Rozhovor

Dušan Neumann

 

Seděl proti mně. Přijel na pár dní za snoubenkou, mladou servírkou ze Slovenska. Je mu tak 27 – 28 let, metr osmdesát pět, vypracovaná atletická postava. I z jeho projevu je cítit ostražité sebeovládání a důsledná sebekontrola. Vysloužilec námořní pěchoty s jednou rotací v Iráku a dvěma v Afghanistanu. Za několik dní se do Afghanistanu vrací. Už podruhé od chvíle kdy opustil Marines. Po chvíli víceméně nezávazné konverzace se řeč stočila na politiku. Brzy jsme zjistili, že na mnohé rysy americké zahraniční politiky máme podobný názor.

„Proč se tam znovu vracíš, když vidíš budoucnost jako velmi nejistou a neutěšenou“, zeptal jsem se.

„Pro peníze, takovej kšeft už v životě neseženu.“

„Co tam budeš dělat?“

„Eeé, já jsem kontraktor..“

„To budeš stavět znovu ty školy a zdravotnická střediska, která Talibán za týden po otevření vyhodí do vzduchu? Má to vůbec smysl?“

„Já jsem civilní kontraktor, ale ne ten co jezdí s cisternou a nechá se ostřelovat. Víš, já jsem „ten“ kontrakor….to co děláme má smysl ve výsledku, ale vůbec to nedává smysl jinak. Děláme, co by měla dělat armáda, která to ale dělat nemůže, co nemůže…, ani nesmí. Je to celé na hlavu. Já si nestěžuji, tak čtvrtka melouna za šest měsíců dokáže přehlušit veškeré filosofování“.

A rozpovídal se o tom, jak v uniformě byl vázán předpisy, jimž se říká „rules of engagement“, čili něco jako regulace kdy a za jakých okolností smí voják použít zbraň. Každý výstřel je evidován, zkoumán jestli byl nutný, nedala-li se situace řešit vyjednáváním a přesvědčováním. Strach Washingtonu z mediálně nepřátelského vnímání konfliktu, kde každý zabitý, který není na 100% a ze všech stran identifikován jako terorista zlikvidovaný těsně před útokem, je charakterizován jako oběť. Velitelé ve všech stupních jsou zodpovědní za vše, co v bojových podmínkách ani nemohou kontrolovat.

„Je to až komické, kdyby to nebylo nechutné.“ mávl rukou.

„A není to třeba tím, že dnešní politici nikdy nemuseli sloužit v armádě a nemají o skutečných bojových podmínkách představu?“ snažím se udržet rozhovor v chodu.

„Asi také, ale nedovedu si představit, že by se naši dědové vyzbrojení podobným pravidly mohli vylodit v Normandii, aby po prvním dnu těch strašných ztrát nebyli jejich velitelé suspendováni a postaveni před vojenský soud. Je to na hlavu, je to celé na hlavu. Ale já si vydělám. A je to docela zábavné,“ najednou pookřál.

Trochu mne zamrazilo. Přece jen jeho „prací“ je zabíjení.

„My to zblízka nevidíme. Člověk si zvykne. Je to takové anonymní, ale nakonec, když se nám podaří předejít nějaké teroristické akci, musí z toho člověk mít dobrý pocit, ne? Jinak by nešlo dělat“.

President Obama se snaží dostát aspoň některému předvolebnímu slibu. Zjistil, že s internačním táborem Guantanámo si neporadil ani jeho tým chicagských právníků, takže se o něm už oficiálně nemluví. Zato stažení vojsk z Iráku a Afghanistánu mu válkou unavených Američanů, kteří ji většinou považují buď za nekonečnou nebo víceméně ztracenou, znamená nárust bodů popularity. Opustit Aghanistan zcela, aniž by se Talibán rychle zmocnil vlády, nelze. To je jasné i nejtupějšímu politikovi ve Washingtonu. Jak to ale udělat, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Ještě za Bushovy vlády přišla zřejmě některá z agentur majících na starosti vnější bezpečnost, řečeno eufemisticky, s plánem vytvoření žoldnéřských jednotek nespadajících pod armádní předpisy. Většinou jsou to bývalí příslušníci speciálních jednotek, kteří jsou zcela konkrétně úkolováni.

„Nejčastěji je to hlídání objektů jako jsou školy, nemocnice, úřady – prakticky všude, kde pracují ženy je nebezečí útoku. Jen stožáry mobilní sítě jsou bezpečné. Bastardi.Takže tam vyjedeme na obhlídku, najdeme si místo, odkud máme přehled a volbu několika bezpečných ústupových cest a zalehneme a smrdíme tam třeba týden, ale málokdy déle. Monitorujeme situaci v okolí objektu, ale i naši. Pokud je nás 5 tak dva se soustředí na objekt, dva hlídají křídla a jeden záda. A když uvidím jak se dva košiláči pachtí s bedýnkami nebo kanistry, je volba jednoduchá. Nabiju zápalnou a prásknu to do té bedýnky nebo kanistru. Jejich obsah se většinou postará o zbytek,“ dodal s lehkým úsměvem, „nejhorší je, když se schovávají mezi lidmi, to pak musím si být sakra jistý, abych s jeho palicí nevzal nějaké děcko za ním“

Chtěl jsem se zeptat, jestli se mu to už stalo, ale nezeptal. Místo toho: „Ale to vzbudí přece poprask, když někoho složíš v davu, a nedej bože abys zrovna trefil tu bedýnku, ne?“

Na reakci nečekáme. My úřadujeme tak ze vzdálenosti 800 – 1200 metrů a nikdo o nás neví, nikomu nic nehlásíme a než se vzpamatují jsme v tahu. Jen se stáhneme a čekáme na další zadání.

„Jak dlouho to chceš dělat? Nemáš někdy výčitky svědomí?“

„Kdybych Ti odpověděl, že „dokud bude třeba“, tak bych kecal. Hlavní jsou ty peníze, ale určité uspokojení z toho mám, i když se Ti to bude třeba zdát cynické. Stačilo mi vidět jednou ohořelá tělíčka v kouřících  troskách nějaké školy. Spánek kvůli sejmutým Talibáncům neztrácím. Nebudeš věřit, ale když operujeme podle sebe, je to daleko bezpečnější než když jsem sloužil v Iráku. Ale tahle rotace určitě není poslední.“

 

(sepsáno jak si to pamatuji, žádné poznámky jsem si nedělal, ale už mi také paměť tak neslouží, takže jsem určitě něco zapomněl a něco možná zkreslil)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 140 komentářů u „Rozhovor“

  1. Fakt nevím, jsem blbej já nebo je blbej ten druhej? Podívám se a vidím, von je blbej. Po tolika letech se tady ještě někdo ptá, jak je to s nabídkou a poptávkou?
    Kdyby to bylo v oblasti práva, tak bych řekl, že je to marný. Ale tady – nevím. 🙂

  2. Tak vynechme to vejce a slepici.

    Výrobce nebude vyrábět produkt, který by nešel na odbytOK – základem je poptávka po produktu a ta určuje, co výrobce nabídne.

    Jenže :

    Zákazník nemůže koupit něco, co není na trhu. Když o něčem neví, že to existuje, nemá potřebu to mít. Že to potřebuje, ho napadne, teprve když je mu produkt předveden a je s ním seznámen. Někdo mu ho musí nabídnout, aby potřeba vůbec mohla vzniknout.
    Z toho by ale vyplývalo, že je to nabídka, která dává v tomto případě impuls k transakci. Kde je v tom chyba, pokud platí, že vždycky musí být na začátku poptávka?

  3. No ldyz neprijdu, kazdy r

  4. No ldyz neprijdu, kazdy rok, alespon s jednou novotou, ci velkou zmenou, cast zakazniku ztratim. Samozrejme, ze vetsina vyrobku zustava stejnych, ale ty tvori “ jen“ pater prodeju, novinky a zmeny casto prinesou vice a nebo se uz delat dalsi rok nebudou. Zakaznik je mrcha naladova a brutalne nestala….
    To jen k tomu vejci a slipce

  5. Martine TT ad 951 – občané intenzivně poptávali, tak se Pospíšil obětoval a vytvořil jim nový občanský zákoník. 😉
    Je možné abych si ho teď nekoupil, když to od něj koupil parlament?

    😉 to je jen řečnická…

  6. Maydo, asi takhle : tisící let nebyla poptávka po automobilu, protože žádný nebyl – ale vždy byla poptávka po rychlejší a levnější dopravě, takže nějakého Trethwicka napadlo přidělat k žebřiňáku parní stroj. Moc praktické to nebylo, ve kšeftech také ne, ale řadu jiných strejdů to inspirovalo, že to asi bez těch koní a volů půjde – a poptávka se jaksi zhmotnila z přání v představu co budoucí zákazník asi bude chtít a automobil byl na světě.

  7. Pamatuje na vynalezce „dldla“? To ke preci zcela nazorne rozreseni, co je drive 😀

  8. k tomu jen třeba dodat, že společnost musí být na takové technické úrovni, aby se nabídka dala realizovat. DaVinci věděl přesně jaknakreslit vrtulník, ale společnost nebyla na dostatečné technické úrovni, aby své vize mohl aspoň experimentálně testovat…

  9. maYdo, tady: „Když o něčem neví, že to existuje, nemá potřebu to mít.“ Podmiňuješ existenci potřeby (poptávky), znalostí nabídky. Říkáš, že je vyloučeno, abych měl potřebu (poptávku), když nevím, že někde existuje nabídka.

    Zpátečníku, občas nejsem pohotový a chvíli mně to trvá. K Vašemu „přenesení debaty o úroveň vejš“, které uvádíte v 2. odstavci 945.
    Pokud se někdo chytil na debatu na téma „nabídka určuje poptávku“, a běží, tak je nesporné, že dříve byla poptávka a následovala nabídka.
    Nečtu všechno, něco přeskakuji, ale povšiml jsem si nabídky tématu, ke kterému evidentně nebyla poptávka. Což by se (podle tvrzení, že nabídka tvoří poptávku) nesmělo přihodit. Naopak. Každý dnešní přítomný na tomto blogu, měl (podle toho tvrzení) napsat ke každému nabízenému tématu (alespoň) jeden příspěvek.

  10. Dušane, tak takhle bych tomu rozuměla. To, co vnímáme jako „nabídku“ je jen konkrétní způsob uspokojení obecnější potřeby.

    Potřeba rychlejší dopravy vedla k tomu, že někoho napadlo dát parní motor na kolo. Pak někdo přišel na to, že benzínovej je lepší – a tak to pokračuje až dodnes, kdy auta mají spostu vychytávek

    A zmrzlinář na rohu prostě jen vychází vstříc lidem, co mají rádi zmrzlinu a občas si ji dají. Po městě by kvůli tomu neběhali, ale když můžou za cenu poměrně malé námahy svou potřebu uspokojit teď a tady, tak proč by ji odkládali.
    Kdo zmrzlinu nerad, nemá poptávku v tomhle ohledu nikde a nikdy a nebylo by zmrzlináři nic platný, ani kdyby vlezl dotyčnému až do kuchyně.

  11. No zase dam priklad…. Potrebovali jsme zmenit baleni 3l mostu, protoze puvodni obal zdrazil a taky ta zmena, ze…. V podstate jsme vubec netusili, jaky chceme a tak jsme oslovili ruzne vyrobce, aby nam pomohli…. Tedy vytvorili jsme poptavku na neco co neexistuje. No a po pul roce mame vybrano. Tedy poptavka vytvorila nabidku. Jeste jinak…. Tlak zakaznika vytvoril novy produkt… Je extremne invencni a hlavne, nikde jinde nemuze par let byt. Az bude, vytvorime poptavku po dalsim.
    Dechova hudba, pohov, volno kourit….

  12. Modrý ptáku – 943 – třeba je chyba v tom, že používáš příliš složité příklady na pochopení. Osciloskopy, pohovky, auta apod.

    A přitom je to zcela prosté. Vezměme si jako příklad zcela jednoduchou prostituci. Jde o uspokojení poptávky po určitém druhu prožitku výměnou za finanční kompensaci. Tedy klasické poskytování placených služeb. Člověk by si to sice také mohl udělat sám (podobně jako třeba poličku z prkének a šroubů koupených v Bauhausu), ale výsledek není až tak úplně totéž, jako když se obrátí na odborníky. Tedy odbornice v tomto konkrétním příkladu.

    No a pak se lze jen ptát, zda byla dřív nabídka služeb nebo zda nejprve byla poptávka po službách tohoto druhu. No a tak je to se vším… 🙂

  13. Húúú, Modrý ptáku, tak než jsem dopsala předchozí příspěvek, tak už v tom mám zase zmatek…

    Samozřejmě je mimo diskusi, že pokud jde o jídlo, poptávka prostě je. Že musíme jíst, víme všichni a i taková kráva na pastvě tuto potřebu má a ví, jak ji uspokojit.

    pokud jde e o auto, OK, je produktem dlouhé řady poptávek po rychlejším dopravním prostředku.

    Ale pokud jde o projekční software? Kdybych nevěděla, že ta možnost je, tak bych prostě kreslila dál ručně, tuší a podle pravítka…

    Je ovšem pravda, že v momentě, kdy se to v oboru začne užívat ve větším měřítku, tak před tou informací neuniknu a před tou potřebou taky ne, stačí, když se podívám do pracovních inzerátů, kde práce v AutoCadu nebo ArchiCadu je základním požadavkem.

    Ale je to moje rozhodnutí, že se budu živit tak, že se bez toho neobejdu a ne marketingový tah či výhodná nabídka společnosti Grafisoft. Protože kdybych místo toho šla péct chleba, nebudu potřebovat Archicad vůbec, za to budu potřebovat díži na těsto a pec a budu poptávat, kdo mi to dodá a hledat nejvýhodněšjší nabídku.
    A nejvýhodnější nabídka může být za určitách okolností ipřípad, kdy nakonec postavím pec doma a díži stluču z prkýnek.

  14. Ahoj. Debata o tom, jestli poptávka vytváří nabídku či naopak je úplně legrační. Připomnělo mi to, otázku jestli je něco rychlejší než světlo. Myslím, že to bylo někde v Terry Pratchettovi. Odpověď je nasnadě. Přece tma. Kamkoliv totiž světlo doletí, tma tam na něj už dávno čeká :-).

  15. maYdo, no a já, než jsem nadatloval 959, tak měl Dušan hotovou 956, kterou jsi perfektně pochopila. A mě teď mrzí, že jsem to zkomplikoval. Poněkud mně to déle trvá napsat, protože už jsem mírně „vystresovaný“ :-), že je někde chyba je na mém vysílači.
    No, Tvoje potřeba kreslit, je uspokojena. Jen máš, vzhledem k ruční produkci, horší produktivitu práce než ten s projekčním SW. Ale my tady nediskutovali o produktivitě práce, ale o nabídce, která tvoří poptávku. Poptávka po kreslení byla nabídkou uspokojena – tužkou a pravítkem. Že někde existoval pan AutoCad nebo slečna ArchiCad, kteří vymysleli produktivnější způsob kreslení, je úplně jiný příběh. Ekvivalentní příkladu, který uvedl Dušan s žebřiňákem a autem.
    A tam bychom se dostali do srovnání, který (a v jakém čase) způsob kreslení je výhodnější. Jestli tužka a pravítko (při nízké ceně práce a vysoké ceně stroje) nebo SW (při vysoké ceně práce a nízké ceně stroje) a to všechno v porovnání s cenou, kterou jsou ochotni poptávající zaplatit. Uf, tak snad jsem to ještě víc nezkomplikoval.

    Pavle, v jednom textu jsem zkusil zjednodušit zájmy na výběr partnera, a strašlivě jsem to od Lokiho schytal. Uspokojit poptávku je fakt dřina, zvlášť, když je osazenstvo profesně heterogenní 🙂

  16. Mp, co dealem spatne… Asi to neumime 🙂

    Maydo, je jasne, ze jste nenosila v srdci touhu koupit AutoCAD. Nicmene existovala vyznamna poptavka po moznosti mit kreslit zpusobm nejakym zpusobem efektivnejsim, nez na papir.

    A nejaky softwarehouse vymyslel, jak ji naplnit.

  17. No, pánové, já děkuji za výklad a že bychom to ukončili, než to zase zamotáme? 🙂

  18. Ad Jirka’s 961
    žjóva! Nekecej, že vám někdo místo tetrapaku vymyslel pentapak a že máte v trezoru přísně tajnou vizi hexapaku?
    Já vím, slíbil jsem, že si z Jirky ppa nebudu dělat prdelky, ale dneska jsem celý dopoledne fotil stodvacet let starý dámský spoďáry (čistý, vypraný a naškrobený!) tak mám poněkud rozvernou náladu. Snad se mi to promine… 😀 😀 😀

  19. No, já si jen dovolím připomenout, že už se mi párkrát stalo, že mě oslovil u silnice takovej divnej dealer, že má pro mě obrázek, kterej si určitě koupím… No a vono jo… I když jsem se ve své skromnosti snažil vymlouvat a do té doby jsem o své poptávce vůbec netušil, vždycky ve mně tu poptávku vyvolal a obrázek mi prodal… I když, za ty prachy – kvalita nic moc… Ale o zákazníky rozhodně neměl nouzi… Nedočkavě se před ním stavěli do fronty – a on dobrák, všem vyhověl!

  20. Hele,
    ví tu někdo, co znamená slovo deamling ?

  21. maYdo – 963 – ale s tím projekčním software je to úplně stejné jako s čímkoli jiným. Asi jako uživatel neznáš vývoj celého CAD/CAM oboru od počátků a proto máš pocit, že je to jinak. Jenže není.

    To, jestli by počítače mohly kreslit či pomáhat při kreslení je otázka datující se někam do konce 50.let, kdy počítače byly skoro v plenkách. A už tenkrát vznikla poptávka ze strany konstruktérů čehokoli, jestli by počítače nemohly ušetřit čas a práci (zvýšit produktivitu práce) tím, že by byly schopny nahradit kreslení na prkně a namáhavé výpočty s tím spojené (pevnosti, deformace apod.)
    To zaujalo lidi v akademické sféře, kteří vytušili možnost poptávky po takovém řešení a vymyslely všechny základní matematické operace a algoritmy, používané dneska pro CAD/CAM. Počínaje algoritmem na nakreslení přímky a kružnice, přes zakrývání neviditelných hran, renderování atd. až po FEM/CFD metody. Víceméně všechny tyhle věci byly promyšleny, naprogramovány ve Fortranu a připraveny dávno před tím, než vůbec existoval počítač dostatečně malý a výkonný aby je bylo možno v praxi použít. Byly vymyšleny dřív, než vůbec existovala zařízení typu plotter či grafická obrazovka, která by ty algoritmy dovolovala použít v praxi.
    No a jak se objevil dostatečně výkonný hardware (po kterém byla tedy také nejprve poptávka a až pak nabídka), tak někdo někde napsal první primitivní CAD. Pak někdo jiný napsal lepší CAD, někdo třetí specialisovaný CAD na architekturu a někdo čtvrtý specialisovaný CAD pro strojírenství či elektroniku.
    No a pak počítače dorostly výkonem až do možnosti pracovat ve 3D a konečně se podařilo použít ty cca. 30 lety vymyšlené algoritmy pro renderování či otáčení 3D objektů. A mezitím někoho napadlo, že by bylo (minimálně ve strojírenství) lepší modelovat ze součástí a z nich skládat složitější konstrukce. A tak vznikl první CAD umožňující parametrické modelování, což byl nápad ve své době zcela epochální. Prostě nebudeme v počítači uchovávat co se nakreslilo, ale postup JAK se to kreslí. Opět tento nápad vznikl a byl zpracován abstraktně (poptávka) cca. pět let před tím, než se na trhu objevil počítač schopný provozovat nejjednodušší parametrický CAD program…

  22. PeSi,
    ale na vysoke urovni theorie si po one malbičce uz prahl predem. . .
    Praclovek Janecek se dival na hvezdy a tak mu tato poptavka vygenerovala spejsšyp. . .
    Jasná kauzalita.

  23. Hele, pamatujete se ještě někdo na boje v konstrukčních kancelářích jestli používat AutoCAD, nebo VersaCAD? Matně si vzpomínám, že jsme na strojařinu měli nějakej speciální počítač WANG. Naprosto osobitý operační systém, naprosto osobitý nepřenositelný strojařský software, takže když WANG odešel do morálních věčných lovišť, spolu s ním odešly i roky vývoje, výpočtů… Ono to zas až tak nevadilo, protože s WANGEM naprosto nezávisle do hajzlu šla celá fabrika 🙂

  24. PAvle, díky za exkursi do historie. 🙂

    mimochodem, pamatuju první pokudsy na využití počítačů v projektování před třemi desítkami let na mém prvním pracovičti. Tehdy ještě pécéčka v našich končinách byla hudbou budoiucnosti a existovala výpočetní střediska.
    Dělaly se na tom nějaké výpočty a kolegové často remcali, že kdyby to udělali ručně postaru jen s kalkulačkou, tak by to měli za půl dne hotový, takhle den připravují podklady, pak to předají výpočetce a za dva dny dostanou výsledek 🙂

    Ale byl to stranickej úkol, že když už se do počítače investovalo, tak se to musí využívat. 🙂

    Pak jsem se znovu setkala s počítačem až někdy v 89, to už bylo PC s nějakým jednoduchým kreslícím softwarem – tehdy viděla jsem to, ale radši jsme na to ani nesahala 🙂
    Ještě v roce 92, když se byl v práci podívat nějaký kolega našeho tehdejšího šéfa, který měl praxi tuším ve Švýcarsku, říkal, ře se mu to nevyplatí, že pro ty zakázky, co dělá je to příliš drahé a neefektivní.

    A když jsem říkala, že by šlo dělat díky internetu na chalupě, protože bych si mohla přes internet stahovat práci, brácha kroutil hlavou, že potřebné soubory by byly příliš velké.
    No a v 93 jsem z práce vypadla na sedm let a když jsem se na přelomu tisíciletí k práci vrátila, tak už to nebylo k prknu, protože všechno bylo jinak…

  25. Šimone ad 972 – to není kresbička, to jsou spíše fotečky nevalmé kvality. Také jsem si jednu koupil… 🙂

  26. Poptávka a nabídka, aneb:pokrok nezastavíš…

    http://www.novinky.cz/auto/338498-novy-superb-dostane-jako-prvni-skodovka-v-historii-adaptivni-tlumice.html
    … škodovka dohání Tatru 🙂

    Už moje T-57B z r. 1938 měla nastavitelnou tuhost tlumičů, pravda – třináctkou klíčem a ne tlačítkem. Takže bylo nutno zastavit, zvednout kapotu a čtyřikrát tím klíčem otočit.

    Odpřísáhl bych, že ty tlumiče a jejich nastavování bezchybně fungují dodnes…

  27. Hale, jak teda anglicky neumím, ale tak nějak bych odhadl, že deamling je dreamlink bez r…

    a pokud by to bylo Daemling, tak to je něco úplně jiného než snové spojení…

  28. Dobrý večer

    2 MP ad 875 a modo subjuntivo. Nic ve zlém. V běžném hovoru mi to přijde frekventovanější než budoucí čas. Všechny ty že a abych atd a implicitně všechny negativy od tohoto ať již srdce nebo hlava. Je to okruhem kde se tak mluví, jak mluví máma atd. Pak je to jednoduchý. Na blogu Reference Frameznámého českého nukleárního fyzika a sprosťáka Luboše Motla (chvíli učil na Harvardu) si tento přísný logický (někdy až sprostě eruptivní) mozek tuze stěžoval na vyžadované používání určitých a neurčitých členů v latinských jazycích a nakonec i v anglině ačkoliv se to jeví v zásadě jen jakýsi zbytečně redundantní uzus. Nikdo z rodilýchmluvčích různých jazyků ho nepřesvědčil a jen se vztekal 🙂 a to tu anglinu dává fakt dobře… Necítí to, nepotřebuje to. Já taky ne. A o tom jsem hovořil.
    Budoucí čas je imho proti těmto zvyklostem daným podivno kondiciálům maňána jakkoliv se je člověk naučí používat ještě před příchodem do školky.

  29. 2 Jirka ppa
    ad 873. Casa Argentina je už několik let hnusnej pajzl. Zkazilo se to hned půl roku poté, co jsme se tu o tom dávno předl lety bavili jakje to supr.

  30. Doplním předchozí.
    Nedávno se mi opozdilo letadlo a jeli jsme tedy poobědvat do Chorvatského mlýna. Z letíště do Šárky to není daleko. Hnusný ceny ale výborný ryby, každý tuším čtvrtek čerstvý přiletělý.

  31. 2 Nickname 914 ad šedesátková soustava a frantíci
    Nesedí. Doloženo vingt et dix (30), deux vingt (40), deux vingt et dix (50), trois vingt (60)
    Znova vymisleli trakař – šedesátková soustava skrze 10 a 20.
    Spíš věřím na PeSovu teorii o ocasnatých a bezocasnatých opicích.

    Mějte se. Dobrou noc.

  32. Skimici, měl jsem na mysli tucty, mandele, kopy, veletucty, velekopy. Řeči Franků nerozumím.

  33. No tam asi skrze duodecim a nemeckej Dutzend? Deleni dne na dva krat dvanact bylo nabiledni a od toho sest nebo treba 144 mi neprijde nijak zaludny …. Ale to jen tak strilim od boku …

  34. Měl bych jeden takový dotaz, potápěčský. Píšu to sem, protože vím, že se tu vyskytují lidé, kteří se rádi namočí a umí na jednoduchou otázku poskytnout celkem jednoduchou odpověď.

    Při zběžné kontrole jsem zjistil, že můj potapěčský počítač Uwatec Aladin Air X je ve stavu chcíplém (patrně jak část na ruce, tak sonda na prvním stupni). Což není ani tak podivné, protože cca. osm let odpočíval ve skříni a ty baterie taky nevydrží věčne, že ano.

    Můžete mi někdo doporučit kvalifikovanou firmu v Praze, která by provedla výměnu baterii, přetěsnění a otestování funkčnosti ? Zkoušel jsem Googlit, ale k ničemu to moc nevedlo, protože tento typ počítače je již poněkud zastaralý a do servisu se nikdo moc nehrne 🙁

  35. (923) MP, “ Žádný výrobce nezačne něco vyrábět, dokud neexistují signály, že to někdo koupí.“ – lze aplikovat i na Mrkvosoft? Tam se obávám, že je ta poptávka nejen generována, ale přímo vynucována. Viz situace s XP a následnými verzemi.

  36. Pasacek z Hané, tanzmajstr ze Syreckova osobne prevzal obranu Berlina, teda Opencard a bude jednat.
    Jak – to predem podrobne opsal v novinach. . .
    Tak tenhle moravsky trojsky pferd se opravdu povedl. . .
    Buh mi pomoc od takovych pratel a od svych nepratel si pomuzu sam. . .

  37. Hmmmm – a ti přijímaní Ukrajinci mají vlastní vozidlo k dopravě? Není ono to náhodou tak, že jsou levnější?

    „Již půl roku potřebujeme v Ústeckém kraji přijmout 40 lidí na práci do lesů, zatím se přihlásilo 6.“

    „Podle něj je míč na straně Lesů ČR. „Kladou si velmi náročné podmínky, které jen málokdo splní. Například dotyčný musí mít vlastní vozidlo k dopravě. Uvědomte si ale, že ti lidé třeba rok nebrali peníze…“ zmiňuje jedno z úskalí ředitel Radim Gabriel…
    …Že jsou na výběr uchazečů nároční, potvrdily nakonec ústy svého mluvčího i samotné Lesy ČR. „Ti lidé se musejí orientovat v terénu, být zdravotně způsobilí a schopní fyzické práce,“ zdůvodňuje mluvčí Zbyněk Boublík, proč si zatím lesnická organizace z vážných zájemců nevybrala….“
    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nezamestnani-nechteji-jit-pracovat-do-lesa-psal-ministr-Jurecka-Je-to-pry-ale-trochu-jinak-322088

  38. apropos slimejši….

    tak ty měděné ohrádky nějak nefungují…. možná že bych mohl skusit do nich pustit proud.. třeba ze zdroje 6 V… je to blbost?

    to co funguje je nejlevnější pivo od Lidla… vyjde to levnějš než všemožné granule… mělká miska a tam je vožralechj… seběhnou se z daleka a už se neproberou.
    Asi to bude nějaká genová výbava živých organismů na úplně základní úrovni…. co by asi dělali trilobiti?

  39. no stát, či město se nikdy nechová standardně , tedy tržně. Tedy ani občanský zákoník, ani opencard, či jiný kraviny nemají nic společného s poptávkou zákazníků….

    Levnější Ukrainci? Asi si dlouho někde ležela, že. Oni levní už dávno nejsou, jen prostě mají tu výhodu, pro zaměstnavatele, že chtějí pracovat a že se neštítí práce.

    Skimicu, jestli nahlédneš, pokud máš tedy stejné číslo, poslal jsem Ti zprávu ….

  40. Jasane, hele, měděný vohrádky Ti tam zůstaly? Kde to žiješ? To musí bejt zaslíbená krajina 😀

  41. Honzo,
    no přece poptávka po všimném….
    ony ty ekonomické poučky jak jde o veřejné peníze a dotace jdou úplně „šejdrem“.

  42. Nazdar Noname-576- a další k „a je to“. Záporná úroková míra je úžasné prolomení bariéry. No a vida, prošlo to bez velkého vzrušení. Něco jako když bratři Wrightové poprvé nepatrně poskočili vzduchem. Taky z toho nebyla hned světová senzace :-). Otevírají se netušené obzory. Je jen otázkou času, kdy si někdo někde v centrální bance vzpomene, že ve škole probírali i komplexní čísla. Co třeba pro začátek vyhlásit, že úroková míra = (0,5 + 3i)% . Samozřejmě bude základním lidským právem mít kromě reálného účtu ještě účet imaginární. Netušené možnosti pro výpočtáře HDP a výběrčí daní :-). Po nějaké době Evropská Komise vyhlásí nutnost regulace, protože některé banky začnou uvádět komplexní úrokovou míru v goniometrickém tvaru, a sjednotí to. To bude obrovská úleva pro spotřebitele. Budoucnost vidím růžově :-). Sakra, proč já vlastně nedělám v nějaké centrální bance a živím se výrobou produktů, které si zákazníci dobrovolně kupují ? Jen jsem po pročtení debaty o potávce a nabídce poněkud znejistěl. Jestli jsem já parchant nevytvořil nabídku úplně z ničeho (podohně jako Všemohoucí vytvořil Vesmír při Big Bangu – z ničeho) a nepřinutil zákazníky kupovat něco co vůbec nepotřebují a zákeřně je tím připravuji o peníze :-). Svět je opravdu báječné místo. Já vám to říkám celou dobu :-).

  43. 986 Pavle, zkus na netu nějaký potápěčský klub. Jestli ještě funguje Barracuda, tam by měla být Marcela Hovorková. Zajistí nebo dá tip. V klubech je spousta šikovných lidí, kteří tohle řeší. Ještě mě napadá Korál, Orca…

    Baterka mi kdysi došla u Alladina Pro, nelze ji vyměnit uživatelsky, muselo se to posílat do Švýcarska. Ovšem je na to návod pro šikovné ruce a jsou i šikukové kteří dokáží. Jenže aktuálně nebublám, tak to neřeším. Ale v klubech poradějí a pomohou.

  44. (968)Zaujala mě zmínka o dámském spodním prádle před 120lety. Barchetové,damaškové nebo batistové spoďáry pod kolena se vázaly v pase tkaničkou a v rozkroku měly otvor – nesešitý šev. Měli jsme několik exemplářů doma jako památku po babičce nar. 1876. Uspořádání mělo značné výhody při nošení početných spodniček a dlouhých sukní, nicméně nikdo mi zatím neobjasnil, jak tehdy dámy řešily menstruaci. Nedozvěděla jsem se to ani od paní Hüttnerové v jejích pořadech o starém textilu. Nevíte to tom něco, ptakopysku? A kdy vlastně se začaly nosit „reformky“?

Komentáře nejsou povoleny.