Slovo „podnikatel“

Vzpomínka na Rejpala

Slovo „podnikatel“ se v českém newspeaku stalo nadávkou. Stalo se tak hlavně proto, že slovem podnikatel je nahrazován dřívější výraz „buržoust“ nebo „kapitalista“ jak příklad všech neřestí a zla, na rozdíl od hodného a poctivého „pracujícího lidu“, který nikdy nekradl a byl od nepracujících kapitalistů, buržoustů a podnikatelů vykořisťován. Zkrátka slovník Gottwalda, Kopeckého, Zápotockého a ostatních vejlupků z putyky „U Kaštanu“. Ti sice nikdy v životě na práci nesáhli, ale protože bojovali proti vykořisťovatelům, tak jim to pracující třída žrala.

 

Proč to ale dneska žereme někomu my? Nebo je to skutečně něco špatného podnikat a tím vytvářet jak hodnoty, tak pracovní příležitosti, pro sebe či pro eventuelní zaměstnance. Na tom přece není nic špatného! A když je lump zavřen, tak by mělo být uvedeno nikoliv zda je nebo není podnikatel, což dnes už není trestná čínnost, ale co kde ukradl, komu přerazil sanici, kde vyloupil se samopalem banku, či kterou to vytuneloval cestovku.

Jinak bychom mohli očekávat i zprávy tohoto druhu:

„Podnikatel O. Aston včera nebyl zavřen. Podle nejmenovaného zdroje z policie ČR nebylo včera žádného důvodu podnikatele O. Astona zavřít. Zda bude podnikatel O. Aston zavřen v budoucnu se nikdo z policie nevyjádřil.“

 

Že taková zprávička je svinstvo? Vždyť je naprosto pravdivá. Jenom ukazuje určitou předpojatost autora, který se snaží manipulovat čtenáře. Záleží pak na inteligenci čtenáře, jak si to přebere. Zdá se že v české kotlině si podobnou novinařinu mnoho lidí přebrat neumí, nebo nechce. A koloťuk a jeho parta na to hrají.

Necháme je?

———————————–

A jeho housličky: http://www.youtube.com/watch?v=palvUXVfIZo

A s citerou…

 

Ivan Rebensteiger, +1.11.2012

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

619 komentářů u „Slovo „podnikatel““

  1. (345) v nejlepším případě o aplikovaný, ale IMHO spíš o výzkum, jak vydojit co nejvíce peněz. A to už je také spíše v oblasti praxe, než objevování základních principů.
    😛

  2. AK: Bingo 😉
    Westíku, díky za odkaz. Proto jsem psal o možnosti pana Singera, aby nechal banky vytvořit oprávky ve výši hypotéčních, „developerských“ úvěrů po splatnosti. Tím by si nastavil docela dobrou vyjednávací pozici. Pokud v tom nejede se Société a Erste.

  3. Modroptáku – 342 – …Na trhu totiž rozhoduje jediná věc: výkon…

    No jistě! Ale čím víc znalostí dotyčný má, tím je jeho hodnota na trhu vyšší.
    A proto taky ve skupině existuje dělba práce. Jeden to vymyslí, druhý vyrobí, třetí prodá. Ale aby mohl druhý a třetí podávat výkon, musí ho nejdřív podat ten první.
    Řekněme třeba soustruh – jeden musí mít dost znalostí na to, aby ho vymyslel, druhý musí získat dost znalostí, aby s ním uměl pracovat a třetí pak teprv může prodávat ty výrobky a má-li dost znalostí z obchodu, tak je úspěšný.

    Průmyslová revoluce 19. století nespadla z nebe, ale byla výsledkem toho, že lidé byli všeobecně vzdělanější, což umožnilo rozvoj dalších oborů, které zase akcelerovaly vynálezy další.

  4. 353 Rputi, průmyslová revoluce 19. věku byla v českých zemích výsledkem josefinských reforem. Další nápad? 😉

  5. No Rputi… to přeci není pravda, nerozhodují znalosti, ale jak a jestli vůbec, je dotyčný schopen používat nabité vědomosti. Ne každý to dokaže a je k něčemu platný. Typickou ukázkou totálního propadáku vzdělávací mašinerie jsou brožurkoví inteligenti…a že jich je vlastně většina, bohužel.
    Vlastně je to vina rodičů a výchovy a ne školství, abych nekřivdil…

  6. A nevedly ty josefinské reformy mimo jiné ke vzdělávání?

  7. Já bych k celé záležitosti přidal jeden opomíjený aspekt: Společnosti se vyvíjejí dost pomalu a pracně, ať už se to týče politických systémů, vzdělanosti a vzdělávacích systémů, ekonomiky, práva, …..
    Takže švýcarský, britský (a tehdy odvozený americký), francouzský, německý či ruský politický systém se vyvíjel leta, lidé jsou mu přizpůsobeni svým uvažováním, systém je přizpůsoben uvažování lidí a nelze (ač by leckdo rád) ho prostě přenést jinam. Trochu málo se to za dlouhá leta podařilo v koloniích a to skutečně trochu málo, pokud tam bylo (zbylo) ve větší míře původní obyvatelstvo.
    Takže ani ten systém vzdělávání s navazujícím vědeckým výzkumem nelze přeměnit rychle a efektivně, i kdyby se někdo snažil, jakožto že se stejně nikdo moc nesnaží.
    Lisabonská strategie ……..
    😛

  8. (355) „ale jak a jestli vůbec, je dotyčný schopen používat nabité vědomosti.“
    Základní podmínkou je ovšem to nabytí, až pak schopnost aplikace.
    😛

  9. nickname, fakt si myslíte, že ke vzniku a rozvoji průmyslové revoluce stačilo zrušení nevolnictví a roboty? (Krom toho se týkalo pouze monarchie a průmyslová revoluce duňěla v celé Evropě i v Americe.)
    Já jen, že pračlověk Janeček taky nebyl nevolník, ale s tou průmyslovou revolucí nějak nehnul 🙂

    Přehled vynálezů v 19. století – opravdu si myslíte, že to šlo bez vzdělání?
    http://www.freewebs.com/vynalezy/

  10. AK, jistě máte pravdu v 357. Na druhé straně, jedinou alternativou určitě není nic neměnit a analyzovat, analyzovat, analyzovat až do zblnutí, když plátci ryjí držkou v zemi.

  11. >> AeroKarel in re 356
    Vzhledem k tomu, jak se tzv. vzdělanci v současnosti projevují, tak bych Tvou otázku nejspíše odpověděl záporně. A proto Mrtvá kočka praví: Vykašlete se na školství atp., mlíkař to přece nepotřebuje. (Já tedy pamatuji hlavně toho mlíkaře ze Skřivánků na niti.)

  12. 356 AK: Josefinské reformy vedly k tomu, že každý si mohl myslet, někdy i říkat, co chtěl. Bylo zrušeno nevolnictví, robota zůstala. Některá města se mohla z roboty vykoupit – viz rozdíl mezi Klenčím a Postřekovem v Hanýžce a Martínkovi. Josefinské reformy dokončil až Franc Josef Procházka, když zrušil robotu pro všechny.
    Češi nebyli hloupí barbaři ani před Josefem II. Žel tehdejší socialismus, aj čo to tárám feudalismus, jednota trůnu a oltáře, drcení kostí poddaných viditelnou rukou centrálních plánovačů nepřispíval k hospodářskému a společenskému růstu kotlinky.

  13. Aerokarle, můžeš mi říci, v kolik bejvalejch koloniích si byl a jestli je rozdíl mezi aglickejma a francouzskejma, či španělskejma nebo portugalskejma koloniema? Já jenom, jestli víš o čem mluvíš….

    no a k uplatňování informací a vzdělanosti obyvatel…. ten co to umí používat, se učí rychle a i praxí, vzdělává se a zušlechťuje celej život. Na to prostě papír ze školy nepotřebuje, i když nepopírám, že z dobré školy má svou velkou váhu. Ten kdo neumí využít své znalosti v praxi holt může mít škol třeba dvacet a deset doktorátů a přesto je mu to na houby, protože každej z první kategorie ho smázne v neděli odpoledne lopatkou na uhlí…v sezení ve škole to opravdu nebude.

  14. 359: Prvním impulsem pro dobrovolné vzdělávání se je zisk. Jaký budu mít zisk, když místo orání pole budu studovat způsoby orby v okolí, ve Slezsku, Anglii …?
    Jaký budu mít zisk, když místo kovařiny / řeznictví pošlu syna na gymnázium?
    Proč jste šli na vysokou školu místo dělat svačináře/svačinářku do Kolbenky?
    Když dám lidem svobodu, aby usilovali o svoje štěstí, svůj zisk, tak oni to udělají. Když je budu učit ad nauseam, ale nedám jim možnost svobodně se projevit, nevydělám ani já ani oni.

  15. Mimochodem, nevidel jsem nikde takovej hlad po tom sedet ve skole, jako v Thajsku a na SriLance….. Nejen ze chodi v uniformach, ale skoly jsou otevrene trojfazove, po vecerech se uci dospeli jazyky…. Neuveritelne…. Treba az Sumavak bude mit cas, pastne se to, co jsem psal pred rokem po dovolene, tusim ze by tam mel byt i obrazek studentu a skoly. V kotline se ta chut vubec nevidi, jiste muzete rici, ze tam proste jsou vsichni zavostali a tak se ucej cist a psat, ale dockejte casu, uz to nebude dlouho trvat a celej tenhle absurdni system demotivace si nabouchame do trenek.
    Jen tak mimochodem, nepoznal tam jsem nikoho, kdo by nemluvil anglicky, mimo gibonu, ty neodpovidali vubec, ac byli tazani

  16. jirko, nejde o sezení ve škole, anobrž o vzdělání.

    nickname – ale dyk ten feduálismus byl všude! 🙂
    A přečtěte si kruci ten seznam! Nejde jen o Kotlinku! Např. anglická průmyslová revoluce je pojem!

  17. ty jo to jsou tedy nactene brozury. 🙁
    jenom vychazi z teorie ze na to vsechno je , vzdy bude, prece nakoupim a prodam ( kdyz jsem ten lepsi tak nakoupim , vyrobim a prodam) – ale ono to tak nefunguje.
    Kazda vyroba resi tise problemku ktere vznikaji – dobre vymysleno , vyrobeno , otestovano pak prodej a najednou reklamace protoze .
    protoze treba ne tak dobre vymysleno , protoze ve velkem to je jine jak v malem , nebo dodavatel udelal urcitou zmenu , nebo dodavatel uz neni a vy musite nahradit a ono to je trochu jine .
    tam jsou tisice veci ktere se neustale resi.
    tak to mame vyrobu ted finance , kde se vezmou? no dore zname to o tom jabku za dolar prodanem za dva a koupeni dvou jablek za dolar a tak dal dokud neumre bohatej stryc.
    Staci jen ze jeden z clanecku nezaplati – a muze byt prusvih ( ano spravny podnikatel ma prece rozpostrenu vyrobu aby kdyz nejakej segment vypadne tak druhej – ono to vzdycky nejdeee)
    Co navic kdyz si treba urad strhne , zablokuje ucet – samozrejmne se to nedeje tem spravnejm co dodrzuji zakony.
    Pak Vam do toho vstoupi konkurence ktera cestne az necestne se snazi urvat to sve.
    Co do toho vnasi za dalsi nejistoty pater nebudu psat protoze to neni starou partou dovoleno.

    hovno o vzdelanosti – vzdelanost je jedna z polozek potrebnych/vhodnych ( ne nutnych )
    k uspesnemu uplatneni.
    Nejnutnejsi je umet vzit na sebe riziko – riziko sve ale i riziko za celou firmu.
    Odmenou je ze jste pasacci ze statlu a pater si na Vas posviti abyste jim ty jejich penize nekradl. Nejlepe presumci vinny – te je ted to popularni.

    Rput tady psala priklad Fondryho .
    No ja bych pripomel veticku profesora mlikare ( mam ji strasne rad uz kvuli pribuzenskemu vztahu prednasejiciho ) – na podzim prodam kravku na jare uz nezaseju .
    Druha je chcije a chcije – jenze ono to je horsi 🙁

    ale muzeme samozrejmne plakat ze to v britanii trvalo 22 let nez presli z 85% na 30 . Muzeme tisknout a schovavat se za to. Muzeme ocekavat valky .
    Ti co umi nest to riziko rozhodovani maji vzdy vetsi sanci na preziti at jsou mlikari nebo ctou vsak vite co v cem 🙂

  18. Rputi a co jde dnes? O vzdelani a nebo o teple jidlo ve skolni jidelne a aby meli vsichni maturitu?

  19. 364 Lidé v generaci mých předků – emigrantů utíkali „z nouze o spasení“, ale i „z nouze“. Od dobrotivého krále Fritze dostali téměř jediné – volnost. A stavěli Berlín (Rixdorf, nyní Neuköln, stavěli Husinec, Poděbrady, Tábor, pak Zelov, Michajlovku atd atp. Za krávu směnili kus lesa, ten vyklučili, pole obdělali a kdyby nepřišli socialisti z východu a západu, tak jsou tam dodnes. Můžete si poslechnout vyprávění velmi staré babičky (neříkejte jí to, urazila by se 😉 ), jak bylo na Ukrajině před socialismem dobře. To byl motor 18-19.věku.

  20. a baych to vzal k tomu vyzkumu .
    skoly ktere nemaji ty co, skolam a vede rozumi a jsou schopni rozhodovani, nic neudelaji.
    nebudu psat kdo napisi jen profesor ( abych nejmenovat)mi jednou spravne rekl – kvestor musi byt tak trochu darebak? raubir?( presne si to uz nepamatuji)
    Vite co to je rizeni 4000 zamestnancu ( myslim ze to tak plus minus tisic muze mit jak UK ta MU ) kdyz se do toho cpe neziskovost a nejak to prece dopadne , kdyz tak zazadame stat nebo … tak to jde do haje.
    a ze jsou nas VS ( ne urcite casti , katedry tymy ) v pudeli jako cela CR je videt.

  21. Teoretická diskuse je jako vždy poučná, ovšem strašně obecná. Mne šlo na začátku o to, zda je představitelné, že někdo (kdo?) přijde s konceptem ve stylu „jsme malá země, soustředíme se na tyto obory, v takovémto počtu VŠ, výzkumáků , v takovémto počtu lidí (tedy za státní). Nemáme na to dělat vše, ale tohle dělat chceme a podpoříme.

  22. Nickname,
    myslíte toho Franze Josefa, který schválil žádost mužův učených a sněmu království Českého a povolil založení české akademie pro vědy, slovesnosť a umění v královském hlavním městě Praze roku 1890, neb podporování snah takových je zvlášť způsobilé, aby spolu bylo základem blaha Jeho poddaných 🙂 ?
    A zas mizím.

  23. (360) Ale jistě, já současný stav nijak neobhajuji, jen uvažuji o reálných možnostech řešení.
    Navíc v rámci mně dostupných informací, takže těžko vymyslím, jak překopat rozpočet či co zrušit. Jde mi prakticky o to, abych já rámcově věděl, co si reálně mohu přát, co po politicích požadovat.

  24. hele utahnout penize je nejlepsi stimul na hledani cesty.
    vsude ne jen ve skolstvi.
    abych nepsal idealisticky ze kdyz se da na …. je jedno co polovina penez zustane jen to dobre /potrebne. Jsou tam bohuzel paky kamaradstvi ktere ale pri redukci 50% nebudou az tak silne. ( jen muj nazor)

  25. Pepo, pro kamarady budou penize vzdycky…. Respektive dojdou az jako posledni. Vubec si nedelam iluze, ze by se kratilo plosne a vsem stejne. Oni si to proste lepe ohlidaji.

  26. Pepo, já si taky neumím představit nějaké okamžité utnutí současného pojetí vědy. A pokud má stát něco financovat, může mít koncepci, plán ?

  27. k 371 ano,
    zatím bych začala třeba tím, že bychom zase zkusili být samostatní v bramborách
    pak to další už půjde samo 🙂
    tu samostatnost v bramborách myslím vážně = alespoň jednu věc a jídlo kromě vody je dost podtatné

  28. (371) Jistěže to je představitelné.
    Bohužel je představitelné i „realizační vystřízlivění“.
    Co představitelné, je jistotou.

  29. AK, někdy je i špatná koncepce lepší než žádná …

  30. A k oné teoretické úvaze (357) jen doplněk: Jedinci, kterým pomalý vývoj nebo jeho směr nevyhovuje, obvykle „hlasují nohama“, jdou tam, kde se jim vývoj zdá nadějnější. Doma zůstávají stoupenci „mírného pokroku v mezích zákona“, pokud se ovšem nevyskytne nějaké neštěstí jako je revolucionář.

  31. Já souhlasím, NoName, ač pouze pro to „někdy“.
    Jiná otázka je, jak tedy k ní dospět. Já nějak nevím.

  32. Noname ja si umim predstavit snizeni penez koncepce se tu delaji uz od tech dob co hrabenka rekla – kazdej rok mate o 5% mene a starejte se.

    no a kdyz nebudu doma umet rict hele mam prijem 100 ale vydaje mame 110 , zatim to tahneme z uspor tak dojdu ke dnu kdy reknu – nemame 🙁

  33. Jen bych připodotkl, že maximální občanské svobody a minimální zdanění jsou nutnými předpoklady prosperity. Vzdělání je na 150. místě a stát k němu není vůbec potřeba.
    Anglie se hospodářsky vzmohla po tahanicích krále s Cromwellem a definitivním prosazení konstituční monarchie (= občanských svobod). Francie dtto po r. 1870. Rusko rovněž po reformách Alexandra II. a hlavně díky Stolypinovi, pak to zaťali bolševici. Rakousko-Uhersko a specielně české země zažilo překotný růst ve 2. polovině 19. století díky liberální politice po r. 1848. O USA není třeba ani nic psát, to je učebnicový příklad, jak svobodní (a téměř nezdanění) lidé vybudují na zelené louce velmoc, kterou jsou pak státní byrokraté schopni obratem zničit.
    Z novější doby – potácející se UK v letech cca 1950-1980 a mohutný vzestup za Thatcherové. Přitom Thatcherová nic nedotovala a nikam neposílala podpory. Prostě nechala lidi fungovat a nemontovala se jim do toho.

  34. No a jak poznáte, jetsli je koncepce dobrá nebo špatná?

  35. 373 Matzurko, ano, toho.
    366 Rputi, on je feudálismus a feudálismus. Lidé v Anglii a Skotsku měli: volnost pohybu, volnost čtení a myšlení, svobodu vlastnit majetek a svojí pílí usilovat o jeho rozmnožení. Přesně tytéž ingredience, které po pár desetiletích opět do kotlinky přinesl Pepa II. a dílo završil Franc Josef.

  36. „specielně české země zažilo překotný růst ve 2. polovině 19. století díky liberální politice po r. 1848.“
    Pravda je, že jsem vývoj dějepisu po plyšáku moc nesledoval, ale liberálností ta doba dříve moc neslula. Tak nevím. Ekonomicky možná ano.

  37. Dano cim vic kandidatu tim vetsi sranda.
    ano je smutne ze urad prezidenta je sranda ale vzdyt on je pro srandu od toho co vznikl. alespon pul napul podle toho kdo tam zrovna byl

  38. Jenomže Pepo, z té srandy nás může pořádně bolet hlava. Ono se taky může stát, že do druhého kola postoupí Tánička s Tomiem, nebo Tomio s Franzem…i když ten vypadá normálně. :-)))

  39. AeroKarle, Cislajtánie měla jedno z nejliberálnějších zákonodárství v Evropě (cca po tom roce 1848). Translajtánie na tom byla hůř, je zajímavé, že důsledky jsou patrné dodnes. Dokonce i v Polsku je dodnes ostrá dělicí čára mezi bývalým územím Německa a Rakouska a oproti tomu bývalým územím Ruska. Totéž severní Itálie versus zbytek poloostrova.

  40. náhodou si představte jak by Franc vypadal na znákách, či jeho obraz v každé třídě by byl božský. A taková fotka s Merkelovou, ředitelkou vápenky, no to bylo něco….

  41. (388) hleděl jsem na to se zájmem, jak agilně v praze na frekventovaných místech sbírali pro Táničku (a Franze) podpisy. Sběrače pro jakla jsem neviděl žádného (ani sebe), což vypovídá své.

  42. Návštěva u domorodců na Novém Zélandě. Hned bychom vstoupili do personální unie a měli jednoho náčelníka 🙂

  43. (392) Proto píšu, že si nejsem jist, dříve dějepis tvrdil něco jiného, i naše rodinná legionářská tradice.
    Ten rozdíl je hodně vidět v bývalé Jugošce, Slovinsko „cis“, Chorvatsko „trans“, Srbsko kapitola sama pro sebe (Balkán jak z praku), BiH pod přímou správou Vídně, Crna Gora jako Srbsko …..

  44. Dano kdyz ja jsem nejak dospel k nazoru ( i se tak podle nej zarizuji) ze je uplne jedno co za saska tam i ve strakovce sedi.
    snazim se hledat cesty aby mne to co nejmene ovlivnovalo.

    prirovnal bych to k tomu ze uz jsem rozhodnut ze se rozvedu jenom hledam jak ten rozvod co nejmene zdramatizovat.
    Coz bohuzel casto protejsi strana zkousi 😀

  45. zapomínáte na profesora svejnara
    třeba to senátoři do čtyř stihnou

  46. AK, nevím, jak to bývalo, ale nebýt té cyriliky, tak Srbsko a Chorvatsko je od sebe prostě nerozeznatelné.

Komentáře nejsou povoleny.