Rozhovor

Dušan Neumann

 

Seděl proti mně. Přijel na pár dní za snoubenkou, mladou servírkou ze Slovenska. Je mu tak 27 – 28 let, metr osmdesát pět, vypracovaná atletická postava. I z jeho projevu je cítit ostražité sebeovládání a důsledná sebekontrola. Vysloužilec námořní pěchoty s jednou rotací v Iráku a dvěma v Afghanistanu. Za několik dní se do Afghanistanu vrací. Už podruhé od chvíle kdy opustil Marines. Po chvíli víceméně nezávazné konverzace se řeč stočila na politiku. Brzy jsme zjistili, že na mnohé rysy americké zahraniční politiky máme podobný názor.

„Proč se tam znovu vracíš, když vidíš budoucnost jako velmi nejistou a neutěšenou“, zeptal jsem se.

„Pro peníze, takovej kšeft už v životě neseženu.“

„Co tam budeš dělat?“

„Eeé, já jsem kontraktor..“

„To budeš stavět znovu ty školy a zdravotnická střediska, která Talibán za týden po otevření vyhodí do vzduchu? Má to vůbec smysl?“

„Já jsem civilní kontraktor, ale ne ten co jezdí s cisternou a nechá se ostřelovat. Víš, já jsem „ten“ kontrakor….to co děláme má smysl ve výsledku, ale vůbec to nedává smysl jinak. Děláme, co by měla dělat armáda, která to ale dělat nemůže, co nemůže…, ani nesmí. Je to celé na hlavu. Já si nestěžuji, tak čtvrtka melouna za šest měsíců dokáže přehlušit veškeré filosofování“.

A rozpovídal se o tom, jak v uniformě byl vázán předpisy, jimž se říká „rules of engagement“, čili něco jako regulace kdy a za jakých okolností smí voják použít zbraň. Každý výstřel je evidován, zkoumán jestli byl nutný, nedala-li se situace řešit vyjednáváním a přesvědčováním. Strach Washingtonu z mediálně nepřátelského vnímání konfliktu, kde každý zabitý, který není na 100% a ze všech stran identifikován jako terorista zlikvidovaný těsně před útokem, je charakterizován jako oběť. Velitelé ve všech stupních jsou zodpovědní za vše, co v bojových podmínkách ani nemohou kontrolovat.

„Je to až komické, kdyby to nebylo nechutné.“ mávl rukou.

„A není to třeba tím, že dnešní politici nikdy nemuseli sloužit v armádě a nemají o skutečných bojových podmínkách představu?“ snažím se udržet rozhovor v chodu.

„Asi také, ale nedovedu si představit, že by se naši dědové vyzbrojení podobným pravidly mohli vylodit v Normandii, aby po prvním dnu těch strašných ztrát nebyli jejich velitelé suspendováni a postaveni před vojenský soud. Je to na hlavu, je to celé na hlavu. Ale já si vydělám. A je to docela zábavné,“ najednou pookřál.

Trochu mne zamrazilo. Přece jen jeho „prací“ je zabíjení.

„My to zblízka nevidíme. Člověk si zvykne. Je to takové anonymní, ale nakonec, když se nám podaří předejít nějaké teroristické akci, musí z toho člověk mít dobrý pocit, ne? Jinak by nešlo dělat“.

President Obama se snaží dostát aspoň některému předvolebnímu slibu. Zjistil, že s internačním táborem Guantanámo si neporadil ani jeho tým chicagských právníků, takže se o něm už oficiálně nemluví. Zato stažení vojsk z Iráku a Afghanistánu mu válkou unavených Američanů, kteří ji většinou považují buď za nekonečnou nebo víceméně ztracenou, znamená nárust bodů popularity. Opustit Aghanistan zcela, aniž by se Talibán rychle zmocnil vlády, nelze. To je jasné i nejtupějšímu politikovi ve Washingtonu. Jak to ale udělat, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Ještě za Bushovy vlády přišla zřejmě některá z agentur majících na starosti vnější bezpečnost, řečeno eufemisticky, s plánem vytvoření žoldnéřských jednotek nespadajících pod armádní předpisy. Většinou jsou to bývalí příslušníci speciálních jednotek, kteří jsou zcela konkrétně úkolováni.

„Nejčastěji je to hlídání objektů jako jsou školy, nemocnice, úřady – prakticky všude, kde pracují ženy je nebezečí útoku. Jen stožáry mobilní sítě jsou bezpečné. Bastardi.Takže tam vyjedeme na obhlídku, najdeme si místo, odkud máme přehled a volbu několika bezpečných ústupových cest a zalehneme a smrdíme tam třeba týden, ale málokdy déle. Monitorujeme situaci v okolí objektu, ale i naši. Pokud je nás 5 tak dva se soustředí na objekt, dva hlídají křídla a jeden záda. A když uvidím jak se dva košiláči pachtí s bedýnkami nebo kanistry, je volba jednoduchá. Nabiju zápalnou a prásknu to do té bedýnky nebo kanistru. Jejich obsah se většinou postará o zbytek,“ dodal s lehkým úsměvem, „nejhorší je, když se schovávají mezi lidmi, to pak musím si být sakra jistý, abych s jeho palicí nevzal nějaké děcko za ním“

Chtěl jsem se zeptat, jestli se mu to už stalo, ale nezeptal. Místo toho: „Ale to vzbudí přece poprask, když někoho složíš v davu, a nedej bože abys zrovna trefil tu bedýnku, ne?“

Na reakci nečekáme. My úřadujeme tak ze vzdálenosti 800 – 1200 metrů a nikdo o nás neví, nikomu nic nehlásíme a než se vzpamatují jsme v tahu. Jen se stáhneme a čekáme na další zadání.

„Jak dlouho to chceš dělat? Nemáš někdy výčitky svědomí?“

„Kdybych Ti odpověděl, že „dokud bude třeba“, tak bych kecal. Hlavní jsou ty peníze, ale určité uspokojení z toho mám, i když se Ti to bude třeba zdát cynické. Stačilo mi vidět jednou ohořelá tělíčka v kouřících  troskách nějaké školy. Spánek kvůli sejmutým Talibáncům neztrácím. Nebudeš věřit, ale když operujeme podle sebe, je to daleko bezpečnější než když jsem sloužil v Iráku. Ale tahle rotace určitě není poslední.“

 

(sepsáno jak si to pamatuji, žádné poznámky jsem si nedělal, ale už mi také paměť tak neslouží, takže jsem určitě něco zapomněl a něco možná zkreslil)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 140 komentářů u „Rozhovor“

  1. Šumaváku, to je fakt. Myslím, že zákoník znaj líp než Martin! 😀

  2. DObré ráno,

    „Ajrovko a proč by měly firmy prodávat všeobecně profesionální šampony, které vyvíjí právě pro kadeřnice? Vždyť by jim kazila kšeft! :)“

    nejsem ajrovka, ale odpovím 🙂

    A proč by neměly, pokud prodej téhož šamponu nejen pro kadeřnice, ale i v malém balení pro použití v domácnosti zaručuje lepší výnos?

    To, jetsli kazí kadeřnicím kšeft, firmu nemusí zajímat. Jejím zájmem není ochrana kšeftu kadeřnic, ale prodej co největšího množství šamponu.
    A kolik ženskejch běží ke kadeřnici, když si chce jen umejt hlavu?

  3. Proč se neprodávají profi věci, jen tak běžně ve kšeftě? No je to tím, a uvedu to na příkladu nářadí a drobných vymožeností, jako jsou sekačky a pily, či křovinořezy…je to tím, že se používají lepší materiály, mají víc funkcí a nejen to, vydrží pracovat celou směnu, bez velkých přestávek. Proto také jsou nepoměrně dražší, než ty pro běžné kutily, co vrtají jednou za měsíc a potřebují sekačku na pár hodin v měsíci.
    Stejné je to u šamponů. Mají prostě jiné parametry a kadeřnice jsou vyškolené tak, aby šampon splňoval očekávání klientek a klientů. Třeba i tím, že se myjí suší vlasy jinou teplotou, než zase jsou běžné fény doma a tak podobně…a to že se neprodávají běžně? No asi i proto, že byste si je nekoupili, že.

  4. MaYdo, poslední odstavec je totálně mimo…. firmy to enormně zajímá, kdo si kupuje jejich produkty a proč, taky se snaží neprodávat tam, kde to není potřeba a kde by to bořilo stávající trh…

  5. Nerad vás ruším ve slatném tlachání, ale není skutečnost, že občané volí koho volí, důkazem toho, že většínou jsou spokojeni?
    Ano, koná se charitativní běh „Paraple“ za účelem vybrání od ctěného občanstva nějakých směšných peněz na pomoc invalidům. Zatím co stát z daní placených oním občanstvem a podle vyhlášených artikulí odhlasovaných zástupci volenými oním občanstvem, štědře podporuje například gladiátorské zápasy, které jsou nazývány sportem. A předseda vlády Sobotka zcela vážně vyhlašuje plán na zvýšení rozpočtu na obranu o padesát miliard z deficitního státního rozpočtu. V překladu – na koupi nepotřebného zboží za peníze, které nejsou. A pak vás na ulici zastavují ti či oni a ždádají o příspěvek tu na onkologii, tu na slepé, tu na jinak postižené a nemocné….
    Jenže…že já se vůbec nasírám, vždyť je to jen takové intelektuálské tlachání, protože většině občanů to z nějakého důvodu vyhovuje. Kdyby nevyhovovalo, pak by jednali jinak než jednají.
    Proto je otázka, proč nejednají, či proč jednají tak jak jednají. Odpověď je sice naprosto neuspokojivá, leč logická a křišťálově průzračná.
    „Human action“ podmíněná transakčními náklady. Na základě individuálních subjektivních preferencí.
    Ano, lze je zkoumat, od nejobecnějších příčin, přes biologické, neurologické, sociologické a vše zahrnující komplexní pohledy, lze se dobrat i poznání fungování tohoto a proto i nutných příčin, lze o tom vést učené disputace a psát učená pojednání, ale to je vše. Vlastnosti nositelů „humanaction“ a rozložení těchto vlastností v populaci, rozložení indivduálních preferencí, vytvářející nějaké poměry a současně oněm poměrům podléhající, jsou příčinou toho, že je to jaké je. Prostě řeka teče a to, že do ní nás pár, navíc sami se neshodnoucí, načůráme, její tok nezmění. Natož jen to, že stojíme na břehu a jen komentujeme její tok s nějakou nelibostí.
    Je to co je, protože je to tak podmíněno. A protože je to tak podmíněno, je to co to je. Jistě, může se nám to nelíbit, mohou se nám nelíbit průvodní jevy toho, ale to je všechno. I my nějak jednáme svými „humanaction“. Nějak reagujeme, vynakládáme svůj životní čas tak jak je nám to nejpříjemnější. Třeba tím, že se tady vykecáme, pohádáme a nebo navzáem poplácáme po ramenou jak jsme chytří, jak všemu rozumíme, jak ostatní jsou houfem blbců, a že kdyby bylo na nás….Je to naše „humanaction“, na základě našich preferencí a vážení transakčních nákladů. Právě teď jednáme tak jak jednáme, protože je nám to nejpříjemnější.
    Já si právě teď proto tady takhle drbu koule, jak jsem úžasně chytrej, jak tu šířím veliká moudra, proto, že je mi to příjemné, jak si hýčkám své ego.
    A ze stejné příčiny pro vlastní uspokojení mi to někdo rozcupuje a omlátí o hlavu njako naprosté nesmysly. A jiný tak a další onak. A když to to bude činit právě v ten okamžik, tak to bude činit právě proto, že „právě teď a tady“ právě tohle je nejpříjemnější co činí, proto tomu dává přednost před vším ostatním. Protože kdyby nebylo, tak by činil něco jiného. Přiznávám, že to pomyšlení mi, už jen na to, že někdo čte to co píšu, mi také dělá dobře. Proto to právě teď píšu místo toho abych dělal cokoli jiného. „Human action“. Jak je to prosté.
    Drbdrbdrbdrbdrb….
    No, však už si jdu po svých. Proč? No protože…..

  6. 2 Schumi – tak se z toho zkus nějak probrat… Třeba jen tím, že si uvědomíš prostou pravdu, že hlavním účelem všech těch humanitárních akcí je živit spoustu příživníků, kteří by se jinak museli živit jinak – např. prací. Takže na výsledný deklarovaný účel jde tak 10% vybrané částky – v tom lepším případě. Zbytek je režie… To víš, soudruh citový vyděrač rozhodně nechce slevu zadarmo! A ty dojemný materiály taky něco stojej…

  7. Jirko, samozřejmě, že firmy nebudou bořit stávající trh, pokud je to pro ně jednodušší. Ale jejich zámem je přesto především prodej výrobku a ne kšefty kadeřnic.
    A i tak věřím, že pokud by firma dospěla k závěru, že se vyplatí prodávat profesionální šampony kde komu, tek to udělá. Neudělá to jen proto, že podmínky jsou takové, že se to nevyplatí.

    A docela rozumím i tomu, že šampon pro domácí použití bude mít asi jiné složení prostě proto, že se s ním zachází jinak. Včetně toho, že doma si patlíš ruce šamponem tak dvakrát do týdne, zatímco kadeřnice v průmeru minimálně každou hodinu každý den.
    A že lepší vzhled je dán především tím, jak s nimi celkově kadeřníce zachází a co s nimi dělá, včetně procedutr, kterými se doma při každém mytí nikdo nezatěžuje a ne nějakým zázračným šamponem.

    Ale pořád jsem nějak nepochopila, co se mi tím snažila rpuť sdělit, zejména v návaznosti na debatu, zda farmaceutické firmy mají v šuplíku návody na skvělé léky, které nedají do prodeje, protože by se všichni uzdravili a ony by přišly o kšefty.

  8. Dobré odpoledne,

    některé debaty jsou mi nepochopitelné. MaYda mě potěšila, že taky nerozuměla souvislostem mezi kadeřnicí a farmaceutickou firmou. Já to přisuzoval tomu, že se holím sám a vlasy mi stříhá manželka.

    Pavel Kořenský – nebudu tě strašit radou, abys to poslal do fabriky, ale tam máš jistotu nejjistější se všemi zárukami. Já bych nejdřív pouvažoval, jestli se budu dál potápět a budu ten počítač potřebovat nebo jestli je mi ho jen líto. V tom prvním případě mám dvě doporučení. Franta Pudil – Magická modrá, ten má přehled o Praze a okolí nebo René Melichárek – Kunratice. K tomu si dávám servisovat automatiky v jeho prodejně v Ostravě.

    Profesionální nářadí. Včetně šamponů. Žádný běžný uživatel si takovou věc nekoupí, protože mu pořád bude vrtat hlavou, proč je to čtyřikrát dražší než to, co viděl v hyper-super. Budete kupovat profesionální balení po patnácti litrech? Budete si kupovat profesionální dřevorubeckou pilu STIHL za cenu pětkrát vyšší než je v Baumaxu jen na těch pár větví na zahradě? Deset hodin denně, dva roky a důkladná údržba – to nic z Lídlu nevydrží.

  9. (1043) Protože firmu zajímá její kšeft, ne kšeft kadeřnice.
    (1054) A fakt se neprodávají? Zatím je to pouze nedoložené tvrzení.

  10. OT: scifisté, Edge of Tomorrow je fajn. Sice je to takový kompilát „Na hromnice o den více“, „Battleship“, „Pacific Rim“ a asi dalších 5 filmů, ale je to akční, vtipné, Tom Cruise snesitelný.
    Dá se.

  11. Moje matka nějakou dobu provozovala kadeřnictví, nejsem expert, ale ty krabičky a tubičky a lahvičky, co tam měla měly nápisy jako Schwarzkopf a Syoss a tak… Podle mne se to koupit dá úplně normálně, není to zrovna ta nejnižší cenová kategorie, ale žeby bylo v tomto segmentu něco vyloženě jenom pro kadeřnictví.. Se mi nezdá.

  12. Martine,

    pár známých skoroprofesionálů objevilo „kouzlo“ Lidlu a Baumaxu…. maj každý rok nový vercajk zdarma….

  13. Vy máte teda starosti – já momentálně řeším problém, jestli má hospodský pivo natolik vychlazené, aby se mi tam vyplatilo zajít.

  14. 1067-řekl bych, že v tomto horku je člověk připraven i k poměrně velkým kompromisům v této věci 😉

  15. NoName, já mám kamarádku kadeřnici. Taky má flaštičky a krabičky s logem firmy. Ale dolévá to z kanistrů. Kdyby to bylo to samé, tak by so tochodila kupovat do drigerky a nečekala, až ji dealer přiveze objednávku.
    Pohlreich taky nesmaží na keramické pánvičce za 4 stovky, ale na ocelové pánvi za 6-7 tisíc! 🙂

    JInak bych jen, pro vytrvalé tazatele, dodala, že všichni se chovají stejně.

  16. Ve vinařských potřebách dostanete postřiky ve velkém za úplně jiné ceny než v drogerii, Rputi. Stejná látka, jiné ceny.
    Jistě může kadeřnice dostávat šampóny v kanistrech a za daleko lepší ceny, ale pořád je to stejný šampon.

  17. Moje sestra má velkoobchod s kosmetikou, zeptám se jí, Rputi.
    Ale nevidím žádný důvod vyrábět a prodávat zrovna KADEŘNICÍM něco jiného, než ostatním.

  18. Jasane, velmi tesne, ale je to tam

  19. jasně…. vysychá to ale strašně rychle. Dneska jsem nedal nic a už je svrchni vrstva kamínků suchá, teď jsem to byl zkontrolovat.
    Zítra ráno, to pustíme přes čerpadlo, kde je nyní drobný technický problém.
    Mimochodem, včera na to padlo cca 6 a kus kubíků vody…. co s tím Tvoji vědci udělali, že vypustili skoro celej? 😀

    Rputi, musíš ale ještě napsat, že na té drahé pánvi se musí furt něco dělat, jinak nefunguje tak, jak by měla. Je to skoro jako odstartovat raketu do vesmíru, když se má dobře nastartovat profi kuchyně, včetně nádobí…..stejně tak receptura na výrobu potravin ve velkém a domácím, či jen v profi kuchyni a té co máte doma, je hoooodně odlišná. Proto třeba zbožňuji mackovo kulinářské výlevy na téma… vidíte blbci, takhle máte vařit pro hosty 😀

    No, kdysi jsem dost viděl do jedné kosmetické firmy, co dělala napřed profi a pak se pustila i do masového prodeje….Jiná receptura, právě na ten šampon, byla základem pro úspěch v masovém měřítku. A doteď mají oddělenou strukturu pro výrobu a prodej. Jistě, můžeme si říkat, že to je stejné a blablabla, protože vlasy blablabla…. a jistě je to stejné, u těch firem, kde se jde jen po penězích a příští rok mohou na stejných strojích, dělat jídlo pro kočky, přesto jsou firmy, co přemejšlí v horizontu vzdálenějším…

  20. Jistě existují profi řady a masová kosmetika, ale obojí je dostupné všem…
    Nebo existuje šampón, který si může koupit jenom kadeřnice ?

  21. (1067) Toho rozhodování jsem byl ušetřen. Příteli Quangovi v přízemku jsem zanesl nějaké papíry a pivo vychlazené má. 😛

  22. Noname, samozřejmě, že když má člověk známé, tak jistě ano. Nejsem až takový znalec, ale jsou prostě věci, který si nemůžete bez živnostňáku a bez školení, či podepsání smlouvy s výrobcem, koupit…vím minimálně o třech produktech a jistě jsou desítky dalších, co nemáte šanci sehnat, bez „protekce“. Ostatně, není důvod je shánět, když je má kadeřnice za rohem, že.

  23. S podobným omezením jsem se setkal překvapivě třeba u reaktivní základní barvy. Protože obsahuje něco, co je klasifikováno jako nebezpečná látka, fakt jenom na živnostňák a s papíry na zpracování odpadu.
    Ale kadeřnice asi nebude vázaná živnost, a jako přímý partner výrobce … Možná ta, co češe Toma Cruise. Přece jenom, obrat a spotřeba běžné české kadeřnice … Tedy aspoň tady, nevím samozřejmě, jak ve městě 😉

  24. Zdravím se horkým podvečerem,

    a mám OT otázku a prosbu o radu:
    Od pátku jsou nás na návštěvě přátelé – americko-německá rodina s dětmi, zítra by rádi „nakoukli“ do Prahy – pokud pojedou Písek s Příbram, kudy se nejsnáze dostat do centra, a jak dobré je parkování V Palladiu ? Rádi by prošli Staré město a přes Karlův most k Hradu, zpátky pak asi metrem. V kolik hodin začínají odpoledne dopravní tlačenice ? Dostanou se kolem páté ven z Prahy bez velkých potíží anebo nutno počítat se zácpami (jeli by opět na Příbram a Písek).
    Rady, tipy a varování budou vděčně přijaty 🙂 !!!!

  25. matzurko, to by měl pordit současný Pražák. Já bych jel tunely do Břevnova a snažil se zaparkovat někde tam (není ještě modrá zona). Na Pohořelci je placené parkoviště. Mohlo by být volnější když jsou pondělí zavřena musea. Přes Hradčana na Lalou stranu, Staré město a pak z Klárova 22 na Pohořelec nebp Malovanku – podle toho, kde se jim podaří larkovat.

  26. Do centra raději nejezdit. Pokud přijedou od Písku, tak ať zaparkují pod Novým Smíchovem u Anděla (vjezd z Kartouzské) a mohou si udělat výlet metrem do centra, Karlův most, Hrad, Seminářskou nebo Kinskou zahradou zpátky k Andělu. Zpět na Písek by to odpoledne mohlo být relativně průjezdné.

  27. OK,
    nevadí jim za parkování zaplatit – myslím, že preferují hlídaná či garážová parkoviště.
    Díky.

  28. Dobrý podvečer,

    matzurko, jako pražák bych především doporučila se zítra a pozítří Praze vyhnout, ty dva dny strávit někde v chládku u vody a vyčkat snesitelnějších teplot.
    S parkováním v Palladiu zkušenost nemám.

    Nový Smíchov je dobré místo, pokud přijedou od Příbrami, tak je to víceméně na trase a na okraji centra, když pojedou na Zlíchově podjezdem a pořád rovně a nevjedou do tunelu, ta to nemůžou minout. Ukaž jim to na vyhledávači tras, mně se při cestě do neznáma. jezdit do Paladia je komplikovaný a zbytečný.

    Akorát asi budou muset počítat, že v tom Novém Smíchově po určité době platí, ale nevím podrobnosti. já tam jezdím jen na nákup a to se vejdu do limitu zadarmo. Výhodou je, že se tam auto nevypeče a je si kam odskočit a vzpamatovat se před cestou zpět.

    V oblasti Hradčan se dá parkovat zadarmo v ulici Chotkova a Mickiewitzova, ale později dopoledne tam už bývá plno. A v Mickevitzově praží sluníčko, takže k večeru budete mít v autě saunu.
    Když tak si to vyhledej na mapy.cz pomocí vyhledávače tras, je to spolehlivěhší, než kdybych to popisovala.

    Kdyby parkovali na Novém Smíchově, tak z Hradu dolů Nerudovkou na Malostranské náměstí nebo po zámeckých schodech na Klárov a tramvají č. 12 nebo 20 to je deset minut. Nebo před ty zahrady, jak doporučoval Karel, to podle času, na tu 12 nebo 20 můžou nastoupit kdekoliv mezi Malou Stranou a Andělem.

    Když tak se ozvi na mail, pokud bys chtěla víc podrobností.

    ale znovu doporučuju zvážit, jetsli nevyčkat chladnějšího počasí, tohle vedro v Praze je docela úmorný.

  29. Jasane, novej vercajk zdarma, to je znak „kutílků“. Já se musím na ten vercajk absolutně spolehnout, protože mě živí. Respektive živil. od sedmi do sedmi půl roku v kuse, jen víkend jednou za dva týdny doma. Jak se něco posere v lese, tak je den v prdeli a to jsou peníze. Dokonce i v tak amatárské věci, jako je moje ježdění na horském kole. Vloni se nepodařilo Valtické cyklobraní. Pořadatelé neměli rezervní trať pro případ slejváku a ony ty vinice se promáčely. Scény jak z hororu, kluci kurvovali, holky házely kola do příkopy a všichni plakali. Každej druhej urval přehazovačku apod. Nadřel jsem se jako kráva, ale vercajk vydržel. Každý kilometr jsem klackem odlámal balíky bahna s větvičkami a trávou, chycenými kolem všech pohyblivých částí. A za týden jsem jel Oderskou Mlýnici se stejným kolem, jen jsem ho asi třikrát umyl, pak rozebral, namazal, složil a seřídil.

    Znám přísloví, že když nejde o život, jde o hovno – ale ono někdy jde o život. Potom je vidina reklamace v baumaxu na dvě věci.

  30. Matzurko -centrum nebrat a tudiz ani Paladium !
    Nejlepsi ten Smichov – je to v tomto hicu pod strechou a budou rychle na ulicich, co vedou z mesta ven.
    Kdyz jsem jezdil pro zenu kousek od Paladia, dostal jsem se do Branika (obecne na zacatek okraje Prahy ) nejdrive za hodinu – a je pracovni den.

  31. kadeřnice a znám to opravdu zblízka, za bolševika a dnes mají, pokud nechtějí něco extra, stejné přípravky jako v krámech, kromě kysličníku, ten byl snad v pětilitrovkách
    a za bolševika měl 25% a ředil se vodou podle potřeby. teda rovnou zase tak do litrových lahví, ne na jedno použití. za bolševika ovšem byla období, kdy to samé, co si lidi mohli koupit, měli i v kadeřnictví, takže téměř nic. barvy černou a blond a z toho se míchaly ostatní odstíny podle množství jedné a druhé barvy. denodenní malé zázraky.
    fasovalo se to v centrálním skladu, co měla ta kadeřnictví ve městě.
    v praze byla navíc například barva londa, dovážená z ndr.
    a naše babičky, teda v praze, ale stejně tak jsem to sledovala jako dítě například i v jeseníku, chodily ke kadeřnici ne jednou za půl roku, ale jednou za měsíc. protože stříhání.
    ráda jsem tam s moji babičkou chodila a pokaždý jsem žasla, jak ta kadeřnice na konci celého procesu, když už měla zákaznici ostříhanou, natočenou, usušenou a učesanou, vzala nůžky a co se jí nelíbilo, prostě ustříhala.
    asi věděla, že to zase doroste 😀

  32. Matzurko – 1080 – ten Smíchov je dobré řešení. Pokud by nechtěli jet autem až na Smíchov, tak tady u nás v Radotíně je P+R parkoviště hned u nádraží a klimatisovaný vlak na Smíchovské nádraží (5 minut) nebo Hlavní nádraží (10 minut) jezdí každých cca. 15 minut. Kdyby jeli až na Hlavní, tak to mohou vzít Václavákem dolů pěšky na Staroměstské náměstí, před Karlův most na Malostranské, Nerudovkou nahoru na Hrad a pak procházkou dolů třeba přes Petřín na Újezd. Tam sednou na tramvaj, dojedou na Smíchovské a pak vlakem zase do Radotína pro auto a domů.

  33. Martine – 1060 – on je problém v tom, že UWATEC už ty Aladin Air X ve fabrice neopravuje a baterie nemění. Přestali to dělat někdy předloni (jak jsem se bohužel pozdě dozvěděl) a dokonce měli nějakou akci výměny starého Air X za nový typ. Ale to jsem taky prošvihnul.

    Takže mi asi nezbude nic jiného než koupit nový počítač, protože holky si vzpoměly, že by chtěly k moři a mladá by si tam chtěla udělat PADI certifikaci. No a tak jsem začal hledat vercajk, že bych se namočil s ní a při té příležitosti jsem zjistil, že počítač chcípnul. 🙁

  34. jirko ppa,

    to nebyli vedci… ale jakasi firma… byla tam naposled….

  35. Martine,
    to je jiná…. u kutílků jde nanejvějš o zdržení… ne o krk

  36. jirko ppa…

    když tak skus zvednout ty odtokove hadice… at to netece pryč

  37. Pavle, PADI základ není dvou nebo třísměsový TEC. OWD? Advanced? Stejně se zkus zeptat na těch dvou adresách.

    Já se dneska obejdou, mám jen dobré hodinky a konzoli ScubaPro.

  38. martine – 1093 – PADI (OW) si chce dělat mladá, ne já. Já už mám tyhle věci dávno za sebou. Kdysi Svazarm, pak CMAS***, pak PADI OW,AOW a Rescue Diver, pak mně kursy přestaly bavit.

    Počítač chci nový (nebo opravit starý) z několika důvodů. Jednak nemám dobré hodinky, za druhé když se potápím někde na dovolené, tak nikdy netuším koho vyfasuju jako buddy a někdy se pak dějou věci, které s naplánovaným ponorem nemají mnoho společného, zejména u vraků. Někteří lidé nepochopí, že když je paluba v hloubce 25 metrů, tak nemusí být úplně dobrý nápad plavat si prohlédnout díru od torpéda, která je v hloubce 40 metrů (tohle se mi kdysi stalo s jednou Kanaďankou). No a za třetí, je pohodlné nemuset moc zapisovat a stáhnout si data ponoru do počítačového deníku.
    Ty adresy každopádně zkusím, ale moc naděje tomu nedávám. Našel jsem na Netu návod jak se baterie mění a je to šílený opruz, takže se nedivím, že to nikdo nechce moc dělat.

  39. Jasane, aha… Zitra na to vlitneme a vse dame do 100% poradku. Je tady pomerne velke vedeo a tak se vse odpaduje, jako na Sahare…

    Martine, elektrocentrala z lidlu je opravdovej drzak. Ale jinak naradi pro zamestnance kupujeme co nejlevnejsi, v dostatecnem poctu do rezervy. Oni proste znicej stejne rychle stilku, jako cinsky vyrobek. Staci jen spatne naredit 🙁
    Samozrejme ze my se neodbejvame, ale nikomu nepujcujeme….

  40. Pavle, samozřejmě vím, že neděláš kurs, ale napsal jsi to tak, že jsem myslel, že budeš dělat mladé doprovod.
    Jestli máš zase chuť dělat něco náročnějšího, tak se výbav tak, abyses mohl spolehnout. Viz debata výš.
    Já už zůstanu jen koupačem prdele, světlo pro fotky a něco k vidění je hlavně do 12 metrů.

  41. martine – 1097 – No tak já si pohrávám s myšlenkou, že kdyby to mladou chytlo, tak bych se k tomu vrátil a potápěl se s ní. Konečně by to vyřešilo můj celoživotní problém spočívající v tom, že moje drahá se nepotápí. A byla by motivace někam létat za potápěním (s mladou by mně žena pustila, samotného do Thajska mně nepustí) 🙂

    Teda alespoň pár let, než mně mladou odvede nějakej jinej kluk 🙂

  42. Samozřejmě to právo kompostovat bude povinné! 😀

Komentáře nejsou povoleny.