Rozhovor

Publikováno | Autor:

Dušan Neumann

 

Seděl proti mně. Přijel na pár dní za snoubenkou, mladou servírkou ze Slovenska. Je mu tak 27 – 28 let, metr osmdesát pět, vypracovaná atletická postava. I z jeho projevu je cítit ostražité sebeovládání a důsledná sebekontrola. Vysloužilec námořní pěchoty s jednou rotací v Iráku a dvěma v Afghanistanu. Za několik dní se do Afghanistanu vrací. Už podruhé od chvíle kdy opustil Marines. Po chvíli víceméně nezávazné konverzace se řeč stočila na politiku. Brzy jsme zjistili, že na mnohé rysy americké zahraniční politiky máme podobný názor.

„Proč se tam znovu vracíš, když vidíš budoucnost jako velmi nejistou a neutěšenou“, zeptal jsem se.

„Pro peníze, takovej kšeft už v životě neseženu.“

„Co tam budeš dělat?“

„Eeé, já jsem kontraktor..“

„To budeš stavět znovu ty školy a zdravotnická střediska, která Talibán za týden po otevření vyhodí do vzduchu? Má to vůbec smysl?“

„Já jsem civilní kontraktor, ale ne ten co jezdí s cisternou a nechá se ostřelovat. Víš, já jsem „ten“ kontrakor….to co děláme má smysl ve výsledku, ale vůbec to nedává smysl jinak. Děláme, co by měla dělat armáda, která to ale dělat nemůže, co nemůže…, ani nesmí. Je to celé na hlavu. Já si nestěžuji, tak čtvrtka melouna za šest měsíců dokáže přehlušit veškeré filosofování“.

A rozpovídal se o tom, jak v uniformě byl vázán předpisy, jimž se říká „rules of engagement“, čili něco jako regulace kdy a za jakých okolností smí voják použít zbraň. Každý výstřel je evidován, zkoumán jestli byl nutný, nedala-li se situace řešit vyjednáváním a přesvědčováním. Strach Washingtonu z mediálně nepřátelského vnímání konfliktu, kde každý zabitý, který není na 100% a ze všech stran identifikován jako terorista zlikvidovaný těsně před útokem, je charakterizován jako oběť. Velitelé ve všech stupních jsou zodpovědní za vše, co v bojových podmínkách ani nemohou kontrolovat.

„Je to až komické, kdyby to nebylo nechutné.“ mávl rukou.

„A není to třeba tím, že dnešní politici nikdy nemuseli sloužit v armádě a nemají o skutečných bojových podmínkách představu?“ snažím se udržet rozhovor v chodu.

„Asi také, ale nedovedu si představit, že by se naši dědové vyzbrojení podobným pravidly mohli vylodit v Normandii, aby po prvním dnu těch strašných ztrát nebyli jejich velitelé suspendováni a postaveni před vojenský soud. Je to na hlavu, je to celé na hlavu. Ale já si vydělám. A je to docela zábavné,“ najednou pookřál.

Trochu mne zamrazilo. Přece jen jeho „prací“ je zabíjení.

„My to zblízka nevidíme. Člověk si zvykne. Je to takové anonymní, ale nakonec, když se nám podaří předejít nějaké teroristické akci, musí z toho člověk mít dobrý pocit, ne? Jinak by nešlo dělat“.

President Obama se snaží dostát aspoň některému předvolebnímu slibu. Zjistil, že s internačním táborem Guantanámo si neporadil ani jeho tým chicagských právníků, takže se o něm už oficiálně nemluví. Zato stažení vojsk z Iráku a Afghanistánu mu válkou unavených Američanů, kteří ji většinou považují buď za nekonečnou nebo víceméně ztracenou, znamená nárust bodů popularity. Opustit Aghanistan zcela, aniž by se Talibán rychle zmocnil vlády, nelze. To je jasné i nejtupějšímu politikovi ve Washingtonu. Jak to ale udělat, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Ještě za Bushovy vlády přišla zřejmě některá z agentur majících na starosti vnější bezpečnost, řečeno eufemisticky, s plánem vytvoření žoldnéřských jednotek nespadajících pod armádní předpisy. Většinou jsou to bývalí příslušníci speciálních jednotek, kteří jsou zcela konkrétně úkolováni.

„Nejčastěji je to hlídání objektů jako jsou školy, nemocnice, úřady – prakticky všude, kde pracují ženy je nebezečí útoku. Jen stožáry mobilní sítě jsou bezpečné. Bastardi.Takže tam vyjedeme na obhlídku, najdeme si místo, odkud máme přehled a volbu několika bezpečných ústupových cest a zalehneme a smrdíme tam třeba týden, ale málokdy déle. Monitorujeme situaci v okolí objektu, ale i naši. Pokud je nás 5 tak dva se soustředí na objekt, dva hlídají křídla a jeden záda. A když uvidím jak se dva košiláči pachtí s bedýnkami nebo kanistry, je volba jednoduchá. Nabiju zápalnou a prásknu to do té bedýnky nebo kanistru. Jejich obsah se většinou postará o zbytek,“ dodal s lehkým úsměvem, „nejhorší je, když se schovávají mezi lidmi, to pak musím si být sakra jistý, abych s jeho palicí nevzal nějaké děcko za ním“

Chtěl jsem se zeptat, jestli se mu to už stalo, ale nezeptal. Místo toho: „Ale to vzbudí přece poprask, když někoho složíš v davu, a nedej bože abys zrovna trefil tu bedýnku, ne?“

Na reakci nečekáme. My úřadujeme tak ze vzdálenosti 800 – 1200 metrů a nikdo o nás neví, nikomu nic nehlásíme a než se vzpamatují jsme v tahu. Jen se stáhneme a čekáme na další zadání.

„Jak dlouho to chceš dělat? Nemáš někdy výčitky svědomí?“

„Kdybych Ti odpověděl, že „dokud bude třeba“, tak bych kecal. Hlavní jsou ty peníze, ale určité uspokojení z toho mám, i když se Ti to bude třeba zdát cynické. Stačilo mi vidět jednou ohořelá tělíčka v kouřících  troskách nějaké školy. Spánek kvůli sejmutým Talibáncům neztrácím. Nebudeš věřit, ale když operujeme podle sebe, je to daleko bezpečnější než když jsem sloužil v Iráku. Ale tahle rotace určitě není poslední.“

 

(sepsáno jak si to pamatuji, žádné poznámky jsem si nedělal, ale už mi také paměť tak neslouží, takže jsem určitě něco zapomněl a něco možná zkreslil)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 140 komentářů u „Rozhovor“

  2. Baubo, vložky se šily, plnily cupaninou, praly, byly na šnůrkách a upínaly se na knoflíčky.

  4. 998 Oteplovači , ale vždyť to je základem nynější ekonomiky.
    Aby lidé kupovali zboží, které nepotebují, za peníze které nemají 🙂

    K záporné úrokové míře a platbám – lidé užívají bankovní služby již ne na základě oboustranné výhodnosti, ale na základě státního přímusu. Ne proto, že z nějakého důvodu je výhodné mít bankovní účet a provádět transakce prostřednictvím banky, nýbrž proto, že je to povinnost. Nesvěřují peníze bance, aby s nimi obchodovala a dělila se s nimi o zisk, aby jim platila za jejich čas, vyplácela odměnu za odloženou spotřebu.
    Banka má nějaké náklady na správu účtu a na transakce. A fixní náklady. Obchodování s účtem na kterém se točí pár korun, nejen že nepřináší zisk, ale nepokryje ani náklady. Proto jsou bankovní poplatky a proto na ně nadávají prostí poddaní. Samozřejmě, že jsou banky „bez poplatků“ ale poddaní z nějakého důvodu „human action“ svěřují peníze ne bankám, které jim platí, ale bankám, které si nechají platit. To neplatí pro případy ctěné klientely s velkými peněžními objemy. Jim naopak banka platí.
    Obecně toto nějak souvisí s bankovním monopolem na transakce, zřízeným státem. Osoba A zamýšlející provést transakci s osobou B ji smí provést jen nedobrovolně prostřednictvím (a za odměnu) osoby C, taktéž soukromé osoby, vykonávající kontrolní činnost ve prospěch státu, podmiňující to, že stát jí dovolí být bankou. Čím nižší je limit hotovostní platby a čím rozsáhlejší je povinnost užívat bezhotovostní platbu, tím je to pro banku výhodnější. Kromě toho, bezhotovostní transakce s bezhotovostní měnou, velmi usnadňují kontrolu a ovládání soukromého majetku státem, což v případě „plnohodnotných“ peněz zalůožených např na metalickém standardu, není tak snadné. Právě u peněz zrušení funkce pokladu znamená jejich plné mimotržní ovládnutí mimotržní autoritou (státem) a jejich přeměnu na „poukázky na zboží“. Samozřejmě, že neblahé důsledky toho nedopadají na všecny rovnou měrou. S rostoucím bohatstvím se zvyšují možnosti vymanit se z kontroly vhodnou alokací. To co omezuje malé, velkým korporacím naopak vyhovuje. Ony prakticky generují státní politiku. Třebaže vynakládají velké úsilí a peníze na vytváření zdání opaku. A hádejte, kdo to všechno ve skutečnosti platí. Pekaři a mlíkaři…
    Ano, bezhotovostní transakce šetří můj čas, který mohu věnovat práci abych vydělal na jjeich zaplacení. Co bych pro sebe neudělal….Samozřejmě neplatí to všeobecně. Tak jako od nějaké míry přestávám bance platit peníze, naopak, banka platí peníze mně, tak přestávám svým časem kupovat peníze jiných, naopak svými penězi si kupuji čas jiných. Největším uměním tohoto je kupovat si čas jiných za jejich vlastní peníze.

    Tak jako od nějaké úrovně je výhodnější účast na dělbě práce. Například místo přímého vynaložení času vlastní pracovní síly na obstarání nějaké záležitosti, příkladmo opravy vodovodního kohoutku, je výhodnější zaplatit instalatérovi, protože i vzdor vyšším peněžním nákladům zahrnujícím daň, je nepřímé vynaložení času (prostřednitvím směny mého času (méně mého času za více peněz) za čas instalatéra (více jeho času za méně mých peněz) pro mě výhodnější. Hranici výhodnosti a míru této směny určuje trh.
    Deformace, (která je zlem) nastává, jestliže taková služba je vnucena mimotržní silou, státem. Zlem proto, protože jak jsem vysvětlil, tyto transakce jsou ve skutečnosti transakcemi s časem. A zmocňování se času jiných je co? Zmocňování času jiných je zmocňování se jich samých. Zmocňování se jiných je co ? Otrokářství. Paradoxně provozované subjektem majícím na vývěsním štítu hesla jako „svoboda“, „rovnost“ a podobně. Ovšem s týmž praktickým významem jako proslulé „Arbeit macht Frei“ jnad branami jedněch „převýchovných“ podniků“

  5. 996 jirko ppa etc…stačí když v blízkosti není „sídliště lidu kultury nenechavé“.
    To není jako měděná okapová roura na Smíchově. Ostatně, měď zdálky nemusí vypadat jako měď a krom toho příslušník kultury onoho lidu nemusí asociovat ony ohrádky s kýženým zdrojem kovu zpeněžitelného za love. Nemá je v databázi, jejíž upgrade zanedbává z týchž příčin jako jsou ony zapříčiňující způsob jeho způsob obživy nasírající všechny mimo jeho kulturu.

  6. Dobré poledne,

    „Jé, teď mě napadlo: Jaká poptávka vygenerovala Opencard?“

    Přece poptávka po lukrativním kšeftě 🙂

  10. Schumachere – 1004 – S prvními dvěma větami úplný nesouhlas. Další je faktický popis stavu odpovídající realitě. A je to dokonce ještě horší. Před měsícem mě v Miláně na letišti stopnul celník. Chtěl vidět doklady a letenku. Pak ale chtěl vidět obsah peněženky. Když viděl pár českých bankovek, řekl OK a pak chtěl vidět zavazadlo a hledal bankovky. Až pak jsem si všiml, že stojíme přímo u veliké cedule oznamující, že maximum hotovosti, které u sebe může mít člověk v tomto prostoru je 480,- EUR. Nikdy předtím jsem si toho nevšiml a to cestuju dost. Určitě jsem se několikrát v minulosti dopustil přestupku praní špinavých peněz a ilegálního držení hotovosti, či proti jakému zločinu nás hodný stát (státy) takhle hezky chrání. Možná jsem se měl rovnou udat. Ať žije volný pohyb osob, zboží a kapitálu v krásné svobodné EU :-).

  11. 928 Modrej nejsem tak pitomej abych tohle příšerný riziko zkoušel. Ono to sice funguje, ale ne takhle, na „zelené louce“.
    Správné odpovědi na otázku, jestli slepice nebo vejce jsou:
    1. Ani slepice ani vejce
    2. Slepice i vejce.

    Protože poptávka s nabídkou jsou ruku v ruce. Když nevíš co poptávat, nepoptáváš. Co Tvé oko nevidí po tom netoužíš. Na druhou stranu, nebudeš stavět na zelené louce fabriku na něco, o čem nevíš jestli o to bude zájem.
    Prakticky jsou dva případy.
    1. V rámci svých možností jdeš cestou vylepšování produktu jehož prodejem získáváš kapitál na vylepšování svých produkčních schopností.
    2. Máš úžasný nápad který zbastlíš sám jako prototyp,jestli na to máš prostředky, to jde u jednoduchých věcí v „garáži“, nebo hledáš investora, kterého by to zajímalo a který by měl vodné zdroje, který si řekne, „no to je zajímavé, mohlo by to k něčemu být, zkusíme v tom utopit trošku prachů“. Pak se třeba ukáže, že ta technologie nebo prototyp fungují a jsou nějak výhodné. Patent. Představěni „Hele na co jsme přišli a na co je to príma“. Někdo se podrbe na hlavě a řekne, „hele to vypadá zajímavě, tohle by se mi mohlo hodit“. A tak se to rozjíždí. Další to okouknou a řeknou „jasně, to vypadá dobře“. Výsledkem je, že na trhu se objeví výrobek. „Jé hele, to je dobrý, kdes to sehnal?“ Tak to pokračuje…
    Mnoho komerčně úspěšných vynálezů vzniklo na základě neobchodní potřeby. Někdo dostal nápad na něco co mu připadalo užitečné pro něho samého, pro použití v jeho firmě.
    Jenže dnes je potíž v tom, že jsou úžasné technologie nedostupné jednotlivci. Už nemůžeš začínat v dílně jako žárovkový magnát. Jen tu a tam vznikne něco v „garáži“. Většina věcí vzniká už ve fungujících podnicích.
    Nabídka a poptávka jsou rodné sestry.

    Ano, poptávka může být latentní a velmi obecná a může stimulovat konkrétní nabídku.
    „Hele já mám potřebu něco dopravovat, jenže vítr není spolehlivý, na řece se na něj nemůžu spolehnout, břehy pro vlečení nejsou všuce schůdné a veslaři(pozn.) jsou nákladný.“
    „Hele, já slyšel o chlápkovi, kterej, no nevim jak to dělá, ale topí pod velkým kotlem s vodou, z něj roury tlačej páru do něčeho, co hejbá těma veslama nebo čím, a prej to jede docela svižně i proti proudu.“
    „Jo, to by mohlo bejt zajímavý. Než život ty veslaře. Kde je to k vidění?“

    (pozn.) slovo veslař nahrazuje jiný nekorektní výraz se zřetelem, že jde o plavbu na Missisipi.

  12. 1010 Oteplovači, se kterými dvěma a proč?

  13. Jo ve kterém prostoru, čím je to nařízeno, lze se tomu prostoruu nějak vyhnout, jak lze dopředu vědět, že v tomto prostoru nelze a co učinit když tam přistanu s větší hotovostí? Nebo to platí při opuštění Itálie?

  14. A co léky?

    Farmaceutické fabriky jsou prakticky jediné, kdo má peníze na další vývoj. (Mecenáše nezahrnuju, je jich relativně málo a i ti musí najít instituci ochotnou se pídit)

    Jenže,
    farmaceutické fabriky tvrdě generují zisk (jinak by neměli prachy na ty svoje laboratoře)

    Jsou vynalezeny léky, které se nevyrábějí, neb by byly příliš drahé.
    Jsou vynalezeny léky, které se nevyrábějí, protože jsou příliš dobré. (Pacienta by uzdravily a firma přišla o zákazníka)
    Jsou (napůl) vynalezeny léky, jejichž „dovynalezení“ by bylo příliš nákladné a tak se tím firmy odmítají zabývat.

    Ale poptávka samozřejmě je….

  15. Schumachere – 1012 – no s těmi prvními – o tom, že lidé kupují zboží, které nepotřebují, za peníze které nemají. Takové zákazníky nemáme ve firmě. Tečka.
    No a 1013 – no v celním prostoru. Tomu se nemůžete vyhnout nikde (opravdu nikde), cestujete-li ze státu do státu, snad jen pokud nejste diplomat. To, že to celníci nevymáhají úplně všude a vždy je jenom proto, že to jsou hodní lidé :-). Pravomoci na to mají dokonce i hluboko ve vnitrozemí.
    Rputi – 1014 – kromě tvrzení, že farma firmy generují zisk (což je triviální fakt), píšete naprostou snůšku nesmyslů. Farma firmy jsou našimi zákazníky na celém světě, takže jim dost vidím pod pokličku – jaksi z nutnosti, nikoli pouhé zvědavosti. Co Vás vede takhle suverénně se vyjadřovat firmách, o kterých nic nevíte, je záhadou. Léky, které „jsou příliš dobré a proto se nevyrábí“ je podobná pohádka jako motor na vodu, který ošklivé velké automobilky už dávno vynalezly a ropní šejci to tvrdě drží pod pokličkou :-). Když k tomu připočtu spiknutí Bildeberg, na které věříte, tak musím říct, že Váš svět je v nějakém jiném vesmíru :-).

  17. Oteplovači , kde jste vzal, že věřím na spiknutí Bildeberg? 😀 😀
    Všechno, co jsem napsala, že si tam hoši u kafe ledacos domluví – což činí i jinde, není-liž pravda?

    A jestli firma nevyrábí kvalitní lék proto, že by byl příliš drahý nebo proto, že by pacienta uzdravil, je veskrze puténka – tomu pacientovi rozhodně. 🙂

    A proč EUnie zakázala u inzerovaných bylinek popis jejich účinků, by mě taky zajímalo! 🙂

  18. 1015 Oteplovači, to, že je nemáte ve firmě, neznamená, že nejsou.
    Sice je to nadsázka, ale co jiného jsou nákupy něčeho „tomusímítkaždýprotožetofrčí“ na úvěr. A co zvyšování deficitu státního rozpočtu utrácením za zbytnosti? Třebaž nakonec to někdo zaplatí. Pekaři a mlíkaři. Jak známe z historie, i vlastní krví.

  19. 1017 Rputi, prodávání semínek jisté byliny k pěstování, s popisováním jejích účinků je dokonce trestné. Stát to sice donedávna nejenže toleroval, ale naprosto přehlížel, třebaže prodej byl konán i v „kamenných obchodech“, nejenže dlouhodobě, veřejně a otevřeně, ale i svědomím příslušných státních orgánů. Jenže pak se stát z ničehož nic probudil, „proběhla „konference ve Vanzee“ s navazující „křišťálovou nocí“. A ausgerechnet právě v době jednání o legalizaci oné byliny pro léčebné účely, o jejím certifikovaném pěstování a prodeji potřebným, na lékařský předpis a za cenu set Kč za gram. Sice chápu, že je prapodivné kde se bere to ohromné množství těžce nemocných mladých, pro které je užívání oné byliny nezbytné k přežití, ale ona časová souvislost je mi podezřelá.

  20. 1015
    1018
    no take o těch farmaceutikách něco vím… takže bych se přidal k oteplovačovi… vyjímka je možná leč bych o ní velice pochyboval… něco jiného je zavedení nového „lehce výkonějšího“ léku, tam to může trvat…

    1017 Rputi, přece v rámci páchání dobra…. ty účinky jsou často neprokázané či velice složité… a je třeba občany chránit před jejich hloupostí… v tomto případě jsou chránění hloupostí EUro(j)elit

  21. jasane a nebude ono to spíš tím, že když se občan třeba nedočte, že Řepík lékařský je dobrý třeba na ekzémy, tak si půjde koupit postupně třeba 50 drahých mastiček a teprv ta jedenapadesátá mu pomůže? 🙂

  22. „Povstalci tvrdí, že v Doněcku zajali i české žoldnéře“

    …“Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo občanů Česka a Polska, byli také zajati velitelé žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané,“ tvrdil Ruděnko. Dodal však, že mu osud zajatých cizinců není znám, asi stále mohou být uvězněni, protože o výměně zajatců už dávno neslyšel.

    Doněcký gubernátor Serhij Taruta v pátek podle Interfaxu uvedl, že rebelové drží v zajetí více než 200 lidí, včetně občanů řady zemí, ale o propuštění těchto rukojmích se jedná…
    http://www.novinky.cz/zahranicni/338670-povstalci-tvrdi-ze-v-donecku-zajali-i-ceske-zoldnere.html

  23. “ když se občan třeba nedočte, že Řepík lékařský je dobrý třeba na ekzémy“

    To byste, rputi, musela především zakázat literaturu o bylinkách. Občan si totiž spíš někde jinde vyhledá, že by mu mohl pomoct řepík a pak ho jde koupit.

    a stěmi líky – no, tak nevyrábět lék, který je příliš drahý , je vcelku pochopitelné, protože příliš drahý lék nikdo nekoupí.
    A léky, které farmaceutické firmy nechtějí pustit do prodeje, protože lidi by se uzdravili, to je novodobá varianta mýtu o živé vodě.
    To by musel být nějaký zázračný univerzální lék, který by zázračně zapbral na všechny neduhy a nikdo by pak už nebyl nemocný.

  24. maYdo,
    firmy prodávající bylinky, mají zakázáno na svých webech uvádět specifikace k čemu je která bylinka dobrá. Samozřejmě, že si to každý může přečíst v knize, ale určitá část zákazníků takovou knihu po ruce nemá, je líná ji shánět a když to na webu nenajde, tak si prostě skočí do lékárny. A není zájmem paní magistry prodat mu pytlíček za pár korun.
    Zákaz se odůvodňuje tím, že bylinky za sebou nemají náročné lékařské testy, které jsou u léků povinné. Vzhledem k tomu, že bylinky se užívají už hezkých pár tisíc let, je ten argument pro srandu králíkům.

    Zajímavá je také informace, že Německo zakázalo prodej Třezalky tečkované jako takové. (U nás se prodávat může.) Nenašla jsem, že by snad třezalka byla droga, takže důvod je nejasný.

  25. MaYdo, když půjdete ke své kadeřnici, umyje vám vlasy šamponem určité firmy. Vaše vlasy budou krásně lesklé, silné, budou zářit zdravím a kvalitou.
    Některá kadeřnictví ty šampony nabízejí k prodeji. Koupíte si stejný šampon, od stejné firmy, ve stejném balení …. při domácím použití (technologický postup je velmi jednoduchý) nikdy nebudou vlasy tak krásné a zářivé, i kdybyste se přetrhla. 🙂

  26. No, to je ale problém těch zákazníků, že si nezajdou do knihovny, ne ? 🙂

    Jinak ono to s těmi bylinkami taky není tak jednoduché, leckdy v kombinaci s moderními léky nebo při neodborném použití můžou způsobit docela paseku.

    Třezalka je sice účinné přírodní antidepresivum, ale má vedlejší účinky, zejména v kombinaci s jinými léky těžko odhadnutelné a jsou případy, kdy je kontraidikovaná.

    Druhé poznámce nerozumím – předpokládám, že moje kadeřnice používá šampon stále stejné značky, ale k prodeji mi ho nenabízí.
    A vlasy pochopitelně vypadají jinak po návštěvě u ní, než když si je umyju doma, protože mi je zároveň taky nabarví a vyfouká a vyhladí, takže vypadají rovnější a lesklejší a silnější.

  27. 1014 Rputi, asi nějaký Germán se tím nalil a vylezl na sluníčko…
    Tak pro ochranu všech Germánů to zakázali. Sice tam může být napsáno, že se pak nemá lézt na sluníčko, jenže sebedůraznější návod není idiotenfest a krom toho tam mají spoustu nových Turkogermánů a Afrogermánů u nichž se dá předpokázat nižší míra znalosti endemické germánštiny a i jistá míra mentální ignorance. Tak aby byli chráněni a nestěžovali si u soudu pro lidská práva ve Štrasburku na dyžgrymynáci a že endemičtí Germání jsou pořád náci. To je i obedný projev bruselské péče, že někomu se po něčem neudělá až tak volno, tak to pro jistotu zarazí všem. Ostatně jak k tomu přijde ten chudák, kterému je nevolno, zatím co osttaní si užívají. To přec je diskriminace, že osttění mohou a on ne. Novinkou je limit jnejméně třiceti vteřin pro uběhnutí „stovky“. Kdo poběží rychleji, bude diskvalifikován a policie bude hlídat i rychlost na chodníku pomocí chodníkových radarů. Ale už se ozvali ze svazů invalidů, že je to diskriminační a že požadují nejméně pět minut.

  28. 1022 Rputi, Žižka měl pro tyhle případy jednoduché pravidlo. Nikoho neživit. Proto neměl problém se zajatci.

  29. Čtěte SUPER:
    „Chcete takové tělo? Jedna z nejkrásnějších českých modelek prozradila kompletní recept, jak přišla ke své dokonalé postavě“

    Aneb MISS Auschwitz.

  30. Schumi, a kdyby tu třezalku zakázali i tady, tak na ni můžu chdoti za chalupu, je jí tam dost. 😀
    Předpokládám, že i v Německu ty léčivky rostou leckde, stačí jen jít a na trhat.
    takže takovej zákaz je na co? 🙂
    no, ano, přesně na to.

  31. MaYdo, ten šampon jsem tam napsala pro zjednodušení. Steujně tak vám k tomu může prodat stejný kondicioner, barvu, lak na vlasy, ba i ten fén.
    Prostě v tom velikém balení, které je určeno pro kadeřnictví, je ten šampon lepší. JInak byste si tu hlavu myla doma. O to tu běží….

  32. Schumi 129 – jen počkej, do roka a do dne budou mít všechny modelky bíbra! 🙂

  33. TAk nějak fakt nevím, o co běží….

    Ke kadeřnici chodím cca 4x-5x do roka hlavně proto, že se doma sama neumím ostříhat a nabarvit. Jinak si hlavu myju doma, nikdy by mně nenapadlo chodit jen kvůli mytí ke kadeřnici.
    A šampon kupuju v obchoďáku, pokaždá jiný a výsledek je pokaždý víceméně stejný.

  34. Já totiž, rputi, pořád nějak nerozumím, co tím podobenstvím o kadeřnictví chcete sdělit……

  36. (1014) Tomu už chybí jen ta auta na vodu, co je mají v trezorech zločinní naftaři ….. 😛 – (1015) Oteplovači, byl jste rychlejší. Četl a psal jsem popořadě. Nesmazal jsem jen proto, že je to krásné, jak blbina vzbudí přesně stejný dojem.
    (1023) Já bych se hlavně divil, kdyby nějaký takový lék neměly armády. Kdyby tedy byl ….
    (1031) To už někdo zjistil a dokumentoval, nebo je to jak s těmi léky?

  37. (1034) No že je to všechno spiknutí! 😛

  38. 1034 ale prdlajz, jen, že to všichni šulej…

  39. Tak pozoruju, že manželka mi nějak modrá…Ne, že bych ji škrtil.
    Zatím co já „rudnu“ když remcám a vedu táborové „revoluční“ řeči, ona thacherovatí. Já jsa popuzen Sobotkovým projevem o potřebě vyhodit dalších padesát miliard na armádu, to jest do luftu, zatím co není na to či ono důležitějšího a deficit roste, ona že intelektuálské kecy na fóru jsou jedno a že prý „humanaction“ lidské masy je druhé. A že lidi jsou vesměs spokojeni, když se nechápou vidlí, volí toho koho volí a jednají tak jak jednají. Třebaže nad jednotlivostmi, zvláště když postihnou jmenovitě je, brblají. Ale jejich praktická „humanaction“ je taková jaká je a spokojeně plní chrámy konzumu. Tak proč je burcovat, proč marnit čas jejich přesvědčováním, že je něco špatně, když oni ve většině jsou v podstatě spokojeni. Protože kdyby nebyli spokojeni, dali by to kategoricky najevo a změnili by to. Vždyť oni sami, každý jeden z nich, vědí co pro něj je nejlepší a nikdo z vnějšku to memůže posoudit za něj. Jen on sám skrze svoji „humanaction“.
    No, má pravdu. Co jsem zasel….

  40. Faktem je, že spolek kavárenských intelektuálů – drbačů koulí to nezmění. Ani kdyby chodil a zvonil od dveří ke dveřím. Jako chodí ti s tou „vírou“.

  41. Rputi,

    možná, že to všichni šulej, ale stejně tomu nerozumím…

    Nevím, kdo tu šulí a kdo je šulen a jaký smysl to konání má….

    I kdyby měla kadeřnice lepší šampon, tak většina ženských proto nebude lítat ke kadeřnici pokaždý, když si chce umýt hlavu.

  42. To je ta krása konkurence. Že by se nanašel nikdo, kdo by neprodával lepší šampon v malém? Fakt je, že je to tak prostý mechanismus, že v konkurenci spikleneckých teorií nemá šance. 😛

  43. Dobré nedělní ránko!

    MaYdo, ženské jsou různé. Např. v generaci našich babiček významná část ženských chodila ke kadeřníkovi jednou za půl roku – na trvalou.

    Ajrovko a proč by měly firmy prodávat všeobecně profesionální šampony, které vyvíjí právě pro kadeřnice? Vždyť by jim kazila kšeft! 🙂

  44. Hm, mladý pán Dienstbier už zřejmě v plném rozsahu pochopil, jak velmi lukrativní kšeft je romská problematika a tak do toho šlápnul.
    Co na tom, že Affirmative action napáchala v USA víc škody než užitku a má na triku další nezaměstnané a nezaměstnatelné, houfy svobodných matek a zvýšenou krimininalitu. Než ten průser nastane, bude už autor materiálu někde jinde. Materiál už šel do vlády.

    Zaujala mne tam jedna věta:“ale rovněž integraci v oblastech jako jsou kultura a tradice“.
    Přiznám se, že netuším jako to míní a těžko si představím Roma, jak čte Boženu Němcovou. Pokud vůbec čte.

    Anebo bych se měla naučit tančit s bubínkem? 😀

  47. „Kdyby ale některá vrchnost, některý úředník, rychtář neb kdokoliv jiný dle výkazů těchto nejednali a cikánům při jejich potulování se jakýmkoliv způsobem pomáhali, propadají následujícím trestům: osoby zámožné zaplatí 100 dukátů; nemají-li po ruce peněz, zabaví a prodá se jejich majetek. Osoby chudé jiným způsobem se potrestají.“

    Tak to aby si služební pivo začalo špórovat…

  49. Jen bych ještě podotkla, že „čeští“ cikáni byli za války téměř vyhubeni. To co tady teď je, jsou různé skupiny ze Slovenska, Rumunska atp., které spolu nemají nic společného a hovoří různými „cikánštinami“, zároveňm odmítajíce hovořit nějakým jiným.
    Představa páně Dienstbierova, jak se na úřadech bude mluvit cikánsky je tedy jaksi mimo. Kterou cikánštinou? 🙂

  50. Ahoj!
    Nejfektivnější by bylo začít obsazováním soudů cikány.

Komentáře nejsou povoleny.