Secese

Zuzana Chlumská

 

Secese ve svém původním významu. Tedy nikoli art nouveau, ale secese geopolitická jako odloučení části od většího celku. V tomto případě, rovnoběžkách a čase pak jako oddělení části země na národnostním základě.

 Před 25 lety skončilo dlouhé období 40 let relativního klidu, kdy v Evropě nedocházelo k žádným geopolitickým změnám. Připadalo nám samozřejmé, že žijeme v bipolárním světě a byli jsme přesvědčeni, že tomu bude tak i nadále.

Tenhle svět ale skončil v roce 1989 a my se opět domnívali, že stačila změna politických znamének, aby náš svět opět trval dál ve více-méně nezměněné geopolitické podobě. Rozpad SSSR nám připadal samozřejmý a další jsme neočekávali.

 Víra v trvání „našeho světa“ není nic nového! Podobně se mýlili i na Vídeňském kongresu v r.1815, když předpokládali, že vše může být stejné a statické jako před Napoleonem. Po konzervativním metternichovském absolutismu následovala revoluční smršť v roce 1848 a svět byl najednou jiný.

 Po 89 nás překvapil rozpad Československa a s velkým znepokojením jsme sledovali dění v Jugoslávii, kde se najednou probudily historické animozity do té míry, že to vedlo k místním válkám a kde národnostní hnutí a finanční zájmy zvenčí najednou přinesly odtržení části Srbska a vznik Kosova.

 Náš svět znejistěl. Najednou jsme viděli, že válka v Evropě je nejen možná, ale dokonce je nepříjemně blízko.

Jen o trochu dále byl Karabach, Abcházie, Jižní Osetije a Podněstří. A Ukrajina už je zase za humny!

 A už i v Evropě se Skotové rozhodli pro referendum, zda-li setrvat ve svazku Velké Británie. Z historického hlediska není zas až tak důležité, jak toto konkrétní hlasování dopadne. Pokud se Skotsko neoddělí teď, dojde k tomu o něco později. Protože ten trend je všeobecný a Španělsko už se bojí a pokouší se v podobném referendu zabránit Kataláncům. Je to v podstatě zas jen odsouvání nevyhnutelného u vědomí, že za Katalánci by zajisté následovali Baskové.

 Snaha o osamostatnění neobjevila se samozřejmě jen tak z ničehož nic. Zrála a dozrávala už dlouhá léta, aby ji v poslední době akcelerovaly některé události, které na klidu a prosperitě věru nepřidaly.

V lednu 2013 uveřenilo Rusko mapku, na které je zachycený předpoklad tajných služeb, jak by mohla rozpadlá Evropa vypadat v r. 2040. zde

 

Takže nás čekají otřesy a změny, které budeme muset vstřebat ať se nám to líbí nebo ne!

 

„Tahle introvertní semetrika, navíc postižená obsedantním puntičkářstvím, je totiž ve skutečnosti líná jak lemra“, napsala jsem v roce 2007 a nemusím na tom měnit ani čárku a myslím, že to přesně vystihuje její povahu. zde 

A to bylo ještě před vypuknutím krize, která nespadla jen tak z nebe, ale byla výsledkem nezodpovědného zadlužování, na které se vydal celý Západ. A hned tu byla rozbuška, která celé urychlování odstartovala. Zhoršení hospodářské situace a zásadní zvýšení nezaměstnanosti zajisté přispělo svým dílem. A nepochybně i euro, které např. v krizí zle sužovaném Španělsku brání potřebným změnám a touhu po odtržení zajisté jen posiluje.

 

Občanem Evropské Unie nemůže se člověk stál na povel a navíc nejenže chybí jednotící idea, ale občan je sužován tisíci příkazů, zákazů, regulací a nařízení v takovém množství, že je ani není schopen všechny zaregistrovat, natož se jimi řídit. „Nový svět“ tak pro něj zůstává čímsi cizím, kde , k své nelibosti, registruje zákaz žárovek či vysavačů a když ráno vstane, není si zcela jist, jestli se právě nedopustil trestného činu.

 

Rozpad rodiny, relativizace dosud platných hodnot a morálky, manipulace – to všechno jednotlivce stále více frustruje a nutí ho hledat oporu tam, odkud vyšel – to jest ve svém národu. Přesně v rozporu s tím, co hládá a požaduje Evropská Unie.

 

Západní postdemokracie našla si totiž je zřejmě ideál v myšlenkách francouzského myslitele 19. století Alexise de Tocqueville ( zde ) a možná ještě více díle Tocquevillova současníka lorda Johna Dalbert-Actona ( zde ) , kteří se zabývali nejen demokracií, ale také tím, co nazývali, (zejména Dalbert Acton) tyranií většiny. Považovali tedy za špatný právě ten rys, na kterém demokracie stojí – tj. většinový názor občanů, kterým by se demokratická společnost měla řídit.

Za ideální pak považovali mnohanárodnostní stát, kde žádná většina nebude.

 

My, na rozdíl od Tocquevilla i Dalbert-Actona jsme se přesvědčili, že to nefunguje. Idea zcela selhala a náprava neuvážených kroků, která má za následek hrozbu islamizace Evropy, bude dlouhá, složitá a nikoli bezbolestná.

 

Evropská Unie sice na jednu stranu uznává, že idea multi-kulti se neosvědčila, ale na druhou stranu se v ní nachází příliš mnoho stoupenců, kteří ji odmítají opustit. Mimo jiné i proto, že se dalšího vývoje a tedy nastupující geopolitické secese velmi obávají a budou evidentně dělat vše proto, aby její nástup pozdrželi a zkomplikovali.

 

U nás k takovým lidem patří např. i Roman Joch, který se propracoval až k prohlášení, že T.G.Masaryk byl separatista, které Joch jednoznačně požaduje postřílet. zde

 

 

Secese ovšem už začala, týká se řady zemí a vzhledem k tomu, že má řadu zřejmě velmi zásadních odpůrců, máme se na co těšit!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

984 komentářů u „Secese“

  1. Ta perlička je dokonalá, takže ještě jednou v plném textu:

    Lidé se svlékali, plivali kolem sebe oplzlosti, Satanova jména, souložili – a především tancovali. Dny, týdny, do zemdlení, mnozí se protančili ke smrti. Apokalyptické běsnění, pekelný rej. Taneční mor je dodnes záhadou, nad níž si lámou hlavy historici, psychologové i lékaři.
    Díky pečlivým dobovým záznamům známe dokonce i její jméno. Žena, která začala onoho červencového dne roku 1518 v krkolomných uličkách středověkého Štrasburku tančit, vešla v historických listinách ve známost jako Frau Troffea. Nejprve se její ctihodní sousedé pohoršovali, vždyť to taky byla absurdní, surreálná, hrůzu nahánějící podívaná: žena se kroutila, zmítala, v permanentní křeči. Bez hudby, beze smyslu, bez důvodu, bez oddechu.

    Pak se ale lidé začali přidávat. Do týdne jich prý bylo asi sto, koncem srpna se ve štrasburských uličkách zmítaly čtyři stovky tanečnic a tanečníků. Byli jako vyslanci z pekla. V transu, duchem mimo, jakoby proti své vůli, jako kdyby je k ďábelskému tanci nutilo něco uvnitř. Výskali, třásli se, měli halucinace. Jen velmi zřídka si odpočali, málokdy se najedli, napili. Mnozí z nich zemřeli vyčerpáním či na infarkt.

    Byly to výjevy jako z fantaskních obrazů Hieronyma Bosche. Štrasburský groteskní rej je přitom sice nejlépe zdokumentovaným případem fenoménu, jemuž se říká „taneční mor“, ale ne jediným.

    Vskutku, nebyl prvním ani posledním. V roce 1247 prý zachvátila epidemie smrtícího tance město Erfurt, o něco později zaplavily dvě stovky frenetických tanečníků v Maastrichtu most přes řeku Mázu, kde řádily, dokud se most nezhroutil a mnozí z nich se neutopili.

    V roce 1374 se dlouhé týdny stovky lidí zmítaly v ulicích Cách a dalších měst západního Německa a severovýchodní Francie: tváře zajaté vidinami, duše posedlé ďáblem, trhavé pohyby, na rtech prosby o spasení. „Jednoho rána, bez varování, se ulice zaplnily. Lidé tančili, bez únavy, po hodiny a dny, v divokých deliriích kolabovali, padali k zemi, vyčerpaní, naříkali, vzdychali, jako by ve smrtelné agonii,“ popisoval působivou scenérii Benjamin Gordon v knize Středověké a renesanční lékařství.

    Pár desetiletí nato zaznamenal „udivující epidemii“, při níž tanečníci polapení halucinacemi poskakovali po dlouhých šest měsíců, opat z kláštera poblíž Trevíru. Mnozí si polámali žebra a mnozí zemřeli, zapsal si. Případy manického tance zná i jih Itálie.

    Šíleným orgiím tehdejší doba nerozuměla. Ve Štrasburku roku 1518 lékaři místním radním poradili, že lékem na taneční epidemii je – víc tance. Jen tanec prý vyžene horkou krev z těl postižených. Radnice proto obětem mánie dala k dispozici dvě městské síně, městské tržiště, postavila jim dřevěný přístřešek a najala hudebníky a profesionální tanečníky, kteří drželi tempo, když postižení umdlévali.

    Až když bizarní „terapie“ selhala a lidé začali umírat, radní změnili názor – je to následek prokletí za hříšný život, byli si teď jistí. Proto ve městě zakázali hazard a prostituci, aby si rozzlobené svaté usmířili.

    Taneční nákaza je však velkou záhadou dodnes. Co ji způsobilo, nevíme s jistotou ani po několika stoletích.

    Jeden z pokusů o odpověď sází na ergotismus, onemocnění způsobené námelem, které se projevuje mimo jiné i halucinacemi, záchvaty a delirickými stavy. To by sedělo, jenže kde by vzali nemocní energii na taneční maraton, když navíc choroba omezuje tok krve do končetin?

    Další verze našla viníka v tarantuli a lidovému mýtu, že protilátkou na její jed je právě tanec. Proto se italská varianta démonického tance nazývá tarantismus: když měl dotyčný za to, že jej tarantule kousla, vrhl se do tance, aby se k němu přidávali ti, které tarantule kousla kdykoli předtím (protože nákaza byla nevymýtitelná a musela se potlačovat znovu a znovu).“Hudba a tanec byly jedinými účinnými protilátkami a vědělo se, že když se lidem hudby nedostalo, během několika hodin či dní zemřeli,“ popisuje lidové pověry lékař Henry E. Sgerist. I tohle vysvětlení klopýtá. Proč se taneční orgie na jihu Itálie objevovaly ve vlnách a ne průběžně?

    Sofistikovanější a věrohodnější vysvětlení nabízí moderní vědci. Podle historika michiganské univerzity Johna Wallera byla posedlost tancem masovou psychózou vyvolanou stresem. Všiml si totiž, že významné vlny tanečního moru následovaly po obdobích strádání. Mánii roku 1374 předcházely jedny z nejtěžších záplav onoho století: voda se lila přes městské hradby, zaplavovala domy a unášela s sebou hnijící těla zvířat i lidí. Štrasburské třeštění zase přišlo po období hladomoru, kdy se ceny chleba vyšplhaly do nebes, město zaplnili hladovějící zemědělci a pustošil ho mor, lepra a nový zabiják syfilis.

    Svou tezi o masové psychóze navíc Waller podpírá i jevem, který jiným autorům uniká z dohledu – epidemií šílenství v klášterech. V roce 1491 jako by padlo prokletí na ženský klášter v tehdejším Španělském Nizozemí. Jeptišky pobíhaly jako psi, lezly po stromech a napodobovaly ptáky a kočky.

    V mnoha dalších případech propadaly jeptišky po celé Evropě delirickým stavům, imitovaly kopulační pohyby, dělaly oplzlé návrhy kněžím i exorcistům, vzývaly démony, jimž dávaly sexuální jména. I to byla reakce vyvolaná stresem, objasňuje Waller. Mohl za něj kasárenský režim v klášterech, kam se mnohé z žen nedostaly dobrovolně, režim prostoupený odcizením, strachem a hrůzou před špatností a svody obyčejného života a před démony.

    Během staletí mohutné vlny tanečního moru zmizely, někteří autoři však tvrdí, že jeho stopy nesou i moderní dějiny. Historik lékařství Hans Schadewaldt tak prý zaznamenal případ taneční mánie v roce 1957, historik náboženství Ernesto de Martino pětatřicet případů tarantismu v roce 1959 v Italské Galantině.

    Ještě početnější jsou případy masové hysterie obecně. V roce 1962 vypukla epidemie smíchu v misijní škole v Tanzanii. Nejprve se objevila u tří dívek, nakonec zasáhla pětadevadesát žáků, trvala šestnáct dní, poté, co musela být škola zavřena, se epidemie rozšířila po jejím okolí. V roce 2011 se u dvanácti dívek ze školy v americkém městě LeRoy objevily symptomy podobné Tourettovu syndromu. V některých afrických oblastech zase muži věří, že jim magie může ukrást penis. V roce 2001 byli v Nigérii zabiti přinejmenším čtyři muži, které okolí považovalo ze „zloděje penisů“.

    „Věřily, že člověka může posednout ďábel – a tato víra je učinila náchylnými k tomu, že se obětí posednutí stanou i ony samy,“ píše Waller.

    Posvátná hrůza, nejen deprese z tragického života, podle něj pomáhala hnát do ulic i občany Štrasburku. Věřili totiž v kult svatého Víta, který dokázal uvalit na lidi trest v podobě nutkavého tance do vyčerpání a pominutí mysli. A protože věřili, mohli se stát též obětí prokletí.

    Do ringu, kde soupeří mnohé interpretace podivuhodného historického fenoménu, však vstupuje další těžká váha – tvrzení amerického historika lékařství Roberta E. Bartholomewa mají sílu kladiva. Vychází totiž z dobových pramenů, ze svědectví z náboženských, zdravotních i občanských zdrojů, a na jejich základě ničí mnohé mýty moderních autorů.

    Zaprvé, výbuchy tanečního moru nebyly spontánními událostmi. Podle jeho výzkumů byly případy tanečních mánií rituály praktikovanými sektami poutníků. Kromě křesťanských prvků obsahovaly i cizorodé elementy a podle jedné kroniky se poutníci oddávali „hanebným neslušnostem, mnohé ženy si při nestoudném tanci odhalovaly ňadra“ a nepokrytě nabízely sex.

    A pozor, otisk v pekelných neřestích měli nechat i naši předci, Bartholomew cituje historika Louise Backmana, podle něhož pocházela řada sektářských skupin z území dnešního Česka, a dodává: „Během oné doby byli Češi známí vysokým výskytem chování, které se považovalo za nemorální, především sexuálního, včetně prostituce a oslav, které zahrnovaly volný sex.“

    Taneční mánie navíc nebyly chaotickými, nekontrolovatelnými erupcemi. Například v Itálii oběti tarantismu začínaly tančit s východem slunce, v poledne si odpočinuly a dopřály si koupel, aby poté opět tančily až do večera, kdy na ně čekalo něco málo k jídlu a spánek.

    Především však Bartholomew vyvrací domněnku, že tanečním orgiím dominovaly ženy, domněnku, která je následkem mýtu, že ženy jsou náchylnější hysterii a dalším psychickým defektům. „Osoby obojího pohlaví, posedlé ďáblem a zpola nahé, na hlavách věnce, začaly tančit,“ cituje z díla dobového autora a přidává další svědectví, například Johannese de Beky z roku 1385: „Podél Rýna se rozšířila zvláštní nákaza… lidé obou pohlaví ve velkých davech tančili a zpívali, jak v kostelech, tak venku, dokud nebyli tak vyčerpaní, že padali na zem.“

    Barthoilomewova verze říká, že taneční orgie byly dílem potulných sekt, měly strukturu a přidávali se k nim lidé, pro něž byly reakcí na těsné okovy náboženských norem, dopřávaly jim ventil, možnost, jak se dopouštět jednání, které bylo jinak neakceptovatelné.

  2. když já chci jako potvrzení důkaz o nelegálním odběru orgánů v Kosovu, tak jsem Stalin
    Ani náhodou andy, spíš si myslím, že nechápete čtený text.

    martineTT,
    já jsem jen prostá duše a finesy výkřiků, jimiž se tady poslední dobou prezentoval Ten, jehož jméno smějí vyslovovat jen vyvolení, mi zgruntu unikaly. Maličko mi připadalo, že v závěrečné fázi svého vývoje se personalizoval do babičky v tomhle Kantorkově ftipu: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=937202089629890&set=gm.10154563497020705&type=1&theater

  3. Jo, a hlavně za to můžou zase Češi… 😀

    Neměli bychom se nad sebou opět zamyslet? 🙂

  4. Jinak je zajímavé, jak se Ukrajina vytratila ze zpráv.
    Rusko nijak nereagovalo na další kolo sankcí.
    Rusko není vyloučeno ze setkání G20.
    Sýrie ani Rusko neprotestují proti náletům.

  5. NoName, právě proto se snažím najít další nosné téma. Třeba prostitutky na Karlově náměstí v Praze. Když si objednáte a zaplatíte orální sex, tak se může stát, že prostitutka začne hulákat a bdělá Městská policie přiběhne a odveze vás, protože jste požadoval víc, než jste si zaplatil. Chudák cizinec, koupil si ženskou a ona měla ceník, kterému v češtině nerozuměl. To naše škosltví by mělo něco udělat, třeba učit cizí jazyky. Šuki-šuki 50 EUR. Fuki-fuki 30 EUR. To Chládek nezvládl.

    Není ta prostituce mimo zákon? Třeba by měla Evropská Unie zasáhnout! Food for sex se nesmí?

  6. 905 – kdyz se mi nebudete motat na dvorku, vysypte si ty nadrzeny bombardaky kde chcete. . .
    My Sevastopol na vecne casy, vy zakladnu v Pobalti a je to win-win.
    A s ukrama si to vyridim sam, jinak je ten malajsijsky boeing na stole i s fotkama. . .
    A kecy v kleci o podpore a svobode a tak jsou neskodne, takze bez zajmu.
    A na rozesirace v EU mam paky. Plynový.
    Zapomnel jsem neco?

  7. Mno, dobré předpolední!

    Když už se blbne s těma transplantacema, taxem si vzpomněla, že byl nějaký průser domácí na dané téma nějak v raně porevolučních dobách, kdy zlotřili felčaři odebírali mrtvolám a kšeftovali – taky museli mít vypracovanou nějakou technologii jak sjednotit s dárcem, jak předat, kam předat…

    Jinak jsem se projela po vlastech českých, abych se dozvěděla, že jsem zase o něco zdravější! Jak já to dělám? 😀 😀

  8. 906-dnes v rádiu říkali, že bude regulován hazard. Třeba max. sázka v kasinu 100 Kč (nebo tak nějak), maximálni prohra za hodinu 50 000. Jak tohle budou měřit …
    Samozřejmě se člověk tak sám sebe nemůže nezeptat, zda nakonec nebude regulován i sex-max. kolikrát za hodinu, den …. A v novele zákona i jak hluboko.

  9. Ano, a jedna z prvních zpráv televize Nova, ne-li úplně první byla o dívce, která po bouračce zemřela v nemocnici a Nova vypátrala, že ji tam určitě zabili a orgány prodali, protože proč by jinak taková mladá holka umírala. Byly tam reportáže z nemocnice, pak zdrcených rodičů, novinář s očima navrch hlavy líčil, jak se kradou orgány…

  10. Já se omlouvám. Čekám na příjezd klienta a nechce se mi začínat něco důležitě náročného. Tak brousím po internetu a kopíruji.

    Sedmiletá holčička, kterou její rodiče nezvládli vychovat, si cucla z flašky vína, uložené v lednici. Kde taky jinde, že? S mladou to fláklo a poblila se. Rodiče zavolali policisty, kteří dorazili hned, a rychlou, která dojela až po nich. Dívenka byla ošetřena, zvratky z polštáře byly za peníze daňových pplatníků klizeny a divenka je v tut chvíli mimo nebezpečí, jak informoval celostátní tisk.

  11. Regulovat se dá ledacos, ale výsledkem je, že obvykle se regulovaná neřest rozšíří víc, než když regulována nebyla. Viz prohibice v USA.

    A hranice prohry 50.000 za hodinu stejně rodinej rozpočet gamblera s průměrnými příjmy nespasí.

  12. 909 Honzo – já se omlouvám, ale mezi cyklisty je křižák název pro Romana Kreuzigera. Skimicův odkaz byl vtipný a kromě toho i docela návodný. Znám mnoho tzv. vzdělaných lidí, kteří nemají doma ani jeden šroubovák a zapojení schodiště jim je neznámé.

  13. Zvláštní, když jsem ve čtyřech letech omylem vyžahl mámě štamprle rumu připraveného do pečiva, nikdo nevolal policajty ani rychlou. Jak jsem to ksakru mohl přežít?

  14. Náš mladý, asi v tomhle věku čtyř let, seděl v klidu v koutku, když jsme navšívili dávnou kamarádku. Baby si dávaly domácí vaječný koňak a náš mladý úslužně odnášel vypité skleničky do kuchyně. Vždycky při tom použil prstíček a sklenku vyčistil. Žena se divila, že byl ochotný už v sedm večer ulehnout a spát až do rána.

  15. Schodiště máme normálně zapojené do zbytku baráku … Je i nějaké jiné zapojení ?

  16. Asi. Je fakt, že od té doby mi nechutnají alkoholické nápoje.

  17. K Danině dotazu: ISIL zatím stát není, až bude chtít uznat, určitě ho někdo uzná. Pak se uvidí, co bude dál. Stát má proti bandě civilistů jednu „výhodu“ – dá se mu vyhlásit regulérní válka.

  18. [919] Já reagoval na skimice a rozvinul to. Doma mám křížáky asi dva, zapojit je umím. Jenom jsem byl poučen, že je to technologie minulého století a dneska se to dělá jinak.

  19. (905)Normální průběh. Průběžně se vytrácí Ukrajina, Izrael, Afghanistán, Sýrie, klimakongres, Skotrsko, USA …… a dle okolností opět objevuje. Jsou ovšem jedinci, považující vytrácení a objevování za výsledek činnosti Bildelbergu, Mossadu, CIA, Babiše, Klause …..
    (910) „Zločinní felčaři“ měli jedno z mnoha razítek trochu nakřivo .. 😛
    (914) Být to GB nebo Norsku, startují socpracky a odebírají!

  20. Honzo ze Ž., cenově je zatím výhodnější klasika. Původně jsem chtěl „inteligentní elektroinstalaci“, každý vypínač a zásuvku na relé. Projektant mi to rozmluvil. Ušetřil jsem asi 100.000.
    Doporučení: náš dům jsme vyhlásili jako místo 100% spokojených hostů. Pokud se u hosta objevují známky nespokojenosti, je mu nabídnut odvoz na nádraží, aby se netrápil. Standardy kvality pohostinné péče vyžadují předběžný souhlas hosta s touto 100% péčí. Funguje to.
    PS: babička na návštěvě 🙂

  21. 911 Honzo, čekám, kdy zregulují ruskou ruletu. Kolik komor nabitých, jak protočit bubínek, jak přiložit hlaveň k hlavě….
    Následovat by měla pravidla skoku pod vlak…

  22. 905 NoName, našli si zajímavější hračku…

  23. 909 Honzo, v čem jsou impulsní relé lepší, kromě toho, že jsou dražší, komplikovanější a méně spolehlivá?

  24. 902 Martine, jednou se takhle budou dohadovat o příčinách front na nový Ajfoun…

  25. 895 vývar ten já mám rád. Kuřecí. Hlavně nezapomenout na játra.

  26. Teď jsem při obědě koukal na bednu, kterak zlí Izraelci sestřelili hodnou stíhačku cizího státu nad svým územím. Cizí stát Sýrie sestřel označila za akt agrese. Na jednu stranu bych pochopil, že pilot tam zabloudil omylem. Určitě chtěl u nějaké vesnice přistát a zeptat se domorodců na cestu domů, jako se to onehdy přihodilo v Polsku, ale už to nestihl.
    V mírových dobách by proti Syřanovi vystartovala dvojice F-15, nebo šestnáctek a vyvedla by ho ze vzdušného prostoru. V situaci, kdy je Izrael ze syrského území ostřelován, na takovéhle pičičárny není čas. Koneckonců pilot se prý úspěšně katapultoval a o rozbitém železe se mohou Izraelci se Syřanama bavit na diplomatické úrovni třeba tři tejdny v kuse.

  27. Nickname ad 936 – to už je vyřešeno. Nebude sama nic rozhodovat, své návrhy předloží řídícímu orgánu ( jeden ze sedmi místopředsedů komise), ten to posoudí a pustí/ nepustí dál.
    Juncker ví přesně, co znamená výraz „kolektivní odpovědnost“.

  28. No jo ale ti katapultovaní s padákama prý přistáli na syrském území. Tak kde byli vlastně sestřeleni? U nás jsou zvykem prvně varovné výstřely. To se na Orientu nenosí.

  29. quivisi,
    i trosky bácly na syrské území. Evidentně když pilot zjistil, že je zaměřenej, paměť a orientace se mu zázračně vrátily a upaloval domů, ale už to nestihl. Akorát by se Izraelci mohli mezi sebou domluvit, co vlastně sundali. Jestli Mig-21, nebo SU-24
    P.S.
    Jak byste si představoval varovný výstřel raketou země-vzduch? 😀 😀 😀
    V tomto případě se prý jednalo o Patriota.

  30. Pamatuji si, že Rusové, resp. Sověti dělali svíčku 25km před hranicí. Byl to docela bengál. Zrovna v roce 1989, v listopadu nebo začátkem prosince. Zrovna k nám přijela teta, která od té doby co pracovala v zahraničním rozhlasem měla pocit, že jí Rusové/StB stále sleduje. Jen co slyšela stíhačky, řekla našli mě a odjela směrem Frankfurt.

    Tj. pokud mě paměť neplete, stíhači si dávali velký pozor, aby se nedostali na území cizího státu a raději nelétali tam, kam dosáhla PLO nepřítele.

  31. No jo, to těžko. Ještě, že Poláci to neberou jako Izraelci a ty emerický helikoptéry nechali přistát a zeptat se na cestu. 🙂

  32. 938 🙂 no já to poslouchám hebrejsky, ale to byste z toho asi moc neměl, nebo jo, netuším. Tam je ten přízvuk v pořádku:)

  33. Zajímavé je, že se Rusové předváděli nad chemičkou. Nemají nad nimi zakázané přelety?

  34. [932] [929] No, já nejsem odborník, já to mám jenom odposlouchaný. Ale ohledně ceny: 1 impulsní relé + n tlačítek + x metrů dvoužilového kabelu prý vyjde levněji než 2 schodišťový přepínače + (n-2) křížových + y metrů třížilovýho kabelu a (x – y) metrů čtyřžilovýho. Hlavní úspora je v těch kabelech, na ovládání relé stačí hodně tenký drátek, na svícení musí být přece jen poctivější.
    Jak je to se spolehlivostí elektronických impulsních relé, se mě neptejte, doma to nemám.

  35. 946 copak tohle, ale mluvení…učím se stále. Můj učitel je naprostý fanatik a nedá mi pokoje, dokud nebudu mluvit lépe než Mojžíš.

Komentáře nejsou povoleny.