Zuzana Chlumská
Podle Nejvyššího soudu jsou svědectví policistů z místa činu bezcenná a nelze je brát jako důkaz u soudního líčení.
http://www.novinky.cz/domaci/326392-ministry-verdikt-nejvyssiho-soudu-vydesil.html
Lze použít svědectví oběti trestného činu, záchranářů, paní, co šla okolo, místního opilce, ba i čertovy babičky, jen policisty ne! Co kdyby měl třeba v úmyslu poškodit pachatele a něco si na něj vymyslel? Takže pokud vás někdo zastřelí, řekněte to komukoli, jen ne policistům!
Takový policista je, dle Nejvyššího soudu osobou naprosto nedůvěryhodnou. Otázkou je, jestli takové osobě je možné vůbec nějaké pátrání svěřit? Co kdyby, ó hrůzo, na základě vlastních poznatků před započetím trestního řízení, pachatele našel a usvědčil? Jak k tomu chudák pachatel vůbec přijde, aby ho nějaký takový policista honil?
Ovšem, pokud se takový policista náhodou nachomýtne k trestnímu konání, je jeho výpověď brána jako důvěryhodná a tedy platná. Přiznám se, že tedy téhle kombinaci už vůbec nerozumím!!
Co tím myslel Nejvyšší soud, když tohle vymyslel, jestli vůbec myslel?
To jen zdravý rozum a logika, jako obvykle, dostaly na zadel!
749 sádrokrádež, když na tom tak bazilírujete.
bazilikujete 😉
750 – tak to je mi podezřelé. 🙂
Nicméně klient nedávno trval na tom, že z vrstvy zateplení na fasádě máme vynechat v dokumentaci vrstvu, která propojí vrchní omítku se zateplením. Po dohadech s šéfem na téma, zda klientovi vyhovět jsem nto nakonec nakreslila, jak chtěl. Konec konců, moje razítko na tom nebylo.
Ale ty maily, kde jsem upozorňovala, že ta omítka může opadat, ty mám pečlivě schovaný 🙂
A nějak tomu nerozumím, proč tu jednu vrstvu chtěl vynechat, v ceně celé skladby to zdaleka není největší položka.
Což platí i o tej parozábraně.
Ale aspoň teď tuším, odkud se podobný nápady klientů berou. 🙂
Matzurko, nickname 🙂
máte pravdu, moc na tom bazilikuju. 🙂
A sádroš nemám moc ráda.
jo Maydo, ještě nás čeká přízemí (panelový strop), ale to bude jednodušší, žádná izolace, žádná parozábrana, a lepení po stěnách, jen to kotvení do stropu mi dělá starosti. Nevíte, jestli se smí do spirolů nastřelovat hřeby?
http://www.foukamizolace.cz/caste-dotazy
V současnosti se pomalu začíná upouštět od používání parozábran. Zvláště v případě celulózové izolace není parozábrana nutná – TEMPELAN má velmi malý difúzní odpor – velmi dobře propouští vlhko.
Je proto optimální nechat vlhko volně proudit konstrukcí v souladu s přírodními zákony.
… jak od bratří Grimmů.
Foukaná izolace je o něco levnější než vata s parozábranou, právě o tu parozábranu. Snáz se aplikuje v nepřístupných prostorách.
mě přišla Nickname zrovna ta parozábrana jako brnkačka. Drahé to taky není.
tak jsem si tu foukanou procetl a jasam.
proc vlastne lidi zatepluji 🙁
uz tu psal kdysi jurap o problemech pena u okna a podobne.
ja bych tedy k te neparozabrane dodal ze to je jak kdyby nekdo chtel nafouknout balonek ktery by slozil z novin.
já jak to tak čtu, tak zřejmě se v té foukané izolaci udělá na rosném bodu pásmo, které zvlhne a celé to utěsní mokrou celuozou. Nad Tímhle pásmem to během malinko krutější zimy než je ta letošní zamrzne v souvislou ledovou zábranu a je z domku iglů.
Ona je ta pravda s parozábranou asi někde uprostřed krajních názorů. Delší dobu se hovoří o difuzně otevřených izolacích. Ptal jsem se praktika – teoretika ( přednáší na VŠ a živí se dozorem při stavbách) a ten tvrdí, že samozřejmě nad koupelnou a pod . parozábranu, nad obytnou místností to není tak nutné. Já bych dodal – když už, tak všude, nezadělávat si a problémy v budoucnu a dát ji. jirka
rezy problem izolaci je dle mne problem tepelnych mostu. nejde ani tak o usporu tepla ale niceni konstrukci , ovzdusi …
neverim ze foukana izolace udrzi nepropustnost pri styku s konstrukci – vsichni dodavatele se opiraji a lzou odberatelum poukazovanim na plochu a mereni uprostred plochy .
ano mozna kdyby se nanasela vlhka ( vsichni zname prilepene kulicky flusnute tou tuzkou – jiz jsem zapomel jak se ji rikalo 🙁 )
ale cela ta nafoukana hmota se neudrzi . Pak ale nastava ten problem rosneho bodu srazeni se vlhkosti v konstrukci na stenach ( rohy , podlaha ) . Vetsinou tam kde to clovek ani nevidi.
cim vic zateplen zbytek tim vic pak vynika nejakej ten mostik 😀
K těm parozábranám… Toť prosím jedna z mých četných, spíše jen teoretických obsesí. Sádrokarton, parozábrana, minerální vata, paropropustná folie, krov. Jak se asi tenhle systém chová, předpokládáme-li, že folie parozábrany je OK, ale napojení jejích pásů všude ne, takže tam jsou porůznu škvíry? Postupuje vlhkost za tím SK až k té škvíře a tam kondensuje v isolaci, lokálně tedy dejme tomu 10x či 100x více, než kdyby tam parozábrana vůbec nebyla?
762 Zpátečníku, izolaci doporučuji 25cm, cokoli menšího je méněcenné. dále je nutné nechat vatu provětrávat – tj nedělat podlahu „nadoraz“, nepokládat lino, OSB desky (píšu o izolaci v podlaze půdy). Půdu odvětrávat okénky.
Pokud použijete foukanou izolaci – vhodnost si dovedu představit u vazníkových střech, nepokládejte podlahu vůbec.
Při dostatečné vrstvě izolace bude rozný bod 10-15 cm od mezery v parozábraně, vlhkost se rozprostře na relativně velkou plochu a po zvýšení venkovní teploty se odpaří.
Předpokládám, že vlhkost v obytných místnostech je konstantní bez ohledu na přítomnost parozábrany. Např. vnitřní vlhkost 80% při 25C, vnější 60% při -10C. Množství páry, které projde sádrokartonem je za výše uvedených podmínek závislé pouze na prostupné ploše a její propustnosti (permeabilitě?)
http://en.wikipedia.org/wiki/Permeability_%28earth_sciences%29
Jinak, tedy pokud již dávno neexistuje, bylo by zajímavé vyvinout měřící metodu schopnou zjišťovat obsah vody v kondensovaném stavu v isolaci za SK — třeba dle útlumu v nějakém frekvenčním pásmu, snad VKV, nebo porovnáním dvou a více snímků z termokamery, pořízených za definovaných podmínek. Když si představím, že v případě dokonale utěsněné parozábrany také mohou kupříkladu kolem komínu protéct celé desítky litrů a zůstat nacucané v isolaci, dříve než si uvnitř člověk čehokoliv všimne…
764 Můžete používat frekvenci meteoradarů – 2.4GHz.
Za problém považuji spíše paropropustnou zábranu. Teoreticky paropropustná je, ale její propustnost na m2 je velmi nízká. Pod podlahou půdy jí nemám. V domě, kde jí dali pod tašky (ochrana při rozbité tašce) jsem jí z velké části strhnul. Protože se na půdě suší prádlo a trámy začínaly hnít.
763 — To si možná úplně nerozumíme, nickname, šlo mi o isolaci střechy. (V době, kdy jsem ji dělal, bylo v módě 16-20 cm, já myslím mám 18, neb více by se mezi trámy nebylo vešlo.) Vůbec se mi zdá těžké říci, že nějaká tloušťka představuje hranici, cokoliv méně je nedostatečné, a cokoliv více funguje perfektně. Kdyby tepelný odpor rostl s tloušťkou exponenciálně, úvaha by byla zhruba (byť ne matematicky) oprávněná, ale on bude spíše lineární…
Ta úvaha ve druhém odstavci se mi také moc nezdá. Kdyby totiž parozábrana byla 100% účinná, množství páry, které v ustáleném stavu projde SK, bude zanedbatelné, pak se vlhkosti na obou stranách vyrovnají. Mně se spíše jednalo o možnosti, jaké vlhkost má, aby v prostoru za SK cestovala až k případné škvíře.
zpatecniku dle meho nazoru je problem nekvality parozabrany u sten a tramu . v plose za sadrokartonem ( dirka v parozabrane ) asi mensi .
aby totiz ta vlhkost „vice cestovala“ tak musi byt prostor na cirkulaci. To je ale prave ten problem spar u zakonceni , kde napriklad u tramu nemate ani tu izolaci kvalitne po cele delce styku . pak Vam vznikne i moznost cirkulace a vysrazeni vody ve vetsim mnozstvi. Ta Vam pak odtece po sikminach jinam , nebo znehodnocuje izolaci a tim se zase muze srazet vic a vic vody.
kdyz si vezmu dirku uprostred plochy sadrokartonu tak tam zajiste vlhkost dostane ale nemusi ( zalezi na typu izolace ) vubec dojit az k rosnemu bodu a tim nezkondenzuje.
ale docenti by nam kondenzaci a sily ktere tu vhlkost popohani vysvetlili presneji 😀
762: Zpátečníku, spíše vlhkost postupuje škvírou, v izolaci kondenzuje a dále dle podmínek buď může někam odtéci, nebo je prostor nad tepelnou izolací, kam může vlhkost vzlínat a na povrchu izolace se odpaří. tj. odvětrávaný prostor „fuga“ nad tepelnou izolací je důležitou součástí izolace. paropropustná izolace by měla být až nad touto „fugou“, pod záklopem střechy.
trochu reklamy:
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/klic-ke-spravne-ventilaci-sindelove-strechy-iko-ar/
Možné chyby: nedostatečná izolace – rosný bod je v chráněné konstrukci.
Parozábrana (parotěsná fólie) není spádovaná, případný kondenz nemá kam odtéci – můj případ, snad to nebude vadit.
Neodvětraná izolace – doufám, že mezera 1cm mezi prkny (10cm šířka) bude dostatečná na odvětrání vlhkosti, která se případně do izolace dostane.
kouzelne pondelni popoledne……z hlavniho mesta monarchie. . .
Rad bych se zapojil do diskuze,bohuzel netusim co to takovej sadrokarton je. 😉
. . to ale nevadi, Tak aspon takhle, Kalousek je zmetek, EU a Drogen sind böse !
😉
nickname dostatecna mezera – to zalezi jak je postavena – v plose Vam asi nema duvod proc cirkulovat a tim padem odvetravat. Ale pokud to mate ve stene jako komin tak ten cm urcite staci .
jeste k te dostatecne tlousce izolace . krome toho rosneho bodu v miste kde se muze vlhkost srazit to jsou jenom ekonomicke propocty.
kdysi bylo ze izolace polysem nad 12 cm je jiz ekonomicky nesmyslna .
ted diky danim a odvodum a ekologicno jsou energie drazsi a tim se asi posouva i ekonomika .
sadrokarton je takova nahrazka co nam sem nemci prostrednictvim EU vnutili 😀
no ted misto krasne nerovnejch zdi clovek cuci na vybrousene plochy v pravem uhlu .
Pasáčku, já jsem šel na 15cm, dům je cihla 30cm, stavěný cca 1900. Zedníci se mě ptali, jestli mají držet svislici, já souhlasil a v patře mám izolaci 20cm.
Ekonomicky je to pravděpodobně nesmysl, šlo o estetiku. Únik přes tepelné mosty, resp. kolem oken je konstantní.
Upřímně řečeno, moc se v tom neorientuji. Obecně vzato, jsou systémy fórové, tedy náchylné k poruše, a systémy robustní; systémy citlivé na poruchu, a systémy failsafe. A krom toho, jsou praktické realisace těchto systémů, a ty – nemohou-li nezávisle na teorii snad již mít kteroukoliv z těchto čtyř vlastností – přinejmenším dokáží teoretické vlastnosti konkrétního systému dokonale kompromitovat. Jenže ty vzájemné provázanosti…
Kupříkladu paropropustnou folii do šikmé střechy dává snad každý, jak se kolemjdoucí mohou přesvědčit pohledem zvenku. (Naopak co je opravdu za ní, to už nezúčastněným tolik patrné býti nemusí.) Jenomže proč přesně? Proto, že by střešní krytinou mohlo zatékat, anebo proto, že by krytinou zatékalo a člověk by to včas nezjistil, kvůli všem vrstvám mezi?
Zatím mi to připadá tak, že čím „dokonalejší“ a promyšlenější technologie, tím citlivější na jakoukoliv chybu při provedení. Netřeba zdůrazňovat, že toto se mi vůbec nelíbí; naopak to pokládám za jeden z (vedlejších) příznaků šuntovitosti světa.
tak dobra, EU, Kalousek a sadrokarton jsou zlo!
Tak jsem včera kružítko nenašel, ale našel jsem nůž a kšandu a řezal jsem a řezal, až jsem tu kšandu uřízl.
A tady je další řešení problému:
1. Nakreslíme úsečku AB = 4.
2. Z jejího středu S1 opíšeme kružnici k1 = (S1,2). Na ní bude ležet bod C.
3. Z bodu A opíšeme kružnici k2 = (A,2.2). Na ní bude ležet pata těžnice.
4. Ze středu úsečky S1B (označíme jej S2) opíšeme kružnici procházející body S1 a B: k3 = (S2,1).
5. Průsečík k1 a k3 je patou hledané těžnice: k1 x k3 = Ta.
6. Bod C je průsečíkem přímky BTa a kružnice k1.
(Úloha má dvě řešení.)
Důkaz:
Trojúhelník S1BC je rovnoramenný a skládá se ze dvou symetrických pravoúhlých trojúhelníků -S1BTa a S1TaC, neboť S1B = S1C, BTa = TaC a S1Ta je společná strana.
S1Ta je tedy kolmá na BC a Ta leží tedy na průsečíku k2 (vzdálenost od A) a k3 (Thaletova kružnice nad S1B).
no jasne ze to je vsechno jen bussines a suntovitost. Je to jak vsude.
je to ale i castecne vyvolano tim ze se stavby vyuzivaji jinak.
Drive kdyz byla puda tak se zjistilo ze strechou tece a dalo se to lehce odstranit.
Taky ta izolace byla trochu jinak . staci kdyz zdejsi fotografove foti v zime.
Kolik novych baraku ma na urcite ( nebo cele ) casti strechy snih dole a stare baraky ne. Tam snih diky “ zone pudy “ neroztaje. V takovem baraku pak stacilo trochu zaizolovat podlahu/strop.
co se tyka tloustky izolace nicknane tak ja bych asi spise vychazel ze toho jakou chci mit teplotu vnejsi steny v pokoji.
To je to neprijemne kvuli cemu chce ZD aby se topilo vic 😀
tu ekonomiku resim jen z pohledu vlastni penezenky protoze jaka bude cena energii nevi vubec nikdo.
jeste k te suntovitosti – ono to je mozna vyvolavane tim ze jsme cim dal linejsi 😮
kdyz jsem treba daval drevo na podlahu a resil jsem zda olej nebo lak tak mi kazdej podlahar tvrdil ze lak ze to je navzdy.
mam olej a jsem spokojenej 😀
a tak to je s celym barakem . Lidi si mysli ze si nechaji postavit barak z modernich materialu a ze uz se o nej nikdy nebudou muset starat.
774 jeste mi tam chybi kharl
777 – Lidi si mysli ze si nechaji postavit barak z modernich materialu a ze uz se o nej nikdy nebudou muset starat. – Tedy, konkrétně tohle jsem si nemyslel nikdy, pasáčku; moderní a šuntovní pro mne jsou prakticky synonyma. Mimochodem, např. pro mikroprocesor, který za chvilku užiji co příklad, by mne kupodivu nenapadlo užít adjektivum „moderní“, ač tam objektivně jakási modernita asi bude.
Když o tom člověk trošku přemýšlí, jsou to totiž docela zajímavé paradoxy. Samozřejmě zrovna integrovaný obvod (s výjimkou některých typů pamětí) je pravá esence neopravitelnosti; pokud se někde uvnitř něco pokazí, těžko vůbec pomýšlet na cokoliv jiného než vyhození. To však je svým způsobem daleko útěšnější představa, než prokopávat se sádrokartonem (či naopak zvenčí střechou) k případné závadě.
Ale paradox spatřuji v tom, že jakožto konečný uživatel mám v rukou daleko více reálných možností, jak (byť nepřímo) ovlivnit kvalitu práce dělníků v nějakém fabu v JV Asii, než kvalitu práce snadno dosažitelných vohnoutů na vlastní střeše. Už jen když se podívám na všechny ty lepicí pásky – to celé zjevně je technologie k vohnoutismu přímo vybízející…
769 – Brouku, mě by spíš zajímalo, jak izolují na Islandu – místo sádrokartonu používají ledokarton ? Nebo snad speciální paropropustné mroží kožešiny ?
Nemají na to nějakou pranostiku (nebo páranostiku) ?
779 Zpátečníku, jde o výběr řemeslníků a komunikaci s nimi. Pokud není vzájemná důvěra, nejde dobře stavět / opravovat. V případě sádrokartónů, izolací jde o někdy vysmívaný obor „suchých staveb“. Když však vidíte kmitat fachmany v tomto oboru, smích jde stranou.
Nikdy nedávej vydělat kamarádovi, protože je to kamarád. Chceš-li s ním zůstat kamarád. Ber to nejlepší.
782 — Už jen identifikovat, kdo/co je to nejlepší, vidím jako poměrně veliký problém. A vůbec, co to říkám, nejlepší… Stačilo by alespoň použitelné.
Čímpak to je, že odkazuji na vlastní příspěvek? Myslel jsem 781.
Např. MODERNÍ funkční oblečení, od spodního prádla až po bundu je pro mne daleko lepší než cokoliv, co bylo předtím. Jak na nošení, tak na údržbu.
780 — Cožpak o to, tučňáku, na Islandu se mohou inspirovat zkušenostmi jednoho mého kolegy, který si pořídil dokonale vodotěsnou střechu, ne však sněhotěsnou: Vál-li vítr správným směrem a padal-li prašan, nafoukal mu jej pod jednotlivými taškami prý desítky kilogramů, vesměs do prostor, kde jej sice bylo vidět, ale nešlo jej odtud vyhrábnout a zřejmě ani vyfoukat. Tepelně nejspíš isoloval velmi dobře, ovšem jen než začal odtávat — což však na dalekém severu nehrozí.
„Lidi si mysli ze si nechaji postavit barak z modernich materialu a ze uz se o nej nikdy nebudou muset starat.“
To je samozřejmě blbost a kdo tomu věří, má být o zásluze potrestán. Řada moderních materiálů má úžasné vlastnosti, ale trvanlivost mezi nimi nebývá.
Na druhou stranu, většina lidí ví, že barák = starosti s údržbou, ať staví z čehokoliv a nenamlouvá si, že má do smrti vystaráno. I když někdy máte slušnou vyhlídku, že vy máte vystaráno a starat se bude až další generace..
a pravdu má pepa, dnes ty baráky fungují jinak.
Lidi byli skromnější a měli podstatně menší nároky.
Dřív jste neměli stěny plný drátů a trub, nevytápěl se celý barák, svítilo se petrolejkou, pro vodu chodilo ke studni, topilo se v jedné místnosti Dřevo izoluje dobře a drží teplo, kamenné zdi se prostě udělaly tlustý. BYlo v tom vlhko a zima i v létě, ale lidi byli zvyklí. Dnes chcete mít teplo ve všech místnostech tak, abyste mohli chodit v tričku i na záchod, dřív se prostě víc oblíkli a když potřebovala hospodfyně vyběhnout do chlíva nebo do kadibudky, přehodila si jen vlňák.
z hlediska stavební fyziky je moderní barák prostě něco úplně jiného. Ono se hezky teskní po tom, jak se stavělo dřív, ale ruku na srdce, kolik by vás dnes bydlelo v chalupě bez vody, s petrolejkou a kadibudkou?
to 780
tak na Islandu se izoluje tradicne tukem ,ze? . . . .-bohuzel je znamo ze alkohol tuk rozpousti ,tak je vlastne po generace na problemy zadelano. . . akorat stara treska rozpousti a rozpousti,stejne nerozpusti……
No a stara pranostika pro dnesek rika ze „Kdo pred iglu zavej pocurava,at vsede ,stoje leze, uz lezi na urologii(ve staroislandstine to zni jako ürrölöögue, ale ja to pro vas rad prelozil)
..-. jo a stastne cislo pro dnesek je %. . .
😉
Iglů ma jednu výhodu, napadne dvacet čísel prašanu a můžete jít ke Staré tresce oslavovat zbrusu nové zateplení.
786 maYdo, leckdo se vrací, pokud k tomu má podmínky, zpět. Vytápíme tuhým palivem (dřevem) pokoje, zbytek bytu v současnosti má cca 13st, kdyby byla zima pořádná, je méně… a dá se…, zahřeje také hodně platba záloh 200Kč měsíčně na plyn, a to ještě míváme vratku. Až nebudeme moci to zvládat, opět se dostane ke slovu plynový kotel a etážové topení, které samozřejmě máme. A nemohu říct, že by nám nějak vadilo přecházet a pohybovat se v těch chladných částech bytu. Mimochodem, pokud vařím v kuchyni, ta se hned díky tomu prohřeje na 18st. 🙂
maYdo,
to znám. Strejda v takovým baráku bydlel celej život – až do roku 1995. Kadibudka na dvoře, voda ve studánce v lese. Defakto nulové provozní náklady – žádný platby za elektriku, vodné, stočné… akorát krapet uhlí na zimu se kupoval.
re 784 NoName, zrovna dneska ráno jsem se synem cestou diskutovali o vlněných svetrech co upletla babička před patnácti lety a on ho včera znovuobjevil a podivoval se, jak je prima. Ze se to dneska nesežene. Já ty staré vlnáky ted nosím sice jen na práci, ale v novém bych moc dlouho nevydržel nehlede na to, že se samotná trvanlivost svetrů nedá srovnat.
788 . . . a presne takhle to na Islandu chodi…snezi?- de se rozpoustet..tomu nikdo neutece;-) . .
ackoliv byla tady jedna nevrla stara teska, zblbla ze zahranicnich casopisu, kde psali o rovnopravnosti a takove kraviny…..no skoncila sama v jeskyni na pokraji fjordu Dömönnnärr s robertken udelanym z krapniku, coz uznate nejni zadna velka vyhra,ze?
790 takhle bydli dodneska pul Ruska, a nestezujou si, a kdyz uz tak pouze jednou. . .
791-nevím, co tradičního ušitého babičkou se vyrovná tenké, lehké nepromokavé a neprofukující moderní funkční bundě, rezy. To samé třeba boty. Atd.
Nostalgie je fajn, ale má své limity.
http://ostrava.idnes.cz/soused-topi-pet-lahvemi-udelejte-mu-ostudu-na-webu-fw1-/ostrava-zpravy.aspx?c=A131128_2005639_ostrava-zpravy_dar
Aplikace vyfoť si socku, co topí uhlím.
790 Ptakopysku, to je dvacet let.
Jistě, kdysi se topívalo v jedné místnosti – nejčastěji to byla obytná kuchyně a ti bohatší, co měli na víc uhlí či dřeva, v pozdním odpoledni otevřeli na chvíli dveře do vedlejší místnosti, aby se tamní vzduch aspoň trošku prohřál. A ti mazanější si dokonce večer dávali nahřát peřiny ke sporáku či peci, ti ještě mazanější nahřívali cihly v troubě a nahřáté dávali do postelí. Jo, to se to spalo s rampouchem u nosu. 🙂 Ale také nebyla televize, rádio jen někde, a to se dalo poslouchat i z postele, po večerech lidi nesedávali u PC, ale pěkně se zahřívali pod peřinou. Zažila jsem a nechtěla bych zažívat znovu. 🙂
Ale hezky se na to vzpomíná…
NoName, vlňák je při práci v mrazech příjemnější,volnější pokud se zapotíte, tak to vezme a o ničem nevíte jen ty vnější vlákna se ojíní, ale je to jen subjektivní hodnocení.
Nickname – 795 – včera dokonce o tom byla reportáž v TV. Kontrolorka si pochvalovala, že ji jen v několik a málo případech nepustili do domu na kontrolu ke kotli.
Na druhou stranu, když soused naproti zatopí, tak se tu v okolí můžem všichni udusit, ale jemu to je jedno. Co s tím?
NoName,
nááááhodou jsme tuhle vzpomínali u oběda (seděli jsme čtyři u stolu v souhrnném věku dvěstětřicet let) na chození v dřevákách. Řekněte, v jakejch současnejch botách byste si dokázal tak exkluzivně rozbít hubu, jako když jste v dřevákách na zledovatělým dvoře zakopnul o zmrzlej slepičinec?
795 Každý rok vypustí tisíce tun prachu a sousedům dokážou pořádně otrávit život
S tím prachem se to bude díky ekologickým kotlům spíš zhoršovat. At topíte peletkami nebo dřevem, v nových kotlech se prach ventilátory nafouká do komína. Tenhle jemný prach vznikající při pálení dřeva, slámy etc. ale nikdo nevidí, zato je to silný karciogen.
Majitelé kotlů si pochvalují, že nemusí vynášet popel, že mají tak skvělý kotel, že to všechno spálí.