj. koupit si za ni (po nějaké srážce ze jmenovité hodnoty) totéž, co bych si mohl koupit za (o něco menší) částku skutečných peněz.
teď jsem z radia zaslechl, že se uvažuje – pokud nebude akutní potřeba tady – vyslat dvě nemocniční lodě US Navy do Janova a do Benátek na pomoc Italům..Údajně máme na hlavu 3x více jednotek intensivní péče než Italie.
a što takoje „zobchodovat dál“
Taková slepička, když běžela kohoutkovi pro vodu se taky něco nazobchodovala… louce rosičku, za rosišku travičku, za travičku smetanu, za smetanu mláto… jen nevím, jestli to stihla zobchodovat dost rychle a jestli mezitím kohoutek nezdechnul…
ale vychází mi z toho, že oběživem byla slepička, protože se nejvíc naběhala.
Zpátečníku, nikoliv. Směnka je z principu krytá. Nakonec, první bankovky byly v podstatě směnky na zlato. Potud vše OK. Problém nastal s částečnými rezervami.
Směnka je z principu krytá. — Nojo, jenže peníze, jimiž je krytá, lze v době do splatnosti té směnky užívat nezávisle, jaksi paralelně k té směnce. Anebo Vám pořád nějak nerozumím.
Směnka je dlužní úpis. Držitel směnky odkládá vlastní spotřebu a poskytuje půjčku výstavci. Je krytá zbožím/službou, které jsou za ni poskytnuty.
Držitel směnky odkládá vlastní spotřebu — To snad ale držitel peněz také? Navíc držitel (majitel) směnky odkládá vlastní spotřebu jen tak dlouho, než tu směnku někomu prodá.
Zpátečníku, bohužel zde není prostor pro kompletní kurs ekonomické teorie. Výstavce směnky (směnečný dlužník) žádnou spotřebu neodkládá, naopak spotřebovává místo směnečného věřitele. V momentě, kdy držitel směnky tuto prodá, odkládá spotřebu zase onen další kupující. Pořád je to forma půjčky. To znamená naspořil jsem (odložil vlastní spotřebu) a půjčuji. Nemá to nic společného s emisí nekrytých peněz. Fakt už nevím, jak bych to polopatičtěji vysvětlil.
Eh, to si prosím nerozumíme, držitelem peněz jsem nemyslel protistranu, tj. směnečného dlužníka (o němž, jak Vám rozumím, předpokládáte, že za vystavení směnky obdržel protihodnotu v penězích), ale prostě nějakého obecného držitele peněz.
Jestliže se teď vrátím ke klasické rovnici citované Modrým ptákem (m*v = p*q), co vlastně brání připočíst nějakou část objemu vystavených směnek k tomu m? Přesněji řečeno, psát m0*v0 + m1*v1 = p*q, protože nemohu předpokládat, že směnky budou stejně likvidní jako peníze?
Představme si to prakticky: Kohnovi zrovna jde kšeft, stovku zlatých, co má v pokladně, dokáže za měsíc otočit třeba třikrát. Proto Roubíčkovi místo stovky v hotovosti nabídne směnku, splatnou za ten měsíc, třeba na 110 zlatých. Jenže Roubíčkovi je taky líto nechat peníze jen tak ležet, a pak se mu naskytne výhodnej kšeft. Peníze sice nemá, má jen tu směnku, ale povede se mu za ni nakoupit zboží v ceně 105 zlatých… Není to efektivně totéž, jako kdyby skutečných peněz bylo v oběhu o něco více? Jako kdyby se jejich oběh zrychlil? Jinými slovy, zůstává-li q konstantní, nemusí stoupnout p?
Zítra ve stoliční MHD jen v roušce. Žlučník tak rozhodl.
Vyrazil jsem do ulic. V Lidlu ukořistil velmi pěknou zlevněnou podprdu. Tmavě modrou. Pak už jen stačily nůžky, modelářská guma , tavné lepidlo….
Výroba roušky byla záležitostí několika minut. Potěšen úspěchem jsem ze zbylé půlky podprdy zhotovil verzi heavy,něco mezi fantasy, obludama z Mad Maxe a Hanibalem Lecterem. Účel plní. Akorát mi trošku tlačí na frňák, chtělo to o číslo větší.
Je možné, že roušky sse sanou módní záležitostí a úžasným obchodním artiklem. Nastane opačný problém. Jak lidi přinutit aby je přestali nosit.
Mimoto nerozumím tomu krytí směnky. (Viz též: Směnka bývá také označována jako dokonalý cenný papír (=skriputa): To proto, že veškerá práva plynoucí ze směnky jsou zachycena v tomto cenném papíru. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C4%9Bnka)
Kdysi jsem na opakované vysvětlování ve věcech právních norem nakonec reagoval větou: „Je to marný, je to marný, je to marný.“
Se zálibou se dívám na dnešní večerní diskusi a ráno si přečtu, kdy Modrý pták nebo Foundryman dojdou k témuž konci. Nebo nedojdou, protože jsou odolnější. 🙂
ke směnkám – https://theses.cz/id/t80lu4/405708
Nebo krátce a dokonale – Foundryman ve 22:24
Foundry (16.3.2020 | 21.26) jo, jistě. Natolik už jsem odsud vzdělán, abych chápal rizika frakčního bankovnictví. Ale psal jsem hlavně o tom očekávání, které podle mne hraje roli ne vždy racionální.
Martine, snad to není marný, ale kurevsky těžký 🙂
Zpátečníku, definice směnky z wikipedie je vzhledem k tématu emise nekrytých peněz naprosto irelevantní.
Vřele doporučuji k prostudování knížečku Henry Hazlitta „Ekonomie v jedné lekci“. Pro orientaci v problematice naprosto dostačující a Váš svět se stane daleko pestřejším 🙂
Ostatně, toho Hazlitta můžu poskytnout v mobi formátu.
Prosím si. Sice jsem opakovaně zkoušela tomu porozumět (marně), ale třeba se mi to konečně jednou povede….
Martine,
po Tvém odchodu z hospody jsem zjistil (zůstal AeroKarel, Dušan a dvd), že jsem čtyři roky (namísto diskuse) vedl se Zpátečníkem nezávislé monology. Dnes jsem tedy skončil „u očekávání mohou vyvolat inflaci“. Prostě a jednoduše, platí obecná teze (bez ohledu na obor): diskutovat mohou pouze lidé, kteří se alespoň okrajově orientují v teorii příslušného oboru. Tzn. znají pojmy a vazby mezi nimi. Slova mají význam. Nemám v úmyslu debatovat o pocitech a citátech z Wikipedie. Foundry odvedl důkladnou, pečlivou a podrobnou práci. Respekt.
Z širšího pohledu, ano, očekávání mohou vyvolat inflaci.
Jenže ne jako bezprostřední technická příčina následku, která (nafouknutí, naředění) je zřejmá. To je ono že.
Jenže jde o to proč.
Lidský svět nefunguje jako jednoduchá převodovka.
Inflace se neděje sama od sebe. Je důsledkem lidského jednání.
Jednání lidí v nějakých pozicích, kteří vládnou nástroji, které využívají pro své komplexně motivované cíle, a jejichž použití vytváří inflaci.
Od motivů individuálních – zůstat v pozici, aby bylo na nové fáro, paní vládní ekonomová či centrální rotačková měla nový kožich, motivů politických, které jsou průmětem individuálních zájmů – partajničení, koalice, volby, kdo s kým…maskovaný boj o krmelec, nemusí jít jen o čistě hmotný prospěch, i samotná pozice a moc jsou motivem. A zbožím…..
Ekonomická učení jako náboženství, víra, že tohle spasí svět…
V rámci omezeného poznání vedoucí činům, keré mohou mít neomezené důsledky.
Říkám to po tisící, ekonomika není jen obchod druhu hrnce za kabát. To je jen viditelná špička ledovce. Proto ekonomie se musí zabývat tím, co je vidět, ale i tím, a možná právě tím, protože opomíjeným, co není vidět. Že něco není vidět neznamená, že není.
Tak jako například Internet. Jeho viditelná část, na kterou vidíte z prohlížeče, je jen zlomkem.
Ale ještě jeden pokus. Vraťme se k onomu příkladu s farmářem-stavitelem a rybářem. V původním příkladu spadly farmáři „shůry“ peníze (fiat money), takže mohl namísto chovu hus postavit barák a obživu si nakoupit u rybáře. Čímž se rybář dostal do potíží, jakmile poptávka po dokončení stavby baráku skončila.
Ted si představme, že žádné peníze shůry nepřišly. Farmář chce stavět, ale to by chcípl hlady. Jde tedy za rybářem, jestli nemá nějaké ušetřené uzenáče nebo slanečky. Rybář má, zásobí farmáře a dostane zaplaceno směnkou na odpovídající množství hus. Po dostavění baráku se farmář uskrovní a ušetřenými husami vyplatí směnku. Rybář má namísto zásoby slanečků zásobu hus a farmář na barák ušetřil dodatečně.
Jinak to teď začíná bejt dost adrenalin, XXXLutz už nám oznámil, že až do odvolání zastavuje příjem zboží.
Nějakej bezúročnej úvěr je celkem na hovno, když by měla stát výroba.
Takže si myslím, že brzo nastane „den, kdy dojdou prachy“. Zachraň se, kdo můžeš 🙂 Uklidňuje mě naděje, že to snad odsere ta šílená byrokracie EU. Ale nevím, jestli nejsem přílišnej optimista.
“ Čímž se rybář dostal do potíží, jakmile poptávka po dokončení stavby baráku skončila.“
Proč se rybáš dostane do potíží? Přece ví, že farmář jednou ten barák dostaví a pak se zase bude živit husama a ne rybama.
definice směnky z wikipedie je vzhledem k tématu emise nekrytých peněz naprosto irelevantní. — To je možné, Foundrymane. Nešlo mi o detaily směnek (jen o to, že jsou denominované v nějaké měně a obchodovatelné), spíše o to, co jsem psal nahoře: v okamžiku, kdy přijmu jakýkoliv závazek denominovaný v příslušné měně, stávám se emitentem oběživa sui generis také. To samozřejmě je ještě mnohem obecnější, už nepředpokládám ani tu obchodovatelnost, jen pouhý odkaz k penězům.
Příkladu s rybářem (21.26) jsem neporozuměl, tam se tiše předpokládá, že je jeho zaměstnanec (nebo prodejce toho člunu) bude schopen si za ně (někde ve vnějším světě) něco koupit, čehož podmínku je tam existující důvěra ve fiat money. Odkud se vezme ta (aby bilance štymovala)?
Bakalářka o směnkách mimochodem o jejich krytí mluví pouze zcela okrajově, na str. 22, a ve shodě se mnou (a s Wikipedií) říká, že čím jsou kryty, je nepodstatné, bez vlivu na jejich hodnotu. Totiž, zřejmě říká, celé jsem to pochopitelně nečetl.
— — —
Děkuji všem za snahu mi otázku inflace vysvětlit (ostatní byly jen peripetie sekundárního významu) a ubírám se na lože. Přeji dobrou noc.
Jinak, jak koukám, Hazlitt je (slovensky) i zde: http://hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/ekonomie_v_jedne_lekci.pdf
Šmarjá Maydo, ještě tys tu chyběla. Představ si to v dimenzích třeba Evropy. Ti „rybáři“ nemají z čeho poznat, že „farmáři“ staví baráky nikoli z úspor, ale z nekrytých úvěrů. Protože neexistují žádné indikátory, jako třeba (zejména) úroková míra. Takže vycházejí z toho, že poptávka po rybách bude furt, protože farmáři mají přebytek hus, které budou chtít furt vyměňovat za ryby.
Zpátečníku, ještě ad 23:18 – krátce, nikoliv. Ten, kdo koupí směnku od Roubíčka, prostě poskytne z našporovaného úvěr Kohnovi. Pouze se rozdělí úroková míra na lince Kohn-Roubíček a Roubíček-XY. Kohn zaplatí 10% úrok, z toho 5% Roubíčkovi a 5% panu XY (zhruba, nechce se mi počítat 110/105).
V dimenzích Evropy to tak nejspíš funguje. Nebo spíš nefunguje. Ale takhle neuvažuje í farmář a rybář. Takhle uvažují všelijací ti manažeři, experti a politici a bruselští úředníci a vůbec taková ta podivná verbež, co zná teorie a mrská složitejma souvětíma a vznešenými termíny, ale z husy neviděli ani brko a z ryby ani šupinu.
Jinak já jsem reagovala na ten původní příklad.
„Představ si farmáře, který chová husy a všechny je taky sežere. Vedle něj rybáře, který sežere jím ulovené ryby. Pak najednou farmáři „spadnou“ shůry peníze a začne stavět barák, na husy nemá čas. Žrát ale musí, takže se obrátí na rybáře s poptávkou po rybách. Rybář přikoupí člun, zaměstná dalšího a tím saturuje jak sebe, tak i farmáře. Farmář dostaví barák, vrátí se k husám a rybář má najednou dvojnásobné množství ryb, než je schopen spotřebovat.“
Tam není nic o úvěru nebo ušetření. TAm je jen, že když dostaví farmář barák, rybáři začnou přebývat ryby a dostane se do potíží. Pochopitelně, nemá odbyt, nemá čím zaplatit dalšího zaměstnance. Ale problémy má proto, že nepředvídal, že poptávka skončí, jestli mu platil rybář ušetřenými penězi nebo z úvěru mu může být poměrně jedno. Podstatný je, že mohl vědět, že až se bude farmář věnovat zase chovu hus, nebude stát o ryby.
Ostatně ten příklad kulhá už tím, že farmář dostane „peníze shůry“ . Co to je „peníze shůry“? Jak se do ekonomiky dostávají „peníze shůry“? Odkud se vezmou?
oprava : jestli mu platil FARMÁŘ ušetřenými penězi nebo z úvěru ..
„protože farmáři mají přebytek hus, které budou chtít furt vyměňovat za ryby.“
Ale farmář přece místo chovu hus začal stavět barák a ryby kupoval, aby nechcípl hladem. Žádný husy neměl. Kdyby stíhal stavět barák a chovat husy, tak se bude živit husama a vykašle se na ryby.
Takže rybář nemohl předpokládat, že bude měnit furt husy za ryby, protože s ním ani husy za ryby měnit nezačal.
Foundry, jsi světwc a patříš na čestné místo u stolu von Misesovy poslední večeře.
Schumi, zřejmě máš frňák D+ byť se to z profilu nezdá.
Z debaty pod uvodnikem na NP:
P. Spáčil 17.3.2020 0:22
Kde jsou všichni ti draví podnikatelé, co chytí příležitost za pačesy a mohli už týden šít roušky a prodávat je třeba před vstupem do metra?
reagovat
nahlásit příspěvek
V. Vlk St 17.3.2020 1:16
Á, typický zaměstnanec, co celý život bere výplatu a jinak ví kulový. Pane, kdyby někdo začal šít sám od sebe roušky a prodávat, dopustí je hned několika trestných činů. Obchodní inspekce by mu dala pokutu až do výše 5 milionů že to nemá povolený. Hygienici by vše zabavili za účasti policie , protože to nemá schválený od Ministerstva zdravotnictví. Plus pokuta v milionech. Státní zástupce by jej nechal zavřít, protože výrobou na černo by se dopustil trestného činu poškozování ekonomiky EU. Finanční úřad by mu nechal policejními jednotkami obsadit firmu a ta by mu byla následně zabavena. Byl by obžalován za krácení daně… atd . Vy jste stejný osel jako naši novináři a mnohý „pracující lid“.
a tohle všechno Trump ustřihla a vysloužil si nekonečné opovržení od pracujícího úřednictva a poslanectva.
Od Reagana se tech darmoslapu nahromadilo az hruza. Az je vsechny Trump vykope, zbude ve Washingtonu par lidi.
to se mu, bohužel, nepodaří.
Dobré ráno. Tak první a doufám poslední pokus. Jedeme do nemocnice. A doufám, že se vrátím sama. Podle posledních nálezů se stav pacienta jeví jako akutní. Tak snad…
Dobré zas ráno… 2 maYda (16.3.2020 | 19.27) – Hašek svýho času napsal něco podobného stručněji a výstižněji: „Sojka bude sojka a ne žaludník, i kdyby se pan redaktor posral!“
2 Foundry + Modrý pták: No, možná by pomohl překlad… Inflace znamená nafouknutí, deflace vyfouknutí… Takže když se přežeru fazolí, odebéřu se raději na pobočku ministerstva v očekávání prudké deflace… a pozor, někdy rozhodují pouhé metry… a žádný ekonom to neovlivní, maximálně ten jev popíše… No a přitom ta předchozí inflace bývá poměně pozvolná, nenápadná…
2 Matzurka (16.3.2020 | 20.19) – ach jo… Další sqělá kniha dokurvená na seriál… Ještě že nemám televizi…
maYdo, Jak se do ekonomiky dostávají „peníze shůry“? Odkud se vezmou? – nejspíš od bank, kterým to povoluje emisní banka. Pokud mají (dle jejich úsudku) bonitního zájemce o úvěr, půjčí mu peníze. Ne peníze někoho z těch, kdo jim své peníze svěřili, vkladatelů, ti slouží jen k vytvoření kapitálové přiměřenosti, nebo jak se tomu nadává, ale peníze právě tímto poskytnutým úvěrem vytvořené.
Dobrí ráno,
tak , Dano, už jsi asi na cestě a nepřečteš si to, ale hkaždopádně držím palce ve všech smerech.
“ Ne peníze někoho z těch, kdo jim své peníze svěřili, vkladatelů, ti slouží jen k vytvoření kapitálové přiměřenosti, nebo jak se tomu nadává, ale peníze právě tímto poskytnutým úvěrem vytvořené.“
Karle, z hlediska nějaké té vyšší ekonomické teorie možná jo.
Ale mně to teda zní, jako bys mi tvrdil, že chleba se dá upéct z těsta, která vznikne upečením toho chleba.
To víš, já jsem jen hloupá hospodyně, co ví, že napřed musí zadělat těsto, aby upekla chleba a že peníze shůry nepadají, nejdří je třeba si je vydělat a našetřit. Nejvýš si je lze půjčit, pokud vím, že půjčku budu moct v reální lhůtě bránit.
Dobré ráno dělníkům, rolníkům, pracující i nepracující inteligenci i houmofisníkům.
Důchodcům ještě jeden po-ZDRAV navíc.
Koukám, že trenujete co s papírky 🙂
Dokud je s čím trenovat … v kibucu to přejde …
Dobré ráno všem,
těm v péči lékařů pak držení palců navíc.
Houmofisák jsem od pátku, takže si musím pečlivě udělat rozvrh, aby mne to netahalo na zahrádku. Dneska je to snazší, drobně prší 🙂
PeSi,
na seriálu se velmi aktivně podílel jeden z autorů, a imho se to docela povedlo. Něco z knižní předlohy bylo vynecháno (např. episoda s bikery, kteří chtěli být taky ti apokalyptičtí), na druhou stranu tam něco (zejména vtípky) přibylo. Při prvním sledování mne ledacos rozhodilo, ale teď už jsem to viděla při různých příležitostech třikrát, a zcela určitě si to zase někdy vychutnám (knihu nezávisle taky).
„P.M. (17.3.2020 | 3.43) napsal:
Z debaty pod uvodnikem na NP:
P. Spáčil 17.3.2020 0:22
Kde jsou všichni ti draví podnikatelé, co chytí příležitost za pačesy a mohli už týden šít roušky a prodávat je třeba před vstupem do metra?
reagovat
nahlásit příspěvek
V. Vlk St 17.3.2020 1:16
Á, typický zaměstnanec, co celý život bere výplatu a jinak ví kulový. Pane, kdyby někdo začal šít sám od sebe roušky a prodávat, dopustí je hned několika trestných činů…..“
No a zatímco pánové Spáčil a Vlk st. mudrují, tak ženské nejen šijí roušky, ale mají i internetovou stránku, kde se domlouvají, kdo má materiál, kdo potřebuje roušky a kam je poslat. Šijí to zadarmo pro pečovatelská zařízení, rodiny s nemocnými dětmi nebo seniory a když zbydou prodají to za symbolických pár korun.
maYdo, to je ňáká čínská nebo ruská propaganda, fejk ňůs nebo obojí. Všichni přece vědí, že lidé se mezi sebou nedokáží domluvit a potřebují nad sebou dohled. Tohle určitě organizuje nějaká sekce nějakého ministerstva případně neziskovka Lidé šijte.
A mladej je vůl jak lev. Či spíš jak vlk.
Tahle diskuse o tom co (technicky) způsobuje inflaci, a různé zamotávací příklady, tak jak jsem letmo nakoukl, jeví se mi zbytečná tak jako snaha vyvrátit termodynamické zákony.
Mezi jednáním a výsledným následkem, který hledáme, podle okolností, může uběhnout nějaká doba. Během ní se v procesu od jednání k následku mohou projevovat jevy, které pojímány izolovaně lze brát a tak často jsou brány, za argumenty popírající výsledný následek.
Časově a místně omezený jev nepopírá obecné. To platí i příčině a projevu inflace.
Takový omezený jev může být chybným (v lepším případě) nebo lživým (v horším případě) argumentem.
Co je motivem nafouknutí? Snaha o dočasnou politickou stabilitu, o politický cíl. Související s časovým investičním horizontem jednajícího.
Totéž platí o trhu. Jeho regulace přináší důsledky vytvářející potřebu další regulace. A tak dál, tak daleko, až trh mizí, až za něj je vydáváno cokoli.
maYdo,
to je ten rozdíl – zadarmo či za pár korun… vs. komerční výroba.
Upřímně, šikovnost českých i slovenských žen mne nemálo potěšila. Ještě pořád víme, že pomocnou ruku člověk najde na konci vlastní paže – odchováni socíkem umíme ledacos nahradit sami (viz pardubická chemická SŠ, vyrábějící litry dezinfekce), a solidární „Musíme si pomáhat“ i bez parazitickcýh neziskovek…. v plísni, bez hranic a určitě mnoho dalších.
Ne všech – např. ADRA v ČB organizuje dobrovolníky na rozvoz jídel a nákupy seniorům – v podstatě reagovala okamžitě po vyhlášení prvního zpřísnění karantén.
Výroba je výdoba a směna je směna. Bez ohledu jesti v malém či velkém.
Co oči nevidí, srdce nebolí.
Hobby je hobby a vzájemné obdarovávání – směnný obchod není nijak regulován.
Marná je snaha Politika, Úředníka a Právníka mít vše pod kontrolou a vybírat všimné…
I když vím, že se najdou horlivci, kteří se budou snažit naprášit souseda.
Ale mnohem pravděpodobnější bude snaha „neziskovek“ to dostat pod kontrolu. Svoji, aby získali v„nezadatelné právo existence“. [;>))
Ale co je vidět už teď: Lov na hejly. Několikanásobně předražené roušky vám chytráci slibuji dodat – na konci dubna. Pokud ovšem zaplatíte teď hned. Posledních pár kusů!!! Už několik dnů… [;>))